Historie a současnost Zámeckého pivovaru Frýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant byl vždy úzce spjat s vývojem zdejšího panského sídla. Frýdlantský hrad byl založen zřejmě v druhé polovině 13. století Ronovci. Později byl mnohokrát přestavován a rozšiřován a dnešní hrad a zamek Frýdlant tak patří mezi jeden z největších podobných areálů pivovaru nás s nepřetržitou kontinuitou stavebního vývoje.

Panská výroba piva ve Frýdlantu je poprvé doložena roku 1381, pivo se zřejmě vařilo právě přímo na hradě. V 16. století byl za rodu Redernů vystavěn nový samostatný pivovar poblíž řeky Smědé na místě, kde stojí i dnešní provoz. Hrázděná patrová budova renesančního pivovaru je vyobrazena na tzv. Glaubicově mapě.

K zásadnímu rozšíření a přestavbě pivovaru v kameni došlo před rokem 1629. Původcem přestavby byl zřejmě tehdejší pán Frýdlantského panství, Albrecht z Valdštejna, po kterém se také jmenuje naše pivo. Barokní pivovar byl později, roku 1817, rozšířen, jeho vzhled z této doby dokumentují některá vyobrazení i první fotografie. Půdorys barokního areálu zůstal víceméně zachován v hmotě pivovaru dodnes.

Rukodělný provoz prošel na konci 19. pivovarstoletí radikální přestavbou a rozšířením na strojní pohon. V letech 1890, 1892, 1896 a 1898 se podoba pivovaru změnila k nepoznání. Přestavěna byla jak sladovna, která dostala dominantu v podobě stojatého hvozdu s typickým párníkovým zakončením, tak pivovar, k jehož varně byla přistavěna stojovna s kotelnou a vysokým továrním komínem.

Pivovar se nadále, přes drobné přestavby, příliš neměnil až do roku 1929, kdy byl vystavěn zcela nový úsek chladného hospodářství. Tím se stavební vývoj pivovaru uzavřel, roku 1949 byl zdejší provoz ukončen. Pivovar později sloužil jako sklad sýrů a později zeleniny. Areál pro nedostatečné využití a pro zanedbávání základní údržby nenávratně chátral, stará technologie byla rozebrána a odvezena na Slovensko, některé objekty byly zbořeny.

Změnu přinesl až rok 2010, kdy začíná obnova pivovarského areálu, včetně plánované obnovy vaření piva ve Frýdlantu.


Technologie
Pivovar začal vařit v roce 2013 jako létající. V našem historickém objektu ve Frýdlantu se poprvé uvařilo pivo v dubnu 2014 a již v tomto roce jsme uvařili 550hl piva.

Kvůli nutné rozsáhlé rekonstrukci historického pivovarského areálu v roce 2013, začal znovuoživený pivovar vařit nejprve jako tzv. létající, to znamená na pronajaté technologii v jiných stávajících pivovarech.
Přímo v našem historickém objektu ve Frýdlantu se pak první pivo uvařilo v dubnu roku 2014.pivovar
Za první rok provozu jsme uvařili 550hl piva.

První pořízená technologie se skládala z dvounádobové 10hl varny (jedna nádoba ohřívaná pomocí páry a druhá scezovací) se samostatnou vířivou kádí. Na hlavní kvašení byly a dodnes jsou používány dva CK (cylindrokónické) tanky o nominální velikosti 20hl. K nim se na dokvášení používají 4 ležácké tanky stejného objemu.

Již v roce 2014 nám došlo, že další sezónu jen s tímto vybavením nezvládneme, a tak do rodiny přibyly nové tanky, které sice dorazily včas před sezónou, ale jejich spuštění nám úřední papírová válka umožnila až v září roku 2015. Zdvojnásobili jsme tak možnost využití kapacity hlavního kvašení přidáním jednoho 40hl CKT. A dále jsme ještě navýšili objem ležáckého sklepa o tři 40hl tanky. Celkový výstav v roce 2015 díky tomu dosáhl 2.000 hl.

Ovšem ještě než jsme začali rozšíření používat, opět nám bylo jasné, že na další sezónu nám nebude stačit ani tato kapacita. A to nejen, co se týče kvašení a dokvášení, ale chybět bude už i prostor na varní technologii. Původní malá varna uvařila za rok 2016 celkem 359 várek. V hlavní sezóně jsme dělali až 38 várek měsíčně.

Tím započala rekonstrukce další části areálu. V bývalých ležáckých sklepech a lednici historického pivovaru jsme vybudovali pivovar druhý a větší. S pětinádobovou varnou na parní ohřev o objemu 30hl, 800 hl kvasného prostoru a 2.300 hl ležáckého. Vzhledem k zasazení do historického objektu se nám výrobu povedlo plně spustit až na konci roku 2016, ale i tak jsme celkově měli za sebou roční produkci 4.000 hl. Nyní už pivovarkonečně můžeme zaručit, že i během hlavní sezóny bude ležák, a navíc krásně odleželý, tak, jak má být.

Oba pivovary v současnosti běží zároveň. Na velkém se primárně produkují ležáky a jen vybraná svrchně kvašená piva. Mezitím na malé varně dál vyrábíme většinu speciálů a navíc jsme získali prostor pro větší možnosti experimentování a další dosud nevyzkoušené pivní styly. Také jsme malou varnu otevřeli létajícím pivovarům, protože jejich nadšení je potřeba podpořit. Vždyť i my sami jsme takhle vlastně začínali.

Veškerá technologie je nekompromisně směřována k vysoké kvalitě a stabilitě produkce. Kvasná a ležácká technologie je stavěná na 2, 3, nebo 4 várky, tak abychom mohli případně kompenzovat výkyvy v ročníkové kvalitě vstupních surovin. Celé hlavní kvašení i dokvášení je vedeno v nerezové uzavřené technologii. Každá nádoba má vlastní čidlo teploty a individuální duplexní chlazení tak, aby každé pivo mělo přesně ty podmínky, jaké potřebuje. CK tanky nepoužíváme přetlakově, ale máme je osazeny horním vybíracím otvorem, abychom mohli na konci hlavního kvašení sbírat tzv. deku a tím opět dostát vysoké kvality vyráběného piva.

