Novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Stát letos dostane z Lesů ČR a Budvaru přes devět miliard korun

Publikováno:včeraAutor:ČTKZdroj:iDNES.czBudvar

Pivo a dřevo by mohly letos obohatit státní kasu o 9,3 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství počítá, že tuto částku vyplatí ze svých zisků do rozpočtu Lesy České republiky a Budějovický Budvar. Suma je o dvě miliardy vyšší než loni.

Za loňský rok poslaly oba podniky státu dohromady 7,3 miliardy korun. Ministr zemědělství Marian Jurečka ve čtvrtek při zhodnocení ročního působení v úřadě informoval, že pro letošek by se měla částka navýšit.

„V loňském roce přispěly oba podniky zatím nejvyšší částkou v historii. Letos by tato částka měla být ještě vyšší. Je také důležité říct, že podle předběžných odhadů oba podniky v roce 2014 hospodařily s rekordním ziskem,“ prohlásil Jurečka.

Podle ministra by navýšení mělo jít především za Lesy České republiky. Šéf kabinetu ministra Vít Doležálek upřesnil, že budějovický pivovar přispěje částkou 0,5 miliardy, Lesy ČR pak 8,8 miliardy korun.

Loni poslaly Lesy ČR, kterým patří polovina lesů v zemi, 6,5 miliardy korun, zatímco Budvar 800 milionů. Podle Doležálka se příspěvek pivovaru sníží kvůli plánovaným investicím. Převody peněz ze zisku firem ve vlastnictví státu umožnila novela zákona o státním podniku z roku 2013 (více čtěte zde).

Budvar loni prodal 1,457 milionu hektolitrů piva, nejvíce ve své stodevatenáctileté historii. Na dobrých výsledcích se podílel především export. Výstav meziročně vzrostl o 2,5 procenta, tržby o sedm procent na 2,3 miliardy korun (více čtěte zde).

LČR za leden až listopad loňského roku vytvořily hrubý zisk 5,85 miliardy korun. Podnik tím již překonal dříve oznámený předpoklad celoročního zisku ve výši rekordních 5,68 miliardy korun. V roce 2013 Lesy ČR vykázaly hrubý zisk 4,957 miliardy korun. Převody peněz ze státních firem do rozpočtu umožnila předloňská novela zákona o státním podniku.

 

Zámecký pivovar sází v novém roce i na lahvové pivo, limonády a nového sládka

Publikováno:včeraAutor:Lukáš IvánekZdroj:Břeclavský deníkBřeclav

S řadou novinek vstoupil Zámecký pivovar Břeclav do letošního roku. Vsadí na prodeje v celé republice a výrobu limonád. Vedení pivovaru také potvrdilo, že na pivní slavnosti se lze ve městě těšit i letos.

„Stočili jsme tam hodně piva, stejně jako na dalších akcích. Slavnosti břeclavského piva budou u zámku pokračovat," potvrdil člen správní rady Jan Svoboda.

Společnost chce mírně zvýšit počet vyrobených hektolitrů. Loni jich bylo patnáct tisíc. Takzvaný výstav pivovaru zatím roste. Po osmdesátimilionové investici nového majitele zahájil činnost v květnu 2013. V prvním roce vyrobil za osm měsíců devět tisíc hektolitrů, loni zaznamenal další růst. Kapacita podniku, která činí čtyřicet tisíc hektolitrů, je ale stále po většinu roku bez využití.

Podle Svobody je složité prosadit se do restaurací, zejména mimo břeclavský region. Firma bude podle něj investovat do rozšíření nabídky. „Chceme rozvíjet stáčené limonády. Pivo Kanec budeme nově stáčet do klasických lahví, tím půjde do celé republiky. V obchodech bude od února letošního roku," uvedl Svoboda.
Výměna sládků

Břeclavský pivovar vyrábí tři hlavní druhy piv včetně v minulosti klíčové značky Podlužan, kterou koupil až po obnovení provozu. Vedle toho podnik dělá speciály. „Stáčené limonády doplní naši nabídku, aby byla úplná. Budeme dělat tři druhy, s příchutí koly, maliny a citronu," uvedla mluvčí pivovaru Jana Kilianová.

Zámecký pivovar Břeclav kromě Břeclavska podle ní cílí také na Brněnsko, Zlínsko a Kroměřížsko.

Poměr sudových a lahvových piv ve výrobě je vyrovnaný. Pivovar, který je součástí zámeckého areálu a má v aktuální poloze více než stoletou tradici, zaměstnává na dvě desítky lidí. Od ledna má nového sládka Dušana Táborského, který přišel z vyškovského pivovaru.

