Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

STAHUJTE "České pivovary" a "Slovenské pivovary"

Publikováno:před 4 dnyZdroj:České pivo - České zlato

● stahujte na Google Play "České pivovary"
● stahujte na Google Play "Slovenské pivovary"

Mobilní aplikace "České pivovary" a "Slovenské pivovary" nejsou určeny pouze pro příznivce pivní turistiky, ale i pro běžné konzumenty tradičního nápoje - piva. Prostřednictvím těchto aplikací můžete objevovat a poznávat nejen funkční pivovary, ale i pivovary připravované nebo naopak již uzavřené a zaniklé.

Možnosti a funkce v kostce:
● nejucelenější a pravidelně aktualizovaný seznam funkčních, připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970)
● přehledná lokalizace pivovarů na mapě
● jednoduché vyhledávání pivovarů dle jména nebo adresy
● detailní informace o pivovaru - adresa, kontakty, personální obsazení, sortiment
● naplánování trasy k pivovaru a další funkce
● možnost ohodnotit pivovar, přidat komentář k pivovaru a jeho sortimentu, označit si jeho návštěvu

Požadavky:
● mobilní telefon, tablet nebo jiné zařízení s OS Android
● připojení k internetu, případně zapnutá funkce pro určení polohy

Děda byl příznivcem plzeňské dvanáctky, říká ředitel Velkopopovického Kozla

Publikováno:před 7 hodinamiAutor:Kamila SteinbachováZdroj:ČtiDoma.czVelké Popovice

Pivovar ve Velkých Popovicích dělá radost fanouškům piva. Zároveň poskytuje pracovní příležitosti obyvatelům Velkých Popovic i širokému okolí. Co si o pivě, které vaří myslí ředitel Petr Kofroň? A jak se ke své profesi vůbec dostal? Prozradil v exkluzivním rozhovoru pro ČtiDoma.cz.

Jak jste se dostal k práci sládka?
Vystudoval jsem Vysokou školu chemicko – technologickou. V průběhu studia jsem přemýšlel o svojí profilaci. Jelikož jsem z Plzně a v Plzni je velký pivovar, tak jsem se snažil dostat na katedru kvasné chemie a pivovarství. Během studia jsem dělal diplomovou práci přímo v plzeňském pivovaru. Po dokončení VŠCHT už jsem rovnou nastoupil v Plzni do Prazdroje.

Není to tedy nějaká rodinná tradice?
Bohužel není. V rodině nikoho spjatého s pivovarnictvím nemám. Jedině děda byl velkým příznivcem plzeňské dvanáctky.

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Protože jsem dlouhou dobu pracoval jako vrchní sládek, tak mám rád všechny naše značky. Vždycky záleží na příležitosti. Dost často piju Kozla. Když jdeme o víkendu někam do hospody, tak většinou pijeme ležáky. V Plzni si dám rád Prazdroj nebo Gambrinus.

Máte v pivovaru nějaké plány do budoucna?
Máme určitě velké plány. Souvisí to s tím, že se blížíme k sezóně. Pivovar je hodně sezónní záležitost, takže připravujeme rozjet provoz na vyšší výkon, tzn. rozšířit práci ve skladu a stačírně na čtyři směny. S tím souvisí přípravy, jako je nábor sezónních zaměstnanců.

Kolik lidí pracuje v pivovaru ve Velkých Popovicích?
Máme interní i externí zaměstnance. Interních zaměstnanců máme okolo 180. S těmi externími je to dohromady zhruba 260 lidí. Externí zaměstnance používáme převážně v logistice a ve skladech a částečně také ve stáčecích linkách.

To asi nebudou jenom lidé přímo z Velkých Popovic…
Ani interní zaměstnanci už dnes nejsou jenom lidé z Velkých Popovic. Polovina lidí je z Popovic a nejbližšího okolí. Stejná část lidí dojíždí třeba třicet, čtyřicet kilometrů od Popovic. Máme tady lidi z Nymburka, z Benešovska nebo z Vlašimi.

Co vás na vaší práci baví, a co vás naopak štve?
Upřímně mě baví práce s lidmi. V práci se potkám s celou řadou různých lidí. Máme dobrý program pro absolventy škol. Procházejí rok a půl tréninkovým programem. Je velice zajímavé se setkávat s touhle úplně novou generací, která přijde do pivovaru. Na druhé straně jsou staří fachmani, kteří tu dělají třicet, čtyřicet let. S těmi si zase mohu popovídat o tom, jaké to tady bylo dřív. Co mě naopak nebaví, je taková ta úředničina, které je poměrně hodně.

