Historie a současnost Postžinského pivovaru Nymburk

První nepřímou zmínku o vaření piva Nymburce obsahuje listina krále Jana Lucemburského z 26.prosince 1327, kterou král navrací městu, některá privilegia, jež shořela a byla zničena v námi blíže neznámé době při přepadu města zemským škůdcem Janem z Biberštejna. Jedním z těchto privilegií je i vysazení tzv. práva mílového. Mílové právo bylo výsadou, která umožňovala městu udržovat si své monopolní postavení ve výrobě piva a zakazovala komukoliv jinému v okruhu jedné míle kolem města šenkovat nebo vařit pivo či jiné nápoje bez souhlasu městské rady (staročeská míle měla asi 11,25 km).
Třicetiletá válka značně poškodila hospodářství nejen zemí českých, ale i celé Evropy. Tento proces se samozřejmě nevyhnul ani pivovarnictví. V době, kdy nebylo obilí ani na základní potraviny, těžko mohl někdo ve větší míře vařit pivo. Se stejnou situací se setkáváme také v Nymburce.
Krátce před třicetiletou válkou proběhla celková reorganizace městského pivovarnictví. Ostrým konkurenčním bojem vytlačila levná venkovská piva své městské protivníky z jejich původních domén. pivovarTo mělo za následek rušení malých soukromých pivovarů ve městě a vznik jednoho společného pivovaru, pivovaru obecního.
S účinností od 1. ledna 1785 byl ustanoven Měšťanský pivovar, jehož řídil Měšťansky výbor právovárečný, který také rozhodoval o tom, komu bude pivovar pronajat. Nájemce obvykle získal pivovar se sladovnou na dobu čtyř let za 1 300 zlatých, přičemž musel každý rok zaplatit navíc královský ordinární i extraordinární tác.
Měšťanský výbor právovárečný, vědom si svých práv i finančního profitu, bránil dovozu cizího piva do Nymburka. Konkurence levnějšího piva z panských pivovarů v Dymokurech, Kovanicích, Lysé nad Labem, Poděbradech a Ronově (drive zámek a sídlo Novoronovského panství, dnes místní část Hrubého Jeseníka) znamenala pro nymburské právovárečné měšťany nejen snížení zisků, ale také hrozbu do budoucna, že nebudou moci takový příval zastavit a dojde k ohrožení vlastního městského trhu. K prvním pokusům o přetržení staletého monopolního odbytu nymburského piva ve městě došlo ve dvacátých letech 19. století, kdy si důstojníci nově zřízené remontní stanice, jejichž kasárna byla na Rejdišti, vymohli, že ve vojenském výčepu Karla Libotovského mohou být čepována i cizí piva. Definitivní prolomení městského trhu nastalo v lednu 1847, kdy magistrát povolil dovoz cizího piva do města, a to pouze s jednou podmínkou: pivo musí být chutné. 0 necelých padesát let později došlo k prvním jednáním o zrušení měšťanského pivovaru, který ve vleku Měšťanského výboru právovárečného pozbyl veškerou konkurenceschopnost, a založení nové akciové společnosti Nymburský pivovar.
Nymburský pivovar s.r.o...jelikož sládek p. Čeněk Ruck I. listopadu 1895 pivovar pivovarvárečenstva odevzdati zamýšlí a od dalšího ustupuje, aby se pivovar převzal do vlastni režie. K tomu cíli, aby poněkud rekonstruován býti mohl, aby se vypsala subskripce na 250 várečních podílů po 400 zlatých, což rovná se kapitálu 100 000 zlatých.
Zprávy o jednání o rozšíření pivováru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím 14. července 1894
V červenci roku 1894 začaly přípravy k vytvoření akciové společnosti Nymburský pivovar. Jak se můžeme dočíst výše ze zprávy o jednání o rozšíření pivovaru dosud měšťanstvu právovárečenskému v Nymburce patřícím, první kroky vedly k vypsání 250 várečných podílů po 400 zlatých. Někdy na počátku roku 1895 navrhl nymburský advokát a významný regionální politik JUDr. Václav Krouský, aby byl nymbursky pivovar přeměněn na společnost s ručením omezením. To se stalo a výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi č. 2064 ze dne 29. dubna 1895 byl konstituován Nymbursky pivovar, s. r. o.
Od této doby můžeme počítat novou éru nymburského pivovarnictví. Hned první sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.
Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několika staleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. pivovarTeprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927 po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl.
Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí.Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69.místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.
Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8° a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byly i další restriktivní pivovaropatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.
Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce.
V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stale místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil vystav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.
Po roce 1989 se stal nymburský pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha. Tato akciová společnost sdružovala kromě nymburského pivovaru také pivovary Podkováň, Kutná Hora, Benešov, sodovkárnu Příbram a stáčírnu a sladovnu Kralupy nad Vltavou.
V současné době je Pivovar Nymburk spol. s r.o. zcela samostatný a je členem svazu malých nezávislých pivovarů.
Zdroj:Stránky Postžinského pivovaru Nymburk, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Postžinského pivovaru Nymburk

