Novinky a zajímavosti ze světa piva

Ještě donedávna bylo prostě jen poslední v abecedě. Už druhý měsíc je však písmeno Z vnímáno jako symbol ruské agrese na Ukrajině, který je vidět nejen na vojenské technice. Některé firmy nyní kvůli tomu mají potíže, například Znojemský městský pivovar. Ten má přetřásané písmeno ve svém logu, které se objevuje zkrátka na všem – od půllitrů až po dodávky.

„Honem si nechte vyměnit pracovní mundúry, to Z tam být nesmí, nebo vás všechny pozavírají.“

„Myslel jsem si, že je to podpora, a ono ejhle – znojemské pivo.“

„S tím zetkem trochu provokujete, nemyslíte?“

To je jen zlomek komentářů ze sociálních sítí pivovaru. „Zetko“ přitom odkazuje na místo původu, pivo se ve Znojmě vaří už skoro sedm let.

Dvaašedesátiletého ředitele rakovnického pivovaru Bakalář Jiřího Kováře čekají v čele podniku už jen čtyři měsíce, než v září zamíří do penze. Přesto právě v těchto dnech zažívá jedno z nejkrušnějších období v byznysu. „Závěr svých pracovních aktivit jsem si představoval jinak,“ přiznává. „Nejdříve dva roky covidu se zavřenými restauracemi a omezenými možnostmi prodejů a nyní válka na Ukrajině, kde umírají nevinní lidé. Poklesy výroby nebo zvýšená inflace, to vše lze dohnat či nahradit, ale ztracený lidský život ne a z toho mi je smutno,“ říká Kovář.

Společnost Anheuser-Busch InBev prodává svůj podíl v ruském společném podniku, což ji bude stát 1,1 miliardy dolarů. Tím se tento největší světový pivovar připojuje ke globálnímu odchodu z Ruska po invazi na Ukrajinu. Akcie AB InBev klesají o 3 %.

AB InBev dnes uvedla, že se zbaví svého podílu v podniku AB InBev Efes, a dodala, že již „aktivně jedná“ s partnerským tureckým pivovarem Anadolu Efes o jeho koupi. Součástí potenciální transakce pro ruský společný podnik bude také žádost o pozastavení licence na výrobu a prodej značky Bud v Rusku. A za první čtvrtletí vykáže výsledné nepeněžní znehodnocení ve výši 1,1 miliardy USD.

Tento krok přichází v návaznosti na rozhodnutí zastavit operace v Rusku v celém pivním průmyslu. Dánský pivovar Carlsberg ve čtvrtek snížil výhled na zisk a uvedl, že kvůli odchodu z Ruska odepíše 1,4 miliardy dolarů a Heineken koncem března uvedl, že plánuje prodat své podnikání v této zemi.

Odpis aktiv společnosti AB InBev ve výši 1,1 miliardy dolarů po prodeji společného podniku na výrobu ruského piva tureckému partnerovi Anadolu Efes představuje pouze 0,5 % celkových aktiv společnosti, uvedl Duncan Fox, analytik pro spotřební zboží u Bloomberg Intelligence. Managementu to umožňuje se lépe soustředit na svou strategii prémiového piva na klíčových trzích v severní a jižní Americe, kde má dominantní pozici, dodal analytik s tím, že Rusko bylo dříve pro prémiová piva potenciálním růstovým trhem.

Anadolu Efes byla založena v roce 1969 a dnes je pátým největším evropským pivovarem podle objemu výroby. Společný podnik s AB InBev má podle webových stránek společnosti 11 pivovarů a 3 sladovny v Rusku a 3 pivovary na Ukrajině. Turecká společnost potvrdila, že pracuje na odsouhlasení závazných podmínek pro odkoupení podílu svého belgického partnera, a v prohlášení dodala, že „hlavním cílem je nadále zajišťovat zdraví a pohodu našich lidí, zatímco my si přejeme mír“.

Ruská invaze spustila nejhorší bezpečnostní krizi v Evropě za poslední desetiletí a přinesla podnikům, které se právě zotavují z pandemie, novou řadu výzev. Plánovaný odchod AB InBev z Ruska přichází jen několik týdnů poté, co tento pivovar předpověděl, že růst zisků v roce 2021 zpomalí z prudkého tempa kvůli vyšším nákladům na suroviny. Pivovary čelí nejhorší inflaci za posledních deset let a musí stále více přenášet náklady na spotřebitele.

