Pivní novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Výstava ŽÍT PIVO na brněnském Špilberku

Publikováno:před 7 dnyAutor:Michael KalábekZdroj:Muzeum města Brna

Pivo letos láká na hlavní výstavu na hradě Špilberku v Brně. Výstava s názvem „Žít Pivo“ zkoumá historii piva od pravěku až po současnost i pivní kulturu v oblasti moravské metropole od jejích úplných prvopočátků. Expozice objasňuje různé způsoby výroby piva, ať už v malých středověkých měšťanských pivovarech, anebo v těch velkých, které vznikly v čase průmyslové revoluce. Výstava Žít pivo vzpomíná na legendární brněnské hostince, posedět si také můžete v maketě typické hospody čtvrté cenové kategorie, kde se čas zastavil v sedmdesátých letech. Pivo můžete i ochutnat – v hradním bistru se čepuje desítka uvařená pouze pro výstavu „Žít pivo“.

Pivo často pobízí řešit otázky smyslu života, ale mnoho otázek se váže i k němu samotnému. Kde se vzalo a kdy se k nám pivo dostalo? Jak se pivo vařilo během středověku? Výstava Žít pivo postihuje jeho tisíciletou cestu. Starověké pivo Egypťanů nebo Babyloňanů má k tomu našemu dnešnímu daleko, podobně jako piva starých Římanů, Keltů, Germánů i Slovanů. Už za jejich éry ale pivo bylo oblíbeným a hojně konzumovaným nápojem a lidé nepochybovali o jeho blahodárných účincích na zdraví. Část výstavy patří i středověku. Tehdy došlo k rozmachu piva – zdokonalilo se jeho vaření a také v každém větším městě bylo několik pivovarů. Když třeba Brno bylo povýšeno na město, nechyběla zmínka o právu pivo vařit.

Výstava Žít pivo ale zachycuje i dobu novověku i minulost relativně blízkou. Doba průmyslové revoluce byla pro pivo klíčová: proměnily se technologie a ustálily se receptury. V Brně byl průkopníkem v moderní výrobě piva takzvaný „geniální sládek“ František Ondřej Poupě. I jemu je věnována část expozice. 19. století pak přineslo skleněné lahve, podtácky i etikety. Tuto dobu krásně vystihuje místnost zařízená jako hospoda z dob rakousko-uherského mocnářství. Na dřevěném stole leží Národní listy s obrozeneckým fejetonem a karty, zrak poutá nádherná stará pípa z kovu a dřeva. Úplným protikladem je pak ukázka hospody jako z čtvrté cenové kategorie z éry socialismu. Na plastovém ubruse je přilepený jídelní lístek s gulášem za pět korun, skleněný popelník s nedopalky, držák na nezabalená párátka a Rudé právo.

Díky širokému časovému rozpětí jsou i exponáty hodně pestré. Návštěvníci uvidí archeologické nálezy, třeba takzvané brněnské poháry, tedy nádoby z 15. století, které sloužily k pití piva. Vedle nich jsou vystaveny ale i věci mladší – historické pivní sklo a podtácky – i kuriózní, hlavně stížnosti Brňanů na kvalitu piva, pijácké písně nebo letáky abstinenčního spolku. Působivé jsou především dobové fotografie ze starých brněnských hostinců i pivovarů. Ty leckdy stály na místech, kde bychom dnes jejich přítomnost vůbec netušili. To platí i pro nejstarší hostinec U Modrého lva z 13. století. Jeho budovu blízko Mendlova náměstí strhli až roku 1934.

Na výstavě mohou lidé zapojit takřka všechny smysly – kromě koukání se zaposlouchají do hudby z dobových hospod, k osahání jsou i zrna sladovnického ječmenu. Pohyblivé jsou některé výstavní panely, ale hlavně přenosky s lahvemi. Na nich lidé najdou spoustu zajímavostí, třeba kolik piva pili otroci při stavbě pyramid nebo kolik mniši a jeptišky ve středověkých klášterech.

