Novinky a zajímavosti ze světa piva

Za vodou, za vodou, za tou bývalou hospodou… Pozměněný úryvek zlidovělé písně je bohužel pravdivý. Ze statistik Plzeňského Prazdroje plyne, že vesnické hospody jsou nejohroženějším druhem českého pohostinství. Jen v posledních třech letech ukončilo provoz v obcích do pěti tisíc obyvatel dvanáct procent hospod – skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad dvacet tisíc obyvatel.

Za vyschlými pípami stojí podle pivovaru hned několik faktorů. Vesnické hospody zasáhl zákaz kouření, zavedení EET a pochopitelně omezení spojená s koronavirovou krizí, a tím pádem i odliv hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích.

Prazdroj proto rozšířil svůj program na podporu obecních hospod s názvem Vesnice. Zapojilo se do něj již přes 900 podniků a jejich prodeje piv díky tomu minulý rok vzrostly v průměru o osm procent.

Původní program byl spuštěn před pěti lety a tehdy se ho účastnilo přibližně osmdesát podniků. Letos se do něj zapojilo už 861 provozoven, tedy více než desetina všech vesnických hospod u nás. Pivovar do nich investoval bezmála osmnáct milionů korun, přičemž nejvyšší částku poskytl loni: 5,6 milionu.

„Už na začátku programu bylo cílem zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života malých obcí,“ konstatuje Milan Pavelka, který má program na starosti.

Pomoc souvisí jednak se změnami, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – sem patří vše od vybavení po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pomoc s aktivitami, které mají přivábit hosty.

„Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme oslavy dožínek, mikulášské či tříkrálové akce. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi začnou chodit nejen na ně, ale vracejí se pravidelně,“ tvrdí Pavelka.

„Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se daří rozvíjet komunitní život na vesnicích. Samozřejmě se snažíme pomáhat i s digitálními nástroji, s webem či sociálními sítěmi,“ doplňuje.

Že program funguje, potvrzuje kupříkladu Milan Hilpert, provozovatel hospody U Šimků ve Staňkově na Domažlicku, u které Prazdroj spolufinancoval novou fasádu a proměnu interiéru včetně nového výčepu. „Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje a získali jsme nové štamgasty,“ pochvaluje si.

Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli hospoda ležící na vesnici nebo v malé obci. Podmínkou je odebírání piva z Prazdroje.

Místní podnikatelé budují malý pivovar v Horažďovicích. Od města koupili původní památkově chráněný pivovar v zámeckém areálu, kde se pivo vařilo přes 450 let až do roku 1946. Výrobu vlastních ležáků chtějí zahájit do dvou tří let, roční kapacita bude až 3000 hektolitrů. ČTK to řekl místní grafik Petr Kolář, který staví pivovar s Janem Stulíkem.

Podnikatelé, jejichž snem bylo mít minipivovar, nakonec koupili rozsáhlou budovu původního pivovaru, který nechal vybudovat v roce 1570 Václav Švihovský a byl postupně ve vlastnictví pěti šlechtických rodů. Po několika přestavbách vyráběl pivo nepřetržitě až do roku 1946, jeho maximální roční výstav byl až 7500 hektolitrů. Poté tam byl sklad sběrných surovin, ovoce a zeleniny, po roce 1989 ještě lepidel a nápojů. Podle Koláře technická památka postupně chátrala, protože ji nikdo systematicky neudržoval.

"Chlapi už tam udělali neskutečnou práci, odkryli staré sklepy, je to úžasné. Na Sdružení historických sídel, jehož jsme krajským vítězem jako historické město roku, jsem říkal, že nejlepší počin, který jsme udělali, je, že jsme pivovar prodali soukromníkům za zhruba 2,5 milionu Kč. Každý rok jsme do něj dávali od půl milionu do milionu korun a nikde to nebylo vidět, byla to bezedná díra," uvedl horažďovický starosta Michael Forman (ObčanéHD). Podle něj mají podnikatelé ve smlouvě s městem, že musí pivovar zprovoznit do roku 2025. Přejí si ho spustit v roce 2024.

