Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj postaví v plzeňském areálu nový automatizovaný sklad za stovky milionů korun. Stát by měl zhruba za 1,5 roku.

Součástí bude také automatizovaná přeprava zboží ve skladu, což umožní efektivnější skladování i rychlejší expedici zboží. ČTK to dnes řekl technický ředitel největšího českého pivovaru Pavel Šemík.

"V areálu v Plzni připravujeme nový automatizovaný sklad, který v budoucnu rozšíří naše skladovací kapacity. Práce na něm začaly letos v červenci, hotový by měl být začátkem roku 2023," uvedl. Podle něj jde o investici v řádu stovek milionů korun.

Plzeňský Prazdroj, který produkuje značky Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell, se během téměř 1,5 roku trvající pandemie koronaviru silně potýkal s omezeními provozu hospod a restaurací. "Přesto i letos pokračujeme v investicích do výroby v celkové výši jedné miliardy korun. Dokončili jsme novou varnu v Nošovicích (Radegast), rozšiřujeme skladovací prostory v Plzni a navyšujeme varní kapacitu ve Velkých Popovicích," řekl mluvčí skupiny Zdeněk Kovář.

Prazdroji klesl loni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Tržby se meziročně snížily o více než miliardu korun na téměř 16 miliard Kč. Hlavním důvodem nižších hospodářských výsledků bylo dlouhodobé uzavření pivnic vinou pandemie, a s tím spojený nižší prodej piv. Pivovar prodal loni v tuzemsku a v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,69 milionu hektolitrů, v cizině meziročně vzrostl o jedno procento na 4,52 milionu hl. Pivovar, který od roku 2017 vlastní japonská skupina Asahi, zdraží od října většinu produktů o tři procenta, v průměru o 46 haléřů na půllitr. Po třech letech se změny dotknou také čepovaných piv.

Nastává čas oběda. Stoly restaurace v pražském Karlíně jsou zčásti zaplněné, lidé obědvají. Vedle jídla mají na stole i sklenici piva. Velká část z nich přitom bude pravděpodobně nealkoholická.

„V práci chodíme na obědy většinu týdne do klasických hospod. Někdy tam jsou ta jídla těžší a člověk by si nejradši na slehnutí dal i malé pivo. To ale nejde, i kvůli tomu, že jezdím autem. Dřív jsem se nealko piv bál, říkal jsem si, že to určitě poznám na chuti. Teď si dám jedno dvě prakticky každý den a rozdíl už moc nevidím,“ vysvětluje výběr nápoje obchodní zástupce Milan Honejsek.

Obliba piv s nulovým procentem alkoholu u Čechů zkrátka roste. A to jak těch klasických, která mají co nejvíc připomínat jejich alkoholickou předlohu, tak zejména takzvaných pivních mixů – kombinaci nealkoholického piva a ovocných šťáv. „Nealkoholickým pivům se každoročně daří. V roce 2020 tvořilo z celkového množství vyrobeného piva určeného pro tuzemský trh 7,3 procenta, meziročně si tak polepšilo o 1,2 procenta,“ sdělila HN Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Po roční pauze se do areálu hanušovického pivovaru Holba opět vrátily davy návštěvníků, kteří tam dorazili užít si ryzí pivo z hor. Kromě půllitrů se svěžím zlatavým obsahem čekal na všechny bohatý program plný soutěží a koncertů. Pódium ale nepatřilo jen kapelám, ale také sládkovi Luďkovi Reichlovi, který byl oceněn za své pětadvacetileté sládkovské umění.

Pivovarské slavnosti se vždycky těšily velké oblibě. O tom svědčí i téměř vyprodaný areál pivovaru Holba s jedinečnou scenérií nádherných Jeseníků, kde tuto sobotu 4. září proběhly oslavy českého nejoblíbenějšího nápoje.

„Letos k nám na slavnosti dorazilo zhruba 4 200 milovníků piva. Celkem jsme vytočili 101 hektolitrů, což je cca 20 000 půllitrů. Při slavnostním zahájení jsme naráželi dřevěný soudek s našim podzimním speciálem, Václavovým ležákem, a také přáli našemu věrnému sládkovi Luďkovi Reichlovi k jeho pětadvacetiletému sládkovskému výročí. Je nejdéle působícím sládkem v historii našeho pivovaru. Jsme hrdí na to, že léta vaří tak skvělé pivo. Svědčí o tom řada tuzemských i mezinárodních ocenění, která naše piva získávají,“ vysvětluje Ing. Ondřej Hnila, manažer marketingu Holby.

