Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Velikonoční piva a jiné speciály mají stále více příznivců

Publikováno:před rokemZdroj:Kultura21.cz

K Zelenému čtvrtku patřilo podle tradic zelené pivo. České pivovary se vracejí k tradici výroby speciálních piv pro různé slavnostní příležitosti. Mnohé pivovary vidí v rozšíření nabídky šanci, jak si udržet zákazníky. A mnozí pivaři, kteří ještě před pár lety pivními speciály opovrhovali, jim nyní stále více přicházejí na chuť.

Tradičně vaří zelený velikonoční pivní mok například pivovary Starobrno, Janáček v Uherském Brodě a pivovar Krásné Březno. Starobrněnský pivovar uvařil své Zelené pivo již pojedenácté. Historie starobrněnského Zeleného piva sahá do roku 2006. Letos ho místní sládci uvařili 4600 hektolitrů.

V Česku se zelené speciální pivo vztahuje zejména k Velikonocům. Velikonoční speciál uchystal letos i pivovar Rohozec nebo náchodský pivovar Primátor. Pivovar Jihlava nabídl svůj sváteční speciálů Krasličák ve více než tisícovce českých restauračních zařízení. Velikonoční speciály, většinou vícestupňová piva, připravují také mnohé minipivovary.

Speciální piva k různým svátečním příležitostem mají v Čechách dlouholetou tradici. Podobné pivní speciály se budou vařit stále více. Bývalo to zvykem pivovarů za první republiky a za Rakouska. Obvykle bylo zvláštní pivo na Vánoce, na Velikonoce a na další svátky; při všech, většinou nějak s církví propojených událostech, se vařilo speciální pivo. A podíl speciálního piva ve výstavu pivovarů se stále zvyšuje. Čeští pivaři se mění, jejich chutě se rozšiřují; dnes je zájem o pivní speciály, o piva nefiltrovaná, piva pšeničná.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Svaz navazuje na dlouhou tradici, jejíž počátky spadají do druhé poloviny 19. století. Český svaz pivovarů a sladoven v současnosti svaz sdružuje 23 pivovarských společností, 7 sladoven a 19 přispívajících členů.

Pánové, chuťové buňky do pozoru: Je zde pivo s příchutí vaginy!

Publikováno:před rokemZdroj:Blesk.czAutor:Veronika Pavlíková

Co muži milují? Přece pivo a ženy. V Polsku začali vařit produkt z kategorie 2 v 1! Mok s příměsí esence ženskosti – pivo kvašené za použití vaginálních kvasinek!

Zdá se vám to jako pouhopouhý aprílový žertík? Opak je pravdou! Nápad se pokouší zrealizovat skupina polských inovátorů v čele s Wojciechem Mannem. A představte si, že k výrobě prvních vzorků použili vaginální kvasinky krásné české modelky Alexandry Brendlové (31)!

Vyberou miliony?
Neobvyklý nápoj nese název The Order Of Yoni (Yoni v sanskrtu znamená vagina) a na internetu právě v tzv. start-up programu shánějí investory – potřebují prý asi čtyři miliony korun. „Pak klidně uvaříme každému pivčo i z vaginálních bakterií jeho ženy či milenky,“ slibují na webu Poláci.

Prazdroj zvýší od července mzdy o 1,8 procenta, příští rok o 2,5 procenta

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj zvýší od července tarifní mzdy v průměru o 1,8 procenta podle individuálního výkonu. Od července 2017 vzroste mzda o dalších 2,5 procenta. Vyplývá to z dvouleté kolektivní smlouvy, kterou dnes podepsalo vedení firmy se zástupci odborových organizací. Smlouva platí od 1. dubna, řekla mluvčí největšího českého pivovaru Judita Urbánková.

Loni v září pivovar sdělil, že mzdový průměr zaměstnanců převyšoval bez platů manažerů částku 31.300 Kč. Mzda zahrnovala kromě tarifní složky také výkonové bonusy i balíček benefitů poskytovaných každému zaměstnanci. Aktuální průměrnou mzdu Urbánková neupřesnila.