Nedílnou součástí pivovaru je také naše skromná laboratoř, kde jsme schopni si udělat základní mikrobiologickou i chemickou analýzu. Můžeme tak například sledovat spektrofotometrem i některé důležité hodnoty, jako barvu, zákal, jednotky hořkosti, a pod., což přispívá k přehledu stability výroby. Díky tomuto spojení moderní technologie a tradice Vám můžeme dodat pivo vždy v nejlepší kondici a kvalitě.
Zdroj:Stránky Zámeckého pivovaru Frýdlant, 2017


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Zámeckého pivovaru Frýdlant

Kdy:01.01.1970 01:00 hod.do:10.01.2018Obec:FrýdlantZdroj:Zámecký pivovar Frýdlant

Od 4. 9. 2017 budou prohlídky Pivovaru každou sobotu a neděli od 13:00, 15:00 a 17:00.
* 7. 1. 2018 budou prohlídky v 11:00, 13:00 a 15:00
Mimo tyto časy po domluvě na tel.: +420 487 989 000.
Doba prohlídky je cca 50 minut.

Vstupné:
150 Kč s ochutnávkou
70 Kč bez ochutnávky
70 Kč mladiství od 15-ti let
Děti zdarma (nutný dozor dospělé osoby)

Pro uplatnění voucheru Slevomat je třeba předem prohlídku objednat. Objednat prohlídku lze:
● e-mailem : ic@pivovar-frydlant.com
● telefonicky: 487 989 000
● osobně na recepci Zámeckého pivovaru Frýdlant

Aktualizováno: před 6 měsíci

Frýdlantský pivovar slaví! Hned několikrát uspěl v prestižní pivovarské soutěži

Publikováno:před měsícemZdroj:Liberecká drbnaAutor:Šárka Steinová

Historický úspěch Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu v Čechách. V rámci dvaadvacátého ročníků prestižní pivovarské soutěže jménem Pivo České republiky 2018 získal celkem deset ocenění.

Zástupkyně frýdlantského pivovaru se v sobotu 2. června zúčastnily slavnostního předávání cen degustační soutěže Pivo České republiky 2018, která se konala v Českých Budějovicích. Tradiční degustace si vždy ujmou kvalifikovaní odborníci z pivovarů, studenti odborných škol a pozvaní erudovaní degustátoři. Hodnotí se jak piva výčepní, tak speciály.

Zámecký pivovar Frýdlant
Historicky nejúspěšnějším pivovarem této soutěže se stal právě ten frýdlantský. Získal celkem deset ocenění. Šest prvních a čtyři třetí místa v nejrůznějších kategoriích mu zaručila vítězství na plné čáře.

Jednotlivá ocenění
1. místa
Albrecht 13 (speciální světlé pivo)
Albrecht 10 (světlé výčepní pivo z minipivovaru)
Kateřina 12 (tmavý ležák z minipivovaru)
Albrecht IPA 15 (Pale Ale, India Pale Ale)
Morion 17 (Stout & Porter)
Märzen 14 (speciální světlé pivo z minipivovaru)
3. místa
Albrecht 12 (světlý ležák z minipivovaru)
Albrecht 13 (speciální světlé pivo z minipivovaru)
Rapír 16 (Pale Ale, India Pale Ale)
Morion 24 (Stout & Porter)

Obnova se podařila, pivovar už vydělává, říká v rozhovoru Marek Vávra

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Adam Fogl

Pivovarský areál na okraji Frýdlantu, jen kousek od tamního zámku, ještě před pár lety chátral. Dnes už tvoří neoddělitelnou součást regionu. V zámeckém pivovaru se vloni v létě poprvé dostali do černých čísel, připravují tam až 45 druhů piva. „Do tolika experimentálních piv bych se sám nepouštěl, ale zákazníci si to žádají,” říká zakladatel frýdlantského pivovaru Marek Vávra. Mnohem důležitější je prý udržení stabilní chuti nejrozšířenějších druhů piv.

Přesto právě i za různými netradičními pivními produkty lidé do Frýdlantu jezdí. Třeba v zimě za pivním svařákem. Co to vlastně je?
Pivní svařák děláme už dva roky. Myšlenka pochází z Německa, u nás v Česku se to příliš nedělá. Je to svařené pšeničné pivo, do kterého se přidává koření jako do vína.

Jaký byl rok 2017 ve frýdlantském pivovaru?
Bodovali jsme v soutěžích, už podruhé jsme vyhlášení jako nejlepší český minipivovar podle ročenky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. To je pro nás velký úspěch.

Čím si jej vysvětlujete?
Děláme pivo s láskou a používáme nejlepší suroviny bez chemických úprav.

Pivo s láskou se asi snaží připravovat většina minipivovarů, v čem tkví rozdíl?
To je otázka na naše zákazníky, pivo jim prostě chutná. Soutěže, ve kterých bodujeme, jsou anonymní. Porota netuší, které pivo zrovna ochutnává.

V Česku je více než čtyři sta minipivovarů. Není to na tak malou zemi příliš?
Není. Většina minipivovarů vaří pivo výhradně pro potřebu své restaurace, takže si vzájemně nekonkurují. Zájem zákazníků o řemeslné a lokální potraviny je velký a navíc stoupá, na trhu je podle mne místo i pro tisíc minipivovarů.

Kolik piva nyní vytočíte?
V roce 2014, když jsme začínali, jsme vyrobili 500 hektolitrů piva. Od té doby rosteme zhruba dvojnásobně, v roce 2016 jsme měli už téměř 4000 hektolitrů, vloni skoro 8000 hektolitrů. Dříve nás brzdila technologie, dnes nás brzdí logistika. Přesto letos plánujeme opět dvojnásobně navýšit výstav.

To už se dostanete z kategorie minipivovarů.
Podle české klasifikace. V jiných státech jsou jako minipivovary brány i ty, které vyrobí třeba do sta tisíc hektolitrů. Primárně tam jde spíše o řemeslný způsob výroby, ne o množství vyrobeného piva.

Kde se rozvoj pivovaru zastaví?
Na začátku dvacátého století, kdy pivovar vlastnil rod Clam-Gallasů, se tu vyrobilo až 40 tisíc hektolitrů piva za rok. To je podle mne reálné i v blízké budoucnosti.

Jaká je role pivovaru v regionu? Zaslechl jsem i názor, že jste pro Frýdlantsko jakousi záchranou či oživením.
Oživení je lepší výraz. Je pravdou, že řada turistů jede ve Frýdlantu přímo k nám do pivovaru, proto se je snažíme posílat i do města a dáváme jim tipy, kam se jít podívat dál. Těší mě, že region pomáháme zviditelňovat naším pivem.

