Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovarnickému kolosu AB InBev klesl čistý zisk téměř o polovinu. I přes růst prodejů

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinkyAutor:ČTK

● Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev zaznamenala ve třetím čtvrtletí meziroční propad čistého zisku o 45 procent.
● K poklesu zisku došlo i přesto, že společnost zvýšila prodej o více než milion hektolitrů.
● AB InBev v polovině října uzavřel rámcovou dohodu o převzetí největšího konkurenta SABMiller za více než 100 miliard dolarů.

Čistý zisk největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 45 procent na 1,375 miliardy dolarů (34 miliard korun). Firma však rovněž oznámila, že zvýšila objem prodeje o více než milion hektolitrů na 121,7 milionu hektolitrů. Navíc zlepšila odhad celoročních tržeb.

Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) ve třetím čtvrtletí dosáhl 4,40 miliardy dolarů. Bez zahrnutí výkyvů devizových kurzů a změn v podnikové struktuře tak stoupl téměř o deset procent. Mírně však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 4,43 miliardy dolarů.

Společnost Anheuser-Busch InBev v polovině října uzavřela rámcovou dohodu o převzetí největšího konkurenta SABMiller za více než 100 miliard dolarů (2,5 bilionu korun). Oficiální nabídku na převzetí SABMilleru, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, má předložit do 4. listopadu.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Zisk AB InBev ve čtvrtletí klesl téměř o polovinu

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Čistý zisk největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev se ve třetím čtvrtletí meziročně propadl o 45 procent na 1,375 miliardy dolarů (34 miliard korun). Firma však rovněž oznámila, že zvýšila objem prodeje o více než milion hektolitrů na 121,7 milionu hektolitrů. Navíc zlepšila odhad celoročních tržeb.

Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) ve třetím čtvrtletí dosáhl 4,40 miliardy dolarů. Bez zahrnutí výkyvů devizových kurzů a změn v podnikové struktuře tak stoupl téměř o deset procent. Mírně však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 4,43 miliardy dolarů.

Společnost Anheuser-Busch InBev v polovině října uzavřela rámcovou dohodu o převzetí největšího konkurenta SABMiller za více než 100 miliard dolarů (2,5 bilionu korun). Oficiální nabídku na převzetí SABMilleru, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, má předložit do 4. listopadu.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Golčův Jeníkov kupuje pozemky pod někdejším pivovarem

Publikováno:před rokemZdroj:Havlíčkobrodský deníkAutor:Štěpánka SaadouniGolčův Jeníkov

Je rozhodnuto. Zastupitelstvo v Golčově Jeníkově schválilo odkoupit od soukromého vlastníka pozemky pod bývalým pivovarem za více než čtyři miliony korun.

Na pozemcích by měla v budoucnu vzniknout například klidová zóna a více než deset stavebních parcel.

„Firma Banaz nabídla městu prodej pozemků pod bývalým pivovarem a zastupitelstvo to schválilo," informoval starosta Vlastimil Marušák. Firma měla s pozemky své záměry, ale podle starosty z nich sešlo. „Posledním záměrem bylo rozdělení pozemků na stavební parcely, alespoň jsme tedy získali zastavovací projekt pozemků," upřesnil starosta.

Pivovarské pozemky mají rozlohu asi 18 300 metrů čtverečních a odhadem zde lze vytvořit 12 až 15 parcel o výměře 750 až 1 000 metrů čtverečních. Navíc k těmto pozemkům lze přidat související městské pozemky a vytvořit několik dalších parcel. „Nemusí zde ale být jen parcely. Třeba by bylo užitečné mít tu i nějaké sportoviště nebo parčík," podotkl starosta, ale jakou podobu budou pivovarské pozemky nakonec mít, rozhodne projekt, který si nechá radnice zpracovat.