Oba nadšenci už vaří s kamarády pivo jako takzvaní domovarníci. Původně chtěli malé prostory pro menší technologii, ale nakonec se po dohodě s městem rozhodli s partou kamarádů oživit původní pivovar. Pomáhá jim sládek z bývalého pivovaru v nedalekém Koutě na Šumavě.

V budově, kterou koupili od města před dvěma lety, vyklidili a opravili sklepy a půdy, obnovili podlahy a opravili části střechy a krovu. Objevili také 350 let starý zazděný sklep, který vyklidili. "Jsme pořád ve stavební fázi. Máme objednanou technologii, která by měla přijít na podzim. Máme dodavatele a zaplacené zálohy, protože už loni jsme museli pořídit komponenty, o nichž jsme věděli, že zdraží a nebudou," řekl Kolář. Sklepy jsou vyčištěné, omítnuté a připravené k nabílení. Podlaha už je v plánované stáčírně i varně, která bude mít kapacitu deset hektolitrů. "Čeká nás vybudování šalandy a zázemí podle podmínek hygieny," uvedl. Restauraci zatím nezamýšlejí, výhledově by mohla vzniknout v sousedních zámeckých stájích z roku 1830.

Celkové náklady přesáhnou deset milionů korun, jen technologie bude stát více než polovinu. Jde o čistě soukromou investici bez dotace, památkáři jim možná dají 200.000 korun na střechu.

Receptury horažďovických piv se nedochovaly, stejně jako nic z původního pivovaru. "Budeme mít vlastní. Chceme vyrábět desítku a dvanáctku, klasické české ležáky, a nějaký speciál," uvedl Kolář. V pětitisícových Horažďovicích pivovar není, nejbližší jsou v Blatné, Strakonicích a Nepomuku.

Nejohroženějším druhem českého pohostinství jsou vesnické hospody. Krutě je zasáhl zákaz kouření, zavedení EET, omezení spojená s koronavirovou krizí i odlivem hostů k domácím výčepům na zahradách či v garážích. Jen za poslední tři roky ukončilo svůj provoz v obcích do 5 000 obyvatel podle údajů Plzeňského Prazdroje 12 procent hospod, což je skoro dvojnásobek v porovnání s městy nad 20 tisíc obyvatel. Prazdroj proto rozšířil svůj program na podporu obecních hospod s názvem „Vesnice“. Zapojilo se do něj již téměř devět set hospod, kterým se vrací nejen tradiční hosté, ale daří se jim lákat i nové. Jejich prodeje piv díky účasti v programu loni vzrostly v průměru o 8 procent.

„Program Vesnice jsme odstartovali v roce 2017. Cílem bylo zastavit vymírání vesnických hospod, chtěli jsme je naopak oživit a pomoct hospodským, aby se jim hosté zase vrátili. Hospoda spolu s fotbalem a kostelem tvoří důležitý trojúhelník společenského života v malých obcích,“ říká Milan Pavelka, která má program Vesnice v Prazdroji na starosti.

Pivovar investoval do vesnických podniků už téměř 18 milionu korun, nejvíce loni – 5,6 milionu korun. Vstoupit do programu Vesnice může jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje zároveň je situovaná na vesnici nebo v malé obci. Před pěti lety se ho účastnilo zhruba 80 podniků, letos se do něj zapojilo již 861 provozoven. To je více než desetina všech vesnických hospod v Česku.

Oblasti, ve kterých Prazdroj pomáhá, lze rozdělit do dvou kategorií. Tou první jsou změny, které mají zajistit větší atraktivitu hospody nebo vyšší kvalitu služeb a servisu – patří sem vše od vybavení, po kvalitu piva a obsluhujícího personálu. Druhou oblastí je pak pomoc s aktivitami, které mají do hospůdek nalákat hosty.

