Novinky a zajímavosti ze světa piva

Zvýšit imunitu populace prostřednictvím potravin a nápojů, které obsahují léčivé a cíleně pěstované bylinky je ambicí projektu „České bylinky pro nové potraviny podporující zdraví populace“. Význam projektu přitom roste mimo jiné i v souvislosti s expanzí koronaviru, jemuž oslabený organismus snáze podléhá.

Na projektu spolupracuje několik tuzemských výzkumných ústavů, mimo jiné Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) a Výzkumný ústav potravinářství Praha (VÚPP). Již dnes má přitom konečný spotřebitel k dispozici některé konečné produkty, jako je světlý ležák Kamenický Galus 11 obsahující výluh z kořene kozince blanitého, vyvinutý ve spolupráci VÚRV a pivovaru Kamenice nad Lipou. Jde o nefiltrované a nepasterizované pivo, které má mimo jiné také příznivě působit na kardiovaskulární systém a normalizovat krevní tlak.

Zmiňovaný kozinec blanitý je jeden ze zhruba 3 000 druhů kozince, který ale neroste v ČR. Kozinec blanitý obsahuje látky, které zpomalují buněčné stárnutí aktivací enzymu telomeráza. Tomuto enzymu se přitom přezdívá „enzym nesmrtelnosti“, což samozřejmě úplně neplatí. Skutečností ale je, že stárnutí buněk s procesem stárnutí jako takového přímo souvisí.

Zatímco ve většině oborů firmy příliš nespolupracují, v pivovarnictví to je jiné. V poslední době se objevil trend, kdy výrobci piva přijdou s recepturou na nějaký speciál a vyrobí jej společně. Nejčastěji jde o kooperaci minipivovarů, ale objevují se i případy, kdy jdou do podobné iniciativy i ti největší hráči na trhu.

Jedním z příkladů, v tomto případě dokonce přeshraničním, je čižický Pivovar Bizon, který spojil síly s německým pivovarem Nikl-Bräu z Pretzfeldu. Sládci Jaroslav Rous a Mike Schmitt připravili kooperační várku černého piva s názvem Štammgast. Jde o unikátní pivní recepturu, která zahrnuje lokální suroviny obou pivovarů – žatecký poloraný červeňák použitý v kombinaci s bavorským chmelem Spalt select a slady ze Záhlinic a Bamberka.

Výsledkem je černý dvanáctistupňový ležák, který kvasil tradiční cestou v otevřené prostorově chlazené spilce. Zajímavostí je, že nechutná sladce jako většina ostatních černých ležáků, proto mu přijdou na chuť i konzervativnější pivaři. To byl ostatně cíl spolupráce obou sládků.

„Moc se nám líbí myšlenka přeshraniční spolupráce. Pivovarnictví má u nás i v Horních Francích dlouhou historii, ze které jsme čerpali při sestavování receptu,“ hodnotí Robert Beneš, majitel Pivovaru Bizon. Název Štammgast byl zvolen proto, aby mu porozuměli lidé na obou stranách hranice.

Štammgast je jednorázová exkluzivní várka piva, které je pouze 900 litrů. Jedna polovina poputuje do Německa, druhá zůstane u nás v Česku.

Společně vaří Raven i Zhůřák
Velmi aktivní jsou v tomto směru plzeňský minipivovar Raven a zhůřský Zhůřák. Kromě několika společných počinů, jako bylo třeba silné pivo Zhůřák-Raven Gunk Galore, jejich sládci pravidelně navazují kontakty s kolegy z celé republiky.

Zhůřák třeba spolupracoval s oblíbeným létajícím pivovarem Bad Flash na výročním pivu 5th Anniversary Triple IPA. Raven uvařil s BeerLabem ochucené jahodové Pilsener Weisse Strawberry Edition. Aktuálně má tento pivovar ve své hospodě na čepu šestnáctistupňovou Breakfast IPA, na níž se podílel pivovar Chroust. Do spolupráce s malými pivovary se pustila i jednička na českém pivovarském trhu Plzeňský Prazdroj.
Zatímco ještě před pár lety se jeho zástupci na nárůst počtu menších výrobců dívali spíše s despektem, v poslední době je všechno jinak. Během dvou let už vznikla tři piva, na kterých se plzeňský gigant podílel s nějakým minipivovarem. Navíc vůbec poprvé v historii malé provozy pozval i na tradiční oslavy uvaření prvního ležáku plzeňského typu Pilsner Fest.

