Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Budvar instaloval první část přepravního tubusu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKBudvar

Přibližně čtyřicetimetrový přepravní tubus technologické lávky dnes instaloval jeřáb u Budějovického Budvaru. Jde o část tubusu, jenž propojí výrobní část pivovaru s logistickým centrem. Technologická lávka vede přes Kněžskodvorskou ulici. Celková délka tubusu bude 164 metrů, dnes pracovníci instalovali jeho jednu čtvrtinu. Budvar rozšiřuje svůj areál kvůli tomu, aby mohl navýšit výrobu. V roce 2015 vyrobil 1,6 milionu hektolitrů piva, což je ve stávajících prostorech maximum.

Most povede ve výšce 12 metrů nad zemí. "Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat více než 2000 lahví piva za minutu. V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly. Nový most zásadním způsobem odlehčí provozu v Kněžskodvorské ulici, neboť dosud musíme hotové pivo i obaly převážet mezi našimi dvěma areály nákladními auty," uvedl výrobně-technický ředitel Budějovického Budvaru Adam Brož.

Budvar zatím nezveřejnil, kolik piva uvařil loni. Do roku 2018 chce postavit novou část areálu podniku. Budvar usiluje o to, aby v budoucnosti dosáhl roční produkce překonávající hranici dvou milionů hektolitrů piva. Do roku 2020 investuje Budvar do svého rozvoje dvě miliardy korun. První projekt zaměřený na přetlačné tanky - tlakové nádoby určené pro přípravu piva - o objemu 10.000 hektolitrů už skončil, nyní se staví nové logistické centrum s kapacitou téměř 20.000 paletových míst.

Do roku 2021 dále vznikne nová stáčírna lahví, zvětší se kapacita sklepů a varny. Investice zrychlí distribuci piva v Česku i v zahraničí. Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Minipivovary žádají stát: upravte nám daně, oba na tom ušetříme

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Stát by mohl zavést minipivovarům paušální úhradu spotřební daně a snížit tak byrokracii těmto nejmenším výrobcům piva, často provozujícím pivovar v jedné restauraci. Navrhuje to Českomoravský svaz minipivovarů, podle kterého by nový režim, který se liší od léta fungujícího způsobu výpočtu této daně, neovlivnil výši daňového inkasa.

Místo měsíční platby zálohy, vykazování uvařeného množství piv zvlášť podle stupňovitosti, případného zvyšování záloh či následných vratek daně a častých kontrol ze strany celní správy by stačila jedna paušální platba, stanovená celníky u zavedených minipivovarů průměrem záloh za poslední dva roky.

„Stát dostane, co jeho jest, a obě strany ušetří na nákladech a administrativní zátěži,“ shrnuje šéf svazu Jan Šuráň návrh, který chce předložit zástupcům celní správy a ministerstva financí.

Nejmenší výrobci piva, tedy ti s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů (pro porovnání – lídr trhu Plzeňský Prazdroj uvařil předloni v Česku necelých 8 milionů hektolitrů), musejí dnes stejně jako všechny jiné pivovary u nás vykazovat a platit výši daně podle množství hektolitrů – zvlášť uvařených desítek, jedenáctek, dvanáctek a dalších piv podle jednotlivých stupňů.

V devadesátých letech prosadil pivovarník Stanislav Bernard odstupňované sazby podle velikosti pivovaru. Od základní ve výši 32 korun za každý hektolitr a dosažený stupeň piva pro pivovary s ročním výstavem nad 200 tisíc hektolitrů až postupně k nejmenším s výrobou do deseti tisíc hektolitrů ročně, kteří mají sazbu poloviční.

Ti nejmenší tedy přinášejí státu výrazně méně. V roce 2015 to bylo necelých 42 milionů korun. Daňové inkaso od všech pivovarů však činilo 4,6 miliardy korun. To znamená, že od 285 minipivovarů vybral stát necelé procento celkového daňového příjmu, zatímco přes 99 procent příjmu pochází od 47 zbylých průmyslových pivovarů.