Výstavu Žít pivo mohou lidé zhlédnout každý den po celý týden, od 10 ho 18 hodin až do konce tohoto roku. Výstavu najdou v jižním křídle ve druhém patře hradu Špilberk. Plné vstupné vyjde na 90 Kč, snížené na 50 Kč. Pozor, vstupenku do výstavy lze koupit nejpozději půlhodinu před koncem otevírací doby. Pro plnoleté návštěvníky výstavy připravili kurátoři i zlatavý bonus. Výměnou za pivní žeton získají v Bistru Babinský na Špilberku za symbolickou desetikorunu půl litru piva Špilberk 10 z Parního pivovaru Hauskrecht, speciálně uvařeného k výstavě Žít pivo. Tím se uspokojí i čich a chuť. Touze po studeném škopku se na výstavě člověk ubrání těžko.

Na Veveří se sjeli milovníci piva. Na hradě ochutnali nápoje z pěti pivovarů

Publikováno:před 20 hodinamiAutor:Ema ZezulováZdroj:Brněnský deník

Ochutnat piva z pěti malých pivovarů se vydali lidé v sobotu a v neděli na brněnský hrad Veveří u Brněnské přehrady. Návštěvníci na nádvoří Příhrádku ochutnali piva pěti malých regionálních pivovarů.



„Už jsem vyzkoušela speciality z Dalešic a ze Slavkova. Ještě se chystám ochutnat pivo z oslavanského pivovaru," řekla jedna z návštěvnic Nikola Seitlová.

Festival malých pivovarů si lidé užívali celý víkend. Příjemnou atmosféru doplnily také kapely.

Několik stovek lidé na nádvoří hradu dorazilo v sobotu. V neděli byla návštěvnost o poznání nižší. V areálu se potulovalo okolo sta milovníků piva.

Čepují císařské pivo, chutná jako v dobách slavné bitvy

Publikováno:před 21 hodinamiAutor:Karolína KřenkováZdroj:Impuls.czSlavkovský

Slavkov vařil vlastní pivo už v roce 1660. A díky jeho dlouholeté tradici údajně hasilo žízeň i Napoleonovým vojákům. S rokem 1917 tradiční vaření piva ve Slavkově skončilo. Až o téměř celé století později přišel Jiří Hořava s nápadem, že tradici výroby obnoví. V roce 2012 založil menší pivovar.

Dnes vaří Císařské pivo. „Nejsme pokračovatelé původního slavkovského pivovaru, ale usilujeme o obnovení jeho tradice,“ upozorňuje ředitel dnešního Slavkovského pivovaru.

Podnik dnes nabízí ve stálé nabídce pět druhů piv. Mezi nimi je i jedno výjimečné, které nikdo jiný nemá. Pivo zlatohnědé barvy lidé kupují pod názvem Císařské.

„Uvařili jsme speciální pivo, které se podobá těm z dávné historie. Snažili jsme se zachovat co nejvíce jejich chuť. Proto je svrchně kvašené. Dříve totiž piva spodně kvašená tolik nebývala, jelikož jejich výroba byla technologicky náročná. Má jemnou chmelovou vůni s plným sladovým tělem. Vaříme ho ze čtyř druhů ječného sladu,“ popisuje Hořava.

Pivo na Napoleonských hrách
Rozdíl mezi svrchně a spodně kvašeným pivem popisuje pro laiky jako rozdíl mezi bílým a červeným vínem. Ke spodně kvašenému pivu je potřeba nízká teplota asi čtyři až šest stupňů. Právě to podle něj v minulosti výrobcům vaření tohoto piva komplikovalo.

Nyní turisté přijíždějící do Slavkova ochutnají Císařské pivo například na Napoleonských hrách. Najdou ho ale i v pivovaru, mohou si je odvézt i jako suvenýr. „Vymysleli jsme i dárkové balení, v ručně dělané přenosce ze dřeva. Lidé v něm najdou tři lahve Císařského piva, které je zadělané korunkovým uzávěrem,“ dodává Hořava.

Ač jeho pivovar vaří pivo teprve tři roky, asi 80 procent putuje do okolních vesnic i Brna. Za loňský rok ho vyrobili zhruba 2,5 tisíce hektolitrů. „Nyní se nám podařilo dodávat naše pivo i do irského Dublinu,“ podotýká nadšeně Hořava. Důraz klade na celkovou kvalitu. Piva jsou bez filtrace a pasterizace. A na co pozor? „Tím, že je pivo nefiltrované, tak lidem v lednici vydrží maximálně tak tři týdny,“ upozorňuje Hořava.