Vaše pivo jsem pil i v Praze, v Brně, daleko za hranicemi regionu. Vyvážíte ho i do zahraničí?
Zatím ne. Doteď jsme se soustředili na český trh, ale v budoucnu bychom chtěli pivo vyvážet i za hranice. Pro začátek vidím možnost vyvážet do příhraničí, jelikož Poláci a Němci tvoří již dnes třetinu návštěvníků pivovaru.

V jaké je pivovar finanční kondici?
Udržet pivovar v neustálém růstu si žádá nemalé náklady. Veškerý zisk putuje zpět do pivovaru, ať už do výroby či rekonstrukce areálu.

Pivovar nevlastníte sám, vaším společníkem je kontroverzní spekulant s nemovitostmi Lukáš Plechatý. Ten je známý tím, že za podezřelých okolností zbohatl na prodeji pozemků pro mistrovství světa v Liberci. To vás neznepokojuje?
Četl jsem tuto informaci v novinách a osobně jsem pana Plechatého neznal. Dle mého názoru přemýšlí jako obchodník, který investuje peníze, aby z nich získal další peníze. Doufám, že mou vizi rozvoje pivovaru ctí. Je nutné říci, že bez něj by pivovar nevznikl, neměl jsem jinou možnost, jak pivovar zachránit.

Jakto?
Pan Plechatý se stal společníkem firmy v roce 2013, kdy pivovar potřeboval na rozjezd nemalé finanční prostředky. Po odmítnutí několika investorů a bank, které nebyly ochotny investovat v této destinaci, byla jediná možnost vzít pana Plechatého do firmy jako investora. Naše spojení je pouze obchodní. Provoz a rozvoj pivovaru stál doteď pouze na mé osobě.

Lukáš Plechatý se ale podle obchodního rejstříku stal před pár týdny druhým jednatelem pivovaru. Nemáte pocit, že by ho mohl mít zájem nějak poškodit?
Já nefunguji na základě pocitů. Pan Plechatý má nyní v pivovaru stejnou pozici jako já, je společník a jednatel. Poškodit pivovar může kterýkoliv z nás. Zda má takovýto zájem pan Plechatý, se musíte optat jeho. Každopádně já takový záměr nemám. Má vize je udržet pivovar životaschopným, dále jej rozvíjet, a pomoci tak rozvoji regionu.

Budete se chtít na rozvoji regionu podílet i z pozice politika? Už jednou jste se ucházel o senátorské křeslo a za pár měsíců budou komunální volby…
Největším úkolem mého života bylo obnovit pivovar. Když bude možnost pomoci regionu jakýmkoli způsobem, rád to udělám, ať už to bude dobrá rada nebo politické angažmá.

Co podle vás Frýdlantsku nejvíce chybí?
Největší problém, který region má, je silniční dopravní spojení. Není možné aby lidé dál dojížděli stávajícím způsobem. Region byl vždy od Liberecka oddělen horami, dnešními technologiemi už je ale umíme překonat.

Narážíte na novou silnici?
Rychlostní silnice by Frýdlantsku ohromně pomohla. Mladí lidé by v regionu zůstávali nebo se sem dokonce stěhovali. Vznikalo by zde více firem a zvedala by se i průměrná mzda. Frýdlantsko navíc oproti satelitním městečkům kolem Liberce nabízí infrastrukturu a levné nemovitosti, o které by měl v budoucnu někdo starat.

Pivní vítěz regionální soutěže je světový. Vyrobený z anglického sladu a chmele z USA

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Rozhlas.cz

Nikoliv zlatavý, ale načervenalý mok se stal letošním vítězem kategorie alkoholické nápoje soutěže Výrobek roku Libereckého kraje. Pivo má dlouhý název Albrecht American Pale Ale 13 Kristián a svoji výraznou barvu se chlubí díky anglickému sladu crystal T50. Výraznou chuť a aroma a má díky americkému chmelu.

Byť suroviny kvašeného speciálu Kristián jsou ze světa, název moku je ryze regionální. „Vítězné pivo nese jméno po hraběti Kristiánovi Clam-Gallasovi. Jeho jméno rezonuje s Frýdlantskem a je známé také v Jizerských horách, kde zakládal sklárny a vesnice,“ vysvětluje Marek Vávra, majitel Zámeckého pivovaru Frýdlant. Použitý slad a chmel odkazuje na výrobu piva v Americe a Anglii. Receptura vychází z frýdlantského Phillipa, což je také American Pale Ale. Jeho název odkazuje na strýce Kristiána Phillipa Clam-Gallase Phillipa Josefa Gallase.

Doba vaření? 8 až 10 hodin
Technologie výroby Kristiána se liší od výroby českého ležáku. Ten se dělá dvou rmutovým nebo tří rmutovým způsobem, kdy se používají spodní kvasinky, které kvasí při 8 stupních Celsia. American Pale Ale vzniká za přítomnosti divočejších vrchních kvasinek. „Uvaření várky tohoto piva trvá osm až deset hodin, zatímco český ležák se vaří deset až čtrnáct hodin. Pak se oddělí hořké kaly, pivo se zchladí a jde na kvašení. Kvašení u Ale trvá zhruba dva dny, zatím co ležák šest až deset dní podle stupňovitosti,“ vysvětluje Vávra technologii výroby. Nakonec pivo leží, v případě Ale 14 až 30 dnů, u ležáku 30 až 60 dnů.

Ve Frýdlantu vaří přes čtyřicet druhů piva. Samozřejmě, že ne všechny najednou. Některé speciály se vaří sezonně nebo jen párkrát za rok. Mezi ně patřil i Kristián. Po té, co ho porota soutěže Výrobek roku Libereckého kraje ocenila jako vítěze, byl Kristián zařazený mezi stálý výběr.

Valdštejnský chrám piva / měsíčník Profit o frýdlantském pivovaru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Frýdlantsko.euAutor:Ivo Bartík

„Je to ohromně krásný pocit, když vidíte, jak se ze šedivé poloruiny klube zpět chrám piva,“ říká majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu Marek Vávra
To je to, co mne nabíjí, co mi dává energii do další práce. Jak je patrné přímo na místě, energie tu bylo, je a ještě bude zapotřebí mnoho. Zámecký pivovar totiž Marek Vávra koupil ve skličujícím stavu. Přitom jde o pivovar v minulosti velmi slavný. Za první republiky byl považovaný za jeden z nejlepších v Čechách. „Poprvé je zmiňovaný – už jako existující – v roce 1381,“ vysvětluje Marek Vávra, „nejslavnější časy pak zažil za Albrechta z Valdštejna, který v letech 1627 až 1629 areál mohutně rozšířil a barokně přestavěl.“ Tehdy se jednalo o jeden z vůbec největších pivovarů českého království; zdejší moky se vozily až do Prahy. Po staletí pak nebylo možné si domácí pivní scénu představit bez frýdlantských piv. Konec slavné minulosti přišel v roce 1949. Tehdy tu uvařili poslední várku piva a pak celý pivovar zrušili. Nějaký čas poté se zde skladovalo ovoce a zelenina, zrály tu i sýry. Pěkných pár let ale byla většina areálu opuštěná, ponechaná napospas počasí. Dobré časy se vrátily až nyní, vaření piva se opět rychle rozvíjí. Lahodné moky se značkou Albrecht (na památku Valdštejna) už znají a vyhledávají spousty pivních znalců.

