Novinky a zajímavosti ze světa pivaFiltrovatHledat

Návštěvu hanušovického pivovaru Holba by si milovníci českého piva a pivovarnictví rozhodně neměli nechat ujít. Co zní jako klišé, stává se v obci v podhůří Jeseníků realitou. Málokde totiž narazíte na tak krásný a udržovaný pivovar, jako v Hanušovicích. A místní pivo? Jeho chutí budete překvapeni možná stejně mile, jako já s partou svých přátel.
Je čtvrtek 3. dubna, krátce po desáté hodině dopolední. Starý rozpraskaný rozhlas na hanušovickém nádraží oznamuje, že na první kolej právě dorazil rychlík jedoucí ze Zábřehu do Jeseníku. Z jeho vagónů se pomalými kroky šouráme i my. Vlak sotva stačí vyjet z nádraží vstříc své další cestě, když se naše oči zvědavě prohlížející přilehlé okolí zastaví v dálce nějakých dvou set metrů za železničním náspem. Cíl naší dnešní cesty je z nádraží vidět jako na dlani - areál hanušovického pivovaru Holba by od vlaku nepřehlédl snad ani slepý.
Exkurzi v pivovaru máme domluvenou na jedenáctou hodinu. Cestou proto ještě stíháme zastávku v blízké Pivovarské restauraci, o níž ještě bude řeč. Čerstvý čepovaný Šerák po dvouhodinové cestě vlakem do nás padá prakticky sám a zároveň nás příjemně naladí na nadcházející prohlídku. Ta začíná krátce po jedenácté, když se nás u vrátnice pivovaru ujme pan průvodce.
Ať už by zbytek prohlídky stál za nic, tak přinejmenším samotný pohled na hlavní budovu pivovaru je vskutku parádní. Výraznými žlutými barvami namalovaná a čerstvě zrenovovaná stavba září do širokého okolí a vytváří zároveň dojem, jak by po vizuální stránce české pivovary asi měly vypadat. Jak navíc záhy prozrazuje náš průvodce, majitel pivovaru plánuje v podobném duchu rekonstrukci i dalších budov v areálu. Nezbývá, než těmto plánům popřát zdárnou realizaci. Na nádvoří pivovaru, zády k místnímu rybníku plnému žab, posloucháme výklad o historii výroby piva v Hanušovicích a za okamžik už jdeme všechno obhlédnout naživo. A mimochodem, když se ještě vrátíme k pivovarskému rybníku - víte že rybníky se v pivovaru budovaly v dřívějších dobách proto, aby se z nich v zimě dal těžit led potřebný k chlazení piva? My to už víme. Ale teď - hurá dovnitř!
Uvnitř té - zvenku krásné - pivovarské budovy nás hned za rohem čeká návštěva spilky. I když slovo návštěva je v tomto případě hodně nadsazené. Kvasné kádě si prohlížíme, k naší smůle, bohužel jen zpoza okenního rámu. Jak se totiž dozvídáme od našeho průvodce, pivovar už přímé prohlídky spilky ani ochutnávky piva přímo z výroby provádět z hygienických důvodů nesmí. Trochu toho litujeme, ale co se dá dělat.
Varna, z které přechází zrak
Naše nálada je ale o pár kroků dál už rázem lepší. Právě jsme vešli do varny, konkrétně do jedné z nejkrásnějších, jaké v Česku můžete spatřit. Prohlížíme si tři nádherné měděné varné kádě ještě z doby prvorepublikové, kdy tu pivo vařili sudetští Němci. Po nich tu ve varně zůstalo prakticky veškeré vybavení. Z mědi jsou vyrobeny kohouty, měřicí přístroje, ozdobné plechy. Mramorové obležení stěn pak už jen dotváří celkový obraz této ryzí pivovarské krásy.
S obdivnými pohledy opouštíme varnu a v další fázi prohlídky se už dozvídáme o procesu zchlazení horké mladiny. Cestou do ležáckých sklepů, kde hanušovické pivo dozrává, se ještě zastavujeme na skok v tzv. plnící lince. Je dobré podotknout, že jde o plnící linku sudů, neboť plnící linku lahvovou byste v hanušovickém pivovaru hledali marně. Holba si pivo nechává stáčet do lahví v Litovli, který je stejně jako hanušovická Holba a přerovský Zubr součástí stejného pivovarského holdingu. Na lince vidíme, jak jsou sudy nejprve automaticky vymyty, a to jak zevnitř, tak zvenku. Zevnitř louhem a vodou, zvenku jen vodou. Pak jsou také automaticky naplněny a na konci linky už se celý proces musí spolehnout na čistě lidskou hrubou sílu. Pracovník linky svými pažemi popostrčí sud na paletu a takto to jde dál a dál, lidově by se dalo říct - až do zblbnutí. Ale to v pivovaru určitě nehrozí.
Na závěr prohlídky ještě navštívíme útroby CK tanků, které jsou, dle slov pana průvodce, chloubou hanušovického pivovaru. A to hlavně proto, že na nich pivovar ekonomicky výrazně profituje. Takzvané CK tanky totiž v podstatě nahrazují klasický proces dozrávání piva v ležáckých sklepích a jsou určeny pro masovou výrobu piva. Ani nás nepřekvapí, že v hanušovických „cékáčkách“ se vyrábí hlavně Šerák, nejoblíbenější a nejprodávanější hanušovické pivo.
Naši exkurzi zakončujeme symbolicky - ochutnávkou všech druhů hanušovických piv v přilehlé Pivovarské restauraci. A nutno podotknout, že chuťové buňky každého pivaře si tady přijdou na své. Kolektivně jsme za nejlepší námi ochutnané pivo vybrali jak jinak než Šerák. Za zmínku ale také stojí perfektní jídelní lístek v příjemné cenové relaci a neméně příjemná dámská obsluha. Jediné, co nás tak může mrzet, je fakt, že Pivovarské muzeum, které je součástí budovy restaurace a které popisuje historický proces výroby hanušovického piva od samotných počátků, bylo v době naší návštěvy kvůli rekonstrukci zavřené. Ale to už je životní drobnost. Pokud se ale chcete přesvědčit, jak to vypadá nejen v Pivovarském muzeu, vydejte se do Hanušovic sami. Návštěvu pivovaru Holba vám mohu jen doporučit!

