Pivní novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Novinky portálu „České pivo – České zlato“

Publikováno:před 16 dnyAutor:administrátor

Chtěl bych Vás tímto opětovně přivítat na stránkách portálu „České pivo – České zlato“ a upozornit Vás na několik úprav a novinek.

Mezi jistě pozitivní úpravy patří průběžné načítání starších zpráv v novinkách, v přehledech pivních akcí a exkurzí, načítání náhledů fotek v galeriích a také příspěvků a témat v diskusních fórech.
Vedle hodnocení jednotlivých piv v pivotékách mohou registrovaní uživatelé přidávat k pivům i své komentáře a charakteristiky.
V boxu základního přehledu informací o pivovaru můžete vedle hodnocení pivovaru nastavit sdílení informací o pivovaru nebo pivotéku pivovaru přes Facebook, Google+ nebo Twitter ostatním uživatelům, popřípadě zaslat doporučení přímo na e-mail. Vedle případných odkazů na základní sociální sítě jako jsou Facebook, Twitter, Google+, Instagram patří mezi zajímavé novinky také případná možnost projít si virtuálně cestu kolem pivovaru prostřednictvím služby StreetView od Google.
Pro vlastníky chytrých mobilních telefonů jsou připraveny vizitky pivovarů v QR kódu, prostřednictvím jejichž načtení získáte rychle a jednoduše základní informace, jako jsou adresa, kontakty a odkaz na stránky příslušného pivovaru, čímž je můžete mít stále u sebe přímo v mobilu.
Kromě toho byla upravena registrace uživatelů, zasílání zpráv a doporučení, přidávání příspěvků do diskusních fór, a to případně i do sekce pro neregistrované uživatele.
Vylepšen byl i princip vyhledávání pivovarů, kde vedle jména pivovaru je pivovar popřípadě hledán a přednabízen i dle jména piva nebo obce, a to i při zadání hledaného výrazu bez diakritiky.
Připraveny jsou i bannery s kódy odkazů na pivotéky, QR vizitky nebo lokalizace pivovarů na mapě, jejichž umístěním na své stránky můžete nasměrovat návštěvníky přímo na určené informace o příslušném pivovaru.

Jelikož celý web (tzn. od prvotní myšlenky, návrhu, přes jeho nakódování a grafické zpracování, až po shromažďování a publikaci informací o pivovarech, jejich sortimentu a zpráv z pivovarnictví) je dílem jediného člověka, chtěl bych Vás tímto požádat o shovívavost a vstřícnost, popřípadě děkuji za každou připomínku a upozornění na nedostatky, které by vedlo k vylepšení kvality a náplně stránek. Obdobně o zastoupení „Českého piva – Českého zlata“ na sociální síti Facebook se plně stará má kolegyně a příznivkyně zlatavého moku Jiřina, a proto i jí pomozte svými příspěvky sdílet informace ze světa piva a pivovarnictví.
Rád bych do naší ¨redakce¨ přivítal i další příznivce českého piva a pivní turistiky. Tito dopisovatelé by mohli kromě převzatých článků návštěvníkům webu nabídnout i vlastní zprávy a příspěvky. Také proto bych si dovolil všechny návštěvníky a především pivovarníky požádat a zároveň jim poděkovat za každou zprávu a novinku z pivovarnictví, o pivovaru nebo o pivních akcích, kterou následně bezplatně zveřejníme.

Doufám, že uvedené úpravy a novinky Vám budou přínosem v pohodlném pohybu po portálu „České pivo – České zlato“.
Byl bych rád a pevně doufám, že Vám portál nadále bude nebo se nově stane stálým rozcestníkem po "světě" českého piva a pivovarnictví.

Na závěr doporučuji přečíst PODMÍNKY portálu „České pivo – České zlato“ v nabídce ¨Vše o tomto pivním portálu¨.

