Novinky a zajímavosti ze světa piva

Nedávno založená chmelnice při Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantě se osvědčila. Už příští rok by se měla rozrůst na dvojnásobek. Vlastní chmelnici chce i tamní Zámecký pivovar.

Jen co se uvaří, zmizí. Zájem o speciální pivo ze školní chmelnice Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantě je enormní. Loni se Frýdlantský hospodář a Frýdlantský čeledín, jak se piva nazývají, vyprodali během čtyř týdnů.

Škola proto přemýšlí, že by se v budoucnu zúčastnila i různých pivních soutěží a pokusila se získat pro Čeledína či Hospodáře pivní pečeť.

„Lidé se na naše pivo chodili do školní prodejny ptát třeba i dva měsíce po té, co zmizelo z pultů. Zájem je obrovský. Máme z toho radost. Chmelnice je součástí praktické výuky našich zemědělských oborů. Letos nakonec i přes ne úplně příznivé počasí uvaříme z chmele o dva tisíce litrů piva víc. Várka bude hotová na konci října,“ říká ředitel školy Miroslav Kudrna.

Vaření z šišek je výzva i pro sládky
Dohromady to bude osm tisíc litrů piva. Ručně otrhané šištice se přitom musí velmi rychle zpracovat. Nejpozději do 24 hodin od utrhnutí.

„Pivo vaříme v Zámeckém pivovaru ve Frýdlantě, který nám hodně pomáhá. Vaříme tradičním způsobem. Tedy právě ze šišek a ne z peletek, které se dnes v pivovarech používají. Vlastně i chmel zatím pěstujeme na školních pozemcích postaru. Na dlouhých dřevěných tyčích, žádný drátěný systém,“ poukazuje Kudrna.

Vaření přímo z čerstvých šišek je výzva i pro sládky. „Ze šišek vaříme svoje pivo jednou za rok a pak tohle školní. Jinak používáme peletky. Zelený chmel dá pivu takovou zelenkavou, svěží barvu. Má pak i aromatičtější chuť a pivo je i perlivější,“ popisuje majitel Zámeckého pivovaru Marek Vávra.

Škola vsadila na odrůdu žatecký poloraný červeňák. „Je to jedna z nejlepších odrůd. Má nižší obsah hořkých látek, ale zase je jemnější, kvalitnější. Vaří se z ní ta nejlepší piva. Chmelová réva vydrží na chmelnici tak dvacet, dvacet pět let. My jsme s pěstováním začali před třemi lety,“ uvedl Jaroslav Palarec, zástupce ředitele školy.

Chmelnice se rozroste
Příští rok se navíc školní chmelnice rozroste na víc než dvojnásobek. Na česání chmelových šišek tak bude potřeba spousty rukou. S budováním začne škola ještě letos v říjnu.

„Podařilo se nám získat nějaké peníze, takže je dáme na rozšíření chmelnice. Bude za školním ovocným sadem. Ale už to bude tradiční chmelnice, kterou vidíte třeba na Žatecku. Tedy už ne dřevěné vysoké tyče jako máme teď na této menší chmelnici, ale drátěná konstrukce,“ řekl Kudrna.

Nebude to však jediná chmelnice, se kterou se ve Frýdlantě počítá. Chmelová réva by se mohla obtáčet i na břehu Smědé naproti Zámeckému pivovaru.

„Tradice pěstování chmele tady byla. Chmelnice bývaly na jižních svazích kolem Smědé, je to vidět i na předválečných fotografiích. Chmel potřebuje dost vody a také jílovitou půdu, to všechno tady je. Navíc by to bylo přímo u pivovaru. Daly by se pak spojit prohlídky pivovaru i s výkladem na chmelnici. Bohužel, zatím nám to komplikuje jednání s příslušnými úřady. Protože jde o zátopovou oblast, musíme mít souhlas s tím, že chmelnice, respektive její konstrukce, nebude dělat problémy při povodních. Jde o to, aby z ní nebyla bariéra, o kterou se budou zachytávat plovoucí věci, klády nebo že ji samotnou povodeň nestrhne,“ líčí Vávra.

