Ve znaku mají robota, vyrábějí přitom pivo. Mají vlastní pivnici, provozují e-shop a dodávají do hospod po celé republice. Za deset let zvýšili roční výstav trojnásobně. Byznys plán vymyslel Jiří Andrš se svým kamarádem ze studií.

Byl to vždycky váš sen podnikat? Kdo přišel s nápadem na založení pivovaru?
S myšlenkou založení pivovaru jsme přišli společně s nynějším sládkem Jakubem Sychrou. Tehdy jsme oba studovali na vysoké škole. S pivem jsme ale studijně neměli nic společného, jen jsme je rádi pili a ochutnávali. (smích) Náš sen to určitě nebyl. Já osobně jsem ale neměl ambici stát se řadovým zaměstnancem, ať už kdekoliv. Chtěl jsem něco svého.

První pivo jste opravdu uvařili doma?
Je to tak, úplně první pivo jsme vařili u nás doma v kuchyni. Ale nebylo to zrovna praktické. Proto všechny ostatní domovarnické várky již vznikaly v garáži, kterou jsme pro ty účely vybavili.

V roce 2012 jste koupili pivovar v Potštejně, v jakém byl stavu? Tedy dalo se v něm vařit pivo?
Pivo se tam vařit rozhodně nedalo, byl v žalostném stavu, skutečně bylo třeba takřka vše přebudovat. Při rekonstrukci zůstalo původní pouze obvodové zdivo a střecha, kterou budeme muset v nejbližších letech také opravit, protože už dosluhuje.

Pořídili jste také budovu bývalé fabriky Fenetra a i tu rekonstruovali. Není levnější postavit novou montovanou halu?
Montovaná hala by asi byla levnější i praktičtější. Jenže mně budova Fenetry zajímala, byla taky v celkem špatném stavu, ale pro pivovar, jaký jsme plánovali, celkem vhodná. Je to skoro 100 let stará průmyslová budova, velmi poctivě postavená.

Navíc já mám rád, když se staré věci, které ještě můžou dobře sloužit, nebourají a nevyhazují. Zabrat kus louky, nebo pole a tam postavit nezajímavou halu by mě nebavilo. Je to sice těžší, dražší a méně praktické, ale je z toho mnohem lepší pocit.

Jak dlouho to trvalo od nápadu k prvnímu prodanému pivu?
Myslím, že od první myšlenky po rozhodnutí, že pivovar chceme, mohlo trvat tak dva roky. Další dva roky potom trvala realizace. Vařit jsme začali v červnu 2014. Celé to byla jedna velká výzva. Neměli jsme vlastně žádné zkušenosti s tím, jak vést pivnici ani pivovar. Všechno jsme se učili za pochodu.

Nebáli jste se, že na trhu neuspějete?
V době, kdy jsme začali, bylo u nás něco přes 200 minipivovarů, prostoru na trhu tedy bylo stále dost. Obavy jsme samozřejmě měli během přípravné a investiční fáze. Ale piva byla od začátku fajn, takže se vše rozjelo velmi dobře. Navíc i náš vizuál byl dost mimořádný.

Pro tento obor je vizuál opravdu netradiční, ve znaku máte robota a pivovar se jmenuje Clock.
Původní záměr byl pojmenovat pivovar „Robot“. To slovo se mi líbilo vzhledem ke svému původu i tím, že symbolizuje něco technického, strojového. Nemám rád všechny ty pnoucí chmely, erby apod. Chtěli jsme moderní pivovar, který není zatížen historií. U Robota jsme ovšem narazili na problémy s ochrannou známkou. Hledal se tedy jiný název. Z velkého množství náhradních jmen jsme se rozhodli právě pro Clock.

Měli jste asi štěstí i na společníka, Ivo Mutsham do firmy složil větší obchodní podíl. Mimochodem, je Čech? A má ve firmě rozhodující slovo?
Jméno mého společníka zní možná exoticky, ale je to Čech, celá rodina je po mnoho generací odsud. Pivu rozumí natolik, nakolik potřebuje. Není to přímo odborník, ale dokáže posoudit co je dobré a co je špatné. Základy má.
Do běžného provozu vůbec nezasahuje. Pouze při větších investicích a důležitých rozhodnutích je samozřejmě jeho souhlas důležitý.

Jak se liší výroba na začátku a výroba dnes?
Při startu se o komplet výrobu staral vlastně jen Jakub. Měli jsme pouze brigádníka na lahvování. To dlouhodobě nešlo, takže jsme přibrali dalšího kolegu. Ve třech jsme potom vydrželi celkem dlouho, to ale byla produkce do 3 000 hl ročně. Dnes máme sedm zaměstnanců, vyrábíme skoro 9 000 hl ročně, ruční plnění sudů nahradil stroj, přibyla plnička plechovek a plnička lahví.

