Novinky a zajímavosti ze světa piva

Důvodů k oslavám pivovary příliš mnoho nemají. Sice se loni v obchodech prodalo pivo za 20,6 miliardy korun a překonalo tak všechny dosavadní rekordy, čísla ovšem zachraňují především ovocné mixy. Prodej klasických piv, kam patří ležáky či speciály, klesá.

Loni se podle dat společnosti Nielsen propadly prodeje piva bez mixů v obchodech o 0,3 procenta. Právě maloobchod přitom v minulých letech vykazoval růst, zatímco podíl sudového piva dodávaného do restaurací klesal.

Nová pivní daň vyvolala v české společnosti velké vášně. Sahat Čechům na pivo se totiž nevyplácí. Když pak dáte zručnému pivaři do ruky Photoshop, začnou se dít věci. Prohlédněte si koláže, které se šíří internetem.

Restaurace se budou muset od května vyrovnat s několika změnami daně z přidané hodnoty. Ty je nutí při účtování daně rozlišovat mezi točeným a netočeným pivem, alkoholickým a nealkoholickým a nebo mezi tím, zda je pivo podáváno u stánku se zázemím, nebo bez něj. Změna zároveň snižuje DPH na stravovací služby. Tabulky ze sociálních sítí, které ukazují až devět variant DPH, ministerstvo financí nezpochybnilo. Jsou ale podle něj účelové a obsahují i extrémní modelové příklady.

Pivovaru Kout na Šumavě čelí pokutě od České inspekce životního prostředí. Poté, co se firma před časem ocitla v insolvenci, je to tak další rána pro třetího největšího producenta piva v Plzeňském kraji. Sankce 230 tisíc přišla kvůli nakládání s podzemními vodami v rozporu s povolením.

Podle inspektorů výrobce piva v průběhu roku 2017 odebral 3241 metrů krychlových podzemních vod nad povolený limit z jedné vrtané a čtyř kopaných studní v Koutu na Šumavě. Porušil tím vodní zákon.

Pochybení zjistila inspekce při své kontrole už v roce 2017. „Pivovar měl povoleno odebrat maximálně 670 metrů krychlových měsíčně. V období od června až do prosince 2017 tuto hranici ale výrazně překročil,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka oblastního inspektorátu inspekce v Plzni.

Při stanovení výše pokuty použili inspektoři horní hranici zákonné sazby 70 korun za jeden metr krychlový. Důvodem bylo právě to, že pivovar limit překračoval opakovaně.

Pivovar je navíc čerstvě v insolvenci. Návrh podala podle dokumentů dostupných na webu České justice loni v létě jako jeden z věřitelů Jana Skalová ze Kdyně, bývalá manželka majitele. O úpadku společnosti rozhodl Krajský soud v Plzni letos v lednu.

Pivovar odkázal předposlední a poslední ženě. Přišel krach
Na smutný osud pivovaru upozornil nedávno týdeník Euro. Pivovar, který své zlaté časy prožíval za první republiky, kdy pivo zavážel do několika evropských metropolí, patřil v posledních desetiletích podnikateli Jánu Skalovi, který oživil jeho někdejší slávu.

Jenže když Skala na začátku roku 2017 zemřel, odkázal ho dvěma ženám – své poslední a předposlední partnerce, tedy Gabriele Hodečkové a Janě Skálové. A tím okamžikem bylo zaděláno na spor, jenž pak vedl přes další peripetie až k insolvenci.

Týdeník Euro také popsal, co našla na místě menšinová majitelka pivovaru Skálová, když se letos v lednu s bývalým sládkem Bohuslavem Hlavsou vypravila na prohlídku opuštěného pivovaru.

Našli tu stovky hektolitrů vyrobeného piva. „Bylo zjištěno, že je zde navařené pivo umístěné v tancích, a to 160 hektolitrů desetistupňového, 380 hektolitrů dvanáctistupňového, 90 hektolitrů čtrnáctistupňového – evidentně zkažených, pivo je výrazně kyselé – a asi 15 hektolitrů osmnáctistupňového piva,“ cituje týdeník ze zápisu, který Skalová se svým právním zástupcem odeslali plzeňskému krajskému soudu.

