Novinky a zajímavosti ze světa piva

Počty minipivovarů v loňském roce navzdory pandemii neklesly. Sice jich pět zavřelo a 20 omezilo provoz, naopak 29 jich zahájilo činnost. Většinou šlo o již déle připravované projekty. Letos otevřelo nejspíš šest, celkem jich tak je přes 480, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Na začátku pandemie očekával, že změní majitele nebo zavře 40 procent z českých malých pivních producentů.

Ceny piva z od nejmenších producentů rostou, podle prezidenta budou stoupat i nadále kvůli zvyšující se ceně lidské práce, která tvoří 60 až 80 procent ze spotřebitelské ceny. U velkých pivovarů tvoří lidská práce řádově nižší podíl, dodal.

„Pro nás to znamenalo v roce 2020 propad asi 30 procent ve výrobě. Když si vezmete, že velké pivovary měly propad šest až sedm procent, tak vidíte, že naše závislost na restauracích a prodejcích dobrého piva se promítla velmi výrazně. Trend pokračoval i v letošním roce, ale pivovary na to byly lépe připravené,“ řekl Šuráň. Nyní je podle něj výroba minipivovarů nižší o pět až deset procent proti předkoronavirovému období.

Pivo z minipivovarů bude podle něj zdražovat, a to i kvůli růstu cen pohonných hmot, které se následně promítají do cen sladu nebo chmele. „Máme jediné jistoty: Že umřeme a že pivo bude dražší. Cenové pohyby budou, ale jenom vzhůru,“ uzavřel.

Malým producentům podle něj na začátku koronavirové pandemie pomohla akce Zachraň pivo, při které se podle něho koupilo a vypilo pivo za čtvrt miliardy korun. V současnosti podle něj přetrvává trend, že se někteří lidé bojí chodit do podniků a raději pijí pivo doma na svých zahradách a v obývacích pokojích. Malí producenti si již dříve přitom stěžovali na malou vládní pomoc. Varny piva totiž mohly být otevřené a podle nich tak provozy neměly na podpory nárok, přestože odbyt propadl.

Trend domácího popíjení se stále drží. Zákazníci se do hospod vrací pomalu. Festival na Pražském hradě má připomenout, že minipivovary žijí a mají co nabídnout.

Pandemie koronaviru minipivovarům ublížila. O tom není sporu. Loni zaznamenaly propad ve výrobě 30 procent. Pět minipivovarů zaniklo a dvě desítky musely omezit provoz a vyčkávají na lepší časy. O českém národu se ale říká, že je houževnatý, a pivo je náš národní poklad. Pivní srdcaři se proto pustili do boje s osudem a dali se i do vylepšování svého podnikání.

Řada pivovarů spustila e-shopy, otevřela výdejní okénka nebo rozšířila prodejní místa. Zlatavý mok z minipivovarů se dostal i do boxů velkých obchodních řetězců.

Dokonce několik pivovarů během pandemie vzniklo. Loni jich na českou pivní mapu přibylo dvacet devět, letos šest. „Jednalo se ovšem o již rozjeté projekty,“ upřesňuje Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Nováčci na trhu ale rozhodně nemají na růžích ustláno. „Zejména nově založené pivovary, které musí splácet svoje úvěry, změna prodejního kanálu rozhodně významně zasáhla,“ říká Michal Voldřich z Pivovarského dvora Zvíkov a dodává: „Zákazníci se do restaurací vrací pomalu a v žádném případě nejsme ve stavu před covidem. Aktivity firemních akcí nejsou zdaleka na takové úrovni, jako byly před dvěma lety.“ Trendu domácích párty si všímá také prezident Českomoravského svazu minipivovarů. „Někteří lidé se stále bojí chodit do podniků a raději pijí pivo doma na svých zahradách a v obývacích pokojích,“ připomíná Šuráň.

Podle aktuálního průzkumu, který pro Českomoravský svaz minipivovarů provedla agentura Port, ublížila pandemie minipivovarům také tím, že část z nich musela zničit uvařené pivo. K likvidaci zásob sáhlo celkem patnáct procent dotázaných podniků.

