Novinky a zajímavosti ze světa pivaFiltrovatHledat

Říká se, že pivo je tekutým chlebem Čechů. Přestože je jeho spotřeba v tuzemsku rekordní, málokdo ví, jak vlastně výrobní proces vypadá. Ptáte se, jaké vlastnosti dává pivu chmel a co je slad? Přinášíme vám základní odpovědi a postup výroby oblíbeného nápoje z vody, ječmene, chmele a kvasnic.

1. Ve sladovně

Pokud výrobu zjednodušíme na nejzákladnější kroky, začíná ve sladovně. V areálu Plzeňského Prazdroje je to budova s dlouhatánskými bazény (saladinové skříně), které naplňuje ječmen. V každém z bazénů klíčí 210 tun ječmene. Ten se nejdřív na třicet hodin namočí, dalších pět dnů klíčí a na závěr se suší, aby se zastavil biochemický proces, při kterém se uvolňují enzymy a štěpí škrob.

„Většinu obsahu ječmene tvoří škrob. Bez sladování bychom ale škrob nerozštěpili. Tím, že se rozběhne klíčení, mění se vnitřní struktura zrna a vzniknou potřebné enzymy, které jsou schopny se ke škrobu dostat. My ale nechceme, aby proces pokračoval dál a proto se zelený slad usuší, čímž získáme hotový slad požadované kvality,“ vysvětluje technolog plzeňské sladovny Petr Tomek.

Pojistkou kvalitní vody jsou pstruzi v akváriu. Zde se kontroluje voda, která se využívá jak na sladovně i na varně.

Látky v ječmeni se ve fázi výroby sladu vlastně musí rozdělit na menší části, aby se vůbec dokázaly při samotném vaření piva využít. Sladovna Prazdroje vyrábí slady na míru pivům Pilsner Urquell, Gambrinus i pro Kozla vařeného ve Velkých Popovicích. Vyrábí slady výhradně z ječmenů pěstovaných v Česku, takže piva mohou používat Chráněné zeměpisné označení České pivo, udělené EU. Zpracovaný ječmen pochází hlavně z oblasti Hané a Polabí, ale i od menších lokálních dodavatelů.

Veškerá voda pochází z vlastních vrtů, zajímavé přitom je, že do výroby teče paralelně přes akvárium s pstruhy, které plní úlohu jednoho z kontrolních mechanismů kvality. 2. Ve varně

Vaření piva má několik fází. Nejdříve je třeba připravit takzvanou sladinu. Sladový šrot se smíchá s nálevem varní vody a zahříváním na různé teploty se složité sacharidy (například škrob) přemění na jednoduché zkvasitelné cukry. Vzniká příjemně sladký cukerný roztok neboli sladina, kterou je ale ještě potřeba před chmelením přecedit a zbavit zbytků rozšrotovaného sladu - takzvaného mláta.

Varna, aneb místnost plná „kotlů“, kde se pivo vaří nebo zcezuje.

Typickou hořkost a vůni dodává pivu chmel. Do sladiny se přidává v několika dávkách a společně se vaří více než hodinu. Například do piva Gambrinus Original se přidávají dvě dávky chmele, do piva Gambrinus Excelent tři dávky. Z hotové mladiny se oddělí kaly a ta pak čeká na chlazení a poté kvašení. 3. Kvašení

Jestliže při vaření šlo hlavně o to, získat ze škrobu cukr, v následujícím kroku je hlavním úkolem kvasnic tento cukr pojídat a přeměnit ho na oxid uhličitý a alkohol. Vznikají při tom různé těkavé látky jako diacetyl, estery nebo vyšší alkoholy, které mají vliv na chuť piva. Chuť hotového piva se kontroluje při degustacích ( více o ochutnávkách piv čtěte zde ).

Kvasinky jsou živým organismem. Pivovary získají z laboratoře buňku, která se pomnožuje v menším množství mladiny v takzvaném propagátoru. Když je kvasnic potřebné množství, přidávají se do mladiny, která stojí v cylindro-konických tancích a dohromady kvasí 8 až 9 dnů. Kvasnice se dají použít na více várek. "Každý týden vytahujeme nové, ale točíme je do třetí generace, tj. používají se třikrát," přiblížil sládek Gambrinusu Jiří Fusek.

