Novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Pivařské Vánoce budou mít v Plzeňském kraji chuť čokolády nebo hrušek

Publikováno:před 10 hodinamiAutor:Ladislav VaindlZdroj:iDNES.cz

Skořice, čokoláda, hrušky. V tomto případě se nejedná o přísady do vánočního cukroví, ale do piva. Vánoční speciály si totiž žádají netradiční příchuti. A sládkové v Plzeňském kraji toto pravidlo i letos dodrželi měrou vrchovatou.

Období před Vánocemi je časem pivních speciálů. „Letos jsme připravili třináctistupňový polotmavý vídeňský speciál a také světlou třináctku s pomerančem a skořicí,“ vyjmenovává sládek plzeňského pivovaru Pašák Václav Ebrl.

Dvě speciality si připravili i v Purkmistru. „Jedná se o adventní čtrnáctku vídeňský speciál a silnější světlý sedmnáctistupňový speciál uvařený ze tří druhů sladu a tří druhů chmele,“ říká Petr Míč z pivovaru.

„Připravená máme tři piva. Tmavou čokoládovou čtrnáctku, vanilkovou sedmnáctku a také třiadvacetistupňové svrchně kvašené pivo typu IPA,“ informuje Petr Petružálek, sládek dobřanského pivovaru Modrá hvězda.

Tmavou čtrnáctku tradičně o Vánocích servírují v pivovaru Groll. A jinak tomu není ani letos.

Mok o stejné stupňovitosti i barvě si připravili i U Rytíře Lochoty.

Pivaři si speciály žádají
Silnější pivo německého typu bock mají zase navařeno u Radouše. Pivovar Pod lípou v Kyšicích pak láká na speciální čtrnáctistupňové pivo belgického typu, vyrobené z šesti druhů sladů, tří druhů chmele, svrchně kvašené s dlouhou dobou zrání. Vyznačuje se matnou měděnou barvou, jemným chmelovým aromatem se silnými ovocnými podtóny.

Speciály už návštěvníci vyžadují a málokterý malý pivovar si dovolí o Vánocích nějaký neuvařit. „Máme tmavou třináctku a medovou patnáctku. O podobná piva je čím dál tím větší zájem. Jsou populární. Lidé chtějí ochutnávat nové věci. Potvrzuje to i fakt, že podobná piva už vaří i velké pivovary,“ konstatuje sládek rokycanského pivovaru U Stočesů Jaroslav Řepiš.

Činí se i pivovary, které vznikly v letošním roce. Jedním z nich je ten U Švelchů v Sušici. „Uvařili jsme polotmavou třináctku ovoněnou hruškami a vánočním kořením,“ říká sládek pivovaru Štěpán Hajn.

S pivními speciály tu chtějí pokračovat i v dalších měsících. „Jsme mladý pivovar a město je malé, je proto dobré oživit sortiment. Navíc sem jezdí i zahraniční turisté a ti na netradiční piva slyší,“ vysvětluje sládek s tím, že speciály by se měly na čepu objevovat celoročně.

Vánoční speciál si připravili i v horšovskotýnském pivovaru Gurmán, který funguje od letošního července. Zájemci tu mohou ochutnat patnáctistupňové svrchně kvašené pivo typu Porter. Je tmavé a s nádechem kávy.

 

Pivo Trooper, pivo Iron Maiden

Publikováno:před 10 hodinamiAutor:Matěj HoudekZdroj:MusicWeb.cz



Tak si jednou k poledni v klidu procházím nákupním střediskem, brouzdám v temných zákoutích regálů, procházím skrz oddělení s alkoholem, se střepem v hlavě matně vzpomínám na předešlou noc... Marně. Zvednu hlavu, promnu si oči a přímo přede mnou se skvostně tyčí maličká, třetinková láhev, na které vidím povědomou kresbu. Ano, je to pivo Trooper od Iron Maiden, které dostalo název po jedné ze slavných písní Angličanů.

Že existuje mnoho výrobků, které zaštiťují rozličná jména známých kapel, to zřejmě není žádným překvapením. K metalovým artefaktům, které jsou u nás k dostání, nedávno přibylo také pivo značky Trooper, na jehož vývoji se podílel frontman skupiny Iron Maiden Bruce Dickinson. Pivo je k dostání jak v plechovkách, které je - jak řekl sám zpěvák - možné snáze recyklovat a zabírají méně místa v lednici, tak v lahvích.

