Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

České ženy si nacházejí cestu k pivu

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:ČSPSAutor:Marek Vomočil

V České republice stoupá podíl žen, které pijí pivo. „Naše průzkumy nám říkají, že české ženy se chtějí setkávat s přáteli a známými, mají chuť se bavit. Proto nepřekvapí, že i ženy si čím dál častěji dopřávají pivo,“ potvrzuje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Aktuálním trendem podle ní je, že ubývá žen, které sedí doma a nechodí vůbec nikam.

Jsme národem pivařů, to je neoddiskutovatelný fakt. Nedávný průzkum CVVM* potvrdil, že pivo se těší oblibě nejen u mužů, ale čím dál více si na něm pochutnávají i ženy. V České republice pije zlatavý mok alespoň občas 57 procent žen. Spotřeba piva se v uplynulých dvanácti letech zvyšovala ve všech věkových skupinách žen, v posledních třech letech nejvíce v té nejmladší kategorii, 18 – 29 let. Nejvyšší počet konzumentek piva je pak mezi ženami ve středním věku.

Pivo je přírodní nápoj bez chemie, který je zdrojem mnoha vitamínů, minerálů a přírodních antioxidantů. Pivo může být vhodným nápojem zejména pro ženy po padesátém roku života, protože právě jim v pivu obsažené fytoestrogeny mohou pomoci s vyrovnáváním přirozeného úbytku ženských hormonů.

Při konzumaci piva pak rovněž platí známé pořekadlo 'méně je více'. „Ženám se doporučují maximálně dvě třetinky piva denně. Při tomto množství a zdravém životním stylu se není třeba obávat ani pivního bříška,“ říká Martina Ferencová a doplňuje: „Pivo je tradičním českým nápojem, který se hodí nejenom k různým pokrmům, ale zpříjemní i setkávání s přáteli či rodinou.“

Z dat Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského** vyplývá, že české ženy si nacházejí cestu i ke specificky hořké chuti klasického českého ležáku. Češky, zejména nad padesát let, výrazně preferují tradiční hořká piva, dokonce více než čeští muži. Ženy si pak zlatavý mok dopřávají dvakrát týdně a v průměru vypijí za týden dva půllitry piva. Při výběru piva dají hlavně na jeho chuť a preferují i své značky.
Do svého oblíbeného podniku české ženy zajdou v průměru třikrát měsíčně. Za svůj nejoblíbenější podnik ženy nejčastěji uvádějí restaurace. „Současným trendem je také skutečnost, že mezi českými ženami je stále méně těch, které takzvaně nechodí nikam. Ani do kaváren, ani do restaurací nebo pivnic. Což je jistě dobrá zpráva a ukazuje na to, že české ženy jsou emancipovanější,“ říká Martina Ferencová. Statistiky ukazují, že se to týká hlavně žen nad 45 let. Což potvrzuje i průzkum CVVM, podle kterého za posledních dvanáct let ubylo o více než deset procent žen, které na otázku, jak často si zajdou na pivo nebo jiný alkoholický nápoj, odpovídají, že nikam.

* Autorem výzkumného projektu s názvem „Pivo v české společnosti v roce 2016“ je Jiří Vinopal, termín terénního šetření 5. – 19. 9 2016 na 999 respondentech starších 15 let. Analýzy týkající se piva a pohostinských zařízení jsou prováděny na respondentech ve věku 18 let a více (N = 959).
** Kvalitativní průzkum nazvaný „Dědictví kvality tradičních nápojů“ realizovaný v zemích Visegrádské čtyřky v dubnu 2016 na reprezentativním vzorku 320 respondentů starších 18 let.

Svijany se budou točit z tanku v dalších dvou restauracích

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Tankové pivo je v kurzu. Stále více milovníků dobrého piva dává přednost pivu točenému v restauraci přímo z tanku, kterému přisuzují znatelně lepší říz. Tanky zaručují ideální teplotu piva a omezují jeho styk se vzdušným kyslíkem, takže se nápoj hostům na stůl dostává skutečně v prvotřídní kvalitě. Brzy se k dosavadním šesti místům, v nichž se touto technologií točí svijanské pivo, připojí další dva pražské podniky – Svijanská restaurace Na Ledárnách a Svijanská Bašta - restaurace U Milionu. Celkem si tak budou zájemci moci vychutnat svijanské pivo z tanku už v osmi restauracích.

