Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovary připravily speciály na slavnosti piva, které se letos konají od čtvrtka do konce září. Devátý ročník Dnů českého piva slavnostně odstartovali pivovarníci na dnešní Svatováclavské slavnosti při vyhlášení degustační soutěže České pivo pro velké pivovary. Českým ležákem roku se stal Zubr Gradus. Na dalších pozicích se umístily Litovel Premium a Holba Premium. ČTK to oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven a některých pivovarů.

Pivovary se snaží nalákat v tomto týdnu do restaurací a hospod co nejvíce hostí. "Česká hospoda je po staletí středobodem společenského života a pivo v ní hraje zásadní roli," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Například Pivovary Staropramen slavnostně narazí v šesti pražských vybraných podnicích ve čtvrtek a v pátek soudek Extra Chmelené 12 a budou s hosty debatovat o jedinečnosti českého piva. "Hosté se dozví zajímavosti o smíchovském pivu, jeho vaření a recepturách. Mohou se zeptat na vše, co je zajímá" uvedl vrchní sládek Staropramenu Jan Špaček.

Největší český výrobce Plzeňský Prazdroj pak připravil několik akcí v pivovaru i v restauracích po celé ČR. "Už během Dnů českého piva si letos mohou milovníci plzeňského ležáku vychutnat nefiltrovaný Pilsner Urquell, který každoročně bývá k dispozici až v říjnu jako připomínka výročí první várky tohoto piva, jež připadá na 5. října," řekl ČTK mluvčí podniku Zdeněk Kovář. Na tento a příští týden jsou pak přichystané speciální prohlídky pivovaru s názvem Život a pověsti pivovarských sklepů a v Pivovarském muzeu komentované prohlídky se sladovníkem. Na pátek chystá Prazdroj na nádvoří pivovaru koncert kapely Chinaski.

Pivovar Svijany pak bude nabízet svůj speciál Dux na čepu více než 200 svijanských restaurací. "Na svátek 28. září jej budou moci jako obvykle ochutnat i návštěvníci Svatováclavských slavností přímo na zámku Svijany," dodala společnost.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva a meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů (14 velkých piv) na 135 litrů a byla nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, sdělili již dříve zástupci svazu.

Letos pak za první pololetí klesl meziročně výstav o osm procent. Ztráty byly hlavně v prvním čtvrtletí, na začátku léta se začala pivovarnická scéna stabilizovat a v červnu byly hodnoty u čepovaného piva skoro stejné jako před příchodem pandemie.

Ležákem roku je Zubr Gradus
Českým ležákem roku je Zubr Gradus. Do soutěže České pivo, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven, letos výrobci přihlásili rekordních 83 vzorků, což bylo o deset více než slavnosti na pražských Vinohradech. Na dalších pozicích se umístily Litovel Premium a Holba Premium. Svaz také dnes uvedl do Síně slávy českého pivovarství Viléma Nohela z pivovarů PMS Přerov a in memoriam Pavla Gregoriče, bývalého generálního ředitele Plzeňského Prazdroje a Královského pivovaru Krušovice.

"Do letošního klání přihlásily pivovary 83 vzorků, což je rekordní počet za jednadvacet let existence soutěže," uvedla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Pořadí nejlepších 11stupňových piv ovládla Holba se svým Šerákem, který si proti loňskému roku polepšil o dvě příčky. Na stříbro dosáhl Rodinný pivovar Bernard s Bernardem Kvasnicovým ležákem 11. Na třetím místě skončil Vilém z Pardubického pivovaru.

Kategorii světlého výčepního piva vyhrál Zubr Classic, na druhém místě je Velkopopovický Kozel 10, bronz získal Pivovar Staropramen se značkou Staropramen Smíchov.

Nejlepším tmavým pivem je Bernard Černý ležák 12. Druhé místo obsadil Granát Tmavý ležák z Pivovaru Černá Hora, třetí místo patří Postřižinskému pivu Tmavý ležák z Pivovaru Nymburk.

V kategorii nealkoholických piv zvítězil Pivovar Protivín se značkou Lobkowicz Premium Nealko, v kategorii ochucených nealkoholických piv pak Bernard s čistou hlavou Švestka.