Kdy:celoročně dle dohodyObec:NymburkZdroj:Postřižinský pivovar Nymburk

Vítáme Vás v Pivovaru Nymburk, který byl založen v roce 1895. Původní objem výroby byl 10 – 35.000 hl a to až do roku 1958, tedy víc jak 60 let. Hranice 100.000 hl bylo dosaženo v roce 1972 a na této úrovni se výstav udržel 10 let. Od roku 1983 se po úpravě technologického postupu začal výstav rok od roku zvyšovat až k rekordnímu výstavu 177.165 hl v roce 1994. Dnes vyrábíme 150.000 hl, tedy asi 5ti násobek původního objemu.

Cena za exkurzi je 80 Kč za osobu a minimum je 10 osob, nebo 800 Kč na skupinu. Pro studenty je cena 50 Kč. Exkurze se domlouvají individuálně, nemáme žádné návštěvní hodiny.

Nejprve ale několik zásadních připomínek k exkurzi:
• V závodě je naprostý zákaz kouření!
• Během exkurze se ničeho nedotýkejte, část výroby je automatizovaná a zdánlivě klidný stroj se může dát do pohybu!
• Přidržujte se zábradlí a dívejte se před sebe na zem!
• Nedotýkejte se žádných vypínačů, klapek ani kohoutů – i dnes se pracuje a mohli byste ohrozit sebe i naše zaměstnance.

Exkurze dle dohody se sládkem valenta@postriziny.cz nebo na tel.č. 325 517 211

Aktualizováno: před 3 měsíci

Hrabal a pivovar v Nymburku. Proč má pamětní desku ve výšce, kam čůrají psi?

Publikováno:před 8 dnyZdroj:ČtiDoma.czAutor:Kryštof Eder

Po první světové válce se František Hrabal, otec budoucího spisovatele, stal správcem v nymburském pivovaře. V prostředí pivovaru tak Bogan – jak se Bohumilovi přezdívá – vyrostl a zdrojem inspirace mu byl prakticky celý život.

Nymburské pivo dnes nese název Postřižinské. O což se zapříčinil právě slavný spisovatel. Dříve se pivo jmenovalo Polaban, avšak konzumenti byli údajně znervózněni představou, že by se pivo mohlo vařit z vody řeky Labe. Proto se jednalo o jménu novém. V úvahu přicházely názvy jako Nymburské, Postřižinské nebo Pábitelské. Bohumil Hrabal měl právo do volby nového jména zasáhnout a zvolil právě Postřižinské.

Nutno říci, že to byla volba dobrá, neboť právě díky Postřižinám byl a je pivovar nejvíce vidět. V roce 1961 vyšla Hrabalova kniha s názvem Postřižiny, jež byla situována právě do prostředí nymburského pivovaru. Už tehdy si mohli v Nymburku mnout ruce. Ne každému pivovaru se poštěstí, aby se stal dějištěm příběhu, notabene příběhu spisovatele, který pro leckoho zosobňuje českou poválečnou literaturu. Jenomže na pivovar v Nymburku se usmálo štěstí ještě jednou. A to pořádně. V roce 1980 si totiž Hrabalovy Postřižiny vybral jako námět pro svůj celovečerní film Jiří Menzel. Režisér, jehož filmy přesáhly hranice České republiky. Stejně jako Hrabalovy knihy.

Nejlepší pivo
Bohumil Hrabal pil pivo v podstatě celý život. To je taky jeden z důvodů, proč je tak často spojován s jiným českým spisovatelem a nadšeným pivařem Jaroslavem Haškem.

Přestože měl Hrabal od raného dětství nejblíže k pivovaru v Nymburku, nejvíce se jako štamgast proslavil v hospodě U Zlatého tygra. Tam se mimo jiné setkal s americkým prezidentem Billem Clintonem (psali jsme zde). Postřižinské pivo si však Hrabal vozil na svou chatu do Kerska a nymburský pivovar je rovněž zmiňován v dalším Menzelově filmu na námět Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále. Tam se o nymburském pivě mluví jako o tom nejlepším.

Francinův ležák a Pepinova desítka
Nejenže dnes pivovar nese název podle Hrabalovy knihy, také jednotlivé produkty nymburského pivovaru připomínají svými jmény Hrabalovo dílo. Můžeme tak ochutnat například Něžného barbara, Francinův ležák, Bogana, Pepinovu desítku nebo Jubilejní Hrabalovo pivo.