V roce 2020 zaznamenaly minipivovary 30% propad ve výrobě. I za této situace ale jejich počty rostou. Na tiskové konferenci to řekl Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

V roce 2020 přibylo 29 minipivovarů, jednalo se ovšem o již rozjeté projekty, v roce 2021 pak pivovarů 6. Celkem kvůli pandemii covid 19 zavřelo 5 pivovarů, 20 jich omezilo svou činnost a čeká na lepší časy. Během pandemie prokázaly minipivovary neuvěřitelnou variabilitu a kreativitu.

„To, že pivovary hledaly nové kanály, jak prodat své pivo, svědčí o velké kreativitě a snaze pomoci si sám, ale rozhodně to nebylo ekonomickým řešením většiny z nich. Zejména nově založené pivovary, které musejí splácet svoje úvěry, změna prodejního kanálu rozhodně významně zasáhla. Zákazníci se do restaurací vrací pomalu a v žádném případě nejsme ve stavu před covidem. Aktivity firemních akcí nejsou zdaleka na takové úrovni, jako byly před dvěma lety,“ říká Michal Voldřich z Pivovarského dvora Zvíkov.

Minipivovarů je v České republice v současné chvíli 483. Ročně jich přibývá 20 – 30. Nejlepší z minipivovarů se představí 24. a 25. září na 9. ročníku Festivalu minipivovarů na Pražském hradě.

„I přes nepříliš příznivou epidemiologickou situaci jsme se rozhodli Festival uspořádat, abychom dokázali, že jsem stále tu a covid nás nezlomil. Abychom mohli dodržet rozestupy mezi jednotlivými stánky, bude se letos účastnit 50 pivovarů a počet návštěvníků jsme omezili na 850 na den,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu mipivovarů.

Vstupenky jsou k dispozici online ZDE, 400 se bude prodávat přímo na místě. Počet návštěvníků je limitován místem a bezpečností Pražského hradu, ale nově i hygienickými nařízeními. Cena zahrnuje katalog pivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci. Každý z pivovarů vybere svá dvě nejlepší piva a k degustaci bude připraveno přes 100 druhů piva 33 různých stylů z celé republiky. Celkově se zdarma vyčepuje přes 5 000 litrů piva, což představuje na 66 000 degustačních porcí po 0,75 dl. Na návštěvníka tak připadne 39 degustačních dávek.

Milovníci piva se mohou těšit například na populární svrchně kvašené Ale, IPA, NEIPA, sour beery, piva dozrávaná v sudech po jiných alkoholech (barel aged) a samozřejmě také na klasické ležáky.

Festival se bude konat v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 24. září od 14 - 20 hodin a v sobotu 25. září od 12 - 20 hodin. Na festivalu budou přítomni sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace.

Společnost Městské pivovary, za kterou stojí manažeři a lidé spjatí s obnovením výroby piva v Jarošovském pivovaru a Znojemském městském pivovaru, převzala minipivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově.

Společnost Městské pivovary, za kterou stojí manažeři a lidé spjatí s obnovením výroby piva v Jarošovském pivovaru a Znojemském městském pivovaru, zahájila převzetí minipivovaru Chomout v Olomouci-Chomoutově. Výrobu a prodej piva i provoz restaurace Chomout zajišťuje nově založená společnost Olomoucký pivovar. Vydala investiční akcie, za jednu zájemci zaplatí 1,020 milionu korun. Celková investice skupiny do akvizice a dalšího rozvoje značky Chomout dosáhne 40 milionů korun, řekl dnes ČTK Miroslav Harašta z Městských pivovarů, podle kterého je k mání několik posledních investičních akcií.

"Možnost investování do lokálních pivovarů je jeden z hlavních rysů našeho podnikání, který se nám úspěšně osvědčil už v případě například Znojemského městského pivovaru. V případě Chomoutu společnost vydá celkem 35 investičních akcií v hodnotě 1,020.000 korun. Držitelé investičních akcií pak mají nárok na přednostní dividendu čtyři procenta ze splaceného emisního kurzu a investičního příplatku. Vedle finančně zajímavé investiční příležitosti získají držitelé status místních pivařských měšťanů, jako to bývalo v dobách našich dědečků," uvedl Harašta.