Když jste zmínil dlouhodobé zaměstnance, jaká je tady vlastně fluktuace?
Podle mě se fluktuace nedá vyjádřit jedním číslem. Zhruba polovina našich zaměstnanců jsou takvzaní držáci, kteří u nás již nějakou dobu pracují. Potom jsou tu sezónní zaměstnanci nebo lidé, kteří přijdou na rok a zase odejdou. Větší fluktuace je samozřejmě v logistice a skladech. Tito lidé dnes mají velkou nabídku. Kolikrát jsou nalákáni na vyšší mzdu. Část z nich se potom zase vrací. S tím se asi nedá nic dělat. Je to normální zákon trhu.

Pociťujete určité vlny na trhu práce?
Určitě. Díky tomu, že vznikají velké skladové areály kolem Prahy, je neustále nedostatek zaměstnanců v právě ve skladech a logistice.

Kdo si myslíte, že je váš typický zákazník?
Klasický zákazník Kozla bude pravidelný příznivec piva. Ten, kdo má rád určitou kvalitu, dokáže ocenit řemeslné pivo. Asi to nebude člověk, který preferuje výraznější hořkost piva, protože Kozel je v tomto směru takový správný střed. Určitě je to ale člověk, který se rád odmění za celodenní pracovní dřinu.

Z toho, co máte v současné době v nabídce, které z piv byste osobně doporučil?
Asi se najde příležitost pro každou značku. K pití takzvaně na žízeň se určitě hodí světlý Kozel desítka. Slavnostnější pití je jedenáctka nebo dvanáctka. V hospodách se dá také ochutnat buď kvasnicová jedenáctka nebo nefiltrovaný světlý Kozel. Tato piva jsou ne úplně všedními zážitky. Kdo má rád tmavé pivo, vybere si černého Kozla, což je jeden z nejoblíbenějších zástupců tmavého piva u nás. Dá se servírovat i jako řezaný, takže ho lze namíchat tak, jak si zákazník přeje.

Pivovarnické skupině Lobkowicz klesly tržby o necelou pětinu

Publikováno:před 8 hodinamiAutor:Dušan KütnerZdroj:E15.cz

Celkové tržby tuzemské páté největší pivovarské skupiny Pivovarů Lobkowicz klesly v prvním čtvrtletí o 17 procent na 199 milionů, tržby z prodeje piva se snížily stejnou mírou na 191 milionů. Pivovary Lobkowicz pokračují ve strategii omezování privátních značek a zvyšování marží.

Skupině ve většinovém vlastnictví čínské investiční skupiny CEFC se meziročně snížil i výstav o téměř čtvrtinu na 141 tisíc hektolitrů.

„Pokles byl způsoben zejména nižšími prodeji v obchodních řetězcích, především pak významnou redukcí dodávek piva jako privátních značek,“ uvedla firma ve zprávě pro pražskou burzu. Privátní značky v minulosti vyráběly pivovary skupiny ve Vysokém Chlumci a v Protivíně, mimo jiné značku Angus pro Lidl.

Firma také omezila intenzitu promočních slevových akcí v maloobchodě. Pozitivním výsledkem těchto kroků je podle firmy naopak zvýšení průměrné ceny za pivo za hektolitr a zvýšení marží. Meziroční pokles o šestadvacet procent potkal export, který obecně v posledních letech táhne tuzemský pivovarský průmysl.

V případě Pivovarů Lobkowicz jsou za úbytkem zejména nižší dodávky do Ruska způsobené devalvací rublu prodražující zahraniční pivo a změna distributora na Slovensku. K lepším výsledkům by mělo firmě podle výhledu pro letošek pomoci snižování nákladů a další omezování neziskových prodejů, tedy i zvyšování průměrné prodejní ceny na hektolitr.

Skupina také hodlá posilovat v regionech, kde jejích sedm pivovarů sídlí. I kvůli svému majoritnímu majiteli se snaží prorazit na čínském trhu. Již předloni na podzim byl v Tchien-ťinu spuštěn minipivovar vařící v licenci právě lobkowiczké pivo. Pokud se pilotní projekt osvědčí, počítá skupina s vybudováním celé sítě minipivovarů.

Originální salcburská kultura piva – podle staletých tradic vařeno

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:Žena-in.cz

Pivovarnictví má v Salcburku dávnou tradici. Vyvíjelo se od primitivní přípravy přes řemeslnou výrobu a následně průmyslovou výrobu v strojních pivovarech až po současnou moderní produkci. Přitom základní princip výroby sladu a piva zůstal stále stejný, pouze se měnilo strojně technologické vybavení a druhy sladů a piv.

