Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj od 1. října zdraží některá svá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaných piv v sudech a tancích ani desetistupňových piv Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách se zdražení nedotkne, beze změny zůstanou i všechny varianty nealkoholického piva Birell. Informace, které ČTK získala od některých obchodníků, dnes potvrdil mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v lahvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

"Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma," uvedl Kovář. Do znovunastartování celé ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi investoval Prazdroj přes 300 milionů korun. Podpořil tak restaurace a hospody, ale i obchody, spotřebitele, své zaměstnance i obyvatele žijící v blízkosti jeho pivovarů.

Letošní zdražení zdůvodňuje pivovar svojí obchodní strategií. Zvýšení cen zároveň zhruba kopíruje letošní vývoj inflace. Prazdroj v posledních měsících investoval do výroby, zejména do balených piv. Příkladem je letos dokončená stavba nové linky na stáčení piva do plechovek v pivovaru Radegast v Nošovicích za téměř 600 milionů korun. Díky ní je Prazdroj schopný pokrýt zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu na českém trhu. Kromě toho pivovar rovněž dlouhodobě investuje do přehlednějšího regálového vystavení svých produktů a lepší navigace pro spotřebitele v obchodech.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Kapitálové investice firmy loni činily 1,5 miliardy Kč. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Meziroční nárůst prodeje na domácím trhu, kde se prodalo 7,3 hektolitrů piva, činil jedno procento. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva. Pivovar vlastní od konce března roku 2017 japonská skupina Asahi. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněné pandemií koronaviru.

Stejně jako se žádná kuchyně neobejde bez koření, neobejde se pivo bez chmele. Ten se jako základní přísada do piva používá už nejméně tisíc let. Záplava odrůd chmele po celém světě dává pivu rozmanitou chuť, hořkost a také trvanlivost. Z této rostliny se stal poklad a ceněná komodita, z pěstitelů celebrity i vědečtí výzkumníci diskutující o alfa- či beta-hořkých kyselinách. Z pivařů pak mudrlanti, kteří se dohadují, zda neměl sládek použít místo českého Kazbeku třeba americkou Citru.

A pak je tady kouzelný pojem žatecký poloraný červeňák. Kategorie sama o sobě a symbol toho pravého českého piva, kterému dodává specifickou aromatickou chuť.

Česko je pořád, co se týče plochy i produkce chmele, skutečný světový gigant. S rozlohou pět tisíc hektarů chmelnic jsme na třetím místě za Spojenými státy a Německem. Z oněch pěti tisíc hektarů všech zdejších odrůd připadlo loni přes 85 procent na samotný žatecký červeňák, to znamená bezmála 4,3 tisíce hektarů.

Červeňák válcuje ostatní chmely i při porovnání produkce. Z loňských celkových 7,1 tisíce tun všech vypěstovaných chmelů připadlo na žateckou aromatickou chloubu 5,5 tisíce. Můžeme se tak pyšnit titulem největšího producenta jemně aromatického chmele na světě.

Přitom jen zlomek z něj využijí domácí pivovary. Chuťové buňky českých pivařů dávají často přednost víc hořkým odrůdám, jako je například Agnus nebo Sládek. Na 80 procent vypěstovaného chmele, a platí to i pro žatecký červeňák, posílají pěstitelé do světa. V první řadě do Japonska, Německa a Číny. Prostě tenhle chmel se už dávno stal symbolem kvality – ostatně odpovídá tomu i jeho vysoká cena, takže ho řada pivovarů u nás neváhá uvádět na nejviditelnějších místech etiket, přestože ve skutečnosti dané pivo obsahuje červeňáku jen zlomek.

Slouží leckdy spíš k „doladění“ chuti nebo jen ke zviditelnění výrobce. „V mnoha pivech je tohoto chmele úplné minimum a psát na etikety, že pivovar používá žatecký poloraný červeňák, je v takovém případě zavádějící,“ myslí si Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Jako s pokladem zacházejí s červeňákem nejmenší pivovary, ale i některé střední a částečně i ty největší. To je případ třeba piva Pilsner Urquell Plzeňského Prazdroje nebo piva Budweiser Budvar Original z Budějovického Budvaru, který pro tuto hojně exportovanou značku používá žatecký červeňák ze sta procent. A jako jeden z mála na našem domácím dvorečku nepoužívá chmelový extrakt nebo pelety, ale slisované hlávky.