I když pivovar přišel s návrhem nízké konstrukce, kde nejsou tyče tak vysoké, odbor životního prostředí na frýdlantské radnici se k tomu už několikrát negativně vyjádřil. „Doufám, že se nám je podaří přesvědčit, že snížená konstrukce nebude při povodních takový problém. Byli bychom moc rádi, kdyby to vyšlo,“ dodal Vávra.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce přišel s nečekanou novinkou. V době uzavřených hospod, kdy nešlo na odbyt čepované pivo, vyrobil svou první pálenku. Pivovar ujišťuje, že kořalka, která má 50,6 procenta alkoholu, není ze zbytků, tedy piva, které se nevypilo během karantény.

Chvilka alchymie, která začala pokusy o vypálení dvou sudů piva, skončila u celého kamionu. V lihovaru Zámeckých sadů Chrámce tak vznikl pod dohledem Jiřího Syrovátky, který se věnuje výrobě exkluzivních pálenek, čirý nápoj, který pivovar prodává jako limitovanou edici ve dvou tisících půllitrových láhví a třech tisících láhví o objemu jednoho decilitru.

„Výsledek je velmi milým překvapením. Vznikla dokonale čistá, jemná pálenka, ve které je lehce cítit slad. Ta chuť lidi baví, jejich první reakce nám dělají radost,“ představil novinku Stanislav Bernard.

S nápadem přišel zakladatel pivovaru v době, kdy se zastavily dodávky čepovaného piva do hospod, proto některé pivovary část piva likvidovaly. Bernard však ujišťuje, že pálenka nepochází z nevypitého prošlého piva, ale z čerstvého kvalitního ležáku.

Nápoj, který ozvláštní portfolio pivovaru, se skládá ze 16 piv, obsahuje 50,6 procenta alkoholu a do prodeje jde 1. září 2020 v rámci e-shopu značkových prodejen a vybraných prodejců značkového alkoholu. Každá láhev má jedinečné označení.

Loutkář, Kašpárek nebo Marioneta. Jména, s nimiž se nyní v Chrudimi můžete setkat nejen ve zdejším muzeu loutek. Na slavnou loutkářskou tradici města totiž navazuje i právě otevíraný chrudimský Pivovar Loutkář, který navařil ležáky právě těchto názvů.

Myšlenka založit pivovar přišla před rokem. Koronavirus sice práce na jeho otevření trochu zkomplikoval a pozdržel, ale to už je minulost. Dnes má Loutkář k vaření piva unikátní, špičkovou a na míru postavenou technologii, jejímž základem je desetihektolitrová varna. A jak ví každý pivovar či domovarník, základem piva jsou suroviny. Slad a chmel.

„Základem jsou české suroviny na tradiční spodně kvašené ležáky, ale umíme i zajímavé speciály z cizokrajných chmelů, jako je Citra, Magnum, Ekuanot, Challenger, Cascade, Galaxy či Sorachi ace,“ řekl jednatel pivovaru Tomáš Soukenka.

Kapacita ležáckých tanků je 70 hektolitrů. Na otevření sládek uvařil tři ležáky: dvanáctistupňového Loutkáře, jedenáctku Kašpárka a desítku Marionetu.

Ty doprovodí dvanáctistupňová APA Lodní šroub, což je odkaz na chrudimského rodáka Josefa Ressla, vynálezce lodního šroubu, a čtrnáctka stout Zkouška z dospělosti, coby připomínka legendárního seriálu, který se v Chrudimi točil v roce 1980.

Pivo zdražuje. Prvním předskokanem se stal Plzeňský Prazdroj, který startuje podzimní navýšení cen. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy lze očekávat i zdražení ze strany dalších menších pivovarů. Plzeňský výrobce je totiž lídrem trhu.



„Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále milují. Především právě díky jejich neutuchající přízni vyrobili loni tuzemské pivovary pivo v historicky rekordní celkové hodnotě zhruba 29,2 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Pro srovnání, o deset let dříve, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun,“ všímá si Kovanda.

Výrazněji větší oblibě se těší nealkoholické pivo. V roce 2014 dosahovala hodnota v tuzemsku vyrobeného nealkoholického piva necelých 870 milionů korun. Loni se tato částka zdvojnásobila na 1,85 miliardy korun. Konkrétně jde o 112,6procentní nárůst. Hodnota produkce alkoholického piva během stejné doby vzrostla jen o 6,1 % a to z 27,5 na zmíněných 29,2 mld. Kč.