A právě toto poslední nezkažené pivo má ještě šanci na záchranu. Trvanlivost mu končí v březnu, a tak ho soud z insolvence vyjmul. Správce majetku jej tak může ještě prodat.

Chaos se sazbami piva odhaluje riziko, které hrozí každému populistovi – že narazí na hráz reality. A že se u toho v horším případě také znemožní, nebo si dokonce popudí lid.

Je to už celkem zapomenutá skladba z konce 80. let od Michala Horáčka a Petra Hapky. Jmenovala se Vítejte v Absurdistánu.

Prýštila z ní frustrace z poslední, úpadkové fáze komunistického režimu, kdy oficiální slogany pořád ještě ujišťovaly o světlých socialistických zítřcích, pod všeobjímající přetvářkou byl ale běžný, ušmudlaný život plný potýkání se s množstvím překážek a situací postavených na hlavu.

Člověk nemusí trpět sklony k přehánění, aby si v posledních dnech na tu trochu uřvanou písničku vzpomněl. Docela trefně vyjadřovala pocity nad výčtem kuriózních situací, které může způsobit poslední úprava DPH u piva.

Ministryni financí Aleně Schillerové je třeba uznat, že přes všechny EET, kontrolní hlášení a kouzlení se státním rozpočtem stále dokáže leckoho přesvědčit s úsměvem hodné tety, která bojuje „za peníze nás všech“. A také narovnává podnikatelské prostředí a snižuje daně. S paskvilem, do něhož vyústilo snižování DPH na točené pivo, ale ministryně zpochybňuje svoji důvěryhodnost u lidí, kterým jsou třeba online pokladny šum a fuk, nebo je dokonce podporují.

Schillerová se brání tím, že tabulky s výčtem nákupů piva s různými daňovými sazbami, kterými se baví sociální sítě a nad nimiž zůstává rozum stát, přehánějí. Možná v něčem trochu ano, hospodští asi opravdu nebudou často točit do džbánu nealko pivo. Množství jiných situací už ale neobvyklé není.

Jako příklad se dá uvést náčrt, kterým jeden daňový poradce demonstroval, jak to asi bude vypadat na každoroční pouti v jeho městečku. V hospodě na rohu náměstí se podává pivo a klobása se sazbou 10 procent. Ale hned ve stáncích vedle je klobása v sazbě 15 procent a pivo v sazbě 21 procent. To se přitom nepouštíme do podrobností, jako třeba, jestli bude výčep v hospodě točit pivo i do kelímků, a zda to bude za jinou cenu, než do sklenic štamgastům a tak dále.

Podstata problému je zřejmá – čím víc daňových sazeb existuje a čím více se mezi nimi přehazují jednotlivé položky, tím více stoupá riziko, že vznikne nějaký zmatek. Což se v konečném důsledku zjevně stalo.

Celé to přitom zdaleka není jen o zdanění posvátného zlatavého nápoje Čechů, jehož cena je obecně považována za jednu z nejcitlivějších položek tuzemského „spotřebního koše“. Chaos se sazbami piva odhaluje riziko, které hrozí každému populistovi – že narazí na hráz reality. A že se u toho v horším případě také znemožní, nebo si dokonce popudí lid.

Připomeňme, jak to celé vzniklo. Se snižováním DPH na točené pivo přišel současný premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, a to už v době, kdy jako předchůdce Schillerové na Ministerstvu financí rozjížděl projekt EET. Nižší sazbu překládal jako „náplast“ pro restaurace, které se musely vyrovnat se zavedením elektronických pokladen. Nejdřív to mělo být z 21 na 15 procent. Poté, co se stal Babiš premiérem, už to šlo rovnou na deset.