Letos v srpnu založená společnost Olomoucký pivovar má základní kapitál 2,3 milionu korun. Vydáno bylo 20 zakladatelských akcí na jméno s nominální hodnotou 80.000 korun a 35 investičních akcií, jejichž emisní kurz činí 20.000 korun a investiční příplatek obnáší milion korun. Za částku 1,020 milionu korun investoři podle Harašty získají takřka procentní podíl na základním kapitálu pivovaru i různé výhody, mezi kterými jsou limitované várky piva, permanentní rezervace či vlastní designový půllitr uložený v pivovaru.

"Po Znojmě, Jarošově a Brně jsme se rozhodli náš přístup k pivovarnictví přenést i na Olomoucko. Chomout si své místo na řemeslné scéně vydobyl poctivým a kreativním přístupem k vaření piva. Naším úkolem je přispět k jeho dalšímu rozvoji a jasně usadit na první místo hanáckého pivovarnictví," podotkl Harašta.

Pivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově na trhu působí od roku 2014 a podle Harašty je největším řemeslným pivovarem na Olomoucku. Jeho roční výstav činí tři tisíce hektolitrů piva, výrobní kapacita obnáší pět tisíc hektolitrů. Chomout se zaměřuje na spodně i svrchně kvašená piva a speciály typu saison, pšeničná piva nebo stouty.

V Olomouckém kraji funguje několik minipivovarů. Naposledy v závěru loňského roku byl ve Velké Bystřici u Olomouce zprovozněn minipivovar Tvarg, jehož roční produkce čítá 3000 až 4000 hektolitrů piva. V centru Olomouce už několik let funguje hostinský pivovar Moritz, v Branné na Šumpersku minipivovar Kolštejn, v Ostružné na Jesenicku rodinný pivovar Cestář či v Horce nad Moravou u Olomouce Pivovárek Melichárek.

Společnost Městské pivovary, za kterou stojí manažeři a lidé spjatí s obnovením výroby piva v Jarošovském pivovaru a Znojemském městském pivovaru, převzala minipivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově. Výrobu a prodej piva i provoz restaurace Chomout zajišťuje nově založená společnost Olomoucký pivovar, která vydala investiční akcie. Za jednu zájemci zaplatí 1,020 milionu korun. Celková investice skupiny do akvizice a dalšího rozvoje značky Chomout dosáhne 40 milionů korun, uvedl Miroslav Harašta z Městských pivovarů, podle kterého je k mání několik posledních investičních akcií.

„Možnost investování do lokálních pivovarů je jeden z hlavních rysů našeho podnikání, který se nám úspěšně osvědčil už v případě například Znojemského městského pivovaru. V případě Chomoutu společnost vydá celkem 35 investičních akcií v hodnotě 1 020 000 korun. Držitelé investičních akcií pak mají nárok na přednostní dividendu čtyři procenta ze splaceného emisního kurzu a investičního příplatku. Vedle finančně zajímavé investiční příležitosti získají držitelé status místních pivařských měšťanů, jako to bývalo v dobách našich dědečků,“ uvedl Harašta.

Letos v srpnu založená společnost Olomoucký pivovar má základní kapitál 2,3 milionu korun. Vydáno bylo 20 zakladatelských akcí na jméno s nominální hodnotou 80 tisíc korun a 35 investičních akcií, jejichž emisní kurz činí 20 tisíc korun a investiční příplatek obnáší milion korun. Za částku 1,020 milionu korun investoři podle Harašty získají takřka procentní podíl na základním kapitálu pivovaru i různé výhody, mezi kterými jsou limitované várky piva, permanentní rezervace či vlastní designový půllitr uložený v pivovaru.

