Novinky a zajímavosti ze světa piva

České studio David Geč uspělo v soutěži Word Beer Awards s etiketami, které připravilo pro pivovar Richard. Konkrétně si odneslo titul za nejlepší světový design série etiket a zlatou medaili za design etikety. Pivovar navázal spolupráci se studiem na základě vzkazu v pivní lahvi s nabídkou rebrandingu.

Pivovar Richard vznikl 7. července 2004 v brněnském Žebětíně nedaleko místa, kde Vilém Mrštík situoval svou Pohádku máje s hlavním hrdinou Richardem. Světák a bohém Richard je tváří pivovaru. Celá značka je protkána příběhy. Richardovu životní lásku Helenku ztvárnila ve filmové verzi Nataša Gollová, která se narodila v domě, kde má Richard svou druhou restauraci. A druhý Richardův pivovar vznikl v Račíně na Vysočině – v penzionu, kde přespával její slavný filmový partner Oldřich Nový.

„Se studiem David Geč jsme začali pracovat na konci minulého roku. Oceňujeme hlavně jejich zápal pro věc. Naše pivo za tu krátkou dobu posunuli o několik tříd výš.” Petr Kobzík, pivovar Richard

Steaky z prvotřídního masa, pečené selátko nebo škvarky z mangalice v sádle. A nové menu s dezertem našeho dětství. Nejen to nabízí pivovarská restaurace Pivo Karlín v Praze.

Pivovarská restaurace sází na kvalitu. A dělá dobře. Po té totiž dnešní společnost prahne a dokáže ji ocenit. Zdejší šéfkukachaři dovedou uspokojit opravdu ty nejvybíravější a nejnáročnější hosty. Steaky z prvotřídního vepřového masa odrůdy Mangalica z českého statku z Vysočiny a také maso odrůdy Iberico dovážené přímo z farmy ve Španělsku jsou zárukou velmi kvalitní klasické české a mezinárodní kuchyně. Vybrat si můžete z polední i speciální nabídky i z obvyklého jídelního lístku. K pivu si můžete dát například škvarky z mangalice v sádle s rozpečeným chlebem, hovězí tatarák, nebo domácí grilovanou klobásu. Ze specialit se sliny sbíhají na pečené selátko s koriandrem a lákavá je také romantická večeře pro dva, ve které jsou hlavním chodem kachní prso, angreštová zavařenina, omáčka z hořké čokolády, batáty anebo tygří krevety, dýňový bisque, chilli a baby brambory.

Pestrá a lákavá nabídka, co říkáte? Tady se ale neusíná na vavřínech. K mání je nové menu, které má mezi předkrmy třeba pravý uherák z Mangalice nebo domácí špek z Mangalice. Dezertem je ztracený chléb z mého dětství. Co se za touto sladkou tečkou skrývá? Co takhle přijít si to zjistit sami?

Pivo Karlín najdete přímo v nové kancelářské budově BUTTERFLY KARLÍN na úpatí kopce Vítkov, takřka na konci ulice Pernerova. Člověku se tady sliny sbíhají už při prvním nadechnutí atmosféry podniku. Restaurace má moderní, stylově čistý interiér rozdělený do dvou částí o kapacitě dvě stě míst a venkovní zahrádku se sto padesáti místy. Příjemné prostředí dotváří profesionální a milý personál.

A to není všechno. Každý správný labužník ví, že není nic lepšího než zapít dobré jídlo dobrým pivem. Díky vlastnímu pivovaru, který je považován za první karlínský pivovar, protože pražská městská část Karlín za dvě stě let svého trvání nikdy svůj vlastní pivovar neměla, si ho tady vaří sládkové sami. Můžete si být tedy jisti, že se k vám dostanou ty nejčerstvější speciály jako je Karlín 12, Karlín black a také originální pivo IPA, APA nebo pšenice. To všechno v neméně originálním skle s logem pivovaru.

Myslíte, že teď je to už úplně všechno? Nikoliv. Součástí karlínského pivovaru je i jedinečné řeznictví a farmářský obchod s regionálními specialitami.

Není divu, že Pivovar Pivo Karlín se stává pro stále více hostů srdeční záležitostí. Právem.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy zařadila do přijímacích zkoušek ke studiu na tento rok výpočet DPH na pivo. Slibuje si od toho zvýšení obtížnosti přijímacích zkoušek, kdy se díky tomu ke studiu dostanou opravdu jen ti nejlepší.