Nechme stranou oprávněné výtky, že v zemi, která se dlouhodobě pohybuje mezi státy s největší spotřebou alkoholu na hlavu, mohou takové daňové úlevy vyznít poněkud zvláštně. Babiš nejspíš nepočítal s tím, že bude pivo levnější, hospody ostatně jeho cenu v posledních letech zvyšovaly, asi i kvůli EET. Předsedovi hnutí ANO šlo spíš o gesto, jež vzhledem k tématu zasáhne širokou voličskou populaci.

Jenže v tomhle případě Babišův analytický tým asi podcenil přípravu. Populismus narazil na své meze. Přesněji na realitu v podobě celních sazebníků a statistických škatulek, které v daňových předpisech omezují volné přehazování položek, jak je libo.

Ale nepodceňujme Babiše. Přinejhorším odstřelí Schillerovou stejně jako jiné své ministry, jejichž odchod z úřadu zakryl fakt, že podíl viny připadá i na šéfa. Nebo to třeba celé svalí na Brusel, že mu byrokratickými předpisy brání ve zlevňování. Když populismus narazí, cestu ze šlamastyky hledá zase jen populismem. Do voleb zbývá rok a půl, ještě bude veselo.

Pivo a Znojmo je klasické spojení, které funguje již od 14. století, kdy se objevily první zmínky o udělení práva várečného. Samotné založení městského pivovaru se upíná k roku 1720. Provozovatelem moderního průmyslového pivovaru je momentálně společnost Znojemský městský pivovar a.s., která usiluje o navrácení výroby kvalitního zlatavého moku tradiční metodou s využitím všech současných moderních technologických vybavení.

Historie výroby piva ve Znojmě sahá až do 14. století, kdy lze nalézt první zmínky o udělení práva várečného. V tamním pivovaru Hostan se pivo vařilo po staletí až do roku 2009, kdy byla produkce ukončena. Samotný moderní pivovar byl založen roku 1720 a po spletité historii je od roku 2015 v pronájmu společnosti. Kromě samotné výroby je nabídnuta také možnost exkurze do pivovaru, kterou v minulém roce využilo cca 6 tis. návštěvníků. Součástí je také přilehlá pivovarská restaurace, ve které si zákazníci pochutnají nejenom na kvalitním pivě, ale také zažijí gastronomický zážitek. O veškerý servis a samotnou výrobu se postará 20členný tým a nespočet brigádníků. Ochutnat chmelový nektar lze nejen v provozovnách společnosti, ale také na 30 dalších místech v okolí Znojma. Samotná budova městského pivovaru je ve vlastnictvím Města Znojmo. Současný výstav se pohybuje okolo 4 tis. hektolitrů piva, což je zapříčiněno především nedostatečnou kapacitou. Po odstranění této limitující překážky je v plánu výstav až 6 tis. hektolitrů piva.

Provozovatel je dceřinou jednotkou společnosti Gourmet Invest a.s., která má ve vlastnictví několik dalších entit, které se pohybují v oblasti pivovarnictví a výroby nápojů. Za celou skupinou stojí pan Martin Pacovský, který disponuje několikaletými zkušenostmi nabitými ve společnosti ČEZ, a.s.

Společnost aktuálně poptává financování na investiční platformě Fundlift. V případě úspěšné emise ve výši 2 mil. CZK budou finanční prostředky použity na zvýšení kapacity pivovaru, rekonstrukci pivovarské restaurace a na posílení provozního cash flow.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Na sítích se objevila tabulka, která má usvědčovat Ministerstvo financí z nepřehledného danění piva různými sazbami DPH. Tato tabulka však není ničím jiným, než účelovou kombinací různých druhů nápojů, konzumovaných v různém prostředí, a to včetně extrémních modelových příkladů, které se v praxi reálně nedějí. Například točené nealkoholické pivo načepované do džbánu a odnesené z provozovny.

Skutečnost je mnohem jednodušší. Co se týče prodeje piva, budou od 1. května 2020 uplatňovány 2 sazby DPH. Snížená 10 % sazba DPH bude aplikována pro točené pivo konzumované v restauračním zařízení. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována základní 21% sazba DPH.