Největší problém jsou staré sklepy
„Největším problémem je následná rekultivace. Na pozemcích je nejméně šest základových desek budov s nadzemní výškou zdí do zhruba 120 centimetrů. Ty je třeba do hloubky odstranit, rozdrtit a drť ekologicky zlikvidovat. Celý povrch areálu je pokryt betonem a asfaltem. Nevíme, jak hluboké podloží tyto vrstvy mají, ale i ty je třeba vytrhat a zlikvidovat," vysvětlil starosta s tím, že na pozemcích stojí i nepoužívaná olejová trafostanice. Nad pozemky vede vysoké napětí, které je třeba, pokud by se na pozemcích stavělo, uložit do země. „Snad největším darem, myšleno v uvozovkách, o kterém víme, jsou sklepy. Není možné je zachránit, protože mají zřícené klenby, navíc nad nimi nelze stavět, protože hrozí propad. Sklepy je nutné otevřít, vybrat, rozdrtit materiál a napěchovat zpět, aby únosnost plochy dosáhla alespoň na 95 procent únosnosti okolí. Pak je zde teprve možné stavět," zdůraznil starosta.

Radnici rovněž čeká zřejmě i ekologický a statický průzkum, rovněž se chce pokusit zjistit, zda by bylo možné na revitalizaci tohoto území získat dotaci.

V boji o Pivní speciál roku 2015 se utkal rekordní počet pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Šestý ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv z produkce průmyslových pivovarů CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku 2015 přilákal 14 pivovarů, které přihlásily celkem 35 piv.

Produkce a zájem o speciální, neobvyklá a v Česku netradiční piva u nás rok od roku narůstá. A s tím souvisí i rostoucí počet značek, které pivovary přihlašují do degustačních soutěží. Naposled se tyhle pivní speciality utkaly na soutěži CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku 2015, jejíž výsledky vyhlásili organizátoři při gastronomické přehlídce Znojemský hrozen.

Z 35 piv od 14 průmyslových pivovarů zvítězil Telčský Zachariáš 14° z Pivovaru Jihlava (kategorie světlá speciální piva – 13,0° EPM a více), pivo Herold Czech Black Lager vyrobené v Pivovaru Herold Březnice (kategorie polotmavé a tmavé pivní speciály - 13,0° EPM a více, barva 20 jednotek EBC a vyšší) a Primátor IPA z náchodského Primátora (kategorie neobvyklá piva - např. svrchně kvašená, ochucená, piva vyráběná v našich podmínkách neobvyklou technologií, míchané nápoje).

Přihlášené vzorky vyhodnocovali ve Výzkumném senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze (VÚPS) degustátoři z VÚPS, z pražské Vysoké školy chemicko technologické, Zemědělské univerzity v Praze i odborníci, kteří se pivovarnickou problematikou nezabývají profesionálně.

„Rekordní počet soutěžících pivovarů jen potvrzuje trend, kterým je rostoucí popularita speciálních a neobvyklých piv mezi ctiteli piva, což dokazuje, jak se velmi zajímavě vyvíjí pivní kultura i chutě spotřebitelů u nás,“ uvedl Josef Vacl ze společnosti PORT, která byla spolupořadatelem soutěže.

„Komise degustátorů se vzácně shodly v tom, že přihlášená piva jsou stále kvalitnější, a nebyl mezi nimi ani jeden propadák,“ přidává se František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a hlavní organizátor.

Speciály a neobvyklá piva tvoří stále jen několikaprocentní zlomek z celkového výstavu u nás, ale jejich podíl pomalu roste. Dlouho byla doménou jen malých a nejmenších pivovarů (zmíněná soutěž není vyhlašována pro minipivovary), větší a velcí průmysloví výrobci se začali pouštět do této kategorie až postupně poté, co zaregistrovali strmě rostoucí zájem ze strany konzumentů. Dosud i tak stále převládají a převládat i dál budou kategorie výčepních piv a v Česku tradičních ležáků.

Pivovar SABMiller posunul termín pro nabídku od rivala InBev

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovarnická společnost SABMiller posunula o týden lhůtu, do kdy má konkurent Anheuser-Busch InBev předložit oficiální nabídku na její převzetí. Novým konečným termínem je tak příští středa. Oznámily to ve středu firmy, které již v polovině měsíce dospěly k rámcové dohodě o fúzi.