Hrabal má rovněž v prostorách pivovaru pamětní desku. Ta stojí nezvykle nízko. Váže se k ní totiž jedna ze zajímavých příhod, jimiž se Hrabalův život jen hemží. Když spisovatel slavil osmdesáté narozeniny, na pražské Libni chtěli spisovatele vyznamenat pamětní deskou. Hrabal však odmítl. A odmítnutí doprovodil slovy "Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce, kam čůrají psi". Toto přání nebylo v Nymburku vyslyšeno. A tak zatímco v Libni nalezneme Hrabalovu zeď, v Nymburku je malá pozlacená destička se vzpomínkou na slavného spisovatele ve výšce asi dvacet centimetrů od země.

Nymburský pivovar byl nakonec pro Hrabala tak silnou inspirací, že se jej rozhodl popsat ještě jednou. Tentokrát v autobiograficky laděné próze s příznačným názvem Můj pivovárek. Tento text začíná ve chvíli, kdy se šestiletý Bohumil se svými rodiči a bratrem přistěhoval do pivovaru. Pak se odvíjí sled idylických obrazů z pivovarnického provozu i z návštěv jiné Hrabalovy celoživotní inspirace – strýce Pepina.

Obyčejný pivovar?
Stěží bychom hledali v české literatuře autora, jehož prózy tak sugestivně a idylicky líčí věci, jež se ostatním mohou jevit obyčejné. Hrabal prohlašoval, že proto, aby se mohl stát spisovatelem, se musí napřed zamazat životem. Pokud by tak neučinil, psaní by považoval za vykonstruované a neautentické. Pokud však Hrabal nacházel krásu v obyčejnosti, nelze říct, že bychom tuto krásnou obyčejnost dnes mohli najít v nymburském pivovaru. Protože právě díky Hrabalovi lze jen stěží mluvit o místě, kde se vaří Postřižinské pivo, jako o obyčejném.

Pivovar chystá várku z vlastního chmele a cyklozavírák

Publikováno:před 28 dnyZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav Jilemnický

Postřižinský pivovar hýří aktivitou i na konci letní sezony. Získal významná ocenění na vysoce ceněné degustaci odborníků na Dočesné v Žatci.

Zároveň ve spolupráci se zájemci sklidili zástupci pivovaru letošní úrodu vlastního chmele z ukázkové chmelnice přímo u budovy pivovaru. Co s ním provedli? „Uvařili jsme z tohoto zeleného chmele vlastní várku. Tu chceme distribuovat do hospod, které si sudy tohoto výjimečného piva objednají. Samozřejmě včetně nymburských hospod. Celkem se jedná o 135 hektolitrů piva,“ řekl manažer pivovaru Jan Benák.

Zvažovali i možnost dodat toto pivo na trh už na konci září kolem svátku svatého Václava. Toto období se poslední dobou slaví jako Dny českého piva. Situaci ale vyřešili jinak. „Pivo by bylo příliš mladé a my nechceme nic urychlovat. Chceme se postarat o pivo tak, jak se má, tedy včetně toho, aby bylo minimálně 60 dnů ve sklepě. Proto se objeví až v půli října,“ vysvětluje Benák.

Ovšem na Dny českého piva chystá speciální dodávku nefiltrovaného Hrabalova ležáku, který bude pro fajnšmekry v restauracích také určitě vítaným zpestřením.

V říjnu se také koná poslední pivovarská akce určená veřejnosti. V daném případě alespoň částečně té sportovní. V sobotu 14. je totiž na pořadu už tradiční Cyklozavírák, který uzavírá letošní cyklistickou sezonu. Je komornějším protějškem jarního Cyklootvíráku. Trasa je ovšem stejná, startuje se ráno z pivovaru a cesta vede většinou po labských cyklostezkách směrem do Kerska, Semic, na kraj Lysé nad Labem a zpět po druhém labském břehu přes Kostomlaty. Na trase čekají cyklisty zastávky s občerstvením. Trasa měří přibližně 40 kilometrů a je možné ji absolvovat prakticky během celého dne.

„Doufáme, že nám letos vyjde počasí a sejdou se dvě nebo tři stovky zájemců,“ přeje si pro akci na závěr sezony manažer pivovaru.

Zajímavé profese: jeden den se sládkem napříč pivovarem

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Alice Andryzková

Pivo v ruce, svítící oči a věčně dobrá nálada - tak si mnozí představují sládka v pivovaru. Jenže degustace je jen část jeho práce. Musí být ještě úředníkem, kontrolorem kvality a vedoucím týmu.

