Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Každý týden vznikne nový pivovar. Jejich svaz chce paušální daň

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Deníl.czAutor:Jiří Janda

Minipivovary se staly hitem posledních let. Každý rok vznikne zhruba 50 nových a jejich zástupci čekají, že tímto tempem budou vznikat ještě dalších deset let.

Na spotřební dani loni minipivovary zaplatily přes 57 milionů korun. Náklady na výběr daně tak podle Českomoravského svazu minipivovarů několikanásobně převažují její výši.

„Budeme se snažit zavést paušální platbu spotřební daně pro minipivovary, která by snížila byrokratickou zátěž minipivovarů,“ řekl prezident svazu Jan Šuráň.

Sládci z minipivovarů mají přitom na vaření piva mnohem méně času, než by si přáli. Spoustu jim ho ukousne byrokracie. Celním úřadům musí prokazovat, že nedluží peníze a jsou ekonomicky stabilní. Ještě před zavedením elektronické evidence tržeb tak zástupci minipivovarů spočítali, že plněním požadavků úředníků stráví 42 pracovních dní v roce.

„Ve velkých pivovarech mají právní a ekonomické oddělení, ale v minipivovaru pivo vaří, prodává a o vše se stará jeden člověk,“ dodal Šuráň.

Minirevoluce. Každý týden se v Česku objeví nový pivovar

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Euro.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů loni v Česku vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar, uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu. Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci.

Trendem u minipivovarů je podle Šuráně výroba svrchně kvašených piv typu Ale, zejména Indian Pale Ale a American Pale Ale, kolem 50 až 60 pivovarů pak podle něj nechávají vyzrávat piva v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, tzv. sour beer. Stejně jako v minulosti pak některé minipivovary přesáhly výrobu 10.000 hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je pivovar Koníček ve Vojkovicích. „Rosteme jako každý rok. Z čísel, které jsou kolem nás v Evropě odhadujeme, že budeme růst ještě deset let. Celoevropský a celosvětový trend je zřejmý - „craft“ pivovarů bude přibývat, přibývat a přibývat,“ řekl svazový prezident.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně.

„Je tady ze strany ANO a pana (premiéra v demisi Andreje) Babiše verbálně velký zájem zjednodušit administrativu, státní správu a podobně,“ řekl Šuráň, podle kterého se svaz chystá jednat o zjednodušení s celní správou, která by mohla paušální výši spotřební daně určit, pokud by došlo k legislativní změně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 milionu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

Zlatá Pivní pečeť 2018 zná vítěze, titul putuje do Holby

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Hanácký Večerník

Degustátoři zpečetili kvalitu světlého ležáku Holba Premium a pasovali ho na vítěze největší degustační soutěže Zlatá Pivní pečeť. Ležák z Hanušovic se stal absolutní jedničkou v prestižní kategorii ležáků, do kterých pivovary přihlašují nejlepší piva ze své produkce. Holba si ze soutěže odvezla celkem 5 medailí a zařadila se mezi nejúspěšnější pivovary soutěže.

Holbě Speciál 13, Holbě Kvasničák a Holbě Horské byliny patří stříbrná medaile v příslušných kategoriích a bronz nově zdobí také oblíbenou Holbu polotmavou 11.

Ležák Holba Premium přesvědčil degustátory svým mohutným tělem, vyváženou chutí, výborným dojmem po napití a vysokou pitelností. Ocenili také jeho fundament, který dnes piva postrádají, a stejně tak osobitou charakteristiku. „Stále vaříme pivo postaru a jsme na to hrdí. Dodržujeme klasické postupy tradiční výroby a pivu dáváme ty nejlepší suroviny i svoje nadšení. A stejně nadšení jsme také ze získaných medailí, komentuje úspěch ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

V Holbě na pivo nespěchají a to se promítá do jeho vlastností. Osobitá charakteristika a jedinečná chuť jsou dílem vybraných lokálních surovin, horské vody a pivovarského fortele. Holba má vlastní zdroje hlubinné vody z horských pramenů, kterou není zapotřebí nijak upravovat. Důležité je i to, že každé pivo tady vaří na předem danou stupňovitost, takže je jeho ředění vodou předem vyloučeno, stejně jako třeba dobarvování či dosycování oxidem uhličitým. Říz totiž Holba získává přirozeným kvašením na otevřené spilce a pozvolným dozráváním v ležáckém sklepě. Proto nikdy nepřeráží chuť piva, ale naopak dá vyniknout její celkové vyváženosti.