Fotografie z exkurze naleznete ZDE

Největší tuzemský pivní festival, Český pivní festival, se letos stěhuje z holešovického Výstaviště na Letenskou pláň. Více než třicítka tuzemských pivovarů zde na ploše přesahující 3600 metrů čtverečních představí přes 120 druhů piv. Návštěvníci k nim budou moci ochutnat jídla světových kuchyní, informovali pořadatelé akce. Sedmý ročník festivalu začne 15. května a potrvá do konce měsíce.

Podle ředitele festivalu Tomáše Krále bude pivní nabídka v hlavním stanu po celou dobu pivovaru neměnná a tvořit ji budou piva z pivovaru Krušovice. Ve festivalové nabídce budou jinak převažovat produkty z malých a středně velkých pivovarů.

"K pivu se budou podávat jídla tradiční česká, ale i z evropské, asijské a americké kuchyně. Každý si bude moci ověřit, jaké pivo chutná nejlépe ke konkrétnímu pokrmu," uvedl král.

Hlavní část doprovodného programu festivalu bude podobně jako loni tvořit rockový festival Rock´n´Beer fest. V jeho rámci živě zahraje 45 kapel, které vybrala z původně přihlášených 366 odborná porota. Na festivalu nebude chybět nabídka vín, míchaných nápojů či kvalitní kávy od profesionálních baristů.