Nealkoholické nápoje včetně nealkoholického piva budou nadále zařazeny do snížené 15% sazby DPH s výjimkou nápojů podávaných ve stravovacích zařízeních, což od 1. května 2020 podléhá 10% sazbě DPH.

Lze tedy říci, že jediná změna, kterou MF zavádí, je snížení DPH na poskytování stravovacích služeb, prodeje nealkoholických nápojů a točeného piva v restauracích, a to v souvislosti se zbývající vlnou EET.


Pro úplnost vysvětlujeme, z jakého důvodu není možné uplatnit sníženou sazbu DPH na pivo, které není prodáváno v rámci poskytování stravovací služby, ale jako tzv. dodání zboží:

Do snížené sazby DPH 10 % bude nově od 1. května spadat položka „stravovací služba a podávání nápojů včetně točeného piva“. Pokud tak zákazník v rámci „restauračních služeb“ požívá točené pivo, nealko pivo, limonádu apod., všechny tyto položky budou nově v sazbě 10 %. Stále přitom platí, že musí být naplněna podstata restaurační služby, u níž existuje přidaná hodnota, jako je například obsluha, posezení, klimatizace, využití WC, úklid sklenice, její umytí a další rysy typické pro restaurační služby, které je povyšují nad pouhé „dodání zboží“. Právě a jedině u restauračních služeb umožňuje harmonizovaná evropská úprava aplikovat sníženou sazbu DPH u prodeje alkoholických nápojů. Prodej točeného piva do plastového kelímku u stánku v rámci sportovní či kulturní akce byl a i po novele zákona dále bude považován za "dodání zboží", neboť u takového stánku nedochází k převažujícímu naplnění rysů restaurační služby (je to srovnatelné s dodáním zmrzliny v kornoutu).

Právě proto nebyl stánkový prodej v 1. vlně EET, neboť nevykazuje znaky stravovací služby. Stravovací službou se konstantně a dlouhodobě rozumí služba tak, jak je vymezena konstantní judikaturou Evropského soudního dvora v oblasti DPH (viz např. www.etrzby.cz).

Řízení společnosti Pivovary Staropramen v České republice a na Slovensku se od února ujal dosavadní komerční ředitel Zdenek Havlena. Ve vedení nahradil Petra Kovaříka, který své působení ve společnosti Pivovary Staropramen ukončil v prosinci minulého roku v důsledku reorganizace, kterou prochází mateřská společnost Molson Coors. Přes veškeré strategické a strukturální změny Staropramen nadále zůstává jednou z klíčových světových značek této pivovarské skupiny.

Zdenek Havlena působil od loňského roku na pozici komerčního ředitele a zároveň byl jednatelem a předsedou představenstva Pardubického pivovaru. Do společnosti Pivovary Staropramen s.r.o. se vrátil v lednu 2017 na pozici finančního ředitele. Pracoval zde již v letech 2001–2008, následně přijal nabídku pracovat pro bývalého vlastníka naší společnosti ABInbev v Rusku a Belgii. Zdenek tak přináší řadu manažerských zkušeností z velké pivovarnické společnosti, a to jak z českého, tak i zahraničního prostředí. „Věříme, že změny budou mít pozitivní vliv na další rozvoj naší společnosti. Nastavená obchodní i marketingová strategie zůstává beze změny a značka Staropramen je i nadále jednou z klíčových značek společnosti Molson Coors,“ říká Zdenek Havlena, ředitel společnosti Pivovary Staropramen pro Česko a Slovensko.

Rozsáhlá změna struktury v mateřské společnosti
Společnost Molson Coors prochází od loňského podzimu zásadní reorganizací s cílem zjednodušit a zefektivnit své fungování. V této souvislosti došlo ke změně řízení, kdy ze čtyř původních obchodních jednotek vznikly pouze dvě: Severní Amerika a EMEA & APAC (Europe, Middle East, Africa & Asia Pacific and Australia). Tyto změny se následně dotkly také organizační struktury a způsobu řízení byznysu v Evropě. Evropské země, v nichž skupina Molson Coors působí, jsou nyní rozděleny do dvou funkčních jednotek podle příslušných teritorií: Západní Evropa a Střední a východní Evropa. Ke konci roku 2019 tak zanikly tzv. clustery a s nimi i pozice jejich generálních ředitelů. To se přímo dotklo vedení v České republice, které k 31. 12. 2019 po necelých čtyřech letech opustil Petr Kovařík. „Pivovarům Staropramen se daří nejen doma, ale i v zahraničí, kde značka Staropramen překonala hranici dvou milionů prodaných hektolitrů. Bylo mi ctí, že jsem mohl k tomuto úspěšnému období přispět, a věřím, že se novému vedení na něj podaří navázat,“ komentuje události dnes již bývalý šéf společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík.