„Návrh na paušální daň by nepřispěl ke zlevnění piva, ale pomohl by alespoň ulevit od té obří byrokratické zátěže, kterou musí každý obyčejný živnostník v našem oboru podstupovat,“ reaguje majitel Pivovarského dvora Zvíkov Michal Voldřich.

„Nejde o to, že bychom nechtěli daň platit, z nás nikdy nebudou mafiáni, kteří ukrývají daně někde v Panamě, ale o to, zjednodušit způsob její úhrady,“ přidává se sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl.

Podporu tradičně nacházejí pivovarníci u ministra zemědělství Mariana Jurečky. „Jsme připraveni podporovat smysluplné návrhy, které pomohou snížit administrativní zátěž minipivovarů v případě vykazování spotřební daně,“ reagoval pro LN Jurečka. Sám před časem přišel s nápadem na snížení spotřební daně z piva.

Finance jsou proti
Snížit daň všem pivovarům navrhli nedávno i poslanci ODS. U ministerstva financí, které má při posuzování rozhodující vliv, však podobné návrhy zřejmě narazí.

Výše zmíněná paušální platba je podle tvrzení ministerstva v rozporu s příslušnými evropskými směrnicemi. „Ministr financí Andrej Babiš dlouhodobě usiluje o snížení DPH na točené pivo, což je na rozdíl od návrhu na snížení spotřební daně opatření, které by mělo přímý příznivý vliv na hospody a restaurace,“ reagovala Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva.

SPOTŘEBNÍ DAŇ
■ 32 Kč – základní sazba za každý vyrobený hektolitr a každý stupeň piva (pro pivovary s roční produkcí nad 200 tisíc hl – např. humpolecký Bernard a všichni větší výrobci)
■ 16 až 28,8 Kč – snížené sazby za každý hl a stupeň piva (pro další kategorie pivovarů s roční produkcí od 10 tisíc do 200 tisíc hl)

Český pivovarnický trh v roce 2017
■ 350 minipivovarů (produkce do 10 tisíc hl/rok)
■ 49 průmyslových pivovarů
■ 4,594 mld. Kč vybral stát v roce 2015 od všech pivovarů, z toho 41,75 milionu Kč od minipivovarů
■ 140 až 180 tisíc Kč platí v průměru jeden minipivovar měsíčně spotřební daň

Počernický pivovar

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Kudy z nudyPočernický

očernický pivovar je součástí unikátního areálu Panský dvůr v Dolních Počernicích, který v sobě ukrývá krásné přírodní scenérie zámeckého parku, kvalitní gastronomii i kulturní akce a relaxaci.
Ochutnat zde můžete 12° stupňový Počernický ležák, který je vařen podle původní receptury z 19. století a další druhy piva.

V Počernickém pivovaru se podává česká a staročeská kuchyně, která si zakládá na tradičním způsobu přípravy, domácí kuchyni a oblíbených specialitách grilovaných na speciálním grilu s otevřeným ohněm. Mezi nejoblíbenější pokrm patří Pivovarská vepřová žebra upravená na několik způsobů.

Objekt je rozdělen do několika částí. Hlavní část pivovaru se nachází v přízemí, jsou zde umístěny měděné varny a klasický pivní výčep. Kapacita prostoru je 80 míst k sezení. Při pěkném počasí je možné využít letní zahrádku pod stoletým javorem o kapacitě 120 míst s výčepem, grilem a udírnou. Součástí pivovaru je také pět původních ledových sklepů s kapacitou 300 míst k sezení.

Návštěvníci mohou proniknout do tajemství výroby piva, a zároveň vidět současné moderní pivovarnické technologie umístěné v pozdně barokních klenutých sklepeních. V suterénu pivovaru naleznete tematický pivní obchůdek, kde je možné si nakoupit pivo pro domácí užívání, včetně řady pivních doplňků a suvenýrů.

Ze široké nabídky piv zmíníme například světlý ležák Počernická jedenáctka, I.P.A. neboli India Pale Ale s jemnými tóny tropického ovoce či Cyklistickou osmičku, světlé výčepní pivo s nižší až střední hořkostí a lehce bylinně chmelovými tóny.