V čem je váš pivovar výjimečný nebo odlišný od ostatních?
Netroufám si říct, v čem jsme nějak extra výjimeční. Na trhu je dnes tak široká nabídka, že výjimečnost skoro neexistuje. Pokud jsme ale něčím trošku odlišní, bude to asi komplexnost nabídky. Vaříme jak spodně, tak svrchně kvašená piva, tzn. ležáky i různé druhy ales, pšeničná piva, stouty, sour. Máme i tzv. wild sekci, kde nejsou piva kvašena čistou pivovarskou kulturou, nýbrž mixem divokých kvasinek a bakterií a pak dozrávají mnoho měsíců nebo dokonce let v dubových sudech.

Kdybyste dnes začínali znovu, udělali byste něco jinak? A co je podle vás pro úspěch v podnikání důležité?
Něco jinak? I když se nad tím snažím přemýšlet, asi by toho nebylo mnoho a týká se to spíš drobností. Zásadní rozhodnutí se prozatím vyvinula dobrým směrem a „povedla se“. A důležitá je pracovitost, urputnost, zájem. Na každého čekají pasti, zákony, pravidla, kontroly. Jenže když vás daná věc baví, dává smysl se se vším poprat.

Jaké máte plány do budoucna?
Podobné jako doposud. Vařit dobré pivo, které chceme my a zákazníci pít. A dělat to tak, aby nás to bavilo.

Řemeslný pivovar z Potštejna - Clock - se připojil k iniciativě Zálohujme.cz. Od svého vzniku ztrojnásobil výstav a plánuje více stáčet do plechovek. Chce, aby se jeho pivo dostávalo ke spotřebitelům udržitelnou cestou. Proto podporuje plošný zálohový systém, který zajistí jejich maximální sběr pro opakovanou recyklaci. Platforma Zálohujme.cz se tak rozrostla o dalšího zodpovědného výrobce nápojů z řad pivovarů, které směřují k cirkularitě a udržitelnému nápojovému odvětví.

Pivovar Clock se již plně etabloval na českém pivním trhu, uvaří třikrát více piva než ve svých začátcích roku 2014 a tak uvažuje i nad dopady vlastní výroby na životní prostředí. Aktuálně svá piva plní kromě KEG sudů také do jednocestných skleněných láhví a hliníkových plechovek. „Malé pivovary jako jsme my nemají šanci uživit provoz vlastní linky na vymývání a znovuplnění skleněných lahví. Používáme tak jednocestné skleněné lahve, které nejsou úplně optimální. Nejlepší cestu, jak uspokojit spotřebitele a zároveň zbytečně nezatěžovat přírodu, teď vidíme v rozšíření plnění piva do plechovek a zároveň v maximální podpoře jejich zpětného sběru a opakované recyklace. Proto jsme se rozhodli připojit k iniciativě Zálohujme.cz,” říká jeden ze zakladatelů a jednatel pivovaru Clock Jiří Andrš.

Nejen výrobci nápojů jsou stále jednotnější v pohledu na nutnost zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Systém již funguje ve 13 zemích Evropy a v dalších se na zálohování připravují. „Stále platí, že bez funkčního zálohového systému se v ČR do oběhu vrací jen tři plechovky z deseti a značná část končí odhozená na veřejných prostranstvích. Přitom je to jeden z nejsnáze recyklovatelných materiálů. Díky zálohování můžeme dostat k recyklaci až 90 % všech nápojových plechovek a vyrobit z nich plechovky nové,“ popisuje důvody pro zavedení plošného zálohového systému mluvčí iniciativy Zálohujme.cz Lutfia Volfová.

Iniciativa Zálohujme.cz sdružuje přes dvacet organizací od největších českých výrobců nápojů, přes střední a malé pivovary až po neziskové organizace zabývající se ekologií. V loňském roce se k iniciativě Zálohujme.cz připojil například národní pivovar Budějovický Budvar, startup se zálohovanými obaly REkrabička nebo recyklátor ALPLA Česká republika. Subjekty spojuje podpora zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. V systému vidí příležitost, jak splnit recyklační cíle EU, snížit dopady výroby a nakládání s nápojovými obaly a významně omezit littering PET lahví a plechovek na veřejných prostranstvích. Zároveň iniciativa podporuje uzavření cirkulární smyčky materiálu, aby díky opakované recyklaci (kdy z lahve vyrobíte opět lahev a z plechovky opět plechovku) zůstával materiál v oběhu co nejdéle, což významně sníží těžbu primárních surovin.