Pivo na počest vzniku republiky i nosorožců
Všechno začalo před dvěma lety, kdy Plzeňský Prazdroj a Pivovar Matuška připravily ke 100. výročí založení Československé republiky speciální ležák, který nesl název První. Vznikl z iniciativy sládků obou pivovarů a k jeho výrobě byly kromě českého chmele použity i dvě chmelové odrůdy vyšlechtěné v USA.

Oba pivovary tak symbolicky vzdaly dík Spojeným státům americkým, které se významně zasloužily o vznik demokratického státu Čechů a Slováků.

Úzká spolupráce mezi velkým a malým pivovarem při výrobě piva byla tehdy v tuzemsku něčím naprosto novým. „K této spolupráci nás inspirovala odvaha a nadšení lidí před vyhlášením nezávislosti našeho státu, kdy se nebáli jít do něčeho nového. I my jsme se pustili do něčeho, co je na našem trhu jedinečné a nové, spojili jsme síly, vymysleli recepturu a připravili ležák První,“ uvedl majitel a sládek stejnojmenného pivovaru z Broum Martin Matuška.

Vzhledem k převážně kladným ohlasům se Prazdroj rozhodl v prolamování bariér pokračovat a v loňském roce se do společného vaření pustil už dvakrát. Nejprve šlo o výrobu ležáku s parním pivovarem Hauskrecht. Na něj padla volba i proto, že se emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a Petr Hauskrecht znají ze studia na stejné střední potravinářské škole.

„Vašek Berka maturoval, když jsem byl ve druhém ročníku. O to víc mě překvapilo, že si mě pak vybavil, když jsme se před mnoha lety začali potkávat na společných pivovarnických akcích,“ vzpomíná Petr Hauskrecht. A Václav Berka se přidává: „Petra jsem poznal jako jednoho z největších pivovarských expertů. Hlavní předností, kterou na něm oceňuji dodnes, je jeho spojení teoretických znalostí se selským rozumem, lidským přístupem a schopnost realizovat kroky, které byly a jsou novátorské,“ uvádí Václav Berka.

Třetí pivo pak přispělo na dobrou věc, a to na záchranu nosorožce bílého severního.
Plzeňský pivovar navařil spolu s pivovarem Safari, který sídlí přímo v areálu safari parku ve Dvoře Králové nad Labem, nápoj African Coffee Stout. „Část výtěžku z prodeje putovala na záchranu kriticky ohroženého nosorožce. Na světě žijí poslední dvě samice tohoto druhu, které patří právě královodvorské zoo,“ vysvětluje sládek Safari pivovaru Jan Kylberger, kterého s Prazdrojem nespojuje jen tato netradiční spolupráce. V plzeňském pivovaru se totiž kdysi vyučil.

Posílit pozici na domovském Smíchově si chtějí Pivovary Staropramen. V sousedství Potrefených hus nebo Naší hospody otevřou do června svůj první podnik zaměřený více na mladé lidi. „Koncept budeme testovat, uděláme jeden dva a uvidíme,“ řekl deníku E15 nový ředitel Staropramenu Zdenek Havlena.

Do vývoje nového konceptu pivovar investoval několik milionů korun. „Bude hodně zaměřený na pivní speciály,“ dodává Havlena s tím, že další zařízení by mohlo vzniknout mimo Prahu. Firma tak reaguje na konkurenci a trend: třeba Plzeňský Prazdroj loni pro mladší zákazníky otevřel hospodu Pilsnerka na pražské Národní.

Hospoda pro mladé se přitom od té tradiční liší podle obchodního ředitele Prazdroje Tomáše Mráze především interiérem. „Vzdušnost, tvarová čistota, důraz na kvalitní materiály a novátorské využití klasických tvarosloví z pivovarnictví vytváří moderní fúzi a unikátní vzhled,“ vysvětluje.

Podobnou cestou jdou i menší pivovarnické skupiny jako Gourmet Invest, kterou buduje bývalý šéf útvaru obnovitelných zdrojů polostátního energetického koncernu ČEZ Martin Pacovský.

Pivovar, z jehož dílny ochutnal pivo snad každý Jihočech starší 18 let, vstoupil do letošního roku nejen s rekordním výstavem (1,68 milionu hektolitrů), ale také s novým ležákem.

V květnu to budou tři roky, co usedl do křesla ředitele Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Ke konci se chýlí investiční rozvoj pivovaru za více než dvě miliardy korun. „Po letech 2016 a 2017, kdy jsme nebyli v sezoně schopni uspokojit poptávku po našem pivu, jsme na tom zase dobře,“ říká Petr Dvořák s jasnou vizí do dalších let. „Chceme si hrát s portfoliem našich piv. Máme velký potenciál,“ dodává.

