Novinky a zajímavosti ze světa piva

Druhý lednový víkend opět patřil degustování piva. V Praze se totiž konal pátý ročník profesionální degustační soutěže World Beer Idol. Pivní sommeliéři hodnotili přihlášená piva ze 17 zemí světa. Vyhrál tradiční pivovar z Bavorska.

V mrazivém sobotním ránu se v pražském baru Malý/Velký sešlo přes dvě desítky zástupců pivně sommeliérských škol, výzkumných ústavů, novinářů a pivovarníků. Z nich utvořené komise hodnotily vůni, vzhled a chuť jednotlivých vzorků piv tzv. naslepo. Nejlepší piva byla oceněna bronzovými, stříbrnými a zlatými medailemi. Absolutním vítězem napříč pivními styly se stalo pivo Greif Hell z bavorského Forchheimu. Pro českého pivaře neznámý pivovar v minulém roce zaznamenal podobné úspěchy i na soutěžních degustacích European Beer Star v Německu a World Beer Awards v Británii.

Českou stopu zanechal pivovar Svijany, který si mimo zlaté medaile odnesl i ocenění Best Pilsner, za nejlepší pivo plzeňského stylu a také Tradiční pivovar Rakovník se svým stříbrným nealkoholickým pivem. Celkem bylo uděleno 9 zlatých, 16 stříbrných a 21 bronzových medailích.

● Brauerei Greif Hell OVERAL WINNER
● Schwarzbräu Premium Select 2019 BEST DESIGN
● Pivovar Svijany Svijanský Máz BEST PILSNER
● Brouwerij L Huyghe Averbode Belgian Blonde / Pale Ale GOLD
● Brouwerij L Huyghe La Guillotine Belgian Strong Pale Ale GOLD
● Brouwerij L Huyghe Delirium Tremens Belgian Tripel GOLD
● Pivovar Svijany Svijanský Máz 11 % Bohemian Pilsner GOLD
● Schwarzbräu Schneeböckchen Doppelbock / Eisbock GOLD
● Schwarzbräu Aged Bock 2018 Doppelbock / Eisbock GOLD
● Brauerei Greif Hell Helles GOLD
● Szent András Sörfőzde Rettegett Iván Imperial Stout GOLD
● Brasserie du Mont Blanc La Blanche Witbier GOLD
● Tradiční pivovar v Rakovníku BAKALÁŘ NEALKO ZA STUDENA CHMELENÝ Alcohol Free SILVER
● Szent András Sörfőzde Bandibá American IPA SILVER
● Schwarzbräu Premium Select 2018 American IPA SILVER
● Cervezas Arriaca ARRIACA IPA American IPA SILVER
● Cervezas Arriaca KARLSQUEL IPA American IPA SILVER
● Palmbräu Eppingen Palmbräu American Wheat American style wheat beer SILVER
● Brasserie du Mont Blanc Sylvanus Blonde Belgian Strong Pale Ale SILVER
● Pivovar Svijany Svijanský Kníže 13 % Bohemian Pilsner SILVER
● Kaiser Brauerei Kumpf Hefeweizen hell German style hefe-weizen SILVER
● Birrificio Veneto Birra Zen San Gabriel Herb and Spice Beer SILVER
● Tsypa Tsypa 100 Imperial IPA SILVER
● Simonds Farsons Cisk Farsons Double Red Irish Red Ale SILVER
● Simonds Farsons Cisk Cisk Lager Pale Lager SILVER
● Schwarzbräu Natur Radler Radler SILVER
● Mahou San Miguel SAN MIGUEL RADLER Radler SILVER
● Pivovar Svijany Svijanská Kněžna 13 % Schwarzbier SILVER
● Microbrewery of Thessaly Molotov American IPA BRONZE
● Körös-Maros Biofarm Alakor - Bio American style wheat beer BRONZE
● Brasserie du Mont Blanc La Blonde Belgian Blonde / Pale Ale BRONZE
● Pivovar Svijany Svijanská Desítka 10 % Bohemian Pilsner BRONZE
● Pivovar Svijany Svijanský Rytíř 12 % Bohemian Pilsner BRONZE
● Pivovar Svijany Svijany ,,450,, Bohemian Pilsner BRONZE
● Pivovar Svijany Svijanský Máz 11 % nefiltrovaný Bohemian Pilsner BRONZE
● Tradiční pivovar v Rakovníku BAKALÁŘ ZA STUDENA CHMELENÝ Bohemian Pilsner BRONZE
● Mahou MAHOU MAESTRA DOBLE LÚPULO Doppelbock / Eisbock BRONZE
● Schwarzbräu Dunkel Export Dunkel BRONZE
● Palmbräu Eppingen Palmbräu Weizen Dunkel Dunkelweizen BRONZE
● Cervezas Arriaca KARSQUELL PALE ALE English Pale Ale / ESB and Best / Special Bitter BRONZE
● Schwarzbräu Schweden Pils German Pils BRONZE
● Schwarzbräu Weissbier Hell German style hefe-weizen BRONZE
● Schwarzbräu Marie Hausbrendel Hell Helles BRONZE
● Kaiser Brauerei Kumpf Kristallweizen Kristal-weizen BRONZE
● Brauerei Greif Anna Festbier Märzen a Oktoberfestbier BRONZE
● Schwarzbräu Premium Select 2018 New Age Lager BRONZE
● Schwarzbräu Ex & Hop New Age Lager BRONZE
● Cervezas Arriaca ARRIACA CENTENO New Age Lager BRONZE
● Brewery De Bie Witte Bie Witbier BRONZE