Začal jsem tedy pivo v regále zkoumat, okamžitě mi přistálo v ruce a i přes odpornou pachuť včerejšího dne v puse a brutální kocovině v hlavě pochoduji ke kase. V podstatě mi ani nevadilo že jsem za třetinku zaplatil jako za čtyři půllitry, měl jsem v ruce flašku s Trooperem a to bylo to, oč běží. Večer došlo k ochutnávce a vzhledem k tomu že nejsem žádný expert, můžu jenom konstatovat že jsem pivo se slastí spolknul a jisto jistě by mi nedělalo problém pokračovat ve zkoumání chuti.

Abych ale už přestal s laickou subjektivitou, uvedu zde několik profesionálních názorů a popisů na pivo od Maidenů. Samozřejmě jsem si poté i hledal původ piva, jestli se nejedná např. o plagiátorství, či pouhou záštitu jménem, ale sám jsem byl překvapen. Podívejte se sami, jak hodnotí odborníci pivo s tak libou etiketou.

Například server Metrpiva.cz hodnotí pivo Trooper takto: „Britský pivovar Robinsons vyrobil pro letošní turné Iron Maiden speciální edici piva TROOPER. Jedná se o čistokrevný ALE s 4,7% alc. na jehož výrobě se údajně podílel i milovník piva Bruce Dickinson. Použité chmely Bobec, Goldings a Cascade dávají pivu lehce citrusovou chuť. Tohle pivo by nemělo chybět ve výbavě žádného fanouška rockové hudby."



Další zajímavé postřehy poskytne i server Pivnirecenze.cz, jehož redaktoři se pustili i do posuzování konkrétní chuti: "Nástup chutí karamelový s trochou kávy, jemnými tóny sušenek a praženého chleba. Následuje zemitější proce chmelové hořkosti, která je přijemně štiplavá a dosti dlouhá. Na konci opět chmel s karamelem a trocha silic. Tělo poměrně plné, říz dobře volený, jemný. Pitelnost velmi dobrá."

Abych to shrnul, pivo se ve světě začalo prodávat již v květnu 2013, prodalo se ho přes pět milionů kousků a doposud byl distribuován ve čtyřiceti zemích světa. Na začátku příštího roku plánují Iron Maiden vyvést svůj tovar i do Spojených států amerických. Zde bude od ledna k dostání tři sta tisíc kusů Troopera, a to pouze v půllitrových plechovkách. Jde zkrátka o to, že pijete pivo, které v podstatě vymyslel Dickinson, na obalu má Troopera, ještě ke všemu vůbec nechutná špatně a také dobře vypadá. Co to pro vás znamená? Že pro své metalheads máte parádní dárek k Vánocům.

 

Svijany mají první značkovou restauraci!

Publikováno:včeraZdroj:FANDA.tvSvijany

Po deseti letech, kdy zel historický prostor libereckého Radničního sklípku prázdnotou, v něm ve středu 10. prosince zahájil provoz své první značkové restaurace Pivovar Svijany. Samotnou restauraci provozuje Catering KNL, který si speciálně pro Radniční sklípek najal specialisty v oboru gastronomie a připravil různé druhy jídelních lístků tradiční i netradiční české kuchyně hodící se ke kompletnímu portfoliu svijanských piv. Hosté, jichž se do prostoru vejde 250, si poprvé v historii budou moci mimo jiné vychutnat Svijany z tanku. Radniční sklípek se oficiálně otevře 15. prosince, ideální doba pro jeho návštěvu ale bude až po Vánocích. Do té doby bude probíhat testovací provoz na akcích pro uzavřené společnosti.

Pivovar Svijany vysoutěžil prostor deset let neobývaného Radničního sklípku v květnu 2014. Rekonstrukční práce započaly téměř okamžitě po jeho převzetí a probíhaly ve spolupráci s libereckou radnicí a památkáři. Nový interiér navrhlo architektonické studio Raketoplán, z části původní sál doplnilo zcela novými prvky výčepu, vstupu a řadou dalších detailů. Pro koncepci osvětlení byla použita skleněná svítidla Lasvit. „Přáli jsme si do sklípku vnést atmosféru staré české hospody, ve které si každý najde svůj kout, kam se bude rád vracet nejen za dobrým pivem. Po celou dobu jsme se utkávali s historizujícím kontextem interiéru, do něhož jsme chtěli přinést nový život. Výsledkem jsou detaily, jako například beerbook – prostor na stěně, na kterém mohou zákazníci zanechat svou stopu v podobě účtenky,“ říká Pavel Nalezený ze studia Raketoplán a exnáměstek bývalé liberecké primátorky Jiří Šolc, který měl projekt rekonstrukce Radničního sklípku na starosti, dodává: „Stoly a židle jsou znovuobnovené, stejně jako půlkruhové vitráže v oknech. Každá z nich má svůj příběh. Při stavbě radnice je darovaly různé řemeslné cechy a spolky, a zobrazují výjevy z hospody a z tehdejšího života.“ Velká péče byla věnována i oblečení personálu. To je navržené a ušité na míru módní manufakturou Rodná Hrouda, která připravuje šaty i pro významné světové soutěže krásy. V poslední době stála za přípravou oblečení pro české soutěžící Miss World 2014 a Miss Earth 2014.