V Salcburku se pivo vaří přes 500 let. Tuto tradici založili salcburští vládci knížecí arcibiskupové a dnes na ní úspěšně navazují moderní a kreativní sládkové. Ve městě a jeho okolí je v provozu deset pivovarů, v nichž se tradiční pivovarnické umění prolíná s moderními technologiemi. Salcburské pivo má tak vynikající kvalitu, že si na něm i ten nejnáročnější milovník piva zcela zaručeně pochutná. Již Wolfgang Amadeus Mozart si občas dopřál pořádný doušek čerstvě vařeného salcburského piva. V té době se mohl Salcburk pochlubit třinácti pivovary a ještě dnes připomínají mnohé cechovní štíty v historickém centru města tuto slavnou tradici. První úřední zmínky o pivovarnických živnostech v Salcburku, kterým bylo uděleno právo várečné, sahají až do 14. století. Tři z těchto historických pivovarů provozují své řemeslo až do dnešních dnů. Osvědčené recepty se v nezměněné podobě předávaly z generace na generaci a dnešní mistři svého umění sklízejí za kvalitu svého piva úspěchy i v mezinárodním měřitku.

Jedinečná rozmanitost a vynikající kvalita
Kdo dokáže ocenit vysoce kvalitní pivo a má rád rozmanitost chutí jednotlivých druhů, ten se bude v Salcburku cítit dobře. Každý z deseti salcburských pivovarů vaří své specifické pivo a každý z nich má jiné tematické zaměření. Jinou chuť má pivo v největším soukromém pivovaru v Rakousku, který byl založen v roce objevení Ameriky, a jinak chutná pivo z pivovaru, který jako jediný na světě vaří biopivo podle Demeterových principů. Jiné pivovary se zase proslavily svými inovativními postupy. Všechny však spojuje jedno: kvalita vody, z níž se pivo vaří. Domácí hora Salcburčanů Untersberg dodává nádhernou pramenitou vodu znamenité chuti! Pivo se pak podává v tradičních pivnicích a jejich stinných zahrádkách pod staletými stromy, ale také v moderních lokálech a restauracích.

Nejstarší dosud fungující pivovar v Salcburku je současně i největší soukromý pivovar v Rakousku. V roce 1492 naplnil Stieglův pivovar v srdci Starého města svým skvělým pivem první sud. Dodnes je pivo značky „Stiegl“ jedním ze symbolů Salcburku. Stieglův pivovar stojí v městské části Maxglan a zde se také návštěvníkům otevírá zcela jedinečný svět - Stieglův svět piva a pivovarnictví. Jde o největší expozici s pivovarnickou tématikou v Evropě, která zábavnou a zajímavou formou přibližuje 500 let starou salcburskou sladovnickou tradici. Rozsáhlá přehlídka pivovarnické kultury umožní za pomoci počítačem řízených informačních programů zevrubný pohled do svérázného světa vaření piva. Na závěr mají návštěvnici možnost ochutnat nejen pivo, ale i celou řadu Stieglových specialit. Pořádá se zde i mnoho kulturních akcí, k nimž patří například známý hudební festival „Salcburský džezový podzim“.

V roce 1621, a tedy jen o necelých 130 let později, byl založen pivovar augustiánských mnichů Augustiner Bräu v klášteře Mülln. Pivo se zde vaří ručně podle starého a velmi dobře střeženého receptu. Žádná moderní technika, vše je poctivá rukodělná práce. Pivo se plní do dřevěných sudů, skladuje v klášterních sklepích a čepuje do tradičních kamenných džbánků. Vlastní vodní elektrárna a historické náčiní potřebné k výrobě piva jsou v naprostém souladu s filozofií podniku. K pivovaru patří pivnice, která je nejen největší v Rakousku, ale také nejslavnější. Pro Salcburčany i hosty Salcburku je to doslova kultovní místo.

Nedaleko Salcburku v blízkosti keltského města Halleinu stojí Hofbräu Kaltenhausen, nejstarší dosud fungující pivovar v zemi. Založili jej v roce 1475 salcburští knížecí arcibiskupové a do dnešních dnů se v něm vaří vynikající světlé pivo. Tento pivovar má vůbec nejstarší pivovarnickou tradici ze všech zemí, v nichž se hovoří německy. Dnes je Hofbräu Kaltenhausen součástí akciové společnosti Brau Union Österreich AG, jedné z nejvýznamnějších pivovarnických společností ve střední Evropě.

Kreativní pivovary: Die WEISSE, Trumer Welt a Brauhaus Gusswerk

Podle starých receptur se vaří světlé pivo i v pivovaru Die WEISSE, který byl založen v roce 1901. Znalci piva si v tradiční pivnici pochutnávají na světlém „Bílém“ a originálním kvasnicovém a lehce zakaleném světlém pivu, které se plní do lahví s tradičním třmenovým uzávěrem. Kromě hlavní budovy pivovaru je v provozu i extravagantní moderní lokál „Sudwerk“.