Břeclavský pivovar je z kvarteta jihomoravských průmyslových pivovarů zatím nejmenší. Vznikl na místě bývalého provozu, který skončil v roce 1996. Čtyři roky předtím vyrobil rekordních 225 tisíc hektolitrů piva. Třetinu své produkce pivovar vyvážel na Slovensko. Vaz podniku zlomily vysoké dovozní sazby, které zavedlo Slovensko po rozdělení společného státu.

 

V Lobči se dvěma nadšencům podařilo zachránit cenný pivovar

Publikováno:včeraAutor:Zdeněk LukešZdroj:Lidovky.czLobeč

V Lobči na Kokořínsku se bude od února po 71 letech opět vařit pivo. Renesanční pivovar, který byl i podle místních odsouzen k zániku, ale ožívá už od roku 2009, kdy jej zakoupil pár nadšených architektů z Prahy. Postupně obnovují jeho budovy a začínají tu pořádat kulturní akce. Kokořínsko tak získalo další položku v turistických průvodcích.

Předloni v létě měla má dcera Veronika svatbu. Nastávající manželé chtěli, aby byla romantická, a kdosi jim poradil, že v obci Lobeč na Kokořínsku je zámeček s krásným parkem. Svatba byla vskutku krásná, odehrávala se v zámeckém parku pod staletým stromem, půvabně oddával pan farář z pražské evangelické fary u Salvátora.

Veselka byla na nádvoří zámečku a protáhla se do pozdní noci. Pak přišla letní bouřka. Příští den po pozdní snídani se hosté začali pomalu sbírat a postupně odjíždět, ale já se ženou jsme se ještě vypravili dolů do vsi, která si dosud ponechala atmosféru ospalé středočeské obce s chalupami a statky.

Postupný návrat k životu
Návsi vévodila rozlehlá budova pivovaru, zčásti sice v dezolátním stavu, ale kousek už byl pěkně opravený. Mladí manželé, kolem nichž se motaly děti, nás pozvali na prohlídku. Byli to architekti, kteří se zničeného areálu před časem ujali a nyní ho postupně vraceli k životu. Fascinovalo nás, s jakým nadšením a citem postupně opravují jednotlivé části, včetně zbytků strojního vybavení. Nové partie byly pojednány střízlivě, tedy žádné retro, ale soudobý design, který vhodně doplňoval stávající stav.

Po téměř dvou letech jsem na pivovar v Lobči narazil na současné výstavě Industriální topografie/Architektura konverzí v Galerii Jaroslava Fragnera, která je věnována záchraně industriálních památek (otevřena bude do 1. února a nyní k ní vychází katalog). Bylo patrné, že rekonstrukce mezitím opět pokročila, v pivovaru se konají různé kulturní akce a pomalu se stává atraktivní zastávkou pro turisty.

Než dám slovo současným majitelům a autorům rekonstrukce Pavlu Prouzovi a jeho ženě Janě, připomenu alespoň stručnou historii pivovaru. Areál je poprvé zmiňován roku 1586, renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600, původní řemeslný pivovar a sladovna přebudovány v letech 1894–1897 na parostrojní provoz. Projekt vypracoval inženýr J. Rosenberg, investorem byl Rudolf Cicvárek. Od roku 1927 byl v majetku Společenského pivovaru v Podkováni.

K ukončení výroby piva došlo v roce 1943, od roku 1948 byla uvalena národní správa, provoz sladovny a stáčírny pro Pivovar Podkováň fungoval až do roku 1951. Od roku 1956 byl areál v užívání Libereckého obchodu ovocem a zeleninou, později Státního statku Vysoká. Od roku 1997 byl areál v majetku fyzické osoby, která dokonala těžkou devastaci areálu poškozením budov (sladovny), a dokonce demolicí části areálu (spilky, chladírny, bednárny, ohradní zdi). Teprve v roce 2007 přichází zlom: areál se stává majetkem architektonické platformy RIOFRIO a začíná jeho postupná obnova. V roce 2009 získává status nemovité kulturní památky.

„O pivovaru jsem se dozvěděl náhodou,“ vypráví Pavel Prouza. „Byl to vlastně objev z výletu na jaře 2007, nikdy dříve jsme na Kokořínsku ani v Lobči nebyli. Areál byl smutný, opuštěný, bez oken a dveří, děravé střechy se rozpadaly, některé části budov byly rozebrány na stavební materiál, nikdo z místních nepočítal se záchranou, natož s oživením pivovaru.“ Přesto se manželé rozhodli: v domě sládka si zřídí bydlení a zbytek areálu upraví pro kulturní účely. S pomocí přátel začali areál postupně vyklízet, provádět průzkumy, zaměření a připravovat projekt a stavební povolení.