Návštěvníci slavností měli v ceně vstupenky neomezenou konzumaci veškerého sortimentu Holby, ryzího piva z hor. Nechyběly ani různé pivní soutěže pro dospělé i děti, které měly především pobavit. A aby se lépe popíjelo, zahrály na akci např. kapely Slza, UDG nebo Dalibor Janda. Celý slavnostní den uzavřel ohňostroj.

Bude to divoký rok. Adam Matuška, spolumajitel a sládek minipivovaru Matuška, se včera dozvěděl, že bude otvírat první hospodu pivovaru Matuška. Zvítězil totiž ve výběrovém řízení na pronájem hospody v obecním činžáku v pražských Dejvicích. Otevřít musí do roka.

Loni touhle dobou Adam Matuška, který se v roce 2017 dostal do výběru Forbesu 30 pod 30, ladil první vlastní podnik takzvaně na domácím hřišti. Ve Forbesu jsme o něm nadneseně psali jako o hospodě. Ale ve skutečnosti je to bývalá zastávka v Broumech na Křivoklátsku, kde mají Matuškovi pivovar.

„Není to klasická hospoda, kde si sednete a najíte se, není to bistro a není to ani výčep. Zkomoleninu pivotéka jsme taky používat nechtěli, takže tomu říkáme pivní obchod, ve kterém si koupíte naše jak čepované, tak lahvové pivo,“ vysvětloval při otevření zastávky mladý sládek.

Zastávka se rozběhla skvěle. Během celého roku si do ní zákazníci jezdí pro pivo takzvaně do kufru, na čepované ale začali chodit i místní a turisté projíždějící na kole. Teď je před Matuškou větší úkol. Nová hospoda v metropoli, za jejíž pronájem dá ročně přes dva miliony korun a která by měla pojmout kolem sedmdesáti hostů.

Vznikne na zajímavém místě na křižovatce ulic Dejvická a Bubenečská v dohledu vestibulu metra Hradčanská, v přízemí domu, který byl několik let v havarijním stavu a v posledních měsících procházel kompletní rekonstrukcí.

Adam Matuška přiznává, že lokalita byla tím, co ho do výběrového řízení přitáhlo. „Dejvice jsou rezidenční čtvrť, která není závislá na turistech. Kdyby byl podobný prostor někde v centru Prahy, určitě bychom víc přemýšleli, jestli do toho jít,“ připouští pivovarník s ohledem na zkušenosti s covidem-19.

Obavy z nového přesto má. Jednou je nedostatek personálu, který z gastrosvěta odvál právě covid-19, a druhou komplikované shánění prakticky jakýchkoliv řemeslníků, které bude Matuška potřebovat kvůli zvažovaným úpravám interiéru.

Vnitřek hospody by měl odpovídat konceptu, který Adam Matuška zatím nechce příliš rozebírat. Základem ale má být dokonale ošetřené pivo, které doprovodí kvalitní, dobré a stejně rychle jako pivo servírované jídlo. Na úplně tradiční českou kuchyni postavenou na guláši a svíčkové, kterou by ke stolu donesl číšník, to podle všeho nevypadá.

Matuška nejde do pronájmu prostor v Dejvicích sám. Společně s ním se pod projekt hospody podepíší ještě Petr Tyrichtr a Bohumil Spěvák, kteří provozují karlínské bistro Krystal. Jejich role tak bude jasná – nabízet ve vlajkovém podniku pivovaru Matuška něco k snědku.

Češi preferují pivo z plechovky a kupují ho čím dál více. Jenže plechovek je nedostatek. Nestačí suroviny ani výrobní kapacita. Proto se v budoucnu pivo v plechu zdraží.

3× více plechovek za 10 let
Prodej nápojů v plechovce se mezi lety 2009 a 2018 ztrojnásobil. Většinu tvořilo pivo. Růst potvrzují i české pivovary. Prodej piva v plechovkách z produkce národního pivovaru Budějovický Budvar vzrostl v tuzemsku meziročně o 13 %.

Stejně tak prodeje plechovek Plzeňského prazdroje rostou stabilně od roku 2012 o 2 % ročně. Plechovky volí častěji i menší hráči a lokální pivovary –⁠ v moravském Litovli se rozhodli stočit novinku Litovel Řezaný Citron pouze do plechovek.