Česká piva se od těch zahraničních chuťově liší zejména proto, že sladový cukr se nenechává úplně prokvasit. V pivu tak zůstane více chuti sladového extraktu. Zcela prokvašená zahraniční piva mají více alkoholu, ale jsou chuťově prázdnější. Obecně platí, že množství alkoholu stoupá s dobou kvašení. Ale nesmí se to přehánět.

"Když kvasnice v pivu zůstanou dlouho, mohou chuť zkazit. Pivo chytne takzvanou autolyzační příchuť," říká sládek Jiří Fusek.

Kvasnice jsou součástí tajné receptury stejně jako výrobní teploty. V každém prostředí se mohou chovat jinak a nedá se proto spoléhat jen na počítače. Tradičně piva kvasila (a někde dosud kvasí) ve spilkách, dnes proces ulehčují nerezové CK tanky, které umožňují přesné chlazení v různých částech nádob. I v nových tancích zůstává zachován výrobní postup jako v otevřených nádobách. "Pivo není víno, nechcete být pokaždé překvapován jinou chutí,“ říká plzeňský sládek. 4. Ležení a filtrace

Když je mladé pivo dost prokvašené, kvasnice usazené na dně nádoby v takzvaném konusu se odejmou a mladé pivo se přečerpá do ležení. A když sládek usoudí, že je chuť dokonale vyladěná, putuje pivo ke spotřebiteli. „Dříve, když nebylo dokonalé chlazení, bylo běžné, že v pivovarech nedokázali udržet potřebné teploty kvašení nebo ležení a tak pivo dozrávalo pokaždé jinak. To bylo ale v pravěku,“ říká s nadsázkou vrchní sládek. „Dnes je možné celý proces perfektním chlazením dokonale řídit,“ dodal.

Hotové pivo se ještě může filtrovat a pasterizovat, aby déle vydrželo. V posledních letech nicméně stoupá obliba nefiltrovaného a nepasterizovaného piva. Nefiltrované pivo má jemný zákal, který dodávají zbylé kvasinky (při filtraci se odstraňují), je živější, ale stejně jako nepasterizované (bez dodatečné tepelné úpravy) se nehodí pro distribuci do maloobchodu, protože se může, pokud není skladováno v ideálních podmínkách, rychleji kazit.

Čtyřicet kvasných tanků s „rodným listem“ se nachází v jedné z budov Gambrinusu (vpravo)

Pasterizací se rozumí zahřátí na zhruba 70°C a následné zchlazení. Tím se inaktivují všechny zbylé kvasinky a pivo má dlouhou trvanlivost.

Šetrnějším způsobem finálního ošetření piva je membránová filtrace. Je to v podstatě mechanické odstranění zbylých kvasinek na velmi jemných filtrech bez teplotního šoku. Pivo má díky technologii živější chuť než po pasterizaci, metoda je ale poměrně drahá. V Prazdroji se používá při výrobě Nepasterizovaného Gambrinusu. Každá metoda má své výhody a nevýhody, ale obě používá většina pivovarů, aby svým zákazníkům mohly garantovat očekávanou kvalitu.

V sobotu 19. července se v harrachovské sklárně a minipivovaru Novosad a syn konaly v pořadí už jedenácté pivní slavnosti. V průběhu této akce jsme si mohli prohlédnout nejstarší činnou sklárnu v České republice, fungující podle dochovaných pramenů nejméně od roku 1712. Součástí slavností byla celá řada doprovodných akcí, bohatý výběr jídla a pití.

Obnovený Zámecký pivovar Frýdlant uspořádal o víkendu 2. otevření bran pivovaru a zároveň 1. pivovarské slavnosti v zámeckém pivovaru Frýdlant. Oslavit znovuzrození tradice vaření piva Albrecht přišlo na patnáct set lidí, kteří vypili 6 500 piv, z toho 3500 půllitrů dvanáctistupňového světlého ležáku bylo zdarma.

Větší výtoč se ani nedala stihnout, když zpočátku si příchozí točili z několika píp pivka sami, navíc trochu pěnilo a ještě vinou vedra začalo rychle teplat. „Příště se poučíme. Zbytek z prvního tanku vytočíme v sobotu 26. července při představení filmu Postřižiny pojízdného biografu bratří Čadíků na nádvoří pivovaru," slíbil majitel Marek Vávra.