V pravý bavorský Bierfest se od pátku do neděle promění plzeňská kreativní zóna DEPO2015. Uskuteční se tu česko-bavorský multižánrový festival Treffpunkt:kontakt. Zve na hudbu, filmy, výstavy, umělecká představení i bavorské tupláky.

Pátek a sobota budou patřit především hudbě, v areálu se vystřídá celkem 18 kapel různých žánrů. Na neděli jsou připravené výtvarné workshopy pro děti i dospělé, divadelní představení, česko-německá jazyková animace nebo prezentace institucí činných v česko-německých projektech. Vstup na festival je zdarma.

„Náš festival si za léta konání vysloužil přezdívku plzeňský Oktoberfest, ale taková nálepka zapomíná na kvalitní umění, kterým do programu přispívají tvůrci z obou stran. Myslíme i na dětské návštěvníky a ty, kdo pivu neholdují. ‚Treffpunkt‘ v němčině znamená místo setkávání, a festival tak má být především o pohodě a setkávání,“ vysvětlil ředitel DEPO2015 Jiří Suchánek.

Festival bude patřit především hudbě různých žánrů – od tradiční české dechovky, která festival zahájí v pátek odpoledne, přes rock’n’roll či flétnový koncert, až po jódlovací vystoupení. Největším tahákem bude proslulá bavorská party kapela The Heimatdamisch, která ve velké autobusové hale vystoupí v sobotu večer.

Kromě zmíněných kapel se představí mladí tvůrci, kteří se v rámci rezidenčního programu zúčastnili několikatýdenních výjezdů do sousední země. Během tří let trvání projektu to bylo 22 rezidentů tvořících v nejrůznějších žánrech – od hudebníků, fotografů, přes výtvarné umělce a spisovatele až po performery. A protože při tanci vyhládne, počítá se s českými i bavorskými pochutinami a napěněným pivem, a to nejen plzeňským. Chybět nebudou ani oblíbené bavorské tupláky.

Připomínku položení základního kamene 25. dubna 1872 plánuje na tento pátek v podobě speciální festivalové akce přerovský pivovar. Pro příznivce chmelu a sladu připravil Zubr výroční tmavý speciál 15,0 %. Narozeninová novinka je nejsilnějším pivem z portfolia společnosti. Ve svém areálu nabídne pivovar na své 150. výročí také hudební program, který zakončí populární kapela Rybičky 48.

Vstupenka na akci 22. dubna vyjde v předprodeji na 350 korun, na místě pak návštěvníci zaplatí čtyři sta. V areálu je pak čeká možnost neomezené konzumace piva a nealkoholických nápojů v ceně vstupenky.

Kromě piv ze stálého sortimentu budou lidé moct ochutnat také novinku v podobě tmavého piva Zubr Výroční speciál 15,0 %. Toho uvařili v pivovaru 750 hektolitrů, na festivalu a ve vybraných podnicích bude k dostání do vyprodání zásob. „Protože je pro nás 150. výročí výjimečnou událostí, přáli jsme si, aby byl také náš narozeninový speciál výjimečný. Jedná se o silné tmavé pivo typu porter, které zaujme svou plností s charakteristickými rysy jednotlivých druhů sladů – českého, mnichovského, karamelového a barevného. Právě ty dodávají pivu výraznou tmavou barvu a spolu s několika odrůdami českého chmele i harmonickou chuť, hustou pěnu a dobrý říz. Tento jedinečný speciál s 6,5 % alkoholu kvasí v otevřených kádích a zraje v ležáckém sklepě 100 dní při nízké teplotě, což mu dodává jeho lahodnou a plnou chuť,“ popsala Nataša Rousková, která již 24 let působí jako sládková pivovaru Zubr.

Brány pivovaru se otevřou od půl čtvrté odpoledne. „Letošní kulaté 150. výročí oslavíme tradičně s našimi fanoušky a příznivci dobrého piva. Kromě široké nabídky piv, včetně těch čerstvě oceněných na degustační soutěži o Zlatý pohár PIVEX, a bohatého hudebního programu jsme pro návštěvníky opět přichystali narozeninový dárek v podobě neomezené konzumace alkoholických a nealkoholických nápojů z produkce pivovaru, která je již zahrnuta v ceně vstupenky,“ podotkla Kateřina Vilímová z marketingového oddělení značky Zubr s tím, že v rámci hudebního programu se mohou lidé těšit také na skupiny Kameron, Stará dobrá ruční práce či Penzistor.