V České republice mají tanky na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí velkou tradici. První byly – ještě na stojato - instalovány již v 70. a 80. letech minulého století, moderní tanky v současné podobě začaly být součástí některých „lepších“ restaurací od roku 1994. Pivovar Svijany se k tomuto trendu připojil v roce 2014, kdy svými žlutými tanky jako první restauraci vybavil liberecký Radniční sklípek. V současné době je tanková jedenáctka Svijanský Máz, prémiový ležák „450“ nebo dvanáctistupňový ležák Svijanský Rytíř v nabídce celkem šesti restaurací; jako zatím poslední se mezi ně nedávno zařadila jablonecká restaurace Skleněnka.

Ojedinělá žlutá barva svijanských tanků respektuje tradiční barvu ležáckých tanků v pivovaru. Pětisetlitrové tanky – zpravidla tři nebo čtyři – bývají zakomponovány přímo do interiéru restaurace, dotvářejí její prostředí a dodávají jí punc místa, kde se pracuje s kvalitním, řemeslným pivem. To dále umocňuje dojem vysoké kvality, kterou hosté v podobě tankového piva také skutečně dostávají. „Hlavní výhody spočívají v kvalitě podávaného nápoje. Pivo je v tanku ve stabilnějším prostředí a zcela chráněno před oxidací vzdušným kyslíkem. Nemusí podstupovat zbytečné přečerpávání pivními cestami po pivovaru, stáčení do sudů nebo nadbytečnou manipulaci. Úplně naposledy se s atmosférickým vzduchem setkává na otevřené spilce. Ve výsledku je tak pivo z tanku logicky čerstvější a pitelnější,“ řekl k tomu svijanský sládek Petr Menšík.

Vedle většího požitku pro hosty jsou tanky výhodné také pro výčepní, kteří nemusí často přerážet sudy a mohou brát pivo bez jakéhokoli přerušení přímo z tanků. Většímu rozšíření restaurací s tankovým pivem nicméně brání minimální výtoč, která je nutná pro efektivní využití této technologie, a také poměrně značné náklady na její zřízení. Minimální měsíční výtoč kolem 40 hektolitrů je hlavním důvodem, proč jsou všechny tankové restaurace soustředěny jen ve větších městech. „Ideální je, když restaurace zvládne vytočit celý tank v průběhu pouhých tří dní, po nichž pak může proběhnout sanitace tanku a pivního vedení a výměna pivního vaku. V praxi však tato doba bývá poněkud delší, zpravidla až jeden týden,“ uvedl dále Petr Menšík.

Cena tanku se podle materiálu pohybuje mezi 130 a 160 tisíci Kč bez DPH, ale se vším potřebným příslušenstvím (výčepním zařízením, chlazením, nápojovými cestami, mikrofiltrem atd.) je celková cena několikanásobně vyšší. Náklady na vybavení tankové restaurace se třemi tanky se pohybuje až kolem jednoho milionu, konečný účet je však velice individuální. „I přes tak vysoké náklady se nicméně bude počet tankových restaurací nepochybně dále zvyšovat. V našem případě očekáváme, že jich bude během krátké doby až dvakrát více než nyní,“ uzavřel Petr Menšík.

Kde si můžete dát Svijany z tanku?


Radniční sklípek
Liberec

Saloon U supa
Turnov

Restaurace U Rokytky
Praha

Mánes
Praha

Mostecký kahan
Most

Skleněnka (od května 2017)
Jablonec nad Nisou

Na Ledárnách * (červen)
Praha

Svijanská Bašta * (červen)
Praha


* otevření plánováno v průběhu roku 2017 (očekávaný termín v závorce)

Nové trendy v pivovarských technologiích na tradiční mezinárodní konferenci

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizace

Již sedmý ročník mezinárodní konference Automatizace a modernizace pivovarů 2017 proběhl v minipivovaru Dvůr Perlová voda ve čtvrtek 20. dubna a tématem bylo zavádění pokročilých technologií do tohoto tradičního výrobního odvětví. V programu nechyběli přednášející známí z minulých akcí, jako byl Ondřej Štěpánek z SMC Industrial Automation, který hovořil na téma „Moderní správa a automatizace monitoringu rozvodů stlačeného vzduchu v pivovarech“. Od úplně prvního ročníku na této konferenci nechybí zástupce společnosti SIDAT a opět jím byl Radim Novotný, který si přizval na pódium Petra Kuboše z Kaspersky Lab s velmi aktuální prezentací „Automatizace v pivovarství a aktuální kybernetické hrozby“.