Pivo v plechu: hit lockdownu
Když přišel v roce 2020 první lockdown a zavřely se hospody, v pivovarech se obávali, komu pivo prodají. Po pár měsících se však situace ustálila a konzumaci v restauračních zařízeních téměř nahradila konzumace doma. Kvůli tomu spotřeba plechovek ještě narostla.

Na rozdíl od PET lahví, do kterých proniká kyslík z okolního prostředí, totiž plechovky udrží kvalitu nápoje – dokonce srovnatelně jako keg sud. Přitom jsou lehké, nerozbitné a necinkají.

Nedostatek surovin i kapacity
Jejich největší výrobce v ČR dokonce pro rok 2021 svou kapacitu zdvojnásobil na 1, 3 miliardy plechovek a přijal 20 nových zaměstnanců. I ostatní výrobci na narůstající poptávku reagují, jenže kapacity rostou pomaleji než trh a nestačí to. Podle šéfa pivovaru z Krušovic je nedostatek plechovek v celé Evropě a současně s tím roste cena výroby. Ceny hliníku vzrostly za poslední rok o 50 %.

Zatím mají velcí hráči ceny plechovek zafixované, ale do budoucna očekávají zdražení. Nedostatkovým zbožím se stávají kvůli cenám dřeva i palety, na kterých se transportuje prakticky všechno zboží včetně piva. I to se tak může odrazit v jeho ceně.

Pomůže třídění
Zmírnit problém s nedostatkem plechovek by mohlo efektivnější třídění – plechovky jsou totiž 100% recyklovatelné, jenže o tom málokdo ví. V některých obcích je možné plechovky třídit do žlutého kontejneru spolu s plasty. Jinde zase mají speciální, šedivý kontejner. A pokud nemáte poblíž ani jeden, měli byste plechovky zavézt do sběrného dvora.

Chce-li si někdo dát sklenici či půllitr soběslavského piva, má teď možnost. V Soběslavi totiž po 70 letech obnovili vaření piva. Úkolu vzkřísit tradici výroby zlatavého moku se ujala společnost Rašelina. Obnovený Měšťanský pivovar Soběslav se nachází v jejím sídle v Soběslavi Na Pískách. Pivo tady vaří podle postupů, které vycházejí z tradičních plzeňských receptur.

Točený světlý nebo polotmavý ležák si hosté mohou objednat třeba v hospůdce V Růžku na náměstí Republiky. Číšnice jim na stůl pivo přinese ve sklenicích či půllitrech s emblémem rožmberské pětilisté růže s náznakem stuhy. Tento znak je variací znaku měšťanského pivovaru, který se nachází na bráně do nádvoří soběslavského hradu. V jedné části hradu původní měšťanský pivovar přibližně od roku 1712 sídlil. Uprostřed zdi nad vjezdem na nádvoří je vyobrazený pivovarnický znak s královskou korunou, pivovarnickým náčiním a klasy ječmene. Pod znakem na skládané stuze lze přečíst nápis: Dej bůh štěstí! s letopočtem založení pivovaru 1628. Malý soběslavský pivovar byl totiž založený již v tomto roce a nacházel se v budově radnice na náměstí. Pozůstatkem a svědkem tehdejšího vaření piva v areálu hradu zůstává pivovarský komín. Na něm v současnosti mají hnízdo čápi, kteří ale letos již odletěli na jih.

„Od roku 1826 užíval pivovar výbor právovárečného měšťanstva," uvádí ve své knize Pohledy soběslavské Petr Lintner. Některé měšťanské domy ve městě měly takzvané právo várečné. V takovém domě býval v přízemí hostinec, krčma, šenk nebo mázhaus a tam se čepovalo pivo v pivovaru uvařené. „Od roku 1946 byla postupně výroba piva v Soběslavi omezována, až poslední sud opustil bránu pivovaru roku 1951," zmiňuje Petr Lintner, kdy tradice vaření piva ve městě byla přetržena.