„Po Znojmě, Jarošově a Brně jsme se rozhodli náš přístup k pivovarnictví přenést i na Olomoucko. Chomout si své místo na řemeslné scéně vydobyl poctivým a kreativním přístupem k vaření piva. Naším úkolem je přispět k jeho dalšímu rozvoji a jasně usadit na první místo hanáckého pivovarnictví,“ podotkl Harašta.

Pivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově na trhu působí od roku 2014 a podle Harašty je největším řemeslným pivovarem na Olomoucku. Jeho roční výstav činí tři tisíce hektolitrů piva, výrobní kapacita obnáší pět tisíc hektolitrů. Chomout se zaměřuje na spodně i svrchně kvašená piva a speciály typu saison, pšeničná piva nebo stouty.

Dokončují se finální práce na světové výstavě Expo 2020, která se od října až do března koná v Dubaji. Plzeňský Prazdroj, který je z jedním partnerů, v těchto dnech montuje v české restauraci svůj skleněný bar. Kromě tradičních pokrmů a nápojů chystá pro návštěvníky během výstavy také školu čepování.

„Plánujeme pro návštěvníky Expa pravidelné povídání o historii českého pivovarnictví. Výčepní je pak také naučí čepovat správně pivo,“ doplňuje starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Kamil Růžek.

„V neděli 5. října navíc slaví náš pivovar významné výročí. Toho dne, v roce 1842 jsme uvařili naši první várku piva, a tak bychom to rádi s našimi hosty oslavili,“ doplňuje.

Restaurace Plzeňského Prazdroje vznikala s partnery, ale hlavně s českými skláři, kteří výčepní bar vytvořili. Barový pult je sestavený z nerezového rámu, který je vyplněný skleněnými kachli. Zázemí veškeré technologie, ať už je to chlazení či sudy, jsou schované za barem, který má délku 3,5 metrů, váží 900 kilo a má osm výčepních klik.

„I když máme velmi omezenou kapacitu, bude restaurace nabízet kromě čepované plzně a kozla i nealko nápoje a tradiční české pokrmy,“ říká Růžek.

Kromě klasické restaurace bude fungovat také Sky Bar, kde se bude nabízet pouze láhvové pivo. „Momentálně s organizátory řešíme, zda to bude možné, protože alkohol v muslimských zemích je dovolen jen na legálních místech a střecha může být problém. Uvidíme, jestli si to obhájíme,“ doplňuje Růžek.

Pivní cesta
Na Expu 2016 v Miláně se plzeňské pivo dováželo speciálním vozem čtyřikrát týdně. Transport piva do Dubaje je ale mnohem složitější. Pivní sudy se dovezou v zachlazených kontejnerech do německého Hamburku, kde lodí pak putují přes Suez do Středozemního moře a následně do Rudého moře a poté okolo Saúdské Arábie, Jemenu a Ománu.

V české restauraci se Plzeňský Prazdroj bude prodávat za 50 dirhamů, což je přibližně 300 korun.

Výstava Expo 2020 Dubaj se měla uskutečnit minulý rok, kvůli pandemii covidu-19 bylo její zahájení odložené. ovšem nevyhnou se jí protiepidemická opatření. Potrvá od 1. října 2021 až do 31. března 2022.

Návštěvníci budou muset mít roušky a dodržovat rozestupy s výjimkou skupin či rodin. Platí také pravidla pro dezinfekci a pohyb v restauracích. Denní počet osob na výstavišti bude omezen na 120 tisíc, lidem bude před vstupem měřena teplota. I proto se odhaduje návštěvnost výstavy na maximálně 22 milionů lidí.

Festival minipivovarů se tento pátek a sobotu odehraje v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích, podle organizátorů je to největší podobná akce v ČR. Kvůli protiepidemickým opatřením jej denně bude moci navštívit nanejvýš 2000 lidí. Své nápoje představí 42 minipivovarů, v běžných letech to bývalo 75. Na 14. ročníku festivalu Slunce ve skle budou z více než poloviny svrchně kvašená piva typů ALE, IPA a stout, zbytek tradiční české ležáky, tedy spodně kvašená piva, řekl ČTK Petr Míč z černického minipivovaru Purkmistr. Akce, která hodnotí nejlepší produkty, které se za rok uvařily, bude letos jen na zahradě pivovaru Purkmistr, který uveřil festivalovou Punk Ipu.