Loď Pivovar

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Kudy z nudyLoď

V Praze na vltavském nábřeží u Štefánikova mostu kotví loď, ve které se zlatavý mok nejen konzumuje, ale dokonce i vaří. V nabídce jsou hned čtyři druhy piva nesoucí názvy českých lodí, tedy Legie, Republika, Remorkér a Monarchie.
Ačkoli se jedná o 33. pivovar v Praze, výjimečnost Lodi Pivovar spočívá právě v tom, že se zde pivo opravdu vaří a zároveň je loď stále schopna plavby.

Maximální kapacita varny je 1 600 hektolitrů ročně a kromě piva jsou v nabídce i chutné pokrmy staročeské kuchyně. 53 metrů dlouhá a devět metrů široká loď, která byla vyrobena ve východním Německu v roce 1962, je rozdělena do tří sekcí. Horní paluba, kde se mimo jiné nachází i udírna, je určena k relaxaci, čemuž odpovídá i vyhlídka na Pražský hrad. Prostřední paluba nabízí staročeskou restauraci a právě zde probíhá vaření piva. Pivnici se studenou kuchyní je pak věnována spodní část lodi.

Přátelský pivovar Malešov nabídl první piva, uvařená v rekonstruovaných prostorách

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Obzory KutnohorskaAutor:Vítězslav HospesMalešov

V sobotu 4. 3. se naplnila přání příznivců piva jako takového, umocněná láskou k tradici a malým pivovarům. Ani ne rok od zahájení stavebních prací se majitelům, akcionářům a dalším nadšencům podařilo nabídnout hostům nejoblíbenější český nápoj, který byl uvařen a uzrál v sídle Přátelského pivovaru Malešov, kousek pod tvrzí (na uvítanou první čtyři typy).

Samozřejmě, že to bylo spojeno s řadou různých atrakcí, muzikou, exkurzemi a dalšími body doprovodného programu, ale nic nemohlo „přebít“ samotný fakt, že lidé si mohli pochutnat v Malešově na malešovském pivku! Vezmeme- li v úvahu mnohé příjemné zážitky, které skýtá krásná příroda v okolí, Velký rybník, zámek Roztěž a zřícenina Sionu, přehradní jezero, oživlá tvrz, židovský hřbitov, unikátní aleje a připomeneme – li si, co vše má tento městys v plánu (mj. obnovu, opravu, kultivaci vodních nádrží a toků), nedivíme se, že už na první ochutnávku sem zamířily stovky hostů (chvílemi to vypadalo, že zájem překonal i očekávání pořadatelů). Zpívalo se, popíjelo, veselilo a v podstatě také tak trochu křtilo – a to se jistě sluší popřát hodně úspěchů do dalších dnů.

Lidi si klepali na čelo, jenže pivovar „na mýtince“ pohodově funguje už 11 let

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaSlezan

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

V dnešním 34. díle našeho seriálu se vydáme na objevnou cestu s naprosto unikátním cílem, který se nachází v lesích na trase mezi Bílovcem a Opavou. Právě tam, v končinách, kde vládne „boží klid“ a příjemná ospalost vesnického světa, totiž sídlí minipivovar Slezan.

Přesněji řečeno, už od roku 2006 jej najdete v Leskovci, což je část obce Březová, kde hezky mírumilovně a s úctou k dobrotivým zákazníkům „okupuje“ objekty bývalých kasáren. Přestože jsou situované hned u cesty, kterou nutně musí projet každý řidič či cyklista, říkáte si, že zrovna tady byste asi pivní pochutnání nehledali.

Jenže jak víme, svět je roztodivnou scénou, kde se neuvěřitelné stává skutkem prakticky denně, a tak pojďme směle dál s naším průvodcem, majitelem a sládkem pivovaru René Binarem.

Pivovar na mýtince? Skoro, chodí mi sem lidi!
Nápad provozovat vlastní pivovárek se jej chytil někdy v roce 2005, kdy ochutnal zlatavý mok z tehdy ještě fungujícího pivovaru v Příboře. Dalším impulsem byla uniformita klasických průmyslově vařených piv, která prakticky nedávala jinou možnost než začít s vlastní výrobou.