Je možné prozradit, jaký byl pro Budvar uplynulý rok z hlediska výroby piva?
V uplynulém roce jsme se dostali k metě 1,679 milionu hektolitrů, což znamená téměř pětiprocentní nárůst. To je pro nás významné. V dohledné době budeme zveřejňovat i finální tržby a i tam očekáváme, že se dostaneme na rekordní úroveň.

Potěšíte letos „pivaře“ nějakou novinkou?
Sedmdesát procent naší veškeré produkce tvoří a bude tvořit Budweiser Budvar Original, naše exportní vlajková loď. Jsme na něj hrdí a chceme ho dál rozvíjet doma i po světě. . Z pohledu domácího trhu si ale chceme s portfoliem mnohem více hrát. Máme velký potenciál nabízet další zajímavá piva. V loňském roce jsme proto uvedli na trh novinku Budvar 33, náš první hořký ležák. Máme v plánu, že se brzy objeví v lahvích a časem i v plechovkách.

Navázali jste spolupráci s minipivovary. Jak vás to napadlo?
V Čechách se objevil fenomén malých, řemeslných pivovarů, což je rozhodně skvělé pro celou kategorii piva. Tady se mnohem více bavíme o kvalitě, nikoli kvantitě, bavíme se o poznávání nových stylů, bavíme se o surovinách, o nových vývojích. To vše jsou konverzace, které k pivu patří a dlouho na tuzemském trhu chyběly. Když se na to potom podívám čistě z pohledu Budějovického Budvaru, tak jsou to konverzace, které nám vyhovují. My jsme měli možnost buď tento trend ignorovat, nebo se k němu nějak postavit. Myšlenka spolupráce nám, byť coby velkému pivovaru, přišla zajímavá, a to pro obě strany.

Takže si třeba v budoucnu budeme moci dát pivo z vaší varny, na němž se budete podílet se sládky z minipivovarů?
To už se děje. Ty formy spolupráce jsou ale různé, od základní obchodní spolupráce, která spočívá v tom, že jsme některá piva z minipivovarů zařadili do portfolia a nabízíme je v našich hospodách, až po společné vaření piv. Loni na podzim jsme uvedli na trh limitovanou edici piva Sedm spolčených, na které se podílelo sedm sládků. Náš obchodní sládek Aleš Dvořák také uvařil spolu s Pavlem Paloušem z pražského minipivovaru Cobolis pivo Společné z Budvaru.

Každý, kdo projede v Českých Budějovicích kolem pivovaru, si všimne, jakých rozměrů prostorově nabyl. Jaké byly pro Budějovický Budvar uplynulé roky, co se rozvoje týče?
Tou nejviditelnější změnou je naše logistické centrum, které jsme umístili do areálu dvě nacházejícího se přes hlavní ulici. Je to areál na 19 tisíc palet uskladněných v osmi patrech. Je zde automatický zakladač se systémem robotických podavačů, které přesně vědí, v jakých policích jsou piva založena, přičemž jsou schopni je připravit k nakládce pro kamion.

Oba areály spojují dva mosty. Ty slouží k čemu?
Abychom se k logistickému areálu mohli efektivně dostat, museli jsme vybudovat dva mosty. Jeden je čistě technologický, kterým jezdí palety s pivem z výroby a prázdné obaly zpět do výroby, druhý je most silniční sloužící k tomu, abychom mezi areály mohli jezdit.

Jaký je hlavní přínos logistického areálu?
Pomáhá nám mnohem lépe vytaktovat výrobu. Teď jsme schopni mnohem lépe řídit zásobu a podle toho i dodávky. Výroba má tudíž stabilnější tempo, což nám zase pomáhá s efektivitou výroby. Naší Achillovou patou byly stáčecí linky. Abychom mohli rozšířit stáčecí linky, museli jsme přesunout logistiku na druhou stranu pivovaru. To nám uvolnilo místo, kde jsme mohli postavit na konci loňského roku stáčecí linky dvě a tři, které teď ladíme, aby byly do sezony v plném provozu. Stáčení lahví by tak už neměl být náš problém. Po těch letech 2016, 2017, kdy jsme nebyli schopni uspokojit poptávku po našem pivu, jsme na tom zase dobře.