Největší světový výrobce piva, americká společnost Anheuser- Busc, bude všechny své evropské pivovary zásobovat ze 100 % pouze zelenou energie. Ta tímto účelem Anheuser- Busch podepsal 10-ti letou smlouvu na bázi tzv. Virtuální Power Purchase Agreement (VPPA), na základě které nakoupí 250 GWh solární energie od německé společnosti BayWa.

Solární energie pro všechny pivovary v Evropě
Společnost Anheuser- Busch hodlá veškerou elektřinu svým 14 pivovarům v západní Evropě nakupovat výhradně ze Slunce. Díky uzavřené VPPA vzniknou ve Španělsku 2 obří solární farmy do roku 2022 o instalovaném výkonu ve výši 200 MWp.

Obě solární elektrárny postaví pro americký pivovar přední německý solární a větrný developer BayWa. Do doby uvedení do provozu obou solárních farem se BayWa zavázala pro společnosti Anheuser- Busch zajistit certifikáty o původu zelené energie ve výši 75 GWh, kterou společnost vyrobí ve své větrné farmě ve španělské Zaragoze.

Americký pivovar tak bude vyrábět své oblíbené značky piva jako Stella Artois, Corona nebo Budweiser v budoucnosti pouze z energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Cílem společnosti Anheuser-Busch je přechod na 100 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2025 v rámci všech svým pivovarů v USA, Evropě, Latinské Americe a Indii.

Pivo se symbolem zelené energie
Přechod k zelené energii Anheuser- Busch vnímá nejen jako společenskou povinnost, ale dává také firmě ekonomický smysl. Ve spolupráci s firmou Baywa bude společnost rozšiřovat i svoji výrobní kapacitu fotovoltaických elektráren v Evropě i dalších zemích.

Již v roce 2018 část pivovarů Budweiser ve Velké Británii pokryla svou spotřebu elektřiny pomocí nákupu solární energie. V tomto roce společnost Anheuser- Busch uzavřela PP A smlouvu s britským fotovoltaickým developerem Lightsource BP na dodávky solární energie na dobu 15 let. Za tímto účelem se Lightsource BP zavázal postavit nové solární elektrárny s o výkonu 100 megawattů na britských ostrovech zcela bez dotací

Společnost Anheuser- Busch ročně vyrobí cca 55 milionů barelů piva. U pivovarů, které budou pivo vyrábět výhradně pomocí obnovitelné elektřiny, zákazníci najdou nový symbol, který je na tuto skutečnost upozorní. „Symbol elektřiny z obnovitelných zdrojů může spotřebitelům ukázat, že jejich rozhodnutí o nákupu může mít pozitivní dopad v oblasti ochrany klimatu,“ uvedl Brian Perkins, viceprezident společnosti Anheuser- Busch.