Ty je třeba šetrně, byť například sekerou z velkých balíků porcovat a odměřovat takřka na lékárnických vahách. Což není nic až tak divného, vezmeme li v úvahu, že pivo při střídmé konzumaci doporučuje jako lék nejeden doktor

Hořký versus aromatický
„Asi tak před sto lety se začalo s cílenou selekcí a šlechtěním nových chmelových odrůd. Ty se dnes rozlišují na chmely hořké a aromatické. Jak název napovídá, chmely hořké dávají pivu základní hořkost, chmely aromatické krásnou vůni a obecně kulaťoučkou chuť,“ básní na adresu pivního koření obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

Prakticky po celých Čechách i na Moravě se tradičně pěstovaly chmely červeňáky, ale příslovečnou díru do světa udělaly především klony aromatického žateckého červeňáku, šlechtěné od roku 1927 zakladatelem českého chmelařského výzkumu docentem Karlem Osvaldem. Právě jej by měli zapřisáhlí vyznavači českého piva od rána do večera velebit.

Žatecký poloraný červeňák se totiž i díky Karlu Osvaldovi stal fenoménem a jednou ze základních surovin, jež jsou obsaženy ve specifikaci v rámci Evropské unie chráněného zeměpisného označení „České pivo“. Ostatně žatecký poloraný červeňák také přispěl k registraci žateckého chmele coby chráněného označení původu. Od roku 2008 už výraz a logo s etiketou „Žatecký chmel“ nesmí používat nikdo jiný než chmelaři ze Žatecka.

Chmejl neboli opilství
Zajímavý je původ samotného slova chmel. Autoři publikace České pivo (Gabriela Basařová, Petr Basař, Ivo Hlaváček a Jan Hlaváček) připomínají, že se jedná o odvozeninu od staroslovanského výrazu chmelj znamenajícího také opilství, což potvrzuje používání chmele při výrobě alkoholického nápoje.

O systematickém pěstování chmele u nás můžeme mluvit od 12. století, kdy se objevují první zmínky o chmelnicích, tehdy označovaných jako chmeliště.

A jak jsme na tom dnes? Za chmelem a chmelnicemi lze vyrazit do tří hlavních oblastí pěstování. Tou hlavní je Žatecko, kde se loni chmelnice rozprostíraly na 3,9 tisíce hektarech, o něco severovýchodněji je to Úštěcko (přes 500 hektarů v oblasti mezi Litoměřicemi a Kladnem) a na Moravě pak Tršicko (přes 600 hektarů na Olomoucku).

Málokdo dnes ví, že ještě v 17. století patřilo k nejvýznamnějším oblastem pěstování chmele západočeské Klatovsko.

Plzeňský Prazdroj od 1. října zdraží některá svá piva v láhvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaných piv v sudech a tancích ani desetistupňových piv Gambrinus či Radegast v láhvích a plechovkách se zdražení nedotkne, beze změny zůstanou i všechny varianty nealkoholického piva Birell. Informace v pátek potvrdil mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v láhvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

„Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma,“ uvedl Kovář. Do znovunastartování celé ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi investoval Prazdroj přes 300 milionů korun. Podpořil tak restaurace a hospody, ale i obchody, spotřebitele, své zaměstnance i obyvatele žijící v blízkosti jeho pivovarů.

Zdražení doprovází rozsáhlé investice
Letošní zdražení zdůvodňuje pivovar svojí obchodní strategií. Zvýšení cen zároveň zhruba kopíruje letošní vývoj inflace. Prazdroj v posledních měsících investoval do výroby, zejména do balených piv. Příkladem je letos dokončená stavba nové linky na stáčení piva do plechovek v pivovaru Radegast v Nošovicích za téměř 600 milionů korun. Díky ní je Prazdroj schopný pokrýt zvyšující se poptávku po plechovkovém pivu na českém trhu. Kromě toho pivovar rovněž dlouhodobě investuje do přehlednějšího regálového vystavení svých produktů a lepší navigace pro spotřebitele v obchodech.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Kapitálové investice firmy loni činily 1,5 miliardy Kč. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Meziroční nárůst prodeje na domácím trhu, kde se prodalo 7,3 hektolitrů piva, činil jedno procento. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva. Pivovar vlastní od konce března roku 2017 japonská skupina Asahi. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněny pandemií koronaviru.

Česká republika je ve světě známá coby věhlasná pivařská velmoc. A aby také ne – podle statistik Českých pivovarů a sladoven je u nás největší spotřeba piva na světě. Na hlavu se u nás vypije přes 140 litrů, a to včetně novorozených dětí. Vyprodukuje se však ještě o 50 l více, přesně 191 litrů na osobu.