Na loňskou přehlídku, kde se kvůli pandemii mohlo ukázat jen 33 nejmenších výrobců se 160 druhy piv, dorazilo 2000 lidí, čtvrtina proti běžným letům. O akci, která je oficiální prezentací Českomoravského svazu minipivovarů ČR, mají vystavovatelé velký zájem. V ČR je přes 480 minipivovarů, tedy výrobců s ročním výstavem v jednotkách tisíc hektolitrů piva. Podle Míče není nikde na světě tolik nejmenších výrobců na počet obyvatel jako v Česku a čím dál víc experimentují.

"Podle dostupných informací nikdo v ČR ani v Evropě nic takového nedělá, a to zejména letos, kdy se festivaly rozjely až v posledních týdnech," řekl Míč. Konkurenční přehlídky představují vždy piva i ze středních a velkých pivovarů, která v Plzni nejsou.

Podle Petra Krýsla, sládka minipivovaru Beer Factory z Letin u Plzně, trend poptávky po "malých" pivech stále trvá a jejich trh se rozšiřuje například o belgická a kyselá piva, oblíbená hlavně u mladých. V Černicích je nabídne nejméně 15 výrobců. "Svrchně kvašené pivo je hodně výrazné, voňavé, které dokáže zaujmout širokou škálu lidí, stejně jako už desítky let v Americe," řekl. Podle Krýsla je ale výroba tradičního českého ležáku stále nejtěžší. Na moderní svrchně kvašená piva je nutná polovina času, ale zisky z nich jsou vyšší.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně produkují minipivovary 2,5 až tři procenta piva vyrobeného v zemi. Kvůli pandemii koronaviru je ze 480 minipivovarů asi 25 zakonzervovaných, některé už rok. Letos podle Šuráně otevřelo šest nových minipivovarů, dalších šest nebo sedm je hotových a čeká, až začnou lidé opět víc chodit do hospod.

Doporučená cena půllitru ležáku na festivalu je 45 Kč jako loni, což je aktuální průměrná cena těchto piv čepovaných v hospodách regionu. Silnější speciální piva budou za 55 Kč a víc. Festival začíná v pátek 17. září v 17:00 a v hlavní den, tedy v sobotu, od 12:00. Vstupné je 50 korun.

Odborníci prozkoumali obsah situly, bohatě zdobené bronzové nádoby nalezené v roce 2017 u Kladiny na Pardubicku. A domnívají se, že našli stopy po vaření piva, které se tak mohlo v této lokalitě vyrábět již před třemi tisíci let, nejdéle v Evropě.

Týmu vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkých bylin.

Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo, jak oznámili na tiskové konferenci v Pardubicích.

Nové informace umožnila především spolupráce archeologů s přírodovědci. Uvnitř vědra vědci zjistili látku miliacin, která je považovaná za indikátor prosa. Objevili i pozůstatky přidaných bylin a vaření škrobových zrn. Rostlinná směs vedla vědce k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami.

„Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný,“ uvedla archeoložka Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Chemik a zároveň zkušený domácí pivovarník Lukáš Kučera se pokusil takový nápoj vytvořit.

„V minulosti byla piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou takováto piva poté velmi kyselá a více připomínají víno nebo zkvašený mošt. Můžeme tedy říct, že se pivo blížilo dnešnímu stylu lambik, ale hořčené bylinami (styl gruit). Pivo se nám podařilo také uvařit,“ neskrýval radost Kučera.

Nález, který nemá obdoby
Situlu objevil náhodný nálezce před čtyřmi lety u Kladiny, části Sezemic na Pardubicku.

„Jedná se o mimořádný nález, ve východních Čechách vůbec první svého druhu a ani podobné nálezy na Moravě nebo v jižních Čechách se nemohou chlubit srovnatelnou výzdobou nebo velikostí. Nádoba je před konzervací 60 centimetrů vysoká a 56 centimetrů široká,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Unikátní bronzovou nádobu kontrolovali také pracovníci radiodiagnostického oddělení Pardubické nemocnice. Hledali praskliny nebo jiné vady, na které musejí dávat pozor konzervátoři.