Roční spotřeba piva v Česku se v roce 2021 propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Ta byla loni 129 litrů na obyvatele. Pivovary zaznamenaly celkový pokles výstavu o 2,8 procenta. Dařilo se naopak exportu, který téměř dosáhl rekordní úrovně.

Celkový výstav pivovarů, které vaří pivo v Česku, meziročně poklesl o 563 tisíc na 19,6 milionu hektolitrů. V hospodách a restauracích se loni vypila čtvrtina z celkového objemu prodaného piva určeného pro český trh.

„Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů méně a s 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Výstav piva a celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnila hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Nejprodávanějším zůstalo pivo v lahvích, a to s podílem 45 procent z celkového výstavu. Pivo v sudech si zachovalo stejně jako v roce předchozím čtvrtinový podíl. Zásadně však vzrostl zájem o pivo v plechovkách, a to v meziročním srovnání o 33 procent. Pivo v plechovkách tvoří již 18procentní podíl. Pivo v PET lahvích zaznamenalo další pokles z 11 na 10 procent.

Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy spodně kvašené pivo. Jeho podíl dosáhl 55 procent. Podíl výčepního piva byl téměř 41 procent. Na předpandemickou úroveň se vrátila kategorie ostatních piv s podílem čtyři procenta. Pivaři si totiž oblíbili nové spodně kvašené speciály.

V meziročním srovnání byl o 236 tisících hektolitrů vyšší export, což představuje celkově 5,2 milionu hektolitrů piva. Podíl exportu na celkovém výstavu tak dosáhl na téměř 27 procent.

Roční spotřeba piva v Česku se v roce 2021 propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Ta byla loni 129 litrů na obyvatele. Přesto, že pivovary zaznamenaly celkový pokles výstavu o 2,8 %, dokázaly se přizpůsobit novým podmínkám na trhu a navíc intenzivně podporovat své odběratele. Export českého piva naopak dosáhl druhého nejlepšího výsledku v celé své historii. Současná situace a její dopady však představují pro výrobce opět velkou výzvu.

Celkový výstav v meziročním srovnání poklesl o 563 tisíc na 19,6 milionu hl. Z tohoto množství se na domácí trh dodalo 14,320 mil. hl. V hospodách a restauracích se loni vypila čtvrtina z celkového objemu prodaného piva určeného pro český trh.

„Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů méně a s 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Výstav piva a celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnili hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu. Musím uznat, že pivovary se s tím vypořádaly se ctí. Nejenže masivně investovaly do nových technologií, ale rychle se přizpůsobily potřebám svých zákazníků,“ uvedl František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nejžádanější zůstává lahvové pivo, roste podíl plechovek
Nejprodávanějším zůstalo pivo v lahvích, a to s podílem 45 % z celkového výstavu. Pivo v sudech si zachovalo, stejně jako v roce předchozím, čtvrtinový podíl. Zásadně však vzrostl zájem o pivo v plechovkách, a to v meziročním srovnání o celých 33 %. Pivo v plechovkách tvoří již 18procentní podíl. Pivo v PET lahvích zaznamenalo další pokles z 11 na 10 %. Do cisteren se stočila 2 %.

Nejoblíbenější je ležák, letní sezóna zvedá zájem o nealkoholické pivo
Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy spodně kvašené pivo se stupňovitostí 11 - 12. Jeho podíl dosáhl 55 %. Podíl výčepního piva byl téměř 41 %. Na předpandemickou úroveň se vrátila kategorie ostatních piv s podílem 4 %. Důvodem je zájem o pivní speciály.

„Minulé roky potvrdily, jak moc významná je funkce hospody jako místa společenského setkávání. I proto byla důležitá rychlá podpora hospodským tak, aby se lidé měli kam vracet. Pivovary však již více hledí do budoucna. Na letošní rok proto také připravily spoustu pivních novinek. Zvláště speciálů k různým příležitostem a výročím nebo novým příchutím nealkoholických piv,“ řekla k tomu Martina Ferencová, výkonná ředitelka.

Export loni rostl
Loni se dařilo exportu. V meziročním srovnání byl vyšší o 236 tisících hektolitrů, což představuje celkově 5,239 milionů hl piva. Podíl exportu na celkovém výstavu tak dosáhl na téměř 27 % . Nejvíce se naše piva vyváží do zemí Evropské unie, zejména pak do těch států, které s Českou republikou sousedí. Celkově se tak do Polska, Německa, Rakouska a na Slovensko vyvezlo 2,7 milionu hl piva.