Pivovar Holba ročně prodá na 330 tisíc hl piva u nás i v zahraničí. Export piva se pohybuje kolem 10 procent produkce. K nejoblíbenějším pivům portfolia značky patří Holba Šerák, Holba Premium a Holba Horská 10. Produkce Holby Premium loni dosáhla na 42 000 hl, což představuje meziroční nárůst o 5 procent. Holba je regionální pivo s celorepublikovou distribucí. V Jeseníkách a okolí je neoblíbenější a nejprodávanější značkou piva.

Zlatou Pivní pečeť každoročně udělují degustátoři nejlepším pivům v rámci degustační soutěže v Českých Budějovicích. Letos proběhl její 28. ročník a zúčastnilo se ho celkem 250 pivovarů z 20 zemí světa. Jde o největší degustační soutěž u nás s rekordním počtem 1235 degustovaných pivních vzorků, které byly hodnoceny ve 32 kategoriích.

Minipivovarů v Česku přibývá, loni v průměru jeden za týden

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů loni v Česku vzrostl zhruba o 50 na asi 400. V průměru se tak přibližně každý týden objevil nový pivovar. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu minipivovary tvoří přibližně dvě procenta výstavu na českém trhu. Trendem je výroba svrchně kvašených piv typu „ale”.

Populární jsou zejména piva IPA (Indian Pale Ale) a APA (American Pale Ale). Kolem 50 až 60 pivovarů pak podle Šuráně nechává piva vyzrávat v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, takzvaná sour beer.

Stejně jako v minulosti některé minipivovary přesáhly výrobu 10 tisíc hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je třeba pivovar Koníček ve Vojkovicích.

„Rosteme jako každý rok. Z čísel, která jsou kolem nás v Evropě, odhadujeme, že budeme růst ještě deset let,” uvedl svazový prezident.

Celoevropský a celosvětový trend je podle něj zřejmý – craft pivovarů, jak se minipivovarům také říká, bude přibývat a přibývat.

Svaz chce zjednodušit podmínky podnikání
Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci a aby minipivovary nemusely každoročně prokazovat ekonomickou stabilitu firmy.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 miliónu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka.

Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a do Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

Počet minipivovarů vzrostl na 400, trendem je výroba piv typu Ale

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objeví nový pivovar. Dnes to na tiskové konferenci uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle svazu tak jde přibližně o dvě procenta výstavu na českém trhu. Svaz by si přál, aby se do budoucna zjednodušily administrativní podmínky pro toto podnikání, zejména aby byla možnost platit spotřební daň paušálně po měsíci a aby minipivovary nemusely každoročně prokazovat ekonomickou stabilitu firmy.

Trendem u minipivovarů je podle Šuráně výroba svrchně kvašených piv typu Ale, zejména Indian Pale Ale a American Pale Ale, kolem 50 až 60 pivovarů pak podle něj nechávají vyzrávat piva v sudech po jiném alkoholu, například po koňaku. Objevují se také kyselá piva, tzv. sour beer. Stejně jako v minulosti pak některé minipivovary přesáhly výrobu 10.000 hektolitrů piva, od které již nejsou označovány jako minipivovary. Příkladem je pivovar Koníček ve Vojkovicích. "Rosteme jako každý rok. Z čísel, které jsou kolem nás v Evropě odhadujeme, že budeme růst ještě deset let. Celoevropský a celosvětový trend je zřejmý - "craft" pivovarů bude přibývat, přibývat a přibývat," řekl svazový prezident.

Dosáhnout zjednodušení administrativy se snaží svaz dlouhodobě, už před několika lety uváděl, že administrativní povinnosti podle analýzy svazu zaberou pracovníku minipivovaru 42 dní ročně.