"Obě strany se dále dohodly nad rámec kolektivní smlouvy a kolektivního vyjednávání na vyplacení jednorázové mimořádné odměny všem zaměstnancům ve výši 5000 Kč a benefitech v hodnotě 2000 Kč," uvedla mluvčí. Důležitou součástí je nově dohodnuté tříměsíční odchodné. Nárok na něj vznikne zaměstnanci, který se dohodne na rozvázání pracovního poměru z důvodu odchodu do důchodu. Zaměstnanci také dostanou nově kromě piva na dovolenou další dvě balení piva na Vánoce.

"Podepsaná kolektivní smlouva zaručuje našim zaměstnancům a jejich rodinám navýšení jejich sociálních jistot," řekl předseda odborové organizace Bohumír Matas.

Průměrná mzda v Plzeňském kraji činila za celý loňský rok 25.574 korun, což bylo meziročně o 3,7 procenta více, tedy o 920 korun. Mzda v kraji byla za loňské čtvrté čtvrtletí i za celý rok čtvrtá nejvyšší v ČR, po Praze a Středočeském a Jihomoravském kraji.

Plzeňské velikonoční pivo dorazilo do Vatikánu

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Andrea PánkováPrazdroj

Plzeňský sládek Václav Berka se ve středu zúčastnil generální povelikonoční audience u papeže Františka 
a již tradičně při této příležitosti předal české pivo.

Letos také připojil list milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjadřuje sounáležitost s papežem vyhlášeným Rokem milosrdenství.

Požehnaná velikonoční várka ve formě 2016 lahví piva Pilsner Urquell dorazila do Vatikánu už pošesté. Ve večerních hodinách pak za přítomnosti zástupců české ambasády, Svatého stolce a členů diplomatického sboru Václav Berka narazil sud piva Pilsner Urquell v českém poutním domě Velehrad.

Pivovar Pilsner Urquell navázal na více než sto let zapomenutou tradici, kdy si tehdejší papež Lev XIII. nechal na doporučení svých lékařů dovézt plzeňské pivo, které dle jeho doktorů mělo příznivé účinky na papežovo zdraví. Plzeňské pivo mu však zachutnalo natolik, že si od té doby pro něj nechal posílat pravidelně.

Kováře v čele Pivovarů Staropramen vystřídá Kovařík, vrací se z Maďarska

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czStaropramen

Staropramen má po osmi letech nového generálního ředitele. Od dubna pivovar povede Petr Kovařík - manažer s více než dvacetiletou praxí v pivovarnictví, který se do Česka vrací po několikaletém řízení sesterské společnosti Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Ve funkci Kovařík střídá Zbyňka Kováře.

Kovařík do pivovaru Staropramen nastoupil v roce 1994 po studiu na Vysoké škole chemicko-technologické a brzy se vypracoval na manažerské pozice ve výrobě smíchovského pivovaru.

Pro získání zkušeností s celkovým řízením pivovaru v roce 2000 odešel na severní Moravu a stal se v pořadí 13. vrchním sládkem pivovaru Ostravar. Po dvou letech se vrátil zpět do Prahy jako vrchní sládek pivovaru Braník.

Svou výrobní zkušenost Petr Kovařík později rozšířil také o řízení oddělení logistiky z pozice ředitele. Šest let působil na postu ředitele obchodu. A to obou prodejních kanálů: gastronomie i maloobchodu. K pětileté obchodní zkušenosti z Česka si v roce 2010 přidává také řízení obchodu na Slovensku.

V roce 2011 Kovařík odešel sbírat mezinárodní zkušenosti do sesterské společnosti Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Tam působil jako ředitel oddělení pro klíčové zákazníky, v roce 2012 se pak stal generálním ředitelem pivovaru.