„Nealkoholické pivo tak ukusuje čím dále tím větší část trhu, kterou dosud prakticky výlučně opanovávalo běžné pivo, tedy pivo alkoholické. Zatímco v roce 2014 představovala hodnota produkce nealko piva pouze 3,2 procenta celkové hodnoty produkce alkoholického piva, loni už to bylo 6,3 procenta,“ říká Kovanda.

Objem produkce nealkoholického piva stoupl mezi lety 2014 a 2019 z 45,2 milionu litrů na 97,6 milionu litrů. Jde o 115,9procentní nárůst. Pro srovnání, ve stejném období stoupl objem produkce alkoholického piva v ČR z 1,82 miliardy litrů na 1,92 miliardy. To přitom představuje nárůst o 5,5 procenta.

„Dramatický růst produkce i hodnoty vyrobeného nealko piva v porovnání s tím alkoholickým do značné míry odráží efekt nižší základny. Jinými slovy, z nízkých úrovní se roste snáze než z vyšších. Trh s alkoholickým pivem je obecně nasycenější než ten s pivem nealkoholickým, které stále představuje určitou novou, ‚módní záležitost‘. Češi si ovšem stále radši dávají nealkoholické pivo i z toho důvodu, že roste jejich povědomí a celkový důraz na zdravější životní styl a životosprávu. Nealko pivo tak vnímají jako méně zdravotně škodlivou variantu jejich oblíbeného moku, která se navíc mnohdy běžnému pivu chuťově stále výrazněji přibližuje,“ dodává Kovanda.

Na čepy se po roce opět vrací oblíbený svatováclavský pivní speciál Zubr Extra hořký 12,5 %. Dostupný bude v restauracích a pivnicích zejména na střední Moravě, pivovar Zubr speciál stočil i do originálních lahví o objemu 0,75 litru, které budou dostupné přímo v pivovarské prodejně v Přerově. Celkem se speciálu uvařilo 750 hektolitrů.

„Jsme rádi, že po turbulentním jaru, kdy jsme museli upravovat výrobu a měnit plány, se můžeme vracet pomalu do běžného fungování a naši zákazníci si budou moci vychutnat oblíbený speciál Zubr Extra Hořký 12,5 %, který se stal tradiční součástí podzimní nabídky," říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Zubr Extra Hořký 12,5 % je ležák s výraznou intenzívní hořkostí, výrazným chmelovým aroma a lahodnou chutí, uvařený podle tradiční receptury z několika vybraných odrůd českého chmele a obsahuje 5,5 % alkoholu.

„Bohužel jsme z důvodu vládních nařízení a hygienických opatření museli v letošním roce zrušit tradiční hudební akce pořádané přímo v pivovaru. Ale příležitost vychutnat si naše pivo při koncertu oblíbených kapel budou mít fanoušci na Výstavišti Kroměříž, kam bych rád všechny pozval. V sobotu 12. září zde proběhnou tradiční Svatováclavské slavnosti, na kterých nebude chybět široká nabídka našeho piva včetně Extra hořkého speciálu. Doufáme, že na akcích v pivovaru se všemi setkáme opět v příštím roce," dodává Tomáš Pluháček.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A, známky CHZO "České pivo" a více než 100 ocenění z prestižních tuzemských i zahraničních degustačních soutěží. Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, vítěz degustační soutěže Zlatý pohár Pivex – PIVO 2019 v kategorii ležáků. Novinka ve stálém sortimentu, dvanáctistupňový ležák Zubr Gradus, se na soutěži České pivo stal nejlepším světlým ležákem roku 2019 a v roce 2020 absolutním šampionem soutěže o Zlatý pohár Pivex – PIVO 2020. Úspěchy na soutěžích získal i Zubr Gold, který je absolutním vítězem soutěže o Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2019 a celosvětovým vítězem kategorie Czech Style Pale Lager Beer v mezinárodní soutěži World Beer Awards 2019.

Tvrdá a hořká chuť s výrazným podtónem kávy. Tak by se dal popsat Budvar Tmavý ležák, za jehož recepturou stojí hlavní sládek pivovaru Adam Brož a obchodní sládek Aleš Dvořák. Jak vlastně vznikl? A jaký je rozdíl mezi „klasickým“ a tmavým ležákem?