„Pokud jde o vzhled a vybavení hospody, není to jen o finančním příspěvku, snažíme se zapojit také majitele a provozovatele, ale co nejvíce i místní lidi. Ať už jde o novou fasádu, výmalbu nebo lavice a stoly na zahrádku, domluvíme se s hospodským, aby sehnal pár místních šikovných lidí, kteří to dokážou opravit či vyrobit, my pomůžeme s financováním a navíc přidáme ještě slunečníky nebo propagační předměty. Toto zapojování komunit v místě výborně funguje a je pro hospodské výhodné,“ uvádí Milan Pavelka.

Vedle toho pivovar učí hospodské pořádat akce, aby společně dali místním další důvod k návštěvě. „Velmi často narážíme na to, že hospodští nevědí, jak lidi do venkovské hospody přilákat. Přitom stačí málo, třeba uspořádat nějakou akci, pozvat kapelu nebo uvařit speciální menu. Každoročně tak iniciujeme třeba oslavu dožínek, Mikulášskou či Tříkrálovou akci. Letos v květnu pak akci Máj, lásky čas. Lidi pak začnou chodit nejen na tyto speciální akce, ale vrací se pravidelně. Stejně nám to funguje i v našem vesnickém programu Kopeme za fotbal, kde podporujeme místní fotbalové kluby. I díky tomu se nám daří rozvíjet komunitní život na vesnicích,“ říká Milan Pavelka.

Důležité ale podle Pavelky je i to, aby se lidé o akcích a aktivitách hospod dozvěděli: „I zde někdy hostinští tápou a potřebují pomoci. Dostávají od nás plakáty na akci, ale stává se, že si je pověsí přímo v hospodě. Tam to ale uvidí jen pár lidí. My jim radíme, aby ho dali na viditelné místo, třeba někde na návsi. Za chvíli si ho všimnou tři až čtyři lidé a už to jede. Zakrátko to ví půlka vesnice. Jsou to často drobnosti, které ale fungují. A samozřejmě se snažíme pomáhat i s digitálními nástroji, s webem nebo sociálními sítěmi,“ dodává Milan Pavelka.

Že program funguje, dokazují i zvýšené prodeje zapojených hospod, jen loni narostly v průměru o 8 %. A znát je to i na zájmu místních, kteří se do vesnických hospod vrací. To dokládá i provozovatel Milan Hilpert z hospody U Šimků ve Staňkově na Domažlicku, které Prazdroj pomáhal financovat novou fasádu a proměnu interiéru včetně nového výčepu: „Nastartovalo nám to hlavně letní prodeje, díky proměně jsme získali i zcela nové štamgasty, kteří si nás oblíbili.“ Hospoda pak reagovala na zájem i rozšířením zahrádky. Úspěšný byl i restart hospody v Obecnici na jihu Čech. „Prošli jsme rekonstrukcí, pivovar nám finančně pomohl i se stavbou pergoly a poradil nám, jak přilákat hosty,“ líčí majitel hospody v Obecnici Miroslav Kadič. I zde je výsledkem nárůst prodejů.

Tři druhy exkluzivních piv chystá na Moravskou vernisáž piva Topolský pivovar. Sládek pivovaru Miroslav Cvan dovede o všech třech speciálech vyprávět tak poutavě, že i nepivaři dostanou chuť a možná také ochutnají.

Než se stal vynikajícím pivovarnickým sládkem, ušel dlouhou profesní cestu. „Když jsem před několika lety přemýšlel, že bych se chtěl živit něčím, co mi bude současně i koníčkem, napadlo mě vařit pivo. Začínal jsem jako domovarník, uvařené pivo jsem rozdával, a podle reakcí okolí jsem usoudil, že mi to asi vcelku jde. Přihlásil jsem se na rekvalifikační kurs na skládka v zámeckém pivovaru ve Frýdlantu, a rok jsem tam byl potom zaměstnán jako vařič,“ popisuje svou profesní historii. Po získání nutné roční praxe zamířil do pivovaru Topolná, která leží mezi Uherským Hradištěm a Zlínem.

