Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Koalice se na snížení DPH na pivo a na potraviny nedohodla

Publikováno:před 4 hodinamiAutor:Josef KopeckýZdroj:iDNES.cz

Lidé, kteří se těšili na zlevnění točeného piva nebo základních potravin snížením daně z přidané hodnoty, si na to zatím budou muset počkat. Vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL se na tom v pondělí domluvit nedokázaly. Budou pouze v rámci svých poslaneckých klubů diskutovat o jednotlivých variantách. iDNES.cz to řekl zdroj z vládní koalice.

Bude se dál diskutovat o pivu, ale i mléku, máslu, masu, chlebu či uzeninách.

Do návrhu ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše na snížení DPH na točené pivo z 21 na 10 procent se v pondělí ještě před jednáním pustili ministři koaličních partnerů. „Budu navrhovat, abychom zchladili hlavy, aby skončil populismus a abychom si počkali minimálně na výsledky plnění rozpočtu po prvním kvartálu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Lidovci šli na jednání podle vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka s tím, že by se s daněmi nemělo raději hýbat vůbec. Původně přitom stejně jako sociální demokraté říkali, že než aby se snižovala daň z přidané hodnoty u piva, přednostně by se mělo začít u některých základních potravin - mléka, másla, masa či chleba. To by podle premiéra Bohuslava Sobotky znamenalo výpadek příjmů rozpočtu asi 4 miliardy korun.

„Dlouhodobě v této zemi zápasíme s tím, aby v restauracích nealkoholické nápoje stály méně než alkoholické, a já opravdu to, aby pivo přešlo do nižší sazby, považuji za velmi zvláštní,“ prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová ze sociální demokracie.

Té naopak u Babiše zatím neprošlo zálohové výživné a naposledy před pár dny ministr financí z hnutí ANO odmítl její nový návrh, aby se zaměstnancům i OSVČ sociální odvody změnily podle toho, kolik vychovávají dětí.

Babiš svůj návrh snížit DPH na pivo točené v restauracích a přesunout ho do zvýhodněné nižší sazby k lékům, knihám a nenahraditelné dětské výživě hájí tím, že to pomůže provozovatelům kompenzovat zavedení elektronické evidence tržeb, o níž budou poslanci po měsících průtahů hlasovat ve středu. K původnímu návrhu zlevnit točené pivo později ministr financí navrhl přidat i nealkoholické nápoje.

Babiš: Nepodporuji alkoholismus. Navrhuji to kvůli hospodám
„Nižší DPH na točené pivo v restauracích není populistický předvolební slib. Ani tím nepodporuji alkoholismus, jak mě někteří napadají, protože zřejmě neumí počítat, nebo jen chtějí kritizovat za každou cenu. Snížení sazby DPH navrhuji právě kvůli hospodám, které nebudou mít po zavedení elektronické evidence tržeb slevu na jídlo. Je bláhové si myslet, že snížením DPH na točené pivo výrazně stoupne konzumace alkoholu a zvýší se počet závislých na něm,“ napsal Babiš do svého blogu na iDNES.cz.

Bez ohledu na protesty opozice se vládní strany dohodly na tom, že ukončí obstrukce TOP 09 a ODS a nařídí hlasovat ve středu v konkrétní hodinu. Kromě evidence tržeb vládní návrh počítá s tím, že se sníží DPH na jídlo při konzumování v restauracích z 21 na 15 procent, což je nyní sazba platná na jídlo, které si člověk z restaurace bere s sebou - například z fastfoodů.

S návrhem, že zlevní i pivo a nealko nápoje, Babiš přišel, aby otupil část protestů proti elektronické evidenci tržeb. „Vyjde to na 225 milionů korun,“ řekl v pondělí při příchodu na jednání vlády Babiš. Tedy pokud o tom koaliční partnery nakonec přece jen přesvědčí a vládní strany to také společně prosadí v parlamentu. V pondělí se mu to zatím nepodařilo.