Působení Kovaříkova předchůdce v čele firmy Zbyňka Kováře se kryje s dobou, kdy pivovary hledaly různé pivní a jiné alternativy ke klasickému prodeji piva. Výrobce trápí zejména klesající návštěvnost restaurací a hospod a s tím spojený pokles odbytu sudového piva. Za jeho éry Staropramen přišel s novou kategorií ovocných pivních mixů. „Tato kategorie pomohla celému pivnímu trhu v období poklesu navýšit objemy prodeje v řádu stovek tisíc hektolitrů,“ uvedl mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v Česku a také významným českým exportérem piva. Vyváží do Kanady, USA, střední Evropy či Velké Británie. Patří do skupiny Molson Coors Brewing Company, která je jednou z největších pivovarnických společností světa.

Firma ročně prodá kolem 3,1 milionu hektolitrů piva a nápojů. Předloni prodělala 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun.

Kováře v čele Staropramenu vystřídá Kovařík, šéf maďarských pivovarů Borsodi Sorgyar

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKStaropramen

● Zbyněk Kovář řídil Pivovary Staropramen osm let.
● Petr Kovařík nastoupil do Staropramenu již v roce 1994 a postupně se vypracoval do manažerských pozic.
● Současný ředitel bude dál pracovat pro společnost v jiné zemi.

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář (42) po osmi letech ve funkci končí. Vystřídá ho Petr Kovařík (45), který dosud řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Kovařík nastoupil do Staropramenu v roce 1994, po čase se vypracoval na manažerskou pozici ve výrobě smíchovského pivovaru. V roce 2000 odešel na Moravu a stal se vrchním sládkem pivovaru Ostravar. Po dvou letech se vrátil zpět jako vrchní sládek pivovaru Braník. Od roku 2005 byl ředitelem obchodu, po pěti letech začal řídit obchod na Slovensku. V roce 2011 začal působit v Borsodi Sorgyar, zprvu jako ředitel oddělení pro klíčové zákazníky, o rok později se stal generálním ředitelem společnosti.

Kovář by měl nadále působit ve společnosti Molson Coors, která Staropramen vlastní. Měl by pracovat v jiné zemi, kterou ale firma neuvedla.

Pivovary Staropramen jsou dlouhodobou dvojkou na českém trhu. Ročně prodají kolem 3,1 milionu hektolitrů piva a nápojů.

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun.

Staropramen vzhlíží k americkému trhu, může mu pomoci fúze gigantů

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerStaropramen

Fúze dvou největších pivovarských skupin na světě AB InBev a SABMiller by mohla pomoci i tuzemské dvojce, Pivovarům Staropramen.

Součástí spojení pivních gigantů AB InBev a SABMiller je transakce, při níž majitel smíchovského a ostravského pivovaru Molson Coors odkoupí od SABMilleru zbývající polovinu ve společném americkém podniku Miller Coors. Následkem toho by se měl stát druhým největším pivovarem ve Spojených státech.

„Pokud vše dopadne, jak je naplánováno, a Molson Coors bude americkou firmu vlastnit ze sta procent, tak bychom měli mít mnohem volnější ruce, co se týče prodejů značky Staropramen na americkém trhu,“ říká odcházející šéf Staropramenu Zbyněk Kovář. Dosud totiž podle něj musela panovat shoda obou vlastníků nad finálním portfoliem, zejména importovaných značek, což pozici Staropramenu omezovalo.

„V tomto ohledu se nám americký trh daleko více otevře,“ doufá Kovář. Staropramen stejně jako ostatní velké domácí skupiny sází v posledních letech na export. Ten jim nahrazuje poklesy či stagnace na českém trhu. Pivovaru tak loni stoupl export o sedm procent na více než šest set tisíc hektolitrů.

Ohromný potenciál
Na nárůst má podle Kováře vliv právě i to, že pivovar je od roku 2012 součástí kanadskoamerické skupiny Molson Coors, sedmé největší na světě, neboť majitel řadí značku Staropramen mezi tři hlavní globální značky celé skupiny.

Americký trh ale zatím pro Staropramen jedním z hlavních není a v pořadí zemí podle exportu je zhruba na desátém místě. Potenciál je tam přitom podle Kováře obrovský, protože to je jeden z největších pivních trhů na světě, který je zároveň velmi otevřen importu.

„Americký trh je také mnohem bohatší a množství lidí si může dopřát platit vyšší ceny. Tím pádem jsou ochotni připlatit za importované pivo z Česka i z jiných zemí,“ míní Kovář.