Mezi tradiční partnery se již řadí i Leoš Blažek z Rittal Czech, který popsal nabídku rozvaděčů pro potravinářský a nápojový průmysl. Dalším stálým partnerem je KROPF Solutions, jejíž zástupce Roman Šonka si přizval Ondřeje Sýkoru z Plzeňského Prazdroje a společně účastníky seznámili s vizí „Krok za krokem k pivovaru budoucnosti“. Rakouské dodavatele technologií opět prezentoval Emilian Axinia ze společnosti COPA-DATA, jenž promluvil na téma Na cestě k „chytrému pivovaru“ - jak lépe profitovat z automatizačních a IT technologií. Také Petr Matiášek z firmy ESONIC hovořil ze zástupcem pivovaru, přičemž jeho prezentaci „Vývoj automatizace v pivovaru Starobrno“ doprovodil dalšími podrobnostmi Libor Doseděl ze společnosti Heineken.

Novými tvářemi na pódiu byl Daniel Rukavička ze společnosti SCHMACHTL s tématem „Automatické filtry Boll&Kirch pro filtraci louhových lázní v myčkách lahví a jejich přínos pro uživatele“. Poprvé se také představil Petr Šedina z firmy Festo, jenž hovořil o armaturách a procesním řízení pro pivovarství.

Po delší odmlce k přítomným promluvil i Jan Veselý, který po mnoho let vedl pivovarský svaz. Zahraniční pivovary prezentovali sládek německého pivovaru Palmbräu Eppingen Zdeněk Prokop jenž hovořil na téma automatizace výroby v malém německém pivovaru a modernizační výhledy do budoucna. Naše východní sousedy ze Slovenska pak zastoupil sládek ze společnosti Pivovary Topvar Jaroslav Klein a hosty konference zaujal prezentací „Intenzifikácia výroby ochutených pív využitím automatického inline dávkovania komponentov na stáčacie linky“.

Neoficiální a velmi zajímavé povídání v odlehčeném duchu si zájemci mohli poslechnout po prohlídce místního pivovaru, kdy Ondřej Koucký, ředitel pivovaru Starobrno, vzpomínal na své působení v Indii a přístup tamních zaměstnanců k technologickému pokroku výroby.

Pivní novoty: Lucky Bastard vzkřísil značku Moravia

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKLucky Bastard

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně.

Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

“Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí,“ uvedl sládek z Lucky Bastard Jan Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury pivaMoravia v podlaze sladovny.

„Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily,“ uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka.

Budují síť Czech Craft Beers
„Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard,“ uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary.

V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. To platí i pro brněnské Starobrno, které patří skupině Heineken. „Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky,“ uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Nové pivo Ferdinand, bezlepková dvanáctka

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:České nápojeFerdinand

Benešovský pivovar Ferdinand si nadělil ke 120. výročí od svého vzniku nový druh piva. Od června zařadí do sortimentu bezlepkové pivo, které je už devátým „bratrem“ v řadě skutečných piv. Je tak třetím tuzemským pivovarem, který vaří pivo bez lepku - glutenu. Výrobek patří do licenčního systému ELS, který je jednotný ve všech evropských zemích.

Bezlepkové pivo Ferdinand je obdobou klasického dvanáctistupňového světlého ležáku Prémium z varny pivovaru Ferdinand Benešov ovšem s tou výjimkou, že si na něm mohou pochutnat bez obav i lidé nemocní celiakií. Výrobek se podrobil zkouškám v několika akreditovaných laboratořích.

Poprvé ho budou moci ochutnat návštěvníci 12. fóra celiaků v PVA Expo Praha Letňany, které se koná 27. května k Mezinárodnímu dni celiakie. U stánku bude k dostání nejen v lahvích, ale mimořádně i točené.

I pivo pro celiaky vaří ze sladu a chmele
Každý Čech vypije podle statistik ročně kolem 140 litrů piva. Smůlu však mají lidé trpící celiakií, to znamená nesnášenlivostí lepku či alergií na lepek, protože důležitá surovina – slad obsahuje lepek. Bezlepkové pivo vyrábí v Česku jen dva pivovary (Žatec a Bernard). Ferdinand je nyní třetím a bezlepkové pivo vaří z tradičních surovin – slad, chmel a voda.

„Technologický postup je stejný – varna, spilka, sklep, používají se stejné suroviny i kvasnice, zásadně se výroba neliší, jen v jedné technologické výjimce. Vybrali jsme klasickou dvanáctku, rozdíl v chuti není téměř žádný,“ říká výrobní ředitel a sládek Jaroslav Lebeda. „Velkou výhodou je, že se můžeme držet tradičních surovin a nemusíme používat pohanku nebo kukuřici. Tím pivo chutná jako pivo a ne jako jeho napodobenina,“ upozornil Lebeda.