Tradice obnovena. Prachatice mají opět pivovar

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Lidovky.czPrachatice

Pětašedesát let poté, co následkem znárodnění zanikl prachatický měšťanský pivovar, se v jihočeském městě začalo opět vařit. Tradiční ležáky a několik speciálů bude podnik zavážet i do Prahy.

„Hlavní impuls byla touha po prvovýrobě, láska k pivu a tradičním hodnotám ruční práce. Cílem je dosáhnout maximální uspokojení konzumentů a předčít očekávání každého, kdo do pivovaru v Prachaticích zavítá,“ popisují Martin Šejna a Michal Piloušek, majitelé Pivovaru Prachatice.

Vlastníci - jinak také švagři - začali o výrobě svého piva přemýšlet už v roce 2011. Vařit v historickém centru Prachatic v ulici Horní začali loni v srpnu, rozjezd do plného provozu pak zabral ještě několik měsíců.

„Se zvyšujícím zájmem zákazníků se chceme soustředit i na speciály, které začínají být stále žádanější,“ přibližují majitelé svůj záměr. Kromě „klasické“ jedenáctky, dvanáctky a třináctky proto v Prachaticích vznikají i exotičtější svrchně kvašená piva. Světlý Rumpál ALE 11°, výrazně silnější IPA a šestnáctistupňový tmavý Stout. Piva se v pípách průbežně střídají.

Duo sládků Martin Hrubeš a Adam Piloušek používají jako základní surovinu vodu z Černé hory nad Prachaticemi, některá piva dochucují i regionálním hlávkovým chmelem. Roční výstav pivovaru se zatím pohybuje mezi 650 a 800 hektolitry.

Od 12. února budou prachatické ležáky a speciály k dostání i v pražské restauraci Století. Přímo v pivovaru se stáčejí i do PET lahví.

Frýdlantský pivovar bodoval. Bral dvě zlaté a jednu stříbrnou Pivní pečeť

Publikováno:před 4 hodinamiAutor:Martina PetráškováZdroj:Město FrýdlantFrýdlant

Velký úspěch zaznamenal o víkendu Zámecký pivovar Frýdlant na 26. mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. Na této největší akci svého druhu v České republice - mezinárodní soutěži Pivní pečeť 2016 dvě kategorie vyhrál a v další skončil na stříbrné příčce.

Konkrétně zabodoval v těchto kategoriích:
STOUT & PORTER
1. místo Albrecht Stout Morion / Zámecký pivovar Frýdlant, Czech Rep.
TMAVÝ LEŽÁK Z MINIPIVOVARU
1. místo Albrecht Kateřina / Zámecký pivovar Frýdlant, Czech Rep.
TMAVÝ LEŽÁK
2. místo Albrecht Kateřina / Zámecký pivovar Frýdlant, Czech Rep.

Ležák zůstane ležákem, změna se dotkne jen tří procent produkce

Publikováno:před 10 hodinamiAutor:Dušan KütnerZdroj:E15.cz

Na etiketách piv i nadále zůstane vžité označení „ležák“. Bude se ale vztahovat na méně piv než dosud, tedy pouze na spodně kvašená piva plzeňského typu o stupňovitosti jedenáct až dvanáct stupňů. Naopak zmizí dosavadní povinnost označovat jako ležák i svrchně kvašená piva typu ale či stout a výrobci je budou označovat jako „plná piva“ s označením typu piva. Zároveň zůstala povinnost uvádět obsah alkoholu, což mělo být podle původního návrhu nepovinné.

Takový je výsledek bouřlivě diskutované vyhlášky, jejíž konečné znění zveřejnilo ministerstvo zemědělství po dohodě s pivovary.
„Stejně jako v našem původním návrhu zůstane v novele zachováno zažité členění piv na skupiny. Není tedy pravda, že zmizí název ležák,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Spodně kvašená výčepní piva a ležáky tvoří drtivou většinu trhu a nové označení „plné“ pivo se podle odhadu Svazu pivovarů týká jen asi tří procent produkce.