Tmavý ležák vyrábí Budějovický Budvar od roku 2004. Jeho vznik byl tak trochu „rebelskou misí“. Sládci Adam Brož a Aleš Dvořák totiž do piva potají přidali více praženého sladu, než bylo v receptuře.

Obchodní sládek Budvaru Aleš Dvořák má vznik ležáku spojený s bolestivou historkou. „Pamatuji zlomená žebra při autonehodě, která se stala, když jsem převážel vzorky nového produktu z minipivovaru v Žatci do Budvaru. Dost to bolelo,“ vzpomíná.

Po černém pivu volali hlavně hospodští, proto se do jeho výroby Budvar pustil. Jeho chuť se od „klasických“ černých ležáků, které jsou sladké, karamelové, a spíše pro ženy, liší. „Češi černé pivo právě kvůli chuti zuřivě odmítali. Proto jsme uvařili pivo, které není sladké, je chuťově tvrdé, hořké a výrazně kávové,“ popisuje obchodní sládek.

Budvar Tmavý ležák můžete ochutnat téměř ve všech budvarských hospodách. V obchodech ho koupíte v půllitrových a třetinkových lahvích, nově přišel pivovar také s plechovkovou verzí.

České pivovarnictví prošlo letos výraznou proměnou. Již první čísla a odhady věštily, že koronavirová krize trhem pořádně otřese. Pivovary hledají nové cesty, jak netratit.
V krizovém období podle předběžných odhadů poklesla spotřeba piva u nás asi o padesát procent, za prvních pět měsíců pak o pětadvacet procent. Ani po znovuotevření restaurací nemají jejich provozovatelé zdaleka vyhráno.

Těžké ztráty
I bez povinnosti znovu v restauracích nasazovat roušky hospodští přijdou o značnou část tržeb od zahraničních turistů (to se kromě Prahy hodně týká například i Karlových Varů), pivovary zase zasáhne nižší export.

Druhou stránkou věci je růst piva prodaného v maloobchodech (tématu jsme se věnovali v článku Co čeká hospody? Už loni se vypilo 2× více piva z obchodů než z restaurací), ten ale ani pivovarům ztráty vykompenzovat nestačí.

Český svaz pivovarů a sladoven nyní zveřejnil finální čísla za březen až květen 2020. Podle nich klesl prodej piva meziročně až o pětapadesát procent, pivovarský průmysl utrpěl ztráty 4,7 mld. Kč: z toho 1,1 miliardy samotné pivovary, 4,2 miliardy pohostinství (meziročně pokles prodeje o 728 tisíc hektolitrů), mírně postiženi byli i dodavatelé zboží a služeb pro tyto subjekty, o 0,8 miliardy naopak stouply maloobchodní tržby za pivo.

Místo likvidace piva pivní pálenka
Co v době krize s neprodaným (neprodejným) a již vyrobeným pivem? K zajímavému kroku přistoupili v Plzni.

Plzeňský Prazdroj oznámil, že ve spolupráci s likérkou L´Or Special Drinks vyrobil limitovanou edici pivní pálenky. Použili na ni pivo z programu Volba sládků, které se v době uzavření hospod nepodařilo prodat a které by jinak muselo být zlikvidováno. Pivní pálenka bude k dostání výhradně v dárkové prodejně v plzeňském pivovaru a je jí jen sto litrů. Podle likérky L´Or mají pivní destiláty chuť po chlebu, chmelu i pivní pěně.

Cílem Prazdroje není stát se likérkou, jedná se o experiment s cílem využít něco, co by se jinak muselo vylít. Firma ovšem nevylučuje, že bude-li o pálenku zájem, třeba se k ní ještě někdy vrátí.

V době, kdy opatření proti šíření koronaviru zastavila prodej sudového piva, přišel s myšlenkou na výrobu pálenky z piva také pivovar Bernard. Právě nyní uvádí novinku vyrobenou z čerstvého kvalitního ležáku. Pálenka je v prodeji od prvního září, rovněž pouze v limitovaném množství.