Zájem nestačíme uspokojovat
„Rozhodnutí, že se pokusím Zámecký pivovar ve Frýdlantu zachránit, padlo ke konci roku 2009,“ říká jeho nynější majitel, „to už objektu zčásti chyběla střecha a podle odhadů zbývaly jen měsíce do chvíle, kdy by se propadly krovy. Pak by pivovar čekala jen demolice. Za této situace jsem areál procházel s pracovníkem Národního památkového ústavu a během prohlídky jsem si řekl, že tohle historicky cenné místo si zaslouží zachovat. Tušil jsem samozřejmě, že to nebude jednoduché. V té době vypadaly moje plány jako čirá utopie a nikdo nevěřil, že je záchrana pivovaru ekonomicky vůbec možná.“ Dobrá věc se ale podařila, i když za cenu nezměrného úsilí Marka Vávry a jeho kolegů. Největším problémem bylo sehnat finance na opravu. Kdyby šlo o pivovar někde u Prahy, asi by se peníze sháněly snadněji – do obnovy rozpadlého barokního areálu v ekonomicky slabém kraji se ale žádné bance vložit prostředky nechtělo. Nakonec se je však povedlo získat a spustit skutečně velkorysou obnovu. Návštěvníky dnes vítá unikátní recepce z tepaného železa ve tvaru pivovarské varny, je tu i příjemná restaurace. A hlavně skvělá frýdlantská piva, která už za krátkou dobu obnovené existence pivovaru získala mnoho různých ocenění. Nejvíce si tu považují titulů Pivo ČR a Zlatá pivní pečeť, které Albrecht získal v letech 2016 i 2017. Například Secret Enigma (22 stupňů), Irish Stout (17) či Imperial Stout (24) nabízejí požitek pro skutečné pivní labužníky. Tato piva nepotřebují žádnou reklamu – Zámecký pivovar jich naopak nestíhá vařit tolik, kolik by se prodalo. Tady nenabízejí hospodským různé „úplatky“ v podobě vybavení lokálu, jak je běžné u jiných pivovarů. Frýdlantští naopak musejí zájemce o čepování svých piv s politováním odmítat a vysvětlovat jim, že se mají ozvat později. „Z úspěchů našich piv a z jejich obliby máme velkou radost,“ říká Vávra, „potvrzuje se nám tak to, co říkáme od začátku – že totiž jediným receptem na úspěch je vařit pivo poctivě a s láskou. Lidé, kteří před pivem průmyslovým dávají přednost pivům s autentickou chutí a vůní, to poznají a ocení.“

Probuzení sladkou vůní
Úspěch frýdlantských piv se samozřejmě pozná i na výstavu pivovaru. „V roce 2014 pět set hektolitrů, o rok později dva tisíce hektolitrů, v roce 2016 téměř čtyři tisíce hektolitrů a letos už plánujeme zhruba osm tisíc hektolitrů,“ vypočítává Marek Vávra. Kvůli zvýšení kapacity bylo vloni do Zámeckého pivovaru investováno 66 milionů korun, takže má dnes jedno z nejmodernějších vybavení v zemi. „Díky němu jsme schopni vařit tolik piva, kolik činil v minulosti rekordní výstav – tedy mezi třiceti až čtyřiceti tisíci hektolitry,“ dozvídáme se dobrou zprávu pro všechny přátele mimořádných piv, „na tuto úroveň se chceme dostat nejpozději do roku 2020.“ Barokní pivovar však také čekají velkorysé stavební úpravy. V první fázi se plánuje zbudování velké kuchyně a zvětšení restaurace – její kapacita už teď nestačí zájmu návštěvníků. Zároveň se připravuje výstavba pivních lázní a hotelu se stovkou lůžek. „Inspirovali jsme se v dalešickém pivovaru – lidé tam večer popíjejí, pohodlně přespí a ráno se probudí rachocením sudů, otevřou okno a cítí sladkou vůni vařeného piva a je jim dobře,“ říká Marek Vávra. Místo pro nový hotel – který vzniká za asistence památkářů, aby byl zachovaný celkový barokní ráz pivovaru – bude dost unikátní. Kromě šalandy, kde bydlívali pivovarští dělníci, totiž apartmány a pokoje vyrostou i v bývalé ledárně. To je prostor nad historickými pivovarskými sklepy, kde v zimě dělníci lili vodu do forem a zmrzlé bloky ledu shazovali do lednic, aby bylo v létě čím pivo chladit. „Všimněte si krásně zachovalé netypické dřevěné konstrukce střechy,“ upozorňují nás v prostorách ledárny, „tu samozřejmě zakonzervujeme. Pokud to jde, snažíme se vracet pivovar do jeho původní podoby.“ Což je znát třeba i ve velkém sále pivovaru, jemuž dominuje původní historický krov. Tady se mimochodem také pořádají kurzy pro sládky – v Albrechtu nechtějí konkurenci potlačovat, ale pomáhat jí v růstu. Minipivovarů je totiž sice u nás kolem tří set padesáti, ale vaří jen 1,5 procenta celkového výstavu v zemi, takže si navzájem příliš nekonkurují a mají velký prostor pro rozvoj.