V roce 2018 jste se pustili do stavby ležáckého sklepa, loni jste na to navázali rozšířením kapacity hlavního kvašení. Mluvilo se i o rozšíření varny.
Do varny budeme investovat v letech 2021 a 2022, čímž se dovrší původní rozvojový program. Ani tam ale s rozvojem pivovaru neskončíme. Čeká nás přemýšlení o plechovkové lince, o tom, co uděláme s linkami jedna a dva, které už mají to nejlepší za sebou. Budeme se muset zamyslet nad tím, co uděláme s naším systémem třídění palet a lahví, abychom i tady byli schopni zvládnout navýšenou kapacitu pivovaru.

Budějovický Budvar je národní podnik. V minulosti se ale několikrát spekulovalo o jeho případném prodeji. Jaká je situace teď? Bude se Budějovický Budvar prodávat?
Více než o národním podniku jsem vždycky mluvil o národním pivovaru, který má všechny z nás za akcionáře. Na tom stavíme i naši exportní strategii. Jsme hrdí na to, že jsme národním pivovarem. I ze strany vlády, vládních činitelů nezaznívá nic jiného než to, že Budvar není na prodej. Nebude se privatizovat. Tahle záležitost není na stole, neřeší se.

Co byste přál našemu kraji do dalších dvaceti let?
Můžeme být hrdí, že žijeme v kraji, kam zbytek republiky jezdí na dovolenou. Popřál bych nám snad jen, abychom dostali lepší spojení s ostatními kraji, abychom měli větší sebedůvěru, byli více otevřeni a schopni mezi sebou komunikovat.

Plzeňský generální vikář Jakub Holík ve středu požehnal velikonoční várce plzeňského zlatého ležáku Pilsner Urquell.
Před Velikonocemi se pivo z této várky vydá na 1300 km dlouhou cestu do Vatikánu k papeži. Pivovar tak zásilkou pro papeže navazuje na tradici starou více než sto let a Pilsner Urquell se zúčastní velikonočních oslav přímo v srdci Říma.

Generální vikář Jakub Holík dnes ve varně plzeňského pivovaru požehnal velikonoční várce i surovinám, ze kterých se Pilsner Urquell vaří. Požehnána byla již historicky první várka Pilsner Urquell, kterou uvařil sládek Josef Groll v roce 1842.

„Zakládání velikonoční várky se pro nás stalo již tradicí. Jsem hrdý na to, že letos povezeme zásilku pro papeže již po desáté a s Pilsner Urquell budeme v centru dění velikonočních oslav ve Vatikánu,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Do Vatikánu velikonoční várku dovezou marketingový ředitel Roman Trzaskalik a emeritní vrchní sládek Václav Berka a symbolicky ji předají papeži Františkovi. Pilsner Urquell tak pokračuje v tradici, která má své kořeny na konci 19. století, kdy si papež Lev XIII. nechal posílat plzeňský ležák na doporučení svých lékařů.

„Plzeňské pivo ve Vatikánu je spojení, které už funguje mnoho let, ale já jsem to dříve sledoval jen z povzdáli, protože pocházím z Moravy. Nyní poprvé mohu být nablízku žehnání várky piva a popřát tak vše dobré všem, kteří se na vaření piva podílí, ale taky lidem, kteří si o velikonočních svátcích budou na lahodném plzeňském pivu pochutnávat ať už v blízkosti baziliky svatého Petra ve Vatikánu nebo tady v Čechách,“ říká plzeňský generální vikář Jakub Holík.

Do Vatikánu letos kromě dřevěného soudku s požehnanou várkou poputuje i 2020 lahví plzeňského ležáku. Společně s pivem posílá plzeňský pivovar každoročně i tematický dar pro papeže. Letos to bude designová litrová lahev Pilsner Urquell ve speciálním obalu. Jedná se o limitovanou edici z dílny uměleckého skláře Lukáše Jabůrka, jež byla v prodeji v předvánočním čase. 10 korun z každé prodané lahve věnoval Pilsner Urquell Centru Paraple u příležitosti 25. výročí od jeho založení.

Pivovar Ostravar na začátku března připravil pro své příznivce velkou pivní lahůdku. Hořké kvasnicové pivo připravené speciální metodou kroužkování, která vyžaduje velký pivovarský fortel a řemeslný um.

Nové pivo Bard typově náleží do rodiny kvasnicových piv. Kvasnicové pivo je obecně pivo s přidaným obsahem kvasinek, které sládci přidávají do piva na konci procesu. Díky tomu má kvasnicové pivo lehký zákal a vyšší plnost. V případě speciálu Bard vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek přidal do piva kvasnice jinak, a to v podobě kroužků. V pivovarské hantýrce se pod pojmem kroužky skrývá čerstvě rozkvašená mladina ze spilky.