Velikonoční IPA speciál HUTMAN 14°

IPA 14° (India Pale Ale) je svrchně kvašený speciál typu Ale. Tento typ piva vznikl v Anglii v době, kdy Britové začali intenzivně kolonizovat Indický subkontinent. IPA se vyznačuje vyšší hořkostí a jelikož je chmelena tzv. za studena, zákazník ocení zejména výrazné chmelové aroma a samozřejmě vyšší hořkost, která je typickým prvkem tohoto druhu Ale.

Krušné časy Staropramenu. Prodeje padají, šéf odchází

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKStaropramen

Společnosti Pivovary Staropramen loni klesly prodeje piva a ostatních nápojů na 3,12 milionu hektolitrů, což znamená meziroční pád o 40 tisíc hektolitrů. I přesto zůstává podnik na českém trhu stále dvojkou za Plzeňským Prazdrojem.

Pražské manažery naopak těší růst exportu - nejznatelněji na Slovensku, v Británii a Německu. „Za dalším nárůstem exportu Staropramenu, který překročil hranici 600 tisíc prodaných hektolitrů, stojí správně zvolená marketingová strategie spolu s posílením role značky v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors,“ myslí si Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen.

Staropramen je součástí této severoamerické skupiny od roku 2012. Tehdy jej odkoupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev.

Podle Barvíka se stále více prodávají částečně zkvašené mošty. Společnost loni začala nabízet jejich dvě nové příchutě pod značkou Carling. Firmě také stoupají prodeje nápojů v plechovkách.

Firma v roce 2015 investovala do stáčecí plechovkové linky na pražském Smíchově více než 100 milionů korun. „Výsledkem investic do podpory plechovek je meziroční růst jejich prodejů o téměř 20 procent,“ uvádí firma. Převzala také distribuci prémiového mexického ležáku Corona.

Do restaurací k fotbalu
Firma se snaží dostat co nejvíce hostů do restaurací, během loňského roku proto nabídla hospodským zvýhodněnou nabídku televizních přenosů sportovních zápasů na O2 sport. Do projektu se podle ní zapojilo více než 700 hospod, tržby jim vzrostly přibližně o desetinu.

Pivovary Staropramen předloni prodělaly 2,32 miliardy korun. Důvodem byly podle výroční zprávy umístěné ve Sbírce listin účetní odpisy, provozní výsledek činil kladných 2,25 miliardy korun. Skupina v roce 2014 za pivo v Česku utržila téměř 3,1 miliardy korun, v zahraničí přes 4,2 miliardy. Celkové konsolidované tržby byly předloni 7,94 miliardy korun.

Šéf se klidí
Další věc, kterou musí firma vyřešit, je odchod dlouholetého generálního ředitele Zbyňka Kováře. „Rozhodoval jsem se, jestli se ve Staropramenu snažit dožít, což by bylo určitě pěkné. Pro svůj osobní rozvoj jsem si ale říkal, že toho mám ještě hodně před sebou,“ vysvětlil dvaačtyřicetiletý Kovář deníku E15. Ředitelskou kancelář vyklidí k poslednímu březnu.

Společnost provozuje dva pivovary, smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar. Na domácím trhu jí patří druhé místo. Jedničkou je Plzeňský Prazdroj, který loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, tedy zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o 12 procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Heineken ČR loni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a částečně zkvašených moštů, jeho nejprodávanějším pivem byly Krušovice.

Sládková Martina Valterová z Teplic. Ženy vaří pivo líp!

Publikováno:před rokemZdroj:Živnostenské listyAutor:Kateřina KotalováMonopol

Její povolání je typicky chlapské a výsledek její práce se může lehko dotknout mužské ješitnosti. MARTINA VALTEROVÁ (47) vaří pivo, podle mnohých vynikající, a přestože pivaři by jen stěží poznali, že to, co právě mizí v jejich hrdlech, vařila žena, ona tvrdí, že ženské pivo se prostě pozná! Být sládkovou je fuška, ale ona by neměnila za nic na světě!