Trumský soukromý pivovar je rodinný podnik v sedmé generaci sládků, který vaří pivo velmi specifické chuti. Kromě známého piva Trumer Pils se podnik proslavil také svou vlastní technologií otevřeného kvašení. Trumské pivo se úspěšně vyváží do zahraničí, například i do USA.

V pivovaru Gusswerkjdou sládkové a pivovarníci plně s duchem doby. Již více než deset let se zabývají ekologickým nebo chcete-li biologicky čistým pivovarnictvím. Gusswerk je první bio-dynamický pivovar na světě a jeho biopivo má i odpovídající špičkovou kvalitu.

Malé pivovary: s’Kloane Brauhaus, Raggei-Bräu, Allerberger a Isi-Bräu

Malé pivovary, které tvoří součást hostinců, mají jedno společné: pivo se zde vaří výhradně pro konzumaci ve vlastních hostincích a proto je možné si na nich pochutnávat jen zde.

s’Kloane Brauhaus je malý pivovar v Salcburku s kapacitou 380 litrů. Od roku 1998 se zde v omezeném množství vaří světlé pivo. Pivovar Raggei-Bräu v obci Anthering, pár kilometrů severně od Salcburku, byl v roce 2010 poctěn vyznamenáním „Brewpub roku“. Vaří se zde pšeničné pivo, pivo typu Bock (kozel), Kellerbier (sklepní pivo) a další speciální druhy na nejvyšší úrovni. Od roku 2005 mají hosté k dispozici venkovský hostinec Allerberger v městské části Wals, kde mohou ochutnávat silné jantarově zbarvené pivo Märzen, pšeničné pivo a sezonní piva. V malém pivovaru Isi-Bräu se vaří speciální pivo s názvem „Keller-Zwickl“.

Nejkrásnější pivnice
Ani sebelepší pivo si zákazník dostatečně nevychutná, pokud mu není podáváno s láskou ke své práci, hostům i k pivu samotnému. Prolínání a spojení mnoha faktorů tvoří jedinečný specifický vjem chuti piva. Ta je ovlivněna v první řadě pivem samotným, svou roli také hraje úroveň prostředí, obsluhy a samozřejmě způsob, jakým je pivo načepováno! Každé pivo chutná nejlépe, je-li čepováno do výčepu přímo ze sudů. Tradiční salcburské pivnice mají krásné stylové prostředí se zahrádkami, kde se pivo spolu s typickými regionálními lahůdkami o to lépe vychutnávají. A tak jsou historické pivnice, jako například Augustiner Bräustübl u kláštera Mülln ve stejnojmenné salcburské čtvrti nebo Stieglkeller na cestě vedoucí na salcburskou pevnost Hohensalzburg, doslova magnetem pro milovníky piva z celého světa. Zatímco se v Augustiner Bräu pivo čepuje do starých kamenných džbánků a podávají se k němu typické salcburské kulinářské speciality, které jsou zahrnuty v ceně, Stieglkeller nabízí fantastický výhled na celé Staré město salcburské. Obě pivnice jsou ideálním místem, pro příjemné posezení za vlahých letních večerů.

Na druhé straně řeky Salzachu najdeme v blízkosti zámku Mirabell pivnici „Zum fidelen Affen“ (U věrné opice). V jejích historických prostorách se podávají speciální piva a speciální typicky salcburské pokrmy. V této části města vítá své hosty také pivnice s velkou a příjemnou zahradou „Die WEISSE“. Patří k ní i hospoda s názvem „Sudwerk“, kde se většinou scházejí mladí lidé, neboť zde vládne dobrá nálada a pořádají se zde také akce, které přitahují mladé publikum.

Na okraji Salcburku v obci Anif stojí slavný pivní šenk „Friesacher Einkehr“, kde se rovněž všechno točí kolem točeného piva a vynikajících kulinářských lahůdek. Na nápojovém lístku jsou uvedeny skutečné pivní rarity, ve sklepích jsou uloženy nejrůznější druhy piv s vysokým procentem alkoholu a ve výčepu se čepují i zahraniční a velmi speciální druhy piv. Vyvrcholením každého večera je slavnostní narážení dřevěného sudu s pivem z pivovaru Augustiner Bräu. Podle starého obyčeje provází tento akt hlasité zvonění mosazného zvonce.

Salcburská pivní kultura v celé své rozmanitosti
S pivní kulturou v Salcburku a jeho okolí je možné se seznamovat na mnohý způsob. Některé pivovary zvou na ochutnávky piva, k nemuž se podávají i degustační menu. Jiné nabízejí svým hostům možnost uvařit si své vlastní pivo, jako je to v případě soukromého Trumského pivovaru. Za asistence odborníka zde budou návštěvníci zasvěceni do tajemství vaření piva a každý z nich pak může sám přiložit ruku k dílu. Ve Stieglově světě piva mohou hosté sledovat sládky při práci a poznat tak celý proces výroby piva. Program ve znamení piva pak doplňují nejrůznější tematické prohlídky za doprovodu diplomovaných znalců piva, pivní semináře, ochutnávky piva, prohlídky pivovarů nebo výpravy do historie pivní kultury v Salcburku.