Jo, sládek, to je zaměstnání snů. Celý den chodí po pivovaru, klopí do sebe jeden půllitr za druhým a ještě za to bere peníze. Tak nad tímhle mýtem kroutí sládek Pivovaru Nymburk Bohumil Valenta hlavou. „Jsem vlastně vedoucím výroby. Je jedno, jestli dělám šroubky nebo pivo. Plánuji, aby bylo dost materiálu a taky lidí, kontroluji, zda vše běží, jak má,“ vysvětluje mladý muž a zve nás do výroby Postřižinského piva.

Jak tedy vypadá sládkův běžný den? „Přijdu do práce v šest ráno, za půl hodinky obejdu celý pivovar, jestli někde není nějaký problém, zda jsou všichni na svých místech a technika nestávkuje. Pak se vrhnu na kancelářskou práci. Ono se to nezdá, ale s výrobou piva je hodně papírování,“ vypráví Bohumil Valenta.

Vyřídí tedy e-maily a kolem deváté hodiny odchází na degustaci a zároveň poradu s ředitelem, podsládkem, šéfem obchodu. „Ochutnáváme šarže stočené předchozí a současný den, z každého tanku jeden vzorek lahve nebo plechovky.“ Takže přece jen! „Žádný velký mejdan to ale není, věřte mi,“ brzdí mou fantazii Bohumil Valenta.

Pak zase obejde pivovar, vyřídí administrativu a ve dvě hodiny je prý další porada o tom, co se bude vařit, filtrovat a stáčet. Do toho někdy mívá Bohumil Valenta i mimořádné povinnosti, jako jsou třeba exkurze po pivovaru či obchodní schůzky.

Rozhoduje o spoustě věcí: od toho, kde se budou nakupovat prvotní suroviny, přes to, co se bude vařit, až po to, kdo dostane kolik mláta. V pivovaru pracuje kolem 90 lidí, z toho zhruba 40 má na starost sládek Valenta.

Ve sladovně to fouká...
Obhlídku pivovaru začíná sládek vždy na sladových humnech, v historických prostorách, kde na zemi v úhledných řádcích klíčí ječmen. Skoro sládka neslyším, jak tu hučí větráky. Ponoří ruku do obilí, promne v dlani zrna, přičichne.

„Ječmen klíčí při teplotách okolo patnácti stupňů, pokud se mu dobře daří, měl by být cítit po salátových okurkách,“ vysvětluje. „Osmdesát procent sladu si děláme sami z ječmene od lokálních zemědělců, jen dvacet procent kupujeme.“

Chmel používá nejraději granulovaný, podle něj má víc výhod než v minulosti používané lisované šišky. Hned po sklizni v srpnu a září se chmel usuší, aby si zachoval co nejvíce účinných látek, a pak se granuluje a balí do neprodyšných pytlů s ochrannou atmosférou. „Do klasických českých piv se stále nejvíce hodí žatecký poloraný červeňák, vedle něj však používáme i jiné odrůdy tuzemského chmele,“ doplňuje sládek. ̈

Vedro jako v pekle
O patro výš nad námi je sladová půda, tam už je ječmen připraven stát se součástí pivní receptury a přesunout se do varny. To děláme i my a záhy s láskou vzpomínám na hučící větráky dole. Ve varně je vedro jako v pekle.

V obrovských nádržích se tu vaří pivo, proces bedlivě sledují dva pracovníci v prosklené kukani, naštěstí klimatizované. Na počítačových monitorech před nimi se míhají čísla a grafy, z nichž poznají, zda varný proces probíhá správně a ze škrobu se získávají zkvasitelné cukry.

„Jak vidíte, je okolo toho hodně lejster,“ ukazuje Bohumil Valenta na varní listy na stole. „O všem se vede dokumentace, vše musí být snadno dohledatelné, od suroviny až po lahev. Je to sice papírování, ale zpětně se z toho dají i pro nás vysledovat zajímavá data.“

Kolik piva se uvaří a jakého, musí sládek plánovat s předstihem, aby bylo včas připraveno ve sklepích. Pomáhají mu v tom především zkušenosti z minulých let. „Výrobu plánujeme dva měsíce dopředu, během roku samozřejmě kolísá, protože pivo je sezonní záležitost. Například teď v létě vaříme třikrát více piva než v únoru,“ dodává.

„Technologie výroby není recept na bábovku, občas je třeba ji upravit. Ale nepředstavujte si, že to dělám každý den, maximálně párkrát do roka,“ vysvětluje a z veliké nádrže nabírá vzorek. Kontroluje jeho čirost, vůni i chuť. Skleněná baňka je vařící, z mladiny se kouří a voní hezky.

Na spilce mrznu
Že jsem nemlčela. Z tropů se přesouváme do polárních oblastí. Teploměr na spilce ukazuje sedm stupňů, což je zpočátku příjemná změna. Jen se tu moc dlouho nezapovídat...