Letos stejně jako loni byla soutěž jednokolová, degustace se uskutečnily na přelomu června a července. Garantem akce je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

"Pivo není jenom nápojem, ale také symbolem lidské pospolitosti. Svět se mění, ale sociální komunikace musí probíhat i dále," řekl dnes při předávání cen ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Předseda svazu František Šámal dodal, že pandemie koronaviru snížila návštěvnost hospod. Zároveň se však podle něho zvýšila konzumace piva v domácnostech. Podle Šámala činí nyní poměr prodaného čepovaného piva vůči pivu v lahvích, plechovkách a plastu asi jedna ku třem.

"Víme, že nebude lehké se s následky vyrovnat. Ale věřím, že se sektor stabilizuje a lidé se budou do hospod a restaurací vracet ," doplnil.

V ČR je mnoho pivních klání. Například v soutěži speciálních piv Cerevisia specialis - Pivní speciál roku získal loni cenu Primátor 16° Exkluziv. Mezi polotmavými a tmavými speciálními pivy zvítězila Svijanská kněžna 13°.

O faktu, že Moravská Třebová je renesanční perlou Moravy (ač tedy v současnosti leží v Pardubickém, tedy skoro českém kraji) není potřeba zvlášť pochybovat. Milerád se o tom přesvědčí jistě nejeden výletník

Na první pohled sice Moravská Třebová neuchvátí nějakým velkolepým panoramatem, obzvlášť pokud sem jedete přímo z té Moravy, protože město je poněkud utopené pod okolní pahorkatinou. Al po kratší procházce centrem si skoro každý nějaké to příjemné zákoutí najde. Centrální náměstí sice na první pohled působí tak nějak „nehistoricky“, někomu totiž můžou chybět podloubí, ale zrovna ve Třebové se měšťané k těmto stavebním prvků neuchýlili a místo nich je město proslulé svými mázhauzy, tedy něčím jako velkou předsíní nebo vstupní halou. V minulosti v nich byla třeba i nějaká dílna, dnes to jsou většinou obchody apod.

Město byl městem poddanským, tedy ne královským, ale mělo poměrně štěstí, že vrchností dlouho byli celkem osvícení Žerotínové, kteří se o město starali takřka podle úsloví „řádného hospodáře“, čili nejen že řádně vybírali daně, ale podpora vzdělanosti měl určitě blahodárný vliv na život místních obyvatel. Po Žerotínech přejali správu města Boskovicové a ti celkem v rozumné činnosti pokračovali.

Patrně největším lákadlem je dnes zámek se skvostně opravenými arkádami, které prošly takřka znovuzrození v průběhu 90. let minulého století a v prvním desetiletí století současného. Kdo viděl zámek na konci období budování „spravedlivé“ společnosti se nestačil divit.

Tak honosné panské sídlo jistě muselo mít i provoz, kde se konala činnost pro středověká města dosti důležitá a výnosná.

Ano skoro u každého města se uvádí, že měšťané drželi právo várečné a mílové. Nemuselo to platit doslova, někdy si to právo pohlídala i vrchnost sama, tedy majitel města (čili feudál). Tím konkrétním byl v našem případě Jan z Boskovic, který v roce 1587 povolal do města mistra z Itálie (který ale působil v Zábřehu). Povolaný mistr měl vystavěn varný kotel. Budova těsně přiléhala k severní straně zámku. Při přestavbě zámku (kde je hlavní vstup ze strany města byl pivovar poněkud zkrácen, ale rozšiřoval se do stran a k severu. Takže v době přelomu 16. a 17. století vlastně proti sobě stály konkurenti právovárečných měšťanů a panský pivovar.

Po Bílé hoře přešla Třebová pod správu Lichtenštejnů a nový majitel dokonce měšťanům vařit pivo zakázal. Ti se ale domáhali svých práv a dočkali se r. 1638.

Postupně svou výrobu sjednocovaly, takže nakonec byly ve městě dva pivovary, měšťanský a knížecí. Koncem 19. století ale probíhala výroba piva už jen v měšťanském, prostory knížecího pivovaru si nová společnost pronajímala. Nicméně poslední úpravy jediného pivovaru probíhaly v roce 1929. Pak ale přišly válečné událost a rok 1945 znamenal konec vaření piva.

Z měšťanského pivovaru se už toho moc nedochovalo, kromě ulice Pivovarské, část areálu obsadil supermarket Billa.

Areál knížecího pivovaru zůstal ale z větší části zachován a v jedné budově nakonec vznikl příjemný prostor s klenutými stropy. Do roku 2021 zde sídlila zámecká pivnice.