Zástupci iniciativy momentálně netrpělivě očekávají návrh zákona o plošném zálohovém systému, který v vzniká na půdě Ministerstva životního prostředí a jeho prvotní verze by mohla být známa již na jaře 2023.

Clock. Perfektně seřízený, promyšlený stroj. Roboti. Pivo. Pokud vám přijde tyto kombinace netradiční, pak vězte, že to je jen malý výčet z mnoha věcí, u kterých vybočuje potštejnské pivo Clock a jeho tvůrci z řady. Na trhu působí sice “teprve” sedmým rokem, pivo s robotickou etiketou však máte šanci ochutnat napříč republikou. A to se tento dobře namazaný stroj začíná teprve rozjíždět.

Mladí nadšenci dostali šanci
Na počátku příběhu pivovaru Clock stáli dva mladí nadšenci, kteří se rozhodli uvařit své vlastní pivo. První domácí várky se povedly a kamarádi Jakub Sychra s Jiřím Andršem se rozhodli k odvážnému kroku - založit vlastní pivovar.

„Sládkem je od prvopočátku Jakub. Jeho cesta k pivu rozhodně nebyla přímá, ale pivo si ho našlo. Od první domovarnické várky bylo jasno, která pozice mu je souzena,” začíná vyprávění Jiří Andrš. Zatímco si jeho kolega doplňoval sládecké vzdělání, on vytvořil ekonomický model fungování celé společnosti.

Do příběhu poté vstupuje třetí nejvýznamnější osoba pivovaru Clock - Ivo Muthsam. „Ivo je člověk, jenž dal důvěru dvěma mladým a nezkušeným klukům, kterým se povedlo pár domácích várek piva,” glosuje s úsměvem Andrš. Muthsam podpořil pivovar v první řadě finančně, v druhé - neméně důležité - pak i zkušenostmi. „Bez jeho technických a manažerských zkušeností bychom pivovar nikdy nerozjeli,” dodává Andrš.

Na historii nenavazujeme, jedeme si po svém
Nově vznikající pivovar našel svůj domov v prostorách, které k pivovarnictví sloužily už od 15. století. O navazování tradic na místní pivovarnictví přesto nemůže být řeč. Clock si šel od počátku svou vlastní, nevyšlapanou cestou.

„Na tradici vaření v Potštejně jsme nijak navazovat nechtěli. Jeho historická linie není nijak konzistentní. Pivovar patřil vrchnosti a sládci, kteří si ho pronajímali, se v něm poměrně často střídali. A stejně jako sládci, měnila se i kvalita piva,” vysvětluje Andrš.

Roboti kam se podíváš
Jak by také mohli. Clock se od “tradičních” pivovarů liší snad vším, čím se lišit může - názvem, vizuální identitou a především pak skladbou piv. Každé z nich má přitom svůj vlastní robotický motiv. Roboti samotní pak prostupují celým pivovarem, včetně interiéru pivovarské hospody.

„Chtěli jsme moderní název pro značku. Něco, co symbolizuje mechaniku, přesnost. Robotiku jsme si zvolili kvůli Karlu Čapkovi. Roboti jsou dnes všude kolem nás a bude jich přibývat,” vysvětluje Andrš, myšlenkový autor robotí tématiky pivovaru. „Nechtěli jsme být další z řady pivovarů se středověkým letopočtem v erbu, žádné pnoucí chmely ani historické nástroje,” dodává.

Rišaví Zmikund, Nakuořený Huz
Dalším faktorem, ve kterém Clock vystupuje z řady, je variace nabízených piv. Konzervativní pivaři si vystačí s českou klasickou - světlým výčepním ležákem Hektorem. Experimentátoři, kteří rádi objevují, však v Clocku najdou hotový ráj.

Základní nabídku totiž tvoří šest piv - Clock 12° American Pale Ale, Exorcist 14° Foreign Extra Stout, Goldie 11° Weizenbier, Hektor 10° Světlé výčepní, Maid 12° Polotmavý ležák a Twist 14° American Red IPA. Svatou šestici pak doplňují speciály vařené v limitovaných edicích označovaných jako No Idols!. Těch přitom v Potštejně navařili několik desítek druhů.

„Naši vlajkovou loď tvoří 3 piva. Hektor, Clock a Twist. První je klasická desítka, druhé American Pale Ale a třetí American Red IPA,” vypráví Andrš. „Od začátku jsme se zaměřili spíše na svrchně kvašená piva, ale ležáky jsme nikdy nezatracovali a byli v naší nabídce také od první chvíle, i když v menšině,” vysvětluje.