"Je tady ze strany ANO a pana (premiéra v demisi Andreje) Babiše verbálně velký zájem zjednodušit administrativu, státní správu a podobně," řekl Šuráň, podle kterého se svaz chystá jednat o zjednodušení s celní správou, která by mohla paušální výši spotřební daně určit, pokud by došlo k legislativní změně. Za loňský rok zaplatily minipivovary na spotřební dani 57,6 milionu korun.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států. Finální výsledky za loňský rok pivovarský svaz ještě nezveřejnil.

Do hodonínské Tabačky se opět vrátí výroba piva

Publikováno:před 24 hodinamiZdroj:Týden.czAutor:ČTKHodonínský vojáček

Po roční pauze se zřejmě už na konci února vrátí výroba piva do průmyslového areálu hodonínské Tabačky. Po zkrachovalé značce Hodonínský Vojáček výrobu převezme jiný hodonínský minipivovar Křikloun. Cílit chce zejména na větší města, řekl spolumajitel pivovaru Karel Zykmund.

Hodonínský Vojáček je jedním z mála jihomoravských minipivovarů, který zkrachoval a skončil v insolvenci. Na jihu Moravy je už zhruba 50 minipivovarů a jejich počet se každým rokem zvyšuje. Vojáček skončil v konkurzu loni.

Zykmund v té době teprve začínal ve spíše skromných poměrech na dvorku rodinného domu. Výrobní prostory mu brzy přestaly stačit. Koupit vybavení po dřívějšímu konkurentovi mu umožnila insolvence krachujícího podniku a také vstup investora, kterého Zykmund získal.

"V nových prostorách chceme rozjet výrobu do konce měsíce. První pivo tak lidé ochutnají patrně už na jaře," uvedl Zykmund, který chce dodávat především do velkých měst, jako je Brno, Ostrava nebo Bratislava.

Množství minipivovarů v regionu se Zykmund nebojí. "Mám pocit, že mezi námi nevzniká nepříjemné konkurenční prostředí, s většinou se navštěvujeme, tykáme si. Trh je zřejmě ještě poměrně dost veliký na to, abychom si nevyčítali, kdo jaké množství trhu ukrojil," uvedl Zykmund. Jen na Hodonínsku je minipivovarů hned několik, většinou jde ale o restaurační provozy, jako je hodonínský Švihák nebo minipivovar v Ratíškovicích.

Češi přestávají chodit do hospod. Učarovaly jim plechovky...

Publikováno:včeraZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Velké pivovary budou nejvíce investovat do exportu, doma pak do podpory hospod a plechovek.
● Spotřeba piva v plechovkách loni skokově vzrostla.
● Český svaz pivovarů a sladoven čeká pokračování boomu minipivovarů.

Státní pivovar Budějovický Budvar je nyní v zásadní fázi rozvoje, která na investicích spolyká stovky milionů korun. Loni podnik na více než 700 milionů korun přišlo nové logistické centrum a začala výstavba nového ležáckého sklepa. Letos půjde dalších celkem 600 milionů korun do nové budovy cylindrokonických tanků pro kvašení piva a také do nové linky na plnění lahví či do zvýšení kapacity stáčírny plechovek.

To, do čeho Budvar investuje, dobře ilustruje, jaké trendy nyní pivním trhem hýbou. Spotřeba piva zásadně neroste, u čepovaného piva dokonce klesá. Budvar ale sází na rostoucí export. Proto se zvyšuje celková výrobní kapacita. V roce 2019 by měl mít budějovický pivovar výstav dva miliony hektolitrů piva, o čtvrtinu vyšší, než je nyní.
Co se plechovek týče, v těch je Budvar na domácím trhu lídrem, když do nich stáčí celkem asi pětinu své produkce a čeká další růst.

Země plechovkového piva?
Pití nikoliv v hospodě, ale doma je trendem několika posledních let − platí to v Česku i ve světě. V tuzemsku k tomu dílem ještě přispěl náběh povinnosti EET a zákaz kouření v restauracích, který na hospody, bary a restaurace dopadl loni.

Ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martina Ferencová to před časem glosovala následovně: "Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva." Jeho spotřeba podle statistik, které má svaz k dispozici, vzrostla loni meziročně téměř o 50 procent. V průměru každé desáté v Česku vypité pivo už je z plechovky. Jako hlavní důvod obliby plechovek se uvádí to, že jsou lehké a zákazník na rozdíl od lahví nemusí řešit vracení prázdných obalů.

HN oslovily největší pivovarnické firmy v Česku s dotazem, kam míří jejich hlavní investice.

Na zájem o plechovkové pivo reaguje nejen Budvar, ale i domácí jednička − skupina Plzeňský Prazdroj. V plechovkách prodává přes deset procent svojí produkce. Společnost proto loni investovala do nové stáčecí linky přes 300 milionů korun. Za podobnou sumu firma právě rozšiřuje výrobu prémiového ležáku Pilsner Urquell. Důvodem jsou hlavně exportní ambice značky v západní Evropě a v Asii.

Také v největším pivovaru skupiny Heineken v Česku − v Krušovicích − sázejí na plechovky. "Jednou z hlavních investic roku bude nový plnič plechovek," potvrzuje mluvčí Heinekenu Jana Austová Pikardová. Třetím rokem se tu plní do plechu i produkty dalších pivovarů skupiny, do níž patří značky Starobrno, Březňák či Zlatopramen. "Naše pivovary se jinak letos zaměří hlavně na zvýšení efektivity a bude pokračovat obměna zastaralého majetku. To se týká zejména budov ve výrobních závodech," dodává Austová Pikardová s tím, že dohromady půjde řádově o desítky milionů.

Skupina Pivovary Staropramen jmenuje jako dvě největší oblasti investic podporu exportu a podporu návštěvnosti hospod v Česku. "Negativní dopad regulačních opatření v čele se zákazem kouření na hospody a restaurace očekáváme také v celé první polovině tohoto roku," poznamenává mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Jak dostat lidi do hospod
Staropramen, který rozvíjí populární pub koncept Potrefená husa, pak loni celkem investoval vyšší desítky milionů korun, stejnou sumu má firma na celkové investice připravenou i letos. "Oživili jsme značku Staropramen, vrátili se k jejímu tradičnímu logu, s tím jsou spojeny investice do nových sklenic a dalších obalů. Pití piva v hospodách pak podporujeme hlavně speciálními várkami, které zákazník v obchodech nenajde," popisuje Barvík s tím, že v tomto hodlá firma pokračovat.

Podle ředitelky ČSPS Ferencové může "návratu lidí do hospod" pomoci aktivita pivovarů a provozovatelů restaurací. "Ať už je to pivní gastronomie, nabídky pivních speciálů, setkávání se sládky v hospodách," vyjmenovává. Prodávat víc piva v hospodách je věc, kterou si pivovary přirozeně přejí. Marže z lahví a plechovek prodaných v obchodě se pohybuje spíše v jednotkách procent, u čepovaného piva to mohou být desítky procent.

Pokračovat má i boom minipivovarů. "Aktuálně tvoří asi dvě procenta celkové domácí produkce piva, mohly by se přiblížit třem procentům," odhaduje Ferencová.

V Litoměřicích zajděte do hospody staré školy v barvách Březňáku

Publikováno:včeraZdroj:České nápojeVelké Březno

Litoměřická hospoda U Kapličky prošla kompletní rekonstrukcí a znovu se otevírá veřejnosti. Tento prostor s jedinečným geniem loci byl odpradávna místem, kde nacházeli útočiště milovníci dobrého piva a vyznavači pravých hodnot staré školy, jakými jsou poctivost, lidská práce a tradice prověřených věcí. Právě tyto hodnoty uznává i pivovar Velké Březno, za jehož podpory proběhla celková rekonstrukce.