Úspěšný rok sladařů
Sladařství vyprodukovalo 518 tisíc tun sladu, což je o 6,7 % více než v předešlém roce. Do zahraničí se z toho vyvezlo 236 tisíc tun (45 %). Export narostl o 28 %. Slad se loni vyvážel do 40 zemí celého světa.

František Šámal uzavírá: „Jako společnost procházíme náročným obdobím. Ještě ani neodezněl covid a už čelíme dalším, dosud nevídaným výzvám. Inflaci, válce na Ukrajině, rostoucím nákladům na vstupech či nedostatku surovin. Já jsem našim pivovarům vždy věřil. Jsme silné odvětví, ale tato situace zasáhne všechny pivovary, bez ohledu na jejich velikost. Teď více, než kdy před tím budeme potřebovat spolupracovat s vládou i dalšími, abychom udrželi konkurenceschopnost jednoho z nejtradičnějších oborů u nás.“

Český svaz pivovarů a sladoven
Svaz sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Mezi členy jsou rovněž zpracovatelé chmelu, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce a další subjekty. Svaz navazuje na tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století. Hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů členů. Je rovněž členem evropského pivovarnického sdružení The Brewers of Europe.

Nejoblíbenější značka nealkoholických piv přichází s novou limitovanou edicí čtyř radlerů na bázi Birellu Světlého. Jako první na trhu nabídne příchutě Citron & Máta a Višeň & Ostružina. Všechny, kteří ocení nižší podíl cukru, pak potěší dvě nové varianty s příchutí Bezový květ a Malina s méně cukru. Ani jedna z variant, stejně jako jiné produkty Birellu, neobsahuje žádné konzervanty a umělá barviva. Limitovaná edice svěžích letní chutí inspirována samotnými spotřebiteli se objeví na pultech v dubnu a bude k dispozici po dobu jednoho roku.

Základem nových radlerů je nejprodávanější české nealkoholické pivo Birell Světlý, které má od letošního roku vylepšenou recepturu. Jeho plná bohatá chuť a výrazné chmelové aroma se skvěle snoubí s ovocnými šťávami a výsledkem je výjimečně intenzivní chuťový zážitek. Varianty Citron & Máta a Višeň & Ostružina, které žádné jiné značky na českém trhu v portfoliu nemají, jsou ideálním osvěžením během teplých dní a hodí se na rodinnou oslavu i příjemné posezení s kamarády. Birell nové příchutě vyvinul na přání spotřebitelů, kteří je na trhu postrádali. Zatímco nealkoholický radler Višeň & Ostružina s vysokým podílem ovocných šťáv potěší plnou chutí zralého ovoce, Citron & Máta je navíc zdrojem vitaminů B5, B6 a C.

Lehčí varianty nealkoholických radlerů Malina a Bezový květ se sníženým obsahem cukru osloví milovníky méně sladkých nápojů. Dle průzkumu Cebit Tracking (2022) je nižší obsah cukru v nápojích významný pro ženy ve věku 25–35 let, ale bohatou ovocnou chuť jistě ocení nejen ony.

„Spotřebitelé milují objevování nových příchutí a očekávají od nás, že je každý rok něčím překvapíme. Po novinkách často sáhnou i lidé, kteří tento typ nápojů běžně nepijí. Limitovaná edice přináší lidem nevšední chuťový zážitek, který si mohou vychutnat kdykoliv a kdekoliv,“ říká manažerka značky Birell Lenka Trvalcová.

Prodej nealko nápojů míchaných z piva se za posledních šest let zpětinásobil a podíl radlerů se na pivním trhu zvýšil z 1,1 % na 5 %. Za nárůstem stojí jak dlouhodobě rostoucí obliba některých variant, jako je například Birell Pomelo & Grep, jejíž prodej v hospodách a restauracích se zvýšil v loňském roce o 23 %, tak touha spotřebitelů zkoušet překvapivé kombinace. Novinky oslovují i zákazníky, kteří ochucená nealko piva běžně nepijí, ale rádi se nechají zlákat právě netradičním spojením ovocných příchutí. Radlery od Birellu se tak stávají nedílnou součástí letních párty, grilování, posezení s rodinou a přáteli, ale i vyznavačů aktivního pohybu.