Téměř bez úvěru
Jakmile se jim podařilo obnovit střechy zadního traktu a přesvědčit památkáře a úředníky, bylo snadnější dosáhnout na dotační zdroje (MK, Středočeský kraj, Státní zemědělský investiční fond). V roce 2009 byla založena neziskovka Pivovar Lobeč, o. s., která převzala správu objektu a organizaci pravidelných kulturních akcí. „Každý rok se nám přes velké potíže zároveň dařilo dofinancovat vlastní podíly jednotlivých akcí obnovy. Celkově bylo ke konci loňského roku zrealizováno čtrnáct dotačních projektů.

Zpravidla se však jednalo o statisícové částky, které po pěti letech kontinuálně probíhající obnovy přinesly faktickou záchranu a oživení areálu,“ dodává Pavel Prouza.
Zajištění financí formou dlouhodobého podnikatelského úvěru si vyžádalo až vybudování minipivovaru v loňském roce (ve prospěch banky byla zastavena technologie), jinak se Prouzovi dosud obešli bez zadlužení. Výrobu piva bude provozovat firma Pivovar Lobeč, s. r. o., kterou vlastní spolu se spřátelenou rodinou lobečského sládka Tomáše Fencla.
Objekt dnes žije, majitelé prodali svůj pražský byt a bydlí tady. Každý den se zastavují zvědaví lidé, pivovar se stává turistickým cílem a postupně se objevuje v průvodcích a mapách. Zároveň dál pokračuje stavba.

Výčep přes okno
Architekti si hodně slibují od znovuobnovení výroby piva po 71 letech. V tzv. menší budově sklepů je proto v těchto dnech dokončována provozovna minipivovaru, vařit se začne v únoru (nová varna je situována v někdejší stáčírně, sklep v původním ležáckém sklepě). V obnovené hale staré varny bude od jara otevřen „výčep přes okno“ pro turisty a cyklisty. V areálu už probíhají výstavy a různé akce. Na obnovu a oživení čeká ještě tzv. větší budova sklepů, renesanční jádro (přízemí sladovny) bude jednou sloužit jako restaurace, v podkroví nad sklepy pak vzniknou tři apartmány pro kokořínské turisty a cyklisty. Manželé Prouzovi si pochvalují i spolupráci s památkáři, kteří – po počáteční nedůvěře – rekonstrukci fandí a aktivně se na ní podílejí.

A jakou radu by Prouzovi dali těm, kdo se do podobné práce chtějí pustit? „Jít si za svým snem. Když se člověk své vize opravdu drží, jde to. Trvá to a žádá si to oběti. Ohrožených opuštěných a devastovaných staveb, které čekají na svého ‚blázna‘, je stále dost. Ne každá bude mít štěstí, ale má smysl to zkusit,“ říká Pavel Prouza. A dodává: „Při vlastní obnově nepospíchat, dokonale stavbu poznat a pochopit, studovat prameny, neuškodit autenticitě.“

 

Prohlídky Plzeňského Prazdroje loni nalákaly přes 700 tisíc lidí

Publikováno:včeraAutor:ČTKZdroj:Novinky.czPrazdroj

Téměř 80 miliónů korun investoval v minulých deseti letech Plzeňský Prazdroj do podpory a rozvoje turistického ruchu v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a v Nošovicích. Loni využilo prohlídek, akcí, programů a dalších aktivit v těchto pivovarech více než 726 000 návštěvníků z ČR i zahraničí, za posledních deset let je to přes pět miliónů návštěvníků, sdělila mluvčí pivovaru Kateřina Krásová.

Loňskou návštěvnost lze podle pivovaru ale jen velmi složitě porovnávat s předchozími roky, protože po dohodě s Českým statistickým úřadem se změnila metodika výpočtu návštěvnosti. Kromě prohlídek pivovarů, Pivovarského muzea a historického podzemí v Plzni se do celkové návštěvnosti zahrnují také další akce a programy pivovarů pro veřejnost. Například tradiční plzeňský festival Pilsner Fest navštěvuje každoročně přes 40 000 lidí.

Loni v lednu Prazdroj zveřejnil, že prohlídkové okruhy pivovarů Prazdroj, Gambrinus, Kozel a Radegast, muzeum a plzeňské podzemí vidělo v roce 2013 přes 317 000 lidí, meziročně o dvě procenta více. Největší podíl na návštěvnosti má tradičně plzeňský pivovar a jeho aktivity.

Z loňských 726 000 lidí jich na 600 000 přišlo na plzeňské okruhy a pivovarské akce.