Někdejší pivovar kmotra Mrázka má nové majitele. Vaří zatím mimo Krumlov

Publikováno:před 21 hodinamiAutor:Miroslav PetrZdroj:Lidovky.czEggenberg

Střídání vlastníků v českokrumlovském pivovaru Eggenberg neskončilo. Firmu Centrum Český Krumlov, které patří nemovitosti i vybavení pivovaru, letos ovládl podnikatel Libor Hledík a jeho společnost Bandenia Real. Chce prý dokončit rekonstrukci areálu podle plánů předchozích vlastníků.

Firma Centrum Český Krumlov získala nemovitosti před lety. Od zkrachovalé akciové společnosti Pivovar Eggenberg, která tam pivo vařila až do loňska, pak loni koupila vnitřní vybavení.

Za Centrem Český Krumlov stál tehdy i podnikatel z pivní branže a majitel pardubického pivovaru Pernštejn Leoš Kvapil. S kolegy rozjeli rekonstrukci a výstavbu nových objektů, ale podílu ve firmě Centrum Český Krumlov se před nedávnem zbavili.

„Usoudili jsme, že celý projekt je na nás moc velký. Naše starost bude vaření piva, nový majitel má zkušenosti s developerskými projekty tohoto druhu,“ vysvětlil včera Kvapil.

Součástí areálu ve středu města je fungující restaurace a kromě toho tu mají investicí v řádu několika set milionů korun vzniknout také pivní lázně, návštěvnické centrum a muzeum – českého pivovarnictví, ale i vinařství nebo valašské pálenice.

Kvapil a spol. se sice zbavili vlastnictví, ale mají nadále na starosti distribuci a výrobu piva. Z původního průmyslového pivovaru má vzniknout minipivovar s kapacitou do deseti tisíc hektolitrů ročně. Což je třetina produkce, kterou Eggenberg vařil ještě před šesti lety, kdy se dostal do konkurzu.

Vaření značky Eggenberg nyní zajišťuje Kvapilův pardubický pivovar Pernštejn. Rekonstrukce varny by měla být hotova na přelomu letošního a příštího roku. O projektu ale jinak nejsou dostupné informace.

Bandenia Real není veřejně známá firma. Její majitel Libor Hledík ovládá kromě ní i další společnosti, například Trade Fides, kterou před lety vyšetřovala policie v souvislosti s podezřením ze zmanipulování zakázky na technické vybavení a střežení armádních skladů munice.

Na zakázce ani na způsobu jejího přidělení ale nakonec nezjistila nic nezákonného.

Nemovitosti pivovaru, ležící v historickém centru turisticky atraktivního Českého Krumlova, zlákaly před mnoha lety i kontroverzního podnikatele Františka Mrázka. Bývalý vekslák a po roce 1989 podnikatel s vazbami na podsvětí i politiky privatizoval Pivovar Eggenberg na začátku devadesátých let.

Až do předloňska řídil pivovar Mrázkův spolupracovník Jiří Shrbený, dnes vyšetřovaný policií kvůli podezření z machinací s majetkem firmy. V 90. letech byl v dozorčí radě pivovaru i Barak Alon, o kterého se policie zajímala kvůli podezření z vytunelování osmi miliard z Komerční banky.

Nemovitosti v historickém centru měst jsou lákavé víc pro investory a developery než pro vaření piva. Příkladem je i Heineken, který v Česku zrušil pivovary v centru Znojma a Kutné Hory.

Krumlov prý má ale velkou šanci na přežití.

„Pokud bude minipivovar Eggenberg aspoň průměrně manažersky veden, tak nepochybně bude skvěle prosperovat, má vybudovanou značku a navíc si bude moci díky českokrumlovskému turistickému ruchu dovolit nasadit poměrně vysokou cenovou hladinu,“ soudí znalec pivního trhu Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Pivovar Berounský medvěd plánuje rozšíření provozu

Publikováno:před 21 hodinamiAutor:ČTKZdroj:Deník.czBerounský medvěd

Rodinný pivovar Berounský medvěd plánuje rozšíření provozu. Chystá další sklep a během dvou let chce vybudovat novou stáčírnu lahvového piva. Do budoucna by také mohla vzniknout větší varna se čtyřnásobnou kapacitou, řekl majitel Václav Mayer.

