Novinky a zajímavosti ze světa piva

Projekt PRO CHMEL, který má za cíl zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele a ve kterém se z iniciativy Plzeňského Prazdroje spojili pěstitelé chmele a přední světoví odborníci na moderní technologie, vstupuje do své hlavní fáze. Experti v těchto dnech naistalovali na rostliny chmele speciální senzory, které budou hlásit, jak chmel reaguje na změny počasí, množství vláhy i živin v půdě. Získaná data umožní vytvořit pro pěstitele zcela novou aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmele i šetření s nedostatkovou vodou.

„Chmelové EKG, tedy senzory umístěné přímo na vybraných rostlinách, instalujeme na šesti farmách v žatecké oblasti. Čekali jsme do chvíle, kdy rostliny vyrostou a stonky chmele budou dostatečně silné na to, aby senzory udržely. Ty budou měřit jejich celkové zdraví, hlásit, jak rychle přirůstá stonek a jak proudí živiny uvnitř rostliny. Získané informace budeme vyhodnocovat společně s rychlostí růstu celé chmelnice, kterou sledujeme prostřednictvím časosběrné kamery. Chmel tak budeme sledovat nejen zvenčí, ale začínáme detailně monitorovat i jeho kondici zevnitř,“ popisuje Ivan Tučník, vedoucí projektu PRO CHMEL z Plzeňského Prazdroje.

Senzory na rostlinách doplňují půdní čidla a meteostanice instalované na chmelnicích loni v listopadu i časosběrné kamery, které monitorují růst chmele od letošního února. Instalují je experti belgické společnosti 2grow ve spolupráci s výzkumníky z Chmelařského institutu. Senzory byly vyvinuty primárně pro sledování zdraví stromků či keřů, úplně poprvé teď budou instalovány na chmel nebo obdobnou rostlinu bez stabilního kmínku.

Už první data získaná z půdních senzorů přinesla nové poznatky. „Od loňského podzimu v pravidelných intervalech sledujeme teplotu a vlhkost půdy do hloubky 120 centimetrů. Ukazuje se například velký rozdíl mezi množstvím srážek a obsahem vody v půdě v různé hloubce. To nám dává základ pro efektivnější zavlažování chmelnic,“ doplňuje David Ceaser, hlavní agronom Agritecture. Meteostanice umístěné v jednotlivých částech chmelnic pak měří rychlost a směr větru, srážky, teplotu i vlhkost vzduchu, sluneční záření i vlhkost na povrchu listů chmelových rostlin. „Kompletní výsledky první fáze projektu získáme sice až na podzim po letošní sklizni, ale už nyní nám projekt přináší první benefity. Získali jsme například přesnější přehled o klimatických podmínkách na monitorovaných chmelnicích a máme také detailní půdní rozbory, z nichž umíme vyčíst stav živin v půdě,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství družstva Žatec.

Všechna získaná data poskytnou expertům unikátní informace o tom, kdy chmel potřebuje vodu a jak reaguje na mikroklima ve svém okolí. Společnost Microsoft k tomu doplní data ze svého planetárního počítače. Ten obsahuje obrovské množství podrobných informací a satelitních snímků o naší planetě včetně historických údajů. „Momentálně se zaměřujeme na analýzu dostupných satelitních snímků a jejich začlenění do celkového obrazu o stavu chmelnic. Poskytují nám další pohled i možnost škálování mimo pilotní chmelové oblasti. Zároveň strukturujeme získaná historická data, které jsou jedním ze základních předpokladů pro předpovědi, kde a jak zavlažovat, což je přesně to, co by měl software v budoucnu pěstitelům poskytnout,“ říká Alex Mitro z Microsoftu.

Cílem projekt PRO CHMEL je vytvoření mobilní aplikace, která bude umět všechna data pomocí umělé inteligence vyhodnotit a chmelařům poradí, kdy a v jakém množství mají zavlažovat, a to až na úroveň jednotlivých částí chmelnic. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství pro budoucnost.