● Není pivo jako pivo. A od května to bude platit více než kdy jindy. Vztahovat se na něj totiž budou tři různé sazby DPH - 10, 15 a 21 procent.
● Záležet tak bude na tom, kde a z čeho budete pivo pít. Lok z půllitru totiž nebude to samé jako lok ze džbánu.
● Snaha ulevit hospodským v souvislosti se zavedením EET tak podle kritiků skončí spíše dalšími komplikacemi.
● Nové pivní počty glosuje Daniela Drtinová.

Provozovatelé restaurací se budou muset od května vyrovnat se dvěma změnami daně z přidané hodnoty (DPH), které je nutí při účtování daně rozlišovat mezi točeným a netočeným pivem a zároveň snižují DPH na stravovací služby.

Na sociálních sítích se objevila tabulka, která uvádí devět variant pro účtování tří sazeb DPH v restauracích a u stánků prodávajících alkoholické a nealkoholické pivo. Ministerstvo financí tabulku nezpochybnilo, je ale podle něj účelová a obsahuje i extrémní modelové příklady.

Restaurací se od května dotkne přesun točeného piva z nejvyšší 21procentní sazby DPH do nejnižší desetiprocentní a také snížení DPH u stravovacích služeb z 15 na deset procent. Tabulka tak uvádí, že u točeného alkoholického i nealkoholického piva vypitého v restauraci by se měla účtovat DPH deset procent, stejně jako u nealkoholického piva v restauraci z lahve nebo plechovky.

U nealkoholického piva natočeného do džbánu a odneseného z provozovny by sazba měla být 15 procent, u alkoholického piva do džbánu 21 procent a nejvyšší sazba by se měla počítat také u alkoholického piva nalitého z plechovky nebo lahve v restauraci. Další varianty má tabulka pro pivo při prodeji u stánků nebo v obchodech.

Na rozdíl u DPH mezi prodejem točeného alkoholického piva u stánku a v restauraci upozornila Česká televize. U stánků zůstane daň po květnových změnách 21 procent, v restauracích bude desetiprocentní. Podle šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška změny daňový systém zkomplikují.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) uvedl, že rozrůznění pravidel zvýší pravděpodobnost, že se je někdo bude snažit obcházet.

"Od 1. května bude pivo ve stánku zatížené jinou DPH než pivo v restauraci, a to zase bude mít jinou DPH než pivo s sebou do džbánku. Ovšem nealko pivo ve stánku má jinou DPH, než když si ho dáte v restauraci. Omlouvám se, už jsem z toho narovnání podnikatelského prostředí celý zmatený," glosoval dnes změny na Twitteru místopředseda ODS Martin Kupka.

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec zdůraznil, že na točené alkoholické pivo se budou od května uplatňovat dvě sazby DPH. Snížená desetiprocentní pro pivo konzumované v restauračním zařízení, pro balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurace zůstane daň 21 procent.

"Nealkoholické nápoje včetně nealkoholického piva budou nadále zařazeny do snížené 15procentní sazby DPH s výjimkou nápojů podávaných ve stravovacích zařízeních, což od 1. května 2020 podléhá desetiprocentní sazbě DPH," doplnil.

Tabulka podle Žurovce účelově kombinuje různé druhy nápojů konzumované v různém prostředí. Extrémním modelovým případem, který se ve skutečnosti neděje, je podle mluvčího například točené nealkoholické pivo načepované do džbánu a odnesené z provozovny.