Mladina se zchladí a zakvasí, pak tu přibližně týden kvasí v hlubokých kádích. Až třiceticentimetrová pěna na povrchu připomíná pěkně načechranou šlehačku.

„To, co se děje na spilce, je pro výslednou chuť piva asi nejdůležitější. Když se něco pokazí, stane se to většinou tady. V teplotách pod deset stupňů tu kvasinky proměňují cukr na alkohol, ale ten proces není vždycky stejný. Je to práce s živou hmotou. Pivo plzeňského typu v sobě nesmí mít žádné cizí chutě ani vůně,“ popisuje Bohumil Valenta a opět nabírá vzorek. Tentokrát do něj vkládá cukroměr, aby viděl, jak se kvasinky činí. Asi po týdnu se mladé pivo vypustí přímo do tanků ve sklepě, na dně kádě zbudou kvasinky, které se promyjí, přefiltrují a opět se pustí do práce.

A ve sklepě je zase vlhko od nohou
Obrovské tanky s pivem nejsou nepodobné vinným sudům někde v moravském sklípku. I na nich je tabulka, na kterou se píše, co konkrétní tank obsahuje a kdy byl naplněn. Desetistupňové pivo v nich leží asi tři týdny, třináctka odpočívá až tři měsíce.

Z každého musí sládek ochutnat. „Ale s mírou, abychom odpoledne mohli jet domů,“ ujišťuje Bohumil Valenta a do degustační sklenice točí vzorek. Ochutnávám s ním, pivo je opravdu svěží, protože ani tady není právě teplo. Navíc se ukazuje, že otevřené sandálky nejsou nepraktičtější obuví na návštěvu pivovarských sklepů, na podlaze je místy pár čísel vody a pěny.

Po týdnech ve sklepě se pivo filtruje a následně plní do sudů, lahví nebo plechovek. „Nefiltrované pivo je nyní velký trend, my ho také stáčíme, ale jen na zakázku,“ říká nymburský sládek. „Nejlepší pivo je čerstvé, nevhodnou přepravou a špatným skladováním z něj můžete udělat nepitelný patok,“ doplňuje s povzdechem, že zákazníci to pak vždycky stejně vytknou sládkovi.

„Doby, kdy sládek objížděl na motocyklu značky Laurin & Klement hospody a kontroloval, jak se hostinský o pivo stará, a nebyl-li spokojen, přestal tam dodávat, už jsou dávno pryč. I když musím uznat, že trh se čistí a úroveň hostinských se zlepšuje,“ míní Bohumil Valenta.

Raději s plechovkou na gauč?
Na nymburském pivovarském dvoře mají malou chmelnici, aby návštěvníci viděli, jak chmel vlastně roste. Koncem srpna jej mohou dobrovolníci očesat a sládek Valenta jim uvaří speciální várku piva z čerstvého chmele, nikoli z granulí. To je prý další z pivních trendů.

Prohlídka pivovaru končí ve stáčírně, kde se před očima zaměstnanců míhají linky s lahvemi i plechovkami. Ty jsou podle místního sládka na vzestupu. „Lidé pijí v hospodách stále méně piva, spíše si ho kupují domů. Jen loni byl drobný výkyv daný zřejmě teplým létem,“ popisuje Valenta vývoj trhu. „Takže mezi mé cíle patří zlepšit jméno pivovaru a ozdravit ekonomiku, aby se dělalo víc sudů než plechovek a lahví. Dnes nabízejí restaurace více druhů piva, takže získat hospodu, jak my říkáme, už není jako dřív.“

Chmel v Postřižinském pivovaru česali politici i celé rodiny

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Jan Řehounek

V sobotu 26. srpna uspořádal nymburský pivovar, jenž nese název podle Postřižin Bohumila Hrabala, již třetí symbolickou dočesnou.

„Políčko se sladovnickým ječmenem a malou chmelnici jsme založili, abychom mohli především dětem a mládeži při exkursích dokumentovat názorně všechny postupy vedoucí k výrobě piva,“ vysvětlil ředitel Pavel Benák, proč pivovar na svém pozemku pěstuje chmel.

O třinácté hodině se v areálu pivovaru začali scházet lidé, aby po chvíli přihlíželi slavnostnímu stržení štoku z políčka o 68 rostlinách žateckého poloraného červeňáku, po němž se mnozí, dokonce i celé rodiny, zapojili do česání chmelových hlávek. Řada z nich si po letech připomněla studentská léta, kdy jezdili vždy v závěru prázdnin na chmelové brigády.

Mezi česáči se objevily i tváře známé z politické sféry – exministryně Kateřina Valachová, předseda Parlamentu ČR Jan Hamáček a starosta města Poděbrady Ladislav Langr. Tuto příležitost si nenechal ujít ani nymburský starosta Pavel Fojtík.