„Na studenty Matematicko-fyzikální fakulty máme ty nejvyšší nároky. Učivo je složité a k jeho zvládnutí je nutné, aby byl student nadán nadprůměrnou inteligencí a takříkajíc matematickým myšlením. Z toho důvodu je potřeba odfiltrovat studenty, kteří náročné studium nemohou zvládnout. K tomu slouží náročné přijímací řízení, které úspěšně zvládnou opravdu jen ti nejlepší. Z toho důvodu jsme do letošních přijímacích zkoušek zařadili modelový příklad na výpočet nových sazeb DPH. Akademická obec se jednomyslně shodla na tom, že výpočet DPH na pivo je natolik složitý a zrádný, že dokonale prověří dovednosti uchazečů,“ tvrdí profesor Jaroslav Ignác, předseda přijímací komise Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Z pochopitelných důvodů neuvedl přesné znění modelového příkladu, který bude v přijímacím testu. Mezi letošními maturanty, kteří měli v úmyslu se na matfyz hlásit, zavládla panika.

„Matice, logaritmy, ekonometrii nebo kombinatoriku zvládám naprosto s přehledem. Po večerech jsem například dokázal potvrdit teorii světelných kmitočtů ve vakuu za použití Ernestova vzorce, ale výpočet nové sazby DPH mi nahání strach. Pokusil jsem si to rozepsat do tabulek, ale těch proměnných je tam tolik, že si nejsem jistý, jestli to zvládnu,“ obává se Daniel Škroup, který vloni na mezinárodní matematické olympiádě v Sydney získal historické prvenství a dostal nabídky na stáž od NASA nebo od Tesly. Letošní maturant se však přijímacích zkoušek a výpočtu DPH na pivo bojí jako čert kříže. A není sám.

Střední školy a gymnázia se snaží maturanty na náročné přijímací řízení připravit, ale ukazuje se, že i pedagogové mají problém sazbu na DPH vypočítat.

„Máme v ročníku několik talentovaných studentů, kteří se hlásí na matfyz. Po oznámení, že do přijímacího řízení bude zařazen i výpočet DPH, nám všem zatrnulo. Systematicky se snažíme naše studenty na přijímací řízení řádně připravit, ale v tomhle případě naše dovednosti a znalosti nestačí. Nikdo v učitelském sboru neumí nové sazby DPH na pivo vypočítat, tak jak to máme naučit studenty? Z ministerstva financí se nám podařilo získat jen obecnou tabulku, ze které však nikdo není moudrý,“ krčí rameny Alena Tichá, ředitelka olomouckého gymnázia, která se obává, že letošní přijímací řízení na matfyz bude mnohem náročnější než v minulosti.

Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Z DPH na pivo se na matfyzu zatím nezkouší, pravdou ale je, že změny v jeho zdanění vyvolávají značný chaos v hospodách.

Na jaře loňského roku oslovili zástupci Plzeňského Prazdroje organizaci CZECHDESIGN s cílem vytipovat vhodné designéry, kteří by vytvořili vizuální identitu k jejich nejnovějšímu projektu - řemeslnému a experimentálnímu pivovaru Proud. Na základě této rešerše bylo Prazdrojem následně uspořádáno výběrové řízení, z něhož vítězně vyšel návrh studia Artbureau. Jaké jsou principy vizuální identity pivovaru, který začne fungovat ve druhé polovině letošního roku?

Nový minipivovar se zaměří na experimentování s pivními styly, surovinami i technologickými postupy, zároveň by se měl stát místem setkávání s českými i zahraničními sládky, akademiky, pivními experty i milovníky pivních speciálů.

Za místo pro realizaci tohoto záměru byla příhodně vybrána kolébka českého ležáku a sídlo společnosti – město Plzeň. V areálu Prazdroje se nacházelo hned několik budov, které ztratily svůj původní účel a hledaly nové využití. Jednou z nich byla i budova bývalé elektrárny z roku 1905 se secesními prvky pro industriální architekturu tohoto typu neobvyklými, jejíž rekonstrukce se ujal architektonický atelier Mimosa architekti.

