Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Dny českého piva završí Noc otevřených pivovarů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Čtvrtý ročník Dnů českého piva potrvá od 23. září do soboty 1. října. Za minulý rok tuzemské pivovary vyrobily 20,1 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii Česka, spotřeba v restauracích ovšem klesá. Tento trend se snaží zvrátit akce pořádaná svazem pivovarů.

Do čtvrtého ročníku Dnů českého piva se letos zapojí přes 6000 restaurací, podobně jako loni. Akce začne v pátek 23. září a potrvá do soboty 1. října, oznámili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Dny piva skončí Nocí otevřených pivovarů, zapojené pivovary připraví přednášky o pivu či noční prohlídky.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv však kritickou. Totiž že stále ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva svazu František Šámal.

"Využijeme toho, že se konají hejtmanské volby. Politici se snaží zviditelnit," uvedl Šámal. Na zahájení v regionech tak budou soudky s pivem narážet tamní politici.

Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.

Do Dnů českého piva se zapojí přes šest tisíc restaurací

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Do čtvrtého ročníku Dnů českého piva se letos zapojí přes šest tisíc restaurací, podobně jako loni. Akce začne v pátek 23. září a potrvá do soboty 1. října. Dny piva skončí Nocí otevřených pivovarů, zapojené pivovary připraví přednášky o pivu či noční prohlídky.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv však kritickou. Totiž že stále ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Využijeme toho, že se konají hejtmanské volby. Politici se snaží zviditelnit," uvedl Šámal. Na zahájení v regionech tak budou soudky s pivem narážet tamní politici.

Největší producent Gambrinus připravil pro dny piva svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, ale je stále nejvyšší na světě.

Pivo versus víno: Jak se liší různé kmeny kvasinek?

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Nedd.czAutor:Jan Toman

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná.

Právě tato jednobuněčná houba totiž zajišťuje kvašení, při kterém vzniká z přítomných cukrů líh, a díky vedlejšímu produktu tohoto procesu, oxidu uhličitému, také kynutí. Zároveň je zřejmé, že se různé kmeny kvasinek podle svého využití a oblasti původu odlišují.

V tom se blíží hospodářským zvířatům a rostlinám, u kterých jsou tyto rozdíly důsledkem dlouhé doby cíleného šlechtění. Můžeme ale podobnou snahu vysledovat také u kvasinek, které až do devatenáctého století ani nebyli lidé schopní pozorovat? Nebo se kvasinky jen pasivně přizpůsobovaly lidskému prostředí?

Jisté je, že čisté kultury kvasinek lidé nezačali využívat dříve než v 19. století. V předcházejících tisíciletích se pekaři a výrobci alkoholických nápojů spoléhali na přidání malého množství fermentovaného produktu z předchozí várky do základu várky nové.

Startovací kulturou se tak vlastně vždy stávala malá část kultury starší. Představa, že dlouhodobě využívanou kulturu mohli cíleně šlechtit, je tak celkem realistická – kultury kvasinek byly oddělené od přirozeného prostředí a dlouhodobě přežívaly jen za speciálních, lidmi vymezených podmínek.

Této hospodářské záhadě se rozhodl podívat na zoubek tým belgických a amerických vědců. Využili k tomu nejmodernější techniky molekulární biologie, které jim umožnily zmapovat genom kvasinek a další jejich genetické charakteristiky.

Lidmi ochočené organismy zpravidla hromadí vlivem sníženého tlaku na přežití za drsných podmínek v řadě genů škodlivé mutace. Rovněž u nich nalezneme zmnožení genů či celých úseků genomu a změny chromozomů. V neposlední řadě také vykazují vlastnosti preferované lidskými šlechtiteli. Identifikace cíleného šlechtění by tak nemusela být obtížná.

Už některé dřívější studie naznačovaly, že se hospodářské kvasinky výrazně přizpůsobily svému novému prostředí. Mikroorganismy například vykazovaly větší odolnost k mědi ze zemědělských pesticidů nebo sulfátům používaným při produkci vína. Teprve nynější studie ale poskytla skutečně reprezentativní obrázek.

Výzkumníci shromáždili data od celých 157 kmenů divokých a hospodářských kvasinek. Druhé jmenované patřily mezi kvasinky využívané v laboratořích, při výrobě pečiva, piva, vína, japonského saké i lihu obecně. Všechny přitom vykazovaly jasné rozdíly oproti divokým příbuzným.