Výstavy v podzemí
„Letošní rok bude na kulturně-společenské akce v pivovarech a dalších prostorách Plzeňského Prazdroje velmi bohatý. Plzeň je Evropským hlavním městem kultury, lidé se proto mohou těšit např. na zvýšené množství výstav v historickém podzemí či Pivovarském muzeu. V únoru u nás mohou všichni navštívit dvě světelné instalace v rámci Festivalu světla, ale atraktivní program připravujeme na celou sezónu,” informovala Novinky mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová.

„Ve druhé polovině roku nebude chybět výstava věnovaná ležáku Pilsner Urquell či tradiční cyklus tvůrčích dílen, vrcholem bude samozřejmě Pilsner Fest, tedy oslava uvaření první várky originálního českého ležáku spojená s hudebním a zábavním programem,” dodala Krásová.

I pivovar Radegast očekává letos zvýšený počet návštěvníků, protože slaví 45 let od uvaření první várky piva. K jubileu chystá tematické výstavy a chybět nebude ani tradiční Radegast Den, který se letos uskuteční ve slavnostnějším hávu, v sobotu 5. září.

Ve Velkých Popovicích zůstane otevřena Ringhofferova stezka, nebude chybět červnový Den piva, zářijový Klobáskofest a adventní Kozlí nadílka.

 

Prazdroj investoval do turismu miliony korun

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Investice Plzeňského Prazdroje do podpory a rozvoje turistického ruchu v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích dosáhly za posledních 10 let téměř 80 milionů korun. Loni využilo prohlídek, akcí, programů a dalších aktivit Plzeňského Prazdroje více než 726 tisíc zájemců z Čech i zahraničí a za posledních deset let přesáhlo toto číslo 5 milionů návštěvníků.

Nejen důkladná péče o historický odkaz pivovarských řemesel, ale především neustálé investice do zvelebování turistických tras a dalších prostor pro návštěvníky stojí za narůstajícím zájmem Čechů i zahraničních zájemců o návštěvy pivovarů Plzeňského Prazdroje v Plzni, Velkých Popovicích i severomoravských Nošovicích. Loni bylo těchto zájemců téměř tři čtvrtě milionu a pivovar očekává minimálně stejná čísla i pro letošek. „Do inovací jsme za minulých 10 let investovali téměř 80 milionů korun,“ prozrazuje Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. „Prohlídkovou trasu v Plzni jsme loni doplnili o moderní interaktivní prvky, stejně tak Pivovarské muzeum. Pro chytré telefony jsme spustili aplikaci v deseti světových jazycích a zavedli jsme novinku v podobě Školy čepování se sládky,“ vypočítává Jindřiška Eliášková některé z novinek roku 2014. Prohlídková trasa Pilsner Urquell navíc v loňském roce obhájila prestižní ocenění Certificate of Excellence turistického portálu TripAdvisor, čímž se znovu zařadila mezi 10 procent nejlépe hodnocených turistických destinací na světě.

Inovacím v oblasti turistického ruchu se nevyhnuly ani pivovary Velkopopovický Kozel a Radegast. V Popovicích se celý loňský rok nesl ve znamení oslav 140. výročí založení pivovaru. Kromě limitovaných edicí upomínkových předmětů mohli návštěvníci poprvé absolvovat prohlídkové trasy s „potulným malířem“, školu čepování a naučnou stezku barona Ringhoffera. Pivovar Radegast očekává zvýšený počet návštěvníků spíše až letos, kdy si připomene 45. výročí uvaření první várky. „Přesto už loni byly v Návštěvnickém centru v Nošovicích k vidění dvě ucelené sbírky od soukromých sběratelů – výčepní sklo a sošky boha Radegasta. Letos navíc připravujeme další speciální události a výstavy, kromě oslav k jubileu také u příležitosti letošního světového šampionátu v hokeji, který se koná kromě Prahy i v Ostravě,“ podotýká Jindřiška Eliášková.

Rok dalších novinek
Pivovarske muzuem v PlzniTaké letošní rok bude na kulturně-společenské akce v pivovarech a dalších prostorách Plzeňského Prazdroje velmi bohatý. Plzeň je Evropským hlavním městem kultury, lidé se proto mohou těšit na zajímavé události již od začátku roku. „Ať už je to zvýšené množství výstav v historickém podzemí či Pivovarském muzeu nebo dvě světelné instalace v rámci Festivalu světla ve druhé polovině února, snažíme se od začátku roku připravit po celou sezónu co nejzajímavější program,“ říká Jindřiška Eliášková. Ve druhé polovině roku nebude chybět výstava věnovaná ležáku Pilsner Urquell či tradiční cyklus tvůrčích dílen, vrcholem bude samozřejmě Pilsner Fest, tedy oslava uvaření první várky originálního českého ležáku spojená s hudebním a zábavním programem. Po celý rok pak budou pokračovat práce na dalších inovacích jednotlivých návštěvnických tras.