„Měřítko objektu a prostoru ponouká k sebevědomým krokům – ať už je jimi samotné vytvoření pivovaru uvažované velikosti v sousedství Plzeňského Prazdroje, pojetí prostoru jednoduchými velkorysými gesty nebo vytvoření tak trochu jiné řady piv. Navrhované architektonické řešení zachovává hodnotné prvky stávajícího objektu, navrací původní principy téměř zaniklé předchozími přestavbami a současně vytváří jasně čitelnou novou vrstvu. Záměr zachovat étos výrobního objektu se propisuje do jednoduchých materiálových i formálních řešení,“ přibližuje Petr Moráček z ateliéru Mimosa.

„Celá rekonstrukce je rozfázována do etap, které jsou zároveň závislé na dalších investicích a tedy odvislé od toho, jak se bude pivovaru na trhu dařit. Vizualizace zatím neodrážejí podobu, ve které se pivovar bude v druhé polovině roku otevírat, ale spíše koncept finálního stavu,“ dodává Michal Škoda, který má celý projekt na starost.

Budova stojí u soutoku Mže a Radbuzy, na místě kde vzniká Berounka. Od toho byl již krůček ke jménu Proud. „Toto jméno spojuje jak polohu pivovaru, tak dřívější využití budovy, navíc je v něm pohyb, nějaké směřování, ale také zaměření se na něco (proud myšlenek, hlavní proud, nový proud…). Pokud se na jméno podíváme z pohledu angličtiny, máme zde hrdost – hrdost na původ, zkušenosti…,“ upřesňuje Michal Škoda.

„I z důvodu existence Pivovaru Volt bychom chtěli akcentovat spíše to směřování, spojitost s řekou, nicméně se nebráníme ani odkazům na elektrický proud,“ dále rozvádí Škoda zadání pro designéry.

Nová vizuální identita měla vycházet ze tří základních hodnot – spolupráce, experimentování a hravosti. Samotné logo mělo být mladé, moderní, progresivní, ale zároveň přátelské a vřelé. Samozřejmě správná vizuální identita nekončí pouze u loga, to se zde nenásilně propisuje do celého vizuálu a zároveň slouží jako jednotící prvek.

„Stavba domu obvykle začíná první cihlou. My jsme začali vlnkou. Úkol zněl jasně... spolupráce, experiment, hravost,“ přibližuje základ svého návrhu Jakub Wdowka z Artbureau.

„Zhruba jednou za sto let vznikne značka, která je čitelná i vzhůru nohama,“ dodává s nadsázkou Jakub Wdowka. Po otočení se z vlnky v řece stává obláček dýmu stoupajícího z pivovarského komínu. Zároveň vlnka, zvaná „tilda“, je také symbolem pro střídavý proud a prostředkem pro komunikaci celé jedné produktové řady (kolaborační speciály).

Jak správně skladovat a v čem podávat napoví symboly na etiketě. Logo lze šikovně využít i jako indikátor spodního a svrchního kvašení.

Na závěr nezbývá než si přát jen víc takových Proudů (a propojení světa Škodů a světa Wdowků), a to nejen ve světě zlatavého moku.

Pivovar Ostravar slavnostně otevřel svou první značkovou hospodu za hranicemi České republiky. Ostravarna s pořadovým číslem pět se nachází v Bratislavě.

Na konceptu vlastních značkových hospod pracoval pivovar Ostravar od roku 2014. V létě 2016 otevřel pivovar první značkovou Ostravarnu v domovské Ostravě. Po úspěšné premiéře přibyly na mapě hospod další tři Ostravarny, a to v Opavě, Ostravě a v Karviné. Nyní se Ostravar se svým úspěšným konceptem vydává za hranice České republiky.

“Ostravarna v Bratislavě je pilotním zahraničním projektem,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. “Pro Bratislavu jsme se rozhodli ze dvou důvodů. Za prvé je zde velmi oblíbená naše značka Mustang. Za druhé máme v hlavním městě Slovenska kvalitního franchízového partnera, který je pro otevření kvalitní hospody důležitý,” vysvětluje Řehůřek.

Nová Ostravarna Amelia bude otevřená v bratislavské městské části Karlova Ves na západě města. V Karlově Vsi se nachází velké sídliště Dlhé Diely, spousta škol, Slovenská televize i bratislavská ZOO. Žije zde přibližně 50 tisíc obyvatel a třetinu z nich tvoří studenti a mladí lidé.