Vrátíme pivovaru krásu a slávu
„Nejhorší začátky už snad máme za sebou,“ klepe na dřevo s úsměvem majitel Zámeckého pivovaru, „teď už se můžeme těšit nejen z toho, že naše pivo dává tisícům lidí radost, ale i z faktu, že zachraňujeme unikátní industriální areál starý skoro čtyři sta let. Tvář naší krajiny totiž modeloval i rozvoj průmyslu a řemesel – staré poplužní dvory, bývalé továrny a podobné historické objekty však bohužel nyní nenávratně mizí. Věříme, že se nám podaří vrátit Zámeckému pivovaru jeho bývalou krásu a slávu a že stejně jako v minulosti bude jednou z ,výstavních skříní‘ českého průmyslu.“

Dluhopisy nastartovaly pivovar ve Frýdlantu a výnos potěšil mecenáše

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.cz

Zámecký pivovar Frýdlant znovu sklízí úspěch u zákazníků i na odborných soutěžích. Pomohla mu k tomu i finanční injekce od milovníků piva a těch, kdo nechávají své peníze smysluplně vydělávat. Lidé, kteří v roce 2012 nakoupili jeho dluhopisy, po 4 letech dostali své peníze zpět a k tomu 24 % navíc.

Společnost Terra Felix se rozhodla v roce 2010 koupit Zámecký pivovar Frýdlant a navázat na tradici z roku 1381. K potřebné rekonstrukci a nákupu moderních technologií však potřebovala sehnat desítky milionů korun. V průběhu emise pomohl s administrativou i portál Dluhopisy.cz.

„Jsme rádi, když můžeme pomáhat českým firmám v jejich rozvoji. Podnikové dluhopisy jsou oblíbenou a stále častěji vyhledávanou cestou, jak získat potřebné finance na firemní růst. No a pro lidi jde o smysluplný způsob, jak lépe vydělat na svých úsporách,“ komentuje trh s podnikovými dluhopisy Jiří Mesároš, spoluzakladatel potrálu Dluhopisy.cz, ze serveru Dluhopisy.cz.

Spolehlivý partner českých firem
Portál Dluhopisy.cz je prvním nezávislým a úzce specializovaným partnerem pro emise dluhopisů českých firem a jejich prezentaci české veřejnosti. Návštěvník zde získá objektivní a podrobné informace o dluhopisovém trhu, způsobu jeho fungování a zároveň si zde může koupit dluhopisy přímo od desítek rozličných společností (tzv. emitentů).

„Veškeré informace i nákup dluhopisů jsou pro lidi zdarma a bez poplatků. Pokud se návštěvník rozhodne podpořit některý z inzerovaných záměrů, stačí mu vyplnit jednoduchý formulář a pak už se starají samotní emitenti,“ dodává Jiří Mesároš, spoluzakladatel potrálu Dluhopisy.cz, ze serveru Dluhopisy.cz.

Pivovar ve Frýdlantu: tradice musí žít
Historickému Zámeckému pivovaru Frýdlant pomohla emise dluhopisů k rozsáhlé a citlivé rekonstrukci. Do roku 2014 se podařilo zcela obnovit vaření piva, následovala renovace kongresových prostor a pivovarnická škola.

Nemovitosti pivovaru ohodnotil znalec na 70 milionů korun, moderní technologie přišly na 60 milionů korun. Celková hodnota pivovaru dosáhla k 130 milionům korun. V obnovených pivovarských sklepech se ročně může uvařit až 65 tisíc hektolitrů craftového (kvalitního řemeslného) piva. Pivovar tak může opět dosáhnout své nejlepší kapacity z let 1898 až 1940.

„Filozofií našeho pivovaru je vařit dobrá a poctivá piva dle zavedených stylových kategorií. Nebojíme ale ani experimentovat a přinášet vlastní nápady. Naše piva jsou vařena klasickými postupy, suroviny dovážíme z celého světa, to vše při dodržování přísných hygienických norem. Piva ke spotřebiteli dodáváme bez pasterizace,“ dbají na tradice ve Frýdlantu.

Nabídka pivovaru obsahuje „ležáky“ (spodně kvašená piva), „ale“ (svrchně kvašená piva) a „weizen“ (svrchně kvašená pšeničná piva). Pivovar Frýdlant dokonce zvítězil v několika kategoriích na uznávané mezinárodní soutěži Pivní pečeť 2016. Za dva pivní produkty získal ocenění Zlatá pivní pečeť a obdržel také jednu Stříbrnou pivní pečeť. To vše díky odvaze emitenta a důvěře investorů, kteří nákupem dluhopisů toto znovuzrození umožnili.

Kateřina z Frýdlantu opět vyhrála i ve svém kraji

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná Garbová

Je tmavá, hořká a jmenuje se Kateřina. Řeč je o tmavém ležáku Albrechtu 12 Kateřina, s nímž Zámecký pivovar Frýdlant letos poprvé uspěl na Regionální potravině Libereckého kraje.

Pro Kateřinu to ovšem není první vítězství, v loňském roce se už stala jedničkou v celostátní soutěži mezi tmavými ležáky z minipivovarů a skončila na druhém místě i mezi tmavými ležáky celkově.

ÚSPĚCH I ZÁVAZEK
„Člověk chce ale samozřejmě uspět hlavně doma, takže nás ocenění regionální potravina velmi potěšilo,“ vysvětluje majitel pivovaru Marek Vávra. Podle něj je toto vítězství nejen výbornou propagací, na kterou malým pivovarům peníze většinou nezbývají, ale zároveň i závazkem do budoucna. „Musíme si kvalitu hodně hlídat. Nemůžeme své zákazníky zklamat tím, že by pivo chutnalo jinak, než jsou zvyklí,“ dodává.


Kateřina je labutí písní, dnes už pouze emeritního, sládka Jiřího Strnada, který do ní podle Marka Vávry vložil své celoživotní zkušenosti. „Není příliš sladké, spíše hořké, a je dělané z těch nejkvalitnějších a nejdražších surovin, které se dají sehnat,“ upozorňuje Vávra.

BOJ O TRH?
Na kvalitě si frýdlantský pivovar zakládá. Restauracím, kde jeho pivo čepují, totiž podle Marka Vávry nenabízí reklamní slunečníky nebo ubrusy, ale výrobky, které lákají samy o sobě. „Naše pivo vyhledávají lidé, kteří se zajímají o to, co jedí a pijí. Je to určitě jiné portfolio zákazníků, než které vyhledává průmyslové pivo,“ dodává. Proto také mezi velkými a malými pivovary nezuří lítý boj o trh. Ten mají totiž nesrovnatelný. „Malé pivovary dneska zabírají cirka jeden a půl procenta trhu. Což je téměř nic. V Čechách se vyrobí přes devatenáct milionů hektolitrů piva a z toho v roce 2015 pouze necelých 200 tisíc hektolitrů uvařily malé pivovary,“ vypočítává Vávra s tím, že i přes to už se malým pivovarům podařilo najít si cestu i na pulty velkých obchodních řetězců. Problém je však podle Marka Vávry v kapacitě minipivovarů, které mnohdy nestíhají dodávat.