Akce, které se zúčastnili také náměstek hejtmana LK Josef Jadrný a krajská radní Ivana Hujerová, byla symbolickým zahájením nové éry pivovaru, začala přestřižením pásky a požehnáním prostoru pro výrobu piva hrádeckým farářem. První sud s frýdlantským pivem Albrecht narazil starosta města Dan Ramzer.

Až do půlnoci návštěvníky bavily Kapela „bez názvu", Frýdlantsko (novoměstská kapela hrající skoro všechny národní umělce), For Fun, Frýdlantsko (rock), Nobody Know, Liberec (rock-metal), Exil 51, Liberec (alternative-rock), Sights, Liberec - Praha (metalcore), We are the Indian, Liberec (rock) a Quemar (Worldhood acoustic), Praha (nerd-country).

„Rozšíření počtu regionálních výrobců, speciálně piva, ve Frýdlantském výběžku vítám. Přispěje to nejen k lepší zaměstnanosti ve městě a okolí, ale věřím, že nová atrakce přitáhne i turisty, kteří zavítají nejen na zámek, ale i sem do pivovaru," řekl náměstek hejtmana Josef Jadrný.

„Tyto snahy samozřejmě budeme v kraji dále podporovat. Třeba se Albrecht přihlásí do naší soutěže potravinářský Výrobek roku Libereckého kraje," dodala radní Ivana Hujerová, která má regionální výrobce ve své gesci.

Odvážlivci, někdy i téměř nazí, využili i nedaleko protékající říčky Smědé ke koupání a osvěžení. Další slavnost se chystá na konec září, kdy bude dokončena první fáze rekonstrukce budov.

Prohra sporu Budějovického měšťanského pivovaru a vytvoření důležitého precedentu. Tak by se dal označit výrok Nejvyššího správního soudu, který akciové společnosti Budějovický měšťanský pivovar zakázal používat slovo Budweiser v názvu svého piva. Lidé by si totiž pivo mohli splést se zavedeným Budějovickým Budvarem, který vlastní ochranné známky.

Budějovický měšťanský pivovar, součást skupiny Anheuser-Busch, neuspěl ve sporu o ochrannou známku obsahující slovo Budweiser. Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že Úřad průmyslového vlastnictví postupoval správně, když vyhověl námitkám Budějovického Budvaru a známku nezapsal. Vyplývá to z verdiktu zpřístupněného na úřední desce. Odůvodnění zatím NSS nezveřejnil. Jde o jeden z mnoha sporů kvůli známkoprávní ochraně proslulého budějovického piva.

"Budějovický měšťanský pivovar, a.s., definitivně ztratil ochrannou známku Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier a nesmí ji nadále používat. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zároveň vytvořilo důležitý precedens proti zneužívání naší ochranné známky Budweiser ze strany Budějovického měšťanského pivovaru, a.s., i dalších subjektů," reagoval na rozhodnutí soudu mluvčí Budvaru Petr Samec.

Kombinovanou ochrannou známku v podobě etikety nebo tácku s textem Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier si měšťanský pivovar přihlásil v roce 2006. Národní podnik Budějovický Budvar ale reagoval námitkami, které odůvodnil rizikem záměny s osmi vlastními ochrannými známkami.

Úřad průmyslového vlastnictví dal za pravdu Budvaru. U běžných spotřebitelů prý skutečně existuje riziko záměny, a to zvláště kvůli použití dominantního pojmu Budweiser, což posléze potvrdila také justice.

"Nebezpečí záměny označení se posuzuje především okem tzv. průměrného zákazníka, pro něhož jsou zaměnitelná především taková označení, která se shodují ve výrazném prvku, v dominující části označení," stojí v rozhodnutí Městského soudu v Praze z letošního ledna. Po nynějším zamítnutí kasační stížnosti Budějovického měšťanského pivovaru je verdikt definitivní.

Budvar měl s Budějovickým měšťanským pivovarem v minulosti více sporů. Obě firmy se hlásí k letité tradici vaření budějovického piva. Měšťanský pivovar mimo jiné v minulosti prostřednictvím žaloby navrhl zrušení Budvaru a jeho vymazání z obchodního rejstříku.