Nejlépe hodnocenou restaurací na Vysočině je podle uživatelských recenzí na Mapách Měšťanský pivovar Polná. Majitelé podniku, manželé Pártlovi, za to v úterý od Googlu převzali ocenění Křišťálový špendlík. Deset cen podnikům z oboru gastronomie, které jejich návštěvníci v daném regionu nejlépe ohodnotili, bude Google letos poprvé jejich majitelům postupně předávat v průběhu června - Polná byla druhou zastávkou v pořadí.

Pivovar v Polné byl před lety zachráněn před demolicí, následně jej převzali manželé Pártlovi, kteří zde vybudovali restauraci a penzion. V jejich Firemním profilu na Mapách Google se to jen hemží nádhernými vzkazy od spokojených zákazníků, kteří nejvíce oceňují zdejší atmosféru, houževnatost majitelů a útulná zákoutí v zeleni, ale samozřejmě i dobré jídlo.

„Naše motto je: Vše co děláš srdcem, přináší spokojenost všem! - a to je hlavní důvod našeho úspěchu,“ popisuje majitel Ladislav Pártl, který občas v restauraci zaskakuje i jako číšník. Z ocenění Křišťálový špendlík má velkou radost. „Děkujeme našim hostům, právě oni o tom rozhodli, a my se na ně opět těšíme,“ vzkazuje. „Gratulujeme manželům Pártlovým k ocenění Křišťálový špendlík. Cenu sice předává Google, ale ve skutečnosti je to ocenění od uživatelů, kterým se v pivovaru líbilo, a proto také zanechali v Mapách a ve Vyhledávání obrovské množství pozitivních recenzí. Google svými nástroji a produkty pomáhá malým podnikatelům růst, aby dokázali plně využít výhod a příležitostí digitální doby. Pivovar v Polné je toho krásným příkladem,” říká tisková mluvčí Googlu v České republice Iva Fialová. Vítězné podniky byly vybrány na základě několika kritérií, přičemž rozhodující bylo množství pozitivních recenzí a počet udělených hvězdiček na Firemním profilu podniku v daném regionu České republiky ke konci dubna 2022. K podmínkám udělení ocenění patřil také kompletně vyplněný profil na Mapách a ve Vyhledávání Google. Jména vítězů jsou postupně zveřejňována na mapě na stránce www.kristalovyspendlik.cz. Kompletní list vítězů bude znám 23. června 2022.

Už druhou sezónu bude letos na Táborsku fungovat Pivní stezka Toulavy, která propojuje nejjižnější kout Toulavy (Bechyňsko a Soběslavsko) se středočeskou Sedlcí – Prčicí. Do projektu se zapojilo už 9 minipivovarů v regionu „od Tábora až k nám…“ a každý, kdo ochutná alespoň 7 různých piv, získá originální půllitr.

„Součástí pivní stezky jsou pivovary Keras Bechyně, Transformátor Hlavatce, Obora, Chotoviny, Pod Besedou Tábor, Brandlínská Kuna, Vítek z Prčice a od letošního roku ještě Rašelina Soběslav a Garage Tábor,“ přibližuje Jan Sochor z turistické oblasti Toulava. Jak dodává, kromě těchto pivovarů jsou do projektu zapojeny i restaurace, které regionální piva čepují.

„Aby turista mohl získat zaslouženou odměnu v podobě půllitru, musí si v pivovaru nebo na infocentru vyzvednout brožuru Gastrozážitky a pivní stezka v Toulavě,“ doplňuje Jan Sochor. „Kromě tipů na dobré jídlo zde najde i mapu minipivovarů a restaurací. Za vypité pivo získá samolepku. Sedm různých samolepek – od piv různých značek – mu stačí, aby na kterémkoli místě získal svůj půllitr. V loňském roce, kdy se konal první ročník, jsme rozdali 150 půllitrů.“

Více informací najdete na stránkách www.toulava.cz/pivnistezka.