Provozování své první restaurace svěřil Pivovar Svijany Cateringu KNL, který má osmiletou úspěšnou tradici a napříč Libereckým krajem provozuje 27 svých restaurací a bufetů. „Radniční sklípek je naše 28. restaurace, která se ale od všech ostatních bude lišit. Najali jsme si pro ni speciální vysoce proškolený tým 26 specialistů v oboru gastronomie. V nové kuchyni v Radničním sklípku připravujeme občerstvení a jídla pro tři jídelní lístky dle jednotlivých částí restaurace. Vše jsou ryze české speciality,“ upřesnil vedoucí Cateringu KNL Krajské nemocnice Liberec Karel Kubelka. Hosté se proto mohou v Parlamentním sále těšit na pochoutky servírované především k pivu, zatímco v Primátorském sále okusí tradiční i netradiční české speciality od jehněčích kolínek až například po škeble. V centrální části Radničního sklípku si návštěvníci budou moci vybírat ze všech tří jídelních lístků. „Ctíme regionální výrobce, a pokud to jde, tak kupujeme suroviny od výrobců a zemědělců především z Libereckého kraje,“ doplnil Karel Kubelka. Poprvé se restaurace hostům otevře 15. prosince, ale první dny jsou rezervované pro větší akce. „Běžné návštěvníky rádi uvítáme v povánoční době, kdy již bude provoz restaurace otestován na uzavřených akcích. Otevřeno pak bude i na Silvestra“, doplňuje Karel Kubelka.

Dominantou celého prostoru je výčep, jehož součástí jsou i pivní tanky. „V Radničním sklípku nabídneme kompletní sortiment svijanských piv, některá z nich budou poprvé v historii čepovaná z tanků. Navíc pod naší přímou kontrolou, takže se hosté budou moci spolehnout na to, že právě zde budou Svijany vždy v perfektní kondici“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany. Na čepu bude také pivovarská voda, ze které se ve Svijanech vaří pivo. Pivovar ji bude do restaurace dovážet v sudech.

„Za město patří velké díky Svijanům především proto, že v rámci rekonstrukce sklípku došlo na opravu a znovuobnovení podzemních částí radnice, nádvoří, vstupu a atd. Sklípek bude znovu, věřím na dalších 100 let, libereckou pýchou,“ dodává Jiří Šolc.

Radniční sklípek v Liberci je první vlaštovkou v plánované síti svijanských značkových hospod. „Tu bychom časem rádi rozšířili po celé republice, ale nejprve si chceme na naší domovské půdě ověřit, že je to krok správným směrem. A neexistuje lepší místo, než jsou krásné historické prostory pod libereckou radnicí,“ dodává Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

 

Pivovary přichystaly silné a ochucené vánoční speciály

Publikováno:včeraAutor:Martin ŠvecZdroj:Plzeňský deník

Je libo pomerančovoskořicové, čokoládové nebo vanilkové pivo? Pokud ano, máte možnost je ochutnat v pivovarech v Plzni a okolí. Kromě nich vsadili sládci i na silná a tmavá piva pro opravdové fajnšmekry.

„Pro adventní období jsme připravili vánoční světlý sedmnáctistupňový speciál s obsahem alkoholu sedm procent a čtrnáctistupňový vídeňský speciál, který obsahuje 5,9 procenta alkoholu," sdělil manažer Pivovarského dvora Purkmistr v Plzni- -Černicích Petr Míč.

Světlý speciál je uvařen ze tří druhů žateckého chmele a tří druhů moravských sladů. „Pivo je hutnější a sladší. Uvařeno ho bylo celkem 950 litrů. Podávat se bude od 18. prosince ve sklenicích 0,4 l, za 40 korun," uvedl Míč.

Pivovar navařil stejné množství vídeňského speciálu, který se prodává za stejnou cenu jako vánoční speciál. „V nabídce je už od prvního adventního týdne," dodal Míč.

Láhev od sektu
Lidé se mohou těšit i na devatenáctku Lucrezia Borgia, pro niž je charakteristická tmavší jantarová barva a sladově-karamelová chuť. „Zraje čtyři měsíce v sudech od whisky. Prodáváme ho třičtvrtělitrových lahvích za 290 korun. Do oběhu šlo 90 sektových lahví," řekl Míč.