„Při výrobě piva se spoléháme pouze na přírodní komponenty- chmel, ječmen a vodu. Díky využívání obnovitelné energie se nyní udržitelnost stane jádrem našeho byznysu,“ dodal Jason Warner, Více-prezident společnosti Anheuser- Busch pro Evropu.

Kde se pivo pije, tam lékař neordinuje! Věděli jste, že tenhle Čechy tolik oblíbený zlatavý nápoj je vlastně domácí lék? Nové studie totiž ukázaly, že dobré zdraví může být skryto právě na dně oroseného půllitru. S jakými zdravotními neduhy vám může pivo pomoci? A záleží na tom, pije-li ho muž, nebo žena?

Má pivo špatnou pověst?
O víně často slýcháme, že sklenka denně prospívá našemu organismu a obzvlášť to červené prý podporuje zdraví cév a srdce. Oproti tomu má pivo dost pošramocené renomé a jeho typický konzument je často zobrazován jako Homer Simpson. To bychom pivu ale hodně křivdili! Tenhle předsudek je totiž spíš spojený s tučným jídlem a nezdravým životním stylem, ke kterému mají lidé sklon. A stejně tak jako u vína i u piva platí, že zdraví prospěšné jsou tyto nápoje jen při jejich střídmé konzumaci a ve spojení s aktivním životním stylem. Jedině tak vám tento nápoj přinese všechna pozitiva, která nabízí!

Rozumný přísun vitamínu B
Ptáte se, co je tedy to rozumné množství? U mužů to znamená jeden, maximálně dva půllitry denně. U žen je pak hranice někde okolo jedné až dvou třetinek. Jestli jste si hezky po česku spočítali, že to za celý týden dělá přibližně 10 piv, které si dáte v pátek večer najednou, věřte, že takový splávek má do střídmosti daleko. Pokud ale dodržíte doporučené denní množství, můžete se těšit na vysoký přísun vitamínu B. A ten umí s naším tělem dělat zázraky! Podporuje metabolismus k regeneraci kůže, a tím pomáhá proti aknózní nebo suché pleti. Stejně tak pomůže s nepříjemnými afty a opary. Pivo navíc obsahuje množství antioxidantů, které snižují riziko cukrovky nebo onemocnění srdce.

Proti zánětu a na trávení
Trápí vás časté záněty močových cest, a brusinky už nezabírají? Zkuste do svého jídelníčku zařadit sklenku piva. To totiž zpomaluje biochemické procesy v krvi, které vedou k zánětům. Jednoduše řečeno má protizánětlivé účinky. Hořké kyseliny v pivu zase zlepšují trávicí procesy. Studie z roku 2012, která zkoumala pět vzorků německého a rakouského piva, zjistila, že všechna piva vyvolala uvolnění žaludeční kyseliny z žaludečních buněk. Čím víc bylo pivo hořké, tím větší byla i reakce. Žaludeční kyselina je klíčová k trávení potravy v žaludku a kontroluje též růst nebezpečných bakterií. Ne nadarmo je tak zažitý zvyk dávat si k těžkému jídlu orosené pivo! Vychlazená třetinka vám totiž výrazně pomůže s jeho trávením.

Plusy pro ženy i muže
Napadlo by vás, že pivo velmi prospívá i těhotným ženám a čerstvým maminkám? Nebojte, nebudeme vás nabádat, abyste jim snad nalévali alkohol. Stejně dobře totiž zapůsobí i nealkoholické pivo! U těhotných žen se doporučuje pít hlavně proto, že obsahuje více než třetinu denní potřeby kyseliny listové. Její nedostatek v těle přitom může zapříčinit vrozené vady, nebo dokonce předčasný porod. A tak si příště místo tabletek v lékárně dejte k obědu třetinku nealka. A klidně pokračujte v pití nealkoholického piva i po porodu. Cukry obsažené v ječmeni totiž stimulují hormon prolaktin, který spouští produkci mléka. Nealko pivo tak dokáže vyřešit i problémy s kojením.