Nové bezlepkové pivo bylo testováno odborníky a podle protokolů o zkoušce vzorku obsah lepku je méně než 10 mg/l (legislativní limit je 20 mg/l), pšeničný prolamin znám jako gliadin obsahuje méně než 5 mg/l. „Tyto hodnoty jsou potvrzené dvěma nezávislými analýzami. Je nutné je provést, abychom mohli bezpečně distribuovat pivo do obchodní sítě,“ doplnil Lebeda.

Jednu zkoušku bezlepkového vzorku provedla akreditovaná laboratoř firmy ALS s.r.o. (www.alsglobal.cz) (protokol č. FP1700924). Druhou analýzu prováděl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (protokol č. 1886/17).

Byl také proveden audit výrobního procesu, nezávislou auditorskou společností, který prokázal, že byla zvolena správná výrobní praxe, která odpovídá zásadám výroby bezlepkových potravin. „Kvasná káď či ležácký tank jsou v každém případě vždy perfektně očištěné. Na stáčení bezlepkového piva použijeme navíc nové nepoužité lahve,“ ubezpečil Lebeda.

Bezlepkový Ferdinand bude v lahvích
Bezlepkové pivo se bude prodávat především jako lahvové. O stáčení do PET lahví zatím neuvažují. „Můžeme ho stáčet také do menších sudů, aby se mohl točit například na veletrzích, nebo jednáme s několika bezlepkovými restauracemi, které v Praze pomalu vznikají,“ poznamenal Lebeda. Zákazníci se setkají s benešovským bezlepkovým Ferdinandem v pivovarském obchodě na adrese Ferdinanda v Benešově, ve zdravých výživách a specializovaných prodejnách po celé republice, ale i v některých obchodních řetězcích.

Cena půllitru by neměla významně přesáhnout dvacet korun. Doporučená prodejní cena bude zhruba 20 až 22 korun. „Musí se zohlednit pracnost výroby i náklady na vypracování analýz u akreditovaných laboratoří, které budeme provádět z každé várky,“ vysvětlil Lebeda.

A proč se pivovar rozhodl pro bezlepkové pivo? „Cítili jsme, že je po něm poptávka. Přibývá nejen lidí s celiakií ale je trend, že i lidé, kteří netrpí tímto onemocněním, dodržují bezlepkovou dietu,“ dodal Lebeda. Některá bezlepková piva se do Česka dovážejí, ale jejich cena je dvakrát až třikrát vyšší. Podle vedení pivovaru by na exportních trzích mohli být konkurenceschopní hlavně cenou, a tak chtějí pivo bez lepku vyvážet i do zahraničí.

Strakonický Dudák připravuje další várku výročního piva 650

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České nápojeDudák

Více než 20.000 půllitrů, to znamená 100 hektolitrů nového piva značky „650“ prodal za poslední dva týdny Měšťanský pivovar DUDÁK Strakonice. Zájem o unikátní polotmavé pivo, které vyniká jantarovou barvou a specifickou chutí, strakonické pivovarníky překvapil a proto musí uvařit další várku. Pivo v Dudáku přichystali při příležitosti 650. výročí od založení města Strakonice, která je nachystaná na srpen. Stupňovitost nového speciálu je 13,5% a obsah alkoholu 5,5%. Pivo je určeno zejména pro milovníky silnějších piv a taky pro ty, kteří rádi zkouší nové pivní styly.

Pivo „650“ se čepuje zatím pouze ve Strakonicích a je součástí pivní kultury města, kde tradice vaření piva začala v roce 1367. Pivovar Dudák je posledním pivovarem v České republice, které vlastní město.

Podle sládka pivovaru Dušana Krankuse je receptura pro české podmínky velmi ojedinělá, zejména díky 80 procentům podílu sypání bavorského sladu. Samozřejmostí je použití podílu třech odrůd žateckého chmele včetně nejznámějšího Žateckého poloraného červeňáku, který zastupuje charakteristickou aromatickou odrůdu, dodávající chuti piva nenapodobitelný charakter. „Tak vysoký podíl v sypání bavorského sladu nebývá přílíš obvyklý. My jsme však vsadili na jedinečnost tohoto produktu a podle těch, kteří ochutnali se výsledek snad povedl,“ uvedl Krankus. „Prozatím se prodalo asi 100 hl, tj. 20 000 piv tohoto speciálu. Dnes už víme, že budeme muset uvařit další várku, na hlavní slavnosti města, jinak by toto pivo již nebylo k dispozici,“ dodal Krankus.