Původní návrh byl radikálnější a označení „ležák“ mělo být zcela nahrazeno právě označením „plné“ pivo. To se logicky většině hráčů na pivovarském trhu nelíbilo. Poukazovali na to, že označovat jako ležák právě piva jako ale, stout či pšeničné je nesmysl. Vyhlášku ovšem ještě čeká schvalovací kolečko.

Poté, co ji projedná legislativní rada vlády, musí projít tříměsíční notifikací u Evropské komise. Vyhláška začne platit devět měsíců po zveřejnění ve sbírce zákonů. „Výrobci tak budou mít dostatek času připravit se na změny ve značení piva včetně možnosti doprodání výrobků uvedených na trh před účinností vyhlášky,“ dodal Jurečka.

Velká sázka na levné pivo

Publikováno:včeraAutor:Jiří ŠtickýZdroj:iDNES.cz

Nápad se snížením daně z přidané hodnoty u točeného piva jen odstartuje závody v lidové tvořivosti, co změnit a komu ulevit, domnívá se ve svém komentáři redaktor magazínu Reportér Jiří Štický. Podle něj čeká Česko veselý rok.

Pokud patříte mezi více než dva miliony lidí, které čeká v následujících týdnech počítání ročních daní, nejprve slovo útěchy.

S daňovým přiznáním se potýkal i Albert Einstein: „Pro matematika je to příliš složitá otázka. Na to je potřeba filozof. Pochopit daň z příjmů je nejtěžší věc na světě.“

Jemu připisovaný výrok padl ke konci druhé světové války, kdy žil ve Spojených státech jako uprchlík před nacismem. Již v té době si daňoví poplatníci v dobovém tisku stěžovali především na hory papírů a bludiště daňových zákonů, přestože sazba daně z nejvyšších příjmů tehdy dosahovala až astronomických 94 procent.

Státy tehdy potřebovaly peníze na pokrytí válečných výdajů a evidentně platilo, že daňový poplatník je schopný skousnout i extrémně vysoké odvody, pokud jde o státní výdaje nutné a pochopitelné...

Einstein zemřel v roce 1955, a nedožil se tedy jednoho z největších daňových vynálezů, který postupně ovládl svět (ne však například USA): DPH. Z daně z přidané hodnoty, kterou celou nakonec platí až ten, kdo sám spotřebovává, se stal jeden z největších zdrojů peněz pro státní rozpočty.

V Česku tvoří téměř čtvrtinu daňových příjmů v rozpočtu, vybere se na ní více než na daních z příjmů od lidí a firem dohromady. Výběr DPH je efektivnější, od méně subjektů. Její příznivci také tvrdí, že nepřímo podporuje investice – z koruny uspořené (neutracené) se DPH neplatí.

Hned několik předchozích vlád investovalo nemalý politický kapitál do zvyšování této daně, rozumějte vykrmování této tučné husičky. Špidlova vláda si mohla jako poslední dovolit snížit základní sazbu DPH z 22 na 19 procent. To bylo v roce 2004 a tehdy na to zdroje byly: se vstupem do EU řada služeb podražila přechodem z pětiprocentní sazby do té vyšší.

Topolánkova vláda zvýšila sazbu na devět procent v roce 2008, aby měla peníze na své sliby a také na zaplacení orgastického navyšování sociálních výdajů za Jiřího Paroubka. Přes premiéra Fischera a především Nečase se sazba daně vyšplhala až na patnáct a jedenadvacet procent. Hlavním mottem tehdy byla finanční krize, důchodová reforma (nyní však zrušená) a snaha ustálit příjmy státního rozpočtu. Příliš velká část příjmů by jinak byla závislá na vývoji ekonomiky, zněl tehdejší argument. Zatím poslední změnu – vytvoření třetí sazby ve výši deseti procent pro vybrané zboží – udělala loni Sobotkova vláda. A je zřejmé, že škatulatům ještě není konec.