Každý obyvatel Česka loni v průměru vypil o 12 velkých piv meziročně méně. Spotřeba klesla na 129 litrů na hlavu, byla historicky pátou nejnižší od roku 1950. Výstav pivovarů poprvé od roku 2014 nepřekonal hranici 20 milionů vyrobených hektolitrů. Na nižší spotřebě se projevily důsledky pandemie i generační obměna zákazníků hospod.

Naposledy byl výstav nižší v roce 2012, kdy čeští producenti zlatavého moku vyrobili 19,14 milionu hektolitrů, loni šlo o 19,56 milionu hektolitrů. Zatímco klesla výroba pro tuzemský trh, export dosáhl svého historicky druhého nejlepšího výsledku.

Na domácí trh se loni dostalo 14,8 milionu hektolitrů, což byl pětiprocentní pokles. Na takzvaném on-trade trhu, tedy v hospodách a restauracích, se pak vypila čtvrtina z veškerého piva zkonzumovaného v Česku. Spotřeba v nich tak klesla meziročně o jeden procentní bod. Za poklesem domácího trhu stojí hlavně koronavirové restrikce.

„Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů méně a se 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Výstav piva a celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnili hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu. Musím uznat, že pivovary se s tím vypořádaly se ctí,“ řekl předseda svazu František Šámal. Podle něj firmy masivně investovaly do nových technologií.

Stará spotřebitelská garda je na odchodu, říká odborník
Podle odborníka Tomáše Maiera z Katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze může dojít znovu k zastavení poklesu tuzemské spotřeby, pokud je správný předpoklad, že s koronavirem je prakticky konec.

„Nedostaneme se ale rozhodně na spotřebu kolem 160 litrů na osobu, která tu byla před 15 lety,“ doplnil. Generace starších lidí, kteří šli každý den do hospody a tam si dali osm „kousků“ podle něj odchází.

„Následujeme trend, který byl v západní Evropě před 30 lety,“ doplnil. Lidé více jezdí autem, takže tolik alkoholu neholdují. A když do hospody jdou, tak dnešní čtyřicátníci chtějí spíš ochutnávat, například i piva svrchně kvašená třeba v pivních barech.

Doufá však, že vzroste spotřeba v restauracích, alespoň na 30 procent z celkového trhu. „Je to docela podstatné i ze sociálního hlediska, například na vesnicích, kde nemají lidé tolik možností, kde se setkávat,“ uzavřel.

Ve větší spotřebu doufá také pivovarnický svaz. „K faktorům, které mohou tuzemskou spotřebu letos podpořit, patří vedle ukončení lockdownu například i programy a akce na podporu návštěvnosti hospod a restaurací. Prospěšná by byla v té souvislosti určitě i pomoc z Národního fondu obnovy. Pozitivní přínosy mohou být také z domácího cestovního ruchu,“ řekla iDNES.cz výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Podle ní se řada Čechů rozhodne pro strávení dovolené v Česku, výstav čepovaného piva by se tak mohl zvýšit. „Pozitivní roli může hrát dobré počasí, které nahrává nejen vyšší konzumaci čepovaného piva, ale i třeba nealkoholických piv a piva z minisoudků,“ doplnila.

Nejprodávanější je pořád sklo, rostou ale plechovky
Nejprodávanější podle obalů loni zůstalo pivo ve skleněných lahvích, i když meziročně jeho podíl klesl o procentní bod na 45 procent. Snížil se také zájem o pivo v PET lahvích na 10 procentních bodů, na čtvrtinu klesly sudy a dvě procenta trhu mělo tankové pivo. V posledních letech roste ale pivo v plechovkách, meziročně šlo o nárůst o dva procentní body na 18 procent.

V Česku loni mírně po letech nárůstu klesl o 0,7 procentního bodu na 55,1 procenta podíl prodaných ležáků. Výčepní pivo do deseti stupňů pokračovala v poklesu na 40,8 procenta. Na předpandemickou úroveň se vrátila kategorie ostatních piv s podílem čtyř procent. Důvodem je zájem o pivní speciály. Naopak o dvě procenta méně, celkem 1,15 milionu hektolitrů se vyrobilo nealkoholického piva a nápojů na bázi tzv. beer mixů.

To ale neplatí u lídra na trhu, Plzeňského Prazdroje. „Nám se loni naopak podařilo v segmentu neochucených nealkoholických piv růst o procento. A to díky tomu, že jsme na trh uvedly dvě nové varianty – Birell Za studena chmelený a Birell stylu IPA,“ řekl iDNES.cz obchodní ředitel pivovaru Tomáš Mráz.