Chcete nějaký zdravotní benefit, který bude určen jen pro mužskou část publika? Máte jej mít. U mužů pití piva dokáže pomoci s potencí! Podle posledních studií vědeckého ústavu v Miláně totiž rozumná konzumace piva zvyšuje počet spermií i jejich kvalitu. Ano, i za to můžeme poděkovat chmelu.

V čínských restauracích i v regálech obchodů se však už dají najít i české značky. Předloni rozjel velkou expanzi v Šanghaji a okolí Plzeňský Prazdroj, kterému pomáhá silná pozice mateřského japonského pivovaru Asahi na tamním trhu. Už déle tam působí Budějovický Budvar, Litovel nebo Zubr. A teď přímo v Číně vaří i český pivovar.

Číňané mají rádi pivo stejně jako lidé jinde na světě. Navíc je to obrovský trh a pro pivovary je otázkou prestiže na něj proniknout. V obří konkurenci ovšem není jednoduché se prosadit. Trh ovládají nadnárodní značky jako Heineken a americký Budweiser, o přízeň soupeří i piva třeba z Ruska či Malajsie.

„Věděli jsme, že dovážet české pivo je velmi složitý a komplikovaný proces. Proto jsme začali uvažovat, jak dostat české pivo do Číny, a přitom tyto komplikace co nejvíc minimalizovat,“ vysvětluje Lukáš Janotka, manažer pro rozvoj z rodinného Starobělského pivovaru.

Jana Srbu, spolumajitele krásnolipského pivovaru Falkenštejn, přivedla k pivovarnictví souhra životních náhod. O nich vyprávěl v Týdeníku Děčínsko, který vyšel ve středu 15. ledna.
Krásnou Lípu jsem do roku 2005 prakticky neznal. Když jsem tu poprvé před otevřením pivovaru spal, tak jsem se tu cítil jako v cizím městě. Nikoho jsem tam moc neznal. Dneska, když tam jedu, tak je to můj druhý domov,“ říká spolumajitel krásnolipského pivovaru Falkenštejn Jan Srb.

Vy jste se dříve věnoval poradenství, což k pivu nemá úplně blízko. Jaká byla vaše cesta k pivovaru?
Byla to souhra životních náhod. Celé to začalo tím, že jsem se začal zajímat o řemeslné piva a pivovary, k čemuž mne kdysi přivedl jeden kamarád. Pak jsme spolu prošli kursem vaření piva, kamarád začal doma vařit pivotakže jsme do toho postupně pronikali. Byl to pro nás ale jenom koníček a zábava. Pak jsem v roce 2005 s mou tehdejší firmou dělali projekt pro obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko týkající se konceptu rozvoje cestovního ruchu. Na to navazovaly další projekty, takže z toho nakonec byla víceletá spolupráce. Tam jsem poznal Jirku Raka a Radima Burkoně, se kterými jsme později spoluzakládali pivovar v Krásné Lípě. Tehdy mne také napadlo, že je škoda, že se v regionu nevaří místní pivo, protože historicky tu pivovary byly. Pak přišel Jirka Rak s tím, že město prodává dům na náměstí. Tak jsme o tom začali uvažovat trochu seriózněji, byť si nemyslím, že jsme to od začátku brali úplně vážně. K rozhodnutí pak také přispělo, že jsme znali některé lidi z jednoho pivovaru, o kterých jsem věděli, že by nám s technologickou stránkou projektu mohli pomoci. Nakonec jsme si udělali ekonomickou a provozní rozvahu a jednoho listopadového večera v roce 2010 jsme se rozhodli, že ten barák koupíme. Kupovali jsme jej s kaucí a podmínkou, že zde musíme vybudovat pivovar s restaurací. Takže potom už nešlo moc couvat.

Bylo složité nový pivovar vybudovat?
Jednoduché to nebylo a nakonec nám přípravná fáze projektu od zakoupení objektu až po otevření pivovaru zabrala téměř dva a půl roku.