Z hlediska příbuznosti se dále rozdělily na pět velkých větví – japonskou, zahrnující hlavně kvasinky používané při výrobě saké, vinařskou, směsnou, do které spadly hlavně pekařské kvasinky, a dvě skupiny pivních kvasinek.

Kvasinky využívané při výrobě saké a vína spadly do příslušných linií, stejně jako naprostá většina pivních kvasinek; některé z nich nicméně zapadly do blízkosti pekařských kvasinek ve směsné skupině. Kvasinky pro výrobu čistého lihu lze oproti tomu nalézt ve všech skupinách – jejich využití k tomuto účelu je pravděpodobně velmi pozdní.

Většina dílčích podskupin nebyla vázaná na konkrétní geografické oblasti. Nalezly by se ale výjimky. Saké kvasinky byly například příbuzné čínským liniím. Jedna z pivních skupin zase sdružovala kvasinky využívané při výrobě piva ve třech úzce vymezených oblastech – Německu s Belgií, Británii a Spojených státech. Druhá pivní linie, do které spadají i pivní kvasinky z východní Evropy, se ukázala jako příbuznější vinné linii a zahrnující mikroorganismy z daleko více oblastí.

Hospodářsky využívané kmeny kvasinek vykazovaly jasné známky soužití s člověkem. Hromadily škodlivé mutace v genech ne nutných pro přežití za stabilních podmínek a docházelo u nich k přestavbám genomů. Rovněž často přecházely z životního cyklu střídajícího pohlavní a nepohlavní rozmnožování čistě k nepohlavnímu.

Kromě toho dokázaly například přežít daleko vyšší koncentrace etanolu než jejich volně žijící příbuzní. To ale, stejně jako další přizpůsobení lidskému prostředí, nic nevypovídá o přítomnosti nebo nepřítomnosti cíleného šlechtění. Výzkumníkům se nicméně podařilo odhalit i jasně vyšlechtěné znaky. Vyskytují se hlavně u pivních kvasinek, které se i z dalších hledisek ukazují jako nejodvozenější.

Jde zejména o schopnost daleko intenzivněji využívat maltotriózu, cukr vyskytující se v mladině při výrobě piva. Většina pivních kvasinek byla rovněž vyšlechtěna k tomu, aby neprodukovala chuťově nežádoucí látky. Mezi ně lze zařadit zejména 4-vinylguaiakol, látku s ostrou kořeněnou vůní připomínající hřebíček.

Je výmluvné, že u kvasnic využívaných při výrobě některých speciálních, například pšeničných, piv, kde je toto aroma žádoucí, byla šlechtiteli produkce této látky zachována.

No a proč jsou pivní kvasinky nejvyšlechtěnější? Své prsty v tom jistě bude mít i to, že se ve svém "pivním" prostředí nacházejí neustále. Pivo se totiž, na rozdíl od vína, vyrábí po celý rok. Vinné a další kvasinky naopak musí, nebo donedávna musely, po většinu roku přežít mimo stabilní a živinami nabité prostředí.

Z historického hlediska nastalo rozrůznění pivních kvasinek z první, západoevropsko-americké, skupiny zhruba na přelomu 16. a 17. století. To se dobře shoduje se vznikem prvních velkých pivovarů. Právě tehdy zřejmě začali lidé kvasinky šlechtit, byť o jejich existenci jakožto mikroorganismů nevěděli ještě dalších 200 let. Druhá pivní skupina se od vinné skupiny oddělila a začala se rozvíjet asi o 50 let později.

Detailní poznatky o hospodářsky využívaných kvasinkách ale nejsou zajímavé jen z historického hlediska. Ať už byly kvasinky šlechtěny jakkoli, získané informace půjde využít i při šlechtění nových, hospodářsky ještě výhodnějších, linií.

Skupina okolo miliardáře Šlemra nevylučuje zájem o Prazdroj

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš PlhoňPrazdroj

O nové finanční skupině R2G nejspíš ještě uslyšíme. Sestavu točící se kolem jednoho z nejbohatších Čechů Oldřicha Šlemra nyní doplňuje další jméno. Spekuluje se, že by mohla mít chuť na koupi Plzeňského Prazdroje.