Původně měl termín pro závaznou nabídku podle britských pravidel o akvizicích vypršet 14.
října, firmy se však už dříve dohodly na jeho prodloužení o dva týdny. Nynější odklad má podnikům umožnit jednání o podrobnostech transakce. SABMiller o posunutí termínu požádal příslušný britský úřad, který jeho žádost schválil.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu Kč).

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Světová pivní trojka Heineken prudce zvýšila zisk

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● Čistý zisk Heinekenu meziročně vzrostl téměř o dvě třetiny na 1,8 miliardy eur.
● V samotném třetím čtvrtletí se tržby zvýšily o osm procent na 5,51 miliardy eur.
● Heineken je třetí největší světovou pivovarskou skupinou po jedničce Anheuser-Busch InBev a skupině SABMiller.

Nizozemská pivovarnická skupina Heineken zvýšila v období od ledna do září čistý zisk meziročně téměř o dvě třetiny na 1,8 miliardy eur (49 miliard korun). Tržby stouply o více než sedm procent na 15,4 miliardy eur. K růstu zisku navíc přispěl mimořádný příjem 375 milionů eur z prodeje mexického výrobce plechovek a lahví Empaque.

V samotném třetím čtvrtletí se tržby zvýšily o osm procent na 5,51 miliardy eur. Překonaly tak očekávání analytiků, kteří je podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 5,31 miliardy eur.

Na evropském trhu stoupl objem prodeje o sedm procent, zejména díky příznivému počasí. Firma těžila i z růstu prodeje na rozvíjejících se trzích, jako je Brazílie, Mexiko a Vietnam, zaznamenala ale pokles prodeje v Rusku.

Heineken je třetí největší světovou pivovarskou skupinou po jedničce Anheuser-Busch InBev a skupině SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj. Společnost AB InBev tento měsíc uzavřela rámcovou dohodu o převzetí firmy SABMiller, za kterou by měla zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun).

V České republice Heineken vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno.

SABMiller dal InBev více času na předložení oficiální nabídky na převzetí

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovarnická společnost SABMiller posunula o týden lhůtu, do kdy má konkurent Anheuser-Busch InBev předložit oficiální nabídku na její převzetí. Novým konečným termínem je tak příští středa. Oznámily to firmy, které již v polovině měsíce dospěly k rámcové dohodě o fúzi.

Původně měl termín pro závaznou nabídku podle britských pravidel o akvizicích vypršet 14. října, firmy se však už dříve dohodly na jeho prodloužení o dva týdny. Nynější odklad má podnikům umožnit jednání o podrobnostech transakce. SABMiller o posunutí termínu požádal příslušný britský úřad, který jeho žádost schválil.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun).

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Ve chmelové hlávce je přes 200 různých složek

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Jiří SotonaChmelařský institut

Bez chmelu si pivo nelze představit, jenže pozor! Tenhle díl pivního seriálu o samotném pivu moc není. Je o jedné z jeho ingrediencí, jíž se zabývá celé vědecké pracoviště se 70 lidmi - Chmelařský institut v Žatci.

Na chodbách institutu to voní. Po pivu samozřejmě. Vůně se line z pokusného minipivovaru, kde sládek Jan Hervert testuje, jak chutnají výsledky šlechtitelských snah zdejších pracovníků. Byť má pivovárek vlastní etiketu, na prodej tyhle pokusy nejsou.

„Pivo vaříme, ale neprodáváme. Je to jen pro experimentální účely,“ vysvětluje jednatel institutu Josef Patzak. Jeho vlastníkem je Svaz pěstitelů chmele ČR, který sdružuje naprostou většinu domácích chmelařů.

Přímo v budově, která je značně naddimenzovaná, protože kdysi měla sloužit jako centrum chmelařství pro celou RVHP, žádné hromady chmele nečekejte. Jsou tu hlavně laboratoře, v nichž se zkoumá jeho chemické složení, ochrana před škůdci a hlavně šlechtění.