Kde se vám podařilo sehnat sládka, který uvařil první krásnolipské pivo?
Toho se nám podařilo sehnat z odborné školy Podskalská v Praze, která byla dlouhé desítky let jedinou školou, kde se učili budoucí sládci. V té době jsem již spolupracovali s Oldřichem Kozou, který na této škole učí a vychovává nové sládky. Měli jsme víc kandidátů, ale vybrali jsme si jednoho, který byl ochotný jít z Prahy na sever. To je obecně složité, protože dnes na této škole studují především Pražáci nebo studenti ze středních Čech, kterým se jinam moc nechce.

Jaká máte rád piva?
Mám rád celou řadu pivních stylů. Pokud bych měl říct některá, která úplně nepreferuji, tak to jsou pšeničná piva. Dám si je, ale není to moje oblíbená kategorie. Jinak mám rád piva jak ležáckého typu, tak i svrchně kvašená typu IPA nebo ALE.

Máte rád ochucená piva?
To záleží, co tím myslíte. Pokud myslíte radlery, to nepovažuji úplně za pivo. To samé platí pro nealko ovocné nápoje na bázi piva. Je to ale zpravidla lepší než pít nějakou sladkou limonádu. I já si to v létě občas dám. Pak jsou pivní styly typické zejména pro Belgii, kam se přidávají na dokvašení třeba višně. Tenhle styl ovocných piv mám také rád.

U vás v pivovaru máte řadu druhů piva. Je to tak, že je vymýšlí sládek, nebo mu říkáte, co byste uvařil?
Takovou obecnou strategii našeho portfolia určuji já. Když jsme začínali, tak jsme si stanovili základní piva a k tomu jsme zkoušeli různé speciály. Většinou to bylo tak, že jsem navrhl pivní styl a sládek připravil recepturu a pivo jsme uvařili. Piv jsme uvařili celou řadu, některá zůstala, některá vypadla. Dělali jsme třeba medové pivo, to jsme opustili a nahradili je jinými. Naopak nakuřované pivo Zkouřená čarodějnice vaříme od začátku a děláme jej pravidelně dodnes. Během těch pěti šesti let se naše portfolio docela usadilo. Nicméně se jej snažíme pořád vyvíjet, ale už to není tak překotné jako na začátku.

Stalo se vám, že vám sládek řekl, že něco nejde uvařit?
To se nestalo. Pivní styly i základy technologie výroby jsem znal již od začátku a určitě bych nepřišel s něčím, co nejde vyrobit.

Pivovar jste si otevřel v Českém Švýcarsku, ačkoliv jste žil v Praze. Tam jste o otevření minipivovaru neuvažoval?
Jsem původem z Ústí nad Labem a v Děčíně mám dodnes příbuzné. Do Českého Švýcarska jsme jezdili už koncem 70. let s prarodiči. Takže když jsme začali dělat projekty pro obecně prospěšnou společnost, tak to byl trochu návrat do mého dětství. Ale založení pivovaru s tím nesouviselo. Krásnou Lípu jsem do roku 2005 prakticky neznal. Když jsem tu před otevřením pivovaru spal, tak jsem se tu stále cítil jako v cizím městě. Nikoho jsem zde moc neznal. Dneska už považuji Krásnou Lípu za svůj druhý domov. Původně jsem ale měl být jen spoluinvestorem s tím, že budu pomáhat projektu hlavně s ekonomikou a marketingovou strategií. Řídit to měl Radim Burkoň, který je místní. Jirka Rak měl mít na starosti obchod, protože z pozice turistického manažera znal řadu provozovatelů hotelů a hospod v regionu Českého Švýcarska.Půlroku po otevření pivovaru ale vzaly tyto představy za své.
Radim se rozhodl z projektu vystoupit a Jirka se i nadále primárně věnoval práci turistického manažera. Byl jsem tedy postavený před otázku jak dál s pivovarem. Neplánoval jsem opustit své původní zaměstnání, jenže po nějakém čase jsem zjistil, že nelze sedět na dvou židlích. Udělal jsem tedy rozhodnutí opustit svou tehdejší firmu, svým způsobem jistotu, a vrhnout všechny síly na pivovar.