Zapamatujte si ta dvě písmena a jednu číslici mezi nimi: R2G. Právě se utvářející ryze česká finanční skupina pod tímto názvem sídlí na dohled od Pražského hradu v renesančním Martinickém paláci, který nedávno koupila. A tuzemský byznys od ní může očekávat ještě velké věci, vzhledem k desítkám miliard, kterými disponuje.

Společnost, která samu sebe označuje přídomkem „family office“ (doslovně rodinná kancelář), založil miliardář Oldřich Šlemr. Ten loni spolu s obchodním partnerem Tomášem Němcem prodal gumárenský holding CGS za ne uvěřitelných 31 miliard korun. R2G, která se už nyní může směle řadit mezi největší soukromé fondy v Česku, se hodlá soustředit na konzervativní nákup firem, a to hlavně v zahraničí.

Hvězdná sestava
Šlemr v nově vznikající skupině není sám. Obklopil se týmem lidí, který zdobí známá jména z bankovních i právnických kruhů. K těm doposud známým nyní můžeme připočíst další. LN získaly ověřenou informaci, že partnerem R2G se má od ledna příštího roku stát Marek Škréta.

Ačkoliv pro veřejnost půjde o figuru takřka neznámou, ve světě privátního bankovnictví Škrétovo jméno rezonuje velmi silně. Posledních devět let strávil jako šéf banky UBS pro střední Evropu.

„Ano, je to pravda, skutečně tam nastupuje,“ potvrdil LN zdroj z okolí skupiny R2G, který si nepřál být jmenován. Škréta, který na zaslaný dotaz nezareagoval, tedy zřejmě doplní už tak působivou sestavu.

Tu tvoří například Daniel Heler, donedávna člen představenstva a šéf korporátního bankovnictví České spořitelny. I on patřil v bankovnictví mezi tuzemskou elitu. Dalším členem vedení R2G bude dle již zveřejněných informací Michal Smrek, byznysový právník a doposud partner kanceláře White & Case. Ta mimochodem se Šlemrovou skupinou bude spolupracovat i nadále. Smrek v minulosti asistoval u řady významných obchodů, včetně zmiňovaného prodeje ČGS.

Součástí týmu je i Jakub Dyba, syn exministra hospodářství Karla Dyby a především šéf poradenské společnosti Genesia.

Chuť na pivo?
Kde všude lze aktivitu nové finanční skupiny očekávat? Podle jí blízkého zdroje to bude hlavně mimo hranice Česka.

„Myslím, že na našem trhu se toho bude odehrávat minimum,“ tvrdí. Podobný záměr prezentoval i sám Šlemr v rozhovoru pro český magazín Forbes. Přesto se celkem živě spekuluje o možnosti, že by právě R2G mohla mít zájem koupit Plzeňský Prazdroj.

„Řeknu k tomu jediné. Pilsner Urquell je prvotřídní pivo. A potravinářství rozhodně nepatří mezi segmenty, kterým bychom se vyhýbali,“ citoval v červenci Šlemra magazín Forbes.

Prazdroj totiž bude pravděpodobně v brzké době na prodej poté, co se dva pivní giganti SAMMiller a AB InBev definitivně spojí. Kvůli antimonopolním zákonům se první z nich bude muset plzeňského pivovaru zbavit. Cena se dosud odhadovala na zhruba 60 miliard korun.

Jeden z nejbohatších Čechů údajně vložil do R2G vlastních 15 miliard korun, což i s případnými úvěry dělá ze společnosti výrazného hráče. Šlemr i jeho bývalý obchodní partner Tomáš Němec zůstávají většinou v ústraní a mnoho rozhovorů za svou kariéru neposkytli.

V pivovaru se slavilo tentokrát „na stojáka"

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Příbramský deníkVysoký Chlumec

Prohlídky pivovaru, kapely Blue Orchestra, AC/DC Revival, Alkehol, Mandrage a Keks byly v sobotu 10. září lákadly, za kterými návštěvníci všech generací směřovali do podhradí. Jídla a pití bylo také dostatek. V pivovaru Vysoký Chlumec se vyrábí pěnivý nápoj od roku 1466. Je jasné, že na narozeninových oslavách nechyběly tradiční značky piva a pro slavnostní příležitost byl uvařen také sváteční třináctistupňový polotmavý speciál. Na jeho výrobu byl použit americký chmel.