Zahraniční zákazníci, respektive hodující hosté z ciziny, úžasně levné úvěry, možnosti podnikání div ne bez hranic, všeho dostatek na lusknutí prstu, objednám – dostanu, nabídnu – prodám, startup, kam se podíváš, vize za vizí, aplikace za aplikací, rok od roku pohádkově rostoucí tržby ve většině odvětví. Tahle diskotéka už skončila. Nejen v Česku. Přichází doba, kdy si řadu věcí budeme muset vyrábět lokálně a prodávat na nejbližších trzích. Dobře se to dá ukázat na vaření piva.

Uzávěry kvůli pandemii, zasekané přístavy, nedostatek čipů a po něm i dalších dílů, a pak válka na Ukrajině. Ze dne na den ztráta významných trhů, energetický děs nejen z vydírání cenou, ale i z toho, že třeba plyn vůbec nebude. Ceny pohonných hmot letí vzhůru div ne jako před druhou světovou válkou, elektřina jakbysmet.

Kdo má štamgasty, přežije
To ztěžuje podnikání všem. Výroba piva není samozřejmě výjimkou, ale právě pivovary jsou příkladem toho, že těžké časy ustojí jen ti, kdo mají vlastní grunt a štamgasty. Přeneseně i fakticky.
Kromě tradičních pivovarů v Česku v poslední době vznikla spousta menších, vařících úžasné speciály. Vyrostly na zelené louce, mnohdy z ruiny, doslova z prachu, díky obrovskému odhodlání.

Jakmile je jakákoliv firma jen jakýmsi kolečkem v globálním holdingu, jehož vlastníci ani neví, kde Česko je, pokud musí platit vysoké nájmy a úvěry, hledí se jen na „výtoč“ a prodává se jen na globálních trzích, tak nikdy neví, kdy zavře brány. Ano, bez zahraničního kapitálu by nebyl rozvoj, bez zahraničních trhů také ne, ale všeho s mírou.

Více než kdy před tím teď platí, že základ pro odbyt jsou v širším slova smyslu štamgasti, a to nejen v pivovarnictví. Sice se „vytočí méně“, ale jistě.

Tato doba je érou, kdy si budeme muset více věcí od strojírenství, přes elektrotechniku a průmysl až po potraviny začít vyrábět sami a prodávat je u nás a na nejbližších trzích, v našem středoevropském regionu.

Potvrdil to i nedávný výzkum Asociace malých a středních podniků, z něhož vyplynulo, že 70 procent menších firem přišlo o dosavadní trhy a hledají alternativu – právě především v nejbližším okolí. Některé firmy skončily, ale mám za to, že by se tak stalo i bez covidu.

Přežil třicetiletou válku, covid už ne
„S bolestí v srdci oznamujeme, že nás navždy opustil náš lahodný, nahořklý, skvěle vždy vychlazený a mnohými milovaný Pivovar Vysoký Chlumec (u Sedlčan v okrese Příbram). Zemřel náhle bez příznaků covid-19 dne 10.3.2021 ve věku 555 let. Jménem všech pozůstalých, štamgasti…“

Tohle parte vytiskli zmíněnému pivovaru jeho zaměstnanci. Nepomohla ani injekce od čínských vlastníků. Skupina Pivovary Lobkowicz Group po Uherském Brodě a Klášteře uzavřela i pivovar ve Vysokém Chlumci.

Zvláštní, když přežil ještě mnohem horší časy než pandemické uzávěry: pivovar byl zničen v průběhu třicetileté války a v roce 1652 znovu rekonstruován. Pravděpodobně jej založil Dětřich z Janovic někdy na přelomu 14. a 15. století. Od roku 1474 byl v majetku Lobkowiczů. Vysoký Chlumec se řadil mezi středně velké pivovary.

Nechat padnout firmu s tradicí přes půl tisíciletí jen kvůli covidu? Otázka bez odpovědi.

„Naši lidi nás podrželi“
Naproti tomu se píší nové tradice. „Malé pivovary konkurují jedinečností. Za deset let je minipivovarů dvaapůlkrát více. I když tvoříme necelá tři procenta z celkového výstavu, tak rosteme,“ říká Lukáš Málek z Pivovaru Červený Vlk.