„Tady je pořád co rozšiřovat. Sedmnáct let tady fungujeme, ale mám pocit, že ještě dalších dvacet let budeme rozšiřovat, přestavovat a upravovat," uvedl.

Malý pivovar v areálu bývalého cukrovaru, v němž zároveň funguje pivovarská restaurace a kovošrot, ročně uvaří kolem 2500 hektolitrů piva. Produkce se každoročně o deset až 15 procent zvyšuje. Nejvíce odběratelů má pivovar v Berouně a nejbližším okolí a v Praze, exportuje ale i do Švédska nebo nově do Británie.

„Protože pivo vyvážíme, tak potřebujeme filtrovat. Kvůli trvanlivosti a tak dále. Zatím filtrované pivo skladujeme ve sklepě, ale není dobře, když je nefiltrované a filtrované pivo u sebe. Takže kvůli tomu stavíme ještě jeden sklep, kde bude jenom filtrované pivo," uvedl Mayer, který pivovar s unikátní varnou na přímý otop dřevem vlastní spolu s manželkou Hanou. Zatímco on dohlíží na vaření piva, jeho žena řídí restauraci a syn má na starosti kovošrot.

Pivovar má tři zaměstnance, šest pracovníků je v restauraci a kovošrot zaměstnává kolem dvou desítek lidí. S novou stáčírnou ale bude pivovar potřebovat posily. „Jakmile dostane to stáčení nějaký průmyslový ráz, tak budou potřeba další lidé, kteří se o to budou starat. Protože to není jen stáčení, ale i vymývání lahví a tak dále," podotkl Mayer. V současnosti mají v pivovaru jednoduchou stáčečku na čtyři lahve.

Nová varna s větší kapacitou
V plánu je podle Mayera také nová varna s větší kapacitou. Kdyby pivovar vařil dvě dávky denně, dostal by se teď maximálně na 5000 hektolitrů ročně. Mayer uvažuje o tom, že nynější desetihektolitrovou varnu přestaví na čtyřicetihekto­litrovou. Tím by se zaměstnancům výrazně ušetřila práce.

V Berouně vaří sedm druhů světlých, polotmavých i tmavých piv. Nejsilnější je osmnáctistupňový Grizzly, nejnižší obsah alkoholu má osmistupňové Cyklopivo. „Těsně vedle plotu máme cyklostezku a vlastně kvůli cyklistům, kteří jezdí kolem, jsme to pivo začali dělat. Báli se, že jedenáctka je moc silná, zkoušeli si ji ředit a manželovi to bylo líto. Tak jim uvařil osmičku," popsala začátky speciálu Hana Mayerová.

Mayer, který sám jezdí denně do práce na kole, předpokládal, že o Cyklopivo budou mít zájem jen cyklisté, ale nakonec ho přivítali i klasičtí konzumenti, kteří s ním zejména v létě zahánějí žízeň.

Majitele pivovaru k výrobě piva přivedla babička, která mu vyprávěla, jak se pivo vařilo na statku. Svůj dětský sen si splnil až po mnoha letech, v počátcích mu radil kamarád, který byl sládkem v Krušovicích. „Zkoušel si doma tak dlouho vařit v hrncích v malých dávkách pivo, až se do toho vložil a přišel na to, že by si mohl ten pivovárek postavit," uvedla Mayerová. V areálu, v němž manželé od 90. let provozovali kovošrot, tak časem přibyly i pivovar a restaurace.

Želivský sládek: Marihuanové pivo bratřím nevařím

Publikováno:před 3 dnyAutor:Ondřej StratilíkZdroj:Lidovky.czŽeliv

Dělá pivo nejen pro potřeby opatství, ale i každému, kdo do Želiva přijde na návštěvu. Jiří Kratochvíl popisuje, jak se sládkuje v premonstrátském klášteře.