Na trhu je ovšem přítomno několik pivních pálenek, které se vyrábějí jako standardní produkt. Ze zkvašeného obilí/sladu, tedy de facto piva, se ovšem vyrábí řada destilátů, whisky, bourbon, vodka nebo již téměř vymizelá žitná a (staro)režná. To všechno bychom mohli s trochou nadsázky prohlásit za pivovice. A mimochodem, s jakýmsi „pivním lihem“ se můžeme setkat i v důsledku toho, že při jedné z variant výroby nealkoholického piva se z normálně prokvašeného piva alkohol opět odebírá – a nevylívá.

Pivovary jsou postiženy v různé míře
Již zmíněný Plzeňský Prazdroj se silnou sítí hospod a exportem patří k pivovarům, které koronavirová krize zasáhla i zasáhne celkem silně. Od října plánuje zdražení některých svých piv.

Dále budou postiženy i minipivovary, které často v maloobchodní prodejní síti svá piva nemají vůbec přítomná. Naopak nejmenší škody zřejmě utrpí relativně velké podniky, ale bez celorepublikových sítí hospod. Odhadem například Budvar. Za prvních sedm měsíců firma dokonce prodala více piva než loni (i když i zde posun od restaurací k supermarketům znamenal nižší tržby).

Aktuálně to vypadá, že roušky v restauracích (zatím) nebudou. Podle některých názorů by ale tolik nevadily. Pro hospody je rizikem spíše celkový vývoj ekonomiky, v jehož důsledku lidé mohou snížit svou ochotu v hospodách utrácet, uvedl například pro ČTK ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Omšelé ulice mezi televizní věží, monstrózním památníkem na Vítkově a Vltavou si po celá desetiletí uchovávají specifický ráz a atmosféru. Činžáky s pavlačemi a hospody se tu mísí s hipsterskými podniky. Žižkov se dnes sžívá s razantní proměnou. Článek přinesl magazín City Life.

Vzpomínám na dobu, kdy náměstí Jiřího z Poděbrad tvořící přirozený předěl mezi Vinohrady a Žižkovem, působilo zpustle a nebýt monumentálního kostela, nikdo by mu nevěnoval velkou pozornost.

Dneska zde ve dne v noci pulzuje život. Jedna vedle druhé jsou na něm rozesety kavárny, bistra a vinárny a několikrát týdně se na prostranství konají také farmářské trhy.

Líbí se mi, že nákup proviantu je pro mnohé vlastně jen průhledná záminka, jak se sejít s přáteli či rodinou na snídani, svačinu či oběd. Trhy tak nabývají svého původního významu, protože kromě směnného obchodu sloužily odedávna především jako místo setkávání, kde si sousedé vyměňovali informace a drby.

Sousedské klevety postupně nahradily jiné komunikační kanály. Nejprve noviny, následovalo rádio a televize. A aby si lidé mohli informací i zábavy dopřát do sytosti, vznikla dominanta čtvrti – Žižkovská věž.

Televizní vysílač vysoký 216 metrů byl postaven v letech 1985 až 1992 podle plánů architektů Václav Aulického a inženýrů Jiřího Kozáka a Alexe Béma. Futuristicky vyhlížející stavba složená ze tří válcových ocelových tubusů dostala přednost před dalšími devatenácti návrhy.

Také lokalita v Mahlerových sadech byla strategicky vybraná tak, aby zaručila co nejširší pokrytí a zároveň stála mimo letecké trasy. Hlavní tubus, v němž jsou dva rychlovýtahy, přechází do anténního nástavce.

Ve výšce třiadevadesáti metrů jsou tři vyhlídkové plošiny, z nichž mohou návštěvníci za příznivého počasí dohlédnout až do vzdálenosti sto kilometrů.
Po věži se od roku 2000 plazí mimina, jde o obří sochy od výtvarníka Davida Černého. Impozantní je stavba především v noci, kdy je osvětlena.

Večerní hodina vlastně sluší celému Žižkovu, který ožívá. Míst, kde se na Žižkově potkat, existují desítky, zaslouženě se o něm hovoří jako o lokaci s nejvyšší koncentrací hospod v republice.

I když si místní stěžují, že postupně ty klasické mizí, nepropadala bych úplně panice. Cestou z kopce dolů k vrchu Vítkovu a tunelu, který vede do Karlína, není problém narazit na poctivé čtyřky i uhlazenější putyky.