Sládek Budějovického Budvaru Adam Brož získal Výroční cenu ČMPA za rok 2014

Publikováno:před 18 hodinamiZdroj:Regionální novinyBudvar

Česká a moravská pivovarnická akademie (ČMPA) přidělila minulý týden Výroční ceny nejvýraznějším pivovarským osobnostem roku 2014. V kategorii pivovarů s ročním výstavem nad 500 000 hektolitrů zvítězil Adam Brož, sládek pivovaru Budějovický Budvar, n. p. Za dlouhodobý přínos českému pivovarnictví získala Výroční cenu 2014 rodina pana Karla Jana Kolarika. Jejich kultovní restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru čepuje největší objem ležáku Budweiser Budvar na světě. Rodina Kolarik je i nejstarším obchodním partnerem Budějovického Budvaru: nepřetržitá spolupráce trvá již od roku 1926.

"Česká a moravská pivovarnická akademie projevila svým hlasováním zřetelný respekt vůči světově jedinečné tradici českého piva. Mezi vítězi kategorií pivovarů s různým výstavem lze najít takřka bez výjimky pouze jména, pro něž vždy byl a zůstává velmi obtížný styl českého ležáku profesní chloubou," říká Pavel Borowiec, zakladatel ČMPA a šéfredaktor odborného měsíčníku Pivo, Bier & Ale.

"Výsledku hlasování odborné veřejnosti si velmi vážíme. Pan Brož si ocenění bezpochyby zaslouží, neboť důsledně pokračuje v tradici vaření originálního budějovického piva podle původních postupů a z tradičních surovin," říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, n. p., má za sebou obchodně úspěšný rok. V roce 2014 zvýšil prodej piva meziročně o 2,5% na objem 1 457 000 hektolitrů. To byl zároveň nejvyšší roční výstav v historii pivovaru. Na dobrých obchodních výsledcích se podílel především export. Do 70 zemí bylo vyvezeno 813 000 hektolitrů piva, tedy o 6% více než v roce 2013. Tržby pivovaru vzrostly meziročně o 7% na hodnotu 2,3 miliardy Kč.

O ČMPA
Měsíčník Pivo, Bier & Ale založil a podporuje ČMPA, aby představil nejvýraznější osobnosti pivovarnictví - tradičního oboru, ve kterém Česká republika patří mezi pět světových velmocí. Členem ČMPA se může stát pouze profesionál, který působí v oboru pivovarnictví, sladařství nebo chmelařství. ČMPA hlasuje o prvenství v kategoriích klasickým způsobem, když výhradně vítězové z předchozích let volí vítěze uplynulého kalendářního roku.

O přerovskou jedenáctku Grand je zájem, jde do lahví

Publikováno:před 22 hodinamiAutor:Ondřej StratilíkZdroj:Lidovky.czZubr

Jedenáctistupňový Zubr Grand se loni stal nejprodávanějším výrobkem přerovského pivovaru. I to byl důvod, proč se dosud výhradně čepovaný ležák začal i lahvovat.

„Rostoucí obliba Granda je potvrzením trendu posledních let, kdy se ukazuje, že lidé upřednostňují piva s vyšší hořkostí a silnou chutí,“ vysvětluje Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Stáčení jedenáctky Grand probíhá od poloviny února, do lahví se dostane pouze pětina jejího uvařeného objemu. Zubr totiž stále dává důraz především na prodej čepovaného piva. Přerovský podnik počítá, že Grand se bude na celkové letošní produkci pivovaru podílet z padesáti procent.

Světlý ležák vzniká z tršického chmele a hanáckého ječmene, jeho chuťovou intenzitu zvyšuje čtyřnásobné chmelení.

Zaostřeno na: vídeňský speciál ze Vsetína

Publikováno:před 4 dnyAutor:Ondřej StratilíkZdroj:Lidovky.czValášek

Dávno pryč jsou doby, kdy si Česko spojovalo Vsetín s nejlepším hokejem. Valašské město si musí hledat jiné cesty, čím se pozitivně dostat do povědomí. A s rodinným minipivovarem Valáškem se mu to daří.

Podnik funguje už od roku 2002, těsně před Vánocemi tu tehdy udělali první várku. Jeho záběr je velmi široký, od tradičních spodně kvašených ležáků, přes jejich ochucené varianty (mandlové, višňové či borůvkové) po svrchně kvašená piva.