V roce 2009 se zrodila „Via culinaria“, labužnická stezka napříč Salcburskem, která zavede poutníky do jednotlivých oblastí této krásné spolkové země za kulinářskými požitky nejrůznějšího zaměření. Vlastně jde o sedm kulinářských stezek tematicky rozdělených podle toho, zda člověk holduje masu, rybám, sýru, pivu nebo salašnickým pochoutkám. Renomovaná novinářka, která se zabývá testováním gastronomických zařízení, vybrala pro „Pivní stezku“ v rámci Via culinaria šest pohostinských zařízení, která nejlepším způsobem reprezentují salcburskou pivní kulturu. Další informace k projektu Via Culinaria jsou uvedeny na internetové adrese www.via-culinaria.com.

Salcburk – země zaslíbená pivu
Po celý rok se v Salcburku a Salcbursku pořádají akce zasvěcené pivu. Většinou jsou to tradiční lidové veselice, jako například Stieglova květnová slavnost se stavěním májky, Trumská pivní slavnost, každoročně v srpnu pořádaná oslava piva pivovaru Augustiner Bräu nebo „Festival rozmanitosti piva“, který se tradičně koná v září. Tato akce se zapsala do povědomí zúčastněných jako největší západoevropská degustace piva všech dob. Další informace jsou uvedeny na internetové adrese www.bierfestival.org.

Salcburk je též jediným místem na světě, kde lze získat diplom „pivního someliéra“, a centrem Sdružení konzumentů piva BierIG s působností v celém Rakousku. Další informace jsou uvedeny na internetových adresách www.biersommelier.at a www.bierig.org.

Podrobné informace o salcburské pivní kultuře najdou zájemci na internetové adrese www.salzburg.info/bierkultur. Zde jsou přehledně uvedeny veškeré informace o pivovarech a pivnicích, akcích a možnostech objednávek pobytů ve znamení pivní kultury. Tyto nové „pivní pobytové balíčky“ pro jednotlivce a skupiny je možné si objednat přímo prostřednictvím internetu. Zahrnují vždy dvě noci v ubytovacím zařízení, prohlídky pivovarů a tematické prohlídky města – vše za velmi atraktivní ceny.

Prazdroj je o krok blíže prodeji. Můžou ho koupit Číňané nebo Japonci

Publikováno:před 11 hodinamiAutor:ČTKZdroj:E15.czPrazdroj

Evropská komise schválila plánované převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Podmínkou však je, že AB InBev prodá skoro všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy zřejmě i Plzeňský Prazdroj. AB InBev, který je největším výrobcem piva na světě, transakcí získá třetinový podíl na světovém trhu s pivem. Zamýšlená akvizice ale v některých zemích světa naráží na obavy z narušení zdravé hospodářské soutěže.

Komise v předběžném vyšetřování zjistila, že transakce mohla ve své původní podobě vést k vyšším cenám prakticky ve všech zemích osmadvacítky, kde SABMiller dosud působil.

„Evropané koupí každý rok pivo za zhruba 125 miliard eur, takže i relativně malý cenový nárůst by spotřebitelům mohl způsobit citelnou újmu,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Bylo tudíž velmi důležité zajistit, že převzetí SABMilleru společností AB InBev neomezí konkurenci na evropských trzích z pivem,“ dodala.

Skupina AB InBev od počátku navrhovala, že se zbaví všech aktivit kupované firmy ve Francii, Itálii, Nizozemsku a Británii, aby tak zmírnila obavy Bruselu, že v těchto zemích získá příliš silné postavení na trhu. Skupina již přijala nabídku na odkoupení těchto aktivit od japonského pivovaru Asahi.

AB InBev rovněž nabídl, že se zbaví aktivit SABMilleru v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, aby rozptýlil další obavy komise, které se objevily v průběhu předběžného zkoumání dopadů transakce. Komise následně rozhodla, že plánované transakci dá zelenou, ovšem pouze pod podmínkou, že AB InBev všechny tyto závazky splní.

Značky z celého světa
Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, když belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa.

Podle nezávislého analytika a bývalého ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého bude mít o Plzeňský Prazdroj určitě zájem nizozemský Heineken i severoamerický pivovar Molson Coors. „Ale ani jeden z nich to nemůže dostat, protože každý z nich by měl na českém trhu 65 a více procent, takže by jim transakci neschválil český antimonopolní úřad,“ uvedl Veselý.