Majitelé tohoto pivovaru léta podnikají ve chmelařské branži, od pěstování chmele až po jeho prodej, a tak minipivovar byl dokončením posledního článku řetězce. Dvě třetiny jdou na čep, třetina se prodá v lahvích. „Jezdíme také po festivalech, pivních slavnostech, byli jsme i na fresh food festivalu,“ dodává Málek.

Podle Jaroslava Dvořáka z Pivovaru Rýžovna nemusí být pivo z minipivovarů ošetřované pro příliš dlouhou trvanlivost, což přispívá ke kvalitě. „Češi jsou milovníky ležáku. Pokud jde o speciály, tak již začínají přicházet na chuť zejména stylu IPA, APA, NEIPA. Návštěvníci pivních akcí již speciály vyhledávají,“ dodává Dvořák. To podle něho potvrdily i nedávné pivní slavnosti nazvané příznačně Hory piva v krušnohorském Perninku.

„Covid jsme přežili. Snažili jsme se ukázat lidem, že se s tím popereme. I lidi nás podrželi,“ konstatuje Dvořák. Ano, naši lidi nás podrželi. To je přesně to, oč tu běží. A netýká se to zdaleka jen piva.

Původní administrativní trakt je tvář a ulice před ním je místo společenského dění. Proto zde navrhujeme krytý prostor, loubí, které fasádu sjednotí a dělá přívětivou. Podloubí dominuje fascinující průhled do pivovaru, po stranách se v budoucnu zařadí další komerční provozy (obchod, pekárna, služby). Atika, zdivo prokládané láhvemi, tradiční primitivní prvek lidového kutilství, zdobí korunu průčelí. Zadání investora je, aby byla čelní fasáda výrazná. Toto chápeme jako výraz kultivovaný, přiměřeně maloměstský, společensky příjemný. Zkrátka výrazně hezké a příjemné místo. Naopak, opustili jsme výraz nápadně propagační, za každou cenu na sebe strhující pozornost. Přístup „boj o pozornost“ je vhodný spíše do prostředí, kde se zúročí – na společensky hustě exponovaná místa. Nalezení vhodného výrazu, adekvátnímu k prostředí a instituci pivovaru, byl pro nás architekty stěžejní úkol.

Technologie pivovaru je monumentální a fascinující. Proto bouráme průhled z hlavní varny až k ulici. Jedině tady by mělo docházet ke styku s veřejností i klienty - přímo v showroomu ambiciózní high-tech společnosti. Byla by škoda čepovat pivo výletníkům i domácím „někde za rohem“.

Pivovar má svoji tvář ale také méně atraktivní opačný konec – hospodářský dvůr. Zde bychom rádi koncentrovali všechny technologicky nevyhnutelné součásti. Tím uchráníme západní trakt pro obytný dvůr. Má tam svoji logiku. Je samostatný, funkčně oddělený od pivovaru, přimknutý k obytným domům na západě i otevřený k rodinné výstavbě na severu. Řešení a struktura bytů je samostatný úkol. Nejambicióznější plán počítá i s vybudováním výletní restaurace Káranka. Jako vhodné místo se jeví stávající plechový sklad, který lemuje ulici a zároveň kryje hospodářský dvůr. V případě potřeby rozšíření kapacity je možné restauraci prodloužit až k provoznímu vjezdu, tak aby úplně zakryla dvůr a integrovala i vrátnici. Pietní použití názvu i loga bývalé místní ikony tímto způsobem nám připadá nejvhodnější.

Inflace dopadá i na české pivovary, které se nyní potýkají především s rostoucími cenami energií i surovin. Oblíbený tuzemský nápoj tak nadále zdražuje. Stane se točené pivo za 70 korun brzy běžnou realitou? I o tom ve vysílání CNN Prima NEWS diskutovali ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák a spolumajitelka Unětického pivovaru Lucie Tkadlecová.