Ta zanikla s počátkem léta (červen 2021). Ovšem nešlo o zánik, který by se mohl spojovat s covidovou karanténou a tím i omezením provozu. Ve skutečnosti se změnil jen název, ze Zámecké pivnice s stává Knížecí pivovar. Co tato změna obsahuje? Kromě rekonstrukce interiéru hlavně fakt, že majitel hodlá vařit vlastní pivo. V době autorovy návštěvy se ale pivní technologie připravovala, v současnosti by ale návštěvník již měl ochutnávat i místní várku.

Ovšem kromě vlastního moku na pípě zůstává i něco dovozu. Jde o výrobky z Černé Hory. Tedy ne z bývalé Jugoslávie, ale známého pivovaru, který najdeme ve stejnojmenném městečku poblíž Blanska. To je naštěstí dosti kvalitní dodavatel, takže milovní nazlátlého (i tmavého) moku jistě nebude ochuzen kvalitního požitku.

No a ještě podstatná informace. Restaurace otevírá každodenně v době 14.00 – 23.00, v neděli o hodinu kratší (tedy do 22.00). Adresa Zámecké Náměstí 4, Moravská Třebová, 57101.

Svatý Václav, patron piva a pivovarnictví, představuje pro sládky opravdovou výzvu. Mistři svého řemesla se předhánějí, čí pivní speciál by kníže Václav ocenil nejvíce. Své o tom ví také Luděk Reichl, sládek hanušovického pivovaru Holba. Pro tento rok všem milovníkům piva nachystal Václavův ležák zastudena chmelený, který byl pokřtěn na Pivovarských slavnostech.

Někdo má raději pivní klasiku, ale jiní pečlivě sledují své oblíbené pivovary, kdy se v jejich nabídce objeví nějaký nový speciál. Ta chvíle právě přichází, protože se blíží svátek svatého Václava, který drží ochrannou ruku nejen nad naším národem, ale také nad jedním z našich největších klenotů – zlatavým pivem.

„Letošní rok jsme se rozhodli poctít svatého Václava naším speciálem Václavův ležák. Použili jsme osvědčenou recepturu, kterou jsme ale obohatili o zcela nový prvek. Jedná se o absolutně nově vyšlechtěnou odrůdu chmele. U nás ji zatím ještě žádný pivovar nevyužil. My touto odrůdou chmelíme zastudena. Ještě jenom prozradím, že díky ní na vás z našeho svátečního ležáku dýchne závan koření s lehkou vůní citrusových plodů,“ přibližuje pivní speciál Luděk Reichl, sládek hanušovického pivovaru Holba.

Václavův ležák zastudena chmelený v sobě snoubí tradici s inovací. Obsahuje 4,9 % alkoholu a má lákavě čirou jantarovou barvu, která zajímavě kontrastuje s hustou bílou pěnu na povrchu. Zchladíte se jím na čepu v restauracích a hospodách nejen v olomouckém regionu, kde se tento jedinečný speciál zrodil.

Křest Václavova ležáku proběhl 4. září na Pivovarských slavnostech Holba přímo v areálu hanušovického pivovaru. Kulisu této příjemné události dotvářely vrcholky Jeseníků směle se tyčící do výšky. A právě zároveň drsné i přátelské Jeseníky jsou domovem všech piv Holba. Vtiskávají jim jejich osobitou ryzí chuť.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se česká pivovarnická scéna na začátku léta začala pomalu stabilizovat a obecně zájem o pivo stoupá. Za růstem čepovaného piva stál také fotbalový šampionát a nejvíce se dařilo svrchně kvašeným pivům.

V létě stoupl zájem o sudy
V brněnském pivovaru Stern hodnotí léto pozitivně s tím, že s otevřením restaurací i jiných volnočasových míst se poptávka po sudovém pivu v průběhu června a následně července významně zvýšila. "Trh sice stále není v 100% kondici, takže jsme zaznamenali i ukončení některých gastro provozů, ale situace je určitě lepší než na jaře," doplňuje Kamil Gric. Kounický pivovar náleží k těm restauracím a podle Karla Klusáčka se po otevření výstav piva vrátil k normálu při zvýšeném podílu lahvového a sudového piva.