„Tenkrát nás bylo na celé severní Moravě možná pět nebo šest. Byly to první vlaštovky. Hledal jsem vhodné místo s tím, že hlavním faktorem byl zdroj kvalitní vody. Rozhodně jsem neměl ambici mít restaurační pivovar, ale jen malou výrobu, která by doplňovala sortiment v hospodách, jak se říká, kolem komína,“ vysvětluje Binar svůj počáteční přístup.

Postupem času přešel ve zrekonstruovaných prostorách kasáren na koncepci sezónního restauračního minipivovaru, čímž dokonale vyvrátil prognózy všech škarohlídů, kteří se mu vysmívali, že zakládá leda tak pověstnou „hospodu na mýtince“.

„Dneska je úsměvné, že si tehdy všichni klepali na čelo a říkali, že tady budu pít pivo sám. Teď, když je u nás přes léto na zahrádce sto lidí, si dělám srandu, že jsem si sice postavil hospodu na mýtince u lesa, ale chodí mi sem lidi,“ usmívá se pivovarník, který ve výrobně s 200 litrovou varnou stále zůstává věrný ruční práci v duchu tradičních postupů.

Pivo vaří z „kojenecké“ vody
Investice do aspoň částečné automatizace či třeba linky na mytí sudů by sice dřinu usnadnila, ale vzhledem k nízké kapacitě pivovárku by ekonomicky nešlo o zrovna nejrozumnější řešení. V leskoveckých kasárnách je navíc důležitý ještě jeden faktor. Vaření piva je tady hlavně koníčkem a zábavou podle toho, co dovolí „civilní“ zaměstnání.

Přesto tedy řemeslo žije, chce se říct. „Ve varně se dělá vše ručně od nasypání surovin až po chmelovar. Přečerpává se, zakvašuje a ruční je také sběr pěny nebo mytí sudů. Zůstáváme prostě na svém, protože vaříme sezónně,“ říká Binar, podle kterého se lze i při menší kapacitě věnovat více druhům piv.

Za jejich základ považuje stejně jako mnozí odborníci vodu, kterou v lesích Oderských vrchů mají v mimořádné kvalitě. „Je to opravdu vynikající voda, kterou bereme z hlubinného vrtu. Kvalitou se blíží kojenecké vodě. Ať chceme nebo ne, při vaření to dělá svoje, protože pivo je tvořeno hlavně vodou,“ podotýká zakladatel pivovaru Slezan, jehož sezóna běží obvykle od konce března do října, a to s víkendovou otevírací dobou.

Sortiment tvoří výhradně spodně kvašená piva, z nichž vyčnívá světlá třináctka, klasický ležák plzeňského typu, který doplňují tmavým a ochuceným pivem a také jedním speciálem.

„Kdysi jsme začínali jako jedni z prvních s osmnáctkou, kterou každý rok vozíme na ostravské Svatováclavské slavnosti v Zábřehu. Je to speciál, který zraje 150 dní a už tradičně bývá hitem této akce,“ doplňuje Binar, podle kterého však stojí za ochutnání také jejich „flekovské“ černé pivo.

Kvalitu chce mít pod kontrolou
Za více než deset let sbírání zkušeností na pivovarském trhu si sám prošel mnoha úvahami, jak vlastní snažení rozvíjet a zlepšovat. Navzdory současným trendům v podobě zejména svrchně kvašených piv si myslí, že tuzemský pivař sice mnohé rád ochutná, ale nakonec se vždy vrátí k ležáku.

Módní vlny se tedy i kolem piva střídají a střídat budou jako v jiných odvětvích. Co se také mění, je kultura konzumace stále náročnějších zákazníků, kteří dnes už dobře vědí, proč jdou za pivy malých výrobců.

„Doby, kdy k nám lidi přijeli a vypili šest piv, jsou pryč. Když se na to podíváme z hlediska regionu, v Opavě jsou dva pivovary a v Bílovci je další, takže pokud přijedou na kolech, chtějí ochutnat všude. Dají si tady jedno nebo dvě,“ popisuje náš průvodce pivní gurmánství, které se rozmáhá nejen na mýtinkách, ale také ve městech.