To už ale v současných dnech neplatí, protože zlatavý mok z Měšťanského pivovaru Soběslav opět mohou zájemci ochutnat. V lahvích lze pivo zakoupit v Zahradním centru v sousedství sídla společnosti Rašelina. Kromě světlého a polotmavého ležáku mají v nabídce pšeničný speciál, svrchně kvašené Garden Ale a výrazně hořké IPA. Kdo by chtěl mít doma sklenici nebo půllitr s emblémem soběslavského pivovaru, má možnost. Prodávají je v infocentru v budově staré radnice, kde v Soběslavi bezmála před čtyřmi staletími s vařením piva začínali.

Pivní festivaly nejsou v Česku žádnou novinkou, vůbec poprvé se ale bude v tuzemsku konat festival věnovaný létajícím pivovarům. Nomad Beer Festival proběhne 10. a 11. září v Pražské tržnici v pražských Holešovicích.

Minipivovary zaznamenávají v posledních letech nebývalý boom, založit si ten svůj je ale pro většinu fajnšmekrů obrovská investice. K vlastnímu pivu vede i kratší cesta – tzv. létající pivovar. „Kočovné, létající nebo také nomádské – nejen těmito názvy se označují pivovary bez vlastního výrobního zařízení. Obvykle za nimi stojí nadšenci, kteří buď nemají dostatek finančních prostředků na vybudování vlastního pivovaru, anebo než do vlastní technologie zainvestují, chtějí si prošlapat cestu jako pivovarničtí „hosté“. Jsou tedy odkázáni na volné kapacity klasických „kamenných“ pivovarů, v nichž si pivo vyrábějí buď sami, nebo za asistence místního sládka,“ vysvětlil Jiří Sedláček, ředitel Nomad Beer Festivalu.

Festival bude mít v Česku premiéru. „Od roku 2012 podporujeme minipivovary prostřednictvím festivalů Pivo na Náplavce a Pivo v Tržnici. Příležitost měly dosud jen ty „kamenné“. Nyní nastal čas dát šanci také těm „létajícím“. Půjde o národní premiéru, pouze létajícím pivovarům se zatím žádný tuzemský festival nevěnoval, všude byly jen jako doplněk právě k těm kamenným. Tím bychom chtěli dát nomádům najevo, že v nich vidíme přínos pro zpestření tuzemského pivního trhu i potenciál, že časem „dolétají“ a stanou se z nich klasické pivovary,“ uvedl Jiří Sedláček.

Festival odstartuje v Pražské tržnici v pátek 10. září ve 14 hodin a potrvá do 22 hodin. Pokračovat bude i v sobotu, kdy bude trvat déle, jeho brány se milovníkům zlatého moku otevřou už v 10 hodin dopoledne a trvat bude opět do 22 hodin. „Vstup na festival i doprovodný kulturní program bude zdarma, podmínkou degustace piv však bude koupě 0,3l skleněného džbánku. Společně s festivalovou degustační kartou a tužkou bude za 100 korun, pro seniory za 70. Týž džbánek bude možné používat po oba dny konání festivalu. Vstupenky je možné koupit buď v předprodeji na goforboom.com, nebo na místě za tutéž cenu,“ sdělil Jiří Sedláček.

Hlavní místo budou mít na festivalu kočovné pivovary, chybět ale nebudou ani stánky s občerstvením a pochutinami k pivu. „Festivalu se zúčastní na dvacet létajících pivovarů či pivovarů, které byly létající, ale již přistály. Degustace piv proběhne výhradně ze skla, součástí akce bude i množství gastronomie vhodné k pivu a k tomu spousta skvělé muziky. K zahnání hladu si návštěvníci budou moci vybírat například z balkánské kuchyně, budou i kuřecí stripsy či tikka wrapy, seekh kebab wrapy, grilovaná kuřata a kachny a chybět nebudou ani chuťovky jako škvarkové tyčinky a cibulové kroužky. Pamatováno bude i na vegany a celiaky, kteří si budou moci dopřát třeba jídla z luštěnin nebo různé saláty. V pátek se o kulturní vložku postarají české kapely Brass Avenue, Delta Blues Jam a Doggybag, v sobotu čeští Circus Problem, česko-nizozemští Rí Ra a ZVA 12-28 Band ze Slovenska,“ vyjmenoval Jiří Sedláček.