Na vánoční chutě sází i pivovar U Pašáka v Plzni, který vaří dva speciály, a to třináctistupňový polotmavý vídeňský ležák a světlou třináctku pomeranč se skořicí. „Vídeňský je z vídeňského sladu a štýrského chmele. Ochucené pivo je vyluhováno ze čtyř kilo pomerančů a k tomu je přidáno čtyřicet deka skořice," popsal sládek Václav Ebrl s tím, že půllitru piva z čepu stojí 39 korun a pěnivý mok ze speciální retro lahve vyjde na 70 korun.

Chmel z Austrálie a Spojených států
Pivovar Modrá Hvězda v Dobřanech konzumentům dopřává silná i ochucená piva. „Vařil jsem světlou vanilkovou sedmnáctku a čtrnáctistupňové čokoládové pivo. Na Vánoce jsem ještě připravil světlé třiadvacetistupňové pivo Svatý Vít s obsahem deset a půl procenta alkoholu z australského a amerického chmele," pověděl sládek Petr Petružálek.

Točený Svatý Vít 0,4 litrů stojí 60 korun, do třetinkové láhve vyjde na 70 a do litrové na 250 Kč. Půllitr ochuceného piva je k mání za 64 korun.

Kyšický pivovar Pod Lípou zase navařil tmavý čtrnáctistupňový speciál ze tří druhů chmele a šesti druhů sladu.

Také Plzeňský Prazdroj připravil speciality. Ležák v unikátní litrové lahvi a repliku historického půllitru v multipacku.

 

Žatecký pivovar proniká do Kanady s ležákem ve stylu Star Trek

Publikováno:před 2 dnyAutor:David VagadayZdroj:E15.czŽatec

Pivovaru Žatec se podařilo získat další netradiční zakázku. Na severoamerický trh dodal první várku 11stupňového ležáku inspirovaného kultovní americkou sci-fi sérií Star Trek. Speciál nazvaný Sindicate Lager vznikl ve spolupráci s kanadskou Pivní federací (Federation of Beer), která distribuuje pivo s tématikou Star Treku.

Česká společnost zatím poslala do Kanady jeden kontejner startrekové jedenáctky, což je 24 tisíc půllitrových lahví. „Jde o limitovanou edici, nicméně pokud se první várka bude dobře prodávat, dodáme do Kanady další,“ vysvětlil pro server E15.cz obchodní šéf žatecké firmy Radek Vincík.

Podle něj se pivo na motivy Star Treku v kanadských obchodech objevilo před pár týdny a minulý víkend jej pak Pivní federace spolu s kanadským importérem Delancey Direct uvedla na americký trh. Konkrétně šlo do prodeje v Seattlu ve státě Washington.

Žateckou jedenáctku spojuje se slavnou sci-fi sérií především etiketa. Je na ní vyobrazena filmová postava, zelená dívka Orion, a pod víčkem se vyjímá bílý nápis na modrém poli Star Trek. Uvnitř lahve je však tradiční český ležák vařený ze světově proslulého žateckého chmele.

Zlatavý mok z Žatce je již třetím pivem s tématikou Star Treku, které Federation of Beer a dovozce Delancey Direct distribuují. Loni se nejprve objevil irský speciál Vulcan Ale a poté následoval Klingon Warnog.

Pro žateckou firmu není „sci-fi pivo“ pro Kanadu jedinou neobvyklou zakázkou. Od letošního jara vaří pivo pro kurdskou značku Ava Zêr (česky zlatá voda), kterou založili ve Švédsku dva tamní podnikatelé kurdského původu Herdi Kader a Cesur Nujen. Oba chtějí se svým pivem prorazit nejdříve na švédském trhu a postupně i v okolních zemích.

Již v lednu 2012 začali v Žatci vařit ležák pro jednu z největších a nejstarších pákistánských společností Murree Brewery. Toto pivo však není určeno pro tamní trh, ale zejména pro asijské etnické restaurace v Británii. Vývoz z Pákistánu firmě zakazují tamní islámské zákony.

 

Pivovary potěší fajnšmekry

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Plzeňský deník

Zlatavý mok s nádechem karamelu, pryskyřice a mnoho dalších specialit navařily pivovary pro fajnšmekry na štědrovečerní stoly.