DPH = politicky zajímavá daň?
Z DPH se po letech zvyšování sazeb stala politicky velmi zajímavá daň. Pomohl k tomu i fakt, že současná trojkoalice je paralyzovaná ve věci daní z příjmů. Andrej Babiš úspěšně ignoruje snahu sociálních demokratů o zvýšení daně z příjmů pro firmy i jakékoliv zásahy do superhrubé mzdy, které by vedly k vytvoření více (rozumějte více a vyšších) sazeb daně. Lidovci, tradičně spojující děti a daňové odpočty, ve shodě s ostatními prosadili jejich navýšení pro početnější rodiny.

Politicky nereálné je i snížení vysokých sociálních odvodů. Jakákoliv podstatná změna by stála příliš peněz. Navíc by stejně jako u daně z příjmů bylo možné najít vítěze a poražené, kdo si polepší a kdo si pohorší.

Ve třetím roce volebního cyklu však již platí jiná pravidla: hlavně nic nepopulárního nerozjíždět. Voličstvo se začíná mazat a podmazávat. Díky loňskému růstu ekonomiky a abnormálně nízkým (někdy i záporným) výnosům ze státních dluhopisů tu zdroje opět jsou. Jak to v ekonomice bývá – jen na určitou dobu...

První nápad ministra financí, že by bylo možné snížit DPH u točeného piva na deset procent, naznačuje, že letos bude veselo a se změnami se začne pěkně od podlahy ve čtvrté cenové. Jde o nápad mimořádně nešťastný. V celé Evropě až na drobné výjimky je alkohol zdaňován nejvyšší sazbou DPH. Těžko také lze argumentovat klesající spotřebou v zemi, která stále stojí v čele pivního žebříčku. Pokud šlo o čistý politický kalkul, vyjde naprázdno. Jakoukoliv daňovou úlevu a snížení ceny půllitru vykompenzuje hned první zdražení na podzim, se kterým tradičně přichází dominantní Plzeňský Prazdroj a ostatní pivovary jej vzápětí následují.

Ale hlavně, burzu nápadů odstartoval ministr financí, čímž přirozeně rozjede závody v lidové tvořivosti. Ministr zemědělství Marian Jurečka nahlas přemýšlí o snížení DPH na všechny potraviny, když se tím „pomůže rodinám s dětmi, seniorům a lidem s nižšími příjmy“.

Zkušený politický harcovník Bohuslav Sobotka vše zváží a opozice logicky navrhne návrat sazeb před důchodovou reformu, když už je vládou odpískaná. To je samozřejmě neprůchodné, protože velká část z těchto peněz je již rozebraná na povinných výdajích do budoucna. Například na vyšší platy ve státní sféře (loni nárůst výdajů v rozpočtu o 7,8 procenta).

Nic proti snižování daní, debatě o vysoké, 15procentní sazbě DPH, která například likviduje část obchodů v pohraničí, protože zákazníci utíkají nakupovat potraviny do Německa a Polska, ale zkoušet to v nejhorším stylu a la Věci veřejné, které navrhovaly nižší sazbu pro syrovou zeleninu, ale z neznámého důvodu už ne pro ovoce?

Výsledkem takové debaty bude jen další zaplevelení daňových zákonů, se kterými si už před sedmdesáti lety nevěděl rady ani Albert Einstein.

Označení piv se změní. O ležák ale Češi nepřijdou

Publikováno:před 2 dnyAutor:Pavel HavelZdroj:Česká televize

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se dohodl s pivovary na novele vyhlášky o nápojích, kterou se mění některá označení piva. Ta podle ministra respektuje měnící se sortiment piva a reaguje na nové pivní styly převážně menších pivovarů. O ležák však čeští milovníci piv nepřijdou.

„Stejně jako v našem původním návrhu zůstane v novele zachováno zažité členění piv na skupiny. Není tedy pravda, jak některá média spekulovala, že zmizí název ležák,“ uvedl Marian Jurečka.