Proč pivo pít a které je nejlepší?
V rozumné míře má pivo mnoho blahodárných účinků. Pivovarské kvasnice, z nichž se tento nápoj vyrábí, jsou například bohaté na vitamíny skupiny B, antioxidanty a mnoho minerálních látek (zejména draslík a hořčík). To dělá z piva poměrně slušný zdroj užitečných látek, hodí se ale i pro podporu organismu.

Pivo totiž pomáhá i při prevenci mnoha civilizačních chorob, snižuje riziko aterosklerózy, redukuje stres, podporuje krevní oběh a trávení a některé jeho složky mají dokonce i antibakteriální a protinádorový charakter. Někteří lékaři pivo přímo doporučují, a to zejména u potíží s ledvinovými kameny a močovým ústrojím.

Nejen pro jeho zdravé účinky jsme se tedy v Kupi.cz rozhodli otestovat pro vás hned pět světlých, vychlazených desítek. Která vyhrála?

Kozel 10° – 9,90 Kč – Pivovar Velké Popovice
Toto světlé pivo může některé konzumenty mírně překvapit. Ačkoli se jedná o jedno z těch nejprodávanějších, jeho chuť není příliš výrazná. Naopak, působí jemně a lahodně, bez výraznější hořkosti.

Po otevření jde cítit poměrně silná vůně kvašení, výrazná je ale i zlatavá barva, kterou slibuje i výrobce. Pěna ve sklenici je silně hustá, zářivě bílá a svou hutnost si udrží i delší dobu.

Na 100 ml obsahuje Kozel 167 kJ. A v našem testu obsadil 2. místo z 5.

Gambrinus 10° – 13,90 Kč – Plzeňský Prazdroj
Gambrinus 10° patří mezi stálice mezi světlými pivy, z dlouhodobého hlediska ale výrazně neexceluje. Jeho barva je tmavě žlutá až oranžově medová – a takový je i prvotní dojem při ochutnání. Nasládlá chuť nenese silné známky kvašení ani chmelu, působí spíše lehce a nekonfliktně.

Díky tomu jej sice lze popíjet po celý večer, konzument si však musí na veskrze průměrný prožitek (vyvážený mírnou vlnkou hořkosti v závěru doušků) zvyknout. Tato desítka tedy sice neurazí, ale ani nenadchne.

Ve 100 ml obsahuje Gambrinus 10° 154 kJ. V našem testu ale zabral až poslední, 5. místo z 5.

Staropramen 10° – 12,90 Kč – Pivovary Staropramen
Pivo Staropramen slibuje dobrý říz a svěží, jemně sladovou chuť. Při ochutnání se chuť zdála reálně spíše hořká, vůně nicméně svým slibům dostála – působí svěže a silně evokuje chmel. Tak, jak je pro piva Staropramen typické. Slabší chuťový dojem lehce zachraňuje hutná pěna, která krásně drží a je velmi jemná. Jinak ale toto pivo působí spíše mdle, s kyselejším až štiplavým aspektem v závěru.

Celý nápoj má sympaticky žlutou až zlatavou barvu. Ta vás spolu s příjemnou vůní může k jeho konzumaci snadno nadchnout, odpověď chuťových pohárků však těmto očekáváním spíše nedostojí. V našem testu se tak Staropramen zařadil až na 4. místo z 5. Jeho 100 ml v sobě nese 148 kJ.

Radegast 10° – 15,50 Kč – Pivovar Radegast, Plzeňský Prazdroj
Láhev Radegastu sama slibuje ryze hořkou chuť. A my s potěšením musíme konstatovat, že je tomu skutečně tak. Radegastova desítka nese mezi testovanými nejvíce hořkou chuť i hořkou, téměř až štiplavou vůni, kterými si získává obzvláště zaryté pivaře.

Při nalévání do sklenice odkrývá i svou sytou, tmavě zlatou barvu. Jediným minusem na kráse by tak mohla být pěna, která je hodně vzdušná, kvůli čemuž ve sklenici dlouho nevydrží a poměrně rychle opadne.

Pokud preferujete piva méně výrazná, nebojte se sáhnout po Gambrinusu či Staropramenu. Co se však kvality týče, my řadíme toto pivo hned na 1. místo z 5. Jeho 100 ml obsahuje 155 kJ.

Platan 10° – 7,90 Kč – Pivovar Protivín, Lobkowicz
Žlutozlaté zabarvení Platanu desítky evokuje příjemný zážitek. A lákavě působí i pěna, která se dlouho drží a voní příjemnou hořkostí. Prvotní navnadění se však, alespoň při našem testování, vytrácí už po prvním doušku.