Vánoční speciály mají u konzumentů úspěch a sami je vyžadují. Sládci na to rádi slyší a zkouší nové variace vícestupňových a ochucených piv. Pivovarský dvůr Purkmistr v Černicích vloni přišel na trh s pivním speciálem, který pojmenoval Lucrezia Borgia. Letos pivo s obsahem alkoholu 8,3 procenta přichystal znovu. „Máme etikety na 90 lahví," řekl manažer pivovaru Petr Míč. Třičtvrtě litru stojí 290 korun a stáčí se do sektových lahví. Pivovar navařil ještě dva speciály, a to čtrnáctistupňový vídeňský a sedmnáctistupňový vánoční světlý. Silná a ochucená piva nabídnou fajnšmekrům i plzeňské pivovary U Pašáka a U Rytíře Lochoty. Na advent se přichystal také pivovar Pod Lípou v Kyšicích. Speciály můžete darovat pod stromek. Za půllitrovou lahev dáte 60 Kč 
a více.

 

Otec festivalu Benátská! křísí pivovarskou tradici v srdci Českého ráje

Publikováno:před 3 dnyAutor:Aleš MastníkZdroj:iDNES.cz

Už od letní sezony bude mít Maloskalsko nové turistické lákadlo. Pavel Mikez, který stojí například za hudebním festivalem Benátská!, tu plánuje obnovit pivovarskou tradici a vařit podle originálních receptů předků. Nový pivovar vyroste přímo pod skalním hradem Vranov.

Zatímco původní pivovar na Malé Skále dodnes stojí při serpentinách ve směru na Jablonec nad Nisou a je tu sklářská výroba, nový minipivovar s výstavem do dvou tisíc hektolitrů vyroste na místě proslulé horolezecké restaurace pod Pantheonem. Měl by zabrat zhruba třetinu plochy a dát práci až šesti lidem.

Mikez tu už zahájil na sousedním domě, který kdysi fungoval jako ledárna, bourací práce a významných změn dozná i samotný lokál.

Novinkou by měla být i prostorná terasa na úrovni druhého patra s výhledem na Jizeru, skalní vyhlídku pantheonu nebo Suché skály.

V lednu a únoru tu dělníci odvedou nejhrubší díl práce a oddělí vnitřní prostory pivovaru a lokálu.

„To pivo bude výjimečné,“ ví už dnes Mikez. Sázet přitom bude také na kvalitní skalní vodu, proudící stovky let ve skalních puklinách tamních pískovců a pivovarnickou minulost, kdy prakticky každý statek a panství na území Českého ráje měly svůj pivovar.

Ten na Malé Skále fungoval nepřetržitě od roku 1580 a poslední pivo se tu uvařilo v roce 1946. Jeho poválečný roční výstav se blížil pěti tisícům hektolitrů.

Po různých bádáních se Mikezovi podařilo získat originály místních pivovarnických postupů na výrobu Maloskalského výčepního i Maloskalského ležáku, piv, která se tu ještě před sedmdesáti lety vařila.

Chuť piva si určí samotní obyvatelé Malé Skály
„Malé pivovary mají tu obrovskou výhodu, že mohou vařit prakticky co chtějí. Jeden měsíc jedenáctku, druhý čtrnáctku, zelené pivo, červené. Je to jen na fantazii,“ popisuje hudební boss, který se nikterak netají tím, že stavbou malého pivovaru si plní jeden chlapský sen.

A do podoby a chuti chce Mikez vtáhnout i obyvatele městečka na Jizeře tím, že po uvaření první zkušební várky to budou právě oni, kteří pomohou určit, jaké pivo je nejlepší. To pak především v letních měsících bude pro hosty stáčet přímo z tanků.

Výhodu skýtá i strategická poloha při silničním tahu na Harrachov. V pátek si tu turisté při cestě na hory zakoupí soudek na víkend a při cestě vrátí jen prázdný obal.

 

Jak se točí pivo z tanku? Tak to si nechte vyprávět

Publikováno:před 3 dnyAutor:Břetislav LapiszZdroj:Moravskoslezský deník

Při představě dobrého piva se někomu vybaví orosený půllitr, válení sudů z korby náklaďáku do sklepa či vychlazený lahváč (nejlépe ze sedmého schodu). Přibývá ale těch, kteří jsou přesvědčeni, že nejlepší je pivo z tanku.

Marián Bavlšík z ostravské restaurace U Rady mě pouští dovnitř, i když je teprve osm hodin ráno. Procházíme kolem výčepu a pak sestupujeme po schodech do sklepa. V rohu speciálně vystavěné klimatizované místnosti mi Marián Bavlšík pyšně ukazuje nádoby (nerezové tanky), ze kterých u Rady už od poloviny letošního října čepují pivo.

Našim hostům tak už skoro dva měsíce nabízíme možnost vychutnat si nepasterizované pivo čepované jedinečnou technologií takzvaným pivním tankem. Pivo se rozváží z Plzně cisternou, která je ale tepelně izolovaná. V Olomouci se pivo přečerpává do speciálních kontejnerů, ty pak dále po kraji rozvážejí menší nákladní auta. Při tankové technologii se pivo nečepuje z klasických sudů, ale z větších, originálních nerezových tanků o objemu pět nebo deset hektolitrů. My máme čtyři pětihektolitrové komory, respektive tanky," vysvětluje Marián Bavlšík.