Pivovar Radegast vstupuje do jubilejního 45. roku své existence. Pro návštěvníky chystá tematické výstavy k jubileu a k lednímu hokeji, vrcholem sezóny však bezpochyby bude již tradiční Radegast Den. Ten se, letos ve slavnostnějším hávu, uskuteční v sobotu 5. září.

Ve Velkých Popovicích zůstane letos otevřena pro velký zájem veřejnosti naučná stezka barona Ringhoffera. Rok zpestří také tradiční červnové pivní slavnosti Den piva, zářijový Klobáskofest a adventní Kozlí nadílka.

 

Vrchní sládek Tomáš Pluháček končí, pivovar Starobrno změní svou tvář

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Barové NovinyStarobrno

Vrchní sládek a manažer pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček skončí k poslednímu únoru letošního roku ve své funkci. Z postu ve vedení odchází z osobních důvodů a na základě vlastního rozhodnutí. Po šestnácti letech práce pro oblíbenou moravskou pivní značku hodlá hledat nové výzvy mimo starobrněnský pivovar. Nový sládek by měl být znám v následujících měsících, jeho výběr byl již zahájen. Na nezvyklou situaci jsou však na Mendlově náměstí v Brně připraveni. Na špičkovou kvalitu piva, receptury, výrobní postupy, inovace i oblíbené speciály tu totiž dohlédne Petr Hauskrecht, dlouholetý bývalý vrchní sládek Starobrna, učitel Tomáše Pluháčka a celé generace sládků a odborník na speciální piva, který bude práci na Moravě kombinovat se svým stávajícím působením ve Velkém Březně.

Tomáš Pluháček (*1972) pro společnost pracoval téměř šestnáct let. Od dělnických profesí se dokázal postupně vypracovat až na důležitý manažerský post. V pivovaru totiž začínal již jako student vysoké školy a sbíral cenné zkušenosti a dovednosti. Kromě Starobrna působil také jako vrchní sládek pivovaru Hostan ve Znojmě. Ve starobrněnském pivovaru a v Heinekenu Česká republika prošel před jmenováním do funkce vrchního sládka několika manažerskými pozicemi, nejvýznamnějšími z nich jsou funkce vedoucího stáčíren a manažera dodavatelského řetězce.

Za svého působení dosáhl Tomáš Pluháček řady působivých výsledků, díky nimž úspěšně pokračuje tradice vaření oblíbeného moku na Starém Brně. Pivovarnictví je s touto částí Brna díky klášternímu pivovaru spojováno již od roku 1325, historie moderního pivovarnictví se k těmto místům váže od okamžiku zahájení budování moderního pivovaru, tedy letos přesně 140 let. Tomáš Pluháček přispěl ve Starobrnu k významné modernizaci areálu i technologií, přesto však Starobrno zůstalo pivem vařeným dle klasické receptury z moravských a českých surovin a dle tradičních výrobních postupů navazujících až na odkaz otce moderního pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte, který v Brně také působil a významně zdejší pivovarnictví ovlivnil. Oblíbenost tohoto piva potvrzuje zisk mnoha ocenění z prestižních degustačních soutěží. V minulém roce se starobrněnským pivům dařilo na České pivní pečeti v Táboře (1. místo pro Starobrno Tradiční), Pivu České republiky (1. místo pro Starobrno Ležák) a Českém pivu (3. místo pro Starobrno Medium). Kromě ocenění odbornou veřejností, lze za největší úspěchy Tomáše Pluháčka považovat konzumentskou oblibu kvasnicové třináctky Starobrno, představení pivní speciality Modrá Kometa i pokračující růst obliby Zeleného piva.

Tomáš Pluháček se nejen u Zeleného piva, ale i při veškeré své práci v pivovarnictví vždy hlásil k odkazu svého dlouholetého učitele a šéfa Petra Hauskrechta, kterého ve vedení pivovaru v roce 2009 střídal. Petr v témže roce odešel do severních Čech, kde stále působí jako vrchní sládek pivovaru Velké Březno, kde vaří piva Zlatopramen, Březňák a věnuje se i výrobě stále oblíbenějších sezónních speciálních piv. Morava a Starobrno, kde strávil dlouhých patnáct let, však Petrovi zůstaly pod kůží a tak bez váhání přijal nabídku dohlížet na zachování návaznosti a kvality, znovu předávat zkušenosti mladším a připravovat zajímavé inovace ve starobrněnském pivovaru.