Ceny točeného Budvaru se v posledních dnech blíží 50 korunám. „Tyto ceny by v následujících týdnech měly vydržet. V řádu měsíců se ale obávám, že hranice 50 korun bude překonána,“ připustil v pořadu Co na to vaše peněženka Petr Dvořák. Za podobnou cenu jako Budvar nabízí pivo i Únětický pivovar.

Podle Lucie Tkadlecové za zdražováním piva stojí více faktorů. „Určitě je to cena vstupů. Kromě sladu a chmelu zdražila i ocel, která je nezbytná pro naše výčepní zařízení. Samozřejmě k tomu patří energie i mzdy zaměstnanců. Všechny náklady rostou,“ prohlásila.

Radikální růst vstupních cen zmínil i Dvořák, přesto se částečně snažil obavy mírnit. „Psychologická hranice Čechů u ceny piva je velmi citlivá. Těžko říct, kde leží. Pivo v Česku ale pořád patří k nejlevnějším na světě. 70 korun za jedno točené není realitou příštích měsíců. Že tuto hranici jednou překročíme, jisté je. Netroufnu si ale říct, kdy to bude,“ sdělil.

Oba hosté v pořadu potvrdili, že se pivovary, které zastupují, snaží zvyšovat cenu svých produktů co možná nejméně. „Zatím nedošlo k překročení kritické hranice, kdy by konzumenti řekli, že toho mají dost. Naši zákazníci vzali zdražování poměrně dobře. Hranicí únosnosti pro lidi by mohlo být točené pivo za 60 korun,“ dodala.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha pivo do letošního června zdraží až o deset procent. Další zvýšení ceny očekává koncem léta, kdy pivovary začnou vařit ze surovin z letošní sklizně. Důvodem je, že výrobní náklady skokově vzrostly i zemědělcům, a to až dvojnásobně.

České pivovary již v minulosti výrazně zasáhla pandemie koronaviru. Podle odhadů v důsledku toho skončilo kolem 30 podniků, které se vařením piva zabývaly.

Přinášíme pravidelné týdenní hodnocení nových českých kampaní, a to hodnocení od nejpovolanějších - samotných kreativců a stratégů z tuzemského reklamního průmyslu.

1. Staropramen uvádí produktovou novinku
Česká pivní dvojka uvádí na trh novinku s názvem Staropramen 12. Reaguje tím nejen na dlouhodobě rostoucí oblibu dvanáctistupňových piv, ale také na mírný pokles prodejů v loňském roce. Letos se chce Staropramen přiblížit k výsledkům před vypuknutím pandemie. Pomoci tomu mají právě produktové novinky. Nová dvanáctka je od dubna postupně k dostání v obchodech i v hospodách a restauracích. Uvedení na trh od května podporuje komunikační kampaň včetně nového televizního spotu. Novinka se tak představí zákazníkům jak na televizních obrazovkách a menších venkovních plochách, tak v digitálu, na sociálních sítích a v místě prodeje. Spot vytvořila agentura WMC Grey, režie se ujal Jakub Švejkar v produkci Bistro Films. „Nový spotem se line nádech typicky českých vlastností, jako jsou sarkasmus a skepticismus, ale také nadhled a smysl pro humor,“ uvádí marketingový ředitel Pivovarů Staropramen David Zappe ke spotu, v jehož hlavní roli se také tentokrát představila dlouholetá tvář značky Hynek Čermák. „I když nejsou věci přesně podle našich představ, umíme je uchopit za správný konec, a nakonec si vždy můžeme připít na život po našem,“ vysvětluje Zappe. „Základem nové komunikační strategie piva Staropramen je posun značky blíž ke spotřebitelům. Proto jsme definovali pozitivní i negativní aspekty nátury českého spotřebitele. A právě jedním z nich je ‚brblalství‘,“ přibližuje pozadí vzniku kampaně stratég Aleš Hron z WMC Grey. „Když děláte pivní reklamu, je vždycky výzva vybruslit z reklamního klišé a přijít s něčím novým. Chtěli jsme, aby se v tom lidé našli a pobavili se. Vytyčili jsme si tenkou hranici mezi brblalstvím a humorem, na které jsme chtěli celou dobu balancovat, a myslíme, že ji Hynek Čermák skvěle trefil,“ doplňuje kreativní dvojice Radek Pleha a Klára Javůrková.