Petr Uchytil z pivovaru Kočovný kozi uvádí, že, co trochu narostlo, je „sudové pivko na chaty“. Díky většímu povědomí o jejich e-shopu (který vznikl díky lockdownům) si jednotlivci oproti minulým rokům častěji berou malé bečky na domácí popíjení. Podobně je na tom i Beskydský pivovárek, kde byly prodeje v porovnání s předcovidovými lety cca o 10 % nižší a důvodem poklesu nebyl úbytek zákazníků, ale snížená spotřeba v hospodách a restauracích, kdy lidé zkrátka vypijí méně a odcházejí z restaurací dříve. "Příčinu vidím v obavě pivařů z případné nákazy covidem – z tohoto důvodu se nám také zvedly prodeje v 15 litrových sudech, které si lidé kupují na domácí konzumaci a posezení se sousedy a přáteli doma," dodává Dušan Holý.

Akce mají pozitivní význam
Pivovary se běžně účastní akcí a festivalů, což pro ně má finanční význam, a jak vysvětluje Kamil Gric, jde navíc o pozitivní reklamu a šanci představit své pivo novým zákazníkům. Jak uvádí Karel Klusáček, letos na nich byla účast omezená, ale vždy se setkali s příznivým ohlasem. "Účastnili jsme se těchto akcí jako v minulých letech – a také zde jsme zaznamenali částečný pokles prodejů související s nižším počtem účastníků," podotýká Dušan Holý. Podnik Kočovný Kozi se zase účastnil akcí převážně jinde než v Brně, protože tam je podle nich hodně „přefestivalováno“ a zájem lidí není tak velký jak v předchozích letech. Proto vyrazili i na vzdálenější místa, kde bylo lidí na akci více.

Léto nebylo spásou
Zatímco ve Sternu jsou celkově s letošním rokem velmi spokojeni a už v půlce roku dosáhli stejných finančních výsledků jako loni za celých 12 měsíců, pivovaru Kočovný kozi léto bohužel nepomohlo dorovnat ztráty. "Tím, že bylo léto jako obvykle, tak jsme ztráty nedohnali. A už nikdy asi nedoženeme, tak dlouhý výpadek se jen tak dohnat nedá, poptávka má obecně své limity," vysvětluje Petr Uchytil. V Beskydském pivovaru neměli ztráty nijak zásadní, desetiprocentní pokles prodejů není nic výjimečného a musí si s tím zkrátka umět poradit. "Problémy přijdou, pokud se situace s covidem bude táhnout další měsíce," říká Dušan Holý.

Stále vedou ležáky
Petr Uchytil uvádí, že nejoblíbenější jsou jejich ležáky Hořký Kozi 11 a duo Kabrónů, tedy jak desítky, tak dvanáctky. V Kounickém pivovaru má nejvyšší zastoupení v prodeji jejich klasický světlý ležák. V Beskydském pivovárku standardně prodávají cca 50 % ležáků a cca 50 % různých druhů speciálů a v tomto se z jejich pohledu nic nezměnilo a podíly zůstaly zhruba stejné. Ve stálé nabídce pivovaru Stern mají piva, která si lidé už loni či předloni oblíbili a na festivalech se k nim stále vrací. Kromě ležáků je to třeba Američan, APA z nejvoňavějších chmelů USA, nebo Shiva, jejich varianta klasické IPA.

Celkově pozorují, že se pivaři stále více zajímají o svrchně kvašené speciály, což platí zejména pro větší města, kde dokáží speciály z hlediska výtoče porazit ležáky. "Velká poptávka byla letos nejen po letních speciálech o nižší stupňovitosti, ale i po pivech typu sour, kterým lidově říkáme kyseláče. Tohle „kyselé“ pivo se dá snadno zkombinovat s ovocnými šťávami, což z nich dělá ovocný a osvěžující zážitek," popisuje Kamil Gric.

Ve vzduchu je další lockdown
Mezi plány Kounického pivovaru patří pořádáním různých akcí restauračním pivovarem zvýšit jeho návštěvnost. Ve Sternu zase přes léto významně zvýšili kapacitu pivovaru a průběžně posilují také personálně. V nabídce piva budou mít na podzim stálých 4–5 piv a téměř každý měsíc nějakou novinku, aby si běžně mohli jejich zákazníci vybrat ze sedmi až deseti druhů piv. "V plánu máme vyzkoušet nové marketingové kanály a rozšířit svůj záběr z Brna a dalších moravských měst také o Čechy, zejména Prahu," prozradil Kamil Gric.