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývala speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva.

„Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Nový pojem „plné pivo“ se týká přibližně tří procent celkové produkce piva v Česku, dodal Jurečka. „Podařilo se nám odstranit nesmysl, že byly svrchně kvašené ležáky,“ prohlásil nezávislý pivovarský expert Jan Veselý.

Ne všechno je logické
Zástupci minipivovarů již dříve upozornili, že některé nelogičnosti přetrvají. Například spodně kvašené pšeničné pivo mezi jedenácti a dvanácti stupni se bude i nadále jmenovat ležák.

„V každém případě je dobře, že dochází k novelizaci, bylo potřeba reagovat na vývoj nabídky na našem trhu a stávající legislativa nedokázala postihnout všechny druhy a typy piv, které se spotřebiteli nabízejí. Myslím si, že výsledek je životaschopným kompromisem,“ uvedl agrární analytik Havel.

Výstava mapuje historii pivovarnictví v Táboře i v Mezopotámii

Publikováno:před 2 dnyAutor:ČTKZdroj:Týden.cz

Husitské muzeum v Táboře vystavuje artefakty mapující existenci piva a pivovarnictví ve městě. Podrobná mapa návštěvníky provede po všech táborských právovárečných domech a pivovarech. Ve druhé části expozice se dozvědí, že jako země původu piva se uvádí Mezopotámie, i to, kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci, či jak se na pivu podepsala průmyslová revoluce. Výstava Pivo a táborské pivovarnictví v proudu času bude zahájena v sobotu 12.února, uvedla historička Husitského muzea Jitka Vandrovcová.

V gotickém sále návštěvníka uvítá původní nápis z dob národního podniku Jihočeské pivovary. Do této skupiny zdejší pivovar patřil. "Společně s nápisem tu jsou vystaveny stavební plány a fotografie pivovaru. Zajímavostí této části je mapa zobrazující právovárečné domy a všech čtrnáct pivovarů, které se ve městě nacházely," uvedla Vandrovcová.

Klíčová část výstavy bude zaměřena výhradně na táborský pivovar. Texty seznámí návštěvníky s dějinami místních pivovarských podniků od nejstarší písemné zmínky z roku 1436 až po uzavření táborské stáčírny piva na počátku devadesátých let 20. století. Zvláštní textový panel připomene přestavbu pivovaru z přelomu 19. a 20. století, která ze zastaralého feudálního pivovaru vytvořila moderní parostrojní podnik. Ten v téměř nezměněné podobě dožil až do počátku osmdesátých let 20. století. K vidění budou tabla členů správy pivovaru právovárečných měšťanů, pivní kalendáře, etikety, zátky, plány a písemné dokumenty hostince U Mědínků, který provozovalo právovárečné měšťanstvo.

Druhá část výstavy je zaměřená na světovou historii pivovarnictví, od doby, kdy pivo začali vyrábět v Mezopotámii ve čtvrtém tisíciletí před Kristem až po současnost, kdy chmelové palice vystřídal chmelový granulát.

Muzeum připravilo i další zajímavosti, například názvy pivních sudů. Návštěvníci se také seznámí s tím, jaké druhy piva se ve 20. století vařily v místním pivovaru. Výstava potrvá do 10. července.

Heřman brzy otevře novou restauraci

Publikováno:před 2 dnyAutor:Kamil ČernýZdroj:Třebíčský deníkHeřman

Z ještě nedávné restaurace U Hroznu vzniká pod rukama řemeslníků i rodiny Heřmanovy, která ve Vladislavi vlastní minipivovar, nové zařízení. „Název ještě nemáme, určitě v něm ale bude obsaženo naše jméno, které nese i naše pivo. Heřman je pro nás vlastně už i značka," podotkl jednatel pivovaru Petr Heřman.