Dnes otevřený Vídeňský speciál vzniká z vídeňského sladu, žateckého chmelu, kvasnic a jako všechny ostatní piva se značkou Valášek z „měkké vody ze Stanovnice“. Tedy z přehrady zásobující Vsetínsko. Po odšroubování umělohmotného uzávěru a nalití do sklenice vystoupá silná a těžší nasládlá vůně, pěna je sněhově bílá, ale rychle se drolí do bublin a mizí ze světa. Barvu má speciál tmavě zlatou.

Podobně jako odér působí i plná chuť v ústech čistě sladově a bez žádných další okolků. Zážitek je to velmi dlouhý, po několika sekundách se totiž otevírá ještě výrazné očistné bylinné doznívání zanechávající za sebou mírnou kyselkavost. Říz je rozmělněný.

Vídeňský speciál se Valáškovi povedl, pít se dá klidně celý večer.

Pivovar AB InBev zvýšil zisk, v USA se mu ale dařilo méně

Publikováno:před 5 dnyAutor:ČTKZdroj:E15.cz

Největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 5,6 procenta na 5,07 miliardy USD (122,3 miliardy korun). Výsledek však zaostal za očekáváním analytiků, zejména kvůli slabší spotřebě ve Spojených státech. Firma současně oznámila, že odkoupí vlastní akcie v objemu jedné miliardy dolarů a zvýší dividendu.

Analytici v anketě agentury Reuters očekávali růst zisku na 5,31 miliardy USD. AB InBev vyrábí značky jako Budweiser, Stella Artois, Brahma a Corona.

Tržby skupiny ve čtvrtletí stouply o 7,6 procenta, celkový objem prodeje však stagnoval. V případě prodeje piva se zvýšil o 0,2 procenta, u dalších nápojů naopak o 1,8 procenta klesl.

AB InBev bojuje s oslabením v Evropě a Číně a stále se mu nedaří zastavit pokles v USA, kde pivo ztrácí podíl na trhu na úkor lihovin. Podle průzkumné společnosti Sanford C. Bernstein se v USA poptávka po pivu snižuje už 15 let a v posledních letech se propad ještě zhoršil. AB InBev se snaží pokles zbrzdit nabídkou ochucených piv a ciderů, a přilákat tak spotřebitele, kteří se tradičním pivům vyhýbají.

Za loňský rok vyplatí pivovar dividendu tři eura (82 korun) na akcii, za rok 2013 dividenda činila 2,05 eura. Analytici v průměru čekali dividendu 2,92 eura. Pivovar také v letošním roce odkoupí vlastní akcie za jednu miliardu dolarů. Velkou část z toho chce použít na program zaměstnaných akcií.

AB InBev očekává v letošním roce další růst v Mexiku, které je čtvrtým největším trhem piva na světě, a návrat k růstu v Číně. V Brazílii, druhém největším trhu, kde má pivovar asi dvoutřetinový podíl, by se tržby měly zvýšit o pět až devět procent, hlavně díky prémiovým značkám.

Skupina Anheuser-Busch InBev vznikla v roce 2008, kdy InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa. Od Anheuseru zdědil AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její různé obměny.

Být "pivař" už není ostuda

Publikováno:před 5 dnyZdroj:FANDA.tv

Kdo jsou a co chtějí pivaři?

Úvodní větu jsem si, možná trochu nezvykle, vypůjčil z díla B. Šmerala ("Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté").
Ono se to má asi takhle, slovním ekvivalentem výrazu "vinař" je ve vztahu k pivu patrně "pivař". Nelze si ale nevšimnout jistého rozdílu ve vážnosti obou oslovení. Když tedy už hovoříme o "vinaři", tak si většinou asi představíme úctyhodného jedince, který labužnicky degustuje tento slavný nápoj boha Dionýsa, jeho pivní ekvivalent ale v lidové představě obvykle nabývá dost neveselých kontur, když jedna z prvních asociací míří k velkému pupku, který vznikl nezřízeným polikáním hektolitrů piva každý den. Takový pivař pak obvykle bývá popsán i jako osoba veskrze odpudivá, s umaštěnými ústy (pivečko se musí něčím promazat, třeba tlačenkou) a zažloutlými nehty, protože bez pořádného žvára si prostě pivko jen tak nevychutnáme, že...
Není asi třeba dodávat, že podobná generalizace je podle mě více než hloupá.