"Loni jsme, jako první český festival, zavedli bezhotovostní platební styk, který se osvědčil, proto v něm i letos setrváme," uvedl Král. Pivní tolary v ceně 45 korun za kus jako oficiální měna festivalu zůstávají, stejně jako loni však nejsou v ražené, ale elektronické podobě. Pivní kartu návštěvníci obdrží při vstupu do areálu a budou si ji moci libovolně nabíjet. Počáteční minimální vklad činí pět tolarů. Vstupenka do areálu bude stát 45 korun. V loňském roce festival navštívilo podle odhadů pořadatelů okolo 35 tisíc lidí, vypili 75 tisíc litrů piva.

Pivovar Ostravar a kapela Kryštof navázala úzkou spolupráci. Ta má za cíl doslova osvěžit čtrnáctý ročník Slavností pivovaru Ostravar nebo koncerty v rámci festivalového turné Kryštof kemp.

Mňága a Žďorp, Tomáš Klus, Tata Bojs nebo třeba kapela Nebe. To jsou jedni z hlavních taháků letošního čtrnáctého ročníku Slavností pivovaru Ostravar. Kromě hlavní scény tady ale bude ještě druhé pódium, které by měl mít pod taktovkou zpěvák a herec Richard Krajčo ze skupiny Kryštof. Právě tato kapela se totiž má stát tváří ostravského pivovaru.

„Ostravar je tradičním reprezentantem regionu a já i všichni kluci v kapele jsme se nikdy netajili svým vztahem k Ostravě," řekl frontman Richard Krajčo. Zároveň dodal, že na Slavnostech pivovaru je zajímavé, jak vytahují nahoru mladé talentované kapely.

„Mohli jste tady vidět Tomáše Kluse dávno před tím, než se stal slavným, Martina Chodúra, Fíhu a další dnes již velmi známé interprety. Na to bych určitě rád navázal a postavil speciální stage pro mladé talentované lidi," doplnil Krajčo.

Letošní ročník začíná 7. června a lístky už jsou od minulého týdne v předprodeji. Ostravar na slavnosti navíc i letos chystá pivní speciál, který festival obohatí. Vrchní sládek Roman Richter zatím ale veškeré podrobnosti uchovává v tajnosti.

Kryštof kemp
Spolupráce kapely Kryštof a Ostravaru ale slavnostmi a reklamní kampaní, která se rozjede už v druhé polovině dubna, ale zdaleka nekončí.

Pivovar krajského města kapelu podpoří i na chystaném festivalovém turné Kryštof kemp. Lidé tak budou moci ochutnat ostravské pivo i v dalších koutech republiky.

„Kryštof kemp bude sedm jednodenních festivalů v amfiteátrech pod otevřeným nebem, které budou zaměřeny na rodiny s dětmi a spíše pohodovou a akustickou hudbu. Budeme si s sebou vozit i takovou vlastní Stodolní ulici, aby i v jiných částech republiky zažili trochu té ostravské atmosféry," přiblížil Richard Krajčo.

Kromě kapely samotné na šňůře ope-nair festivalů vystoupí například Mňága a Žďorp, Michal Hrůza, Nebe nebo písničkářka Lenny. Severomoravská část turné se odehraje 19. července na Hukvaldech.

V sobotu 26. dubna vyrazí stovky milovníků velkopopovické krajiny a poctivého velkopopovického piva na 9. ročník putování Krajinou barona Ringhoffera. Pivovar Velké Popovice je jedním z deseti zastávek tohoto 20,3 km dlouhého pochodu. Pro letošní ročník připravil pro účastníky akce bohatý doprovodný program. V areálu pivovaru pro ně budou připravené speciální prohlídky pivovaru s potulným malířem, křest nového kůzlete a sochy od dřevorubeckého mistra světa Martina Komárka. Již tradiční akci pořádá Mikroregion Ladův kraj a Pivovar Velké Popovice, který letos slaví 140. výročí od svého založení.