Beskydský pivovárek nemá žádné plány, protože, jak se ptá Dušan Holý: Co chcete plánovat, když nevíte, s čím vláda přijde za týden, měsíc? K tomu se přidávají volby, inflace a vysoké procento nenaočkovaných a on je tak ve výhledu situace na podzim a zimu spíše skeptik. Do voleb se podle něj nic moc nestane, budou se bát v předvolebním období naštvat voliče, takže se všechno bude malovat narůžovo. A po volbách přijdou opět lockdowny, možná ne celostátní, ale regionální restrikce se očekávat dají, plus omezení některých oborů, například restaurací, hotelů atd. "A to potom bude pro mnoho podnikatelů v tomto oboru problém, protože málokdo má takové rezervy, aby přežil ta neustálá uzavírání a opětná nákladná otevírání provozů," dodává. Na další lockdown se chystají také v pivovaru Kočovný kozi. "Je zase před volbami, tak se vše nechává. Čekáme, že to pak „bouchne“. Situace je identická loňskému podzimu, kde také byly volby. No, modlíme se, aby lockdown nebyl zas půl roku," uzavírá Petr Uchytil.

V Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku začala rekonstrukce panského pivovaru. Náklady na obnovu objektu, který vybudovali v 16. století Rožmberkové, se pohybují v řádech desítek milionů korun.

V minulosti v budově byl i známý hotel, který postavil v 19. století šlechtický rod Buquoyů. Předpokládané dokončení nedávno zahájeného projektu je v příštím roce, řekl novinářům investor Martin Neudörfl.

"Naším cílem je úplná obnova vaření piva, hostince i slavného hotelu, včetně rozšíření výroby o pekárnu, čokoládovnu a lihovar spolu se zřízením ústřední prodejny regionálních produktů. V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy, přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filozofii,“ uvedl Neudörfl.

Dodal, že výnosem z prodeje piva chce projekt podpořit financování hradní stráže v Českém Krumlově - takzvané Schwarzenberské granátnické gardy. Založil ji Neudörflův syn, jenž je zároveň jejím hejtmanem. "Pivovar Rožmberk po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoyů, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Martin Neudörfl mladší.

O objekt, v němž pivovar, hotel a restaurace vzniká, mělo v minulosti zájem město Rožmberk. Zastupitele však vždy při rozhodování o koupi odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Pivovar mohli od státu získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že objekt nebude mít komerční využití. Aktuální plány související s renovací město Rožmberk vítá. „Jedná se o jednu z výrazných dominant Rožmberka. Město aktivně spolupracovalo již v průběhu přípravy projektu a Martin Neudörfl má plnou podporu města. Jde o jeden z projektů, který by mohl pomoci rozšířit striktně letní turistickou sezonu také na jaro a podzim,“ uzavřel starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček (Rožmberk plus).

Celkem 1200 různých piv ochutnají tento týden degustátoři v Českých Budějovicích. Na výstavišti v pondělí začíná soutěžní odborná část 31. ročníku Mezinárodního pivního festivalu. Ani letos na něm nebudou navzdory celosvětovým problémům s pandemií koronaviru chybět výrobci piva ze zahraničí.

„Přijedou z Polska, Maďarska, Běloruska, Ruska, samozřejmě z Německa, Španělska a Holandska,“ vyjmenovává evropské účastníky ředitel festivalu Alois Srb.

Do soutěže se přihlásily i pivovary ze zámoří, například z Thajska nebo Japonska. „Letos přijede také sedm pivovarů z Brazílie. To je, myslím, něco, co nikdo nezažil, a myslím, že i pro náš pivovarský průmysl, pro prezentaci a dodávání technologií do Brazílie je to obrovský úspěch,“ dodává Alois Srb.

Pivního festivalu se letos zúčastní 180 pivovarů, které se v soutěži O zlatou pivní pečeť utkají v 36 různých pivních kategoriích. „Začíná být zájem i o takové druhy piva, které třicet let nebyly žádané. To je pivo s nízkou alkoholovou stupňovitostí, i stolní pivo tedy začíná být pro konzumenty zajímavé, až samozřejmě po ty nejsilnější speciály,“ uvádí ředitel festivalu.

S hodnocením soutěžních vzorků piva bude až do pátku pomáhat přes 400 vyškolených degustátorů. A pivo bude moci chutnat i veřejnost. „Veřejná část začíná v pátek v poledne, pivovary budou točit na hlavní trase v areálu výstaviště, hudební část je v Pivovarské zahradě. V pátek i v sobotu zavřeme ve dvě hodiny po půlnoci,“ říká mluvčí českobudějovického výstaviště Michaela Čeňková.