V Čechách je trochu problém se samotnými Čechy, myslí si totiž, že v oblasti piva patří mezi nedostižný pupek světa. Pravdou je, že ve světových žebríčcích jeho konzumace se umísťují pravidelně na špici, to ale nemusí nutně nic znamenat. Z Indů také neděláme filmově vzdělaný národ jen kvůli tomu, že jejich země produkuje zdaleka nejvíce filmů na celém světě. Problém spatřuji v tom, že v Čechách (záměrně nezmiňuji ČR, ze zkušenosti totiž vím, že na Moravě podobným falešným hrdinstvím většinou moc netrpí) se pojem "pivo" a "jít na pivo" v podstatě ztotožnil s "jít na spodně kvašený ležák plzeňského typu". Skutečně, pod termínem "pivo" si u nás většina "pivařů" představí skutečně jen ležák plzeňského typu a zcela ignoruje, že existují i druhy jiné. Přijde mi to podobné jako kdyby, někdo tvrdil, že nejlepší kuchyně na světě je právě ta česká a zakládal to na tom, že nikde jinde neumí tak dobře udělat svíčkovou (a obecně věci s knedlíky). K tomu si ještě připočtěme pocit "jak jsme to tomu světu zase nandali" a opakované mantry o tom, že se tu prostě vaří nejlepší pivo a basta a.... výsledek máme tu.

Když potom ale Čech někdy vyrazí ze své sociální bubliny, tak se nestíhá divit, co se to pije jinde. Obvykle daná piva ochutná, neodpovídají jeho představě "tradičního piva" (všichni ale víme, jak to s těmi "tradičními věcmi" často bývá) a odvrhne je s tím, že je to patok (a ano, i toho jsem byl několikrát svědkem) a jen si zabrouká, že na "naše" (všimněte si tohoto organického pojetí národa) pivo to prostě a jednoduše nemá. Čert už vem fakt, že "naše" průmyslově vyrábějící pivovary už v podstatě nejsou "naše".

Zahleděnost do své vlastní (skutečné, či domnělé) výjimečnosti je překážkou, která brání některým lidem nahlédnout na situaci s aspoň trochu větší objektivitou. Poslední dobou se to ale podle mého trochu mění, minimálně ve velkých městech (Praha, Brno) lze nalézt pivní bary v nichž se nekouří (ano, takhle hrozně se tam omezuje svoboda!!:-)) a které se specializují na nabídku různých druhů piv. Plzeňský ležák je totiž jen jednou z několika větví jinak poměrně košatého pivního stromu a omezovat se jen na něj mi přijde trochu omezené. Máme tu svrchně kvašená piva (kde kvasnice docela dlouho ještě "zrají" v kádích a mladina v sudech a tancích, kvasí se tu o teplotě zhruba 16 - 20 stupňů celsia, atd.), mezi svrchně kvašená piva patří Ale, pšeničná piva, ale třeba i takový Stout, apod. Dále existují i různé speciály typu belgický Lambic (patřící mezi tzv. spontánně kvašená piva), či třeba má oblíbená IPA.

IPA je zkratka pro Indian Pale Ale (a pokud jste četli pozorně, tak víte, že patří mezi piva svrchně kvašená). Jeho tradice je relativně nová, sahá do 19. století, kdy Británie dopravovala pivo do své indické kolonie. Toto pivo se ale při cestách lodí, které byly setsakra dlouhé, docela kazilo. Řešení se však našlo (když už jde o pivo, lidé se dokážou překonávat :-)), v pivu se zvýšilo množství cukru, chmele i obilí, což výrazně zvýšilo alkohol v nápoji a lahodný mok tak mohl k britským vyčerpaným soldátům a úředníkům dorazit celkem bez úhony. Není se tedy čemu divit, že v Čechách (nemaje zámořskou kolonii) se něco podobného až do nedávné doby moc nechytlo.