Start putování Krajinou barona Ringhoffera je z nádraží v Mirošovicích v 9.30 hod. Účastníci mohou vyrazit pěšky, na kolech a nově i na koloběžkách. Pivovar Velké Popovice je čtvrtou zastávkou naučné stezky přesně 8,2 km od startu. Během pochodu od 10 do 14 hodin budou každou půlhodinu probíhat prohlídky pivovaru. Vedoucí návštěvnického centra ve Velkých Popovicích Eva Kršňáková: „V pravé poledne pokřtíme kůzle, potomka kozla Oldy, maskota pivovaru. Na to naváže křest nové dřevěné sochy Kozla, kterého vyřezal motorovou pilou dřevorubecký mistr světa Martin Komárek. Ve 13.00 začíná první speciální prohlídka pivovaru s průvodcem v kostýmu potulného malíře.“

Traduje se, že potulný francouzský malíř, který během cest zavítal i do Velkých Popovic, namaloval podobu pivních etiket s kozlem jako poděkování za pohostinství pana Ringhoffera. Speciální prohlídky s potulným malířem budou v pivovaru probíhat až do konce září vždy ve 13 a 15 hodin, od září do prosince pouze o víkendech a svátcích ve 13 hodin. Návštěvníci se na prohlídce dovědí více zajímavostí z historie pivovaru a navíc dostanou originální pivní známku. Tu si mohu odnést jako suvenýr, nebo ji vyměnit v restauraci Velkopopovická Kozlovna nebo Pod Lesem ve Velkých Popovicích za malé pivo Velkopopovický Kozel jedenáctku.

Pivovarské zastavení nabídne v den pochodu také bohaté občerstvení a poctivou velkopopovickou jedenáctku. Navíc účastník pochodu v nejlepším kostýmu, turisté oblečení ve stylu Rakousko-Uherské monarchie jsou vítáni, dostane na další cestu karton plechovek s pivem Velkopopovický Kozel a knížku o historii pivovaru s názvem Velkopopovická legenda. Dalším velkým lákadlem během deseti zastávek na trase bude otevření hrobky rodiny Ringhofferů v Kamenici. Hrobka byla postavena v letech 1887 až 1892 architektem Jiřím Stibralem a vkusně zasazena do krajiny na Zaječím vrchu. Zakladatel pivovaru ve Velkých Popovicích baron František Ringhoffer, který se však jeho otevření v roce 1874 nedožil, si zdejší kraj zamiloval a stal se pro něj i jeho potomky domovem i místem věčného odpočinku.

Cílem putování Krajinou barona Ringhoffera je tradičně Kamenice, kde budou od 15 hodiny promítány cestopisné filmy a vystoupí zde kapela Neurol Band. Od 17 hodin pojedou z cíle naučné stezky autobusy zpět k vlakovému nádraží v Mirošovicích na start. Další informace najdou zájemci na webu www.kozel.cz a www.laduv-kraj.cz.

Spojení kvalitní vody, sladu vyrobeného z toho nejlepšího moravského ječmene a toho nejjakostnějšího žateckého chmele. V ústeckých hospůdkách se na Zelený čtvrtek čepovalo Zelené pivo.

Sládci ho vaří tradičním způsobem na dva rmuty. Do mladinového kotle spolu s chmelem během varu přidávají bylinný výluh, který vznikl louhováním několika druhů bylin včetně kopřivy v horké vodě. Posledním krokem při výrobě Zeleného piva je přidání likéru sládků.

Jen tři lidé na světě znají tajemství přesného složení přísad. Právě díky unikátní technologii, bylinnému výluhu a likéru získává Zelené pivo jeho jedinečnou chuť a nezaměnitelnou barvu.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci uvařil za letošní první tři měsíce 48 245 hektolitrů piva. Ve srovnání se stejným loňským obdobím se jeho výstav zvýšil o 9,4 %. Pivovaru se daří zvyšovat počty zásobovaných restaurací v Česku i na Slovensku. K růstu prodeje zkraje tohoto roku přispělo i mírné zimní počasí a rozšiřování sortimentu piv Bernard, sdělil v pátek ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

"V poslední době jsme uvedli na trh několik novinek. Jako první pivovar nabízíme ucelenou řadu nefiltrovaných piv, od desítky až po čtrnáctku," uvedl mluvčí. V uplynulém roce bylo v pivovaru uvařili rekordních 231 600 hektolitrů piva, ve srovnání s rokem 2012 objem produkce stoupl o 8,8 %. Bernard, největší výrobce piva na Vysočině, zvyšuje produkci řadu let. Investuje proto do rozšíření výrobního zázemí.

