Novinky a zajímavosti ze světa piva

Letošní ročník bude ve znamení pivních speciálů a kančího se šípkovou
„Česká hospoda je součástí naší kultury – naší národní identity,“ zní heslo již čtvrtého ročníku Dnů českého piva, do kterého se na přelomu září a října zapojí více než šest tisíc hospod a restaurací po celé ČR. Jejich návštěvníci si tak budou moci pochutnat nejen na pivních speciálech, ale i na hlavní kulinářské specialitě – kančím se šípkovou omáčkou.

Dny českého piva budou v letošním roce probíhat od 23. září do 1. října. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident České republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Cílem Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), který Dny českého piva organizuje, je vybudovat dlouhodobou tradici oslav piva jako národního nápoje a spojit tyto oslavy s připomínkou svatého Václava, patrona českého piva. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich prostřednictvím chceme podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Do oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Zúčastněné podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky pivovarů.

Češi jsou na své pivo hrdí
Z červencového průzkumu* ČSPS vyplynulo, že pojem „české pivo“ si většina oslovených spojuje s kvalitou a vlastnostmi českého piva, českou kulturní tradicí a rovněž v této souvislosti uvádí, že je pivo nejoblíbenějším českým nápojem.

Průzkum rovněž ukázal, že přes 80 procent respondentů je hrdých na pověst českého piva v zahraničí. Jeho rostoucí oblibu v ostatních zemích dokazují i statistiky. „Zatímco produkce tuzemského piva díky jeho exportu stoupá, spotřeba piva v České republice dlouhodobě stagnuje, v přepočtu na obyvatele je to 143 litrů piva za rok,“ uvádí František Šámal a dodává: „Přesto jsme ve spotřebě piva první na světě.“

Poklesly zejména prodeje piva v restauracích a hospodách. Z deseti prodaných piv jsou pouze čtyři piva vypita v restauraci nebo hospodě. „Věříme, že Dny českého piva pomohou tomu, aby si lidé na načepovaný půllitr své oblíbené značky zašli častěji. Češi milují české pivo a českou pivní tradici. Víme, že do své oblíbené hospůdky, která je zejména na menších městech a vesnicích centrem společenského a kulturního života, sice chodí méně často než dříve, ale stále rádi,“ tvrdí Šámal.

Česká klasika: kančí se šípkovou
Při letošních Dnech českého piva si návštěvníci vybraných podniků vedle pivních speciálů pochutnají i na dobrém hlavním jídle. Tím je kančí pečeně se šípkovou omáčkou a hříbkovým knedlíkem podle receptu držitele ocenění Bib Gourmand prestižního Průvodce Michelin šéfkuchaře Tita Eliáše. „Zvolili jsme českou klasiku. Zvěřina obecně obsahuje více bílkovin a zároveň menší množství tuku. Je vhodná k výraznějším druhům piv s vyšším obsahem chmelu,“ vysvětluje Eliáš a dodává: „Přímo ke kančímu se potom hodí tradiční české ležáky.“

Další informace i seznam podniků zapojených do Dnů českého piva 2016 a jejich speciálních nabídek je průběžně aktualizován na webu: www.dnyceskehopiva.cz.

V největším vídeňském obchodním domě Lugner city probíhájí Dny českého piva. „Je to velká příležitost v boji s globálními pivovary, které zneužívají svého postavení na trhu. Tato prezentace malých pivovarů snad pomůže k nalezení nových odbytišť,“ řekl Jiří Janeček, který zde prezentuje privátní značku Malý Janek.

„Malým pivovarům se jen velmi těžko daří prosazovat na trhu proti europivovarům a proto jsme rádi za podobné akce,“ doplnil Petr Ugrin z pivovaru Gwern.

Minipivovarů v Česku stále přibývá, za poslední rok se jejich počet zvýšil zhruba o čtvrtinu na 280. Celková produkce nejmenších loni vzrostla o třetinu. Přestože je jich zhruba šestkrát více než velkých pivovarů, jejich podíl na výrobě piva v Česku je odhadován zhruba na jedno procento.