JAKO ZA STARA
Konkurenční bitvy nesvádí podle Vávry malé pivovary ani mezi sebou. Naopak se dokonce druží. „Je to pozůstatek starého cechovního systému, který tady fungoval za první republiky. Je strašně krásné pracovat v tomto oboru,“ dodává s úsměvem na závěr pivovarník.

Valdštejnské slavnosti a Zámecký pivovar Frýdlant

Publikováno:před rokemZdroj:Frýdlantsko.euAutor:Karel Dvorský

Valdštejnské slavnosti, velkolepý historický festival, se po dvou letech opět vracejí do Frýdlantu, kde se uskuteční od 19. do 21. května.

Návštěvníci zde budou moci, jako již tradičně, ochutnat poctivě vařené řemeslné pivo z produkce místního Zámeckého pivovaru. K degustaci zde bude minimálně osm druhů piv – a to v pivovaru i v samotném městě.

„Na Valdštejnských slavnostech představíme z naší produkce především ležáky. Určitě nabídneme dvanáctistupňový ležák Albrecht, pojmenovaný po majiteli frýdlantského panství Albrechtovi z Valdštejna, na jehož počest se slavnosti konají. Nebudou chybět ani silnější i slabší svrchně kvašená piva a dvanáctistupňová tmavá Kateřina, jejíž název zase odkazuje na jinou majitelku panství, Kateřinu z Redernu,“ uvedl majitel pivovaru Marek Vávra, který historickou stavbu před několika lety zachránil před zkázou.

Valdštejnské slavnosti jsou pro frýdlantský pivovar srdeční záležitostí. „Tyto jsou už třetí v pořadí, jichž se zúčastníme. Na těch prvních v roce 2013 se pivovar ještě opravoval a my jsme tu nabízeli pivo, které jsme uvařili coby takzvaný létající pivovar – to znamená pivovar bez pevného zázemí, jenž si svou várku uvaří dle vlastní receptury v jiném pivovaru,“ vyprávěl Vávra.

Tím se ukázalo, co lidé na zbrusu nové frýdlantské pivo říkají a jak jim chutná. „Přesně za rok poté, v květnu 2014, už jsme vařili ve svém – ve zrekonstruovaném objektu pivovaru,“ doplnil Vávra.

Valdštejnské slavnosti se konají na počest legendárního vojevůdce, vévody Albrechta z Valdštejna. „Frýdlantské vévodství bylo pro Albrechta ekonomickým základem; sám preferoval Frýdlant jako správní město. Pro pivovar byla jeho vláda významná tím, že tuto původně hrázděnou stavbu významně přebudoval. Kamenné zdi, jež postavili dělníci za jeho časů, tu stojí dodnes,“ zdůraznil Vávra.

Jarní cena českých sládků: Nejúspěšnějším je Zámecký pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

V sobotu 18. března proběhl již jedenáctý ročník největší degustační soutěže piv z minipivovarů ve střední Evropě - Jarní cena českých sládků. Nejúspěšnějším pivovarem se stal Zámecký pivovar Frýdlant.

Pořadatelem soutěže je Českomoravský svaz minipivovarů a jeho prezident Jan Šuráň k akci říká: „Počet minipivovarů v České republice rapidně roste, v současné době jich je 350 a z této kvantity se rodí vynikající kvalita piva, což letošní soutěž potvrdila.“

V letošním roce se degustovalo 614 vzorků piva ze 144 pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piva.

V předvečer soutěže se také konala valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, na které se volili noví členové předsednictva. Prezidentovi Janu Šuráňovi a viceprezidentovi Janu Kočkovi totiž skončilo tříleté volební období. Novým viceprezidentem svazu byl zvolen Martin Hájek, zástupce přispívajících členů svazu a post prezidenta znovu obhájil Jan Šuráň. Přijímáni byli také noví členové. V současné době má svaz 120 činných členů a 14 přispívajících. Před valnou hromadou jako každý rok proběhly vzdělávací semináře pro sládky minipivovarů.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky byly zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva hodnotilo 94 degustátorů, kteří se střídali v 10 základních degustačních komisích (z nichž každá měla 5 členů) a ve 4 finálových komisích. Finálová degustační komise byla složena z degustátorů z velkých průmyslových pivovarů.

V Jarní ceně českých sládků zvítězil Zámecký pivovar Frýdlant

Publikováno:před rokemZdroj:Naše vodaAutor:ČMSMP

V sobotu 18. března proběhl již jedenáctý ročník největší degustační soutěže piv z minipivovarů ve střední Evropě – Jarní cena českých sládků. Jak přitom informovala mediální zástupkyně minipivovarů Tereza Melišová, nejúspěšnějším pivovarem se stal Zámecký pivovar Frýdlant.

Pořadatelem soutěže je Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP) a jeho prezident Jan Šuráň k akci říká: „Počet minipivovarů v České republice rapidně roste, v současné době jich je 450 a z této kvantity se rodí vynikající kvalita piva, což letošní soutěž potvrdila.“ V letošním roce se degustovalo 614 vzorků piva ze 144 pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piva.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky byly zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva hodnotilo 94 degustátorů, kteří se střídali v 10 základních degustačních komisích (z nichž každá měla 5 členů) a ve 4 finálových komisích. Finálová degustační komise byla složena z degustátorů z velkých průmyslových pivovarů.

V předvečer soutěže se také konala valná hromada ČMSMP, na které se volili noví členové předsednictva. Prezidentovi Janu Šuráňovi a viceprezidentovi Janu Kočkovi totiž skončilo tříleté volební období. Novým viceprezidentem svazu byl zvolen Martin Hájek, zástupce přispívajících členů svazu a post prezidenta znovu obhájil Jan Šuráň. Přijímáni byli také noví členové. V současné době má svaz 120 činných členů a 14 přispívajících. Před valnou hromadou jako každý rok proběhly vzdělávací semináře pro sládky minipivovarů.

ČMSMP byl založen 16. dubna 2011, a to 32 minipivovary, jako reakce na neustále rostoucí počet restauračních a produkčních minipivovarů.