Petr Hauskrecht (*1959) se ke Starobrnu vrací jako odborník na slovo vzatý, který celou svou dosavadní profesní kariéru spojil s pivovarnickým odvětvím. Po studiu pracoval jeden rok U Fleků, což je proslulá pražská restaurace s vlastním minipivovarem. Od poloviny osmdesátých let pracoval téměř desetiletí pro Pražské pivovary, ze kterých v roce 1994 odešel právě do Brna. Tady své jméno spojil s pivovarem Starobrno i stejnojmennou značkou, která se i díky jeho poctivé práci a fortelu stala jedním z nejoblíbenějších piv na Moravě. Petr zažil dobu, kdy se produkce pivovaru z 500 tisíc hektolitrů zvyšovala díky oblibě jeho piv až téměř na dvojnásobek, dobu, kdy značka Starobrno opravdu znamenala pýchu Brňáků a Moraváků. Ti všichni ho milovali také kvůli speciálům, kterými je překvapoval. Už jen myšlenky na Červeného draka nebo převratné Zelené pivo určené pro velikonoční zelený čtvrtek se zdály revoluční, přesto jim Hauskrecht dokázal vtisknout život. A svůj um předával dál. Ve Starobrně vychoval dva výborné sládky. Prvním byl Tomáš Kosmák, který úspěšně řídí pivovar v Krušovicích, jež nyní zažívá svou renesanci. Druhý z nich, Tomáš Pluháček, se stal jeho nástupcem a od roku 2009 až do těchto dní řídí pivovar Starobrno.

Pivovar Starobrno stojí na Starém Brně již 140 let a ačkoliv jde o moderní pivovar, zachovává tradiční výrobní postupy, doplněné inovacemi a moderními technologiemi. Od roku 2008 je zde v provozu nová varna, od roku 2010 přímo v areálu funguje i linka na výrobu a stáčení piva do 1,5 litrových Maxilahví – obalů ze speciálního plastu, vyvinutých speciálně pro pivo. Díky ní i díky stálému zájmu konzumentů o piva vařená v pivovaru na Mendlově náměstí dle tradičních receptur z vybraných odrůd českého chmele a moravského ječmenného sladu, se v pivovaru Starobrno ročně vaří více než milion hektolitrů piva. Starobrno má v portfoliu tradiční výčepní piva (Tradiční, Černé, Řezák), Ležák, pivní speciál Baron Trenck, nefiltrovanou kvasnicovou třináctku a unikátní speciály Zelené pivo a Modrou Kometu. Velké oblibě se mezi spotřebiteli těší jedenáctistupňové Medium. Piva z portfolia starobrněnského pivovaru se pravidelně umisťují na předních příčkách v degustačních soutěžích.

 

U pivovaru v Branickém dvoře bude i hotel, říká pivovarník Pavel Prchal

Publikováno:před 2 dnyAutor:Filip JaroševskýZdroj:Metro.czZemský

Po letech v oboru se Pavel Prchal rozhodl pro podnikání a pustil se do rekonstrukce pivovaru v místě, kde dříve stál. Počátky jednání o rekonstrukci staré budovy branického pivovaru nebyly jednoduché a záměr investora se nelíbil branickým občanským iniciativám.

Jste duchovní otec pivovaru. Co si pod tím představit?
O pivovarnictví vím hodně. Rozhodl jsem se tedy najít partnery, abych byl schopen Praze vrátit pivovar typu, které se v posledních sto letech pouze zavíraly. Po vyjednávání s vedením Prahy 4 jsme našli ideální místo – původní klášter Dominikánský dvůr.

Jak se k rekonstrukci postavili místní občané?
Jednání měla svá úskalí. Radnice totiž přislíbila využití Dominikánského dvora nadaci Charty 77. Ta ale nakonec od projektu odstoupila. Až v prosinci roku 2013 se na základě výběrového řízení opět objevila možnost vstoupit klasickou formou do řízení vyhlášeného městskou částí. Po výhře se tvořila nájemní smlouva. Záměr se ale nelíbil některým občanským iniciativám v Braníku. Naše firma se tedy rozhodla, že začne prezentovat svůj záměr a komunikovat o něm s občany.

Na kolik vyjde rekonstrukce?
Vyčíslena je na zhruba 200 milionů korun a rozdělena na tři etapy. Jedna část Dominikánského dvora by měl být pivovar včetně technologie, druhou bude velká pivovarnická restaurace a třetí tvoří hotel. Ve druhém kvartálu k nám budou vstupovat předem vybraní investoři.

Jaká piva budete vařit?
Už vaříme Zemské pivo desítku a dvanáctku, obě nefiltrovaná. Připravujeme klasickou českou spodně kvašenou, ale se speciální ruční recepturou.