„Bohužel se nacházíme v prostředí ovládaném světovými pivovary, které vaří euro pivo a pomocí dotací a smluv si udržují odbytiště. Jen těžko se mi prodává pivo do hospody, která je pod smlouvou a má zakázáno čepovat jiná piva. Jsem rád, že můžu být ve Vídni a prodávat naše pivo a doufám, že získáme i nového odběratele,“ doplnil Filip Hovorka z Přátelského pivovaru Malešov.

Malé restaurační pivovary nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny. Jejich pivo je v průměru o deset až 50 procent dražší, než pivo od velkých výrobců. „Snažíme se vařit poctivé české pivo a jen těžko konkurujeme proti velkým nadnárodním pivovarům, kde zisk je na prvním místě. Naše pivo vaříme z kvalitních surovin . Vídeň nám snad pomůže přesvědčit zákazníky, že kvalita je na prvním místě,“ poznamenal ve Vídni Radek Borseník z pivovaru Hladov. Zpropagovat české minipivovary v zahraničí chce i Miroslav Sedláček z pivovaur Kounice.

Minipivovary se snaží zákazníky lákat na jiný typ piva, než je světlý ležák, který je v Česku i celosvětově nejrozšířenější. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit speciály či ochucená piva.

„Vlastním malinký pivovar s varnou 230 litrů a vše si dělám sám. Pivovar buduji postupně, nechci se zadlužovat, a věřím že se s kvalitou prosadím na těžkém českém trhu,“ prozradil svou filozofii majitel, sládek, distributor z Pivovaru Lišák Jan Michalík.

Téměř 400 tisíc lidí navštívilo letos do konce srpna trasu pivovaru Plzeňský Prazdroj, Pivovarské muzeum v Plzni, Plzeňské historické podzemí a další doprovodné programy a akce v Plzeňském Prazdroji. Podle statistik agentury Czech Tourism jsou prohlídkové trasy Plzeňského Prazdroje šestou nejvyhledávanější turistickou destinací v ČR a letos opět obhájily prestižní Certifikát výjimečnosti (Certificate of Excellence), který uděluje největší světový cestovatelský portál – TripAdvisor. Úspěšným létem však sezona pro pivovar nekončí, do konce roku ožije celou řadou zajímavých akcí.

„Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni jsou unikátní destinací, kterou navštěvují milovníci piva a historie z celého světa. Certifikát výjimečnosti je významné ocenění, které udělují samotní návštěvníci na základě vlastní zkušenosti a spokojenosti, a trasy Plzeňského Prazdroje získaly Certifikát výjimečnosti v každém ze šesti doposud konaných ročníků. Toto ocenění nám zároveň přivádí další návštěvníky, kteří se o našich trasách dozvědí právě díky skvělým hodnocením z portálu TripAdvisor,“ vysvětluje Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradice Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj připravil na léto řadu zajímavých akcí, které vyvrcholily prázdninovým hudebním festivalem s názvem Léto v Prazdroji. Letošní, již 13. ročník, přivedl na nádvoří pivovaru více než 22 tisíc lidí.

Pivovar i na podzim láká návštěvníky za kulturou, zábavou či poznáním. Ve středu 28. září proběhne tradiční Svatováclavská vyjížďka motorek, která na nádvoří pivovaru přivede stovky motocyklů různých značek i jejich obdivovatele.

Sobota, 1. října bude patřit oslavě narozenin piva Pilsner Urquell – Pilsner Fest oslaví již 174. výročí uvaření první várky plzeňského spodně kvašeného ležáku. Připraven je bohatý hudební a doprovodný program a také speciální prohlídky pivovaru, které návštěvníky zavedou mimo obvyklou prohlídkovou trasu.

Dne 4. října pořádá Plzeňský Prazdroj koncert v katedrále sv. Bartoloměje u příležitosti 174. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Navazuje tak na dlouhou tradici, kdy se právovárečníci a další významné osobnosti města scházely k oslavě zrození plzeňského piva.