Zajímavým nápadem Dne pivovaru byla krčma, která připomínala tradice šesti století poctivého pivovarnictví. „Je tu výstavka pivních etiket a popsána stručně historie," uvedly mladé usměvavé „šenkýřky" Eliška Chábová a Veronika Šiková. Hostům nabízely alespoň na chvíli posezení v chládku. Mnohé návštěvníky překvapilo, že vstupenky, které si koupili v předprodeji nebo na místě, byly takzvaně „na stojáka". Organizátoři experimentovali - poprvé nebyly na pivovarském dvoře před pódiem stoly se slunečníky a lavice jako obvykle. Teploměr se přitom blížil ke třiceti stupňům… Výrobní ředitel Pivovaru Vysoký Chlumec Vít Zrůbek tuto změnu vysvětloval tím, že se tak zvýší kapacita a bude možné do areálu pustit daleko víc lidí. „Máme vyzkoušené, že kolem 16. hodiny bude na celém dvoře již stín," argumentoval. Upozorňoval také, že za průjezdem je postavený velký stan o rozměrech 10 krát 15 metrů, kde lavice a stoly jsou. Pro lidi, kteří při poslechu i rádi vidí, co se na pódiu odehrává, to však podle prvních ohlasů nebyla adekvátní náhrada.

Pro pětadvacetiletého Vítka Zrůbka byly letošní pivní slavnosti premiérou a jakýmsi křtem ohněm, protože do funkce nastoupil 1. července. Doporučil ho jeho předchůdce Pavel Bekeni, který dostal pracovní nabídku v Jižní Koreji. Zrůbek ve vysokochlumeckém pivovaru pracuje rok. „Nastupoval jsem na pozici vedoucího výroby, který je zároveň podsládek. Jako výrobní ředitel jsem zároveň sládek," upřesnil. Dodal, že kromě toho chodil do tohoto pivovaru na brigády od roku 2009. „Během toho jsem si prošel provoz a když jsem nastupoval před rokem, také jsem si prošel pivovarské kolečko," řekl Zrůbek, absolvent vysoké školy chemicko-technologické, který vystudoval obor technologie potravin.

Mladičký ředitel doplnil, že exkurze při Dnu pivovaru mělo na starosti šest zaměstnanců, kteří dobře provoz znají. „Dalších dvacet zaměstnanců se točilo kolem příprav a kromě toho si vážím, že pomáhali i lidé z městyse Vysoký Chlumec. Termín dalšího ročníku máme předjednán na 9. září 2017 – což je tradičně druhá zářijová neděle. Letos jsme pro děti žádné atrakce nepřipravili, ale přiště bych tu rád viděl skákací hrad," avizoval.

Dny českého piva chtějí přilákat lidi do hospod

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:MediaGuru

Už počtvrté se konají Dny českého piva. Pivovary lákají na speciály i pivní menu.

V poslední třetině září odstartuje čtvrtý ročník Dnů českého piva. Aktivně se do nich zapojí šest tisíc hospod a restaurací po celé České republice. „Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody,“ vysvětluje František Šámal, předseda pořádajícího Českého svazu pivovarů a sladoven.

Dny českého piva zahájí v pátek 23. září symbolickým narážením sudů a přípitkem a vyvrcholí 1. října Dnem otevřených pivovarů. Po celou dobu se budou podávat pivní speciály, které doplní hlavní kulinářská specialita – kančí se šípkovou omáčkovou.

Kromě speciálů podpoří pivovary akci i komunikačně. Nejsilněji do ní investuje Staropramen, který u této příležitosti připravil speciální kampaň „Extra důvod se sejít“, s níž chce lidi nalákat do 700 svých hospod a restaurací na Extra chmelenou nepasterizovanou 12.

„Důležitost, kterou oslavám Dnů českého piva přikládáme, dokládá i speciálně vytvořený televizní spot na podporu tohoto svátku,“ říká Petra Chovancová, senior brand manager značky Staropramen. Kromě televize, kde bude spot vysílán na stanicích skupiny Prima, poběží také v rádiu na všech stanicích Radiohouse, v síti kin Cinestar, v outdooru a také na internetu. Doplní ji komunikace v místě prodeje, v hospodách a restauracích.