Náročný postup přípravy
“V pivovarnictví říkáme této metodě kroužkování,” vysvětluje vrchní sládek Řehůřek. “Na spilce si rozkvasíte mladinu, jako byste připravovali standardní várku piva. Zhruba po jednom a až jednom a půl dni se kvasící mladina nachází ve stádiu bílých kroužků, které jsou vizuálně charakterizované vysokou bílou růžicovitou až krápníkovou pěnou. Takto rozkvašené pivo se následně přidává do již filtrovaného piva v příslušném poměru 10 až 20%.” popisuje náročný způsob přípravy kvasnicového piva Jan Řehůřek.

Fantastická chuť
Ve srovnání s běžně uvařeným pivem je příprava piva metodou kroužkování samozřejmě mnohem obtížnější a ve světě je velkou raritou. “Celý tento složitý proces podstupujeme kvůli třem věcem. Za prvé získáme vyšší hořkost kvasnicového piva. Za druhé zjemníme silné chmelové aroma. (Bard je pětkrát chmelený!). Za třetí zvýšíme čerstvost a svěžest výsledného piva, takže chutná opravdu skvěle,” říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Jméno po vítězi náročných závodů
Od druhé generace speciálů ze spilky dává Ostravar svým speciálům jména po slavných koních. Grifel, Rufus, Summer, atd. “Tentokrát jsme pro náš nejnovější speciál zvolili jméno Bard po hřebci jménem Bard,” vysvětluje manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Bard totiž zvítězil v celé řadě velmi těžkých a náročných dostihů na britských ostrovech. Chtěli jsme tak podtrhnout fakt, že hořké kvasnicové pivo připravené speciální metodou kroužkování je opravdu těžké na přípravu a vyžaduje velký fortel a řemeslný um,” říká manažerka značky Ostravar Pavla Ličková. “Jsme opravdu pyšní, že se nám podařilo připravit hořké kvasnicové pivo v té nejvyšší kvalitě.”

S Bardem se potkáte jen v hospodách
Bard je prvním novým speciálem ostravského pivovaru v roce 2020. Ostravar vaří speciály ze spilky od roku 2016. Společným znakem speciálů je, že se jedná se o chuťově zajímavá piva, která jsou připravovaná v malých várkách podle netradičních receptur a fermentují v otevřených kádích spilky. Piva jsou určena jen do hospod, což má za cíl zatraktivnit nabídku hospodským a tím jim pomoci přilákat milovníky piva k jejich častější návštěvě.

Vedle Speciálů ze spilky má Ostravar v nabídce také v loňském roce vylepšenou dvanáctku Ostravar, světlé výčepní pivo Ostravar Original, jedenáctku Mustang a tmavý speciál Černá Barbora, který se může pochlubit titulem nejlepší tmavý speciál ČR 2018.

Od neděle začal platit zákaz takzvaných pivních kol v širším centru Prahy, ale jejich provozovatelé zůstávají. Někteří svoji živnost zaměřenou na turisty přemístili do Karlína. Na hluk už si na radnici stěžují místní obyvatelé. Ta se chystá pivní vozítka brzy zakázat.

Turisty povzbuzené alkoholem na pivních kolech dobře znají obyvatelé Prahy 1, kde několik let tato atrakce fungovala.
Ovšem poté, co magistrát zakázal kolům širším než 1,2 metru vjezd do centra, provozovatelé přemisťují své aktivity a s atrakcí se začínají seznamovat i obyvatelé Karlína v Praze 8.
„U Fora Karlín je víc jak půl tuctu beer biků. Zřejmě se chystají všichni na svou poslední cestu,“ napsal v neděli Michal na Twitteru.
Na stejném místě natočila v neděli pivní kola také uživatelka Facebooku. Z videa je jasně slyšet, jak opilí turisté na ulici za jízdy skandují do rytmu hudby.

Podle mluvčího Prahy 8 Martina Šalka už přišlo na radnici několik stížností na hluk v ulicích způsobený právě touto atrakcí.

„Provoz pivních kol související jejich zákazem v centru Prahy se v Karlíně projevil od pátku, zaznamenali jsme i jejich pohyb v okolí Invalidovny,“ uvedl Šalek s tím, že radnice projednává změnu dopravního značení.

Zákaz bude mít stejnou podobu, jako použil pražský magistrát, tedy zákaz kolům širším než 1,2 metru.