Pivovarské muzeum v Plzni a Plzeňské historické podzemí nabídnou nové výstavy a cyklus workshopů Podzimní inspirace.

Konferenční a společenské centrum SECESE bude od listopadu do dubna hostit cyklus koncertů a vystoupení řady zajímavých hostů. Nebudou chybět cestovatelské přednášky, komediální vystoupení a mnoho dalšího. Program se nyní připravuje.

Realizační tým Pardál festu oslovil posluchače tím nejlepším, co nabízí naše big-beatová scéna a v poslední zářiové sobotě vehnal do pavilónu výstaviště přes tři tisíce nažhavených fanoušků. Město tak ožilo tvrdým rockem a pivo teklo proudem.

O úvod festivalu se postarala pražská formace Všichni Svatí. Začátek to byl hodně volný. Neškodný rokec, ovšem precizně zahraný i odzpívaný. Nicméně bez momentu překvapení nebo invence. Nakonec ale kapela nevděčnou roli „otvíráku“ zvládla dobře a navnadila příchozí posluchače.

S nástupem vimperských Narttu to na pódiu o generaci omládlo, ale na stylu se toho moc nezměnilo. Kapela sama se netají tím, že se snaží hrát pro ženský. O svém stylu vtipkují, že hrají women rock – wom rock. A tak to i vypadá na prknech. Opět je třeba říct, že hudebně je skupina zručná a vlastně jí není co vytknout. Ovšem u mě sráží dojem až příliš často vsazené přeslazené melodie, stejně tak na mě občas působí i zpěv.

Prague Conspiracy se objevila podruhé v krátkém čase v našem městě a na tomto festivalu se vyjímala hned několika prvky. Byla jedinou kapelou, která celý set odzpívala čistě v angličtině a také jedinou kapelou, kde mikrofon obsluhovala zpěvačka. A nutno dodat, že zpěvačka velice půvabná. Ledy se hnuly i stylově. Přidalo se více na rychlosti a halou se rozezněl rockenrollový rytmus. Příjemná vzpruha. Oproti předchozímu vystoupení před K2 měla kapela trošku tvrdší zvuk, což jen přidalo na dynamice, jinak se vystoupení nelišilo.

První velký tahák festivalu byla sebranka sdružující se pod názvem Krucipüsk. Zprvu kapela čerpala z pozdější formy. Svérázná komunikace s fanoušky může někomu přijít zhýralá, někomu vtipná. Já jsem z té druhé skupiny a nechal se bavit Hájíčkovými výpady. Zvuk se zocelil a místy to skutečně pořádně jiskřilo. Novější tvorba kapely nic neříká a tak pro mě bylo vystoupení zajímavé až v závěru, kdy se přehrávaly věci z alba Druide. Na této placce je i největší hit kapely. Muzikanti se nechali přivolat ze zákulisí a v momentě, kdy se rozjely první tóny skladby Láska je krurva, fanoušci byli u vytržení. Netřeba snad ani psát, že tuhle píseň Hájíček ani nezpíval, to zvládlo publikum. Krucipüsk dal festivalu divočejší tvář.

Z té čerpala další smečka Doga. Ruce nahoru a už se jelo. Kapela také odehrála první věci z alba Detox a kvůli tomu na nás vyběhla v plynových maskách. Nic originálního, ale je třeba se na to dívat s nadsázkou. Doga se zasadila i o to, aby to na podiu dobře vypadalo a vše pořádně svítilo. Stačí před bedny postavit světelné imitace velkých větráků a hned scéna vypadá jinak. Tady se pro změnu čekalo na skladbu Nejsi nevinná, která kapele otevřela před více jak dvaceti lety bránu mezi big-beatovou smetánku. Nechyběly ale ani jiné známé songy jako například Poletuju nebo Od soumraku do úsvitu. Naopak chyběla zpěvná Popojedem.