I když rozměr nádoby neumožňoval pohodlné vyšetření na „cétéčku“, přesto bylo toto oddělení jedinou možnou variantou vyšetření.

„Zatímco jindy archeologické nálezy absolvují rentgenové snímkování ve specializovaných laboratořích v Roztokách u Prahy nebo v Technickém muzeu v Brně, tentokrát extrémně křehký stav nádoby tak dlouhou cestu neumožňoval,“ řekl Libánek.

S koncem léta nastala v Jeseníkách sezóna sklizně tzv. horského chmele, unikátního koření piva Keprník hanušovického pivovaru Holba. Tento naprosto jedinečný světlý ležák, který u nás nemá obdoby, potěší pivní fajnšmekry již čtvrtou sezónu.

O chmelu je známo, že roste především v nadmořských výškách do max. 450 m n.m. Nicméně v divoké, avšak nádherné náruči Jeseníků mají unikát: chmel se tam vyskytuje dokonce výše, než je 500 m n.m. Roste planě a naprosto nezávisle na lidské vůli. O to více v sobě ukrývá hořkost, syrovost a ryzost jesenické přírody, což přenáší i do každého doušku jedinečného ležáku Keprník.

„Chmel, který roste volně v horách, objevili naši dlouholetí partneři z Lesů ČR, Chráněné krajinné oblasti, Horské služby a členové Klubu českých turistů přímo v Jeseníkách. Interně jsme mu začali říkat „horský“ chmel. Naše pivo obohacuje především o originální osobitou vůni, a to díky obsahu a složení chmelových silic a tzv. hořkých kyselin, které poskytují pivu hořkost. Tím se právě liší od klasického šlechtěného chmele,“ vysvětluje přednosti chmele z hor Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Horský chmel roste nejčastěji blízko vody, kde se nachází vhodná půda a dostatek slunečního svitu. Vyskytuje se ale jenom v některých lokalitách Jeseníků. Zaměstnanci pivovaru Holba ho již čtvrtým rokem češou ručně. Pečlivě dbají na to, aby naleziště nepoškodili a chmel se v nich udržel pro další generace.

„Abychom uspokojili co nejvíce příznivců našeho jedinečného ležáku Keprník, snažíme se s našimi partnery neustále objevovat nová zákoutí s horským chmelem. Na druhou stranu je asi dobře, že je jeho výskyt limitován přírodními podmínkami Jeseníků. O to více souzní s přírodou a také si ho budeme více vážit,“ dodává Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Rodinný pivovar Bernard loni 13. září k Mezinárodnímu dni čokolády zveřejnil na sociálních sítích v počítači vytvořený obrázek čokolády s logem pivovaru. Nápad se fanouškům pivovaru velmi zalíbil a začali se čokolády „dožadovat“. „Popravdě, zájem jsme čekali. Ale ne tak velký,“ připouští marketingový ředitel pivovaru Tomáš Lipták. „Začali jsme hledat, kdo je schopen takovou čokoládu vyrobit.“

Po roce se původně pouze virtuální čokoláda stala skutečností. Mléčná a tmavá, obě se sladem, ta světlá i se špetkou chmele. Dodavatelem je česká firma Jordi´s, která čokolády vyrábí postupem bean to bar – od bobu k tabulce. Výrobek je zcela bez chemických přísad.

K výrobě mléčné čokolády jsou použity boby odrůd Trinitario a Criollo ze severu Madagaskaru, v chuti je cítit červené ovoce, dřevité tóny a ořechy. Obsah kakaové sušiny je 47 %. Pro tmavou čokoládu výrobce požívá boby z Trinidadu a Bolívie. Prvně uvedené mají v chuti dřevité tóny, koření, citrusy a máslo, v chuti bolivijských bobů jsou cítit květinové tóny, ovoce a koření. Kakaová sušina je obsažena minimálně z 82 %. Hmotnost tabulky je 70 g.