Co ochutnáte z Topolné na Moravské pivní vernisáži?
Sám je rád, že neustále roste obliba minipivovarů. „Stále se zvyšují kapacity, a na trhu je pořád místo,“ říká. „Momentálně nám v pivovaru nestíhá zrát kvůli velké poptávce dvanáctka,“ směje se Miroslav Cvan. Kvituje, že zákazníci jsou dnes náročnější a vzdělanější, což oboru jednoznačně prospívá.

Na Moravskou vernisáž piva se v Topolné poctivě připravují a chystají se návštěvníkům představit tři své pivovarnické klenoty. „Především se chystáme návštěvníkům představit oblíbený Citronel, což je odlehčená verze APA (American Pale Ale). Vaříme ji teď během léta. Jedná se o světlé pivo z plzeňského sladu, málo hořké,“ říká Cvan.

Tím hlavním překvapením by ale měl být Silák, silný patnáctistupňový ležák. „I toto pivo je z plzeňského sladu, vařené na jeden rmut. Obsahuje žatecký chmel, agnus a rubín. Je to kombinace naší jedenáctky a dvanáctky, to nejlepší z každého z těchto piv,“ říká, a dodává příběh, který stál za vznikem Siláka: „Toto pivo jsme vařili já s bratrem. Ten se ve firmě věnuje obchodní činnosti, ale chtěl být i u samotného vaření piva, aby věci dokázal zákazníkům lépe vysvětlit. Tak jsme se dali do vaření a spolu jsme vymysleli Siláka,“ popisuje netradiční zrod silného, ale skvělého piva.

Posledním speciálem, ktrerý Topolský pivovar doveze na Vernisáž do Chválkovic, je Saaz Shine 12. „Oproti naši klasické 12 extra chmelené je toto pivo o bylinném a květinovém aroma a je méně hořké. Pivo je vařeno dle ověřené dlouholeté receptury známeho domovarníka Jiřího Matochy, jenž u nás pracuje jako podsládek,“ popisuje Cvan.

Češi pivo milují a po letech omezení se opět vrací do hospod a restaurací. Jak ukazují data Českého svazu pivovarů a sladoven, za první tři měsíce letošního roku se zvedl v meziročním srovnání výstav piva v sudech více než 2,5krát. Dalšímu růstu nahrává i současné jarní období, které k návštěvě pivních zahrádek a barů přímo vybízí.

Výstav piva určeného pro tuzemsko se během prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil o 11,5 procenta oproti loňskému roku, kdy ještě platila omezení v souvislosti s šířením onemocnění Covid-19. Zásluhu na nárůstu mají především návštěvníci hospod a restaurací. Díky nim totiž došlo k posílení výstavu sudového piva o více než 250 procent. V případě piva, které pivovary dovezly v cisternách a je v hospodách čepováno z tanků, byl uvedený objem větší dokonce téměř 18krát!

„Letošní nárůst výstavu piva, které je určeno do hospod a restaurací, potvrzuje, že role hospody jako místa společenského potkávání je pro Čechy velmi důležitá a chyběla nám. Nyní se po celé zemi otevřely restaurační zahrádky, což je další příležitost, jak si dát s přáteli a rodinou kvalitní pivo a dobré jídlo,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Během prvního čtvrtletí tohoto roku je zvýšený zájem o čepované pivo provázán zároveň s nižším výstavem piva určeného pro obchody. Výstav piva v lahvích poklesl oproti stejnému období minulého roku o více než 18 procent. Výstav piva v plechovkách byl menší o 5,5 procenta. V případě piva určeného pro PET lahve se jednalo o více než čtvrtinový propad.