Zatím máme čas si o pivu a tancích povídat, protože čekáme, až chlapi z Olomouce přivezou kontejnery s čerstvým pivem.

„Výhoda piva čepovaného z tanku je v tom, že je nepasterizované, a zachovává si tak původní chuť. U nás se pak pivo stáčí do nepropustného sterilního vaku, který je uvnitř tanku. Pivo se přitom nedostává do kontaktu se vzduchem ani dalšími plyny. Pivo je ale zároveň standardně nasycené oxidem uhličitým. Díky tomu má říz," vysvětluje dále Marián Bavlšík. Ještě dodává, že pivo v tanku má záruční dobu jedenadvacet dní. „V praxi to tedy znamená, že od napuštění cisterny ho musí hosté do tří týdnů vypít," říká Bavlšík s tím, že cisterna je prázdná mnohem dříve. „Původně jsme měli tanky tři, nyní nám pivovar dodal i čtvrtý. Je to i kvůli závozu výhodnější," usmívá se Bavlšík.

Pak povídání o tankovém pivu musíme přerušit, protože se blíží avia z Olomouce. Dva chlapíci se s provozovatelem restaurace U Rady krátce pozdraví a bleskově se pouštějí do práce.

Jak se čistí tank?
Jeden z mužů míří do sklepa s různými přípravky musí totiž vyčistit tanky. Druhý, Radek Marinč, zůstává venku a při práci se mnou prohodí pár vět.

„Té sanitaci, co dělá kolega dole, musíme věnovat velkou pozornost. Tank je třeba pořádně vypláchnout a vyčistit. Musíme to udělat dokonale, aby v něm nezůstal prach nebo další nečistoty, někdy i nějaké to deci piva. To chvilku potrvá, já si mezitím připravuji hadice, abych pak mohl z jedné pustit pivo do tanku, druhou proudí do tanku vzduch. Poplést ty hadice nemůžu, protože mají každá jinou koncovku," usmívá se otázce laika Radek Marinč.

Jak dodává, jedna zastávka v restauraci velikostí podobné podniku U Rady trvá hodinku, někdy hodinku a půl. „Uspěchat se nic nedá," dodává Radek Marinč a už mi ukazuje na hadici, kterou proudí z kontejneru na nákladním autě pivo do tanku, umístěného ve sklepě.

Čepování piva
Z tanku je pivo vytlačováno vzduchem, který je vháněn kompresorem mezi vak a stěnu tanku. To už mi po zhruba půlhodince pozorování toho, jak se pivo z kontejneru dostávalo do tanku ve skepě restaurace U Rady, vysvětluje opět její majitel Marián Bavlšík.

Rychle dodává, že pivo ať už je z tanku, nebo ze sudu potřebuje péči.

„Ne nadarmo se říká, že sládek pivo vaří a výčepní ho dělá. Ty profese za nás dělají odborníci, ta třetí je na nás. Takže dbáme na to, aby pivní sklenice byly dokonale čisté. Oplachujeme je jen studenou vodou. Kdybychom používali vodu horkou a pak do sklenice čepovali pivo, ztratilo by chuť. Na mytí sklenic používáme speciální jar na pivní sklenice. U nás jsme vždy preferovali hrubé sklo, většině hostů z něj pivo chutná. To, jak ty sklenice vypadají, ale není zdaleka náhoda. O jejich designu vedou učené debaty odborníci a pečlivě různé tvary a také potisky na sklenicích promýšlejí," vysvětluje majitel restaurace U Rady.

Když se jej ptám, jak hosté přijali přechod ze sudového piva na tankové, přidává zajímavý postřeh.

„Většinou si pochvalují, že jim chutná více. Najde se i pár lidí, co říkají, že lepší bylo sudové. Co jsem si ale stačil všimnout, tak spolehlivě zabírá povídání o tom, jak se to pivo dostane z Plzně až k nám do tanku na Poštovní. Když si host to povídání vyslechne, tak vám zaručuji, že si ten dá minimálně dvě až tři piva více, než u něj bývá běžné," usmívá se Marián Bavlšík.