Svoji funkci začíná postupně plnit nový ležácký sklep, do něhož montéři loni v prosinci instalovali 24 tanků, tedy mohutných nerezových nádrží na zrání piva. Dohromady pojmou 9 200 hektolitrů moku, čímž kapacita této části výroby nepasterizovaného piva Bernard stoupne přibližně o třetinu.

"Některé z ležáckých tanků jsou již naplněny novým pivem, ostatní se myjí," přiblížil mluvčí aktuální stav. Byla to téměř padesátimilionová investice. V areálu pivovaru loni rovněž přibyla hala na takzvané přetlačné tanky, v nichž bude hotové pivo čekat na stáčení do láhví a sudů. U něj se náklady pohybovaly kolem 40 milionů korun.

V minulém roce měl pivovar obrat 450 milionů proti 418 milionům korun v roce 2012.

Na svátečním stole o Velikonocích v posledních letech nechybějí vedle mazanců a vajíček také sklenice se speciálními svátečními pivy. Několik jich navařili sládci pivovarů ve východních Čechách.

Regionální pivovary už vytáčejí velikonoční speciály. A někdy jsou i výsledkem experimentu. Například ve Svitavách vaří velikonoční pivo z kopřiv, kořene smetanky lékařské a ze zeleného sladu.

"Kopřivy očišťují organismus, kořen pampelišky pročišťuje játra a ledviny, což znamená, že pivo má za úkol očistu - takže bere podstatu Velikonoc plně do své hloubky," řekl majitel svitavského minipivovaru Na Kopečku Jiří Karlík.

Ten říká, že zelenost piva pojímá v jeho podstatě, nikoli v jeho barvě.

"Myslíme si, že chemické dobarvování tak čistému nápoji nesluší. Pivo jsme si sami vymysleli, trochu jsme přitom experimentovali, a díky chuti už mělo poměrně velký úspěch," řekl Karlík.

Pivo vařili ze zeleného sladu, zrna ve fázi růstu, které se suší, aby se zastavil enzymatický proces. Proto je pivo zelené i bez barviva. Zákazníci ho budou moci ochutnávat stylově od Zeleného čtvrtka.

"Hodí se například k typickému velikonočnímu pokrmu, kterým je nádivka - po postní době by se s ní mělo jako s odlehčeným jídlem začínat," dodal Karlík.

V minipivovaru ve Žlebských Chvalovicích na Zelený čtvrtek chystají také zelené pivo.

"Chutná jako světlá dvanáctka ležák, kopřivové barvivo je bez chuti, prakticky není znát. Do pondělka by tato dvanáctka měla vydržet," řekl majitel Jaroslav Kutílek.

Pivovarníci v Poličce nabízejí svoji sváteční tmavou třináctku Elišku a světlou třináctku s názvem František Bitner. "Eliška je výborná k vánočnímu cukroví i k velikonočním pochoutkám, včetně čokoládových vajec," říká ředitel poličského Měšťanského pivovaru Karel Witz.

Pardubický pivovar na etiketě své světlé dvanáctky uvádí, že jde o velikonoční várku. "Na Velikonoce doporučuji jedinečnou tmavou devatenáctku Porter a také to, aby se lidé zaměřili také na lahodný 14stupňový světlý Taxis. Porter se hodí absolutně ke každému jídlu, já ho piju ke všemu, třeba i ke sladkému," řekl mluvčí pivovaru Roman Marčák.

Obchodníci hlineckého pivovaru Rychtář nabízejí velikonoční čtrnáctku Zelený Krasličák nebo také světlou červenou desítku Červený Krasličák.