Výsadní postavení potvrdily ve sledovaném období ležáky. Jejich výstav byl tentokrát vyšší o 17 procent. U plných piv, tedy svrchně kvašených piv se stupňovitostí 11-12, bylo v prvním čtvrtletní stočeno meziročně o 38,5 procent více. V případě silných piv, což jsou ta se stupňovitostí 13 a více, narostl výstav až o neuvěřitelných 750 procent. Dařilo se rovněž nealkoholickým pivům, které posílily o více než 20 procent.

„Jsme zemí českého ležáku a tomu jsou pivaři tradičně věrní. Významně však opět roste popularita různých speciálních a netradičních piv. Tento trend se ukazoval už před pandemií a nyní jsme na něj navázali. Lidé rádi zkoušejí pivní novinky a pivovary jim v nabídce vychází maximálně vstříc. To platí i o nových variantách nealkoholických piv. Letošní pivovarská sezóna bude pro ochutnávání jako stvořená,“ uzavírá Ferencová.

Přesto jsme se většinou stále ještě nedostali na předpandemickou úroveň. Ve srovnání s rokem 2019 byl v prvním letošním čtvrtletí tuzemský výstav nižší o zhruba 6 procent. U lahvového to bylo o 8 a u sudového piva o 12 procent méně. Výstav ležáku byl ale v obou obdobích již srovnatelný.

Královský ležák 12 a nealkoholické pivo Královsky hořké nealko pivovaru Krušovice získaly ocenění Monde Selection. V letošním jubilejním 60. ročníku vybírala odborná porota ze 3 173 produktů z celého světa.

Monde Selection, Mezinárodní institut kvality, už 60 let hodnotí kulinářské výrobky z celého světa od potravin, lihovin, nápojů až po dietní a zdravotní produkty. Ve všech těchto kategoriích sleduje jednotlivé kvality, které jsou pro spotřebitele nejdůležitější.

Před udělením mezinárodního ocenění Monde Selection musí přihlášené produkty projít 360° hodnocení kvality. Porota složená z mezinárodních odborníků posuzuje produkty dle smyslového hodnocení i analytických parametrů. Degustace Monde Selection jsou založeny na organoleptických parametrech, jako je chuť, vizuální stránka, cizí příchutě, pocit v ústech a vůně. Hodnocení probíhá po dobu čtyř měsíců, během nichž porotci ochutnávají omezený počet výrobků denně, aby si zachovali chuťové buňky. Vědecké hodnocení je založené na přísných metodikách společnost Monde Selection, které jdou daleko za rámec běžných degustací nebo hodnocení.

Oceněný Královský ležák 12 se vyznačuje dlouho doznívající, výraznou hořkostí, plnou sladovou chutí i vůní a sytě zlatou barvou. S těmito vlastnostmi excelentního ležáku českého typu patří dlouhodobě mezi neoblíbenější piva Královského pivovaru Krušovice.

Nealkoholické pivo Královsky hořké nealko bylo uvedeno na trh v uplynulém roce jako vůbec první krušovické nealkoholické pivo. Za poměrně krátkou dobu se stalo díky své plné sladové chuti s příjemnou, dlouho doznívající a ve finále dominantně převažující hořkostí oblíbeným produktem, který pozitivně hodnotí nejen milovníci pivního osvěžení. Mezinárodní porota ocenila jeho intenzivní zlatou barvu, sladovou vůni i hořkost dosahující 28 jednotek IBU.

„Těší nás, že jsme s našimi tradičními i nealkoholickými pivy uspěli v konkurenci dalších produktů z celého světa. Odborná porota ocenila kvalitu našich piv a vyzdvihla ty vlastnosti, kterých si fanoušci krušovického piva nejvíce cení. Ocenění dokládají, že vařit pivo poctivě a kombinovat tradiční postupy s nejmodernější technologií je klíčem k úspěchu u milovníků piva i odborníků,“ uvedl ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč.
Jedním z kritérií hodnocení je také obal produktů. Tam je klíčový jednak design obalu, ale také informace na něm uvedené a jejich jasnost, ochrana produktu, použité materiály a prospotřebitelský přístup. „Z výsledků máme velkou radost. Naše loňská novinka – první Krušovické nealko – je specifické kromě chuti i designem, a to díky bílé barvě, která v této kategorii není běžná a odlišuje se“, dodává Jiří Coufal, Senior Brand Manager značky Krušovice.