Po otevření, ke kterému by mělo dojít v nejbližších týdnech, má obnovená restaurace nabízet denní menu a samozřejmě pivo vařené ve Vladislavi. Než k tomu dojde, čeká na provozovatele ještě mnoho práce. „Kromě nového vzhledu interiéru musíme bohužel řešit základní věci, jako je vlhkost, plíseň a špína," řekl Petr Heřman.

Barevný cirkus
„Jde o starý měšťanský dům, který je odspodu hodně vlhký. Základy se kvůli doplnění izolace podřezat nedají, takže to musíme řešit sanačními omítkami. Dáváme jim bílou barvu, která se s ničím netluče. Předtím tady býval tak trochu cirkus," poznamenal jednatel pivovaru.

Nová restaurace má být kompletně nekuřácká a se zajímavou nabídkou poledních jídel. „Zárukou je pro nás kuchař, který to tady povede. Je z naší rodiny a v minulosti vařil v nejlepších londýnských hotelích. Kvalita by tomu měla odpovídat," mínil Petr Heřman.

Než začne běžný provoz, zbývá ještě vyměnit dlažbu za novou z pálené hlíny, zařídit sociální zázemí, vybavit kuchyni a celý interiér nové restaurace, která má sloužit pro obědové strávníky, ale také jako večerní posezení u piva s možností občerstvení.

Ani při otevření provozu však nebudou mít majitelé vyhráno. Čeká je ten nejdůležitější úkol, oslovit zákazníky. „Budeme je lákat maximální čistotou a příjemným prostředím s kvalitními službami. Každý ale ví, že na Karlově náměstí je poměrně pusto, zvlášť po pracovní době. Místo toho, aby bylo přirozeným společenským a kulturním centrem, tak to spíš vypadá, že lidé se pohybují někde okolo na sídlištích," zamýšlel se Petr Heřman.

Zvlášť večer je podle něj v třebíčském centru až překvapivě prázdno. „Pokud bude náměstí nabízet zajímavé služby, tak sem lidé přijdou. My k tomu určitě přispějeme," zdůraznil.

Z restaurace v sousedství Malovaného domu se má podle Petra Heřmana stát výkladní skříň vladislavského piva. „Nejdeme po kvantitě, ale kvalitě. Chceme všem ukázat, že v okrese máme dobré pivo a že je dokážeme prodat i v okresním městě," doplnil.

Přilákat zákazníky bude chtít restaurace i speciálními pivy, svůj tradiční jedenáct a půl stupně silný ležák však pivovar neopustí. „Ten zachutnal, kromě toho ale víme, že lidé chtějí čas od času ochutnat něco jiného. Takže na jaře budeme vařit dvanáctistupňový ležák z vídeňského sladu a na léto chystáme poctivou desítku, protože čím je tepleji, tím lidé chtějí něco méně energetického," vysvětlil jednatel pivovaru.

Pivovarů brzy opět přibude. Dalešice, Urbana či Heřmana doplní Horác

Publikováno:před 3 dnyAutor:Kamil ČernýZdroj:Třebíčský deník

Každý milovník piva z Třebíčska si bude moci už brzy říct, že v jeho okolí vznikly během čtyř let hned čtyři menší pivovary. Po třebíčském Podklášterním pivovaru Urban, Gajdošovi z Biskupic a vladislavském Heřmanovi totiž na trh vstupuje Horác z Chlumu.

„Původně jsme zamýšleli začít už na přelomu ledna a února, bohužel se nám ale zdržela dodávka technologie. První pivo tak budeme mít asi za dva týdny," vysvětlil Miloš Vostrý z Horáckého pivovaru, který našel sídlo v Chlumu.

Lokalita není náhodná. Malý pivovar chce svá dvě piva plzeňského typu šířit mezi zákazníky na Třebíčsku i Jihlavsku. „Poloha Chlumu je z logistického hlediska ideální," podotkl Miloš Vostrý s tím, že název piva Horác má odkazovat na místní horáckou oblast.

Názvy Horácký pivovar, Horác, Horácký ležák a Horácká desítka si už majitel nechal zaregistrovat jakožto ochrannou známku.

Asi rok a půl funguje ve Vladislavi malý rodinný pivovar Heřman. Zařízení vzniklo v historických budovách, kde se oblíbený alkoholický nápoj vařil už v 16. století. Asi před rokem se v objektu otevřela pivovarská hospůdka. Pivo z Vladislavi se kromě toho točí na šesti místech v okolí a také v Jihlavě, v Praze či v Brně.

Otevřou restauraci
Rodina Heřmanů navíc brzy otevře své vlastní restaurační zařízení na Karlově náměstí v Třebíči v domě, kde ještě v loňském roce fungovala restaurace U hroznu. Letos se také rozšíří produkce pivovaru. „V prvním roce jsme měli výstav 1 200 hektolitrů, což je to, co jsme po roce fungování zamýšleli. Před časem jsme navýšili kapacitu ležáckého sklepa, takže teď chceme začít jet na plný výkon, což je kolem dvou tisíc hektolitrů ročně," popsal jednatel Petr Heřman.

Všechno pivo, co se ve Vladislavi uvaří, najde podle Petra Heřmana zákazníka. „Nemůžeme si stěžovat. Fungujeme tak, jak jsme od počátku očekávali," dodal.

Daří se také Podklášternímu pivovaru v Třebíči, který se s pivem Urban prosazuje nejen v Praze a v Brně, ale také na Slovensku. Urban se točí také v třebíčské Restauraci Lihovar, které je součástí pivovaru.

Také před časem obnovený Akciový pivovar Dalešice šíří své produkty do širokého okolí. Kromě šesti míst na Vysočině a šestašedesáti na jižní Moravě lze Dalešické pivo ochutnat třeba v Praze, v Českých Budějovicích nebo třeba ve Zlíně.

Zatím poněkud za očekáváním majitele zůstává pivo Gajdoš, které se vyrábí v Biskupicích. Ivan Gajdoš však plánuje zprovoznění hospůdky, která by mu v jeho podnikání měla pomoci. „Bez toho to je spíš jen drahý koníček," poznamenal. „Kolegové mi řekli, že žádný minipivovar nevydrží bez hospůdky tři roky. Nevím, co je na tom pravdy, ale věřím, že mi vlastní hospoda pomůže. Hospodské v okolí už totiž mají nasmlouvané velké pivovary, kterým bohužel s poctivým pivem nemohu cenově konkurovat," řekl Ivan Gajdoš.

Většina pivovarů na Třebíčsku nezůstává pozadu ani ve svých speciálních nabídkách. Zatímco Gajdoš vaří višňové třináctistupňové pivo, Dalešický pivovar nedávno připravil patnáctistupňový polotmavý MedMen s přídavkem medu. Jinak se však minipivovary drží osvědčených piv a snaží se o dodržování tradičních receptur.

Pivní mapa Jablonce se zacelí. Kdysi slavná restaurace opět otevírá

Publikováno:před 3 dnyAutor:Martin TrdlaZdroj:iDNES.czSvijany

V pondělí se v Jablonci zacelí citelná trhlina na místní mapě restaurací a pivnic. Po radikální rekonstrukci otevře rok a půl zavřená a kdysi zákazníky hojně vyhledávaná restaurace Adam a Eva v samotném centru města.

Nová tvář s novým provozovatelem s sebou nese i nový název - podnik se odteď jmenuje Radnice, na čepu budou svijanská piva a zákazníky tu budou lákat na tradiční českou kuchyni.

Restauraci na lukrativním místě sídlící v budově v majetku města má pod patronátem Pivovar Svijany. Pivovar si tak po Liberci, Turnově, Jilemnici a Praze rozšíří síť svých značkových hospod.

Chod restaurace ale bude mít na starosti nájemce, společnost Franko & Lukas. Ta už v Jablonci provozuje úspěšnou restauraci Franko.