Dnešní člověk je ale člověkem toužím poznávat různé chutě a hédonisticky si v nich rochnit. Vzdělanému a kosmopolitně založenému člověku generace Y už nestačí dát si "tradiční české pivo", ale rád zkoumá různé chutě (a co si budeme povídat, se svrchně kvašenými pivy se tvůrci mohou daleko více "vyřádit", než s v podstatě o poznání rigidnějšími ležáky), porovnává je, zjišťuje si o pivu informace, apod. V podstatě se dá říci, že se ve svém popisu blíží našemu pojetí "vinaře" tak, jak jsem jej definoval v úvodu tohoto článku.

A tímto "oslím můstkem" se tak dostávám k myšlence, která mi vrtala hlavou už při psaní prvních vět zde. To, že někdo takříkajíc "chodí na pivo", nemusí nutně dnes už znamenat, že je to obtloustlý stařík se zažloutlými vousy a nehty, klopící do sebe desátou plzničku. Složení pivařů se za posledních cca 5 - 10 let trochu změnilo. V pivních barech (doporučuji Pivovarský klub, Zlé časy, Kulový blesk) rozhodně klientela vypadá trochu jinak a to stejné se dá říci i o kultuře tamního prostředí. Být "pivařem" tedy už dnes nelze a priori považovat jako něco stigmatizujícího a dehonestujícího. Pivní kultura v České republice zažívá nebývalý boom (jen se podívejte kolik neustále vzniká nových malých pivovarků, které si pivo často vaří tak nějak po svém a krom tradičních ležáků neopomenou i na různé speciály, apod.), jen v Praze je dnes asi 30 pivovarů (!!). Někteří nadšenci praktikují i tzv. "homebrewing", tedy nastudují si patřičné informace (mají k tomu u nás i stránku http://www.homebrewing.cz/), nakoupí zařízení a zásoby a pak už jen vaří, vaří a vaří...

Destigmatizace slova "pivař" je tak podle mě už jen otázkou času.

Pivovar Starobrno sklidil velký úspěch na slavnosti Zlatá pivní pečeť 2015

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Marketingové novinyStarobrno

Pivovar Starobrno zaznamenal historický úspěch na prestižní degustační soutěži o Zlatou pivní pečeť v Táboře, když jeho pivo Starobrno Medium získalo hlavní cenu: Extra zlatou pivní pečeť pro absolutního vítěze. Tuzemské i zahraniční pivovary přitom do soutěže přihlásily 700 vzorků piv.

Starobrno Medium dále vyhrálo i Zlatou pivní pečeť ve své kategorii světlých ležáků. Dařilo se i dalším značkám z portfolia HEINEKEN. Krušovice získaly dvě medailová místa, značka Zlatopramen NA bodovala mezi nealkoholickými pivy. Degustační soutěž Zlatá pivní pečeť je součástí Reprezentačních slavností piva, kde se veřejnosti prezentují české i zahraniční pivovary. Letos se uskutečnil jubilejní 25. ročník, ceny si vítězné pivovary převzaly v sobotu.

Dařilo se i pivovaru Krušovice. V kategorii pšeničných piv získaly Krušovice Pšeničné druhé místo, tedy Stříbrnou pivní pečeť. I zde přitom byla konkurence velmi vysoká, protože do této kategorie pivovary přihlásily 30 vzorků. Krušovice Černé dále obsadily třetí místo v kategorii tmavých výčepních piv (9 přihlášených vzorků).

V kategorii nealkoholických piv a konkurenci 20 vzorků na výbornou obstál Zlatopramen NA se ziskem druhého místa.