„Jako samospráva tyhle přiblblé turistické atrakce na našem území nebudeme tolerovat. Proto bude odborem dopravy Prahy 8 v nejbližších dnech stanovena úprava dopravního značení, která těmto cyklopivnicím zakáže vjezd do Karlína a případně dalších lokalit v Praze 8,“ napsal předseda komise pro dopravu Prahy 8 Martin Jedlička na Facebooku.

Redakce iDNES.cz zjišťovala reakci provozovatelů beer biků, ale žádný z nich dosud na dotazy neodpověděl.

Pivní kola nesmí od 1. března vjíždět do zón, kam nesmí ani auta nad 6 tun (na mapě je zóna vyznačená modře). Tato zóna podle mapy Technické správy komunikací sahá od Bubenče jižně přes centrum Prahy až na Braník.

Zákaz provozovatelé většinou dodržují. Od neděle městská policie řešila jen tři incidenty v Praze 1 a 7.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení města, strážníci nejsou oprávněni tyto přestupky řešit na místě domluvou či pokutou, proto byly všechny zjištěné případy oznámeny správnímu orgánu,“ řekl portálu iDNES.cz ředitel pražských strážníků Eduard Šuster.

Většina sousedních oblastí, jako například Žižkov a Střešovice, jsou pro provozování beer biků kopcovité. Radnice Prahy 3 a 6 na dotazy iDNES.cz potvrdily, že zatím o žádných stížnostech v souvislosti s pivními koly nevědí.

Zákaz pojízdných barů loni schválil magistrát, jeho úmysl ale zhatila firma, která pro atrakci dodává pivo.

Ta proti návrhu podala námitku u ministerstva dopravy, které ji později zamítlo.

Během letošního února tak Technická správa komunikací postupně doplňovala dodatkovou značku do již zavedeného značení s dopravním omezením pro nákladní auta a autobusy.

Praha 7 s pivními koly bojovala již dříve. V srpnu 2018 radnice zakázala vjezd vozítkům do Letenských sadů.

Bývalá Tippeltova bouda v Malé Úpě, jež má v rodném listě rok narození 1911, poskytovala vždy návštěvníkům hor restaurační služby i ubytování. V období mezi válkami vyhlášený podnik, patřící mezi nejmodernější stavby svého druhu, zažil také již jako hotel Družba i pád na umakartové dno v letech 70. a 80. Dostal však novou šanci a nyní návštěvníky vítá jako Minipivovar Trautenberk.

Novou etapu existence poskytl kdysi vyhlášené boudě současný majitel Martin Kulík. Ke spolupráci přizval architektonický ateliér ADR s.r.o.. Architekti Petr Kolář a Aleš Lapka dostali za úkol zbavit objekt necitlivých zásahů z druhé poloviny minulého století a maximálně zachovat a renovovat původní styl.

Respekt k historii objektu a k práci předků
Při rekonstrukci byla velmi efektivně a kvalitně využita všechna podlaží. V podzemí vzniklo zázemí pro pivovar a pivní sklep, v prvním nadzemním podlaží se nachází moderní a příjemná restaurace, z níž jsou za velkými okny vidět velké pivní tanky. V dalších nadzemních podlažích jsou pak pokoje ubytovny, účelně, prakticky, ale pohodlně vybavené pro pobyt na horách, jehož hlavní náplní je sportovní vyžití.

Na počátku prací bylo nejprve třeba zbavit objekt zásahů velkého počtu přestaveb. A vzhledem k tomu, že byl ve velmi špatném stavu, nebyla rekonstrukce ani zdaleka kosmetickou záležitostí. Nakonec zbyla ze stavby pouze konstrukce, vše od pláště, stropů a podlah po rozvody sítí bylo třeba udělat nově.

Při stavebních pracích bylo však odhaleno mnoho původních prvků – například pískovcové schody pod vrstvou linolea, obestavěné železné sloupy v prvorepublikovými nýty, jež nyní tvoří nejen funkční, ale i dekorační prvky ve vnitřních prostorách stavby, do budovy se vrátily například i původní repasované lustry a lampy.

Funkční a útulná horská bouda…
Již na první pohled je patrné, že renovace a začlenění hmotově poměrně mohutného objektu do okolní krajiny i zástavby Malé Úpy se zdařily na výbornou. Exteriér s tradičním dřevěným obkladem a s kamenným soklem, doplněný fasádou z falcovaného plechu na přístavbě, působí dominantně, ale ne násilně.