S pivem pracuje už devětadvacet let! Než přišla nabídka vařit v novém teplickém minipivovaru, pracovala čtvrt století ve Zlatopramenu a pak čtyři roky v ústeckém pivovaru Na Rychtě. „Odešla jsem tehdy z pivovaru Rychta kvůli nějakým neshodám s muži a dostala jsem nabídku pracovat v laboratoři v lihovaru. Myslím, že i taková práce by mě bavila, do všeho jdu na plný plyn,“ říká za každých okolností optimistická Martina Valterová. Nástup do laborky se nakonec nekonal, předběhla ho nabídka, kterou milovnice piva zkrátka nemohla odmítnout. „Když přišla nabídka ze vznikajícího malého pivovaru v srdci Teplic, neváhala jsem ani chviličku,“ vzpomíná Valterová na okamžik, který zlomil její profesně ne úplně šťastné období. Po novém teplickém pivovaru Monopol se poprvé rozhlédla předloni v listopadu. „To to tady ještě nebylo hotové, všude byli zedníci, začínala se montovat pivovarská technika, takže jsem si mohla vše pořádně ohlídat. První várku jsem uvařila koncem března, v té době ještě probíhaly úpravy interiéru, všude byl prach a hluk, ale samotný pivovar byl připravený a bylo potřeba, aby pivo mělo čas uležet do otvíračky,“ vypráví sládková začátky teplického minipivovaru, který otevřel teprve vloni na konci května a o kterém se za krátkou chvíli vědělo široko daleko. Vznikl totiž v půvabných secesních prostorách bývalého varieté, a tak interiér lahodí oku a dobré jídlo a především dobré pivo chuťovým pohárkům.

Těžký začátek
A to to přitom chvíli vypadalo, že se snad ani neotevře. Po takřka čtyřleté rekonstrukci se čekalo na poslední povolení od hasičů, a tak zatímco pivo Martiny Valterové už netrpělivě leželo v tancích, to potřebné razítko pořád nikde. „A tak jsme ho začali prodávat na náměstí na farmářských trzích. Měli jsme s tím nečekaný úspěch. Prodávali jsme tři sta lahví denně. Bylo to strašně únavné, museli jsme stáčet pivo do sudů a zavážet několikrát denně, aby nebylo v teple a zůstalo pořád čerstvé. Na místě se lepily etikety, nestíhalo se. Ale i když jsem padala únavou, měla jsem radost a byla to předzvěst, že se Monopolu bude dařit,“ vypráví Valterová, která dnes vaří dvakrát do týdne po dvou várkách o deseti hektolitrech. Jednu várku vaří zhruba deset hodin. Přestože to, co ve Zlatopramenu zastalo dvacet lidí, musí stihnout sama, nestěžuje si ani náznakem.

Monopol má monopol
Její pivo je k mání pouze v pivovarské restauraci a hotelu Monopol v Teplicích a za měsíc se tam vypije až osm tisíc litrů. Jinde si na něm nepochutnáte, a to zřejmě ani v budoucnu. „Nechci, aby to znělo nabubřele, ale jsem pyšná na hodnocení mého piva a nechci, aby se zkazilo cestou nebo nedobrým zacházením. Naši kluci u výčepu v Monopolu jsou ode mě proškolení a kontrolovaní, tady jsem si čistotou a správným čepováním jistá, jinde bych ji nemohla garantovat,“ vysvětluje důvody, proč se dál než za hranice Teplic pivo Monopol nedostane. Na čistotu je Martina pes. „Nejsem si jistá, jestli pivař pozná, že pro něj obsah jeho sklenice vařila ženská nebo chlap, ale rozhodně se ženská pozná při vaření, líp totiž udrží tu čistotu. Radši tu budu o to déle, ale chci mít čisté tanky a dodržet časy sanitací. Myslím, že i to nás pivovarnice liší od pivovarníků,“ usmívá se.