Pivovarů sídlících v klášterech je v Česku hned několik. Ať už jde o břevnovský a strahovský pivovar v Praze, či broumovský v Olivětíně. „Ten želivský je ale jediný skutečně klášterní. Jsem jediný sládek v republice zaměstnaný opatstvím,“ přibližuje želivský unikát sládek Jiří Kratochvíl.

A co konkrétně to pro výrobu piva znamená? „Nepřipadá v úvahu, abych tu vařil třeba marihuanové pivo nebo American Pale Ale (svrchně kvašený speciál s ovocitou až květinovou vůní, pozn. red.), to je už příliš rozverné. Tady se klade důraz na tradiční výrobky,“ vysvětluje Kratochvíl, jehož pracoviště se nachází v románských sklepích. A ještě jeden rozdíl zde existuje: když vymyslí nový typ piva, musí jej – včetně názvu – dopředu konzultovat s opatem.

V historickém objektu želivského kláštera uvaří během roku celkem osm druhů piva. Právě teď zde kvasí světlá dvanáctka plzeňského typu, světlý lehký patnáctistupňový pšeničný ležák a černá pšeničná dvanáctka. „Ta půjde ven začátkem srpna. Poprvé jsem ji zkoušel v masopustní době jako patnáctku a měla úspěch, takže jsem si ji teď zopakoval ještě jednou, ale tentokrát ve dvanáctistupňovém provedení,“ přibližuje Kratochvíl.

„Díky Bohu se mi každá první várka povedla“

Speciály, které připravuje, se často řídí nadcházejícím svátečním obdobím. Během Vánoc ze sklepa míří například silný a těžký osmnáctistupňový doppelbock – historicky se jedná o pivo pro mnichy, kteří se jím „živili“ v postních dnech.

Než loni v únoru nastoupil Jiří Kratochvíl v Želivu, pracoval dvaadvacet let v humpoleckém pivovaru. Zažil ještě doby, kdy patřil do národního podniku Jihočeské pivovary. „Prošel jsem si tam celou výrobou. Začínal jsem u koulení sudů a skončil na varně,“ směje se. Pivovarské vzdělání nemá, mluví o sobě jako o samoukovi. Když se poprvé dostal do želivského kláštera, byl to prý šok. Pracuje se tu úplně jinak, než na co si zvykl. „Všechno je tu volnější,“ tvrdí, „co v normální soukromé firmě trvá dvě hodiny, tak tady zabere několik týdnů. I přesto si myslím, že směřujeme správným směrem,“ doplňuje jedním dechem.

Částečně se to projevuje například při přípravě speciálů a výběru surovin. Podle Kratochvíla musí všechno probíhat velmi pečlivě, aby se výsledný produkt co nejvíc přiblížil původním historickým pivům pocházejícím z Bavorska. „A díky Bohu se mi první várka pokaždé povedla,“ dodává.

Celý koncept zapadá do stovky let dlouhé pivovarnické tradice v želivském klášteře. První písemná zmínka o výrobě piva je z roku 1617, podle dalších údajů se tu však vaří už od 14. století. V roce 1907 pivovar vyhořel a na obnovu se čekalo téměř celé století. „Před dvanácti lety se bratři rozhodli, že se začne vařit znovu. Premonstráti totiž vždycky vařili pivo,“ reaguje Kratochvíl.

V dešenické tvrzi vzniklo za 22 milionů muzeum šumavského piva

Publikováno:před 3 dnyAutor:ČTKZdroj:Naše voda

Muzeum šumavského pivovarnictví se v pátek otevře v dešenické tvrzi, nejstarším a historicky cenném objektu v obci. Informuje o tom zpravodajství ČTK s tím, že akce přišla na 21,5 milionu korun.

Na Klatovsku zatím nic podobného není, kromě malé expozice v okresním muzeu v Klatovech. Dešenice získaly na budoucí turistické lákadlo 85 procent nákladů stavby z evropského dotačního programu ROP Jihozápad. ČTK to řekla starostka Lenka Sýkorová. Muzeum je spolu s kanalizací největší investicí městyse s více než 700 obyvateli od roku 1989.