Interiér je v harmonickém kontrastu s vnější podobou a díky respektu k jeho historii a přiznání mnoha původních prvků poskytuje návštěvníkům i hostům neopakovatelnou atmosféru. Je třeba ocenit velmi ladné propojení původních a moderních prvků a současně zachování atmosféry horské boudy s ubytovnou, která si nechce hrát na honosný hotel, ale zůstává s noblesou sama sebou.

Minipivovar Trautenberk 08
Partneři sekce:

Českomoravský beton

/ Architektura / Komerční objekty / Hotely a restaurace /
Šťastný příběh o minipivovaru Trautenberk
Publikováno 2. Březen, 2020
Bývalá Tippeltova bouda v Malé Úpě, jež má v rodném listě rok narození 1911, poskytovala vždy návštěvníkům hor restaurační služby i ubytování. V období mezi válkami vyhlášený podnik, patřící mezi nejmodernější stavby svého druhu, zažil také již jako hotel Družba i pád na umakartové dno v letech 70. a 80. Dostal však novou šanci a nyní návštěvníky vítá jako Minipivovar Trautenberk.

Novou etapu existence poskytl kdysi vyhlášené boudě současný majitel Martin Kulík. Ke spolupráci přizval architektonický ateliér ADR s.r.o.. Architekti Petr Kolář a Aleš Lapka dostali za úkol zbavit objekt necitlivých zásahů z druhé poloviny minulého století a maximálně zachovat a renovovat původní styl.
21

Previous
Next
Respekt k historii objektu a k práci předků

Při rekonstrukci byla velmi efektivně a kvalitně využita všechna podlaží. V podzemí vzniklo zázemí pro pivovar a pivní sklep, v prvním nadzemním podlaží se nachází moderní a příjemná restaurace, z níž jsou za velkými okny vidět velké pivní tanky. V dalších nadzemních podlažích jsou pak pokoje ubytovny, účelně, prakticky, ale pohodlně vybavené pro pobyt na horách, jehož hlavní náplní je sportovní vyžití.
Přečtěte si také

Loď PivovarLoď Pivovar

Na počátku prací bylo nejprve třeba zbavit objekt zásahů velkého počtu přestaveb. A vzhledem k tomu, že byl ve velmi špatném stavu, nebyla rekonstrukce ani zdaleka kosmetickou záležitostí. Nakonec zbyla ze stavby pouze konstrukce, vše od pláště, stropů a podlah po rozvody sítí bylo třeba udělat nově.

Při stavebních pracích bylo však odhaleno mnoho původních prvků – například pískovcové schody pod vrstvou linolea, obestavěné železné sloupy v prvorepublikovými nýty, jež nyní tvoří nejen funkční, ale i dekorační prvky ve vnitřních prostorách stavby, do budovy se vrátily například i původní repasované lustry a lampy.

Minipivovar Trautenberk 05
Funkční a útulná horská bouda…

Již na první pohled je patrné, že renovace a začlenění hmotově poměrně mohutného objektu do okolní krajiny i zástavby Malé Úpy se zdařily na výbornou. Exteriér s tradičním dřevěným obkladem a s kamenným soklem, doplněný fasádou z falcovaného plechu na přístavbě, působí dominantně, ale ne násilně.

Interiér je v harmonickém kontrastu s vnější podobou a díky respektu k jeho historii a přiznání mnoha původních prvků poskytuje návštěvníkům i hostům neopakovatelnou atmosféru. Je třeba ocenit velmi ladné propojení původních a moderních prvků a současně zachování atmosféry horské boudy s ubytovnou, která si nechce hrát na honosný hotel, ale zůstává s noblesou sama sebou.

Zdařilá a vkusná rekonstrukce v tradičním stylu s industriálními prvky tak poskytuje návštěvníkům také estetický zážitek. Potvrzením je zvláštní cena Agentury ochrany přírody a krajiny za citlivou rekonstrukci stavby v krajině, již objekt získal v rámci vyhlášení Českých cen za architekturu 2018.

…s dobrým pivem
Pokud jde o vybavení, největší přidanou hodnotou rekonstrukce je zřejmě zřízení minipivovaru s maximální kapacitou 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Vaří se zde nepasterizovaná a nefiltrovaná piva podle vlastní receptury. Pivovar je akciovou společností, s podporou obce na jeho vznik přispěli zdejší boudaři a místní lyžařský areál SKiMU.