Společnost Plzeňský Prazdroj uvařila ke Dnům českého piva limitovanou várku piva Gambrinus První chmel. Spotřebitelé budou moci navštívit také jednotlivé pivovary nebo přijít na Pilsner Fest, který oslavuje první várku piva Pilsner Urquell. „K této příležitosti využijeme především digitální aktivaci přes Facebook, kde budeme, jako již tradičně, zvát lidi k návštěvě hospod a restaurací. Dále Facebook využijeme i k pozvánce na noc otevřených pivovarů,“ popisuje za Plzeňský Prazdroj Jakub Jedlinský.

Heineken se ke Dnům českého piva připojí se svou značkou Březňák, jež uvařila k svátku svatého Václava, patrona českého piva, speciální polotmavé pivo Märzen. „Naši zákazníci dlouhodobě vyhledávají sváteční speciální piva k mimořádným příležitostem. Tou je samozřejmě i oslava svátku svatého Václava,“ dodává manažer značky Březňák Petr Syřiště.

Domácí pivovarníci založili cech. Chtějí vařit víc piva než půl litru denně

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.cz

Autoři nové „kuchařky“ pro domácí vařiče piva dospěli k názoru, že přípravou knížky Pivařky práce nekončí. Rozhodli se proto, že založí Cech domácích pivovarníků, aby se nadšenci mohli dále vzdělávat. A navíc se chtějí pokusit prosadit, aby mohli oficiálně uvařit víc než jen dosavadních 200 litrů piva ročně.

„Považujeme za velkou nespravedlnost, že například malý vinař smí pro vlastní potřebu ročně vyrobit 2000 litrů vína, kdežto my jen 200 litrů piva, to je v podstatě něco přes půllitr denně,“ stěžuje se předseda Cechu domácích pivovarníků Radek Michel a spoluautor Pivařky, tedy „kuchařky“ pro domácí pivovarníky.

Cech samotný si klade za cíl nejen lobbing za změnu zákona o domácím vaření piva, ale hlavně usnadnění vstupu do komunity domácích pivovarníků. Aby mohli rychleji a lépe získávat informace, navzájem se radit a získávat informace. I proto zřídili internetové stránky, kde najdete například mapu domácích vařičů či diskusní fórum, kde si lidé mohou vyměňovat zkušenosti.

„V podstatě bychom chtěli motivovat i začátečníky, aby se od jednoduchého vaření piva z polotovarů dopracovali i ke složitějšímu vaření ze základních surovin, které ale může přinést daleko zajímavější výsledky. Prostě aby neustrnuli a aby sami na sebe uplatňovali stále větší nároky,“ vysvětluje předseda cechu.

Bonusem pro člena cechu, kterým se může stát každý za padesátikorunový roční poplatek pak mohou být slevy na různá školení a přednášky. „Domlouváme například možnost workshopu s profesionálním sladovníkem, který může amatérům vysvětlit mnoho problémů, se kterými se utkávají,“ říká.

Samotná Pivařka je už ve finální fázi. „Máme podepsanou smlouvu s brněnským nakladatelstvím Jota. Do konce roku máme odevzdat podklady a na jaře příštího roku by měla vyjít,“ tvrdí Michel.

Plzeňský festival minipivovarů nabídne 250 značek piv

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Plzni se v sobotu 17. září v Pivovarském dvoře v Černicích uskuteční festival minipivovarů. Nejméně 75 nejmenších českých výrobců představí 254 značek piv, loni se čepovalo 151 značek. Letošnímu devátému ročníku festivalu Slunce ve skle budou dominovat svrchně kvašená piva, tedy nápoje typů ale, IPA a stout.

Na přehlídku loni dorazilo téměř 8000 lidí, čtyřnásobek oproti prvnímu ročníku, kdy piva čepovalo 14 výrobců. Když festival začínal, prodávala se jen spodně kvašená piva, tedy ležáky a pšeničná piva.

"Půjde o největší komerční akci tohoto charakteru, která je v Česku i v Evropě pořádána. Podle dostupných informací nikdo nic takového nedělá. Většinou jde ale o mix středních a velkých pivovarů a něco málo malých," uvedl Petr Míč z marketingu černického pivovaru Purkmistr. Podle něj není nikde na světě tolik minipivovarů na počet obyvatel jako v České republice; nyní jich je zhruba 350 a měsíčně se v Česku už několik let otevírají dva až tři nové.

O akci je mimořádný zájem. Přihlášeno je zatím 75 pivovarů s ročním výstavem od 500 do 1500 hektolitrů. Představí se americké, belgické, nizozemské a slovenské minipivovary a raritou bude kyperský pivovar. Nejsilnějším letošním pivem bude čtyřiadvacetistupňová Zlatá labuť ze Zvíkova.