 

Prazdroj investuje do turismu miliony korun. Loni přivítal přes 726 tisíc návštěvníků

Publikováno:před 2 dnyAutor:Kateřina KrásováZdroj:Regiony24.czPrazdroj

Investice Plzeňského Prazdroje do podpory a rozvoje turistického ruchu v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích dosáhly za posledních 10 let téměř 80 milionů korun. Loni využilo prohlídek, akcí, programů a dalších aktivit Plzeňského Prazdroje více než 726 tisíc zájemců z Čech i zahraničí a za posledních deset let přesáhlo toto číslo 5 milionů návštěvníků.

Nejen důkladná péče o historický odkaz pivovarských řemesel, ale především neustálé investice do zvelebování turistických tras a dalších prostor pro návštěvníky stojí za narůstajícím zájmem Čechů i zahraničních zájemců o návštěvy pivovarů Plzeňského Prazdroje v Plzni, Velkých Popovicích i severomoravských Nošovicích. Loni bylo těchto zájemců téměř tři čtvrtě milionu a pivovar očekává minimálně stejná čísla i pro letošek.

„Do inovací jsme za minulých 10 let investovali téměř 80 milionů korun,“ prozrazuje Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. „Prohlídkovou trasu v Plzni jsme loni doplnili o moderní interaktivní prvky, stejně tak Pivovarské muzeum. Pro chytré telefony jsme spustili aplikaci v deseti světových jazycích a zavedli jsme novinku v podobě Školy čepování se sládky,“ vypočítává Jindřiška Eliášková některé z novinek roku 2014. Prohlídková trasa Pilsner Urquell navíc v loňském roce obhájila prestižní ocenění Certificate of Excellence turistického portálu TripAdvisor, čímž se znovu zařadila mezi 10 procent nejlépe hodnocených turistických destinací na světě.

Inovacím v oblasti turistického ruchu se nevyhnuly ani pivovary Velkopopovický Kozel a Radegast. V Popovicích se celý loňský rok nesl ve znamení oslav 140. výročí založení pivovaru. Kromě limitovaných edicí upomínkových předmětů mohli návštěvníci poprvé absolvovat prohlídkové trasy s „potulným malířem“, školu čepování a naučnou stezku barona Ringhoffera. Pivovar Radegast očekává zvýšený počet návštěvníků spíše až letos, kdy si připomene 45. výročí uvaření první várky. „Přesto už loni byly v Návštěvnickém centru v Nošovicích k vidění dvě ucelené sbírky od soukromých sběratelů – výčepní sklo a sošky boha Radegasta. Letos navíc připravujeme další speciální události a výstavy, kromě oslav k jubileu také u příležitosti letošního světového šampionátu v hokeji, který se koná kromě Prahy i v Ostravě,“ podotýká Jindřiška Eliášková.

Také letošní rok bude na kulturně-společenské akce v pivovarech a dalších prostorách Plzeňského Prazdroje velmi bohatý. Plzeň je Evropským hlavním městem kultury, lidé se proto mohou těšit na zajímavé události již od začátku roku. „Ať už je to zvýšené množství výstav v historickém podzemí či Pivovarském muzeu nebo dvě světelné instalace v rámci Festivalu světla ve druhé polovině února, snažíme se od začátku roku připravit po celou sezónu co nejzajímavější program,“ říká Jindřiška Eliášková. Ve druhé polovině roku nebude chybět výstava věnovaná ležáku Pilsner Urquell či tradiční cyklus tvůrčích dílen, vrcholem bude samozřejmě Pilsner Fest, tedy oslava uvaření první várky originálního českého ležáku spojená s hudebním a zábavním programem. Po celý rok pak budou pokračovat práce na dalších inovacích jednotlivých návštěvnických tras.

Pivovar Radegast vstupuje do jubilejního 45. roku své existence. Pro návštěvníky chystá tematické výstavy k jubileu a k lednímu hokeji, vrcholem sezóny však bezpochyby bude již tradiční Radegast Den. Ten se, letos ve slavnostnějším hávu, uskuteční v sobotu 5. září.

Ve Velkých Popovicích zůstane letos otevřena pro velký zájem veřejnosti naučná stezka barona Ringhoffera. Rok zpestří také tradiční červnové pivní slavnosti Den piva, zářijový Klobáskofest a adventní Kozlí nadílka.

 

Prohlídky a akce Plzeňského Prazdroje loni lákaly 726.000 lidí

Publikováno:před 3 dnyAutor:ČTKZdroj:České novinyPrazdroj

Téměř 80 milionů korun investoval v minulých deseti letech Plzeňský Prazdroj do podpory a rozvoje turistického ruchu v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a v Nošovicích. Loni využilo prohlídek, akcí, programů a dalších aktivit v těchto pivovarech více než 726.000 návštěvníků z ČR i zahraničí, za posledních deset let je to přes pět milionů návštěvníků, sdělila dnes ČTK mluvčí pivovaru Kateřina Krásová.