Prototypy z kuchyňského kastrolu
S muži pracuje celý život, vyhovuje jí to, ale přiznává, že ne všichni jsou ochotní přijmout ženský pohled na věc. Na pivo, chcete-li. Pětadvacet let strávila ve Zlatopramenu, že je žena, nikomu a ničemu nevadilo, ale než aby přihlížela tomu, jak se pivovar řítí do záhuby, tehdy tedy do područí Heinekenu, raději odešla do pivovaru Na Rychtě. Tam už ženskost byla trochu na obtíž. „Když jsem začínala ve Zlatopramenu, byla to psina, s chlapama jsme se bavili, ale když nás začali kupovat, legrace skončila, přišly první výpovědi a lidi začali být nervózní. Že později skončil i pivovar, mě mrzelo hodně. Na Rychtě byl problém, že jsem ženská, že nemohu dělat všechno jako chlapi, a asi to vadilo. Odešla jsem kvůli vztahům. Uvědomila jsem si, že si musím vážit sama sebe,“ vzpomíná sympatická sládková. Rozhodnutí vstoupit do Monopolu bylo prý nejlepší v jejím životě. „Myslím, že teď jsem na vrcholu, nepotřebuju víc. Chci klid na práci, žádné hádky, stres a intriky,“ říká. A není divu. Na své pivo ještě neslyšela křivého slova, od lidí ani odborné veřejnosti. Nejvíce si lidé oblíbili její polotmavou jedenáctku Karlík a višňovou jedenáctku a čtrnáctistupňový Ale i světlý ležák, který získal prestižní cenu časopisu Pivo, Bier & Ale pro nejlepší nové spodně kvašené pivo roku 2015. „Náš Ale tady pijí ženské po půllitrech, jak jim chutná. Určitě to je tím, že jejich chutím jako ženská víc rozumím. Nejprve jsem ho vařila doma v hrnci a až u posledních třech verzích jsem si říkala, že to je konečně ono. Chutnalo i majitelce pivovaru, a tak jsem to začala vařit tady. Říkala jsem si, že když to chutná jí a mně, bude chutnat i ostatním ženám. A opravdu,“ prohlédne si pečlivě skleničku s právě natočeným Alem. „Mám ráda pivo s řízem. Nesnáším pivo, které leží jako mrcha. Vařím ho tak, aby chutnalo mně a líbilo se mi na pohled. Dělám ho vlastně pro sebe a mám radost, že chutná i hostům.“ Desítku byste v Monopolu hledali marně. Nevyplatí se. „Je tam jen o pár gramů chmele a pár kilo sladu méně, výrobní náklady jsou tedy srovnatelné se silnějšími pivy, ale lidé jsou zvyklí, že desítky jsou levnější. Naštěstí je tady po nás nikdo nevyžaduje,“ usmívá se úlevně.

Pivo hlídá na dálku
Všechny receptury jsou její vlastní. „Ve velkém pivovaru jsou dané, tam jsem vařila tak, jak mi řekli, tady jsem svým pánem, můžu si s těmi recepty hrát a zodpovídám za ně. Vím z minulosti, co to je chodit do práce se stresem, se scvrklým žaludkem. Tady je pohoda. Dělám sama, plánuju sama, když chci jet na dovolenou, předvařím si a vzdáleně kontroluji teplotu. V létě jsem byla na Korsice, tam jsem šla vždy do wifi zóny, nastavila teploty tanků a zase se vrátila na pláž."