Platan slibuje plnou chuť, jemnou hořkost a kvalitní říz. Nám ale při ochutnávání připadal spíše nevyváženě hořký, skoro až vtíravý. Výrazné aroma je dokonce ještě silnější než u triumfujícího Radegastu. Kvůli své nevyrovnanosti však může být hořkost v tomto případě spíše i nepříjemná, natož pak pro milovníky jemnějších piv.

Platan obsahuje 155 kJ ve 100 ml. A v našem testu obsadil 3. místo z 5.

Dražší = lepší?
V námi vybrané pětici lahváčů obsadil první příčku skutečně ten nejdražší. Stříbro i bronz si ale odnesly kousky i o polovinu levnější. Nedá se tedy jednoznačně říct, jestli je cena uspokojivým kritériem, kterým byste se měli při výběru řídit.

O dost lepší bude, pokud se zaměříte na svůj vlastní, osobní dojem a očekávání, která od našeho národního nápoje máte. Někdo preferuje pivo velmi výrazné a intenzivně vonící, jiný zas upřednostní vláčnější typ, který si ale svou úroveň udrží po celý večer.

Pokud tedy budete vybírat, vsaďte spíše na svou intuici nežli obsah peněženky. A ostatně, ušetřit můžete i tak, pokud si své vychlazené kamarády ulovíte ve slevě.

Clock. Perfektně seřízený, promyšlený stroj. Roboti. Pivo. Pokud vám přijde tyto kombinace netradiční, pak vězte, že to je jen malý výčet z mnoha věcí, u kterých vybočuje potštejnské pivo Clock a jeho tvůrci z řady. Na trhu působí sice “teprve” sedmým rokem, pivo s robotickou etiketou však máte šanci ochutnat napříč republikou. A to se tento dobře namazaný stroj začíná teprve rozjíždět.

Mladí nadšenci dostali šanci
Na počátku příběhu pivovaru Clock stáli dva mladí nadšenci, kteří se rozhodli uvařit své vlastní pivo. První domácí várky se povedly a kamarádi Jakub Sychra s Jiřím Andršem se rozhodli k odvážnému kroku - založit vlastní pivovar.

„Sládkem je od prvopočátku Jakub. Jeho cesta k pivu rozhodně nebyla přímá, ale pivo si ho našlo. Od první domovarnické várky bylo jasno, která pozice mu je souzena,” začíná vyprávění Jiří Andrš. Zatímco si jeho kolega doplňoval sládecké vzdělání, on vytvořil ekonomický model fungování celé společnosti.

Do příběhu poté vstupuje třetí nejvýznamnější osoba pivovaru Clock - Ivo Muthsam. „Ivo je člověk, jenž dal důvěru dvěma mladým a nezkušeným klukům, kterým se povedlo pár domácích várek piva,” glosuje s úsměvem Andrš. Muthsam podpořil pivovar v první řadě finančně, v druhé - neméně důležité - pak i zkušenostmi. „Bez jeho technických a manažerských zkušeností bychom pivovar nikdy nerozjeli,” dodává Andrš.

Na historii nenavazujeme, jedeme si po svém
Nově vznikající pivovar našel svůj domov v prostorách, které k pivovarnictví sloužily už od 15. století. O navazování tradic na místní pivovarnictví přesto nemůže být řeč. Clock si šel od počátku svou vlastní, nevyšlapanou cestou.

„Na tradici vaření v Potštejně jsme nijak navazovat nechtěli. Jeho historická linie není nijak konzistentní. Pivovar patřil vrchnosti a sládci, kteří si ho pronajímali, se v něm poměrně často střídali. A stejně jako sládci, měnila se i kvalita piva,” vysvětluje Andrš.

Roboti kam se podíváš
Jak by také mohli. Clock se od “tradičních” pivovarů liší snad vším, čím se lišit může - názvem, vizuální identitou a především pak skladbou piv. Každé z nich má přitom svůj vlastní robotický motiv. Roboti samotní pak prostupují celým pivovarem, včetně interiéru pivovarské hospody.

„Chtěli jsme moderní název pro značku. Něco, co symbolizuje mechaniku, přesnost. Robotiku jsme si zvolili kvůli Karlu Čapkovi. Roboti jsou dnes všude kolem nás a bude jich přibývat,” vysvětluje Andrš, myšlenkový autor robotí tématiky pivovaru. „Nechtěli jsme být další z řady pivovarů se středověkým letopočtem v erbu, žádné pnoucí chmely ani historické nástroje,” dodává.

Rišaví Zmikund, Nakuořený Huz
Dalším faktorem, ve kterém Clock vystupuje z řady, je variace nabízených piv. Konzervativní pivaři si vystačí s českou klasickou - světlým výčepním ležákem Hektorem. Experimentátoři, kteří rádi objevují, však v Clocku najdou hotový ráj.