Ve světě vede Budvar mnoho známkoprávních pří s americkou skupinou Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev. Právě Anheuser-Busch před časem koupil Budějovický měšťanský pivovar i s řadou ochranných známek a nedávno také pivovar Samson.

Zeleninu a sýry v bývalém zámeckém pivovaru ve Frýdlantě znovu vystřídalo pivo. V rekonstruované části areálu se tak po více než pětašedesáti letech křísí tradice jednoho z nejvýznamnějších center českého pivovarnictví.

Zámecký pivovar ve Frýdlantě znovu vaří pivo, i když jen v malém. První Albrecht, který se po pětašedesáti letech z varny dostal až na stůl, je dvanáctistupňový, nabídka se postupně rozšiřuje.

O tom, že se pivovar podaří probudit znovu k životu, už mnozí pochybovali. Nakonec se to po letech plánování podařilo společnosti Terra Felix, která chce minipivovar od podzimu využít i jako školicí středisko pro budoucí sládky.

"Zatím se dokončuje první etapa rekonstrukce historického areálu, která stála 45 milionů korun a z velké části ji uhradila dotace z Operačního programu podnikání a inovace. Obnova celého areálu přijde podle odhadů na 200 milionů korun," řekl jednatel firmy Marek Vávra.

Historie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do 14. století, zpočátku se pivo vařilo přímo v hradním areálu, kvůli zvyšování objemu vyrobeného piva se však později pivovar přestěhoval do podhradí. Albrecht z Valdštejna pak v roce 1626 areál přestavěl a vybudoval kamenný barokní pivovar.

Další přestavbou prošel areál v letech 1860 až 1926 a v této podobě se dochoval do dneška. Pivo se tu ale vařilo naposledy v roce 1949. V areálu byl pak sklad zeleniny a později mlékárenský provoz zrání sýrů.

"Je dobré, že soukromý investor vrátil dalšímu objektu ve Frýdlantě život, a myslím si, že to bude další magnet pro turisty," konstatoval frýdlantský starosta Dan Ramzer.

Přestože areál stojí v těsné blízkosti řeky Smědé, která v roce 2010 ukázala, co umí, investice do jeho obnovy nejsou podle starosty vyhozenými penězi. Na náměstí sice stálo půldruhého metru vody, pivovaru se ale záplavy vyhnuly.

"Ti, kteří to stavěli, to tady znali mnohem lépe než my a byli poučeni historií, na kterou nezapomínali," poznamenal Ramzer.

Bývalý zámecký pivovar vařil ještě v meziválečném období kolem 35 000 hektolitrů piva ročně a patřil k nejvýznamnějším v zemi. Na jeho místě teď vznikl školní minipivovar s plánovanou roční produkcí 1000 hektolitrů ročně.

"V budoucnu bych chtěl produkci zvýšit na 10 000 hektolitrů ročně. Mým snem je varna pětkrát větší a rád bych se dostal na stav, který tu byl v meziválečném období, tedy těch 35 000 hektolitrů," řekl Vávra.

Nejpozději příští rok chce Vávra v areálu otevřít restauraci a v budoucnu i ubytování.

Budějovický měšťanský pivovar, součást skupiny Anheuser-Busch, neuspěl ve sporu o ochrannou známku obsahující slovo Budweiser. Nejvyšší správní soud potvrdil, že Úřad průmyslového vlastnictví postupoval správně, když vyhověl námitkám Budějovického Budvaru a známku nezapsal. Vyplývá to z verdiktu zpřístupněného na úřední desce. Odůvodnění zatím Nejvyšší správní soud nezveřejnil. Jde o jeden z mnoha sporů kvůli známkoprávní ochraně proslulého budějovického piva.

"Budějovický měšťanský pivovar, a.s., definitivně ztratil ochrannou známku Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier a nesmí ji nadále používat. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zároveň vytvořilo důležitý precedens proti zneužívání naší ochranné známky Budweiser ze strany Budějovického měšťanského pivovaru, a.s., i dalších subjektů," reagoval na rozhodnutí soudu mluvčí Budvaru Petr Samec.

Kombinovanou ochrannou známku v podobě etikety nebo tácku s textem Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier si měšťanský pivovar přihlásil v roce 2006. Národní podnik Budějovický Budvar ale reagoval námitkami, které odůvodnil rizikem záměny s osmi vlastními ochrannými známkami.