Legendární je například Pivnice U Sadu, do které jsem chodila už před dvaceti lety. Nemám pocit, že by se v ní za tu dobu mnoho změnilo. Snad kromě elektronických pokladen, platebního terminálu a jídelního lístku. Ten se podstatně rozšířil a vybrat si z něho lze dokonce i dlouho po půlnoci. Kuchyň tu jede až do zavíračky.

Za návštěvu stojí i sousední podnik U Kurelů ve Chvalově ulici, který byl založený už roku 1907. Chodilo se sem nejen za zlatavým mokem, ale také za zábavou v podobě divadelních představení, čtení poezie i na tancovačky.

Během komunistické éry, kdy se to tu jmenovalo U Pošty, patřil mezi věrné zákazníky i dvorní fotograf Václava Havla Bohdan Holomíček a právě jeho fotografie ze stejné doby zdobí současný interiér.

Podnik se může pochlubit i poněkud choulostivějším prvenstvím. V polovině devadesátých let se tu uskutečnila vůbec první akce nazvaná nahoře bez. Na obnaženou dámskou obsluhu se prý každou středu po dobu několika let stála fronta. Uvolněnou morálku v něm však nyní budete hledat marně.

Příběh tak trochu vystihuje současný Žižkov, v němž se tradice mísí s modernou. Proto zde tak dobře fungují koktejlové bary, narvané k prasknutí mladými, stejně jako doupata, ve kterých jsou štamgasti technaři, pankáči a skinheadi. Není náhoda, že v uličkách pod televizní věží fungoval léta i klub Propast, později Základna, kde se formovala porevoluční subkulturní scéna.

Do kroniky pražské klubové scény se nesmazatelně zapsal i Palác Akropolis, který sídlí v rohovém domě postaveném na konci 20. let 20. století a ve svých útrobách ukrývá multifunkční sál, v jeho přízemí jsou navíc vybudovány kavárenské prostory.

Za první republiky sál sloužil především dramatické tvorbě, během války jako kino, socialističtí soudruzi dali přednost praktičnosti a z podzemních prostor udělali skladiště, kavárnu pak vystřídala lidová jídelna. Místo znovu ožilo až na začátku 90. let a za kulturním vyžitím sem zatím lidé chodit nepřestali.

Žižkov je svérázná čtvrť. Kdysi dávno místo činžáků rostla na území vinná réva, proto dostalo v půlce 19. století název Královské Vinohrady. Později bylo rozděleno na dvě části, Královské Vinohrady a Žižkov. V roce 1881 byl pak Žižkov povýšen císařem Františkem Josefem I. na město. Obě obce se v roce 1922 připojily k Velké Praze.

Zatímco Vinohrady se pozvolna proměnily v prominentní čtvrť, na Žižkov se stěhovali manuálně pracující a sociálně slabší, později sem byli také organizovaně vystěhováváni Romové z odlehlých součástí socialistického Československa.

Na přelomu 70. a 80. let pak komunistické hlavy pomazané zahájily asanaci starého Žižkova ve prospěch moderního velkoměsta s věžáky až do oblak. Bohulibý plán však naštěstí nevyšel, protože ho překazila sametová revoluce.

Možná proto se tu podařilo udržet atmosféru sousedské pospolitosti dodnes.
Vydáte-li se cestou z kopce jeho zaplivanými ulicemi s rozbitými chodníky a kočičími hlavami, určitě narazíte i na podniky s nenápadnými vchody, ve kterých se jejich štamgasti znají jmény a kam se cizí návštěvník sotva odváží vkročit, i na hospůdky, ve kterých se scházejí zedníci s důchodci, studenty a manažery. A mezi nimi vyčuhují obchody orientované na výběrové a ekologické zboží stejně jako kadeřnictví nebo salon krásy.

A pak jsou tu Husitská a Koněvova plné zastaváren, večerek. Těsně pod kopcem pojmenovaném podle majitele zdejší vinice Vítka z Hory je nesmrtelná putyka U Vystřelenýho oka. Její barevný interiér v kombinaci s pohotovou, i když poněkud ostřejší obsluhou a bohatým kulturním programem málokdy nechá člověka odejít před půlnocí.

A jen o pár kroků dál je pak nejstarší místní hostinec U Slovanské lípy. Kousek nad ním obchod, kde si může patriot pořídit tričko nebo mikinu s nápisem I Love Žižkov. To už je však člověk vlastně jednou nohou v sousedním Karlíně.