Semafor pod bílou pěnou
Piva lze načepovat jako dvoubarevné pivo do jedné sklenice, ale ve skutečnosti vznikne krátkodobě čtyřbarevné - vespodu je barva červená, nad ním žlutá a zelená, to vše vytvoří jakýsi "semafor" pod bílou pivní pěnou.

"Za tajemstvím dvoubarevného efektu stojí především řádné vychlazení obou piv a jejich správné načepování. Důležité je, aby hospodský věnoval pozornost jak správné teplotě piva, tak i pozvolnému čepování vrchního červeného piva z malé výšky. Pro správné oddělení barev je důležité, aby pivo stékalo slabým proudem. Nicméně je samozřejmě možné čepovat tato piva i samostatně, dle přání hostů," řekl mluvčí Pivovaru Lobkowicz Petr Božoň.

Náchodský Primátor začal své jarní pivo čepovat na Zelený čtvrtek. "Spodně kvašený ležák s jemnou hořkosladovou příchutí a vůní s přídavkem mladého zeleného ječmene zrál v ležáckých tancích dlouhých šedesát dní. Pivo s výraznou zlatozelenou barvou se začalo čepovat na více než stovce kohoutů ve čtvrtek," řekla Markéta Flousková z náchodského Primátoru.

V Podorlickém pivovaru v Rychnově nad Kněžnou se po roce vrátili k staročeskému černému čtrnáctistupňovému Kvardianu. "Je určený k pití po půstu. Vaříme ho podle receptury z 30. let stejně jako bývalý sládek a majitel Podorlického pivovaru Jan Mikš," řekl jednatel rychnovského pivovaru Tomáš Konvalina.

Královédvorský pivovar Tambor už má od pondělka v restauracích, hospodách a výčepech svůj speciál, tmavou třináctku s nasládlou chutí po karamelu, aby fajnšmekři mohli příjemněji čekat na Velikonoce. Kolem stovky hektolitrů polotmavého čtrnáctistupňové piva Benediktin navařili také ke svátkům v pivovaru v Broumově.

Budějovický Budvar uvádí v těchto dnech na trh nové obaly pro pivo značky Budweiser Budvar. Hlavními cíli projektu bylo sladění vzhledu obalů s hodnotami značky, lepší identifikace výrobků spotřebitelem, snížení počtu variant etiket a zvýšení výkonu stáčíren lahví. Příprava redesignu byla zahájena již v roce 2010. Během této doby bylo nutno vytvořit více než 200 nových obalových položek pro český trh i pro export.

CÍLE REDESIGNU
„Hlavním cílem projektu redesignu obalů pro značku Budweiser Budvar bylo sladění vizuální podoby obalů s hodnotami naší značky, jako jsou originalita, odvaha, vymezení proti masovému vkusu, úspěch v zahraničí a další,“ říká Ing. Marek Honetschläger, manažer pro inovace z Budějovického Budvaru. Dalším cílem bylo grafické sjednocení všech typů obalů do druhových řad a tím dosažení lepší identifikace všech druhů výrobků spotřebitelem. „Nový obalový design značky Budweiser Budvar zachovává klíčové prvky, jako jsou tvar láhve, barevnost skloviny, logo a primární barevné kódování, přitom se ale posouvá k modernějšímu tvarosloví a větší designové čistotě,“ vysvětluje Marek Honetschläger. V rámci projektu došlo i ke snížení počtu variant etiket pro téměř 70 exportních zemí. To mimo jiné znamená úsporu nákladů a také zvýšení výkonu stáčíren lahví – zkrátí se totiž prostoje linek při změnách etiket pro zákazníky v různých zemích. „Při tvorbě nového designu jsme se snažili vymanit z poněkud unavených a předvídatelných schémat pivního designu, které bohužel ještě často vidíme okolo nás. Novými obaly tak značka Budweiser Budvar říká další ze svých NE,” uzavírá Marek Honetschläger. Projekt by zahájen v roce 2010. O jeho důležitosti svědčí i to, že v prvním kole výběrového řízení bylo osloveno devět potenciální dodavatelů, včetně několika zahraničních. Vítězem tendru se stalo slovenské designérské studio 3H Creative.