“Stejně jako v případě Ostravy nebo Karviné jsme v Bratislavě zvolili rezidenční lokalitu,” uvádí manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Předpokládáme, že skvěle ošetřené tankové pivo, výhodné umístění hospody a dobré jméno, které v Bratislavě naše pivo má, přispějí k úspěšnému provozu první zahraniční Ostravarny.”

Na čepu bude v bratislavské Ostravarně celkem 6 druhů piva včetně Speciálu ze spilky i Černé Barbory. Na jídelním lístku najdou hosté restaurace stejně jako v případě dalších Ostravaren pokrmy vhodné především k pivu. Specialitou Ostravarny bude 300gramový Tanier Amelia pro 2 osoby se 3 druhy masa, praženými bramborovými lupínkami, rýží a zeleninovou oblohou, ke kterému obdržíte 2 krásně vychlazené Mustangy.

Pivovar ve středočeském Nymburce proslavilo nejen skvělé pivo, ale především spisovatel Bohumil Hrabal, který v něm téměř třicet let bydlel. Pivovar letos slaví 125 let od svého založení. A pro zájemce připravil exkurze přímo do výroby. Při návštěvě budete mít pocit, že jste se vrátili v čase. Dodržuje se tu totiž tradiční výroba, ovšem v ideální kombinaci s nejnovějšími technologiemi. Na závěr exkurze můžete nefiltrované Postřižinské pivo ochutnat přímo z pivního tanku.

Bohumil Hrabal žil v nymburském pivovaru se svou matkou a otčímem v letech 1919 až 1947. A tak pivovar proslavilo nejen vynikající Postřižinské pivo, ale i Hrabalovy povídky. A nejspíš už navždy bude nymburský pivovar spojován s legendárním filmem Postřižiny. Na Hrabala se proto v pivovaře nezapomnělo. U vstupu do sladovny najdete pamětní desku, která plní Hrabalovo přání. Je umístěná velmi nízko, hned u země. Slavný spisovatel totiž prohlásil, že pokud má mít pamětní desku, tak pouze ve výšce, kam čurají psi. A to mu bylo splněno.

Exkurze pivovarem začíná ve sladovně. Dodnes se tu slad připravuje tradičně z ječmene, který tu leží a klíčí čtyři dny. Postřižínský pivovar je jedním z mála pivovarů, který vyrábí svůj slad humnovou technologií. Ječmen je vyrovnaně rozprostřený a musí se pravidelně několikrát za den ruční manipulací přeorávat.

Varna jako srdce celého pivovaru
Srdcem pivovaru je varna, kde se vaří mladina. Varné kádě jsou dnes samozřejmě po rekonstrukci a vše je řízeno zčásti automatizovaně. Při návštěvě je tak množné vidět pouze horní části všech čtyř varných kádí. V níže umístěném podvarní jsou varné kotle propojené a mladina se tu automaticky posouvá z jedné varny do druhé, aby prošla všemi procesy výroby. Během návštěvy lze do jedné z varných kádí přímo nahlédnout a k postřižínské mladině přivonět.

Zážitkem je také návštěva spilky, kde se již vyrábí samotné pivo. Při troše štěstí uvidíte i káď s pivovarskými kvasnicemi, kterými se každá várka piva zakvasí. Úchvatný pohled je i na kvasné kádě, ve kterých se horká mladina zchladí, přidají se pivovarské kvasinky a začíná kvasný proces. Pivo je při tomto procesu vychlazeno na 5 až 10 stupňů Celsia a přibližně po týdenním kvašení putuje do ležáckého sklepa. Tam ho čeká poslední dlouhá doba zrání a dokvášení.

Součástí exkurze je i ochutnávka nefiltrovaného Postřižinského piva přímo z pivního tanku. A kromě toho je možné si ho v pivních soudkách odnést také s sebou domů.

Nastavit jednotná pravidla pro řízení státních firem napříč úřady má nová strategie ministerstva financí schválená vládou. Vytipovala i prodej podniků, respektive majetkových účastí v nich, které nemají strategický význam.

Jde například o menšinové podíly v energetické společnosti E.ON nebo výrobci radiátorů Korado. Kabinet chce privatizovat i Státní léčebné lázně Bludov či Jihomoravské pivovary. Z materiálu, který má deník E15 k dispozici, plyne, že výnosy by se mohly pohybovat v desítkách milionů až nižších stovkách milionů korun.