Ostatně i tam, konkrétně v Opavě či Hradci nad Moravicí, se najdou hospody, kde lze piva značky Slezan na čepu najít. Ovšem ambice na vytvoření hustější sítě vzaly rychle za své.

„Zkoušeli jsme takových deset patnáct hospod v dobách, kdy jsme byli průkopníky. Jenže jsme se až příliš často zklamali. Buď to bylo špatným skladováním, nebo ošetřením piva, ale setkali jsme se dokonce i s tím, že někdo vydával jiné pivo za naše. Na to jsem neměl sílu. Kvalitu chci mít radši pod kontrolou,“ dodává Binar.

Věří, že pokud si udrží kvalitu dobrého místního piva, lidé k nim „do lesa“ budou jezdit dál jako dosud. „Víkendový“ pivovárek Slezan dávno není nečekanou atrakcí pro turisty, jeho místo na pivní mapě (nejen) Moravskoslezského kraje je už pevně zakotveno. To víte, není nad to mít v životě své spolehlivé jistoty…

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a brzy u piva zase na shledanou.

Minipivovar Slezan Leskovec
Místo: Březová – Leskovec (objekt bývalých kasáren)
Druhy piv: vaří spodně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, stabilně je to světlý ležák Slezan 13° a k tomu v sezóně další piva jako tmavý speciál či Svatováclavský speciál 18° a také piva s ovocnou příchutí
Stáčení a prodej: v pivovaru standardně plní hlavně 5, 30 a 50 litrové sudy a také 1,5 litrové pet lahve
Výstav: v sezóně je to přibližně 100 hektolitrů

Na Vltavě se vaří pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Pražský deníkLoď

Majitelé ve středu zprovoznili Pivovar Loď, umístěný na řece u Štefánikova mostu na konci Revoluční ulice. Pivo, které se v restauraci čepuje, se vaří skutečně na lodi. Hosté mohou ochutnat deseti-, dvanácti- a třináctistupňový mok doplněný o speciály.

V kotvišti u Štefánikova mostu v Praze byl zprovozněn pivovar s restaurací na palubě lodi Pivovar.

Ve čtvrtek 9. března otevírá Loď Pivovar

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeLoď

Loď PIVOVAR je v českých vodách naprostým unikátem. Minipivovar, kvalitní staročeská kuchyně, designová restaurace, originální palubní bar, relaxační lůžka i sprchy -to vše čeká návštěvníky na našich třech palubách.

„Tímhle projektem jsem si splnil hned několik klukovských snů,“ říká autor netradičního pivovaru český podnikatel Vojtěch Ryvola. „Vždycky jsem toužil mít loď. Taky jsem chtěl restauraci, kde si můžete po dobrém jídle lehnout a odpočívat. Leta jsem snil o tom jak jednou uvařím várku na Vltavě. Jsem totiž
patriot a české pivo považuji za náš národní poklad. Navíc je z naší lodi nádherný
výhled na Pražský hrad, což je moje srdeční záležitost. Přijďte se podívat a určitě
mě pochopíte -zvlášť máte-li rádi pivo.“

Zahraniční klientele nabízíme vyhlášenou českou pohostinnost a díky přátelským cenám si u nás přijdou na své i tuzemští štamgasti. Kapacita lodi poskytuje přibližně 260 míst k sezení a její dispozice je velmi vhodná pro konání firemních i soukromých akcí.

Na čepu jsou připravena tři stálá piva. Pro příznivce hořkého piva je určená 10stupňová LEGIE svýraznou plností. Pro ty, kdo mají raději vyváženou chuť, vaříme dvanáctistupňový ležák REPUBLIKA. Našim speciálem je tmavý
ležák MONARCHIE (13 stupňů), který chutná po praženém sladu a kávě s čokoládovým dozněním. Můžete se těšit také na další pivní speciály, které budeme na čepu pravidelně střídat. Například irské stouty, varianty anglického stylu Indian Pale Ale či nejsilnější pivo v České republice s celými 34 stupni a s příhodným názvem TITANIC.