Hospoda U Kapličky v Pokratické ulici v Litoměřicích je místem téměř mystickým. Historie domu sahá až do roku 1738 a po celou dobu jeho existence zde, až na krátké přestávky, nalézali azyl příznivci zlatavého moku. Hospoda je neměnnou součástí budovy a provází ji celými věky. Mezi místními koluje historka, že sem chodil na pivo i slavný loupežník Babinský.

S citem k budově samotné, jejímu vzdorování zubu času, prostorům nasáklým příběhy místních štamgastů a navázáním především na prvorepublikovou tradici, tak si přál vést renovaci nový majitel pan Šedina. Přestavba litoměřické hospody U Kapličky podle návrhu známého architekta Igora Valachoviče je přesně taková: interiér byl provzdušněn odstraněním příček, dominuje mu nový výčep a bar, některým stěnám pak páskované tapety ve stylu 30.let. Interiér kombinuje mobiliář značky TON a zakázkově vyrobený nábytek. „Snažili jsme se navázat na období první republiky, ponechána byla například původní štuková výzdoba stropu. Použili jsme i další pro tuto dobu typické prvky, jako například dřevěný obklad stěn. Prostor si zachoval eleganci,“ komentoval úpravy architekt Valachovič.

Hosté si mohou vychutnat nejen orosenou sklenici Březňáka, ale také pochoutky z české kuchyně. Šéfkuchař Michal Jirsák dohlíží na používání surovin z místních zdrojů a poctivou přípravu každého pokrmu. Pivní guláš, žebra nebo vepřové koleno jsou U Kapličky naprosto delikátní. Velice silná komunita štamgastů vedená panem Stanislavem Číhalem plánuje v hospodě pořádat pravidelná hudební vystoupení nebo vyrážet na pivo v dobových kostýmech z 18. století.

Značka Březňák věří v trpělivost nejen při vaření piva, ale i v budování mezilidských vztahů. V reklamním spotu velkobřezenského pivovaru je reflektována síla i křehkost vztahu otce a syna. Je tedy více než příhodné, že příběh pana Šediny a hospody U Kapličky se začal psát, už když byl malý kluk a chodil sem tátovi pro pivo do džbánku.

NÁZOR: Češi pijí méně piva, Češky si ho dají rády

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Zprávy extraAutor:Alena Novotná

Česko – Čeští muži se začínají odvracet od piva. Sociologové zjistili, že papírově pijí méně než dříve. Naopak českým ženám začalo pivo více chutnat. A to je jen část problému se zrzavou vodou.

Máte rádi pivo? Chutná vám? Tak si ještě dejte. Spotřeba piva v České republice u mužů mírně ale jistě klesá, zachraňují to ženy. Ty opět pijí více než dřív. Vyplývá to z čerstvého sociologického průzkumu. Ruku na srdce, to je trochu hanba.

Jak to vidí experti na veřejné mínění? Data získaná za poslední roky vložili do grafu a ukázalo se, že méně pijí obě věkové skupiny mužů: solidní pánové ve věku 30-44 let a zdatní pivní sommiliéři ve věku 45-59 let. Shodně totiž tvrdí, že pivo pije 87 procent z nich. Před 14 lety ale pilo tekutý chléb 93 procent Čechů.

Co ženy? Těm pivo v posledních letech chutná stále více. V posledních několika letech u nich dochází k mírnému nárůstu podílu takových, které pivo alespoň někdy pijí. Stabilně se tento nárůst týká už od roku 2010 žen mezi 45. a 59. rokem věku (z 56 na 61 procent), v posledních dvou letech se pak objevuje i ve skupině žen nejmladších (z 53 na 62 procent) a zároveň nejstarších (z 47 na 52 procent). Asi nám ta pivní kultura zraje. Celkově si pivo dá 59 procent Češek.

Ne, nebojte se, není to ofenziva ovocného piva, odborně nazývaného radler nebo limonádový výplach pivní bečky. V situaci, kdy si normální pivo Čech dát nemůže, automaticky zvolí pivo nealkoholické přibližně polovina mužů (49 %), mezi ženami, které pijí pivo, by tak v roce 2017 podle svých slov činilo 22 %. Ostatní si namísto nealkoholického piva dají raději jiný nealkoholický nápoj, přičemž podíl těchto lidí je vcelku pochopitelně vyšší zejména mezi méně pravidelnými konzumenty piva.