Podle Andrše není nabídka piv u Clocku nikdy konečná. „Neustále se snažíme vymýšlet něco nového. Ochutnáváme piva z jiných pivovarů a hlavně ze zahraničí. Cestujeme za pivem, za inspirací,” dodává.

Že pivovarníkům nechybí fantazie ani smysl pro humor, pak ilustrují dva speciály inspirované humoristickou stránkou Opráski sčeskí historje: dvacítka Rišaví Zmikund nebo třináctka Nakuořený Huz. A právě přístup pivovaru k řemeslu zaujal také Budějovický Budvar.

"Když jsem před čtyřmi lety na jednom festivalu ochutnal bezlepkové pivo GLEE, tak moc mě nadchlo, že jsem se chtěl seznámit s těmi, kdo za ním stojí. A tak jsem se dostal k Jirkovi Andršovi. Minipivovarů, co to dělají takto dobře, je u nás v České republice velmi málo, proto si spolupráce s Clockem hodně vážíme. Navíc je pivovar v nádherné lokalitě, takže pokaždé, když za nimi jedu, je to opravdu za odměnu," říká obchodní sládek národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

Co pivo, to unikátní kombinace
Základem každého piva jsou v Clocku kvalitní suroviny. Vodu berou z hlubinného vrtu nedaleko Potštejna. Sládek Jakub je vlastně tak trochu alchymistou.

„Pracujeme s různými kmeny kvasnic tak, abychom dosáhli co nejlepších výsledků. Pro každý pivní styl vybíráme ten nejvhodnější typ kvasinek,” říká Sychra. To platí i pro ostatní důležité činitele při výrobě piva. Každé má tak svou vlastní kombinaci sladu, chmele i kvasnic.

Od podzimu i do plechu
Ačkoliv Clock oficiálně spustil provoz až v roce 2014, do dnešního dne si vybudoval značnou přízeň mezi komunitou pivařů napříč celou republikou. Po šesti letech od zahájení čeká současný provoz s ročním výstavem okolo 2500 hektolitrů výrazné rozšíření.

„V letošním roce bychom měli spusti provoz v druhém pivovaru. Nachází se také v Potštejně, ve sto let staré průmyslové budově. Varna má třikrát větší kapacitu než ta současná,” prozrazuje Andrš.

Pro fanoušky piva Clock má na závěr několik dobrých zpráv. V nových prostorách se našlo místo pro dřevěné sudy na zrání piva. V budoucnu se tak dočkáme i potštejnských barel-agged speciálů. „A od podzimu začneme navíc nově nabízet pivo i v plechovkách,” uzavírá Andrš.

Pivovar Clock z Potštejna uspěl hned třikrát v anketě o Pivo roku 2017, kterou pravidelně pořádá Sdružení přátel piva. Vyhlašování se letos konalo v pivovaru Königsberger Bier v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. Anketa letos udělila ocenění ve 12 kategoriích, kromě jednotlivých druhů piv i pro nejlepší minipivovar, pivovar, sládka roku a pivní počin.

"Naši členové vybírají ze všech piv, které se v Česku vaří. Takže do soutěže se piva nenominují. V této anketní části se objevilo celkem 321 značek a nejlepší piva z každé z těch kategorií postupují do anonymních degustací, u kterých se už sepisuje klasický degustační protokol," popsal ČTK pravidla pro hodnocení piv předseda Sdružení přátel piv Tomáš Erlich.

Přestože se letošní výsledky od předchozích ročníků v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Vyrovnal se i poměr mezi oceněnými minipivovary a velkými pivovary. Letos jasně dominoval se třemi vítězstvími v pivních kategoriích Clock, řemeslný pivovar Clock Potštejn. Vyhrál v kategorii speciál, svrchně kvašené světlé i svrchně kvašené polotmavé pivo.

Mezi světlými výčepními pivy uspělo pivo Hubertus 10° pivovaru Hubertus Kácov. Nejlepší světlý ležák je letos Bakalář za studena chmelený pivovaru Bakalář Rakovník. Mezi speciály získal hlavní cenu Clock No Idols! India Pale Lager pivovaru Clock. V tmavých pivech vyhrál Bernard Černý ležák, v polotmavých opět Bernard s Jantarovým ležákem. Celkově ale v anketní části soutěže získal nejvíce hlasů Primátor Weizenbier z pivovaru Primátor v Náchodě, který uspěl i v kategorii pšeničných piv.

Z minipivovarů byl letos oceněn Rodinný pivovar Zichovec a mezi pivovary pak Pivovar Rohozec. Sládkem roku se stal Petr Bednář z minipivovaru ve Vrchlabí. Pivním počinem roku je výrazné pozvednutí kvality produkce, kterou dosáhl sládek Zdeněk Prokop v německém pivovaru Palmbräu.