Klasiku ze svých rukávů poté vytřepali Wlada Gang. O čistě vlastní tvorbě u této kapely nemůže být příliš řeč, ale i tak si našlapaný pavilon T užíval každý song. Walda Gang vsadil na osvědčené pecky a hala z plna hrdla zpívala. Zrzi Zrzi, Svařák, Eldorado, to jsou pecky, které publikum dostaly nejvíce do varu. Atmosféra splňovala nejpřísnější měřítka, ale vrcholu dosáhla až s kapelou další.

Tou byli poněkud tvrdší Škwoři, kteří zahráli na vážnější notu. Kapela, kterou bezpečně poznáte už po prvních pár notách. Bohužel s přibývající tvorbou se jednotlivé songy začínají sobě navzájem podobat, ale to při živém vystoupení prakticky nepoznáte. Pod hledištěm to vřelo a především starší pecky vyvolaly největší odezvu. I přesto, že pavilon řval Sraž nás na kolena, většina zůstala stát a vychutnala si i další program.

Poněkud volnější tempo nastolili slovenští Desmod, ale i ti si našli v početném davu své fanoušky a předvedli slušnou show. Bohužel ale nastal lehký odliv diváků. Že největší taháky dohráli bylo skutečně znát, přesto ale atmosféra byla stále slušná.

Jako poslední vystoupili Rammstein tribute show a to byla skutečná odměna pro ty, kteří vydrželi až do konce. Byť podobným revivalovým kapelám neholduji, musím uznat, že tahle česká partička má po technické stránce vše dotažené k dokonalosti a udělala tak za celým Pardál festem slušnou tečku.

Pivní pouť v sobotu ovládla Černou Horu. Letos se uskutečnila už podvacáté. Pivo teklo proudem, zájemci si mohli také prohlédnout pivovar a na vlastní oči vidět, jak se oblíbený nápoj vyrábí.

Kromě ochutnávky piva lidé přišli i na koncerty. Zahrály například kapely Sto zvířat nebo Horkýže Slíže. „Jsem tu letos poprvé. Nejvíc jsem se těšil na kapely a samozřejmě na ochutnávku piva. Nejlepší je podle mě pšeničný speciál," sdělil Vytlačil Lukáš z Pardubic.

Další velké pivovarnické skupiny v Česku zatím nebudou zvyšovat ceny jako Plzeňský Prazdroj, který zdraží od října všechny své nápoje o víc než tři procenta. Loni se v Česku vyrobilo historicky nejvíc piva - přes 20 milionů hektolitrů. Posílil hlavně vývoz.

Od příštího měsíce by například desetistupňové pivo mohlo vyjít restaurace o 60 haléřů dráž, dvanáctistupňové pak o korunu. „Změna se týká jak baleného, tak i sudového a tankového piva a ostatních nápojů z naší produkce,“ konstatovala mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Podle majitele Dejvické sokolovny, kde se čepuje plzeňské pivo, vyšší cena zákazníky nejspíš neodežene. „Je to minimální zdražení, dva roky se nezdražovalo, takže si nemyslím, že to bude mít nějaký vliv,“ říká Michal Zvěřina.

Velké pivovary se zatím ke zdražování nepřidaly. Některé už letos s cenami nahoru mírně šly, jiné zatím změnu neplánují. „Naposledy jsme zdražovali na jaře tohoto roku, a to pouze vybraná balení piv,“ sdělil mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Výroba piva v loňském roce poprvé překročila hranici 20 milionů hektolitrů, výstav piva tak vzrostl o 2,2 procenta. Významně k tomu dopomohl rekordní prodej piva na export. Meziročně vzrostl o 13,3 procenta. Na druhou stranu spotřeba piva v tuzemsku dál stagnuje.

Vyvážené pivo nejčastěji končí na Slovensku a v Německu. Mezi další země pak patří Polsko, Švédsko, Velká Británie, Maďarsko, Rusko, Rakousko, USA nebo Jižní Korea.