Máme také čísla o týdenní spotřebě. Když se to tak spočítá, každý Čech mužského pohlaví týdně vypije 8,8 půllitrů piva. Češky vypijí skromných 2,3 půllitry pěnivého moku. Přičemž průměrný počet dnů v týdnu, kdy si Češi dají pivo, není závratný. Muži pijí bezmála 4 dny v týdnu, ženy skromně skoro dva.

Sociologické zjištění má jednu zvláštnost. Ukazuje, že v roce 2016, muži pili údajně o celý litr piva méně než dnes. Čím to je? Dalo by se to vysvětlit tím, že se dotazovaní chlubili sociologům vypitými pivy. To však stejně nesedí. Experti se domnívají, že za větší spotřebou stojí i to, že lidé pijí pivo více doma.

Přesně! Vážený čtenář ví, kam míříme. Není to o tom, že by lahváče byly v módě a chutnaly lépe než poctivě natočené. Cena také není určujícím aspektem. Věc má legislativní rozměr. Češi začali pít pivo doma ve větším množství, protože je v jejich hospodách začali utiskovat politici.

Před rokem prezident Miloš Zeman podepsal zákon zakazující kouření v hospodách, restauracích, kavárnách a barech bez rozdílu. Kritici vyhlášky poukazovali na to, že zdraví máme jen jedno, ale cigárko je věc každého z nás a hospody by si měly regulovat kuřácké a nekuřácké zóny samy. Politici nám vnutili přísný zákaz, a proto část štamgastů pije doma, protože si k tomu hezky zakouří.

Situace si všimly také velké pivovary. Podle některých odhadů výrobců pěnivého moku je poměr spotřeby ve prospěch baleného piva v obchodech oproti prodeji v hospodách 60:40.

Myslíte, že to jsou jen povídačky? Stav věci potvrzují názory pivařů na internetu:

„Já do hospody už nechodim. Koupím basu a dám si pivo doma v kotelně a k tomu cigo,“ píše Martin Buri.

„Když člověk chodil do pajzlu, kde se nevařilo a mají tam max utopence, v životě tam nebyla maminka s dítětem a chlapi tam každý u deseti a více piv dali minimálně krabičku cigaret každý. Celoplošný zákaz je omezování. Do září to celkem šlo, pilo se venku i s cigaretou, ale dnes tam sedí dva důchodci a je to na zavření. EET je v poho, to nikoho nepoloží. Hospodu položí, když nebude mít lidi. My se sejdeme v garáži, pivo za třetinu a kouříme bez keců,“ myslí si Tomáš Brisuda.

„Za cenu jednoho v hospodě mám 3 patnácky Argusu z Lidlu, je to nášup. Po pátém Argusu radši nepíšu,“ nestydí se přiznat František Rumiček.

Ústup lahváčů? Piva v plechovce ukrojila skoro desetinu trhu

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Mostecký deníkAutor:Jan Klička

Český pivař v posledních letech nejspíše zlenivěl. Chodí méně do hospody, zřejmě se mu nechce vracet prázdné lahve a naopak čím dál častěji kupuje pivo v plechovém obalu.

Trend, který započal zhruba před pěti lety, ještě více zesílil loni. Potvrzují to první předběžná data za rok 2017.

Zatímco v roce 2016 plechovky činily necelých šest procent spotřeby piva v ČR (podle obalu), loni už to bylo devět procent celého trhu.

„Meziroční nárůst prodeje plechovkového piva byl loni 43 procent,“ uvedla na dotaz Deníku výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

V ÉŘE HLINÍKU
Přestože detailní data bude mít svaz k dispozici až na konci dubna, vzestup hliníkových obalů je podle ní zřejmý. „Růst plechovek je dlouhodobější jev,“ konstatuje Ferencová.