Expozice v bývalém pivovaru, který tvrz využíval přes 200 let, nabídne návštěvníkům vedle prohlídky opravených historických prostor také informace o historii a současnosti vaření piva v Dešenicích, na Šumavě a v její blízkosti. Ve tvrzi se vyráběla jedenáctka tmavý Dešenický kozel a pivovar byl za první republiky jedním z největších na Klatovsku. Výroba piva tam skončila v roce 1930.

„Pivovarnictví je prezentováno vývěsními štíty hostinců, sklenicemi, lahvemi, výčepními stolicemi, bednářskými nástroji, minipivovary, fotografiemi ve vitrínách a řadou dalších artefaktů spojených jak s výrobou piva, tak s jeho konzumací,“ řekla starostka. Městys se dohodl na zapůjčení exponátů s Muzeem Královského hvozdu v Nýrsku a Muzeem a pivovarem v Kostelci nad Černými lesy. Expozici navrhl Jan Jirák z Vlastivědného muzea v Klatovech, který je autorem dvou publikací o pivovarech na Domažlicku a Tachovsku.

Do rekonstrukce tvrze, která zachovala původní dispozici, byly zahrnuty také objekty bývalého pivovarského provozu jako šalanda, část sladovny a ležácké sklepy. Při obnově, na niž dohlíželi památkáři, byly odhaleny a zrestaurovány cenné fresky z poloviny 16. století, připomínající majitele dešenického panství Předenické z Předenic.

Muzeum vzniklo nad sklepy tvrze, kde byly kanceláře statku, který budovu využíval do roku 1990. Dešenice už v roce 2012 dokončily opravu poloviny tvrze za 32 milionů korun. S podporou ROP tam vzniklo 15 místností pro spolky, kanceláře, svatby a výstavy, studují tam také senioři. V obci se schází pět hasičských jednotek, myslivci, klub žen a Červený kříž. Opravená už je téměř celá tvrz, zbývá jen dokončit sladovnu.

Tvrz, o níž jsou první zmínky z roku 1272, získal zpět městys v roce 1996. Dlouho ale na opravu neměl peníze.

Studenti sledovali, jak se vaří zlatavý mok v pivovaru Krakonoš

Publikováno:před 3 dnyAutor:Jana MudrováZdroj:Krkonošský deníkKrakonoš

Od začátku do konce sledovaly oči účastníků projektu 4-Europe výrobu piva Krakonoš v trutnovském pivovaru. Na závěr exkurze měli možnost čerstvé pivo také ochutnat.

Studenti a absolventi trutnovského gymnázia, kteří návštěvu ze Španělska, Rakouska a Německa doprovázejí, se na programu aktivně podílejí, a na týden se stanou organizátory, průvodci, překladateli nebo i redaktory či kameramany. Co všechno svým vrstevníkům ukáží? Například harrachovské sklárny a doly, nebo zaniklou obec Sklenářovice. Početná skupina mladých cizinců se včera vydala i za místními včelaři a v dalších dnech se zúčastní různých workshopů, zaměřených na řemeslnou tvorbu.

Jednou z výhod této mezinárodní spolupráce je, že studenti mohou každý rok strávit týden v jednom z měst a poznávat jinou kulturu, životní styl, zvyklosti, ale také navazovat nové vztahy nebo získávat životní zkušenosti.

Hostitelské země se v pořádání projektu střídají. Minulý, rakouský ročník, byl zaměřen na sport, předminulý v Německu pak na ekologii. Letošní program projektu se ponese v duchu názvu Traditions 4-Europe. Z toho vyplývá také programová náplň.

Během týdne účastníci projektu zážitky a poznatky zaznamenávají a zpracovávají. Výstupy projektu budou veřejně prezentovány v sobotu od 16 hodin v aule České lesnické akademie. „Věřím, že v pátek dorazí veřejnost. Je to ideální příležitost poznat, jak naše město vidí tři různé národnosti mladých lidí," uzavírá starosta Trutnova Ivan Adamec.