Základní nabídku totiž tvoří šest piv - Clock 12° American Pale Ale, Exorcist 14° Foreign Extra Stout, Goldie 11° Weizenbier, Hektor 10° Světlé výčepní, Maid 12° Polotmavý ležák a Twist 14° American Red IPA. Svatou šestici pak doplňují speciály vařené v limitovaných edicích označovaných jako No Idols!. Těch přitom v Potštejně navařili několik desítek druhů.

„Naši vlajkovou loď tvoří 3 piva. Hektor, Clock a Twist. První je klasická desítka, druhé American Pale Ale a třetí American Red IPA,” vypráví Andrš. „Od začátku jsme se zaměřili spíše na svrchně kvašená piva, ale ležáky jsme nikdy nezatracovali a byli v naší nabídce také od první chvíle, i když v menšině,” vysvětluje.

Podle Andrše není nabídka piv u Clocku nikdy konečná. „Neustále se snažíme vymýšlet něco nového. Ochutnáváme piva z jiných pivovarů a hlavně ze zahraničí. Cestujeme za pivem, za inspirací,” dodává.

Že pivovarníkům nechybí fantazie ani smysl pro humor, pak ilustrují dva speciály inspirované humoristickou stránkou Opráski sčeskí historje: dvacítka Rišaví Zmikund nebo třináctka Nakuořený Huz. A právě přístup pivovaru k řemeslu zaujal také Budějovický Budvar.

"Když jsem před čtyřmi lety na jednom festivalu ochutnal bezlepkové pivo GLEE, tak moc mě nadchlo, že jsem se chtěl seznámit s těmi, kdo za ním stojí. A tak jsem se dostal k Jirkovi Andršovi. Minipivovarů, co to dělají takto dobře, je u nás v České republice velmi málo, proto si spolupráce s Clockem hodně vážíme. Navíc je pivovar v nádherné lokalitě, takže pokaždé, když za nimi jedu, je to opravdu za odměnu," říká obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

Co pivo, to unikátní kombinace
Základem každého piva jsou v Clocku kvalitní suroviny. Vodu berou z hlubinného vrtu nedaleko Potštejna. Sládek Jakub je vlastně tak trochu alchymistou.

„Pracujeme s různými kmeny kvasnic tak, abychom dosáhli co nejlepších výsledků. Pro každý pivní styl vybíráme ten nejvhodnější typ kvasinek,” říká Sychra. To platí i pro ostatní důležité činitele při výrobě piva. Každé má tak svou vlastní kombinaci sladu, chmele i kvasnic.

Od podzimu i do plechu
Ačkoliv Clock oficiálně spustil provoz až v roce 2014, do dnešního dne si vybudoval značnou přízeň mezi komunitou pivařů napříč celou republikou. Po šesti letech od zahájení čeká současný provoz s ročním výstavem okolo 2500 hektolitrů výrazné rozšíření.

„V letošním roce bychom měli spusti provoz v druhém pivovaru. Nachází se také v Potštejně, ve sto let staré průmyslové budově. Varna má třikrát větší kapacitu než ta současná,” prozrazuje Andrš.

Pro fanoušky piva Clock má na závěr několik dobrých zpráv. V nových prostorách se našlo místo pro dřevěné sudy na zrání piva. V budoucnu se tak dočkáme i potštejnských barel-agged speciálů. „A od podzimu začneme navíc nově nabízet pivo i v plechovkách,” uzavírá Andrš.

Radegast podporuje své nejvíce hořké pivo v historii Ratar novou kampaní, v níž se hlavní hrdina musí utkat s vlkem.
Plzeňský Prazdroj připravil novou komunikační kampaň pro Radegast Ratar, nejvíce hořké pivo v historii pivovaru. Její příběh se odehrává na beskydské samotě, v níž se muž setkává tváří v tvář s vlkem, útočícím na jeho ovce.

„Radegast dlouhodobě komunikuje spoty, ve kterých hrdinové překonávají hořké překážky. Doteď jsme se ale soustředili primárně na toto překonávání. V novém spotu Radegast Ratar poprvé vykreslujeme i charakter chlapa, který je postaven před mimořádně hořké rozhodnutí, v němž prokáže svou zralost,“ popisuje Marek Grabovský, senior brand manažer značky Radegast, který za Plzeňský Prazdroj kampaň řídí.