Šestsetpadesátka se prodává i v dárkovém balení, jehož součástí jsou tři lahve a sklenička se zlatým nápisem 650. Za cenu 110 korun je k zakoupení pouze v prodejně před pivovarem, kde se jich prodalo 500 kusů. „Doobjednali jsme trojnásobné množství. Chceme aby si ho lidé kupovali především u nás. O rozšíření do dalších prodejních kanálů zatím neuvažujeme,“ uvádí Dušan Krankus. Pivo se bude prodávat do konce srpna, kdy jsou v plánu hlavní oslavy města Strakonice. Dále se uvidí podle zájmu.

Sládek pivovaru již nyní přemýšlí nad dalším speciálem, který se dostane na trh během tohoto roku. „Připravujeme novinku, ale o co půjde zatím nechci prozrazovat,“ uvedl Krankus s tím, že uvádět na trh zajímavé pivní novinky v podobě pivních speciálů je současná cesta pivovaru DUDÁK, která vyhovuje jeho konzumentům. Jen v roce 2016 uvedl DUDÁK na trh hned pět pivních speciálů, což je nejvíc v novodobé historii pivovaru.

Pivní speciály roku 2016
duben – Zelené Velikonoční pivo - jako základ byl použitý ležák s vyšší dávkou českého chmele a přírodní kopřivový extrakt dodávající pivu zelenou barvu. Stupňovitost zeleného piva: 11,90 %- obsah alkoholu – cca 4,7 % obj.

červen – Pšeničný ležák - Svrchně kvašené pivo, kde minimálně 50 % sladového sypání tvořil pšeničný slad. Stupňovitost: 11,50% obsah alkoholu – cca 4,4 % obj.

srpen – Bavorský speciál - Pivo s výrazným přídavkem bavorského sladu se vyznačovalo vysokou chuťovou plností a jemnou hořkostí, vytvářenou přidanou směsí českých žateckých chmelů. Stupňovitost -12,40 % obsah alkoholu – cca 5,2 %

září – Svatováclavský speciál - Pivo typické směsí tří moravských sladů – českého, bavorského a karamelového a zejména studeným chmelením. Tím se rozumí přidání jemného aromatického Žateckého chmele ve fázi dokvašování, přímo do ležáckého tanku. Stupňovitost: 12,50% - obsah alkoholu – cca 5,2 % obj.

prosinec - Medový speciál - Jeho výroba spočívala v přidání pravého lesního medu v určité fázi technologického procesu. Stupňovitost: 14,50 %, obsah alkoholu : cca 5,7 % obj.

Pivo a kultura v Pivovaru Kutná Hora

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České nápojeMěšťan. Kutná Hora

„Pivovar, ve kterém nejsou lidi, není dobrý pivovar,“ řekli si v Měšťanském pivovaru Kutná Hora a v sobotu 20. května 2017 uspořádali Slavnosti piva Kutná Hora. Nutno poznamenat, že větší počet lidí, kteří konzumují pivo, nádvoří loreckého pivovaru vysloveně svědčí. Organizátoři napočítali přes 1 300 návštěvníků. Pokud budeme dále mluvit v řeči čísel, celkem se vypilo skoro 6 000 piv, samozřejmě pocházejících z místního pivovaru, který teprve letos v únoru obnovil výrobu.

V nabídce byla piva všech tří stupňovitostí, nejen v klasické filtrované variantě, ale také jako nefiltrované nebo nepasterované. Podle výtočí u návštěvníků jednoznačně vedla Stříbrná 11, což jen dokazuje, že její receptura, inspirovaná původním pivem vařeným v Lorci, má u Kutnohořanů úspěch.

Na začátku akce pozdravili z podia všechny přítomné sládek pivovaru, Jakub Hájek a starosta města Kutná Hora, Martin Starý. „Když jsem tady před pěti lety sám pořádal pivní slavnosti, vůbec by mě nenapadlo, že budu jednou starosta, natožpak, že se bude v Lorci znovu vařit pivo. A vidíte, obojí se stalo skutečností,“ poznamenal pan starosta.

Vedle pivní kultury si návštěvníci Slavností piva Kutná Hora mohli dosyta užít také kulturu hudební. Tu obstaral třeba místní písničkář Pekař s kapelou, brněnští We On The Moon, lokální Vesper, balkánská disco úderka Circus Brothers, slovenští The Paranoid a hlavní hvězdy večera, Horkýže Slíže.