Když Jack Lamb chodil do třetí třídy, učitelka žáky požádala, aby napsali, čím by se chtěli stát, až vyrostou. „Nejmladší CEO na světě,“ napsal Jack Lamb na kartičku, kterou má jeho matka dodnes schovanou v krabici. A nyní mladík může pouze žasnout nad tím, jak se všechno vyvinulo.

Jack se měl po ukončení studia stát součástí marketingového týmu ve společnosti Microsoft, jehož úkolem by bylo propagovat Xbox. Už byl rozhodnutý, že se přestěhuje zpět do rodného Seattlu a začne pohodlný život v bublině internetových technologií. Vždy chtěl být jako otec, a tak by si tento sen konečně splnil.

Jakmile se Jack prošel kancelářskými prostory ve společnosti Microsoft, uvědomil si, že tato práce není nic pro něj.

Odešel z práce ještě dříve, než do ní nastoupil. Nicméně neměl žádný alternativní plán, ale jedním si byl jistý. Chtěl žít na jiném místě než v Seattlu, a tak se přestěhoval do 145 kilometrů vzdáleného Bellinghamu, bývalého hornického města u kanadské hranice. Toto město je charakteristické outdoorovým a uvolněným životním stylem.

Hledal, v čem by mohl podnikat. Věděl, že chce budovat vlastní společnost, ale nevěděl, co za společnost by to mělo být. Chtěl dělat něco rukama, do čeho by zapojil design a umění. Zpočátku uvažoval o vinařství či pekařství.

V létě roku 2012 seděl se svými přáteli u piva, když dostal nápad, díky němuž se stal úspěšným podnikatelem. Ve městě byla pivní scéna v počátcích. Jack si uvědomil, že zde žije tolik žíznivých lidí, ale je zde obrovský nedostatek piva.

Jack se svými partnery – Frankem Trossetem a Patem Haynesem – začali vařit pivo v suterénu domu jejich rodičů. Brzy se přestěhovali do garáže. A nakonec Frankův bratr Boe, který se stal čtvrtým majitelem pivovaru, postavil vlastníma rukama hospodu, ve které začali vařit vlastní pivo. Hospodu postavil za osm měsíců, přičemž k jejímu otevření došlo v roce 2014.

V květnu 2014 byl otevřen pivovar zvaný Aslan Brewing Co., jeden z prvních severozápadních organických pivovarů, jejichž majitelé byli mladší 30 let.

Jack se stal CEO ve 23 letech, takže byl dost mladý a možná i nejmladší generální ředitel na světě.

Pivovar, který má ve varně 15 kádí, vyhrál zlaté medaile od North American Brewers Association a v soutěži Washington Beer Awards.

Své brány dnes v 15 hodin otevřou Žluté lázně v Podolí návštěvníkům druhého ročníku Pražského Oktoberfestu, který do tohoto areálu i letos přiveze originální bavorská festivalová piva a další tradice.

Dvoudenní pivní festival nabídne šest druhů mnichovských piv. Chybět nebudou druhy jako Spaten, Augustiner, Hofbräu či Paulaner. K ochutnání bude také pšeničný mok Paulaner Weissbi

Přichystáno je i tradiční bavorské občerstvení jako například bavorská sekaná, klobásy, preclíky či bratwurst. K pivu i pochutinám bude milovníkům piva hrát i tradiční bavorská hudba a chybět nebude ani obrovský pivní stan.

Labužníci se mohou těšit na české a bavorské občerstvení, sekanou, klobásy, preclíky a typické bratwursty. V pivním stanu u Tančírny návštěvníci ochutnají šest druhů piv z mnichovských pivovarů o stupňovitosti od 13 stupňů.

Oktoberfest je známý jako největší pivní festival na světě. Každý rok na něj zamíří na Tereziánskou louku do bavorského Mnichova šest miliónů návštěvníků. Tato tradice se datuje již od roku 1810.