Malé pivovary by měly vařit pro sebe, poctivě a své zákazníky

Publikováno:před rokemZdroj:Pivní zásilka

„Malé pivovary by měly vařit pro sebe, poctivě a své zákazníky vždy najdou“ říká sládek Pavel Palouš ze Zámeckého pivovaru Frýdlant

Jak a kdy Vás napadlo, že byste se mohl stát sládkem?
To je vlastně docela vtipný příběh. Kdyby mi někdo na střední škole řekl, že půjdu na sládka, asi bych se mu vysmál. Pivo jsem vlastně začal pít až hodně pozdě, přišlo mi moc hořké. Je tak trochu paradoxem, že dnes dělám asi ty nejhořčejší piva a jsem opravdový „chmeložrout“.

K pivovarnictví mě přivedl až můj kamarád Marek Vávra, majitel našeho pivovaru, když dostal ten šílený nápad zachránit starou zchátralou ruinu. Jsem mu za to moc vděčný. Člověk nikdy neví, kde je jeho srdce a tak nesmí odmítnout žádnou výzvu.

Moje původní vzdělání je management ve strojírenství a celý život jsem se věnoval počítačům, serverům a automatizaci. Také jsem dlouhá léta školil odborné a komunikační kurzy. Podle mě je to docela dobrá průprava minimálně pro technologa pivovaru, ale ono i pro sládka.

Pokud jde o pivovarské vzdělávání, byly to hodiny s Jirkou Strnadem, naším sládkem a pak asi možná 60 knih v několika jazycích, co jsem nastudoval. Dneska už mi trochu došlo čtivo a tak aktuálně dočítám knihu z roku 1852 „Popis Pivovárství na spodní kvasnice“ , kterou jsem si nechal digitalizovat v Národní knihovně. Kniha je napsaná mým předchůdcem, sládkem Frýdlantského pivovaru a českým obrozencem Josefem Daňkem, a jedná se vlastně o vůbec první česky psanou knihu o spodním kvašení.
Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Pracovní den sládka je bohužel trochu noční můra :-D. Sládek za vše zodpovídá, stará se o rozvoj, suroviny, lidi, ale také o podklady pro celníky apod. Takže se vlastně většinu času hrabu v papírech, emailech a tabulkách. Občas se mi ale ještě povede dostat i na varnu. Zejména, když si vymyslím nějaké nové pivo. Ale kdybych si mohl vybrat práci v pivovaru, tak asi bych chtěl být spíš vařič.

Co Vás nejvíce na práci baví?
Nejkrásnější je v pivovaru vařit noční várku. To je taková relaxace, vlastně skoro meditace. Miluji ten klid, ticho, jen já, technika a plná soustředěnost na jednu činnost. Nikde žádné telefony a chaos. A druhá věc je poprvé ochutnat nové pivo a říct si: „to je, jak jsem si představoval“.

Co je pro sládka důležité?
Trpělivost, pracovitost a schopnost najít si okolo sebe pracovité a schopné lidi do týmu. Jo a málem bych zapomněl, musí milovat pivo. Kdo se nenapije a nedovede si představit, co chce uvařit, je ztracen. Piva vařená podle marketingových studií znáte z podání velkých nadnárodních korporací, malé pivovary by měly vařit pro sebe, poctivě a své zákazníky vždy najdou.

Dále jsme si všimli, že vedete kurz Pivovarnické a sladovnické práce „sládek malého pivovaru“...
Ano, tento kurz naše firma pořádá a já tam přednáším některé technologické přednášky, pak také část legislativy a hlavně recepty. Kromě mě školí ještě kolegyně Ing. Bára Kracíková (absolventka VŠCHT) a hlavně náš první sládek, dnes již emeritní Jiří Strnad s více než 45letou praxí v oboru.

Jak jsem říkal, nejsem z oboru, ani já, ani majitel. Když jsme do oboru přišli, tak jsme hledali jak se naučit vařit, jenže moc možností nebylo. Je tu několik tradičních škol, kde ale člověk stráví několik let a na varnu si prakticky ani nešáhne. Pak tu je přehršle kurzů pro domovařiče, více či méně cenově napálených. Jenže něco uceleného, více praktického, nám prostě na trhu chybělo. Pivovarnictví je hlavně řemeslo (také nejlepší sládci této země začínali na dnes již zaniklých učňácích).

Když jsem přišel na MŠMT se poptat na možnost registrace kurzu, zjistil jsem, že si nikdo nepamatuje, zda byl vůbec kdy akreditován. Po mnoha poradách s lidmi z oboru jsme připravili podle mě kvalitní koncept vzdělávání lidí, co tohle nádherné řemeslo přilákalo.

A co víno? Jaký je Váš vztah k vínu? Dáte si občas sklenku nebo jste čistokrevný pivař?
Můj pradědeček byl z jižní Moravy, takže si rád víno dám. Když víno, tak výrazné. Nejraději mám výrazná červená vína, preferuji spíš starší a nevadí mi výrazná tříslovina. Jinak víno je podle mě ideální lék na unavenou pusu po degustaci piva, když už prostě nemůžu pivo ani cítit, tak lahvinka dobrého vína je skvělá.

Je období grilování. Jaké pivo ze Zámeckého pivovaru Frýdlant byste ke grilování doporučil?
Ke grilu budu asi trochu konzervativní, ale pro mě je jasnou volnou Albrecht 12 světlý ležák. Sice by asi bylo zajímavé zkusit i nějakou IPU, ale k masu se prostě český ležák hodí nejlépe. A tohle je ta největší česká klasika, jen Plzeňský slad a jen Žatecký poloraný červeňák, prostě pivo jako se tu vařívalo před tím, než pivovary začali řídit ekonomové.
Existuje nějaké pivo, které jste uvařil a na které jste obzvlášť hrdý?

Teď to asi bude znít možná až nafoukaně, ale je jich několik. Kateřina 12 tmavý ležák, který jsme ve spolupráci s Jirkou Strnadem odladili natolik, že během necelého roku své existence získat 7 cen ze soutěží a stal se důvodem, proč ženy směřují víkendové procházky právě do pivovaru. Určitě Albrecht 12 pro svou pravověrnou čistotu. Určitě naše výčepní pivo Albrecht 10, protože je to ukázka, že i desítka může chutnat jako pořádné pivo. Běžně se nám naše desítka ze slepých degustací vrací jako dvanáctka. Nemůžu opomenout Stout Morion 17, tohle je podle mě královský styl piva a tohle pivo se hned se svou první várkou stalo vítězem mezinárodní soutěže. A abych to nepřehnal, tak jako poslední a můj velký favorit je Albrecht IPA 22 Secret Enigma, nepopsatelně komplexní lahůdka.