Kampaň se objeví v televizi, na internetu, dále v outdooru a v místě prodeje. Natáčení spotů muselo být kvůli koronavirové krizi odloženo z původního březnového termínu, kdy nebylo možné, aby přicestoval herec z Londýna, ani vlci z Maďarska. „Nechtěli jsme dělat kompromisy využívat například psy, podobné vlkům. Šlo nám o maximální autenticitu,” dodává Marek Grabovský. Nakonec se hranice uzavřely i pro režiséra ze Slovenska a celou kampaň tak bylo potřeba posunout na podzim. Její realizace tedy proběhla až v červenci.

Pod kreativou je podepsána agentura Boomerang Communications. Produkci televizního spotu zajistila společnost Armada Films. Režie se ujal Mároš Milčík. Za kamerou stál Štěpán Kučera. Hudba složil Adrián Čermák. Online videa, která vznikala na stejné lokaci jako ústřední spot, režíroval je Václav Huleš z týmu Agentury Boomerang.

Provozovatelé hospod a restaurací to nemají jednoduché, i když mají otevřeno. Zažili úplné zavření a stále se neví, co se bude dít dál.
Ministerstvo zdravotnictví před několika dny oznámilo mimořádná opatření platící od 1. září. Mezi ně patřilo nošení roušek v místnostech, kde se prodávají nebo poskytují služby a zboží. Týkalo by se to tak i číšníků nebo například kadeřnic. O dva dny později došlo však ke zmírnění opatření, v rámci kterého nebudou roušky povinné ani v obchodech a obchodních centrech, v restauracích a barech, ve službách pro zákazníky nebo ve školách.

Provozovatelé gastronomických zařízení mají obavy z dalšího možného uzavření provozů a nemají vyhráno ani nyní, když jsou hospody a restaurace otevřené. Poptávka je stále v řadě míst utlumena a náklady se vrací do původní výše. "Zejména v turistických lokalitách potřebují restaurace pomoc stejně, jako ji potřebují hotely a lázně. Měl by vzniknout – po vzoru agendy pro cestovní ruch – Národní program podpory gastronomie. S jasnou agendou a akčním plánem," říká v úvodu Luboš Kastner, spoluzakladatel restaurační skupiny Hospodska.

Návrat k normálu?
Firma Dotykačka, analyzovala data zhruba od 20 tisíc uživatelů svých pokladen. Ta ukazují, že v segmentu gastra a retailu se mnohé firmy začaly vracet k „před-covidovým“ obratům v průběhu června. Gastro podniky během července i v menším počtu dosahovaly každý týden navýšení tržeb o desítky procent v porovnání s obdobím před vypuknutím pandemie koronaviru. Podle obchodního ředitele společnosti Bidfood Radima Kopeckého je však situace v celém gastro segmentu o něco horší a evidují tržby pouze na úrovni 65 % v porovnání před opatřeními proti šíření koronaviru. Například do Restaurace na Mýtě ve Vlachovicích se zákazníci vracejí a také smluvní akce běží dál, a to za specifických podmínek i v rámci dodržováni mimořádných opatření stanovených Ministerstvem zdravotnictví ČR.

S návratem k normálu na tom hůře byla Praha, která se potácela v minusových hodnotách. Může za to především úbytek zahraničních turistů, který v menší míře pocítily také například půjčovny kol. Aktuálně se gastru nejvíce daří v Jihočeském kraji, kde jsou oproti únoru více než dvojnásobné tržby. "Souhrnně tržby v gastro službách během července dosahovaly zhruba 80 procent loňského výkonu," doplňuje Petr Menclík, ředitel Dotykačky.

Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že pohostinství a s ním provázané pivovarnictví utrpělo v době koronavirové krize výrazné ztráty. Většina hospodských sice v červnu znovu otevřela, ale o tom, jestli přežijí, budou rozhodovat následující týdny. "Pro další období bude klíčové, aby vláda pokračovala v podpoře nejvíce zasažených sektorů, včetně pohostinství, a současně je nezatěžovala novými administrativními a regulačními opatřeními," zdůrazňuje.

Některé podniky nepřežily
Nejhorší situaci v Praze z hlediska gastronomických podniků eviduje také společnost Storyous. Jedná se hlavně o podniky v centru, které přišly o příjmy z turismu, ale problém mají také restaurace v okolí administrativních center. "Podniky tam přichází o příjmy z obědů, pracovních setkání u kávy a lidé také nechodí na společné pivo po práci. Očekávám proto, že počet podniků, které trvale uzavřou provoz, ještě poroste," popisuje Igor Třeslín, ředitel Storyous.