Lány popínavé rostliny, která se u nás pěstuje na 4,5 tisíci hektarech, nejde na Žatecku přehlédnout. To všechno kvůli pivu. Nebýt jeho, „popularitu“ by chmelu zajišťovala snad jen zajímavost, že patří do stejné čeledi jako konopí.

„Kdysi se zkoušelo chmel na konopí naroubovat. A fungovalo to,“ poznamenává Josef Patzak.

Vliv na ženské tělo
Nebyla to bez piva vlastně docela neužitečná rostlina? Jednatel institutu se jí samozřejmě zastává a tvrdí, že se dá uplatnit i v jiných odvětvích. Zároveň ale přiznává: „Ostatní využití tvoří tak jedno procento, 99 procent je pivovarnictví.“

To ostatní využití se týká třeba kosmetiky nebo farmacie. „Hořké látky obsažené ve chmelu mají antimikrobiální účinky. Proto se dřív dával do šatníku proti molům.“

U jedné látky se zjistilo, že má protirakovinné účinky, jiná ovlivňuje činnost ženských hormonů estrogenů, takže pomáhá třeba při menopauze. O tom, že chmel takové látky obsahuje, se ví dlouho a jedna z jeho odrůd - Vital - se takhle projevuje dokonce velmi výrazně.

„Byli jsme na festivalu pivovarů, jeden zahraniční účastník se na ni ptal a pak se zhrozil: To ne, to nechci pít, aby mi nevyrostla prsa,“ vzpomíná s úsměvem Josef Patzak. Tahle rozšířená pověra ale pověrou podle něj tak úplně není.

„Kdysi dávno se zjistilo, že při sklizni chmele docházelo u žen k menstruačním problémům. To bylo v dobách, kdy se sklízel ručně, látky pronikaly do kůže a skutečně dokázaly ovlivnit ženské tělo.“

Liánovitá rostlina je podle něj fantastická v tom, co všechno dokáže vyprodukovat. „Ve chmelové hlávce je přes 200 různých složek, máte tam vůně pocházející z citrónu, máty, borovice…“

Nejvíc do Japonska
Různé aromatické nuance si ale stejně vychutná jen pivař. Kdo byl ten první, koho napadlo přisypat do kotle chmel, se samozřejmě neví, ale čest jeho památce. V minulosti se podle šéfa institutu zkoušelo kořenit ledasčím, v Mezopotámii třeba kardamomem nebo koriandrem.

Prokazatelně se chmelilo už před tisícem roků, kdy v Norimberku fungovala burza chmele. Společně se Žatcem to bylo jedno ze dvou tehdejších center chmelařství.

Češi sami sebe rádi nazývají pivní velmocí. Platí to i pro chmel? Podle Josefa Patzaka určitě, vždyť v objemu jeho produkce jsou před námi jen mnohem lidnatější země USA a Německo. A o český chmel je zájem i v cizině, ačkoli ne do všech typů piv se hodí.

Polovina vývozu míří překvapivě do Japonska, dále třeba do Číny nebo do zemí východní Evropy. „Japonci si hodně zakládají na kvalitě a jejich nosným produktem je stále typ plzeňského ležáku. Jejich pivovary dokonce nakupují i český slad,“ jmenuje další nezbytnou součást receptu na pivo.

Pokud Japonci používají český chmel i český slad, tak by jejich pivo mohlo být docela dobré… „To je,“ souhlasí Josef Patzak. „Měl byste ho ochutnat.“

Jeho institut navázal vědeckou spolupráci s japonským pivovarem Suntory, který jako první na světě popsal celý genom chmele. A v Žatci mají k jejich výsledkům přístup.

Červeňák vede
V současnosti je v Česku registrováno 12 odrůd, většina pivovarů ale stejně používá čtyři nebo pět nejčastějších. Pojmem mezi nimi je především Žatecký poloraný červeňák. Roste na 90 procentech rozlohy chmelnic a podle Josefa Patzaka je to takřka dokonalá odrůda, na níž není co zlepšovat. Hodně se používají i Sládek nebo Premiant.