NOVÉ ETIKETY
Základním obalovým prvkem je etiketa, a její řešení se následně promítá do všech ostatních typů obalů. Tvar dělicí čáry umístěné zhruba v jedné třetině výšky etikety výrazným způsobem podtrhuje dynamiku značky a zároveň svou konkrétní barevností definuje druh piva. Tradiční prvky používané i v minulosti – „Rytíři“ a městský znak – jemně odkazují na místo původu piva a tradici značky. Novým prvkem na etiketě je pak nový název pro každý druh piva – tzv. subname (např. B:ORIGINAL). Každý druh piva má navíc i svou vlastní dominantní barvu pro ještě lepší orientaci spotřebitelů v rámci portfolia. Nová etiketa vykazuje podle marketingového výzkumu výrazně lepší vnímání hodnot značky mezi spotřebiteli, než dosavadní varianta.

NOVÉ NÁZVOSLOVÍ PRODUKTŮ BUDWEISER BUDVAR
Každý výrobek značky Budweiser Budvar stále poznáte na první pohled podle barvy a tvaru láhve. Do názvů jednotlivých produktů z portfolia značky bylo ale nutné vnést srozumitelnější řád. Názvosloví produktů proto bylo upraveno tak, aby se spotřebitelé mohli na první pohled jednoduše zorientovat. Nové názvy produktů začínají vždy písmenem „B:“ – symbolem, který jasně identifikuje příslušnost ke značce Budweiser Budvar a je zárukou hodnot, na kterých značka stojí:
- používání pouze těch nejlepších surovin
- nezkracovaní doby ležení
- výroba jen v Českých Budějovicích
- odmítnutí prodeje svého jména

Za písmenem „B“ pak následuje jméno konkrétního druhu piva (subname), které výstižně odráží jeho charakter. Jména produktů byla vybrána tak, aby byla srozumitelná jak zákazníkům v České republice, tak i zahraničním turistům a spotřebitelům ve více než 60 zemích, do kterých pivovar své pivo exportuje. Toto nové označení má značný potenciál pro lepší odlišení piv z rodiny Budweiser Budvar od konkurence. Původní názvy produktů však stále zůstávají součástí etiket jako doplňkový element.

B:ORIGINAL – označuje originální světlý ležák Budweiser Budvar, dominantní barva zlatá
B:DARK – odkazuje na barvu tmavého ležáku Budweiser Budvar, dominantní barva černá
B:CLASSIC – bude názvem pro oblíbené světlé výčepní pivo Budweiser Budvar, dominantní barva stříbrná
B:FREE – označuje nealkoholické pivo Budweiser Budvar, dominantní barva zelená
B:STRONG – vystihuje plnou silnou chuť speciálního piva Bud, dominantní barva bronzová doplněná tmavě červenou
B:SPECIAL – používá se pro „kroužkovaný ležák“ s obsahem živých kvasinek

Při květnových oslavách osvobození americkou armádou se bude v Plzni konat první ročník třídenního Pivního festivalu. Půjde o přehlídku malých i velkých pivovarů s hudbou a atrakcemi. Limitem prvního ročníku bylo 30 pivovarů, které představí přes 100 druhů piv. Další zájemce už organizátoři nepřijali. ČTK to řekl pořadatel Tomáš Sladký. V Plzni už se konají dva jednodenní festivaly.

"Kromě krátkého působení cirkusu Berousek tak bude poprvé od demolice domu kultury předloni v květnu využitá velká plocha u centra města," uvedl. Pozemek pronajala organizátorům firma Amádeus, která chtěla na místě stavět obří obchodní dům; v lednu 2013 ho odmítlo referendum. Amádeus letos v lednu projekt ukončil a bude se soudit s městem.