Podle něj se dlouhodobá revoluce pak odehrává v segmentu ochucených piv. „Prodeje těchto ochucených nealko radlerů se loni zvýšily o čtyři procenta, přičemž největším tahounem je příchuť Birell Pomelo & Grep, kterou už třetím rokem stáčíme i do sudů. Loni v hospodách a restauracích jsme ho prodali o 23 procent víc než v roce 2020 a letos předpokládáme další růst,“ uzavřel.

Dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, se chystá podrobnosti o své produkci sdělit v příštím týdnu. „V tuto chvíli ale mohu potvrdit, že jsme loni zaznamenali podobné trendy, jaké popisuje Český svaz pivovarů a sladoven,“ řekla mluvčí smíchovského výrobce Denisa Mylbachrová.

Nejvíc piva se vyveze do sousedních států
Export piva podle svazu loni dosáhl 5,24 milionu hektolitrů, vzrostl tak o 4,7 procenta. „Nejvíce se naše piva vyváží do zemí Evropské unie, zejména pak do těch států, které s Českou republikou sousedí. Celkově se tak do Polska, Německa, Rakouska a na Slovensko vyvezlo 2,7 milionu hl piva,“ uvedli zástupci oboru.

Ve vývozu ze států mimo EU pak dominovalo Rusko s 10procentním zvětšením na 511 tisíc hektolitrů, následovala Korea s 43 procentním zvýšením 150 tisíc hektolitrů a pak Velká Británie, kde naopak došlo k poklesu o více než čtvrtinu.

„Podle průběžných dat zatím žádné zásadnější propady neevidujeme. Předpokládáme ale, že k nim letos nejspíše dojde,“ uzavřela Ferencová na dotaz o možných dopadech války na Ukrajině do exportu do tohoto státu a do Ruska.

Pivovary v Česku loni uvařily 19,6 milionu hektolitrů piva, meziročně o 2,8 procenta méně. Snížila se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 135 litrů v roce 2020 na 129 litrů. Objem výroby i spotřeba na hlavu klesá druhým rokem. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven, které má ČTK k dispozici.

Na český trh dodaly pivovary 14,8 milionu hektolitrů piva, oproti roku 2020 je to o 762.000 hektolitrů méně, což je propad o pět procent. V restauracích a hospodách se prodala čtvrtina produkce určené pro domácí trh.

Oproti předcovidovému roku 2019, kdy se vyrobilo 21,6 milionu hektolitrů piva, klesla produkce pivovarů o dva miliony hektolitrů. „Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů méně a s 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnily hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu," uvedl předseda svazu František Šámal.

Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy jedenácti- až dvanáctistupňové spodně kvašené pivo. Z celkové produkce tvoří ležáky 55 procent. Podíl výčepního piva byl téměř 41 procent. Kategorie ostatních piv tvořila čtyři procenta celkové produkce.

Nealkoholických piv a tzv. beer mixů pivovary loni vyrobily téměř 1,5 milionu hektolitrů, meziročně o dvě procenta méně. Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové pivovary na letošní rok připravily řadu novinek, hlavně pivní speciály nebo nové příchutě nealkoholických piv.

V loňském roce vzrostl vývoz piva o 236.000 hektolitrů na 5,2 milionu hektolitrů, z celkové produkce českých pivovarů je to téměř 27 procent. Nejvíce se pivo vyváželo do zemí EU. Více než polovina celého exportu, 2,7 milionu hektolitrů, se vyvezla do zemí sousedících s ČR.

Podle svazu se loni dařilo sladovnám, které vyrobily 518.000 tun sladu, což je o 6,7 procenta více než v roce 2020. Do zahraničí se vyvezlo 45 procent produkce, nejvíce do Německa a Polska. Chmele se loni vyprodukovalo 8306 tun, což je o 40 procent více než v roce 2020.

Podle předsedy svazu čeká pivovary složité období hlavně kvůli rostoucím cenám vstupních nákladů nebo nedostatku surovin, což souvisí hlavně s rostoucí inflací a válkou na Ukrajině. "Tato situace zasáhne všechny pivovary, bez ohledu na jejich velikost. Budeme potřebovat spolupracovat s vládou i dalšími, abychom udrželi konkurenceschopnost jednoho z nejtradičnějších oborů u nás," dodal Šámal.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 25 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností.