Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

8 naprosto úžasných způsobů, jak pivo změnilo celý svět

Publikováno:před hodinouZdroj:JenProMuže.cz

Pivo. Národní nápoj nás, Čechů. Věděli jste, že tenhle zlatavý mok ale dokázal měnit svět?

08. – Díky pivu máme velké pyramidy v Gíze
Když před 5000 lety faraón Chufu usedl na egyptský trůn, uvědomil si, že až umře, jeho duše bude potřebovat nějaký pořádný bejvák po zbytek časů. Všechny dobré pyramidy už byly zabrané, takže se rozhodl nechat si postavit 138 metrů vysoké monstrum. Monstrum, které bylo nejvyšší lidmi postavenou stavbou po celých 4000 let.
Aby bylo něco takového možné postavit, bylo k tomu potřeba mezi 20 a 30 tisíci pracovníky, kteří makali v egyptském horku celých 23 let v kuse. Práce to nebyla lehká. Byla k ní potřeba trocha motivace, zejména, když dělníky byli převážně farmáři, kteří na pyramidě pracovali ve volném čase. Co bylo tou motivací? Podle odhadů zhruba 876 milionů litrů piva.
„Byl to zdroj živin, osvěžení a odměna za těžkou práci,“ říká doktor Patrick McGovern, profesor antropologie na University of Pennsylvania. „Pivo se dávalo jako výplata. Kdyby došlo, dojde ke vzpouře. Pokud by nebylo dostatku piva, pyramidy by nikdy nevznikly.“

07. – Díky pivu máme bublinkatou vodu
Joseph Priestley byl známý anglický chemik, který publikoval neuvěřitelných 150 prací o vědě, teologii, politice a filozofii. V roce 1767 se přestěhoval do města Leeds a bydlel hned vedle pivovaru. Byl zvídavý, takže majitele přemluvil, aby si mohl prohlédnout, jak pivovar funguje a neuvěřitelně ho fascinovaly plyny, které stoupaly z pivních sudů. Od majitelů si vyjednal povolení na pár experimentů.
Zjistil, že když na sudy vylije vodu, vytvoří to sladkou, bublinkatou chuť. V roce 1772 pak vydal Priestley publikaci s názvem „Impregnování vody vzduchem“, kde oznámil svůj nejnovější vynález – sodovku. Jeho vynález karbonace nakonec nakonec vedl k miliardovým výdělkům Pepsi a Coca-Coly.

06. – Pivu vděčíme za to, že víme o existenci kyslíku
Joseph Priestley ale nevynalezl jen bublinkatou vodu. Věděl, že když dá živý organismus do sklenice, tu uzavře a organismus nebude na vzduchu, časem zemře. Nebyl si ale jistý, proč tomu tak je. Jako dítě rád zavíral do sklenic pavouky a studoval, jak dlouho vydrží. Dneska by to bylo znamení, že z vašeho dítěte bude sériový vrah. Tehdy to bylo znamení, že z vašeho dítěte bude uznávaný vědec. Pak začal dávat do sklenice rostliny, a ty nejenže nezemřely, ale navíc v ní začaly růst.
Začal fenomén studovat, až napsal vědeckou práci o kyslíku, jednom ze základních elementů našeho světa. A víte, díky čemu to všechno mohl studovat? Používal na dušení zvířátek lahve od piva.

05. – Díky pivu máte doma ledničku
V roce 1871 německý inženýr Carl von Linde publikoval práci o vylepšené chladící technice, což dost zaujalo jeden lokální pivovar. Pivo se musí totiž dělat v chladném prostředí, což znamenalo, že během teplých měsíců musela být produkce piva pravidelně zastavována. A pivovary přeci chtějí vydělávat po celý rok, ne?
Gabriel Sedlmayr II ze Spaten Brewery tedy požádal von Lindea, aby vytvořil způsob, jak chladit celý pivovar. Carl von Linde se do toho pustil a vytvořil ledničku. Fungovala senzačně a chlazení piva jelo po celý rok.
Jak samozřejmě víte, vynález Carla von Lindeho se nakonec nehodila jen na pivo. Jen chceme říct, že bez piva bychom možná měli maso pořád jenom v kopce ledu.

04. – Pivo položilo základy moderní medicíny
Nikdo nemá rád zkažené věci. A tak jeden místní pivovar zaplatil francouzskému chemikovi a mikrobiologovi, Louisovi Pasteurovi, aby zjistil, proč se jim kazí pivo. Louis odebral vzorky ze sudů, podíval se na ně pod mikroskopem a našel tisíce mikroorganismů, kteří podle něj způsobují kažení piva. Podobnou věc pak zkoumal pro francouzské válečné loďstvo, kterým octovatělo víno.
Díky tomuto poznatku nakonec vynalezl proces s názvem pasterizace, tedy krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení těchto mikroorganismů. Dodnes se tento proces používá, zejména u mléčných výrobků.
Louis Pasteur a jeho objev mikroorganismů vedl také ke zjištění, že mohou způsobovat nemoci v lidech. Celé tohle poznání nakonec otevřelo dveře moderní medicíně.

03. – Pivo stálo za počátkem zemědělství
Nikdo pořádně s jistotou neví, kdo vynalezl pivo, ale jsou nějaké předpoklady. Předpokládá se, že nějaký sběrač nechal nádobu se syrovým ječmenem na dešti a ten započal proces germinace, tedy klíčení. Ječmen pak byl vysušen a použit nejspíš k pečení, ale pak se zase ponechal na dešti, kde už z části vyklíčený ječmen byl vystaven přírodnímu kvašení na vzduchu a výsledkem se stala velmi primitivní verze piva. Něco jako Starobrno.
Pak se někdo odvážil tu podezřelou tekutinu ochutnat a zjistil, že to nejenže chutná docela dobře, ale vypití většího množství této divné tekutiny způsobovalo příjemné pocity v těle. Chtěli si tedy udělat větší množství tohoto moku, ale kvůli tomu potřebovali mít hodně ječmene na jednom místě. Potřebovali ho vsadit, starat se o něj a sklidit ho.
Až bylo zrozeno zemědělství.

02. – Také psaný jazyk existuje zčásti kvůli pivu
Pěstování ječmene kvůli pivu znamená víc práce, než zasazení semínek do země a zalévání. Je potřeba hodně organizace. Farmáři musí vědět, co kde roste, jak dlouho to tam je, kdy je na čase sklizeň a další informace, které jsou třeba pro výrobu piva. Když to chcete dělat ve velkém, už vám nestačí si všechno jenom pamatovat. Musíte si zapisovat informace.
Doktor Stephen Tinney, profesor z University of Pennsylvanie, který se zaměřuje na pravěkou Mezopotámii, říká: „Důvod, proč bylo vynalezeno psaní je, že byla potřeba zaznamenat produkce a distribuce komodit jako je pivo.“ Ostatně, jeden z nejstarších dochovaných pozůstatků psaného slova je hliněná tabulka se záznamem o pivních přídělech pro pracovníky.

01. – Pivo stojí za vytvořením celé civilizace
Původní lidé byli nomádi, ale postupně zjišťovali, že neustálé přesouvání se není moc praktické, protože si sebou nemůžete brát všechny své zasazené plodiny jako ječmen. A tak se postupně rozhodovali zůstat na místě. Vytvořit si přístřeší, jedno vedle druhého, díky čemuž začali lidé spolupracovat a lépe farmařit, protože si vypomáhali. To už zní skoro jako město, co?
Tím začala takzvaná zemědělská revoluce, jinak řečeno Neolitická revoluce. Ukončilo se období lovení a vznikla také první civilizace: Mezopotámie, první zmapovaná organizovaná společnost. Jakmile lidé žili pěkně pospolu a neustále se nepřesouvali, mohli trávit méně času strachem o to, že je někdo sežere a mohli si víc užívat života… Třeba pít pivo z toho ječmene, které si společnými silami vypěstovali.

Dva diplomy z degustační soutěže Pivní speciál roku 2017 pro pivovar Vratislavice

Publikováno:před hodinouZdroj:Pivovar Konrad VratislaviceKonrad

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze již po osmé spolupořádál degustační soutěž Cerevisia specialis – Pivní speciál roku 2017. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo v úterý 17. října 2017 v Praze.

V kategorii polotmavých piv zvítězilo naše Svatopavelské pivo. Historie tohoto piva se prolíná s historií pivovaru. Svatopavelské pivo bylo vařeno již v roce 1908 a za první republiky bylo velmi populární. O sto let později v roce 2010 byla v libereckém muzeu objevena původní receptura, ze které vychází ta současná. Pivo se opět vaří a získává popularitu u laiků i odborníků. Má 7% obj.alk.

V letošním roce byla poprvé vyhlášena kategorie svrchně kvašených piv. Vítězem této kategorie se stal Konrad Vratislavický Ale z pivovaru Vratislavice. Jedná se o velmi hořké a silné pivo. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získá 16° mladina. Po kvašení má toto pivo 7% alkoholu. Výjimečnou hořkost mu dávají původní americké odrůy chmele. Od kvěna 2015 je Vratislavický ALE nositelem ocenění Regionální potravina Libereckéo kraje 2015.

Tato ocenění jsou dalšími z řady diplomů, který vratislavický pivovar v posledních letech získává.

Oslava narozenin plzeňského ležáku pokračuje v Brně

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Oslavy 175 let od uvaření první várky tradičního plzeňského ležáku přijíždějí do moravské metropole. O nadcházejícím víkendu dorazí do legendárního Hostince U Bláhovky putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell, který změnil svět piva. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu, kam dorazilo na 50 tisíc lidí. Slavit se bude až do konce listopadu po celé České republice.

Brněnské oslavy začnou v sobotu 21. října v 17.30 hodin v Hostinci U Bláhovky. Do renomované brněnské hospody přiveze sud se speciální várkou nefiltrovaného ležáku na svém povozu taženém koňmi Jana Šůsová, jediná česká formanka Sládek plzeňského pivovaru Václav Berka jej poté slavnostně narazí. Celkovou atmosféru doplní živá kapela a herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“.

Návštěvníci oslav se tak mohou těšit na jedinečný pivní zážitek v podobě nefiltrovaného plzeňského piva. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost najít ve své hospodě alespoň kousek z atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Hostinec U Bláhovky otevřel své brány v roce 1997, tedy přesně před 20 lety. Díky skvělé kvalitě piva a osobité atmosféře jej dnes v Brně zná prakticky každý. Bláhovka je ostatně vůbec první certifikovanou provozovnou Plzeňského Prazdroje a držitelem červené pamětní pečeti, kterou byla za dlouholetou péči o kvalitu piva i prostředí oceněna v roce 2009.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell postupně navštíví řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Na slavnostní plzeňský ležák se v příštích týdnech mohou těšit i milovníci piva v Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové i dalších českých a slovenských městech. Na konci listopadu se roadshow symbolicky vrátí do Plzně.

Žatec chce obnovit výrobu piva v Dreherově pivovaru

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:e-region.cz

Dnes chátrající areál Dreherova vývozního pivovaru v Žatci, který byl na začátku 20. století největším pivovarským provozem ve střední Evropě, má šanci na oživení. Existují plány na obnovení výroby piva. Výstavné budovy bývalého pivovaru jsou kulturní památkou a součástí žatecké nominace na seznam UNESCO. Zatím ale není ani jasné to, komu patří.

Žatecký spolkový pivovar se začal stavět v roce 1898, od roku 1916 se přejmenoval na Vývozní pivovar a od roku 1926 se mění na Dreherův vývozní pivovar (Anton Drehers Exportbrauerei Gesellschaft G. m. b. H.). Rodina Dreherů ovšem byla součástí pivovaru už od dob jeho výstavby, protože její původní pivovar v Měcholupech u Žatce už nepostačoval, a tak se podílela na stavbě a provozu spolkového pivovaru spolu s dalšími významnými osobnostmi tehdejšího Žatce – prezidenty spolku byli třeba majitel žatecké kartonážky Moritz Lüdersdorf nebo právník Wilhelm Kříž.

Samotná neorenesanční stavba pivovaru je majestátní, na čemž mají podíl třeba fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce. „Sokly a armovaná nároží byly vytvořeny ze žulových kvádrů nebo tmavošedého znělce. Byla použita kombinace hrázděného zdiva s vyřezávanými vazníky ve štítě,“ popsala neobvyklou stavbu žatecká historička Milada Krausová v publikaci Z dějin průmyslu v Žatci.

Areál pivovaru se stal pro Žatec unikátní stavbou, ale navíc byl dokonale umístěný – v těsné blízkosti u železniční dráhy na Plzeň, u silnice na Chomutov a hlavně u řeky Ohře, ze které bral potřebnou vodu. „Pivovar měl dvě sladovny se dvěma hvozdy, varnu s vodárenskou věží, kotelnou a strojovnou a ležácké sklepy s lednicí a stáčírnou, správní budovu i další hospodářské příslušenství. Vlastnil také pozemky a činžovní domy,“ popsala areál i co k němu patřilo Milada Krausová. V pivovaru se vyráběla například piva Urstoff (Pratok), Svatý Hubert a Michelob.

Architektonicky zajímavý a pivovarsky cenný areál sloužil k výrobě piva do roku 1948. Poté byl využíván ke konzervování. Poslední firmou, jež v něm působila, byla právě Fruta, pod jejímž jménem soubor budov u západního nádraží dodnes znají mnozí Žatečané.

Části areálu se pronajímají, což by se ale mohlo změnit. „Naším cílem je obnovit život v Dreherově vývozním pivovaru. Rádi bychom tam nejen obnovili výrobu piva, ale také může mít další podnikatelské, turistické i kongresové využití,“ uvedla starostka Žatce Zdeňka Hamousová.

Cesta k tomu ale bude dlouhá. Musí se vyjasnit majetkové a právní poměry kolem pozemků i budov a najít majitele. Tím, kdo pivovar znovu uvede do provozu, může být teoreticky jak město Žatec, tak soukromý investor. Žatec se ale chce na plánech v každém případě podílet, protože Dreherův vývozní pivovar považuje za významnou chmelařskou i pivovarskou stavbu. Právě proto ji zařadil do souboru památek, s nimiž usiluje o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Master se neztratil v soutěži pivních speciálů

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:České nápoje

Master z Plzeňského Prazdroje uspěl významně v osmém ročníku soutěže pivních speciálů Cerevisia Specials – Pivní speciál roku. Master Tmavý 18 – nefiltrovaný zvítězil v kategorii polotmavá a tmavá speciální piva. Master Altbier získal druhé místo mezi neobvyklými pivy.

„Velmi nás těší obě ocenění – zlato pro Master Tmavý 18 i stříbrné ocenění pro Master Altbier. Je to pro nás dalším důkazem toho, že i velký pivovar umí uvařit dobré speciály,“ říká Lenka Straková, sládková, která ocenění převzala a která v Plzeňském Prazdroji pivní speciály vaří. „Master je dnes již tradiční značkou našich speciálů, které doplňují naše piva z celoroční nabídky. Speciály nabízíme našim zákazníkům v rámci našeho úspěšného programu Volba sládků už dva a půl roku. Aktuálně si mohou lidé vychutnat už ve 1200 hospodách každý měsíc na čepu jiný speciál z naší varny, právě Altbier patří k těm nejúspěšnějším z nich,“ doplňuje Lenka Straková.

Master Tmavý 18 – nefiltrovaný patří mezi silná piva. Obsahuje 7 % alkoholu a vedle plné chutě vyniká i vyšší hořkostí. Jeho karamelový charakter chuti a sytou barvu zajišťují čtyři druhy sladu. Je vhodný jako digestiv nebo dezert, který doladí gurmánský zážitek z celého jídla.

Master Altbier obsahuje 4,7 % alkoholu, je polotmavý a má středně hořkou chuť. Altbier je velmi oblíbený typ piva zejména v Německu, jedná se o svrchně kvašené, často silně chmelené pivo ležící při nízkých teplotách jako u ležáku. Svůj název tento typ piva (alt bier v překladu staré pivo) dostal někdy v průběhu 19. století, kdy začal být vytlačován v té době novinkou – stále oblíbenějším pivem plzeňského typu.

Odborným garantem soutěže Cerevisia Specials – Pivní speciál roku, kterou už osmým rokem vyhlašuje společnost PORT, je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. O vítězích rozhodovala dvacetičlenná porota složená jak z nezávislých odborníků (např. z České zemědělské univerzity v Praze), ale i z řad významných osobností, které pivo a pivovarnictví dobře znají a zabývají se jimi – mezi ně patří i novináři, lékaři či manažeři.

Výrobní oddělení Heinekenu ČR bude nově zastřešovat i oddělení logistiky a distribuce

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:České nápoje

V nejvyšším vedení společnosti HEINEKEN Česká republika došlo od 1. října k důležité změně. Dosavadnímu výrobnímu řediteli Milanovi Schrammovi se rozšiřuje pole působnosti, nově zastřešuje i oddělení logistiky a distribuce. Ředitel logistiky a distribuce Aleš Zachoval uspěl ve výběrovém řízení na pozici OpCo manažera logistiky pro region Etiopie.

Milan Schramm se pohybuje v pivovarnictví řadu let, během kterých nasbíral bohaté zkušenosti v různých vedoucích pozicích, například v oblasti obchodu, výroby a logistiky. Začínal v pivovaru Louny a pokračoval ve společnosti Drinks Union a.s., kde se postupně propracoval až na pozici manažera zodpovědného za řízení společnosti. V HEINEKENu Česká republika byl od počátku zodpovědný především za projekty integrace v oblasti výroby, logistiky a nákupu. Jako ředitel pivovaru Starobrno stál při realizaci několika investičních projektů, jakými byly například uvedení nepasterizovaného piva či relokace PET linky.

V roce 2014 Milan Schramm přijal funkci ředitele výroby a člena představenstva HEINEKENu, aby pokračoval v naplňování vize celého oddělení výroby. Výroba v pivovarech Krušovice, Starobrno a Velké Březno pod jeho vedením dosahuje ve srovnání s jinými evropskými zeměmi TOP výsledků. Společnosti se daří na poli bezpečnosti, produktivity, spotřeby energií, kvality a inovací. Nyní Milanovi Schrammovi přibyla i zodpovědnost za oddělení logistiky a distribuce.

Od roku 2016 je Milan Schramm rovněž členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven.

V bývalém pivovaru v Žatci by se opět mohlo začít vařit pivo

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:Žatecký deníkAutor:Petr Kinšt

Město představilo plán, jak by mohl vypadat areál bývalého Dreherova pivovaru a pozdější Fruty u západního vlakového nádraží. Počítá se s hotelem, restaurací i rodinnými domy.

Pivovar, restaurace, hotel či kongresové centrum. To všechno by mohlo vzniknout v areálu někdejšího podniku Fruta v Žatci. Nové využití téměř opuštěných a zchátralých budov, které jsou kulturními památkami a součástí žatecké nominace na seznam světového dědictví UNESCO, hledá vedení města. Pivovar v areálu už byl, na začátku 20. století patřil k největším ve střední Evropě.

„Byla by hrozná škoda, kdyby se nepovedlo tento historický skvost zachránit. Město na to peníze nemá, snažíme se proto najít investora,“ sdělil žatecký místostarosta Jaroslav Špička.

Čtvrt miliardy korun
Náklady na rekonstrukci areálu se odhadují na zhruba čtvrt miliardy korun. „Město Žatec hraje při hledání nového využití areálu aktivní roli už minimálně rok. Jednali jsme se dvěma potencionálními investory i se současnými majiteli. Naším cílem je najít investora, který by se stal jediným vlastníkem areálu, celý jej zrekonstruoval a vdechl mu nový život,“ uvedla starostka Zdeňka Hamousová.

Budovy a pozemky bývalého pivovaru u žateckého západního vlakového nádraží vlastní tři společnosti – největší část Retropene z Plzně, menší pak Confortela Trend z Mutějovic a majitelem bývalé sladovny je místní Žatecký pivovar. Podle vedení města jsou ochotni své pozemky a budovy v areálu prodat za „reálné“ ceny.

Projekt přeměny areálu zahrnuje také 17 hektarů pozemků v jeho sousedství, které vlastní zmíněná společnost z Plzně. Na nich by mohly vyrůst rodinné a bytové domy.

Jednu z budov, bývalou varnu pivovaru, si pronajali jako soukromé osoby zmíněná žatecká starostka s místostarostou a také architekt města Jiří Vaníček, který vypracoval studii možného využití areálu. „Chceme tady pořádat akce pro veřejnost, při kterých chceme ukázat jedinečnost a historickou hodnotu areálu,“ vysvětlila Zdeňka Hamousová přímo v objektu novinářům.

Zajímavé fasády z červených cihel
O historické hodnotě hovoří i památkáři. „Budovy jsou od roku 2015 kulturními památkami. Jsou nedílnou součástí chmelařského dědictví Žatce, areál bývalého pivovaru je díky své jedinečné kompletnosti historicky velmi hodnotný,“ řekla Olga Bukovičová z Národního památkového ústavu.

Majestátní budovy areálu jsou postavené v neorenesančním stylu, zajímavost jim dodávají fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce. „Sokly a armovaná nároží jsou vytvořeny ze žulových kvádrů nebo tmavošedého znělce. Při stavbě se použila kombinace hrázděného zdiva s vyřezávanými vazníky ve štítě,“ popsala neobvyklou stavbu žatecká historička Milada Krausová v publikaci Z dějin průmyslu v Žatci.

Žatecký spolkový pivovar se začal stavět v roce 1898, od roku 1916 se přejmenoval na Vývozní pivovar a od roku 1926 se změnil na Dreherův vývozní pivovar. Pivo se v areálu vařilo od roku 1902. Po únoru 1948 výroba piva v zestátněném podniku skončila. V části budov se postavila konzervárna na zpracování ovoce, která fungovala pod názvem Fruta. Vyráběla džusy, šťávy a nízkoalkoholická vína. Po roce 1989 podnik přešel do soukromých rukou. Několikrát změnil majitele a jméno. V roce 2003 zpracování ovoce skončilo, tehdejší vlastník, společnost TFG Bohemia, skončila kvůli dluhům v konkurzu. Areál opět několikrát změnil majitele. Nyní se využívá jen malá část jako sklady a pro výrobu lahůdek.

Pokud se záměr podaří zrealizovat, stane se bývalý Dreherův pivovar čtvrtým místem v Žatci, kde se bude vařit pivo. Zatím se tak děje v „klasickém“ Žateckém pivovaru, pokusném pivovaru Chmelařského institutu a městském minipivovaru v restauraci Chrámu chmele a piva.

Prazdroj rozšíří výrobu piva Pilsner Urquell. Investice ho vyjde na 280 milionů korun

Publikováno:včeraZdroj:iRozhlas.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj rozšíří za více než 280 milionů korun provoz na výrobu piva Pilsner Urquell. Zvýšit ji chce o třetinu. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku už začaly a skončí příští rok v dubnu. Přípravy trvaly několik let s tím, že prodej Pilsneru Urquell v Česku i v cizině roste od roku 2002, řekl marketingový ředitel Asahi Breweries Europe Grant McKenzie. Kapacita výroby ležáku je nyní naplněná z více než 90 procent.

Investice podle Granta McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která letos 31. března Prazdroj převzala. Asahi chápe Pilsner Urquell jako superprémiové pivo.

„Vidíme velký potenciál růstu, a to v Asii a také v Evropě," řekl McKenzie. Skupina SAB, která vlastnila plzeňský pivovar do loňska 17 let, investovala od roku 1999 do Plzně, Velkých Popovic a Nošovic 25 miliard Kč.

Nově se uvaří 88 300 hektolitrů piva týdně
„Současná kapacita varny Pilsner Urquell je 18 várek za 24 hodin, tedy 62 800 hektolitrů za týden. Investicí se zvýší o šest várek, tedy na 24 várek za 24 hodin, na 88 300 hektolitrů za týden," popsala mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková.

Podle informací ČTK by měla být po dokončené investici roční kapacita výroby prémiového plzeňského ležáku téměř 3,5 milionu hektolitrů.

„Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel jsou pro Asahi velmi důležité a vidí velkou budoucnost v Asii i v Evropě. Potenciál je obrovský," řekl McKenzie.

Nedokázal odhadnout, kam se chce pivovar s vývozem dostat, záleží na tom, jak se bude dařit v Asii.

Pilsner Urquell je podle člena představenstva a ředitele evropských podniků Rjúiči Kitagawy v Japonsku velmi známý, ale Asahi chce posilovat reputaci této superprémiové značky. Silná je také Jižní Korea, kde se letos meziročně zvýší prodej o 40 procent na 60 tisíc hektolitrů, téměř polovinu má tvořit Kozel. Půllitr plzeňského piva, které je dvojkou v importovaných pivech za Asahi Super Dry, tam přitom stojí až 500 korun.

Poptávka po plechovkovém pivu roste
Prazdroj už koncem června zprovoznil novou linku na stáčení nápojů do plechovek za 340 milionů korun. Zvýšila kapacitu z 60 tisíc plechovek za hodinu na 100 tisíc obalů.

O investici rozhodl pivovar kvůli rostoucí poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu. Nová linka vyrábí nápoje v osmi různých variantách 200, 250, 330, 400, 500, 550, 750 a 1000 mililitrů.

Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj loni prodal v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsneru Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970.000 hektolitrů.

Zákazníci se k nám začínají vracet, říká ředitel pivovaru Samson

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Lukáš MarekSamson

V Českých Budějovicích platívalo, že od jihu po Rudolfovskou třídu vládne Samson, dále pak Budějovický Budvar. Samson však ustoupil ze slávy. Významnou pozici v českém pivovarnictví mu chce nyní vrátit pod novým majitelem 40letý ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský. O víkendu do areálu po dlouhé době směla i veřejnost.

Na domácím trhu plánujete nárůst o deset procent, v zahraničí o pět. Je nějaký nový trh, kam chcete proniknout?
Aktuálně jsme třeba vstoupili do jednání s potenciálním zákazníkem v Itálii. Podle mých zkušeností mohou jednání trvat několik měsíců, není to jednoduché. Pokud by se to podařilo, jednalo by se o tisíce hektolitrů. Chceme se tam vrátit.

Poté, co belgicko-brazilský pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev koupil Samson před třemi lety, investoval zde už 400 milionů korun. Máte moderní technologie, odrazilo se to při vyjednávání s novými partnery?
Zákazníci se k nám vracejí a v zahraničí se nám snáze vyjednává.

Současná kapacita pivovaru 450 tisíc hektolitrů nabízí mnohem větší možnosti. Je reálné ji do deseti let využít?
Ano. Cíl je, abychom se s pivovarem dostali tam, kde byl v dobách největší slávy. Tehdy byl výstav 430 tisíc hektolitrů. Ten letošní plánujeme na 84 262 hektolitrů, meziročně o 1 400 hektolitrů vyšší. Cíl musí být ambiciózní a věřím, že to bude přínosem i pro Budějovice. Chceme pivovar, který jede na plný pecky.

Když chcete být více vidět, a to i v Budějovicích, přemýšlíte o nějaké prémiové pivnici Samsonu?
Zabýváme se tím. Nechceme kopírovat, různých pivovarských hospod je hodně a nechceme být jen další v řadě. V Budějovicích ale určitě chceme mít svou vlajkovou loď v centru. Prostředky na to jistě mít budeme, to lze vyvodit z investic, které se udělaly přímo v pivovaru.

Co třeba hospoda přímo v areálu pivovaru?
Jsem spíše zastáncem udělat v centru pořádnou a pěknou pivnici.

Po mnoha letech se o víkendu pivovar otevřel veřejnosti. Stane se z toho tradice? A co třeba pravidelné prohlídky pro zájemce?
Věřím, že jsme na tradici zadělali, a byl bych moc rád, pokud by se dostalo i na exkurze. Aby vše fungovalo a dávalo smysl, musíme se připravit, získat k tomu personál a podobně.

Zmínil jste, že roste zájem zákazníků. Co jim chutná?
Na domácím trhu nám jde nyní dobře desítka. Je to asi i tím, že jsme s ní bodovali na soutěži Pivo České republiky 2017, kde skončila na druhém místě. A u dvanáctistupňového si myslím, že se jí daří výborně proto, že uspěla v testu kvality jednoho serveru a lidé si toho všimli. Pito už nám také několik let roste.

Máte nějaké meziroční srovnání?
Například letos v srpnu jsme v Česku prodali dvojnásobek toho co v loňském roce. Zároveň byl srpen nejúspěšnějším měsícem za poslední tři roky. Meziroční růst v tuzemsku je dvanáct procent.

Vy osobně preferujete více lahvové, v plechovce, nebo vede čepované?
Dám si rád jakékoli z naší produkce. Když je správně ošetřené, tak je nejlepší v hospodě, protože ho pijete s kamarády. Když si dám doma lahvové, tak je také vynikající, tam si ho zase vychutnám s rodinou.

Proč jste ustoupili od výroby radleru?
Náš pivovar je nastavený na klasická česká piva, na to se soustředíme. Radler svou roli ve své době splnil a značce pomohl, ale už jdeme jinou cestou.

Ještě se vrátím ke koupi Samsonu společností AB InBev. Jak velkou roli v tom hrála skutečnost, že je v Českých Budějovicích Budvar a tyto podniky mezi sebou vedly a vedou spoustu sporů o ochranné známky?
To neumím vyhodnotit. Je to něco, na co se v Samsonu nesoustředíme. My musíme hledět na oživení Samsonu a na to, abychom měli výborné pivo.



Prazdroj chce vyrábět o třetinu více piva Pilsner Urquell, investuje téměř 300 milionů

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj rozšíří za více než 280 milionů korun provoz na výrobu piva Pilsner Urquell. Zvýšit ji chce o třetinu. Práce na zvětšení varny prémiového ležáku už začaly a skončí příští rok v dubnu. Přípravy trvaly několik let s tím, že prodej Pilsneru Urquell v Česku i v cizině roste od roku 2002. Kapacita výroby ležáku je dnes naplněná z více než 90 procent.

Investice podle marketingového ředitele Asahi Breweries Europe Granta McKenzieho zapadá také do očekávání japonské skupiny Asahi, která letos 31. března Prazdroj převzala. "Vidíme velký potenciál růstu, a to v Asii a také v Evropě," řekl McKenzie. Skupina SAB, která vlastnila plzeňský pivovar do loňska 17 let, investovala od roku 1999 do Plzně, Velkých Popovic a Nošovic 25 miliard Kč. "Současná kapacita varny Pilsner Urquell je 18 várek za 24 hodin, tedy 62 800 hektolitrů za týden. Investicí se zvýší o šest várek, tedy na 24 várek za 24 hodin, na 88 300 hektolitrů za týden," uvedla mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková. Po dokončení investice by roční kapacita výroby prémiového plzeňského ležáku měla být téměř 3,5 milionu hektolitrů.

"Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel jsou pro Asahi velmi důležité a vidí velkou budoucnost v Asii i v Evropě. Potenciál je obrovský," řekl McKenzie. Nedokázal však odhadnout, kam se chce pivovar s vývozem dostat. Záležet prý bude na tom, jak se bude dařit v Asii. Pilsner Urquell je podle člena představenstva a ředitele evropských podniků Rjúiči Kitagawy v Japonsku velmi známý a Asahi chce dále posilovat reputaci této značky. Silný odbyt má Pilsner také v Jižní Koreji, kde se letos meziročně zvýší prodej o 40 procent na 60 tisíc hektolitrů, z čehož téměř polovinu má tvořit Kozel. Půllitr plzeňského piva, které je dvojkou v importovaných pivech za Asahi Super Dry, tam přitom stojí až 500 korun.

Prazdroj už koncem června zprovoznil novou linku na stáčení nápojů do plechovek za 340 milionů korun. Ta zvýšila kapacitu ze 60 tisíc plechovek za hodinu na 100 tisíc. O investici rozhodl pivovar kvůli rostoucí poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu. Nová linka vyrábí nápoje v osmi různých variantách 200, 250, 330, 400, 500, 550, 750 a 1000 mililitrů. Asahi prodává ročně téměř 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, téměř o milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsneru Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970 tisíc hektolitrů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 11:495.626/5.626