Existuje nějaký znak, podle kterého na první pohled poznám, že mi hostinský špatně načepoval pivo nebo že je něco s pivem v nepořádku?
Pokud jde o čepování, tak jistě je důležité sklo, jak je či není čisté. Také pěna mnohé prozradí. Teplota často také něco prozradí, často špatné pivo dostanete tak podchlazené, aby člověk nic nepoznal. Ale 90% toho, jaké pivo je, vám prozradí vůně. Většina vad se objeví ve vůni dřív než v chuti.

Říká se, že se dnes do piv velkých pivovarů přidává chemie....
Chemie je většinou nějaká berlička, která šetří čas, odstraňuje nějakou nedokonalost a prodlužuje trvanlivost a stabilitu. Bohužel jsem se ve své praxi setkal i s vyhlášenými minipivovary, které si rády pomůžou nějakou to berličkou. Například jeden nejmenovaný pivovar se chlubí tím, že má ve svém pivu velice vysoký obsah alkoholu. Bohužel tak vysokého prokvašení bez použití přidaných enzymů prostě nejde dosáhnout. Další neduh je podle mě přidávání různých iso-extraktů chmele, nebo například výtažků beta-kyselin a silic. Problém je hlavně v tom, že pokud nechcete po stejné věci taky šáhnout, můžete se jen těžko srovnávat (v některé vlastnosti) s pivy, která to používají.

Já jsem ale zastáncem toho, že co sládek nedovede ze základních surovin, neměl by dělat. Pivo a hlavně „craftové“ pivo by mělo být maximálně přírodní a pak je to vlastně lék. Vždyť ti sládci vlastně vzdávají svůj souboj s technologií výroby a nahrazují ho nějakým švindlem. To je však bohužel dáno asi dobou, lidé chtějí věci snadno, rychle a levně.

Jaké je Vaše nejoblíbenější pivo, pivovar a pivní styl?
Miluji naše piva, vařím si je vlastně hodně pro sebe a na svou pusu. Pokud jde o styl, tak mám rád pořádně hořký český ležák, jednoznačně pak IPA, EPA a pak belgické spontánně kvašená piva.

Proč jste vytvořili edici SaazAle.cz?
Saaz je německy Žatec a žatecké chmely jsou to, na co by měli být Češi opravdu hrdí. V Žatci je Chmelařský institut a ten dohání to, co nám bohužel trochu ujelo za roky komunistické éry, neboť tehdy se šlechtilo na jedinou vůni a to klasickou chmelovou (Žatecký poloraný červeňák).

Když jsem začal používat zahraniční odrůdy, zamiloval jsem se do krásných voňavých variací, co chmel dovede udělat. Myslím, že voňavá piva jsou to, co dovede pivu vrátit pečeť něčeho, co je „cool“ i pro mladé lidi.

Na jedné degustaci jsem očichal několik piv, která byla za studena chmelena novošlechtěnci právě z oddělení Ing. Vladimíra Nesvadby, Ph.D. a byl jsem uchvácen. Konečně taková „Česká Amerika“. Nemohl jsem se dočkat, jak je vyzkouším a hned po přednášce jsem běžel pro informaci, kde je sehnat. Bohužel tenkrát jich na mou varnu nebylo dost. Bylo to asi týden před první várkou ve Frýdlantu a trvalo to další dva roky. Ale již na druhé výročí naší první várky se to povedlo a i vy jste mohli ochutnat chuť budoucnosti. Možná takhle nějak bude za pár let chutnat česká IPA.

Kolik piv v této edici chcete uvařit?
Já bych chtěl hodně, ale realita je jiná. Při využití prakticky veškerého možného experimentálního chmelu, co měl Žatecký chmelařský institut k dispozici, se nám povedlo sestavit 3 piva a to: IPA 15, APA 14 a APA 13. Možná se povede ještě jedno a pak zase za rok. Účelem je hlavně prezentovat práci chmelařů a podpořit povědomí o českém chmelu a chmelařství, protože pokud nebudou pivovary tlačit na chmelaře a chtít tyto chmely, bude jejich cesta na chmelnice hodně dlouhá.

Jak byste popsal pivo, které se objevilo v červnové pivní zásilce SaazAle.cz IPA_15?
SaazAle.cz IPA_15 byla vůbec první IPA, která byla vařená i studeně chmelená pouze Žateckými novošlechtěnci. Bylo jí pouhých 20hl a nikdo jí už nemůže uvařit, protože jsme svařili všechny tyto chmely. Já osobně jsem v pivu cítil sladké ovoce, nejvíc asi broskve a osobně mě tam bavily i tóny lesních chutí. Myslím, že to byla důstojná IPA k naší stabilní IPA 15, která je chmelena americkou klasikou (Casscade a Citra).

V jakých objemech vaříte pivo ve Frýdlantu?
Aktuálně vaříme v 10hl varně a tanky máme 20hl, nebo 40hl. Za první rok (2014) jsme uvařili 550hl, loni (druhý rok) to bylo již 2.000hl a teď aktuálně vaříme nějakých 300-350hl každý měsíc a musím říct, že ani tak nestíháme. Takže se brzo můžete těšit na informace o dalším rozšíření pivovaru.

My ale nerozšiřujeme proto, že by se na naší technologii nedalo vyrobit víc, ale já nikdy nepustím nedozrálé pivo, jako je neduhem mnoha minipivovarů, pro které je ustát sezónní výkyvy mnohem těžší než pro velké. Hlavním úkolem našeho rozšíření je vytvořit takové podmínky, abychom mohli kvašení vést ještě pomaleji, u ležáků ještě snížit teploty a vrátit se úplně k pivovarské klasice. Mým snem je dodávat ležák dokvášený 45-60 dní i v plné sezóně.

Prozradíte nám na závěr, na jaká nová piva se v nadcházejícím létě můžeme těšit a co nového chystáte?
Myslím, že náš sortiment je hodně rozsáhlý už teď, ale pokud nám to kapacita dovolí, moc rád bych v létě uvařil nějaký American Lager a hodně se chystám na English Pale Ale. Nedávno jsme uvařili zbrusu novou pšenici Weizen 12, tentokrát však úplně jinou než loni a předloni.

No a hlavně, abych nezapomněl, v létě se ve Frýdlantu koná Letní jazzová dílna Karla Velebného. Na ní bude opět APA JAZZ, po dobu festivalu opět pouze ve Frýdlantu a pak se možná něco málo dostane do světa (loni to bylo pár lahví a asi 10 malých sudů). Kdo má rád JAZZ a dobré pivo, musí dorazit.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.09.06.2018 19:5836