Úřad průmyslového vlastnictví dal za pravdu Budvaru. U běžných spotřebitelů prý skutečně existuje riziko záměny, a to zvláště kvůli použití dominantního pojmu Budweiser, což posléze potvrdila také justice.

"Nebezpečí záměny označení se posuzuje především okem takzvaného průměrného zákazníka, pro něhož jsou zaměnitelná především taková označení, která se shodují ve výrazném prvku, v dominující části označení," stojí v rozhodnutí Městského soudu v Praze z letošního ledna. Po nynějším zamítnutí kasační stížnosti Budějovického měšťanského pivovaru je verdikt definitivní.

Budvar měl s Budějovickým měšťanským pivovarem v minulosti více sporů. Obě firmy se hlásí k letité tradici vaření budějovického piva, které se datuje hned k založení města roku 1265. Měšťané ve středověku měli právo várečné, ale už před staletími byli ve sporu s radnicí, a tak ve městě soupeřily dva pivovary. Oba se za Marie Terezie sloučily a na ně navázal Měšťanský pivovar (později Samson) - jeho vznik se tak datuje do roku 1795. Ale za sto let mu opět vyrostla konkurence v podobě akciového pivovaru, od roku 1967 transformovaného do národního podniku Budějovický Budvar. Po pádu komunismu se spory zase rozhořely, Měšťanský pivovar mimo jiné v minulosti prostřednictvím žaloby navrhl zrušení Budvaru a jeho vymazání z obchodního rejstříku.

Ve světě vede Budvar už od roku 1907 mnoho známkoprávních pří s americkou skupinou Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev. Právě Anheuser-Busch před časem koupil společnost Budějovický měšťanský pivovar a začátkem července také společnost Pivovar Samson, který se od měšťanského pivovaru oddělil před třemi lety. Zatímco první část disponovala i řadou ochranných známek, Pivovaru Samson zůstali zaměstnanci a technika.

Budějovický měšťanský pivovar, součást skupiny Anheuser-Busch, neuspěl ve sporu o ochrannou známku obsahující slovo Budweiser. Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že Úřad průmyslového vlastnictví postupoval správně, když vyhověl námitkám Budějovického Budvaru a známku nezapsal. ČTK to dnes zjistila z verdiktu zpřístupněného na úřední desce. Odůvodnění zatím NSS nezveřejnil. Jde o jeden z mnoha sporů kvůli známkoprávní ochraně proslulého budějovického piva.

17. července pořádal Pivovar Jihlava mimořádnou tiskovou konferenci, na které prezentoval potíže s hudebními produkcemi pivovaru a stížnost jednoho z okolních obyvatel na překračování hlučnosti.

Přestože nedošlo k dohodě Pivovaru Jihlava se stěžovatelem, kulturní léto bude nadále pokračovat. Místo bigbítu zařadil pivovar dvě pohádky pro děti. Připraveno je také vystoupení tanečního sdružení IŠTAR při občanském sdružení Kamínek.
Představitelé pivovaru si váží podpory, kterou lidé vyjadřují ve prospěch pivovaru na internetu i na sociálních sítích.

Zároveň pivovar informuje, že aktivně podpoří již existující petici NE LIKVIDACI POŘÁDÁNÍ KULTURNÍCH AKCÍ POD ŠIRÝM NEBEM, která je adresována premiérovi České republiky a má již přes deset tisíc podpisů. Kromě toho, že podpoří podpisy přímo na těchto internetových stránkách, vytvoří i petiční listy, které budou umístěny na mnoha místech po celé Vysočině, aby byly přístupné všem.

Bednáři Plzeňského Prazdroje začali dnes tradičními, stovky let starými postupy stavět dva metry vysoký dubový sud, ve kterém bude jednou zrát až 35 hektolitrů plzeňského piva. Sud, který bude připravený k použití v pivovarských sklepech až zhruba na podzim, pivovar symbolicky věnoval památce slavného plzeňského 35. pěšího pluku. Před sto lety, na začátku první světové války, do pluku narukovala i řada zaměstnanců tehdejšího Měšťanského pivovaru, řekla dnes novinářům mluvčí pivovaru Kateřina Krásová.