Pivovar Gambrinus přestal jako první velká pivní značka v Česku 1. ledna 2020 stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Díky tomuto opatření sníží pivovar produkci plastu o 334 tun ročně. Gambrinus je zákazníkům i nadále k dispozici v zálohovaných skleněných lahvích, pivních plechovkách, sudech a pivních tancích v hospodách i restauracích.

,,Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba. Reagujeme tak i na přání našich spotřebitelů, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly a jak šetrně se chováme k přírodě. Všichni víme, že jednorázové plasty jsou problém, který zbytečně znečišťuje naše okolí. Proto omezíme jejich produkci a od nového roku přestaneme naše pivo nabízet v plastových obalech. Češi jsou pivní národ, který pořád preferuje lahvové a čepované pivo," říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Kromě ukončení prodeje v PET lahvích začne Gambrinus používat také 100% recyklované plastové fólie, do kterých jsou baleny větší počty plechovek. ,,Gambrinus celkově jen v roce 2020 sníží produkci plastu o více než 330 tun, což je zhruba 14 plně naložených kamionů," doplňuje Roman Trzaskalik.

,,Gambrinus nadále zůstává ve skleněných vratných lahvích, plechovkách, v sudech a pivních tancích. Dlouhodobě podporujeme českou pivní kulturu, školíme hospodské a výčepní tak, aby si lidé mohli vychutnat naše čepované pivo v té nejvyšší kvalitě," doplňuje Jakub Marek, brand manager značky Gambrinus a dodává: ,,Že je to správná cesta, potvrzuje úspěch naší letošní novinky - Gambrinus Nepasterované 11, která je určena právě jen do hospod a restaurací, a u zákazníků má velký úspěch."

Rozhodnutí ukončit výrobu Gambrinusu v plastu je prvním velkým krokem na cestě k udržitelným obalům v rámci celého portfolia Plzeňského Prazdroje a je součástí dlouhodobé širší strategie udržitelnosti celé společnosti.

V Telči na Vysočině, ve městě, které je díky zámku a renesančnímu náměstí zapsané na seznamu UNESCO, nemusíte chodit jenom po památkách. Jen kousek od centra stojí velký zrekonstruovaný hospodářský areál, kde se vyřádí, poučí, ale i naberou síly malí i velcí návštěvníci.

Historie Panského dvora sahá až do 16. století. „Panský dvůr vznikl krátce po husitských válkách, jeho největším hospodářem byl Zachariáš z Hradce,“ říká manažerka areálu Hana Plachá. Ostatně, Zachariáš z Hradce je ten, po kterém je dnes pojmenované hlavní telčské náměstí s renesančními podloubími, jež známe jako kulisu řady filmů a pohádek. Po roce 1945 připadl dvůr státu a dlouho patřil místní zemědělské škole. Dnes jsou hospodářská stavení zrekonstruovaná a slouží k poučení i zábavě.

V místě, kde byli kdysi ustájení koně a krávy, je pro návštěvníky připravená expozice zemědělských strojů z konce 19. století. „Stroje máme vypůjčené od Národního zemědělského muzea Kačina,“ dodává Hana Plachá. Další prostory jsou věnované lesnímu a vodnímu hospodářství v okolí Telče, ale i dennímu životu selského lidu. Zajímavá je stará mapa, která zabírá celou jednu stěnu maštale. „Je to historická katastrální mapa, jak byly rozdělené pozemky v Telči a okolí,“ vysvětluje průvodkyně.

Další budovy jsou upravené pro sportovní vyžití, zábavu a odpočinek návštěvníků. Nejatraktivnější je určitě lezecká stěna a lanové centrum. „Ti, co to chtějí vyzkoušet poprvé, nebo se tomu nevěnují pravidelně, si tady mohou vybavení vypůjčit,“ říká Hana Plachá s tím, že se nováčkům samozřejmě věnuje školený personál. Lezecká stěna je rozdělená na trasy od nejtěžších až po dětské. Lanový park je určený pro zkušenější lezce. „Zdolává se pomocí horolezeckých cepínů, které se zasekávají do předem určených dírek,“ vysvětluje průvodkyně.

Pro odpočinek je pak v jedné z upravených stodol připravené dětské hřiště s mnoha herními prvky a nezbytnou kavárničkou pro rodiče. Od podzimu 2019 má Panský dvůr i svoji restauraci a malý pivovar.

Telč má nádhernou okolní přírodu protkanou cyklotrasami i cyklostezkami a blízko je i nejvyšší vrchol Vysočiny, Javořice. V Panském dvoře si proto návštěvníci mohou půjčit elektrokolo, kterým třeba až na Javořici pohodlně dojedou.