Účastníci dočesné si mohli prohlédnout v prostorách staré sladovny výstavu maďarských výtvarníků Momentky z Hrabalovy galaxie, pozornosti neušla ani pamětní deska, kterou pivovar odhalil v roce 1997 na vnější stěně sladovny Bohumilu Hrabalovi, ve výšce „kam čůrají psi“.

K dobré pohodě hrály až do večera kapely Huafi, Diesel, Nespoutaní hoši a Telegraf a samozřejmě nechybělo čerstvě čepované Postřižinské pivo včetně třináctistupňového Něžného barbara. Aby nebyli ošizeni ani řidiči, bylo na čepu i nealkoholické pivo Střízlík.

Pivovarský den přilákal tisíce návštěvníků

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana Šmejdová

Pivovarský den je událostí číslo jedna na nymburské scéně. Letos přilákal několik tisíc návštěvníků po dvaadvacáté.

Celý den se v zahradě Pivovaru Nymburk hrálo, soutěžilo o super ceny, a hlavně ochutnávalo Postřižinské pivo. Lidé si užívali lahodný mok, občerstvení i atraktivní program. Odpoledne rozjel na plné pecky Děda Mládek Ilegal Band a krom dalších muzikantů nadchla publikum Ewa Farna. „Atmosféra je skvělá! Nedá se popsat, musí se zažít," shodovali se Nymburáci, Hradečáci a všichni, koho se Nymburský deník zeptal.

Blíží se slavnosti Postřižinského piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Tereza Vyhnálková

Mezi regionální události roku patří červnový Den Postřižinského piva v Pivovaru Nymburk. Slavnost v malebném pivovaru na břehu řeky Labe se tradičně koná třetí červnovou sobotu, tentokrát 17. června. Těšit se můžete na Ewu Farnou, Wanastovi vjecy revival a další kapely.

Pivní oslavy vypuknou už v devět hodin ráno. „Postřižinský den je pro nás každoroční červnovou tradicí. Letos Pivovar Nymburk slaví 122. výročí od svého založení. V dopoledních hodinách zájemcům odkryjeme výrobní proces a ukážeme, jak a kde se vaří pivo. Na odpoledne pak máme zdarma přístupný hudební program s vybranými hvězdami. Oslavujeme tím zejména dobré pivo a začátek léta. Čepovat se určitě budou jak světlá piva, tak i polotmavý Něžný Barbar, nebo naše speciální Čokoládové tmavé pivo,” uvedl Jan Benák, obchodní manažer Pivovaru Nymburk.

Hlavní hvězdou letošního programu bude Ewa Farna, ale těšit se můžete třeba i na Wanastovi vjecy revival, či Děda Mládek Illegal Band. Nabitý program bude moderovat zpěvačka Heidi Janků, a to až do devatenácti hodin.

Program je promyšlený tak, aby se na akci nenudili dospělí ani děti. Na místě bude připraveno mnoho her a soutěží o zajímavé výhry. Zájemci si budou moci vyzkoušet jízdu na motorovém člunu, projet se parním vlakem, nebo se osvěžit ve vagónu Bixovna.

Můžete přijet samozřejmě autem. Pokud však budete chtít požívat alkoholické nápoje, dobře vám poslouží například lokomotiva Líza, která bude vyjíždět ze stanic Lysá nad Labem a Poděbrad. Vstup je jako každý rok zcela zdarma.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.

Pivovar uvaří více piva, dostavěl nové sklepy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav Jilemnický

V minulosti se v této části pivovaru stáčely sudy. Pak byly prostory nevyužité. Od března fungují jako nové oddělení ležáckého sklepa. Pivovar tak zhruba o desetinu navýší svůj výstav piva. Za rok uvaří namísto stávajících 150 tisíc hektolitrů přibližně 170 tisíc. Do celé stavebně náročné akce investoval více než 3 miliony korun.

Pivovar si výstavbou nového oddělení ležáckého sklepa pomohl v situaci, kdy hledal možnosti, jak zvýšit svoji produkci. „Celá akce byla uskutečněna z kapacitních důvodů. Bývalá stáčírna sudů byla nevyužitá, proto bylo rozhodnuto o této zásadní přestavbě. V nových sklepích je instalováno sedm nových tanků s kapacitou 290 hektolitrů a jeden s kapacitou 200 hektolitrů. Kvůli jejich usazení byla demontována i střecha," popisuje zásadní stavební úpravy Jan Benák z marketingového oddělení pivovaru.

Podle podsládka Karla Lövenhöfera je sklepení využíváno od začátku března. "Díky novým ocelovým tankům je možné navýšit výstav piva zhruba o 10 procent," konstatoval Lövenhöfer. Což je v konkrétních číslech nárůst o více než 17 tisíc hektolitrů ročně.