 

Děčínský pivovar ožil. Je v něm obchodní centrum a opět se v něm vaří pivo

Publikováno:před 4 dnyAutor:Martina MarečkováZdroj:Hospodářské NovinyCentrum Děčín

Zanedbaný areál bývalého pivovaru založeného hrabětem Maxmiliánem Thunem v Děčíně původně Vojtěch Ryvola vůbec nechtěl koupit. Dnes je jeho pýchou. Někdejší pivovar přestavěný na obchodní centrum sbírá jedno prestižní ocenění za druhým. Kvůli jeho provozu jezdí Ryvola - rodák ze Šumavy - každý týden na pár dní do Děčína přes celou republiku ze svého domova na západním Slovensku.

Příběh Centra Pivovar Děčín začal v roce 2007, kdy bratři Vojtěch a Václav Ryvolovi prodali firmu na údržbu budov, jež se za 15 let existence rozrostla z jednoho zaměstnance na sedm set. Rodinný podnik provozoval technickou správu desítkám obchodních center nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Bulharsku. "Byl to tak velký kolos, že už jsem to nechtěl dělat," vysvětluje Ryvola důvod, proč se byznys rozhodl prodat. Motivací bylo i to, že se mu kvůli pracovnímu nasazení zhoršil zdravotní stav. Utržené peníze chtěl Ryvola někam investovat a dostával různé nabídky. Když za ním přišel jeden člověk s tím, jestli nechce koupit děčínský pivovar, nechtěl o tom nejprve ani slyšet.

"V Děčíně jsem v životě nebyl a pivo vařit nechci. Co bych s tím dělal?" odmítl prvotní nabídku Ryvola. Nechal se ale přesvědčit a jel se na historickou budovu podívat. "Ten dům mě natolik nadchl a ty kouzelné prostory tak oslovily, že jsem řekl, že to chci," vzpomíná v někdejší konírně, ve které je dnes pivovarská restaurace.

Za areál Ryvola se svým společníkem zaplatil 50 milionů korun. "Když jsme to převzali, bylo to v šíleném stavu - omlácené zdi, sklepy, které nikdo nevyklízel dlouhá léta," říká podnikatel s tím, že historický areál byl svého času útočištěm bezdomovců. Ale líbila se mu představa, že bude moct tvořit a zároveň zachovat památkově chráněné části chátrající stavby v centru města a že po něm něco zbude.

"Řekl jsem si, že když obchodním centrům rozumím, že si jedno postavím. Zjistil jsem však, že to, že rozumím vzduchotechnice nebo kanalizaci, neznamená, že vím, co to je obchodní centrum. To už jsem měl pivovar koupený," vypráví Ryvola.

Zahraniční inspirace
Na podzim roku 2008 se do Česka začala ze západu šířit negativní ekonomická nálada a s několikaměsíčním zpožděním se zpomalil realitní trh i v tuzemsku. Nájemci se báli otevírat nové obchody a stavba nákupního centra musela být odložena. Tento čas Ryvola využil.

"Začal jsem objíždět centra ve Španělsku, Portugalsku, Německu, Rakousku," vyjmenovává Ryvola. "Prošel jsem asi 200 obchodních center s digitálním metrem a měřil jsem výšku stropu, šířku pasáže, rozestupy sloupů... Ze dvou center mě vyhodili, tajně jsem fotil pod kabátem," popisuje Ryvola.

Zjistil, že aby se lidé v nákupních centrech cítili příjemně, je nutné dodržovat určité zásady. Patří mezi ně ustoupené podlaží. "Když vyjdu z obchodu v přízemí, musím vidět výklad v horním patře, abych věděl, co tam je, a aby mě to tam přilákalo," míní Ryvola. Za základní architektonickou chybu považuje například i to, když člověk sedí v restauraci, přemýšlí, kam dál, ale přes řadu sloupů nevidí obchody.

Podnikatel také přišel na to, že v Německu bývají v obchodních centrech místo automatických posuvných dveří dveře mechanické. Při jejich otevírání totiž uniká ven méně vzduchu, a tím pádem se šetří elektrická energie. A proto jsou v děčínském centru mechanické dveře. "Není to tak, že by nám došly peníze, máme i elektrické pohony, které jsou ovládány tlačítky invalidů," říká Ryvola.

"Snažil jsem se v děčínském centru udělat technické vychytávky, které jsem navrhoval v mnoha obchodních centrech, ale nebylo mi dovoleno je realizovat," pokračuje Ryvola. Jako příklad uvádí systém pomaloběžné vzduchotechniky, která zaplavuje prostor teplým nebo studeným vzduchem ze speciálních výústek. Na záchodech je ohřívání teplé vody pomocí slunečních kolektorů. A voda ze čtyř pivovarských studní slouží nejen na zalévání.