Najpredávanejšia slovenská značka Zlatý Bažant rozširuje svoje portfólio 0,0% pív a uvádza nový Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké. Novinka je úplne bez alkoholu, charakteristická výraznejšou sladovou vôňou a vyššou horkosťou, vďaka čomu ponúka plnú pivnú chuť. Obľúbená značka tak odpovedá na dopyt zákazníkov. Prostredníctvom novinky prináša pôžitok preferovanej horkejšej chute, a to zároveň aj tým zákazníkom, ktorí sa chcú úplne vyhnúť konzumácii alkoholu.

Novinka Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je vyrobená metódou tzv. studenej, alebo inak povedané riadenej, fermentácie. Kvasenie pri tejto metóde prebieha pri veľmi nízkej teplote, vďaka ktorej kvasinky neprodukujú žiadny alkohol, no napriek tomu sa uchová typická plná pivná chuť. Výsledkom je tak pivo úplne bez alkoholu, výnimočnej chuti, ktoré je zároveň charakteristické výraznejšou sladovou vôňou a vyššou horkosťou (28 EBU).

„Novinka Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je reakciou hurbanovského pivovaru na aktuálne preferencie našich spotrebiteľov, ktorí stále častejšie vyhľadávajú pivo horkejšej chuti. Zároveň pokračujeme v nasledovaní aktuálnych, moderných trendov v životnom štýle, s čím súvisí rastúci dopyt po variantoch bez alkoholu. Pivá v ponuke Zlatý Bažant 0,0% sú určené všetkým, ktorí nechcú robiť kompromisy medzi plnou pivnou chuťou a obsahom alkoholu,“ informuje Peter Tureček, Brand manažér značky Zlatý Bažant.

Novinka tak úspešne dopĺňa portfólio 0,0% pív obľúbenej značky, ktoré dnes zároveň ponúka: Zlatý Bažant 0,0% Svetlé a Zlatý Bažant 0,0% Tmavé. Vďaka nulovému obsahu alkoholu si možno pivá Zlatý Bažant 0,0% vychutnať vo všetkých situáciách, v ktorých je tolerancia alkoholu nulová – či už za volantom, pri pracovnom obede i v práci alebo pri aktívnom športe. Jednoducho kedykoľvek a kdekoľvek.

Zlatý Bažant 0,0% Extra Horké je dostupný v 500 ml plechovke za odporúčanú cenu 0,96 €.

Plzeňský Prazdroj od 1. října zdraží některá svá piva v lahvích a plechovkách. Zvýšení cen v průměru o 3,6 procenta, tedy asi o 50 haléřů, se dotkne zejména ležáků a prémiových piv jako Pilsner Urquell, Radegast 12 a Gambrinus 12. Čepovaných piv v sudech a tancích ani desetistupňových piv Gambrinus či Radegast v lahvích a plechovkách se zdražení nedotkne, beze změny zůstanou i všechny varianty nealkoholického piva Birell. Potvrdil to mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář.

Prazdroj naposledy zdražoval loni v říjnu, rovněž piva v lahvích a plechovkách o 3,6 procenta. Ceny čepovaných piv v sudech a tancích tak zůstávají na stejné úrovni od roku 2018.

„Prazdroj tak pokračuje v podpoře pohostinství, které je jedním z nejhůře zasažených segmentů koronavirovou pandemií. Pivovar už během nuceného zavření restaurací bezplatně vyměňoval prošlé pivo, aktivně podporoval iniciativu Českého svazu pivovarů a sladoven Zachraň hospodu a při znovuotevření hospod podpořil jejich provozovatele zhruba milionem piv pro jejich hosty zdarma,“ uvedl Kovář. Do znovunastartování celé ekonomiky a společnosti po koronavirové krizi investoval Prazdroj přes 300 milionů korun. Podpořil tak restaurace a hospody, ale i obchody, spotřebitele, své zaměstnance i obyvatele žijící v blízkosti jeho pivovarů.

Letošní zdražení zdůvodňuje pivovar svojí obchodní strategií. Konkurenční Pivovary Staropramen zatím zdražování nechystají. Se zvýšením cen některých výrobků naopak počítá budějovický Pivovar Samson.*