Celé zařízení pro vaření piva se nachází na dvou lodních palubách, včetně dvounádobové varny o objemu 500 litrů, šrotovníku na slad a čtyř kvasných kádí. Na spodní palubě se nachází 16 tanků. Předpokládaný roční výstav je 1500 hl. Vaříme čtyři až pět várek týdně.

Restaurace na hlavní palubě podává staročeskou kuchyni. V podpalubí naleznete pivnici se studenou a teplou kuchyní s nabídkou z naší lodní udírny. (Jíte-li ryby určitě ochutnejte naši netradiční specialitu - nakládaný rybí karbanátek.) V letních měsících budeme na palubě grilovat.

Mysleli jsem i na vaše děti, pro které jsme na terase zařídili minihřiště s pískovištěm a skluzavkou.

Pro ty nejvíce společensky unavené anebo jen dychtící po netradičním nadstandardu čeká šest pohodlných lůžek.

53 metrů dlouhá loď prošla kompletní rekonstrukcí, kterou realizovalo přední architektonické studio ACHT, vedené Václavem Hlaváčkem. Loď provozuje společnost Vltavská plavební s.r.o. a kotví na svém stálém místě u Štefánikova mostu.

Vyplutí na Vltavu je možné v případě soukromé akce.

Během posledních let roste v ČR počet minipivovarů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:COTAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku v posledních letech stále roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách nebo na lodi, řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Turisticky atraktivní pivovary podle Šuráně vznikají často na místech, kam přes mnohdy těžší přístupnost chodí hodně lidí. Příkladem může být krkonošská Sokolská bouda na Černé hoře nebo pivovar v hotelu Luční bouda. Nyní otevřel asi nejextrémnější minipivovar – jde o pražský lodní pivovar Pivovar, který je na Vltavě u Štefánikova mostu, pivo se v něm vaří i konzumuje na lodi. Na rekonstrukci lodě a na vybavení šlo skoro 50 milionů korun, řekl spolumajitel projektu Vojtěch Ryvola.

Podnik chce Ryvola provozovat jako tři oddělené provozy, na horní palubě se budou v létě udit uzenky, ve střední části se budou servírovat speciality české kuchyně a ve spodku lodi je pivnice. Na čepu chce mít tři piva pojmenovaná po českých lodích, chce také vařit speciály. Roční výstav má mít Pivovar až 1500 hektolitrů.

Nový Pivovar je 33. pivovarem v Praze. V Praze každoročně vzniká několik pivovarů. Podle Šuráně nové pivovary nevznikají jenom na kraji Prahy. Jen v okruhu půl kilometru od Národní třídy je podle něj 11 pivovarů, minimálně dva by letos měly otevřít. Jeden z nich by měl být projektem majitelů nového minipivovaru U Dobřenských, který v blízkosti Betlémské kaple. Tam se čepují horně kvašená bylinná piva, nový provoz by měl být na Žižkově.

Češi s oblibou zakládají další a další minipivovary

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Počet českých minipivovarů se blíží hranici 350. Každým dnem však přibývají další. Pivo z nich tvoří zhruba dvě procenta trhu.

Objem trhu vypočítal na základě údajů celní správy, kdy podle něj minipivovary platí přibližně procento spotřební daně z piva. Protože jejich kategorie platí polovinu její výše, odhaduje, že minipivovary zabírají dvě procenta trhu. Ve svazu je přibližně třetina ze všech minipivovarů.

"Jestliže je to nyní 350, tak v červnu jich už může být 400," uvedl viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka. Počet se podle něj zastaví na zhruba 600 minipivovarech, podle dřívějších Šuráňových vyjádření by se jich uživila v ČR i tisícovka.

Některé minipivovary ale také zavírají nebo se přeprodávají, jiné zvětší svůj výstav a kategorii minipivovarů tak opustí. Loni šlo například o Únětický pivovar.

Co je minipivovar
Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 000 hektolitrů.

Šuráň bude letos v březnu obhajovat funkci prezidenta svazu, skončí mu tříleté funkční období. Alespoň částečná obměna vedení svazu se očekává, například Kočka již do předsednictva svazu kandidovat nebude, věnuje si mimo jiné pivovarnictví v Indii.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822