Doma pivo nepije
Pokud tedy zrovna nekontroluje pivo z Korsiky, tráví v Monopolu každý den. „Vstávám v půl páté, pět minut po páté mi jede trolejbus a v pět třicet vlak. Dojíždím do Teplic z Ústí nad Labem. Mám ráda rána, je klid, nikde nikdo. V šest jsem tady a v pět odpoledne mám většinou hotovo, ale zpravidla se tady zaseknu ještě na kafíčku,“ ukazuje směrem k malebné secesní kavárně, jež rovněž patří k Monopolu. Že by si po práci zašla na jedno k sobě, to nehrozí. „Samozřejmě ochutnávám, ale pivařka nejsem. Třeba doma si pivo neotevřu,“ překvapuje paní sládková, a to jsou v její domácnosti od fochu dva. Její partner Miloš je obchodním sládkem u Bernarda. „Naše večery jsou o pivě, ne že bychom ho popíjeli, ale řešíme třeba kvašení nebo různé styly piva,“ směje se Martina Valterová. V partnerovi našla Martina po smrti rodičů obrovskou oporu a pochopení. Je totiž jediný v rodině, kdo se pivu profesionálně věnuje. „Řemeslo jsem nezdědila, u nás se tomu nikdo nevěnoval. Maminka pracovala jako prodavačka dámských oděvů a tatínek byl elektromechanik. Starší sestra je pedikérka, mladší překladatelka a bratr pracuje ve firmě, která se zabývá servisem zdravotnických přístrojů. A ani já jsem neměla dříve touhu být sládkovou. Chtěla jsem studovat ekonomickou školu, ale nedostala jsem se na ni, a tak mi tatínek zajistil potravinářskou v Plzni, kam jsem ve čtrnácti letech odjela na internát,“ vzpomíná na rozhodující okamžik v jejím životě Valterová. „Tehdy se vědělo, kam po škole nastoupíte, a protože jsem byla z Ústí, nastoupila jsem tam. Po celou dobu studia jsem tam chodila na brigádu. Už tam jsem poznala, jaká je pivovarnictví dřina, ale to mě nezaskočilo. Není to o tom být jenom v teple, ve sklepích musíte mýt tanky, na spilce kádě, a tam je v zimě pořádná kosa.“

Dohled shůry
Dnes by se Martinin tatínek bil v hruď, jak dobře tehdy v jejích čtrnácti letech rozhodl. Dceřina úspěchu se ale nedožil on, ani Martinina maminka. „Tatínek mi zemřel, když mi bylo 17 na selhání srdce, pět let byl po nemocnicích, každou neděli jsme ho chodili navštěvovat, něco jsme mu přinesli, popovídali si a za týden znovu. Maminka podlehla rakovině, když jsem dělala ještě ve Zlatopramenu, takže vůbec neví, jakou jsem nastartovala dráhu. Bylo to těžké období bez rodičů. Obzvlášť maminka mi chybí. Zemřela v době, kdy nás vychovala a mohla si začít užívat života a odpočívat. Myslím, že to bylo nejtěžší období v mém životě. V té době totiž navíc Zlatopramen přebíral Heineken a funkce začali dostávat jiní lidé a ti, kteří něco uměli a hlavně pivovar dobře znali, začali být na obtíž. Pamatuji si, jak mi kolega říkal, že nechápe, že jsem se ještě nesesypala. Ale netýkalo se to jenom mě.“ Život je pes, to Martina ví líp, než mnozí jiní.

Na vrcholu blaha
Když potřebuje vyčistit hlavu, vezme pohorky a vyrazí na túru. Zatímco jiní cestou odpadávají, Martině je nejlépe ve třech tisících. „Miluji vysokohorskou turistiku. Tam nahoře to je skvělý pocit. Ani nevím, k čemu bych ho přirovnala. Ráda jezdím do Alp, ale moc mě baví i procházky po českých lesích. Nemáme televizi od doby, kdy se přešlo na digitální vysílání a já jsem si kvůli tomu nechtěla pořizovat novou ani set top box. A tak raději vezmeme naši třináctiletou bernskou salašnickou a ušli jsme denně klidně sedm osm kilometrů,“ přiznává Valterová. Mnoho času na procházky jí ale nezbývá, v pivovaru je denně, i když nemusí. „Nedá mi to ani v neděli, abych to nepřijela zkontrolovat,“ zvedne obočí v nevinném gestu. „Tohle je můj život. Jsem šťastná, i když jsem unavená.“

A jestli má z něčeho strach? Snad jedině z toho, že by minipivovarům zvedli spotřební daň. „To by pro nás bylo hodně nepříjemné. Málokdo si uvědomuje, že my máme třikrát tak větší výrobní náklady. Pokud by ji zvedli, minipivovary by to neskutečně zatížilo,“ krčí rameny teplická sládková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.05.2017 16:004.995/4.995