Dnes jsou lidé citliví na cenu. Bylo složité na relativně malém městě prorazit s pivem, které je dražší než ve většině hospod?
Já si myslím, že dneska už tolerance k vyšším cenám čepovaného piva roste. V Praze se dnes pohybují průměrné ceny piva kolem 45 korun, u piv z malých pivovarů nebo speciálů si musíte ještě připlatit. Samozřejmě, něco jiného je Praha a něco jiného je region. Ale mnozí lidé dnes už pochopili, že nemohou jít do restaurace, kde bude příjemně a čisto, bude tam solidní servis a budou tam mít pivo za dvacet korun a guláš za stovku. Za takové peníze to prostě dnes nejde dělat. Myslím, že hodně provozovatelů restaurací mimo Prahu nebo velká města dnes stále sleduje hlavně cenovou strategii a snaží se jít o pár korun níže než konkurence. Touto cestou jsme jít nechtěli Chtěli jsme, aby se nám investice postupně vracela, měli jsme nějaké zdroje na další rozvoj a mohli slušně zaplatit lidi. Pokud si dobře uděláte finanční rozvahu, tak víte, jaké mají být přiměřené marže u prodejních cen, abyste dosáhli cílů, o kterých jsem mluvil.

Kromě vaření piva funguje Falkenštejn jako společenská instituce. Pořádáte přednášky, hudební festival. Bez toho by dnes asi pivovar nemohl fungovat, že?
Už když jsme otvírali, tak jsme přemýšleli, jak k nám dostat lidi. Dobré pivo k tomu sice pomůže, ale bylo potřeba něco víc. Udělat z pivovaru místo, kde se bude něco dít. Proto jsme začali dělat cestovatelské přednášky, na které se nabalily další akce. Za těch šest let jsme udělali skoro 50 cestovatelských přednášek, takže dnes už jsme trošku vyčerpali naši zásobárnu přednášejících. Teď v zimě doběhnou ještě tři přednášky a ty jejich cyklus ukončí. Ještě před třemi lety jsme dělali dvanáct přednášek ročně. To ale neznamená, že s nimi u nás úplně končíme. Pokud se naskytne vhodný přednášející, určitě takovou přednášku rádi uspořádáme. Máme ale plány na jiné akce do budoucna, například uspořádat v Lípě odnož horolezeckého festivalu Sherpafestu, což je v Praze velmi populární festival horolezeckých filmů. Mám kamarády, kteří to pořádají a říkali jsme si, že České Švýcarsko je také horolezecký region, takže proč to nezkusit i zde. Rozhodně si chceme udržet roli kulturní nebo společenské instituce a nebýt jenom hospoda a producent piva.

Nepomohli tyto akce k tomu, že vás Krásnolipští vzali za místní?
Myslím, že to k tomu přispělo. Chtěli jsme zapadnout do místní komunity a aby místní vzali pivovar za svůj. Pokud je restaurace jenom „turistický skanzen“, tak podle mne vždy postrádá atmosféru a není autentická. My navíc potřebujeme fungovat celý rok, takže nemůžeme mít provoz postavený jen na turistech. Obecně si myslím, že se nám snad podařilo vytvořit místo, kde se dnes lidé v Lípě rádi setkávají.

V Agentuře CzechTrade jsme připravili seminář s názvem Exportujte pivo do Velké Británie a Skandinávie.
Seminář se bude konat 7.2.2020 v Hotelové škole v Turnově a jsou vítáni pivovary a ostatní organizace z celé České republiky, kteří chtějí exportovat pivo do zahraničí.
Akce je bezplatná po předchozí registraci na https://www.czechtrade.cz/kalendar-akci/archiv-akci/exportujte-pivo-do-velke-britanie-a-skandinavie

8:30 – 9:00 Registrace účastníků

9:00 – 9:15 Představení služeb agentury CzechTrade
Martina Valentová, Exportní konzultant CzechTrade pro Liberecký kraj
Jan Mašek, ředitel regionální kanceláře pro Liberecký kraj, CzechInvest

9:15 – 9:30 Budoucí generace sládků - obor pivovarník-sladovník
Dana Votrubcová, OHS Turnov

9:30 – 10:00 Specifika vývozu piva
Zuzana Jesenská, oborová specialistka CzechTrade