„Nechceme prodávat důležitá aktiva státu. Naopak musíme zlepšit fungování těchto firem, abychom dostávali více dividend do státního rozpočtu,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Kontrolu si stát ponechá nad ČEZ, ČEPS, Letištěm Praha, Řízením letového provozu nebo nad podniky, jako jsou Čepro, Mero či Prisko. Dál bude ovládat také České dráhy, Českou poštu a Lesy ČR, budějovický pivovar Budvar, ale i Kongresové centrum Praha a karlovarský hotel Thermal.

V portfoliu rezortů financí, dopravy, průmyslu, vnitra, obrany, zdravotnictví a zemědělství je nyní 129 společností, které buď plně vlastní, nebo v nich mají různě velké podíly. Z toho 61 je v konkurzu, popřípadě v likvidaci.

„Stát vlastní větší majetek, než si většina občanů uvědomuje. Dlouho chyběla jasná vize, jak s ním nakládat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že přijatá strategie vychází z aktualizovaného doporučení OECD z roku 2015.

Šéfka státní pokladny dodala, že jednotlivá ministerstva budou podnikům dávat dlouhodobá zadání a následně posuzovat jejich plány a výkonnost. Informace o klíčových ekonomických ukazatelích mají být veřejně dostupné. Pod úřadem Schillerové vznikne meziresortní pracovní skupina.

Kabinet starší verzi strategie v lednu 2017 odmítl. Schillerová navzdory tomu provedla fúzi Letiště Praha a Českého Aeroholdingu a integrovala akciové podíly státu v České exportní bance a Exportní garanční a pojišťovací společnosti.

Po několika letech neúspěšných pokusů rovněž prodala největšího producenta novinového papíru na Balkáně, slovinskou Vipap Videm Krško. Výnos dosáhl zhruba čtvrt miliardy korun. Většina peněz z prodeje firmy patřící kdysi IPB a pak ČSOB připadla věřitelům.

Kousek od dálnice D1 v obci Němčice-Loket, nad vodní nádrží Švihov, roste Rodinný pivovar Švihov. Je to domov piva Švihadlo, ale také pracovní adresa Anny van der Weerden, Martijna a Růženky, dokonce obou dědečků. A spousty kamarádů, kteří se rozhodli budovat s Annou a Martijnem budovat jejich odvážný sen – pivovar s pivním klubem, ubytováním i farmářským obchodem.

„Nebojím se praktických problémů při fungování pivovaru, protože vím, že to hlavně přinese spoustu dobrého pro region, místním farmářům, budoucím zaměstnancům a samozřejmě naší rodině.“

Anna studovala v Čechách i v Nizozemí právo, Martijn je softwarový inženýr, poznali se kousek od Utrechtu. Martijn se vzdal práce v Nizozemí, aby jel s Annou do Prahy, protože potřebovala dostudovat. Žili chvíli v Čechách, chvíli v Nizozemí. Anně se ale tolik stýskalo, že Čechy vyhrály. Anna si otevřela vlastní advokátní kancelář, pracovala, i když se narodila malá Růženka. „Musela jsem mateřství skloubit s prací, protože klienty nebylo komu předat, advokát nesmí smlouvy s klienty vypovědět z důvodu mateřství. Ostatně poplatky a náklady kanceláře jsem stejně platit musela.“

Ale začalo být jasné, že to tak dál nepůjde. „Pracovala jsem, kdykoliv Růženka spala, každý večer, kdykoliv to šlo. Bylo to vyčerpávající. Chůvu jsem neměla. A i když jsem do té doby moc zdravá nebyla, po dvou letech mi zdraví vypovědělo úplně.“ Při nucené přestávce to Annu táhlo do přírody, ke zvířatům, na záhony, ke sporáku. S manželem snili o restauraci, místu, kde byste se cítili uvolněně, s domáckou atmosférou, kde si můžete popovídat s personálem.