„Degustační soutěž o Zlatou pivní pečeť má renomé největší akce tohoto typu v České republice a jedné z největších v evropském měřítku. V letošním jubilejním 25. ročníku putuje hlavní cena do Brna, protože Starobrno Medium se stalo absolutně nejlepším pivem mezi sedmi stovkami konkurentů z celkem 165 pivovarů z 15 zemí. Jedná se o historický úspěch této značky a ceny si velmi vážíme, protože kvalitu piva posuzují opravdu ti nejlepší tuzemští, ale i zahraniční odborníci, a to pod dohledem odborných garantů této prestižní soutěže. Odejít z takto obsazené soutěže jako absolutní vítěz je něco opravdu nepředstavitelného. Pozadu ale nezůstaly ani další značky z portfolia HEINEKEN, z nichž máme samozřejmě taky velkou radost,“ konstatoval manažer kvality společnosti HEINEKEN Jiří Brňovják.

Tuzemské i zahraniční pivovary v Táboře soutěžily v celkem 28 kategoriích. Letos šlo opět o rekordní počty. Velký zájem o soutěž měly opět české pivovary, soutěžily i další tradiční pivní velmoci jako Německo, Rakousko, Belgie a Severní Irsko. Nechyběly ovšem pivovary ze vzdálenějších míst – USA, Japonska či Izraele.

Ředitel pivovaru Pavel Bekeni: Pivo musíte hladit a povídat si s ním

Publikováno:před 5 dnyAutor:Marie BřeňováZdroj:Deník.czVysoký Chlumec

Pivovar Vysoký Chlumec dosáhl na zlato. Účast na 25. ročníku Táborských pivních slavností, kdy zejména autority v oboru pivovarnictví degustovaly vzorky piva, se pivovaru vyplatila. V kategorii polotmavých piv získala značka Démon první místo a nechala tak za sebou stříbrný smíchovský Staropramen Granát a bronzovou značku Dudák ze Strakonic.

Pivovar přihlásil do mezinárodní soutěže a nabídl porotě i návštěvníkům k degustaci dvě značky – kromě Démona se o jejich přízeň pokoušelo ještě pšeničné svrchně kvašené pivo, které pivovar na tuzemském trhu prodává pod značkou Markýz.

„Úspěchy v celostátních degustacích, které sklízí Démon, nemají v historii našich značek piv obdoby," upozornil ředitel pivovaru Pavel Bekeni. „Sérii medailí odstartoval loňský ročník Táborských pivních slavností, kde získal třetí místo. To jsme považovali v obrovské konkurenci 700 vzorků ze 154 pivovarů jako velký úspěch. Vyhrál pak i další celostátní soutěže, do kterých jsme se loni přihlásili a jak se zdá, letos ve vítězném tažení ještě pokračuje," dodal. Ředitel Bekeni poznamenal, že na Příbramsku a Benešovsku, které patří k ekonomicky slabším oblastem, sice u fajnšmekrů má Démon také dobrý zvuk, ale nosnou značkou v regionu je pro pivovar Vévoda.

Na otázku, jak si vysvětluje, že déle vyráběná značka se zviditelnila na prestižních soutěžích až v poslední době, zareagoval: „Démon bylo vždy dobré pivo, nyní mu však věnujeme zvláštní péči. Kvalitu jsme si doslova vypiplali. Důležité jsou sice suroviny a voda, ale musíte mu dávat víc. Musíte ho hladit, povídat si s ním a ono vám to vrátí." Bekeni připustil, že jeho slova sice zní jako velké klišé, ale trvá na nich. „Obecně platí, že na všem, co člověk dělá s láskou, je to znát," dodal. Ředitel ví, že vítězné tažení Démona nemůže být nekonečné. Přesto plánuje, že v červnu s ním zabojují na Českém pivu a na podzim se přihlásí se na Slavnosti piva do Žatce.

Vísecké pivo získalo Zlatou pivní pečeť

Publikováno:před 6 dnyAutor:Eva OndráčkováZdroj:Blanenský deníkOhrada

Oceněním Zlatá pivní pečeť za rok 2015 se nyní může pyšnit pivo Pacholek, které vyrábí Vesnický pivovar Ohrada ve Vískách. Pacholek uspěl v konkurenci asi čtyřiceti dalších piv ve své kategorii na prestižních Reprezentačních slavnostech piva v Táboře. Pro polotmavý vísecký ležák je to už druhé významné ocenění.