Proč se vlastně pachtit za novými odrůdami, když pivovary stejně sázejí na jistotu? „Naštěstí ne všechny, spíš ty velké,“ říká s tím, že popud ke šlechtění pochází právě od těch podniků, které svou produkci chtějí chuťově odlišit. Mnohé pivovary navíc klasické odrůdy v různých poměrech kombinují, aby vyladily tu správnou, osobitou chuť.

Přestože se zástupci institutu i svazu pěstitelů po letošním suchu předháněli v černých předpovědích, český pivař by slabší výnosy chmele neměl pocítit.

„Pivovary samozřejmě mají nějaké zásoby,“ uklidňuje Josef Patzak a vysvětluje, že smlouvy s odběrateli se uzavírají dlouhodobé, nehledě na to, jak budou další roky vypadat. Český chmel je tak momentálně „rozebraný“ do roku 2020.

Vietnamci se inspirovali v Česku a doma zakládají minipivovary

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

O tom, že Vietnamci rádi pijí pivo, není pochyb. Z národů jihovýchodní Asie ho vypíjí vůbec nejvíc. Donedávna zde však bylo čepované pivo spíš výjimkou. To se ale začíná měnit, a to zejména díky rostoucí oblibě malých pivovarů. Trend odstartovali Vietnamci, kteří žili v Česku a po čase se vrátili domů.

„V roce 1990 jsem se vrátil z Čech do Vietnamu. A tenkrát bylo těžké sehnat čepované pivo,“ vzpomíná Nho Hong Chuyen, který v roce 1995 ze stesku po Česku založil vůbec první vietnamský minipivovar. Pojmenoval ho Hoa Vien a dnes už má pivovary dokonce tři.

S Čechy nemají Vietnamci společnou pouze oblibu piva, ale dokonce ho i stejně vyrábějí. V pivovarech Hoa Vien totiž vaří pivo pomocí zařízení z Hradce Králové a i suroviny jsou české. „Slad a kvasnice vozíme z České republiky. Jenom voda je odsud,“ dodává manažerka Linh Chu Thùyová.

Tři pivovary Hoa Vien v Ho Či Minově městě přitom nejsou jediné, ve Vietnamu je v současnosti kolem 50 minipivovarů. V jednom z nich je dokonce český honorární konzulát.

Bernard rozšíří ležácké sklepy, aby mohlo pivo dost dlouho zrát

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerBernard

Pravidelný růst výstavu nutí humpolecký pivovar Bernard do dalšího rozvoje. Podepsal proto smlouvu s výrobcem zařízení pro pivovary, společností Pacovské strojírny. „Cílem je zachování kvality našeho piva a tradiční způsob výroby s dodržováním doby zrání. K tomu musíme mít v ležáckých sklepích dostatečnou kapacitu,“ uvedl mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek k důvodům poslední investice.

Firmy spolupracují již delší dobu a například předloni strojírny dodaly do Humpolce 24 kusů ležáckých tanků. K tradičnímu způsobu výroby českého piva patří i oddělené hlavní kvašení a zrání ve sklepích.

Podle Mikuláška tak pivovar jde opačným směrem než mnohé velké firmy ve světě, které se snaží výrobu piva spíše zjednodušovat. Samotná částka dvacet milionů bude směřovat jednak do stavebních prací a za druhé do technologií. „Chceme to stihnout do do jara příštího roku a začátku hlavní sezony,“ podotkl.

Celý pivní trh v Česku klesl do srpna podle propočtu svazu pivovarů o dvě procenta. Bernard ale hlásí opačný trend. Do září mu stoupl výstav meziročně o 15 procent na téměř 230 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak nejspíše překoná loňských rekordních 265 tisíc hektolitrů.

I přes pravidelný nárůst a překročení hranice 200 tisíc hektolitrů za rok, která znamená vyšší spotřební daň, se ale Bernard považuje za menší pivovar. Jeho podíl na trhu totiž činí zhruba jeden a půl procenta.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613