"V celé budově máme udělaný technický rozvod vody. Můžeme tak uklízet průmyslovou vodou a neplýtváme pitnou vodou. Ve vzduchotechnice máme systém, který rozprašuje naši vodu -ta v létě ochlazuje vzduch a tím šetříme třetinu elektrické energie na chlazení budovy. To je v republice zatím ojedinělé," uvádí Ryvola.

Finance od RSJ Karla Janečka
Výstavba obchodního centra si vyžádala 780 milionů korun. Když společnost Settimo Development Ryvoly a jeho společníka Martina Krále získala v roce 2011 prvního velkého nájemce - módní řetězec H&M - a chtěla stavbu centra zahájit, banky se zdráhaly půjčovat peníze na developerské projekty. Podnikatelé ale získali důvěru lidí blízkých miliardáři Karlu Janečkovi. Jeho realitní fond RSJ Private Equity ovládl 75procentní podíl v projektu, zbývající část má Ryvola a Král. Centrum Pivovar Děčín investoři plánují vlastnit dlouhodobě.

Vojtěch Ryvola zná dnes nejen historii bývalého hraběcího pivovaru, ale pivo začal znovu i vyrábět. Roční kapacita pivovaru je 2100 hektolitrů, má 12 základních receptur na pivo a sládkem je Jan Kočka z Varnsdorfu.

Projekt Centrum Pivovar Děčín otevřel letos na jaře a dnes je podle Ryvoly pronajatých 86 procent obchodních ploch celkem z 17 500 metrů čtverečních. Příští rok se v něm otevře minizoo s domácími zvířaty. V dosud nevyužité části budovy Ryvola plánuje zprovoznit hotel.

 

Ve Vinohradském pivovaru mám rád steak s liškovou omáčkou, říká Olehla

Publikováno:před 4 dnyAutor:Aneta ŠtefánkováZdroj:Hospodářské NovinyVinohradský

Vybrat správnou restauraci na oběd s obchodními partnery není jednoduché. Server IHNED.cz proto oslovil manažery, podnikatele a obchodníky, pro které jsou restaurace často druhou "kanceláří". V jednoduchém dotazníku popsali místo, které by pro byznys lunch doporučili i ostatním kolegům. Ať už kvůli dobrému jídlu, prostředí nebo obsluze.

Výkonný ředitel obchodu s elektronickými knihami Palmknihy Richard Olehla doporučuje Vinohradský pivovar.

Proč jste vybral zrovna tuto restauraci?
Restaurace Vinohradský pivovar se otevřela teprve docela nedávno. Rád objevuji nové věci a místa - zpravidla nabízí nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou a člověk se nemusí přetahovat o místo u stolu. Ve Vinohradském pivovaru mají skvělé denní i večerní menu, které si na nic nehraje ani exotickým názvem, ani přísadami. Nadto jde o podnik výhradně nekuřácký (kuřáci musí ven na chodník) a od stolů je průhledy vidět přímo do varny.

Nabízí restaurace ve všední dny zvýhodněné (byznys) menu?
Ano.

Je něco zajímavého na prostředí restaurace?
Restaurace nabízí minimalistický design, z nějž na hosty dýchne vzdušnost a čistota.

Jak jste spokojený s obsluhou?
Výhoda nových podniků bývá, že nabízené služby jsou vysoce nad průměrem. Docela logicky: kdyby tomu tak nebylo, neměla by nová restaurace na trhu vůbec žádnou šanci.

Co z nabídky vám zatím nejvíce chutnalo?
V listopadu nabízejí tradiční svatomartinské speciality. Ze stálé nabídky pak můžu vřele doporučit steak z krkovičky s liškovou omáčkou a šťouchanými brambory.

Je něco, co vám v restauraci vadí?
Jde zatím o trochu syrové, "nezabydlené" prostředí.

Jakou další restauraci byste doporučil na pracovní oběd?
Café Muzeum nebo Sportovní centrum Hamr Braník, kde mají v létě skvělou terasu s výhledem na řeku.

Stalo se vám někdy u pracovního oběda něco překvapivého?
Mimo obvyklých malých nehod typu košile od omáčky naštěstí ne ;)

Jakou lahev si objednáte, když oslavujete úspěch?
Vzhledem k tomu, že rád běhám a často mi nezbyde než jít běhat večer, tak s celou lahví moc neoslavuju. Nepohrdnu ovšem dobrým německým rieslingem.

Nechceme vás zneklidňovat, ale kdybyste si měl vybrat poslední jídlo před popravou, jaké by to bylo?
Jak říká Woody Allen, před popravou se moc jíst nemá, člověku to nedělá dobře na žaludek. Ale když už by to muselo být, dal bych si dobrou polévku, třeba dýňovou, a pak něco z české kuchyně.

 
1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-40 | 41-50 | | 611-620