Podle dat společnosti Storyous až desetina podniků po karanténě zůstala trvale uzavřena. Některé podniky tratí statisíce měsíčně a před sebou nemají konkrétní datum, kdy se lidé do jejich restaurací vrátí. "Lidé chtějí do podniků chodit a přesunuli se do restaurací v blízkosti svých domovů. V meziročním srovnání jsou tržby v gastronomii v průměru o 15–20 % nižší," uvádí Igor Třeslín. Ten dále podotýká, že situaci nejlépe zvládly restaurace, které zůstaly otevřeny, provozovaly výdejní okénka a zapojily služby na rozvoz jako Dáme jídlo nebo Wolt. "V prvním měsíci prázdnin jsme pozorovali přibližně o 14 procent méně aktivních podniků než v únoru. Přitom v uplynulých letech byl trend opačný – v létě vždy fungovalo zhruba o 10 procent podniků víc než začátkem jara," dodává Petr Menclík.

O miliardy přišly i pivovary
Ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vyplývá, že ekonomické ztráty v dodavatelsko-odběratelském řetězci pivovarnického průmyslu přesahují v období letošního března až května částku 4,7 miliardy korun. Prodej piva v segmentu podniků poklesl v uvedených měsících o 55 %, což činilo přes 700 tisíc hektolitrů piva. Na celkových ztrátách se podílel jak pokles tržeb pivovarů, tak snížený odběr zboží a služeb od dodavatelů nebo pokles prodeje piva v pohostinství. Ten pak byl částečně kompenzován nárůstem prodeje baleného piva v maloobchodu. Prodejům pomohl také projekt Zachraň pivo, do kterého se zapojily desítky malých pivovarů. Zákazníci si pomocí mapy vyhledali nejbližší prodejnu, kde si mohli pivo zakoupit, případně jej objednali on-line prostřednictvím e-shopu.

Je potřeba hodně komunikovat
Blanka Datinská, redaktorka z Ambiente Restaurants, zdůrazňuje, že koronavirus změnil pravidla hry a nyní je třeba investovat do marketingu a komunikovat se zákazníky. Především je potřeba být proaktivní, naslouchat, projevit empatii, vzbudit důvěru nebo ukázat zodpovědnost. "Komunikovat proaktivně znamená být o krok napřed, formulovat postoj k aktuální situaci a zapojit do toho kreativitu, inovaci – a především samotné hosty," popisuje.

Například Martina ve skupině #holkyzmarketingu uvádí, že při znovuotevření chystali příspěvky na sociální sítě a články na web o tom, jaká jsou pravidla otevření zahrádky, aby lidé věděli, jak se mají chovat. První dny se také zaměřovali na Stories, aby se lidi mohli aktuálně podívat. jak to u nich vypadá a jak vše funguje, aby neměli nějaké obavy. Ostatní uvádí, že to nehodlají přehánět a omezili se jen na informaci o tom, že mají otevřeno, jiní posílali také newslettery. "Nedá se předvídat, jak se lidi zachovají. Zcela chápu i ty, co hned neotevřou. Není to o připravenosti a schopnostech, ale reálném ekonomickém propočtu, co se vůbec vyplatí. No, držme si pěsti," říká závěrem Martina.

Národní pivovar Budějovický Budvar se vydal cestou rozšiřování portfolia pro domácí trh. Už loni uvedl na trh hořký ležák Budvar 33.
„Je to první hořký ležák z našeho pivovaru. Má 33 jednotek hořkosti, což je například ve srovnání s naším ležákem Budweiser Budvar Original o 11 jednotek hořkosti více,“ vysvětluje obchodní sládek budějovického pivovaru Aleš Dvořák a dodává: „Při jeho vaření jsme použili suroviny, které nejsou pro výrobu českého ležáku zas tak úplně typické, a sice slad Crystal Light nebo chmel Agnus.“ Agnus patří k nejvíce hořkým odrůdám chmele vůbec. V kombinaci s anglickým sladem Crystal Light, který se používá především do svrchně kvašených piv, vytváří zajímavou barvu a příjemnou chuťovou kombinaci.

Budvar 33 pivovar uvařil už loni, ale pivo bylo k dostání jen v hospodách. „Dostávali jsme velmi dobrou zpětnou vazbu, ukazovalo se, že lidem chutná. Díky Budvaru 33 se mnoha zákazníkům otevřela k našim pivům nová cesta. I proto jsme se rozhodli pro jeho balenou verzi,“ říká Dvořák. Ležák je tak od letošního jara k dostání i v lahvích a plechovkách. Expanzi do zahraničí s novým pivem v nejbližší době v Budvaru neplánují. Hořký ležák tak má být primárně národním pivem naší pivařské země.