Letos se veřejná část mezinárodního pivního festivalu bude kvůli pandemii koronaviru odehrávat výhradně venku. Festival vyvrcholí v sobotu večer vyhlášením vítězů degustační soutěže O zlatou pivní pečeť.

Litoměřice budou pokračovat v opravě někdejšího měšťanského pivovaru. Podle odhadů města vyjde rekonstrukce další části areálu na víc než 100 milionů korun.

Městu má pomoci s financováním dotace na oživení nevyužívaných průmyslových ploch, tzv. brownfieldů. Zastupitelé už podání žádosti schválili.

Dotace by podle zastupiteli schváleného usnesení mohla dosahovat zhruba 60 milionů korun. Víc než 40 milionů pak má dát na opravu další části bývalého pivovaru město.

Podobnou dotaci využily Litoměřice i pro opravu prvních budov v areálu, kde vznikl i malý pivovar. Práce tehdy vyšly zhruba na 22 milionů korun.

V Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku začala rekonstrukce panského pivovaru. Náklady na obnovu objektu, který vybudovali v 16. století Rožmberkové, se pohybují v řádech desítek milionů korun. V minulosti byl v budově i známý hotel, který postavil v 19. století šlechtický rod Buquoyů. Předpokládané dokončení nedávno zahájeného projektu je v příštím roce.

„Naším cílem je úplná obnova vaření piva, hostince i slavného hotelu, včetně rozšíření výroby o pekárnu, čokoládovnu a lihovar spolu se zřízením ústřední prodejny regionálních produktů. V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy, přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filozofii,“ uvedl investor Martin Neudörfl.

Dodal, že výnosem z prodeje piva chce projekt podpořit financování hradní stráže v Českém Krumlově - takzvané Schwarzenberské granátnické gardy. Založil ji Neudörflův syn, jenž je zároveň jejím hejtmanem. „Pivovar Rožmberk po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoyů, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Neudörfl mladší.

O objekt, v němž pivovar, hotel a restaurace vzniká, mělo v minulosti zájem město Rožmberk. Zastupitele však vždy při rozhodování o koupi odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Pivovar mohli od státu získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že objekt nebude mít komerční využití. Aktuální plány související s renovací město Rožmberk vítá. „Jedná se o jednu z výrazných dominant Rožmberka. Město aktivně spolupracovalo již v průběhu přípravy projektu a Martin Neudörfl má plnou podporu města. Jde o jeden z projektů, který by mohl pomoci rozšířit striktně letní turistickou sezonu také na jaro a podzim,“ uzavřel starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček (Rožmberk plus).

Rožmberk nad Vltavou – V Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku začala rekon- strukce panského pivovaru. Náklady na obnovu objektu, který vybudovali v 16. století Rožmberkové, se pohybují v řádech desítek milionů korun. V minulosti v budově byl i známý hotel, který postavil v 19. století šlechtický rod Buquoyů. Předpokládané dokončení nedávno zahájeného projektu je v příštím roce, řekl dnes novinářům investor Martin Neudörfl.

"Naším cílem je úplná obnova vaření piva, hostince i slavného hotelu, včetně rozšíření výroby o pekárnu, čokoládovnu a lihovar spolu se zřízením ústřední prodejny regionálních produktů. V rámci obnovené výroby chceme respektovat nejen novodobé trendy a aktuální poptávku, zvláště v případě sportovních piv, nýbrž i historické tradice jižní Šumavy, přičemž právě vztah obnoveného pivovaru k našemu regionu bude určujícím směrem v naší filozofii,“ uvedl Neudörfl.

Dodal, že výnosem z prodeje piva chce projekt podpořit financování hradní stráže v Českém Krumlově – takzvané Schwarzenberské granátnické gardy. Založil ji Neudörflův syn, jenž je zároveň jejím hejtmanem. "Pivovar Rožmberk po staletí zásoboval svým proslulým bílým pivem nejen tabule pánů z Růže a hrabat z rodu Buquoyů, ale i prostých obyvatel jižní Šumavy. V jeho hostinci se nad rožmberským pivem scházeli šumavští sedláci, jihočeská smetánka i národní buditelé, přičemž za první republiky se z něj stalo srdce kulturního života někdejší českojazyčné menšiny,“ uvedl Martin Neudörfl mladší.