Manažer daňového oddělení a specialista na DPH ze společnosti BDO Petr Linx připomněl, že změny DPH, které jsou navázány na novelu zákona o evidenci tržeb, měly mít za cíl především kompenzovat nesnáze podnikatelů při zavádění nových systémů povinného vykazování tržeb. "Avšak ve výsledku převažují politické důvody (PR)," doplnil.

Květnové změny podle něj zvýší počet zahrádek a posezení, protože na stravovací služby včetně točeného piva v provozovně bude DPH desetiprocentní, zatímco u jídla odneseného pryč bude 15 procent a u odneseného alkoholického piva 21 procent.

Petr Wiesinger tvoří v žateckém Chrámu chmele a piva ležáky i speciály. „Je to pestrá práce. Myslím, že děláme zajímavá piva,“ říká sládek.
Zkušeným okem zkontroluje výraznou zlatavou barvu. Přičichne a ověří správnou chmelovou vůni. Napije se a usměje. Paráda. Podařilo se. Sládek Petr Wiesinger právě uvařil další várku skvělého moku z českého zeleného zlata. Piva, které ochutnáte ve světové chmelové metropoli, v žateckém Chrámu chmele a piva.

„Sám mám nejraději ležáky. Ale samozřejmě rád ochutnám i různé speciály,“ přiznává Wiesinger, který pracoval více než třicet let v žateckém pivovaru. Z toho sedm let jako sládek.

Nyní je sládkem v minipivovaru v Chrámu chmele a piva. V centru pivařů v Žatci vaří podle návštěvníků výborná piva. „Je to příjemná práce, jsem rád, že tu vařím. Minipivovarnictví je jiné než velké pivovary. Je to pestřejší. S pivem si můžete více pohrát, vyladit jeho chuť. Máte možnost více zkoušet, dělat různé speciály, experimentovat s novými věcmi, třeba s novými odrůdami chmele,“ říká Wiesinger.

Pod jeho rukama vzniká v Chrámu jedenáctka Samec, tmavá dvanáctka, v letní sezoně pak lehčí Letňák, v té zimní naopak tradiční ležák dvanáctka. Rád také dělá za studena dochmelený speciál Chmelová královna nebo Harmoniku.

Ve spolupráci s žateckým Chmelařským institutem, kde šlechtí a zkoumají nové odrůdy chmele, pak jednou za dva měsíce vaří svrchně kvašené speciály eXperiment Ale. Je to pivo trochu jiné než to tradiční. Chuťově i vůní. Je více hořké, jinak se vaří, používá se také jiný chmel a slad. „Spolupracujeme při jejich vaření s odborníky ze Chmelařského institutu. Na jejich výrobu se používají nové speciální odrůdy aromatických chmelů,“ připomíná sládek.

Zelené i červené pivo
V Chrámu chmele a piva umí také zelené pivo, červené Valentýnské, občas vaří zlatavý mok k významným žateckým událostem, třeba když se ve městě hrála opera pod širým nebem.

„Vaření piva mě pořád hodně baví. A pivo mám samozřejmě také stále rád,“ směje se sládek. I když přiznává, že tak jednou za rok má i on piva už dost. To když probíhají nějaké větší několikadenní degustace.

„Pivo mám rád od mládí. A už tehdy mě zajímala jeho výroba. Vyučil jsem se sladovníkem v Plzeňském pivovaru, poté jsem si dodělal kvalifikaci, abych mohl být sládkem,“ pokračuje.

V minipivovaru v Chrámu chmele a piva vaří zhruba 450 až 500 hektolitrů ročně. „Myslím, že děláme hodně zajímavá piva,“ říká Petr Wiesinger. Turisté se tam na „degustačním prkénku“ s několika druhy vzorků také učí zlatavý mok ochutnávat. Na objednání tam pořádají také exkurze do pivovaru. „Lidé se hodně zajímají, ptají se, jaký chmel a jakou vodu používáme, prostě jak naše pivo vzniká,“ uzavírá Wiesinger.