„Jde o nejlepší místo na restauraci v Jablonci. Je to v centru města, vedle je radnice, projde tu kolem spousta lidí. Možná si budou muset chvíli zvykat na nový název, ale věřím, že si zvyknou,“ říká nový provozovatel podniku Liridon Karaqi.
Teď sice uvnitř kompletně zrekonstruovaných prostor vrcholí poslední finální práce před pondělním otevřením, ale před pár měsíci tu ještě vládl zmar. Poslední majitel hospody, který ji kvůli neplacení nájmu musel v červenci roku 2014 opustit, tu zanechal spoušť.

Prostory prošly radikální rekonstrukcí

Základní deratizaci a dezinfekci provedlo město, milionové částky na kompletní rekonstrukci přidali noví provozovatelé, kteří vzešli z výběrového řízení.

„Pohybuji se tady od začátku rekonstrukce a tak vím, jak to tu vypadalo strašně. Bylo to, jako byste ten dům stavěli znovu. Ve zdech byly díry, plíseň, musely se udělat komplet rozvody elektřiny, vody,“ říká Karaqi.

Ten chce v nekuřácké restauraci nabízet tradiční českou kuchyni s moderními prvky.

Na stálém jídelním lístku bude například svíčková s brusinkovým knedlíkem a brusinkami za 139 korun, kančí guláš s perníkovým knedlíkem a meruňkovým chutney za 169 korun, nebo konfitované kachní stehno s karlovarským a bramborovým knedlíkem a s variacemi zelí za 165 korun.

Připraveny jsou ale třeba i chuťovky k pivu v podobě vuřtů na černém pivu, tataráku či husích jater se slaninou, houbami a jablkem.

Pivo z tanků nebude
„Lidé si budou moci vychutnat tradiční českou kuchyni v moderním podání s prvky mezinárodní gastronomie. Vše bude z čerstvých surovin od lokálních dodavatelů. O kvalitu pokrmů se postará šéfkuchař Václav Škorpil. Toho jsme získali z jedné pražské oblíbené restaurace,“ prozrazuje provozovatel.

Podle něj budou v týdnu i různé speciální akce. „Chystáme třeba řízkový čtvrtek, v pondělí bude nějaké fitness menu, v úterý pak například rybí den. Občas v neděli tu chceme dělat rauty,“ odhaluje Karaqi.

V jablonecké restauraci nebudou Svijany své pivo nabízet z pivních tanků jako tomu v jejich libereckém Radničním sklípku.

„V restauraci není na umístění tanků dostatečný prostor. Proto jsme se rozhodli jít cestou široké nabídky našich piv. Na čepu jich bude sedm, což v okolí nemá obdobu. Z pípy poteče Svijanský Máz, 450, Rytíř, Kvasničák, Kněžna, Weizen a Vozka,“ informuje mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Kromě piva tu bude k dostání sortiment moravských vín, některá budou německá, rakouská, ale najdou se i šumivá vína z Itálie.

„Budeme mít i jedno víno s naší etiketou vyrobené přímo pro naši provozovnu,“ dodává Karaqi. „Nabízet chceme i domácí limonády či ledové čaje.“

Otevřeno bude v Radnici v týdnu již od sedmi hodin, v restauraci se totiž budou podávat také snídaně.

Kapacita sálu, která nabízí kolem 90 míst k sezení, se v létě rozšíří o zahrádku naproti řeznictví. „Jednáme také s městem, abychom mohli otevřít zahrádku jak byla dříve, tedy přímo před radnicí na náměstí. Ta by měla mít větší kapacitu než ta předchozí,“ říká majitel.

Podle něj je už nyní o restauraci mezi lidmi velký zájem. „Máme už na webu rezervační systém a třeba příští pátek se nám již pomalu plní,“ uzavírá Karaqi.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů a návštěvníků stránek.08.02.2016 20:023.159/3.159