O objekt, v němž pivovar, hotel a restaurace vzniká, mělo v minulosti zájem město Rožmberk. Zastupitele však vždy při rozhodování o koupi odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Pivovar mohli od státu získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že objekt nebude mít komerční využití. Aktuální plány související s renovací město Rožmberk vítá. „Jedná se o jednu z výrazných dominant Rožmberka. Město aktivně spolupracovalo již v průběhu přípravy projektu a Martin Neudörfl má plnou podporu města. Jde o jeden z projektů, který by mohl pomoci rozšířit striktně letní turistickou sezonu také na jaro a podzim,“ uzavřel starosta Rožmberka Bohuslav Čtveráček (Rožmberk plus).

Na dně půllitru člověk pravdu většinou nenajde, i když hledá a zkoumá jedno dno sklenice za druhým. Češi se rádi označují za velké znalce zlatavého moku, realita je ale často odlišná. Jak je to tedy s tloustnutím po pivu, co se myslí desítkou a dvanáctkou a co je pravdy na výmluvách pivovarů, že pivo sice dobře uvaří, ale může ho zkazit hospodský?

Nejčastější mýty a pravdy okomentovali odborníci od fochu. Protože kdo jiný může věci uvést na pravou míru než ti, kteří jsou přímo u zdroje. Nechceme vám ale kazit iluze. Takže pokud chcete zůstat ve sladké (vlastně hořké) nevědomosti, dál už raději nečtěte.

Desítka má deset procent alkoholu a dvanáctka dvanáct
Ne! Tak tohle je poměrně rozšířený omyl. Pokud by ve "dvanáctce" bylo 12 % alkoholu, tak bychom už po jednom kousku vypadali pěkně pod obraz. Čísla 10, 11, 12 a podobně označují stupňovitost piva, která je, velmi jednoduše řečeno, dána množstvím sladu použitého k jeho výrobě. Pokud je pivo označeno jako 12, obsahuje mladina 12 procent sladových látek, především cukrů.

„Mladina je meziprodukt při výrobě piva, který opouští varnu. Neobsahuje žádný alkohol, ten vzniká až během hlavního kvašení činností pivovarských kvasnic. A čím je tato stupňovitost vyšší, tím je pivo i chuťově plnější, což poslední dobou vyhledává čím dál více lidí,“ vysvětluje sládek Pavel Zítek a dodává: „Obsah alkoholu pak závisí na koncentraci cukru v mladině (dříve původní stupňovitosti) a mírou jeho prokvašení. Například naše desítka má 4,3 procent a dvanáctka 5,2 procent alkoholu.“

V zakaleném (nefiltrovaném) pivu je víc minerálů
Pravda! To, že je pivo zakalené, ještě neznamená, že je zkažené (tedy pokud na něj nekoukáte skrz špinavé sklo půllitru). Zakalené je například pivo, které na konci výroby neprošlo filtrací. „Z nefiltrovaného piva totiž nebyly odděleny pivovarské kvasinky, proto je chuťově bohatší a obsahuje i více vitamínů skupiny B i minerálů. Vyšší obsah minerálních látek závisí na množství přítomných kvasinek,“ potvrzuje Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá
Pravda! Zní to jako pradávná výmluva pivovarů, vážně to tak je. Když ochutnáte pivo přímo v pivovaru a to samé v hospodě, kde ho řádně neskladují nebo nečistí trubky, je to sakra rozdíl. V mnohých hospodách je pivo skvělé, jako byste ho pili u nás v pivovaru. Některé hospody však potřebují péči o pivo a dovednost čepování zlepšit.

„Tam, kde je zájem, se snažíme pomoci. Učíme výčepní pivo čepovat a starat se o něj. Vždyť je to hrozná škoda, když si lidi na pivu nepochutnají,“ říká Pavel Zítek, který pracoval dlouhá léta jako sládek a nyní jako zkušený pivovarský jezdí po českých a moravských hospodách a školí výčepní, jak se o pivo starat a jak ho správně čepovat.

Po pivu se tloustne
Ne! Tedy to jsou řeči. Naopak, na zvyšování váhy má vliv nárazové pití většího množství alkoholu a samozřejmě nedostatek pohybu. Pivo je spíše koktejl nutričně významných látek.

„Je pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit. Takže se spíše tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní. Pro zajímavost: energetická hodnota výčepního piva je pouze asi 130 kJ/100 ml, zatímco červené víno má dokonce 300 kJ/100 ml,“ dodala Hönigová.