Ten pražský se od mnichovské akce bude lišit především poloviční cenou piva a možností čepování i do půllitru. To znamená zhruba 5euro/litr, 2,5euro/0,5l. Brány pražského festivalu se dnes otevřou v 15 hodin a v sobotu 24. září již od 14 hodin. Konec je vždy o půlnoci, za vstup se nic neplatí.

Navíc vybraní návštěvníci, kteří dorazí v tradičním bavorském kroji – lederhose v případě pánů či dirndlu v případě dam, se mohou těšit na to, že je pořadatelé pozvou na pivo zdarma.

V Segro Logistics Parku v Hostivicích vyrostou dvě nové budovy. Smlouvu na vybudování skladu o rozloze 3500 metrů čtverečních uzavřel pivovar Lobkowitz, který má v plánu sem v průběhu příštího roku přestěhovat svoji distribuci. Část druhého skladu, který je již ve výstavbě, si pronajme expresní balíková služba GO! Express & Logistics.

Společnost Pivovary Lobkowitz Group, která vede skupinu sedmi pivovarů, mimo jiné značek Klášter, Černá Hora, Platan a Ježek, přestěhuje své distribuční aktivity do průmyslového parku v Hostivicích, který získal ocenění Nejlepší logistický park roku 2016 v České republice. Výstavba by měla začít v nejbližších měsících.

Ve výstavbě pak již je další budova o velikost 3500 metrů čtverečních, kde již podepsala smlouvu na pronájem 1300 čtverečních metrů mezinárodní společnost GO! Express & Logistics. Zbývající část je budována spekulativně. Společnost Segro také prodloužila smlouvu se společností Schachermayer. Jde o pronájem více než 5700 metrů čtverečních plochy, kde se nachází showroom, skladovací prostory a také česká centrála této rakouské firmy.

V příštích letech vyroste dalších sedm budov
Segro Logistics Park Prague byl založen v roce 2006 a do současnosti zde vzniklo 126 tisíc metrů čtverečních skladovacích prostor. Většina z nich je pronajatá šestnácti zákazníkům. „Český trh, společně s polským, je jádrem podnikání společnosti Segro ve střední Evropě. Pražský park se rychle rozvíjí, právě jsme zahájili pátou etapu rozvoje a ve výhledu je sedm dalších nových budov,“ uvádí Magdalena Szulc, Business Unit Director pro střední Evropu. Nabídka společnosti Segro v Praze zahrnuje jak malé skladové prostory od 350 metrů čtverečních, tak standardní velké boxy a build-to-suit projekty.

V Evropě SEGRO vlastní nebo spravuje v deseti zemích nemovitosti o rozloze 6 milionů metrů čtverečních. Společnost expandovala na středoevropský trh v roce 2006 a dnes zde vlastní v devíti lokalitách Polska a České republiky celkem patnáct parků.

Dnes večer začne čtvrtý ročník Dnů českého piva. Restaurace a hospody po celé zemi budou po týden nabízet pivní speciály a menu. Navštíví je také sládci, kteří budou hovořit o svých výtvorech a celkově o české pivní kultuře. Do akce se zapojí přes 6000 provozů. Akce skončí v sobotu 1. října Nocí otevřených pivovarů, zapojení výrobci připraví přednášky o pivu či noční prohlídky. Akce se koná v časové blízkosti svátku svatého Václava, patrona pivovarnictví.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

„Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv kritickou. Stále totiž ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Oficiální zahájení má akce však již za sebou. V úterý si slavnostně připili zástupci oboru v Národním domě na Vinohradech letošním ležákem roku.

Čerstvý chmel
Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. „Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Pivovarníci z Velkého Března uvařili speciální polotmavé pivo Märzen. K dispozici bude 800 hektolitrů, o 100 hektolitrů víc než loni. „Speciální polotmavé pivo jsme vařili letos v březnu, a to tradičním způsobem na dva rmuty v původní měděné varně z roku 1933. Pivo dále kvasilo v otevřených kádích na spilkách a skutečně dlouhých 150 dnů leželo ve sklepech," konstatoval vrchní sládek a ředitel pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. „Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v ČR vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.