Už potřetí se v prostorách naučné zemědělské stezky Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant (SŠHL) česal chmel. Ve čtvrtek 27. srpna 2020 u toho vedle zástupců školy, Libereckého kraje a Zámeckého pivovaru Frýdlant nechyběli ani starosta města Dan Ramzer a místostarosta Jiří Stodůlka. Z chmele, který očesali z odrůdy poloraný žatecký červeňák, nechá škola díky Zámeckému pivovaru Frýdlant uvařit opět pivo. Stejně jako loni dvanáctistupňového Frýdlantského hospodáře a jedenáctistupňového Frýdlantského čeledína.



„Nápad pěstovat na naučné zemědělské stezce kromě jiných plodin i chmel, jsme s kolegou Jaroslavem Palarcem dostali vlastně už při jejím zakládání před čtyřmi lety. Už tehdy jsme měli takový sen, že bychom z něj jednou uvařili školní pivo. A povedlo se, navíc se z česání chmele a následného vaření školního piva stává hezká tradice," říká ředitel SŠHL Miroslav Kudrna. Obě školní piva půjdou letos opět i do volného prodeje, takže si je bude moci koupit i veřejnost. „K dostání budou jak v lahvích, tak stáčená v Zámeckém pivovaru Frýdlant, bez kterého by nevznikla, a jen v lahvích pak také v naší prodejně v centru Frýdlantu. Loni jsme nechali uvařit 4 tisíce litrů Hospodáře a 2 tisíc litrů Čeledína a obě piva byla prodaná do měsíce. Letos proto u Hospodáře přidáme další 2 tisíce litrů, takže se ho uvaří na 6 tisíc litrů, u Čeledína zůstaneme na dvou tisících litrů,“ přibližuje Miroslav Kudrna.

Šištice chmele se česačům podařilo ve čtvrtek dopoledne z rostlin otrhat během hodiny a čtvrt. „Zhruba 12 a půl kilogramů chmelových šištic putovalo rovnou do pivovaru, kde byly vhozeny do kádí. Při chmelovaru vytvoří právě ony v pivech Frýdlantský Hospodář a Čeledín hořkost, chuť a aroma,“ vysvětluje starosta Frýdlantu Dan Ramzer, který je vystudovaným agronomem. Tím, že se pivo vaří z čerstvého chmele, je jeho chuť rozmanitější a pivo je tak specifické a výjimečné. K zákazníkům by mohlo dostat zhruba v polovině října. „Už teď se těším, až ho společně ochutnáme,“ dodává starosta Frýdlantu.

Místostarosta Jiří Stodůlka doufá, že tradice česání chmele bude pokračovat. „Město Frýdlant se SŠHL v minulosti spolupracovalo, s příchodem nového ředitele se ale tato spolupráce ještě zintenzivnila. Každý projekt, na kterém společně můžeme pracovat nebo ho alespoň jako město podpořit, jen vítáme. A jsme rádi, že jich přibývá,“ uvádí.

SŠHL letos chystá v prostoru naučné zemědělské stezky ještě jednu sklizeň. Tentokrát školního vína. „Chystáme se v polovině září sklidit dvě odrůdy – rondo a biancu. Hroznů se ujme Česká zahradnická akademie Mělník. Ve spolupráci s ní vznikne první víno Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant, s označením Frýdlantské cuvée bílé a Frýdlantské cuvée červené,“ uzavírá ředitel školy Miroslav Kudrna.

Fungování velkých průmyslových pivovarů je ve Zlínském kraji u konce. Po pivovarech v Uherském Ostrohu a Jarošově letos přestal vařit také v pivovar v Uherském Brodě.

Tradice pivovarnictví v Uherském Brodě sahá až do roku 1614, kdy si měšťané postavili první pivovar a nahradili jím právovárečné domy. Je to vůbec poprvé, kdy se zde vaření piva přerušilo, říká historik z Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Radek Tomeček.

„Pivo se vařilo i za druhé světové války. Mělo to ale úskalí. Válečná ekonomika nebyla schopna zajistit suroviny, vyráběly se proto piva nízkostupňová. Vařilo se pivo i pro Slovenský stát, kdy si Slováci dodávali suroviny,“ říká historik.

Velký úspěch pak mělo první poválečné pivo. „Začalo se čepovat na sokolské slavnosti někdy v létě 1945 a bylo prý chutné a šlo na odbyt,“ dodává Tomeček.

V rozhovoru se dozvíte o historii pivovaru více. A také o tom, že stále není jasné, jaký bude jeho další osud. Brodské pivo nyní Pivovary Lobkowitz vaří v Černé Hoře.