"Půjde o všelidovou zábavu. Máme ambici stát se českým Oktoberfestem (největší evropský festival piva a zábavy v Mnichově)," uvedl Sladký. Akce se bude konat od 2. do 4. května. "Devadesát procent oslovených pivovarů nám okamžitě kývlo. Všichni do Plzně chtějí," řekl Sladký, který loni spolupořádal festivaly v Dortmundu a Stockholmu.

Podle něj je pivních přehlídek příliš, většina preferuje malé výrobce. "My to děláme pro všechny, ale zaměřujeme se na blízké okolí. Budou tu tedy prostřednictvím Švejk restaurantu piva Gambrinus a Pilsner Urquell z Prazdroje, Chodovar, Permon, ale také minipivovar Matuška," řekl.

"Nabídneme program pro celou rodinu včetně atrakcí pro děti. Připravili jsme soutěže například v házení pivním sudem, zahraniční bungee jumping, vyhlášení nejlepšího piva v pěti kategoriích a další dvě ceny odborníků o nejlepší stánek a výčepního," uvedl moderátor akce Míra Hejda. Odborníci budou přednášet o pivu, povedou školu čepování, nabídnou pivní degustace, párování s jídlem a koktejly z piva.

Na festivalu vystoupí regionální kapely, ale i slovenští Peter Bič Projekt a kapela Mirošmajda.com a také Kroky Michala Davida a Michal Tučný Revival Plzeň, řekl šéf programu Jiří Fejt. V neděli zahraje dechovka.

Vstupné na festival bude 40 korun. Část výtěžku dostane Nadace pro transplantace kostní dřeně. Organizátoři čekají účast 20.000 lidí. Na místě bude stan pro 1000 hostů pro případ horšího počasí a pivní zahrádka s 1500 místy.

Pivnífest.cz 2014 má ambici stát se oficiální akcí Slavností svobody. "Uvidíme, co s pozemkem bude. V záloze máme zajímavou náhradní variantu," dodal. Dalšího ročník bude vycházet z ankety mezi návštěvníky.

Milovníci piva si o velikonočních svátcích skutečně užívají. Aby ne, čím dál více pivovarů se snaží na Velikonoce připravit speciály, které mezi konzumenty narůstají na oblibě. Radost svým zákazníkům udělal i nejmenší pivovar v jižních Čechách - Minipivovar Vyšší Brod. Navařil pro ně patnáctistupňový polotmavý speciál Jakub.

„Uvařen je z pěti druhů sladu a žateckého chmelu,“ zmínil majitel pivovaru a sládek Jiří Fojtl. Pivo bylo naraženo na Zelený čtvrtek, tedy 17. dubna, a to v pivovarské pivnici Pajzl u Jakuba ve Vyšším Brodě.

Vyšebrodský minipivovar je pivním speciálům nakloněný. Například vloni o Vánocích si lidé mohli pochutnat na Vánočním Jakubovi - světlé 19°. O pivo byl velmi slušný zájem. Běžně pak pivovar vaří 12° světlý ležák (s vyšší hořkostí) a 14° tmavý speciál (s čokoládovým sladem).

Pivovarnictví má ve Vyšším Brodě hluboké kořeny. Nejstarší zmínka o vyšebrodském pivovaru pochází z roku 1380. Tehdy pivo vařili mniši v cisterciáckém klášteře. Jiří Fojtl tak ve svém městě oživil dávnou tradici, když před šesti lety založil založil Minipivovar Vyšší Brod. Co mu tehdy bylo inspirací? Pšeničné pivo z rakouského Aigenu, které poprvné ochutnal v roce 2006. Byl z něj natolik nadšený, že se rozhodl vaření piva věnovat.

Minipivovar Vyšší Brod je skutečně hoden svého názvu - ročně totiž vyrobí maximálně jen 500 hektolitrů piva. Své fanoušky si ale získal po celé republice, a to jak mezi turisty a vodáky, tak i pivními znalci, kteří rádi objevují méně známé značky.