Heineken vyrábí v České republice především pivo Krušovice, zatímco pivovaru Molson Coors patří značka Staropramen. Skupiny by se tedy podle Veselého musely rozhodnout, že prodají své pivovary na českém území.

Číňané nebo Japonci
Jednou z možností je podle Veselého i to, že by Plzeňský Prazdroj koupily například čínské nebo japonské firmy. „Firma Asahi už zde vyrábí léta ve Staropramenu v licenci Asahi Super Dry pro Evropu, k tomu by mohlo dojít,“ dodal Veselý. Další variantou by pak byla japonská skupina Kirin. Japonci by se podle analytika k českému pivu chovali podobně jako současný vlastník SABMiller, tedy jako k „rodinnému stříbru“.

AB InBev, který vyrábí například pivo Stella Artois nebo Corona, získá plánovaným převzetím SABMilleru za více než 100 miliard dolarů (2,4 bilionu korun) třetinový podíl na světovém trhu s pivem. Sloučený podnik bude podle Evropské komise na globální úrovni prodávat dvakrát více piva a bude mít čtyřnásobný zisk než Heineken, což je současná trojka na světovém trhu s pivem.

Uvařte si vlastní pivo

Publikováno:před 11 hodinamiAutor:Petr HavelZdroj:Vitalia.czU Medvídků

Malé pivovary nabízejí kurzy vaření piva. Užijete si příjemný den a po čase můžete uctít návštěvu vlastním mokem. Výsledku se dočkáte zhruba po měsíci.

Uvařit si vlastními silami takové pivo, které je možné po dokončení procesu výroby s požitkem konzumovat, je snem mnohých milovníků pivního moku (když víte, jak na to, pivo se dá vařit i v paneláku). Právě takovou možnost pro ně představuje nabídka nejmenšího pražského minipivovaru U Medvídků, v historické části Prahy, kousek od Národní třídy.

Zájemci si tu mohou pivo uvařit pod dohledem zkušeného sládka Ladislava Veselého, který je mimo jiné držitelem ocenění Sládek roku 2009. Zážitek je to zajímavý, při procesu vaření člověk na vlastní oči, případně i na vlastní chuťové buňky, pozná různá mezistadia provázející vznik piva i pojmy, známé většině lidí už jenom z pohádky Dařbuján a Pandrhola.

Jak chutná mláto
Konkrétně pověstné mláto, vedlejší produkt výroby piva, který byl jako základ stravy v minulosti využíván chudinou. Dnešní mláto z průmyslových pivovarů by, pravda, mnoho kalorií svým strávníkům nedodalo – jde totiž o vyluhovaný slad, přičemž při průmyslové výrobě piva tato hmota moc cukru neobsahuje.

Mláto vznikající při individuální výrobě piva ale poměrně sladké je, a kdo chce, může jej ochutnat, stejně jako tekutinu, která je v zásadě dnes již známou sládkovou limonádou. To je pro změnu jakýsi sladký, teplý a celkem lahodný „ječný čaj“, který vzniká reakcí vody a sladu při zahřívání.

Vaření piva je hodně čekání
Samotná výroba piva, u které asistuje sládkovi veřejnost, není žádnou hektickou akcí. Poté, co se slad nasype do vody a dobře se promíchá, následují četná „neakční stadia“, kdy se voda se sladem postupně zahřívá, enzymy pracují a „vařiči“ čekají – a vzájemně spolu nebo s hovorným sládkem komunikují.

Celkem je třeba strávit na místě osm až deset hodin, čas si lze ale zpestřit kromě komunikace také stravou, která je součástí této zážitkové akce, včetně speciální „pivní zmrzliny“. Uvedený čas zahrnuje kromě prohlídky minipivovaru proces výroby piva od vystírání přes rmutování, zcezování až po chmelovar a následné chlazení mladiny a zakvašování. K tomu je pro veřejnost určený mikropivovar vybaven technicky unikátní dvounádobovou spádovou varnou, historickým měděným chladicím štokem s ruční pumpou a skleněnými kvasnými nádobami, které umožňují sledovat proces kvašení den po dni.

Zrání piva pak probíhá v KEG sudu většinou po dobu čtyř týdnů, poté si jej může zájemce odvést a v libovolné společnosti vypít. Každý, kdo proces absolvuje, obdrží kromě upomínkových triček také certifikát laického „výrobce piva“. Za jednu osobu zaplatíte šest tisíc korun, za dvě už ale jen osm tisíc korun – optimální jsou ale podle sládka Veselého právě dva až čtyři lidé, při velkém počtu osob totiž není pro všechny dostatek práce.