Pivovar rozšiřuje také své exportní možnosti. Například v sousedním Maďarsku, kde byla nedávno otevřena nová postřižinská pivnice ve městě Pécs. "Jsou tam velcí příznivci jak našeho piva, tak Bohumila Hrabala. Právě přes jeho jméno je o naše pivo v Maďarsku velký zájem," uvedl Lukáš Trejbal z obchodního oddělení.

EXPRES NAPOSLEDY PŘED PAUZOU
Pivovar připravuje také tradiční akce pro své příznivce. Už tuto sobotu vyjede pravděpodobně na několik let naposledy vyhlášený Postřižinský expres tažený parní lokomotivou. Už léta zve na celodenní výlety do různých koutů země, přičemž ve vlaku hraje hudba, teče pivo a pro děti jsou připraveny i nealkoholické nápoje.

Letos se vlak vydá přes Městec Králové a Chlumec nad Cidlinou do Lázní Bělohrad. Vracet se bude přes Lomnici nad Popelkou a Jičín. "Bude to zřejmě naposledy do roku 2020. Finančně i organizačně je čím dál těžší podobné akce na železnici zajistit," konstatoval Jan Benák. Není také jasné, zda tažnou parní lokomotivou bude i letos oblíbená Líza. "Byla v dlouhodobé opravě. Pokud se ji do soboty nepodaří zprovoznit, je připravena náhradní parní lokomotiva," ujistil zástupce pivovaru. Jízdenky jsou k dispozici v pokladně na hlavním nádraží i v expedici v pivovaru.

V plném proudu jsou také přípravy na nejmasovější pivovarskou akci roku, tedy Den otevřených dveří s tradičním kulturním programem, sérií hudebních vystoupení a překvapením v podobě piva vyrobeného pro tento den. Pravidelně prochází třetí červnovou sobotu branami pivovaru každoročně tisíce lidí. Letos akce vychází na 17. června. "Zatím můžeme prozradit, že letos by měla být hlavní hvězdou Ewa Farna, o dalších známých jménech se jedná," řekl Jan Benák.

Na devatenáctém Hrabalově Kersku teklo Postřižinské pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jan Řehounek

Ve znamení padesáti let od natočení filmu Ostře sledované vlaky a dvacátého výročí úmrtí autora jeho předlohy Bohumila Hrabala se uskutečnilo v sobotu 20. května již 19. Hrabalovo Kersko.

Jeho hlavními pořadateli jsou Klub čtenářů Bohumila Hrabala, Městská knihovna v Nymburce a Lesní ateliér Kuba v Kersku, za přispění města Nymburk, Středočeského kraje, Pivovaru Nymburk, obce Hradištko, NKC Nymburk a Vlastivědného muzea v Nymburce.

I přes varování meteorologů o možném dešti, a dokonce i krupobití přicházejícím z Bavorska, se o desáté hodině sešla velká skupina nadšenců u Svatojosefského pramene k procházce Kerskem, po místech, která měl Bohumil Hrabal rád. Ve stejnou dobu odjížděl z Nymburka po Hrabalově cyklostezce osmdesátičlenný peleton cyklojízdy do Kerska a z přístavu pod nymburskými hradbami vyplula loď Blanice s dalším houfem lidí.

Všichni se pak sešli spolu s dalšími stovkami lidí z celé republiky, mezi nimiž byli i hosté z Polska a Slovenska, o 13. hodině na zahradě Lesního ateliéru Kuba v Kersku, kde už vyhrávala kapela Tojo Band a bylo roztočené Postřižinské pivo.

Divadelní spolek Hálek sehrál epizodu s erotickými hrátkami pana výpravčího Hubičky, dokonce i s razítkováním, z Ostře sledovaných vlaků.

Mezi hosty, kteří se vystřídali na jevišti se vzpomínkami na natáčení „Vlaků“ a na jejich autora byli kameraman Menzelových filmů Jaromír Šofr, představitel Miloše Hrmy Václav Neckář, herci Petr Brukner (Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále…) a Pavel Nový (Obsluhoval jsem anglického krále…) a sochař Aleš Hnízdil, autor výtvarné podoby pomníku na hrobě rodiny Hrabalovy v Hradištku.

Došlo i na křest knihy vzpomínek přátel Bohumila Hrabala a putování po místních pozoruhodnostech Kerskem ve stopách Bohumila Hrabala, jejímž kmotrem se stal prof. Pavel Pafko, a knihy slovenského spisovatele Petera Pačaje Na haličskom moste sa netancuje (s hrabalovskou tematikou).