3. Pilsner Urquell s novým spotem od Alice Nellis
Pivní značka Pilsner Urquell spustila brandovou kampaň, v níž představuje nové pojetí hrdosti ve vztahu k sobě samým i druhým lidem. Kampaň odstartovala na Velikonoční pondělí nasazením televizního spotu, který poběží do konce června a pak po prázdninách. Vznikl v režii Alice Nellis v produkci Boogie Films a natáčel se v březnu v Úštěku a v Praze. Postupně ho doplní digitální média a komunikace v místě prodeje. Realizoval se i velký průzkum na téma hrdosti Čechů a Slováků. S daty a insighty z něj bude pracovat hlavně PR komunikace, využijí se ale i v dalších exekucích. O koncept a realizaci kampaně se postarala agentura VMLY&R poté, co na přelomu roku úspěšně obhájila kontraktu se značkou. Zaměřuje se na její dlouhodobé budování a rozvoj napříč komunikačními kanály. Původní koncept Hrdý originál fungoval na paralelách značky Pilsner Urquell s osobnostmi, které šly vlastní, originální cestou a díky tomu dosáhly úspěchu. Hrdost byla spojena s výjimečnými úspěchy slavných osobností a byla tedy tak trochu exkluzivní. „Cílem nové komunikační platformy Každý má svůj důvod k hrdosti je budovat či probouzet v lidech hrdost jako takovou. Člověk přece nemusí být slavný, udělat úžasnou kariéru nebo vyhrát olympiádu, aby mohl být na něco hrdý. Může být hrdý na syna, který se v určitý okamžik zachoval správně, na otce, který si nikdy nezadal s bývalým režimem, nebo na bratra, který sám vychovává tři děti. Chceme dosáhnout toho, aby se lidé zamysleli nad tím, jaký je jejich důvod k hrdosti. A věříme, že každý minimálně jeden najde,“ říká Miloš Kočí, kreativní ředitel VMLY&R. „Také značka Pilsner Urquell má mnoho důvodů k hrdosti. Třeba to, že jsme světu dali první zlatý ležák, přišli jako první s pivními tanky, že jsme nikdy nezměnili recepturu, nebo fakt, že nevaříme jen pivo, ale pomáháme kultivovat českou pivní kulturu. Jsou to ale i naši zaměstnanci a zákazníci. Zkrátka všichni lidé, kteří značku společně tvoří a pomáhají jí růst,“ říká Roman Trzaskalik, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Česká republika a Slovensko. Platforma Každý má svůj důvod k hrdosti má fungovat dlouhodobě a zahrne i další aktivity značky - partnerství s Českým olympijským výborem nebo Mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech. „Novou platformu jsme si otestovali na několik úrovních. Během rozhovorů a výzkumů jsme zjistili, že pro každého z nás je mnohem jednodušší být hrdý na někoho blízkého než najít důvod, proč jsem hrdý sám na sebe. Proto téma hrdosti pojímáme způsobem, který je blízký každému z nás. Nehodnotí, neříká, jaké jsou správné důvody k hrdosti a jaké ne. Naopak, pomáhá každému najít tu svou – jedinečnou, originální a opravdovou,“ říká František Mareš, account director VMLY&R.