Martijn se zhruba ve stejné době přihlásil na kurz na sládka (do té doby se věnoval jako koníčku destilátům) a začal podle historického receptu vařit pivo holandské pivo typu Ale. Anna se inspirovala a vrhla se na půlroční kuchařský kurz, aby z ní mohl být odpovědný vedoucí, absolvovala kurzy marketingu, copywritingu, projektového řízení. „V srpnu 2018 jsme náhodou objevili statek v Němčicích na prodej. Na rozmyšlenou byla chvilka. A já to najednou viděla všechno před sebou, nás, děti, spokojené, zdravé, v přírodě. Věděla jsem, že teď s advokacií klidně skončím a líto mi to nebude.“

Přišel nejtěžší rok, kdy bylo potřeba skloubit dvě práce, aby bylo z čeho platit účty, a zároveň vybudovat nové podnikání.

Co je psáno, není dáno
Začali pivovarem, jejich Švihadlo je řemeslné pivo dle nyní znovu objevené holandské receptury z roku 1840, pustili se i do belgických piv. Výrobu měli rozjet už na podzim. „Nejtěžší jsou věci, které neovlivníte. Stavební, potažmo vodoprávní řízení, lidský faktor a soused, který nám dokázal již celé stavební řízení o půl roku protáhnout,“ vypráví Anna.

Zatím nabízejí vzorky, na konci jara se do toho pustí naplno a začnou s distribucí do barů, restaurací, kempů. Zároveň budou jezdit na akce, festivaly, slavnosti.

Na konci léta bude hotový pivní klub pro dvacet lidí s terasou s jednoduchým menu složeným z farmářského grilovaného masa a klobás a farmářská prodejna s čerstvými výrobky z Podblanicka. A čeká je ještě stavba ubytování ve stodole.

Podnikatelský plán byl detailně promyšlený, třeba i kvůli žádosti o úvěr v bance. „Byznys plán pomáhá zformovat myšlenky a naučí myslet prakticky, ale ve výsledku je vše jinak. Je třeba počítat s tím, že bude třeba jednat flexibilně a využít každou šanci, byť to nebude podle plánu.“

Práce hlavně pro maminky z okolí
V areálu vzniká vlastní chmelnice a zeleninová zahrada, odpad z výroby piva poslouží pro pěstování hub. Jeden dědeček pivovar staví a jednou bude zajišťovat distribuci. Holandský dědeček odešel do důchodu, ale místo na odpočinek se přestěhoval do Čech a dostal na starost mikrobiologickou analýzu a pěstování bio hub na mlátě. Dokonce i Annina máma s babičkou se zapojily. A aby byla rodinná firma dokonalá, Růženka je nejlepší markeťák. „Všem pěje ódy na pivovar a v létě chce točit zmrzlinu. Její nadšení pro věc nám ohromně pomáhá.“

Tak velký areál bude vyžadovat spoustu zaměstnanců, už teď se hlásí lidé z okolí. „Vidím to na 12-15 zaměstnanců. Ráda bych dala příležitost maminkám na částečný úvazek a zajistila hromadné hlídání dětí. Vždyť celý areál bude pro děti uzpůsoben. Věřím, že maminky budou pracovat odpovědně a budou mít svou práci rády, hlavně třeba ve farmářské prodejně, nebo v kuchyni.“

Těžký rok končí
Těžký rok možná už brzy skončí. „Oba dva s manželem máme teď dvě zaměstnání a doufáme, že do léta budeme mít jen pivovar, Růženku a zvířata, a pak si najdeme nový řád. Vidíme světlo na konci tunelu a moc se oba těšíme na tu radost, kterou náš pivovar přinese.“ Vždycky, když byli zoufalí, přišlo povzbuzení, pochvala, nabídka spolupráce, podpory.

A poučení? „Advokátní kancelář mám šestý rok a pivovar celý rok a půl připravujeme, budujeme. A je to jiné, u advokacie vím, co čekat, umím předvídat, umím vše spočítat, nejsem nervózní, že mě něco překvapí. U pivovaru mě ale překvapení čekají, teprve uvidím, jak bude fungovat, kdo budou naši hosté, co hosté ocení nejvíce, a naopak co třeba fungovat nebude. Teď jsem expertem na podnikatelské plány, propočty, marketing, admin, klientskou komunikaci, stavební řízení a výstavbu jako takovou.“

Pivovary Falkenštejn, Neratov a Chříč spojuje to, že se jedná o tzv. sociální podniky. Znamená to, že se kromě běžné výrobní činnosti, vaření piva, snaží pomoci lidem s hendikepem najít smysluplnou práci v podmínkách, které na jejich postižení berou ohled.