Loňskou návštěvnost lze podle pivovaru ale jen velmi složitě porovnávat s předchozími roky, protože po dohodě s Českým statistickým úřadem se změnila metodika výpočtu návštěvnosti. Kromě prohlídek pivovarů, Pivovarského muzea a historického podzemí v Plzni se do celkové návštěvnosti zahrnují také další akce a programy pivovarů pro veřejnost. Například tradiční plzeňský festival Pilsner Fest navštěvuje každoročně přes 40.000 lidí.

Loni v lednu Prazdroj zveřejnil, že prohlídkové okruhy pivovarů Prazdroj, Gambrinus, Kozel a Radegast, muzeum a plzeňské podzemí vidělo v roce 2013 přes 317.000 lidí, meziročně o dvě procenta více. Největší podíl na návštěvnosti má tradičně plzeňský pivovar a jeho aktivity. Z loňských 726.000 lidí jich na 600.000 přišlo na plzeňské okruhy a pivovarské akce. Letos díky titulu Evropské hlavní město kultury Plzeň očekává pivovar další růst návštěvnosti.

Pivovar loni podle manažerky rozvoje cestovního ruchu Jindřišky Eliáškové doplnil prohlídkovou trasu a muzeum v Plzni o interaktivní prvky, pro chytré telefony spustil aplikaci v deseti světových jazycích a nově zavedl Školu čepování se sládky. V Popovicích se loni slavilo 140. výročí založení pivovaru a návštěvníci mohli poprvé absolvovat prohlídkové trasy s potulným malířem, školu čepování a naučnou stezku barona Ringhoffera. Pivovar Radegast očekává zvýšený počet návštěvníků letos, kdy slaví 45 let od uvaření první várky piva.

V Plzni letos pivovar nabídne zvýšené množství výstav v historickém podzemí a v Pivovarském muzeu, světelné instalace při Festivalu světla, výstavu věnovanou ležáku Pilsner Urquell či tradiční Pilsner Fest a cyklus tvůrčích dílen. Radegast chystá tematické výstavy k jubileu a tradiční Radegast Den. Ve Velkých Popovicích zůstane otevřena Ringhofferova stezka, nebude chybět červnový Den piva, zářijový Klobáskofest a adventní Kozlí nadílka.

 

Nošovický pivovar už spočítal všechny loňské návštěvníky

Publikováno:před 3 dnyAutor:Marek CholewaZdroj:Moravskoslezský deníkRadegast

V loňském roce využilo prohlídek, akcí, programů a aktivit pivovaru Radegast více než 35 tisíc návštěvníků. Letos chystá pivovar pro zájemce mnoho událostí v souvislosti s 45. výročím uvaření první várky. Novinky potěší i návštěvníky, kteří se do regionu vypraví během návštěvy květnového světového šampionátu v hokeji.

Nejpočetnější skupinou byli loni turisté z České republiky, následovali Poláci a Němci.

„Do statistiky návštěvnosti se velmi pěkně promítl zájem o Ryze hořké prohlídky stejně jako o další akce, které jsme v průběhu celého roku připravili," řekl Tomáš Raboch z oddělení cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

Pivovar už dříve informoval o tom, že právě v roce 2014 se po dohodě s Českým statistickým úřadem změnila metodika výpočtu návštěvnosti. Data s předchozími roky jsou proto pouze velmi složitě porovnatelná.

Vysoký zájem návštěvníků zaznamenala také dárková prodejna Radegastův obchod. Rok 2015 bude pro nošovický pivovar rokem oslav.

„Klíčovou událostí pro náš pivovar bude připomínka 45. výročí od uvaření první várky piva," připomněl Tomáš Raboch. „Již dnes jsou v Návštěvnickém centru k vidění dvě ucelené sbírky od soukromých sběratelů výčepní sklo a sošky Radegasta. Připravujeme ale i další výstavu právě ke kulatému jubileu. Předměty, fotografie a vzpomínky nejen současných a bývalých zaměstnanců, ale také pamětníků z řad veřejnosti," dodal Tomáš Raboch.

Druhou velkou událostí letošního roku bude zvýšená koncentrace návštěvníků v kraji v souvislosti s květnovým mistrovstvím světa v ledním hokeji. „Polovina zápasů se odehraje v Ostravě a očekáváme zvýšený zájem tuzemských i zahraničních návštěvníků o prohlídky pivovaru," uzavřel Tomáš Raboch s tím, že pivo a hokej patří k sobě. Návštěvníci nošovického pivovaru se tak mohou těšit i na tematickou výstavu zaměřenou k propojení piva a hokeje.

Nejvýznamnější událostí roku pak bude již tradiční Radegast Den, který se letos uskuteční v neděli 6. září.

 
1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-40 | 41-50 | | 591-598