10:00 – 10:30 Coffee Break

10:30 – 11:15 Spojené království, mekka piva?
Martin Macourek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně

11:15 – 12:00 Jak vstoupit na trh s pivem ve Švédsku a dalších zemí Skandinávie
Tomáš Rousek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu

12:00 – 13:00 Individuální konzultace se zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade a dalšími přednášejícími

Historická budova bývalého Panského pivovaru v Boskovicích možná změní majitele. Památkově chráněný objekt je v nabídce realitní společnosti. Podle její zástupkyně Hany Ožvoldíkové má o areál zájem několik investorů. „V tuto chvíli řeší financování. Jejich záměry však přiblížit nemohu,“ uvedla realitní makléřka.

Cena areálu bývalého pivovaru vychází podobně jako tamní pozemky. Dva a půl tisíce korun za metr čtvereční. Zastavěná plocha je na dvou tisících dvě stě metrech. „Investor zde může vybudovat wellness centrum, školící centrum, restauraci a hostům zároveň zajistit krásné ubytování na úrovni,“ stojí v nabídce realitní kanceláře.

Historická budova by mohla být zajímavá i pro město. Hlavně tím, že se nachází na okraji areálu Červená zahrada, kde město v budoucnu plánuje velké investice do tamních sportovišť. „Pro město se jedná díky lokalitě o zajímavý objekt. Ale v tuto chvíli je nereálné, abychom se podobnou investicí zabývali. Jednak na ni nyní nemáme peníze, a kupovat něco, co by pak léta leželo ladem, není na pořadu dne. Navíc se jedná o kulturní památku,“ řekl starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Pivovar vlastní boskovická firma Adonis JLPM. Poslední léta je objekt bez využití. Předloni se areál, který pochází ze 17. století a zachovalo se v něm mnoho cenných původních prvků, stal kulturní památkou.

Na pozici mluvčího Budějovického Budvaru skončil k 31. prosinci Petr Samec. „Můj pracovní poměr v pivovaru Budějovický Budvar po 14,5 krásných letech končí,“ sdělil novinářům poslední pátek před loňskými Vánocemi. Jako kontakt pro média nyní za Budvar vystupuje PR manažerka Markéta Ježková, v podniku působí od března 2018.

Samcovo působení v národním podniku Budějovický Budvar se z větší části překrývalo s érou ředitele Jiřího Bočka. Ten jako ředitel vedl pivovar v letech 1991 až 2016, Samec byl mluvčím v letech 2005 až 2019.

„Jiří Boček, který byl dosud nejúspěšnějším ředitelem v historii pivovaru a byl i architektem současného investičního rozvoje, mě naučil mnoha věcem - zejména tomu, že za některé hodnoty stojí za to bojovat až do konce. Jsem rád, že jsem u toho mohl být,“ okomentoval pro Médiář své působení v Budvaru Samec. Jeho další působiště by mělo být v oboru PR v jižních Čechách.

Petr Samec vystudoval Agronomickou fakultu zemědělské univerzity v Českých Budějovicích a pak získal doktorát (Ph.D.) v oboru molekulární biologie na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Vědu záhy opustil a nastoupil jako ředitel marketingu firmy Zepter International, která tehdy měla sídlo v Budějovicích. Po roce 2000 definitivně přešel do branže PR - nejprve do Jihočeské energetiky (dnes E.On) a pak do technologických firem vlastněných Ladislavem Markem, tedy do AAC, respektive Libra Electronics. Odtud v roce 2005 přišel do Budvaru.

Vedení Budějovického Budvaru odmítlo tvrzení, že by na českém trhu ustupovalo od užívání značky Budweiser. O změnách v designu a propagaci pivovaru napsal web Info.cz, podle něhož mají být poslední kroky pivovaru záměrným utlumením značky a možnou přípravou na privatizaci.

Generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák změnu designu potvrdil, avšak spekulace o útlumu značky označil za bouři ve sklenici vody.

„Na českém trhu používáme název Budweiser Budvar a nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom používali jiný název,“ řekl iDNES.cz Dvořák. Podle něj sice je pravda, že společnost dnes častěji používá název Budvar samostatně, ale je to proto, že její portfolio zahrnuje kromě klasického ležáku Budweiser Budvar také jiné výrobky, například Budvar 33 nebo limitovanou edici Sedm společných.