Vyvrcholením programu bylo bezesporu několik písniček Václava Neckáře a jeho bratra Jana.

Po celý den si zájemci mohli prohlédnout výstavu koláží Petra Bruknera Blízká setkání třetího druhu aneb Prznění klasiků v galerii Lesního ateliéru Kuba. Tři z jeho obrázků byly vydraženy. Při vyvolávací ceně 1000 korun za jeden vynesla dražba rovných 10 000 Kč, které se staly základem pro pořízení kerského Poetikomatu (zvukové zařízení k přehrávání textů z hrabalovských audioknih).

Cyklootvírák zve milovníky hospůdek a bicyklů do Polabí

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Tereza Vyhnálková

Už po sedmé připravil Pivovar Nymburk pro všechny milovníky Postřižinských hospůdek a jízdních kol oblíbenou akci s názvem Postřižinský Cyklootvírák. Jarní výlet se bude konat v sobotu 6. května. Přijeďte odstartovat sezónou pivních zahrádek spolu s cyklistickou.

Sobotní akce začíná pozvolna kolem půl desáté dopolední. Sraz cyklistů je přímo v areálu Pivovaru Nymburk. Cyklisté budou startovat podle svých preferencí zhruba od 10 do 12 hodin.

Všichni zúčastnění obdrží památeční samolepku a startovní pivní tácek, na který budou na jednotlivých zastávkách sbírat razítka. Za posbíraná razítka nakonec v cíli získají malou pozornost.

Okruh Cyklootvíráku je precizně značený, rovinatý a nenáročný. Většinou vede po lesních a polních turistických cestách a cyklostezkách, v kratších úsecích i po silnici. Celková délka trasy měří kolem 41 kilometrů.

Vyrazit můžete sami, s přáteli, nebo i s dětmi. Vítán je každý, kdo má chuť šlápnout do pedálů a třeba i ochutnat Postřižinské nealko pivo s názvem Střízlík. Nemusíte se bát, trasa se dá zvládnout i na městském kole.

Přičemž bavit vás jistě budou i samotné plánované zastávky na občerstvení. Hned ta první a hlavní zastávka je v legendární Hájence v Kersku, kterou znáte díky filmu Slavnosti sněženek. Můžete si vybrat mezi kancem se šípkovou nebo se zelím, nicméně na výběr mají i menší jídla.

V cíli nebude chybět vynikající, již alkoholické, Postřižinské pivo a dobroty z grilu. Zájemci budou moci po domluvě ve vlastním stanu přenocovat na pozemku Pivovaru Nymburk.

V internetovém obchodě postrizinyshop.cz lze zakoupit tematické oblečení na kolo s logem „Postřižinské“.

Něžný Barbar z Nymburka je nejlepší pivní speciál pro letošní rok

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Lukáš Trejbal

Postřižinské pivo má stále větší úspěchy nejen v našem regionu. Neztratilo se ani v celorepublikové soutěži Cerevisia Specialis – Pivní speciál roku 2016

Mezi polotmavými a tmavými speciály vyhrál Něžný Barbar, Sváteční speciál obsadil třetí příčku v kategorii světlých speciálních piv.

Předání cen se uskutečnilo v Pivovarském domě v Praze, kde nad restaurací sídlí Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, garant celé soutěže. Tam se degustovalo (laické i odborné hodnocení) celkem 37 přihlášených piv z dvanácti pivovarů. To je v sedmém roce Cerevesia Specialis rekord.
„Za velmi významné považuji, že jsme se shodli na rostoucí kvalitě přihlášených pivních vzorků a vyloženě nepodařené pivo jsme vůbec nezaznamenali," uvedl předseda komise František Frantík.

Za nymburský pivovar převzal ocenění ředitel obchodního oddělení Ladislav Češpiva. „V této soutěži jsme již bodovali, velkou radost mám z letošních výsledků. Vzorky jsme dovezli, tak mohli všichni zúčastnění Něžného Barbara a Sváteční speciál v Pivovarském domě ochutnat," řekl spokojený Ladislav Češpiva.

Z pivovarů, které také bodovaly v soutěži speciálů, jmenujme například Rodinný pivovar Bernard nebo Pivovar Primátor.

„Soutěž zaznamenává trvale zvyšující se zájem pivovarů," připomněl Josef Vacl za organizátory soutěže. „Je důkazem toho, jak pivovarníci považují soutěže za účasti odborné i laické veřejnosti za prospěšné, protože nabízejí velmi cenné informace, jak jsou jejich piva hodnocena. A tím jen podtrhují smysl soutěže," doplnil Vacl.

Postřižinský Něžný Barbar již letos zaznamenal úspěch na Žatecké dočesné. Tam skončil v kategorii Speciální pivo polotmavé na druhém místě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.10.2017 22:3052