PŘIHLÁŠENÉ PIVOVARY:
Beranův pivovar (Trávníček u Českého Dubu / Liberecký kraj)
Bitches Brew Company (Bakov nad Jizerou / Středočeský kraj)
Brewi (Praha)
Four Elements (Praha)
HoppyHedgehog (Praha)
Chmeloun létající pivovar (Kralupy nad Vltavou / Středočeský kraj)
Maus Craft Brewery (Kladno / Středočeský kraj)
Pivovar Létající Bezdomovec (Ostrava / Moravskoslezský kraj)
Pivovar Lípák (Česká Lípa / Liberecký kraj)
Pivovar Lončák (Jičín / Královéhradecký kraj)
Pivovar Potmehúd (Praha)
Pivovar Strašák (Nové Strašecí / Středočeský kraj)
Psychovar (Řevnice / Středočeský kraj)
Rampelník (Chlumětín / Kraj Vysočina)
WildCock (Praha)
Žacký pivovar Auersperg (Žáky u Čáslavi / Středočeský kraj)
Rodinný pivovar Vik (Praha) – pivovar, který už přistál

Netradičně zahájila školní rok Střední hospodářská a lesnická škola ve Frýdlantě na Liberecku. Učitelé, žáci i jejich rodiče přišli ručně sklízet chmel ze školní chmelnice. Škola z něj uvaří pivo, se kterým chce zabodovat v soutěži Regionální potravina.

Hospodář a Čeledín. To jsou školní piva, která Střední hospodářská a lesnická škola ve Frýdlantě začala vařit před čtyřmi lety. Poptávka po nich byla tak veliká, že škola rozšířila svoji chmelnici a letos nechá uvařit i třetí druh piva. Pokřtila ho Frýdlantský kočí.

Pro školu je to tak další výrobek, se kterým se chce účastnit soutěže Regionální potravina Libereckého kraje.

S blížícím se svátkem Dne horníků se milovníci piva ptají, zda bude letos na pouti jejich oblíbený Horňák.
Nejde o sokolovského rodáka a pěveckou hvězdu z dob socialismu, který je nyní soudcem Nejvyššího soudu, ale o spodně kvašený 13stupňový speciál, který uvařil sládek Jan Rada ze sokolovského minipivovaru Permon.

Tradici přípravy tohoto speciálu obnovili v Sokolově před šesti lety. Tehdy to bylo u příležitosti 90. výročí otevření tamního Hornického domu. O pivě a jeho vlastnostech řekl pár informací samotný sládek.

„Vaříme několik speciálů, Horňák je jedním z nich. Po loňské pauze ho budou moci lidé opět ochutnat. Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, je trochu více hořké a obsah alkoholu je kolem pěti procent,“ popisuje vlastnosti speciálu Rada.

V pivovaru letos uvařili 1500 litrů tohoto moku. Nyní dozrává v tancích a lidé ho budou moci ochutnat již na Dni horníků v sobotu 11. září.

Speciál už ochutnali i zástupci města a pivo si pochvalovali. "Povedlo se, je jak má být. Můžeme čepovat," shodli se.

Benešovský Pivovar Ferdinand obnovil část ležáckých tanků z roku 1968. Po téměř dvouleté renovaci uvádí do provozu 18 tanků s celkovým objemem 2340 hektolitrů.

Kapacita sklepa tak vzrostla na 10.200 hektolitrů, informoval ČTK Ladislav Lojka z pivovaru. Renovace stála 3,5 milionu korun.

"Stavební práce probíhaly za provozu a vzhledem ke stálé teplotě, která je u nás ve sklepě kolem tří stupňů, bylo potřeba počítat s delší dobou vysychání a tvrdnutí stavebních hmot," uvedl jednatel pivovaru Petr Dařílek.

Do svých areálů investují i ostatní středočeské pivovary. Krušovický pivovar loni spustil výkonnější plechovkovou linku a otevřel větší sklad. Pivovar Herold v Březnici zase plánuje instalaci nové plynové kotelny a chce investovat do strojů na stáčení lahví. Jeho záměry však zbrzdila koronavirová pandemie.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho součástí je humnová sladovna, která vedle benešovského pivovaru zásobuje také další pivovary po celé republice i v zahraničí.

Pivovaru Ferdinand loni klesl výstav na 22.920 hektolitrů piva z předloňských 29.000 hektolitrů. Za poklesem byla stejně jako u jiných pivovarů pandemie covidu-19 spojená s uzavřením restaurací. Z celkového ročního výstavu benešovský pivovar loni stočil do skleněných lahví 5846 hektolitrů a do plastových 1575 hektolitrů piva. Zbytek výroby skončil v sudech, plechové obaly pivovar nepoužívá.