Degustační soutěž se v Táboře uskutečnila ve dnech šestnáctého až jednadvacátého února. „V porotě Zlaté pivní pečeti zasedají mimo jiné reprezentanti cechovních pivovarnických organizací, pedagogové z odborných škol a univerzit a vybraní zástupci tuzemských i zahraničních pivovarů," přiblížila Iva Světlíková z Agrocentra Ohrada Vísky, které je součástí pivovaru.

Úspěch v soutěži vísecký pivovar slavil s polotmavým ležákem s názvem Pacholek. „Umístil se na prvním místě v kategorii Polotmavý ležák z minipivovaru," uvedla Světlíková.

Obstál tak v konkurenci asi čtyřiceti dalších vzorků z minipivovarů z celé České republiky. „Naše piva se snažíme vařit tradičními metodami s použitím kvalitních místních surovin. Výsledkem je lahodná chuť piva, příjemný říz a bohatá pěna. Možná právě tím naše pivo porotu zaujalo," míní ředitel pivovaru Michal Kamba s tím, že pivo Pacholek pivovar vyrábí od léta roku 2013. „Je to skoro od začátku, co funguje náš pivovar. Ten zahájil provoz v dubnu roku 2013. Ocenění v soutěži proto považujeme za veliký úspěch i proto, že jsme ho dosáhli za tak krátkou dobu našeho fungování," řekl Kamba. Zlatá pivní pečeť však není jediným oceněním, kterým se pivo Pacholek pyšní. „Loni vyhrál třetí místo v soutěži Pivo České republiky 2014 v Českých Budějovicích," uvedl ředitel.

Kromě Pacholka vyrábí vísecký minipivovar i další piva. „Je to ještě světlý ležák jedenáctka Bejček a například ještě Vísecká pšenka oceněná jako Regionální potravina Jihomoravského kraje roku 2013," dodal Kamba.

Staropramen v Česku převezme distribuci piva Corona

Publikováno:před 6 dnyAutor:Dušan KütnerZdroj:E15.czStaropramen

Pivovarům Staropramen se podařilo v době klesající či v lepším případě stagnující spotřeby v restauracích získat cenného koně do své stáje. Pivovarnická dvojka totiž převzala od společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka distribuci jednoho z pěti nejprodávanějších piv na světě, mexické Corony Extra.

Smíchovský pivovar bude pivo s tradicí sahající do roku 1925 prodávat nejen v Česku, ale i na Slovensku, potvrdil mluvčí pivovaru Pavel Barvík. „Značka Corona Extra doplnila naše dosavadní portfolio mezinárodních prémiových značek Stella Artois, Hoegaarden a Leffe,“ uvedl Barvík.

Snaha o převzetí distribuce byla logická. Začlenění Corony do portfolia Staropramenu totiž navazuje na jeho dosavadní spolupráci se světovou jedničkou AB InBev. Pod ní patří nejen značky Stella Artois, Hoegaarden a Leffe, ale AB InBev je propojen i s výrobcem Corony, mexickou skupinou Modelo.

Co se týče odhadu ekonomického přínosu, pro Staropramen jako firmu s ročními tržbami čtyři miliardy korun a výstavem 3,14 milionu hektolitrů bude vítaný, i když ne až tak výrazný. Češi jsou patrioti tuzemského piva a prodeje zahraniční značky, jako je Corona, dosahují podle odhadů spíše jen tisíců hektolitrů ročně. Při ceně Corony v obchodech kolem čtyřiceti až padesáti korun tak tržby za mexické pivo mohou dosahovat řádů desítek milionů.

Cílem Staropramenu bude nyní prodeje zvýšit a rozšířit do dalších obchodů a restaurací. Výhodou také je, že se sítí Corony Extra v Česku získá Staropramen i restaurace, kam nyní své značky nedodává.