Podle Erlicha se v Česku stále drží trend vzniku nových pivovarů, které vaří nejen klasická piva, ale i různé speciály. "S tím, jak lidé chtějí zkoušet nové a nové chutě, pivovary vytvářejí i experimentální piva," řekl ČTK.

Na předávání cen dnes zaznělo, že ročně v Česku přibývá okolo 50 minipivovarů a jejich celkový počet se už blíží 400. Některým z nich se daří natolik, že se výstavem přesouvají do vyšší kategorie velkých průmyslových pivovarů.

Založení moderního pivovaru, který navíc začal vařit v Čechách neobvyklá svrchně kvašená piva, bylo pro starousedlíky z Potštejna výzvou. Ukázalo se, že to, k jakému pivu se hlásíte, vypovídá o mnohem více věcech, než jen o vaší chuti. Pivo tak paradoxně může vesnici nejen spojovat, ale i zásadně rozdělit. Režie J. Matějková

O pivu, ale také o tradicích, jejich dodržování i odmítání. Jak jeden pivovar může změnit ráz i náladu v celé obci.

Potštejnský Clock se za pouhý rok fungování vyšvihl mezi nejvýše oceňované české minipivovary.

Ještě před dvěma lety měli lidé východočeský Potštejn spojený výhradně s malebnou zříceninou hradu či barokním zámkem, případně pověstí o zlatém pokladu, který má ukrývat místní podzemí. Historické památky jsou lákadlem dodnes; od loňského léta ale přibyl další důvod, proč si název obce zapamatovat. Po sto letech se tu v budově bývalého pivovaru začalo opět vařit pivo. A nutno dodat, že pivo výborné.

Na to, aby se dostal do povědomí pivních fajnšmekrů, stačil minipivovaru Clock rok. Už letos v únoru získal ocenění Zlatá pivní pečeť pro nejlepší pivo typu India pale ale (IPA) a ve specializovaných pivnicích se zařadil do žádané stálé nabídky. "Nápad založit pivovar jsme dostali společně se sládkem Jakubem Sychrou už před čtyřmi nebo pěti lety. A jak jinak než v hospodě, kde jsme nebyli spokojeni s pivem," vzpomíná na začátky dnes už dobře zaběhnutého byznysu jednatel pivovaru Jiří Andrš. V počátcích se oba nadšenci vrhli na domácí pokusy o vaření piva. "Chutnalo nejen nám, ale i dalším lidem, a tak jsme si uvědomili, že by nás tato práce mohla nejen bavit, ale také živit," dodává Andrš.

Na sklonku minulého týdne jsme vedle hradu v malebné obci Potštejn v královohradeckém kraji navštívili i nedávno otevřený Řemeslný pivovar Clock. Minipivovar leží nedaleko Potštejnského zámku a kostela v citlivě nově zrekonstruovaném stavení. Exteriér je v decentním moderním stylu obohacený obrazy pravděpodobně mimozemských postaviček specifikujícími jednotlivá piva. Ve stejném pojetí je i moderní výčepní pult a dvounádobá nerezová varna s nápisem CLOCK a postavičkou robota. Ze sortimentu pivovaru bylo možné ochutnat pšeničnou 11° Goldie, Pale Ale 12° Clock, hutnou a silnou 16° No Idols! a dle nás nejchutnější klasický polotmavý ležák 12° Maid. Díky pěknému modernímu prostředí, pohotové obsluze a širokému a chutnému sortimentu stojí za to pivovárek navštívit.

Stavební, celní, hygiena - vše hotovo! Technologie nainstalována, první várky navařeny, výčep připraven. Personál se nemůže dočkat. Nic nebrání tomu, abychom mohli říct: "OTVÍRÁME!".

Stane se tak dnes, 4. 7. 2014 v 17:00. Na čepu budou čtyři naše piva a k nim samozřejmě něco k zakousnutí. Co Vás čeká kromě piva? Káva Doubleshot, vysokoalkoholické dobroty od Žufánka, víno od Mühlbergera z Jaroslavic, rychnovské limonády, apod.

A co že se dělo v červnu? Spousta skvělých akcí s naším pivem - Apetit festival, festival Vamberák... Naše pivo se dostalo i za hranice - byli jsme jediný český pivovar na festivalu řemeslných pivovarů v Poznani. Mohli jste nás ochutnat v hospodách v Praze, Brně i Hradci Králové.

Dnes otvíráme, těšíme se na vaši žízeň!

Váš team pivovaru CLOCK