Osmičlenná parta bednářů zhotovuje obří ležácký sud jednou až dvakrát ročně. Kromě svého řemesla musejí být bednáři zároveň trochu truhláři, tesaři a kováři. Musejí si umět uvařit smolu na vysmolení sudů, řekl ČTK šéf party bednářů Josef Hrůza, který se v pivovaru řemeslu věnuje 40 let.

Než začne v sudu zrát pivo, čeká ho dlouhá cesta, která začíná výběrem dřeva. Aby sudy neprotékaly, musí mít husté letokruhy a žádné suky a musí minimálně šest let vysychat. Bednáři pak dřevo opracovávají na dužiny - úzké podlouhlé profily, které se spasují do obručí a ohnou do konečného tvaru. Než se sud stane sudem, říkají bednáři dužinám v obručích kukna. Dnes na sud použili 50 různě širokých dužin. Nejdřív je vsadili do horní železné obruče, pak navlékli další obruče a začali s ohýbáním.

Uvnitř budoucího sudu hoří oheň a čas od času bednáři vnitřní stranu namočí. "Oheň, voda - to je u dubu pomocník, který nám to pomůže ohnout," vysvětlil Hrůza. Spodek sudu obtáčejí řetězy s kladkami. Bednáři jim říkají satan a postupně jimi stahují dřevo pevně k sobě.

I když na vyspárování sudu se v pozdější fázi používá orobinec a sudy se vysmolují, pevné a dokonalé stažení dužin je základem neprotékajícího sudu. "Orobinec je jen pomocník a smola je dezinfekce a izolace, aby pivo nepřišlo do styku s dřevem. Jinak musí lícovat dno a dužiny, to je základ všeho," popsal Hrůza.

Bednářská parta má podle něj plné ruce práce. Každý rok opraví ve sklepích až 30 velkých ležáckých sudů, opravuje kádě a vyrábí nové sudy. Například pětadvacetilitrových sudů, které cestují po celém světě, loni bednáři udělali 300, doplnil Hrůza.

Um bednářů zachovává pivovar z úcty ke starému řemeslu i z praktických důvodů, řekl starší obchodní sládek Václav Berka. Malé množství ležáku Pilsner Urquell dozrává v historických sklepích ve stejných podmínkách jako před více než 170 lety, kdy se plzeňské pivo začalo vyrábět. Pivo zrající v tradičních dubových sudech slouží k porovnávání kvality a chuti s většinou produkce vyráběné moderními technologiemi.

Návštěvníci hanušovického pivovaru Holba mohou nyní shlédnout výstavu fotografií „Lesy objektivem lesníků“. Fotky dokumentují zajímavé momenty života v jesenických lesích. Výstava je jedním z dalších projektů dlouhodobé spolupráce pivovaru Holba a Lesů ČR.

Olomouckenovinky.cz o tom informovala mediální zástupkyně pivovaru Holba Hana Matulová. Spolupráci otevřel před 9 lety projekt Holba Jeseníkům, orientovaný na výsadbu mladých stromků v Jeseníkách. Od té doby se ho daří úspěšně rozvíjet. Potvrzuje to i současná výstava 30 fotografií, instalovaná v expozičních prostorách varny.

Autory fotografií jsou sami lesníci, jedním z nich je Jiří Šikl z revíru Loučná nad Desnou, který spolu s hanušovickými pivovarníky, coby dobrovolníky, každoročně sází stromky ve svém revíru. Většina fotek je právě z oblastí, kde pivovarníci vysázeli už 4000 stromků.

Pivovar Holba láká nejen na výstavu. V malebném pivovaru uprostřed Jeseníků poznáte tradiční výrobu piva, které tady vaří podle původních receptur už 140 let. Můžete ho degustovat třeba se sládkem, posedět u pivovarských rybníků nebo navštívit Pivovarské muzeum. Najdete tady také stylovou Pivovarskou restauraci, kde fortelně načepovaná Holba chutná nejlépe. Zájem podívat se do pivovaru roste především v létě, kdy sem zavítá až 100 návštěvníků denně.

Exkurze pivovarem trvá necelou hodinu. Začíná se prohlídkou areálu a poté, za dodržení přísných hygienických opatření, následuje návštěva varny, spilky, ležáckého sklepa a stáčírny sudů. Exkurzi je třeba objednat předem telefonicky nebo emailem, vstupné je 30 Kč na osobu.