4. Pivo Kozel uvádí svou první „kampaň v kampani“
S novou sezonou značka Velkopopovický Kozel navazuje na svůj tradiční propozici Kdo umí, umí a ke standardní řadě zahrnout i nový produkt. Vytvořila tak svou první „kampaň v kampani“, tedy rámcový příběh spotu, na který naváže další komunikací. Znovu v ní cílí na poctivé „fachmany“ a oslavu jejich poctivého řemesla, neboť se dlouhodobě profiluje jako odměna za poctivě odvedenou práci. Cílem bylo inspirovat nejen všechny pijáky Kozla k tomu, že pokud je práce baví, mohou přijmout i další výzvy, jež se zdají být mimo jejich dovednosti. Mohou tak vystoupit ze svého běžného stereotypu. To platí nejen pro ně, ale i pro velkopopovického sládka. „Kampaň zkrátka mluví ke všem, kdo se nebojí vyzkoušet neprobádané pole a odměnou je jim skvělý výsledek a uznání komunity. Tak vznikl koncept, který zároveň ukazuje, že mistrovství nemusí být omezené na jedno řemeslo. Odměnou je pak už skvělé pivo,“ uvádí agentura McCann Prague, která koncept připravila. Produkčně ji zastřešuje produkce Boogie Films, spot režíroval Tomáš Bařina. Kampaň poběží v televizi a online od května do října 2022.

Že se magii vaření piva na soutoku Mže a Radbuzy daří, je věc známá. Tekuté zlato z Plzně je světově proslulé. Zdejší minipivovar Proud jde ale svou vlastní cestou, a svou identitu rozvíjí i po architektonické stránce. Třeba tím, že svou chmelenou produkci zajišťuje z nově rekonstruované budovy staré elektrárny.

Obojím naštěstí disponují jak investoři z minipivovaru Proud, tak i architekti ze studia Mimosa. A snad proto jejich společná práce na projektu rozsáhlé rekonstrukce letité budovy staré elektrárny přinesla tak zdařilý a potěšující výsledek.

Jen pozor – dílo se ještě zdaleka nedá považovat za zcela hotové. Technologie pivovaru už sice funguje, zdejší pivo chutná, ale zvelebení prostoru si ještě nějaký čas vyžádá. Realizace probíhá v etapách. Plánuje se vytvoření výčepu ve společném prostoru s varnou, dobudování multifunkční haly (s kapacitou 500+ osob) a další vnitřní a vnější prostory. Úpravy jsou vedeny s citem na estetiku velkolepých prostor, a historie – lidské i inženýrské – vepsané do zdejších zdí je tu pořádná porce.

Připomíná časy, kdy se na počátku 20. století Plzeňský Prazdroj začal potýkat s nedostatkem energie, a šéfinženýr pivovaru František Spalek nechal vybudovat tuto „novou“ elektrárnu. Ta od roku 1907 zásobovala svými turbínami velký pivovarský závod elektřinou.

Celý objekt pak těžce poškodilo bombardování na konci války, a jen těsně unikl demolici. Jako elektrárna a později plynová kotelna pak sloužila městu ještě dlouhá léta. Po nichž následovala etapa smutného zapomínání a chátrání, než v roce 2019 nastoupil nový Proud.

Chrám piva pro celý svět
Záměr byl od počátku vznosný: po komplexní rekonstrukci a stavebních úpravách Proud nemá být jen dalším z minipivovarů soutěžících o přízeň pivních gurmánů. Má být kreativním prostředím pro všechny, kteří mají rádi pivo. Od laiků přes sládky, domovařičů až po pivní nadšence.

Má sloužit k setkávání lidí z oboru i veřejnosti, k vyměňování zkušeností, experimentování. Má být pivním ateliérem, kde je možné vše, co svět točící se kolem piva obohacuje. A ano, může se stát i dalším kulturním centrem Plzně.

Trudná realita ovšem narážela na technický stav budovy elektrárny, vystavěné roku 1905. Nebýt okamžitých zásahů, nejspíš by se během několika následujících let odporoučela k zemi sama. Rozběhla se investičně velmi náročná fáze, která tu vynaloženými prostředky konzervovala kus minulosti pro budoucnost.

Navrhované architektonické řešení zachovává hodnotné prvky stávajícího objektu, navrací původní principy téměř zaniklé předchozími přestavbami a současně vytváří jasně čitelnou novou vrstvu.

Na pivo, ani na práci architektů, se tu nenáhlí. Jde o kvalitu. Ani Řím nebo Plzeň nepostavili za den.