Dílem je to na úkor skla, částečně i na úkor točeného piva v hospodách, ve kterých se teď konzumuje méně než 40 procent piva. Přitom ještě v roce 2010 se v restauracích vypila polovina pěnivého moku.

Pivovarníci teď napjatě čekají na výsledky zimní sezony, definitivně se totiž ukážou dopady loni zavedeného zákazu kouření, který postihl hlavně vesnické hospody.

Nic to ale nemění na faktu, že nastává doba hliníková. Mezi roky 2015 a 2016 meziročně plechovkové pivo rostlo „jen“ o 12 procent. Mezitím ale pivovary mohutně investovaly do nových stáčecích linek na plechovky a zvýšily kapacitu.

Třeba největší tuzemský producent, Plzeňský Prazdroj, loni utratil za novou linku 340 milionů korun. Více než sto milionů korun utratily pivovar Svijany, pivovary Lobkowicz a velkou investici letos plánuje i Budějovický Budvar.

VYCHLADIT, ZMAČKAT
Oslovené pivovary se shodují na tom, že zájem zákazníků roste.

„Zvyšující se obliba plechovkového piva souvisí se změnou životního stylu obyvatel, který se více zaměřuje na aktivní trávení volného času. Plechovka je pro spotřebitele praktické balení, které umožňuje rychlé vychlazení a samozřejmě nižší váhu a jednoduchou manipulaci,“ říká mluvčí Prazdroje Jitka Němečková s tím, že data za loňský rok se ještě finalizují, už předloni se však v plechu prodalo 14 procent veškeré produkce Plzeňského Prazdroje.

Oblibu hliníku potvrzují i střední a menší producenti. Podle šéfa Pivovaru Litovel Lumíra Hynečka se prodej plechovek v jejich případě loni zvýšil o 16 procent. „Popularita jednotlivých typů piva, ať už v cestovním balení, nebo třeba ve skle, obecně souvisí se sezonou,“ podotýká Hyneček. Plechovky, včetně různých pivních mixů, hrají prim hlavně v létě. V zimě lidé akceptují silnější piva a sklo.

Pivovary se přitom dušují, že v přípravě piva pro lahve, sud či plechovky kvalitativní rozdíly nedělají. „Produkt se neliší dle typu obalu, je vždy stejný. I trvanlivost piva v plechovce a lahvi je stejně dlouhá. Plechovka chrání pivo lépe před světlem a lahev zase lépe chrání obsah před případnými teplotními výkyvy okolí,“ popisuje mluvčí Prazdroje Němečková.

Mimochodem plzeňský pivovar byl jedním z prvních, kdo u nás začal budovat stáčecí linku na plechovky. Bylo to v roce 1991 a tehdejší piva v hliníkovém obalu putovala téměř výhradně na export, doma šlo spíše o raritu.

LIDÉ, TŘIĎTE!
V Evropě se dnes v plechu prodá v průměru 25 procent piva, podíl v Česku tak zřejmě ještě dále poroste. S tím však souvisí i vyšší důraz na recyklaci. „Hliník je surovinou, která je obchodovatelná na světových trzích. Ke stabilizaci cen plechovek mohou přispět výrazným podílem samotní konzumenti, když budou správně recyklovat samotné plechovky,“ podotýká Hyneček.

Náklady na obal – plechovku a sklo – jsou pro výrobce téměř stejné, kolem tří korun za kus.

Láhev lze samozřejmě použít opakovaně, nicméně i plechovka je recyklovatelná. Tedy za předpokladu, že ji lidé nevyhodí do směsného odpadu, ale vytřídí do speciálního kontejneru, pytle, či odnesou do sběrného dvora.

Povinnost nabídnout občanům separované třídění kovů, včetně plechovek, mají česká města od roku 2015. Podle posledních dat společnosti EKO-KOM (za rok 2016) každý Čech ročně průměrně vytřídí 44,8 kilogramu různých druhů odpadů, přibližně pět procent z toho jsou kovy (včetně plechovek). K dispozici jsou čtyři tisíce „kovových“ kontejnerů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.02.2018 08:465.991/5.991