Info.cz upozornilo na obměnu podoby pivních tácků, na nichž je nově místo původního nápisu Budweiser Budvar nově natištěno Budějovický Budvar. „Změna se týká i některých dalších reklamních předmětů, vývěsních štítů a nápisů na sklenicích,“ uvedl web s tím, že podle jeho zdroje se v podobném duchu chystá i změna designu etiket pivních láhví.

„Ve srovnání s minulostí pracujeme mnohem aktivněji s celým portfoliem. Do budoucna chystáme nový design etiket, takže pracujeme s různými variantami našeho portfolia. Možná proto došlo k tomuto nedorozumění,“ míní Dvořák a dodává, že inovace palety produktů je záležitost, ve které se společnost v minulosti trochu zastavila a nyní to chce napravit.

Ředitel Budvaru odmítl také spekulace, podle nichž by oslabení značky mělo být prvním krokem v chystané privatizaci. „Privatizace není rozhodně na stole. Investujeme více než dvě miliardy korun do navýšení kapacity a rozvoje národního pivovaru,“ upozornil Dvořák.

O snaze utlumit značku nebo chystající se privatizaci pochybuje i Tomáš Maier z ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Nemyslím si, že by aktuální situace měla s výše naznačeným něco společného. Podle mého se pivovar Budějovický Budvar pouze snaží v tuzemsku změnit to, jak ho spotřebitelé vnímají,“ sdělil iDNES.cz Maier, který souhlasí s tím, že v oblasti inovací pivovar poněkud zaspal dobu.

„Pod novým vedením se pivovar více přibližuje spotřebitelům, rozšiřuje portfolium své produkce, navazuje spolupráci s minipivovary. Já osobně těmto změnám velice fandím. Myslím si, že chce v tuzemsku patrně posílit svoji tržní pozici, což je naprosto normální. Pouze asi 35 procent jeho produkce se spotřebuje v tuzemsku, zbylých 65 procent jde na vývoz,“ vysvětlil Maier.

Podle Maiera by případná privatizace byla velmi složitá. „Na společnosti Budějovický Budvar jsou nejcennější její ochranné známky. Jejich hodnota je nevyčíslitelná. Vše ostatní je jen cena budov, zařízení, zásob apod. Aby případně mohla být společnost privatizována, bylo by třeba zvláštního zákona. Nicméně už v minulosti se objevily snahy ochranné známky převést na jinou společnost, pak by se dalo s ochrannými známkami daleko jednodušeji nakládat,“ vysvětlil Maier.

Pražský Novoměstský pivovar po 27 letech končí kvůli vypovězení smlouvy, informoval server Euro.cz. Poslední pivo se v něm dovařilo před týdny, nyní ho pivovar doprodává. Restaurace ve Vodičkově ulici zavře koncem ledna.

"Kompletní technologie pivovaru je na prodej," řekl serveru jednatel pivovaru Aleš Krulich. Pivovar byl podle posledních dokumentů umístěných ve Sbírce listin předloni ve dvoumilionové ztrátě, tržby z prodeje výrobků a služeb činily 36,4 milionu korun. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, výstav tak meziročně vzrostl o 4,7 procenta.

Po poklesu výroby o rok dříve se předloni vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, u kterého se meziročně zvýšila výroba o 11,8 procenta. Tuzemská spotřeba piva se ale předloni také zvýšila, a to o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v České republice předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Výsledky za loňský rok svaz zveřejní na jaře.

Minipivovary mají roční výstav do 10 tisíc hektolitrů. Před 25 lety fungovala v tuzemsku jen zhruba desítka minipivovarů, dnes jich jsou stovky. Prakticky každý týden se otevře podle dřívějších odhadů Českomoravského svazu minipivovarů jeden. Navíc velké pivovary jako je například Budějovický Budvar nebo Plzeňský Prazdroj začaly s minipivovary spolupracovat. Nejstarší český minipivovar je pražský pivovar U Fleků, který byl založen v roce 1499.