Nyní se pivovary spojily se svými hospodskými, kterým nabídly speciální edice piva s tím, že zisk pivovarů i hospodských poputuje na vybrané dobročinné záměry. Konkrétně jde o nákup vybavení pro prádelnu Veronika v Jičíně a denní stacionář Lávka – oba záměry podporují lidi s mentálním a tělesným hendikepem.

„Nápad nás zaujal, protože je to originální způsob podpory dobré věci, a protože víme, že naši hospodští mají dobrá srdce,“ říká k tomu Antonín Nekvinda z pivovaru Neratov.

V masopustním týdnu od 15. do 22. února narazí proto ve vybraných hospodách piva Prorok, Svatá koza a Pazdrát. „Chlapi, pijte pro Veroniku. Manželka Vás doma určitě pochválí. Veronika potřebuje dvě sušičky a jednu pračku,“ dodává k tomu ředitel oblastní charity v Jičíně, David Rejlek.

Akci podporuje i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který zmíněné pivovary a jejich misi dlouhodobě podporuje.

Boom minipivovarů v Plzeňském kraji je pryč. V nedávné době ukončily provoz minimálně čtyři a poprvé od roku 2011 žádný nový nepřibyl. S výrobou přestaly pivovar koutský i příšovský a v Plzni zmizelo pivo od Grolla a Pašáka.

„Určitě je to škoda. Chceme spíše, aby pivovary vznikaly. Když pak skončí takový, který je větší, a má pro region takhle velký význam, je to ještě horší. Z hlediska zaměstnanosti a pivní kultury tím region trpí,“ okomentovala výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová prozatímní konec pivovaru v Koutě na Šumavě.

Ten patřil k největším v kraji a jako jediný působil na Domažlicku.

„Malé pivovary jsou součástí našeho pivního rybníčku, takže mě mrzí, když některý z nich zmizí. Je to asi signál, že některé budou zanikat, aby další mohly vzniknout. Možná dojde k určité obměně. Je to stejné jako u hospodských. Jde o náročné řemeslo, u něhož je složité vydržet delší dobu. Proto někteří jeho nositelé obor opustí a jdou jinou cestou,“ konstatuje Ferencová s tím, že za posledních deset patnáct let byl boom minipivovarů obrovský.

„Každý týden vznikal jeden. Do budoucna se to bude měnit. Ti pivní nadšenci musí mít pokračovatele. Pivovarnictví je složité z hlediska daňového, finančního i administrativního. Jde o enormní zátěž. Pokud ten člověk není vyloženě pivovarský srdcař, tyhle okolnosti jej mohou odradit,“ doplňuje.

Vlastní pivo přestal před čtyřmi lety vařit také nejstarší minipivovar v Plzni, kterým byl od roku 2002 ten U Rytíře Lochoty. Restaurace je otevřena i nadále, její speciální pivo už tam ale k dostání není.

Hospodským by pomohla jednodušší legislativa
Zatím nejde říct, zda půjde o dlouhodobější trend, ale některé známější pivovary skončily letos i v jiných koutech republiky. Podle Ferencové to není kvůli novým legislativním podmínkám. Spíše se na tom mohly podílet některá starší opatření.

„Myslím, že provozovatelé pivovarů dostali nedávno hned několik ran. Týká se to především těch s restauračním provozem. Někteří majitelé si stěžují například na zákaz kouření nebo zavedení EET. Možným řešením, jak krachy pivovarů zastavit, by mohlo být zjednodušení legislativy. Tak, aby majitel nemusel být ráno výrobní ředitel, dopoledne ředitel celého pivovaru a odpoledne obchodní ředitel, který ještě pivo rozváží po okolí a hledá nové zákazníky,“ sděluje Ferencová. V republice je prý stále velký prostor pro to, aby nové podniky mohly vzniknout.

Zvednout by se zřejmě během letošního roku mohl i počet malých pivovarů v plzeňském regionu. Jeden projekt je v přípravě ve Zbiroze. Už v červenci by město Domažlice rádo zprovoznilo minipivovar v bývalém pivovarském areálu. Momentálně hledá provozovatele.

„Na základě jednání s možnými provozovateli restaurace rozhodneme v dubnu o konkrétním způsobu pronájmu těchto prostor,“ nastiňuje plán radnice místostarosta Stanislav Antoš.