(Skoro) nejsilnější pivo světa a další speciály
Nabídka vlastními silami uvařeného piva není zdaleka jedinou atraktivitou pivovaru U Medvídků. I jako hosté mají zájemci možnost ochutnat velmi speciální piva, jako je pivo OLDGOTT – spodně kvašený polotmavý ležák s obsahem alkoholu 5,2 %. Jedná se o „živé“ pivo vyrobené pouze z přírodních surovin, nefiltrované a nepasterizované, s vysokým obsahem minerálů a vitamínů řady B.

Ještě zajímavějším pivem je pak X BEER 33 – podle webových stránek minipivovaru nejsilnější pivo na světě. Takový primát ale zřejmě medvídkovská třiatřicítka nemá – zejména v anglosaských zemích se vaří i piva o stupňovitosti 38 a více, v ČR nicméně nepochybně o nejsilnější pivo jde. Vyrobeno je přitom pouze z ječného sladu, hlavní kvašení probíhá v otevřených dubových kádích po dobu čtrnácti dnů, dokvašování pak v dubových sudech čtrnáct týdnů a poté po přidání speciálního kmene kvasnic probíhá druhotné kvašení dalších čtrnáct týdnů. X BEER 33 je nezaměnitelný ležák, který vyniká přírodní sladovou chutí s příjemným hořkým dozvukem. Vysoký obsah alkoholu (12,6 %) společně s vyšším chmelením výrazně urychlují vstřebávání alkoholu do krve. Pivovar proto doporučuje opatrnou konzumaci. S pivem „X BEER 33“ se ale každý nesetká – minipivovar jej vaří jen jednou měsíčně, takže ne vždy je tento originální (a skutečně hodně sytý) nápoj k dispozici.

Prazdroj bude mít nového majitele, schválila Evropská komise

Publikováno:před 11 hodinamiAutor:ČTKZdroj:Lidovky.czPrazdroj

Evropská komise schválila plánované převzetí druhého největšího pivovaru na světě SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev. Podmínkou však je, že AB InBev prodá skoro všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy zřejmě i Plzeňský Prazdroj. Vyplývá to z úterního sdělení EK.

EK podmínečně schválila chystané převzetí majitele Prazdroje

AB InBev, který je největším výrobcem piva na světě, transakcí získá třetinový podíl na světovém trhu s pivem. Zamýšlená akvizice ale v některých zemích světa naráží na obavy z narušení zdravé hospodářské soutěže.

Den otevřených dveří v Pivovaru Ferdinand

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:BenešovDnes.czFerdinand

Pivovar Ferdinand otevře své brány nejen na pivovarský dvůr. Tento pátek 27. května si tak návštěvníci budou moci projít celý areál a také nahlédnout do útrob místního pivovaru, především do varny, spilky a do sklepů, kde končí a v ležáckých tancích čeká pivo na své konzumenty.

V tento den bude možné ochutnat veškerý Ferdinandův sortiment včetně všech speciálů v nefiltrované podobě. Celý pivní zážitek jistě umocní nově získané ocenění TOP Delikatesa, kterou na další 4 roky získal polotmavý speciál Sedm Kulí. K tomu všemu zahraje Český Šraml pod taktovkou Jana Slabého.

Benešovský pivovar je hned vedle vlakového i autobusového nádraží, což jistě může potěšit návštěvníky z Prahy či dalších lokalit, kteří si tak budou moci Den otevřených dveří bezstarostně užít. Jednodenní vstupné do areálu stojí 50 Kč a současně každý platící má nárok na jedno pivo nebo limonádu zdarma. Areál se všem zájemcům otevře v 15 hodin, poslední prohlídky pivovaru končí v 19 hodin.

Smutní Česko, Řepka i Čvančarová. Zemřel ´pivní král´ Vladimír Černohorský

Publikováno:včeraZdroj:Prásk!

U baru před ním ustoupil i potetovaný drsňák Tomáš Řepka, odolal magicky přitažlivé Vice Kerekes, sbalil Jitku Čvančarovou. To byl bohužel poslední úspěch nekorunovaného pivního krále, herce Vladimíra Černohorského.

Celou první polovinu května snad nebyla na televizních obrazovkách v Česku nikoho vidět víc než pražského herce Vladimíra Černohorského. Postarší muž, který pocházel ze středočeských Votic a do Prahy se přestěhoval kvůli práci, odešel právě během pro české barvy nepříliš úspěšného šampionátu.

„Kamarádili jsme se dlouho, i když jsme se v poslední době tolik nevídali, protože Vláďa žil v Praze,“ řekl deníku Aha! jeden z jeho přátel z rodného městečka.

Podle kamaráda, kterého vypátrali novináři, byl příčinou úmrtí únavový syndrom, kvůli kterému měl vladimír Černohorský deprese. Ty ho nakonec dohnaly až ke smutnému konci.