Čepovat se bude na dvoře, na přilehlé návsi a na parkovišti. "Letos jsme naplněni k prasknutí, větší kapacitu už památková zóna selské návsi nemá. Přijedou výrobci z celé republiky, hodně z Moravy," uvedl Míč. Přehlídka má lidi seznámit s produkty, které nejsou běžně na trhu. Začíná ve 13.00, Vstup je zdarma. Mezi 12.00 až 20.00 bude posílená trolejbusová linka 13. Z konečné tramvaje číslo 1 budou jezdit autobusy s nápisem Slunce ve skle. Atrakcí bude živý velbloud, velblouda má totiž pivovar Purkmistr ve znaku.

Už počtvrté vydají organizátoři katalog minipivovarů. Z amerického Birminghamu v Alabamě, partnerského města Plzně, přijede delegace Free Hops Organization, která zastupuje minipivovary v Alabamě. "Chceme navázat dialog s americkými pivovary, jako jsou například Cahamba, Ghost Train, Red Hills a Five Points. Mají zájem se naučit vařit v alabamských podmínkách tradiční český ležák," dodal Míč.

Velkým Březnem teklo pivo

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Ústecký deníkAutor:Kristián ŠujanVelké Březno

Více než šest tisíc lidí si v sobotu nenechalo ujít oslavy piva ve Velkém Březně.

Tradiční Den otevřených dveří pivovaru nabídl ochutnávku zlatavého moku, volnou prohlídku pivovaru, ale i skvělé hudební hosty.

DVA PIVNÍ SPECIÁLY
Pro návštěvníky si pivovar připravil i své dva pivní speciály. Jedním bylo pivo Märzen, které strávilo ve zdejších velkobřezenských sklepích 150 dnů. „Je to náš hlavní tahák na Dny českého piva a zároveň k svátku svatého Václava," sdělil vrchní sládek Michal Rouč.

Dalším speciálem, pouze pro den otevřených dveří, bylo pivo s příchutí zázvoru, které podle ohlasů v horkém zářijovém počasí přišlo lidem vhod.

„Hodně osvěží a navíc se říká, že zázvor je mocné afrodiziakum, takže tady hodně lidí stmeluje dohromady," podotkla s úsměvem studentka Monika, která na akci dorazila až z Brna.

Podle vrchního sládka útroby pivovaru navštívilo zhruba osm set zájemců. Několik skupin provedla také sládková Jiřina Poláková. Pivo podle ní patří zejména k mužské populaci, ovšem i ženám velmi chutná.

MÁM RÁDA PIVO A JEHO VÝROBU
„Vystudovala jsem chemickotechnologickou školu. Mám ráda pivo a jeho výrobu. V pivovaru je úplně jiná atmosféra, než kdybyste šli do chemičky," řekla Poláková, která v pivovaru pracuje šestým rokem.

Za tu dobu prý chutě českých pivařů zná dobře. „Český zákazník chce dneska vyzkoušet už i netradiční piva, takže stále vymýšlíme něco nového. Ročně vyrábíme jeden dva pivní speciály, abychom naši nabídku co nejvíce oživili," sdělila Poláková.

Pivovar patří ke středně velkým pivovarům v České republice. Pravidelně každou sobotu v půl třetí pořádá také prohlídky pro veřejnost spolu s ochutnávkou. Na internetových stránkách www.breznak.cz se následně dá objednat prohlídka na jakoukoli dobu, když jde o větší skupinu.

Pro čas sobotního dne zahrály kapely jako Děda Mládek Illegal Band či Divokej Bill revival, ale také stálice české hudební scény Věra Martinová. Celodenní oslavy zakončil Dalibor Janda a velkolepý ohňostroj.

Nejslavnější pivní festival Oktoberfest má i svoji erotickou verzi

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Reflex.cz

Nejznámější, největší a nejslavnější pivní festival světa, Oktoberfest v bavorském Mnichově, začíná již příští týden. V posledních letech ho přitom provází i speciální vydání německé verze časopisu Playboy, které je právě s pivem spojeno. I když je to jen taková obezlička, jak přilákat movité inzerenty ze strany pivovarů a vše to proložit erotickými fotografiemi. Podívejte se.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.06.2017 15:475.145/5.145