Slavnosti piva na bývalém Polabanu nabídnou dobroty šesti pivovarů i Schelingera

Publikováno:před 6 dnyAutor:Miroslav JilemnickýZdroj:Nymburský deník

Premiéru bude mít v sobotu od 13 hodin na starém fotbalovém hřišti Polabanu v ulici Maršála Koněva festiválek dobrého piva 
a muziky s názvem Pivotest 2015.

Na něm organizátoři představí celkem 14 druhů piv ze šesti pivovarů a na pódiu se vystřídají čtyři rockové kapely a jeden písničkář. Pro děti je připraven skákací hrad a na hřišti se pasoucí malá zoo: ovečky a lamy.

Nejvzdálenější minipivovar, který jistě přiláká návštěvníky pěnivého moku, je Hendrych z Vrchlabí. Jinak jde vesměs o malé pivovary 
z okolí, jako například Svatý Ján z Polep u Kolína nebo Malešov u Kutné Hory. Hostitelem slavností je nymburský pivovar se svým Postřižinským pivem.

Hudební hvězdou bude skupina Kranz, která je vynikajícím revivalem písní Jiřího Schelingera. Dále zahrají třeba Roxor, Laik či folkový písničkář Standa Haláček, který vám svým hlasem připomene jiného slavnějšího folkaře hitmakera.

Pivotest bude moderovat známý Pepa Podolák z Rádia Patriot. Hlavní organizátor Jiří Jelínek to vidí následovně: „Chtěli bychom v Nymburce založit tradici těchto slavností. Letos to bude probíhat v areálu u hospůdky, za rok bychom už chtěli slavnosti přenést na plochu hřiště a pojmout to ve velkém. Přijďte si poslechnout dobrou muziku a ochutnat ze sortimentu nabízených piv. Těším se hlavně na pivní speciály, které si člověk normálně nedopřeje."

Kolik stojí pivo ve světových velkoměstech? Připravte se na rozdíly

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Lidovky.cz

Patříte mezi pivaře a na dovolené v cizích zemích rádi ochutnáte zdejší značky? Pak se připravte na velké rozdíly v cenách. Pivo pořídíte nejlevněji v polském Krakowě a Kyjevě, naopak největší obnos za hořký nápoj zaplatíte v New Yorku či v Ženevě.

Každé pivo je jiné, stejně tak i jeho cena v různých světových městech... Data o cenách piva v barech i supermarketech velkých světových měst shromáždil turistický portál GoEuro. Na základě údajů a určení tzv. Beer Price Indexu vznikl žebříček, který stanovuje průměrnou cenu piva v různých městech.

Průměrná cena piva v barech a supermarketechŽeneva 6,32 dolarů
Hong Kong 6,16 dolarů
New York 5,20 dolarů
Londýn 4,52 dolarů
Moskva 3,98 dolarů
San Francisco 3,97 dolarů
Dublin 3,88 dolarů
Chicago 3,56 dolarů
Toronto 3,27 dolarů
Los Angeles 3,24 dolarů
Berlín 2,58 dolarů
Bangkok 2,11 dolarů
Mexico City 1,96 dolarů
Dillí 1,75 dolarů
Kyjev 1,66 dolarů

Z průzkumu vyplývá, že nejdražším městem pro pivaře je Ženeva, kde si sklenici piva dáte průměrně v přepočtu za 158 korun (v obchodě za 47 korun a v baru za 270 korun). Nejlevnějšími městy jsou naopak Krakow a Kyjev, kde pivo pořídíte v průměru za 42 korun. Nikoho nepřekvapí, že mezi nejdražšími městy se rovněž umístil New York, kde je průměrná cena za třetinku piva 130 korun (225 korun v baru a 36 korun v supermarketu). O kousek níž se umístilo San Francisco, kde za pivo zaplatíte v průměru 99 korun.

V rámci průzkumu byly vybrány 3 největší obchodní řetězce v každém městě, ve kterých bylo vybráno 5 importovaných značek a jedna lokální. Průměrné ceny v barech byly vyvozovány podle cen v hotelových řetězcích Hilton, Best Western a Holiday Inn. Ceny byly vypočteny pro evropskou standardní míru 0,33 l, která odpovídá malému pivu. V případě amerických značek, kde je základní mírou 12 uncí, tedy cca 355 ml, byly ceny přepočteny.