V sobotu 7.5. ve 13:00 pivovar Wild Creatures poprvé otevře svá pivovarská vrata. Kde? V Dolních Dunajovicích, ul. Mlýnská. Co by kamenem dohodil od Mikulova.

Wild Creatures je mimořádně zajímavý pivovar pod vedením Jitky Ilčíkové, který se zaměřuje na piva typu lambic. Jako jeden z mála na světě a první v České Republice. Na výrobu se používají dřevěné sudy a pivo zraje i několik let. Wild Creatures je známý zejména v zahraničí. Mezinárodními degustátory bylo jedno z piv zařazeno i do publikací "The world´s best beers". V mezinárodních žebříčcích se pivo Wild Creatures umisťuje na čelních pozicích mezi nejlepšími pivovary ČR několik let v řadě. Jedná se o jednu z mála příležitostí, kdy je možné provoz navštívit.

Co to je ten lambic? Jak chutná pivo, které zraje podobně jako víno v dřevěném sudu? Co je to blendování a proč se používá? Vše se dozvíte 7.5. u nás v pivovaru. Těšíme se na vás!

Vstupné zdarma.

Piva spadající pod pivovary skupiny HEINEKEN ČR získaly na 32. ročníku Mezinárodního pivního festivalu hned několik ocenění. Zlatou pivní pečetí byl ve své kategorii oceněn světlý ležák Starobrno Medium. Druhou Zlatou pečeť si sládci odnesli za Zlatopramen 0,0 % Radler s příchutí grep a rozmarýn. Krušovické Královské Černé získalo mezi tmavými výčepními pivy Stříbrnou pečeť stejně jako sudová piva Beránek polotmavý a Beránek weizenbier z pivovaru Velké Březno. Bronzovou pečetí bylo oceněno ochucené pivo Desperados Original. Komise složená z padesáti degustátorů hodnotila vzorky piva dle stanovených kritérií v přísné anonymitě.

Ocenění Zlatá pivní pečeť, které je nejprestižnější pivovarnickou cenou v České republice, je udělováno v rámci pivovarnické přehlídky International Beer Festival Budweis. V letošním, 32. ročníku, který se uskutečnil koncem dubna v Českých Budějovicích, se soutěžilo v celkem 39 kategoriích. Piva hodnotí odborná porota složená z 50 profesionálů, kteří se zaměřují na vůni, chuť, plnost a říz jednotlivých vzorků piva.

Piva z portfolia skupiny HEINEKEN si odnesla z Mezinárodního pivního festivalu šest ocenění a z toho hned dvě Zlaté pečetě a třikrát Stříbrnou pečeť.

Ležák Starobrno Medium patří mezi nejoblíbenější piva starobrněnského pivovaru a na Mezinárodním pivním festivalu získal Zlatou pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Charakteristickým znakem tohoto piva je bohatá pěna, neobyčejně lahodná, plná, jemně chmelová chuť a dokonalý říz. Světlý ležák se v pivovaru vyrábí z nejjemnějšího žateckého chmele a toho nejlepšího moravského sladu z dvouřadého ječmene.

„Z ocenění Zlatá pivní pečeť pro starobrněnské Medium mám velkou radost. Dokládá, že jedno z neoblíbenějších piv našeho pivovaru neboduje jen u pivních fanoušků, ale ani podle odborníků nemá ve své kategorii konkurenci a právem si zaslouží být na nejvyšším stupínku,“ komentuje ocenění Jiří Brňovják, vrchní sládek brněnského pivovaru.

V kategorii Míchaný nápoj z piva získal nejprestižnější ocenění Zlatopramen Radler 0,0 % s příchutí grep a rozmarýn. Radler je vyrobený bez konzervantů a barviv.

Krušovické Královské Černé bodovalo v kategorii Tmavé výčepní pivo, kde získalo druhé místo, tedy Stříbrnou pivní pečeť. Tradiční pivo krušovického pivovaru se vyznačuje výraznou karamelovou chutí s tóny pražené kávy a jemnou chmelovou

hořkostí. Charakteristickou tmavou barvu pivu dodávají speciální druhy ječných sladů – český, barevný, karamelový a mnichovský.

„Velmi nás těší úspěch našeho velmi oblíbeného piva Královské Černé, na které nedají dopustit pivaři, kteří mají rádi netradiční, chuťově výrazná, a přitom osvěžující piva,“ uvedl ředitel Královského pivovaru Krušovice Michal Rouč.

Květnový speciál programu Volba sládků oslavuje statečnost českých parašutistů v operaci Anthropoid, od které letos uplyne 80 let. Svrchně kvašenou třináctku s názvem „Hrdinům“ uvařil Plzeňský Prazdroj ve spolupráci se sládky britského pivovaru Fuller ́s a společně tak chtějí vzdát hold všem, kteří se v minulosti i dnes postavili na stranu slabších a utiskovaných. Speciál bude v květnu k ochutnání na čepu více než 1000 podniků v ČR.

Letos v květnu si připomínáme 80. výročí úspěšné česko-britské akce s názvem Anthropoid. Jejím cílem bylo odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, což se díky statečnosti českých parašutistů 27. května 1942 také podařilo, i když samotní hrdinové za to zaplatili cenu nejvyšší. „Stále je namístě si připomínat obětavost a hrdinství všech bojovníků za svobodu a spravedlnost. Těch, kteří za nás bojovali ve 2. světové válce, ale i těch, kteří se ani dnes nebojí postavit zdánlivě neporazitelnému zlu. Náš společný projekt tak umožňuje důstojně uctít jak historické partnerství, tak vyjádřit respekt všem, pro které nejsou hodnoty jako čest a odvaha jen
frází. Hrdinům, kteří jsou za obranu vlasti ochotni nasadit své životy,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

U příležitosti tohoto výročí se spojil Plzeňský Prazdroj s velkým zahraničním pivovarem Fuller’s a společně uvařili svrchně kvašené pivo „Hrdinům“. Květnový speciál společně vytvořili plzeňský sládek Tomáš Pokorný a sládci Guy Stewart a Charlie Long britského pivovaru Fuller ́s, kde se vaří pivo již od roku 1845.

„Spolupráce s českým pivovarem pro nás byla velkou zkušeností. Jako základní recepturu jsme vybrali náš Extra Special Bitter, který jsme obohatili o české slady. Výsledný speciál kombinuje britské postupy s českým know-how a typickými surovinami,“ říká Charlie Long z pivovaru Fuller ́s.

Hrdinům je svrchně kvašené pivo anglického typu a má výraznou mahagonovou barvu a plné sladové tělo, které mu dodávají slady Caraamber, Pšeničný čokoládový a Plzeňský. Speciál obsahuje 5,9 % alkoholu, má nižší nasycení a sušší doznívání. V chuti převažují sušenkové a karamelové tóny, které podporují vyváženou kořeněnou hořkostí anglické chmely Target, Goldings, Challenger a Northdown.

Květnová Volba sládků bude na čepu zhruba 1000 vybraných podniků v Česku, kromě toho si budou moci vychutnat speciál Hrdinům i účastníci oslav 80. výročí operace Anthropoid 27. – 28. května v Praze 8. Program se bude konat v ulici U Českých loděnic v areálu Velkého Löwitova mlýna a v Thomayerových sadech. „Návštěvníci oslav se mohou těšit na rekonstrukci samotného atentátu i na další bohatý kulturní program, například vystoupení Orchestru Ježkovy stopy, kapely Taxmeni nebo na Skotské dudáky,“ zve na akci radní Prahy 8 Michal Švarc.