„Co se stalo, vím vlastně jen z doslechu – co se tady po Voticích povídá. On trpěl nějakým únavovým syndromem, na to měl i omezenou pracovní schopnost. A ta nemoc ho prý zachvátila takovým způsobem, že ho to dostalo do depresí a výsledek byl to, co se stalo. Myslím, že na tom něco bude, že příčinou byly deprese,“ dodal ještě Vladimírův kamarád.

Smutný skok zaskočil také Černohorského kolegy, s kterými pracoval. „Je mi to obrovsky líto a celé rodině vyjadřuji upřímnou soustrast. Respektuji soukromí rodiny a k dané záležitosti už se nebudu více vyjadřovat,“ nechala se v deníku Blesk slyšet herečka Jitka Čvančarová.

Pivovar si postavil pivovod. Vše začalo jako vtip

Publikováno:před 2 dnyAutor:ČTKZdroj:Týden.cz

Xavier Vanneste, dědic dynastie pivovarníků ve středověkém městě Bruggy, se jednoho jarního rána probudil, podíval se z okna a na ulici zahlédl dělníky pokládající podzemní sítě kabelů před jeho domem, který se nachází na stejném starověkém náměstí, jako jeho pivovar. A najednou ho to napadlo - pivovod.

"Okamžitě jsem si uvědomil, že tohle je řešení," řekl Vanneste listu The Wall Street Journal (WSJ). Flotila nákladních aut pivovaru totiž měla problémy s průjezdem úzkých dlážděných uliček města a situace byla od roku 2010, kdy pivovar přesunul svoji stáčírnu ven z města, stále horší.

"Vše začalo jako vtip," dodává Vanneste. "Nikdo nevěřil, že to bude fungovat." Po čtyřech letech je potrubí jen několik týdnů před dokončením. Táhne se v délce tří kilometrů od pivovaru De Halve Maan v centru do stáčírny v průmyslové oblasti. Bude schopno přepravit 6000 litrů piva za hodinu. Stovky jízd nákladními auty již nebudou nutné.

Nedlouho poté, co projekt oznámil, začali obyvatelé města snít o odčerpávání piva pro svoji osobní potřebu. Místní satirická televize dokonce přišla s kanadským žertíkem a uvedla, že lidem žijícím blízko trasy budou moci být instalovány do jejich domů pípy. To však Vanneste vyvrací a upozorňuje, že nebude možné se napojit na pivovod ani nelegálně, protože je z polyetylénových trubek. Ty jsou podle něj silnější než ocel.

Zájem veřejnosti o projekt mu však vnukl jiný nápad. Rozhodl se částečně financovat investici ve výši čtyři miliony eur (108,1 milionu Kč) nabídkou celoživotních dodávek piva. Získal tak od milovníků piva na projekt 300 tisíc eur (8,1 milionu Kč). Zájemcům byly nabídnuty tři možnosti. Nejdražší, zlaté členství, které stojí 7500 eur (203 tisíc Kč), opravňuje držitele k tomu, že celý život bude denně dostávat lahev piva Brugse Zoot o objemu 325 ml, jehož maloobchodní cena je 1,7 eura (46 Kč), a k tomu obdrží 18 personalizovaných sklenic.

Jedním z 21 lidí, kteří se rozhodli přispět k investici, je Philippe Le Loup, který provozuje restauraci na náměstí Simo Stevin, několik stovek metrů od pivovodu. Jeho podnik prodá přes 7000 litrů piva Brugse Zoot ročně. Le Loup ale říká, že by dal raději přednost přímému napojení na pivovod, které by mu ušetřilo spoustu tahání pivních sudů. Nicméně kromě piva pro sebe koupil i bronzové členství v ceně 220 eur (6 tisíc Kč) pro všech svých 12 zaměstnanců. Členství je opravňuje k získání lahve piva o objemu 740 ml ročně po celý život.

"Celkem jsem investoval přes 10 tisíc eur," říká 35letý místní rodák. "Vypočetl jsem, že když si budu vyzvedávat všechna svá piva zdarma 15 let, investice se mi vrátí," uvádí s tím, že hodlá většinu těchto piv vypít sám. "Až mi bude 50, začnu vydělávat," dodává.

Místní pivovod je inspirací i pro město. Bruggy loni navštívilo 6,6 milionu turistů a již dlouho hledá město řešení, jak omezit dopravu v historickém centru, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Starosta města Renaat Landuyt považuje pivovod za průlom a zvažuje výstavbu dalších produktovodů pro jiné komodit, včetně čokolády, která je jednou z dalších ceněných komodit v Belgii.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů a návštěvníků stránek.25.05.2016 15:383.535/3.535