Pivovar Litovel uvařil pro milovníky zlatavého moku ochucenou novinku. Višňový ležák 12 % je světlé pivo s příchutí višní a intenzivní hořkostí na závěr. Dostupný je na čepu ve vybraných restauracích a hospodách od konce května.

Višňový ležák 12 % je ochucené světlé pivo karmínové barvy. Má aromatickou vůni a ovocnou chuť s intenzivně doznívající hořkostí na závěr, čehož litovelští sládci dosáhli použitím vybraných odrůd českého chmele. „Ochucené speciály mají poslední dobou velký úspěch a věříme, že našim příznivcům zachutná i tento. Višňový ležák 12 % bude dostupný pouze na čepu, a to ve vybraných podnicích až do konce června,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

Tradiční české pivovary Holba, Litovel a Zubr společně patří do skupiny Pivovary CZ Group a.s. Roční objem výstavu piva této skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tis. hl, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy. Tyto regionální pivovary s celostátním dosahem vyvážejí pivo např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska nebo Ruska, ale třeba i do Kolumbie.

Pivovar Litovel – tradice trvající již 129 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží pracovníci Pivovaru Litovel, jenž byl slavnostně otevřen v roce 1893 jako ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli. Historie pivovaru je lemována četnými úspěchy a oceněními z mnoha výstav a gastronomických soutěží v tuzemsku a zahraničí. Portfolio Pivovaru Litovel tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost, otevřeným kvašením a dlouhým dozráváním v ležáckém sklepě. Zaměřuje se také na pivní speciály a nechybějí ani pivní mixy.

Ostravský pivovar Ostravar vstupuje na celorepublikový trh. Piva Ostravar 12, Mustang a Černá Barbora se začnou prodávat v pěti největších obchodních řetězcích i v internetových obchodech Košík.cz a Rohlík.cz. Své pivo chce Ostravar do pěti let čepovat v 2000 hospodách po celém Česku, což by oproti současnému stavu byl více než čtyřnásobek. Novinářům to dnes v Ostravě řekli zástupci pivovaru.

Ostravar založený v roce 1897 je jedním z deseti největších pivovarů v Česku. Většina jeho produkce se vypije na Ostravsku, Karvinsku, Opavsku a Novojičínsku. Změna strategie Ostravaru začala v roce 2018, kdy tým mladých sládků začal pracovat na inovaci spodně kvašeného ležáku, který je hlavním produktem pivovaru.

„Myslím si, že za těch spoustu let, co se tady budoval silný regionální pivovar, si to pivo zaslouží expanzi a podívat se někam dál než jenom tady v regionu,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Trend celkové pivovarské scény v Česku podle něj je, že spotřeba piva postupně klesá. „Takže pokud si chcete udržet výstav, případně chcete růst, musíte hledat nějakou alternativu. V našem případě to znamená vyjít za hranice regionu,“ řekl sládek.

Během koronavirové pandemie klesl prodej sudového piva na polovinu, zato prodej v maloobchodě Ostravaru až o čtvrtinu stoupl. Největší zájem byl o pivo Ostravar 12, jehož prodej vzrostl o 44 procent.

„Rádi bychom v maloobchodu zůstali na číslech z dob pandemie a zároveň zvyšovali objem prodeje v hospodách a restauracích,“ řekla manažerka značky Ostrava Zuzana Cieciotková. Prodej v restauracích roste. Sice ještě nedosáhl objemů z dob před pandemií, ale podle Cieciotkové je pivovar o sedm procent nad plánem.

„V dlouhodobých plánech bychom v horizontu tří až pěti let chtěli dosáhnout určitého tržního podílu v maloobchodě, zároveň 2000 hospod je takový náš dlouhodobý cíl, abychom Ostravar v rámci republiky měli,“ řekla Cieciotková.

Pivovar Ostravar je součástí společnosti Pivovary Staropramen, která je druhým největším producentem piva v Česku. Patří do skupiny Molson Coors Brewing Company, což je třetí největší pivovarnická společnost světa.