Otevření dvou nových expozic v Kulturním centru Pivovar završilo více než desetiletou přestavbu památkově chráněné budovy domažlického pivovaru. Vyšla přibližně na 180 milionů Kč, z toho téměř čtvrtinu pokryly čtyři dotace EU.

Poslední volný sklep a půdu obsadily dvě expozice zhruba za 13 milionů Kč. Výstava "Pozor, hranice! Achtung, Grenze!" představuje společnou historii Domažlicka a bavorského příhraničí, druhá expozice majpuje historii pivovarnictví ve městě. ČTK to řekl starosta Zdeněk Novák (Sdružení pro město Domažlice).

"Dnes byla otevřena poslední etapa, a tím je celý projekt u konce," uvedl včera starosta. Považuje za zázrak, že se městu před 17 lety podařilo soudně získat historickou budovu pivovaru z roku 1720 zpět do majetku. "Do té doby hrozilo reálné nebezpečí, že ji developer zbourá a rozšíří parkoviště pro Kaufland (sousední obchodní centrum), což by byla tragédie," řekl starosta.

V roce 2016 otevřelo město rekonstruovanou centrální část, takzvaný hvozd, kde vznikly výstavní prostory a technologie. Stejně jako zbývající části, dokončené předloni v červenci, navrhli projekty obnovy architekti, kteří vzešli z mezinárodní architektonické soutěže. "Výsledek předčil očekávání a loni jsme vyhráli soutěž Stavba roku Plzeňského kraje a byli jsme ve finále republikového kola a dostali jsme cenu od ministryně pro místní rozvoj," uvedl starosta.

Multifunkční centrum nabízí v pěti podlažích knihovnu, vzdělávací a komunitní centrum s tanečním sálem, galerii, ale i pivnici, restauraci a obnovený pivovar, kde se předloni v červenci po čtvrtstoletí obnovila výroba domažlického piva. "Myslím, že u většiny občanů i přes počáteční skepsi v tom, jestli jsme se moc nerozmáchli, dnes převažuje pýcha a hrdost, že tady tuhle budovu máme," uvedl Novák. Komunitní centrum i sál jsou trvale plné, turisté si oblíbili pivo i výstavu na ochozech na hvozdu. "A předpokládáme, že obě dnes otevřené expozice nalákají další davy," řekl. Partnerem projektu je sousední město Furth im Wald.

Podle starosty je expozice Pozor, hranice! o česko-bavorském soužití, které trvá od pravěku do dneška. "Je tu deset kruhů, které zobrazují deset historických etap od pravěku, kdy žádné hranice neexistovaly, po současnost," řekl grafik Petr Kolář z Horažďovic. Podle něj je v expozici část populárně naučná, v češtině i němčině, a dále dětská. "Podtext expozice byl historie hrou," řekl. Historička a kurátorka expozice Kristýna Pinkrová řekla, že realizace trvala téměř tři roky. "Jde o vyprávění příběhu hranice, kterou tvoří lidé. Snažili jsme se postihnout milníky, které život na obou stranách proměňovaly," uvedla.

Expozice se věnuje také například odsunu německých obyvatel. Jen v okrese Domažlice přešlo do Furth im Waldu přes 750.000 lidí. "Odsun určil podobu našeho regionu, s níž se dnes vyrovnáváme. Stejně jako se železnou oponou, kdy se hranice téměř 40 let, poprvé v historii, nedaly svobodně překračovat. Až po období po roce 1989, odkdy je můžeme překonávat, ale hranice a bariéry jsou někde jinde," řekla Pinkrová.

Výstava o historii pivovarnictví nebude běžně otevřená. Lidé se musí předem objednat a s průvodcem mohou částečně projít i pivovarský provoz.