V rámci pivních soutěží byl na podiu také stanoven rekord Slavností v pití piva z tupláku na čas – 6,99 vteřin. Což pokládá slušný základ pro vyzyvatele v dalších ročnících. „Jsme rádi, že si cestu do pivovaru našel takový počet lidí, kterým navíc očividně chutnalo nové kutnohorské pivo. Těšíme se na další setkání třeba na nejedné letní akci, kde pivo Kutná Hora nebude chybět,“ říká brand manager pivovaru, Petr Podlešák.

Měšťanský pivovar Kutná Hora zahájil po šesti letech výrobu piva v původních prostorách loreckého pivovaru. Milovníkům chmelového moku nabízí piva tří stupňovitostí – Bronzovou 10, Stříbrnou 11 a Zlatou 12. V následujících měsících se připravuje také výroba piv speciálních.

SLÁDEK: Pivo na zahrádce? Dejte si pozor na sluníčko a čisté sklenice

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:Lidovky.czAutor:Pavel Zítek

Květen je měsícem, ve kterém naplno propuká sezona venkovních zahrádek. Stoly, lavice, židle začínají okupovat ulice i dvorky, které byly v zimě opuštěné. Sednout si na jedno hezky orosené pivko na čerstvém vzduchu – to je to, co všem pivařům v chladných měsících tak chybí.

Už jste letos zažili ten pocit z hezkého, teplého počasí a poetiku okamžiku, kdy se poprvé v tomto roce napijete piva na zahrádce? Jestli ne, rychle to běžte napravit. Jen buďte v pozoru, je totiž pár faktorů, které tento jedinečný okamžik mohou pokazit. Nechci vás ale příliš děsit, jsou i detaily, které celý prožitek ještě pozvednou. Patří mezi ně třeba průzračně čisté, nachlazené sklo, do kterého vám ten zlatavý mok načepují nebo dokonalé umění pana výčepního. A řekl bych, že s tím se setkávám stále častěji.

Každý pivař má tu svoji oblíbenou zahrádku, na kterou nedá dopustit. V zimě chodí smutně okolo místa, kde přes léto tak často vysedává a vzývá sluníčko, ať už pálí. Jakmile se oteplí, začíná od výčepního zjišťovat, kdy plánují otevřít venkovní posezení, že už by to šlo. Pak nastane ten okamžik, kdy se venku objeví stoly a židle, pivař vesele usedne a objedná si to své první jarní pivo. Já už ho mám za sebou a stálo to skutečně za to!

Zrovna minulý týden jsem měl půlhodinku volna, sluníčko svítilo, a tak jsem si řekl, že těch 30 minut využiju smysluplně. Sedl jsem si na zahrádku a objednal si jednu nefiltrovanou dvanáctku. Servírka se mě zeptala, zda chci do kelímku nebo do skla. Určitě do skla.

Podle mého názoru je zahrádka o pohodě a kráse a tam kelímky nepatří. Proti pivu čepovanému do kelímků nic nemám, pokud je dobře ošetřené. Nicméně kelímky podle mě patří spíš na velké akce jako je fotbal, hokej, rockový koncert nebo třeba na plovárnu, kde by se pivnímu sklu nedostalo zasloužené péče. Zahrádka je zkrátka něco, na co se pivař těší celou zimu, a proto si zde zaslouží čepované pivo největší kvality a do skla.

Dobrá pěna udrží i minci
Pro dokonalý zážitek musí být pivní sklo před čepováním čisté, mokré a nachlazené. A víte proč? Aby nepadala pěna, pivo nezvětrávalo a udrželo si dobrou teplotu. Když sedíte na zahrádce, všimněte si také, kde stojí výčepní pult. Pokud pivo čepují venku, pak si pohlídejte, jestli náhodou na výčep nesvítí slunce, pokud ano, pivo si rozhodně nedávejte. Z rozpálených pivních trubek správně vychlazené pivko nepoteče.

Sledujte ale i techniku čepování. Mělo by se čepovat na jeden maximálně dva zátahy, jinak pivo nemá říz. Vytratí se z něj ty bublinky, které lechtají na jazyku. Zpočátku se pivo spoušti po stěně v úhlu 45°, v závěru se půllitr narovná. Vznikne tak krémově smetanová, konzistentní pěna, bez velkých bublin, která rychle nespadne a pivo chrání před zvětráním. Víte, jak se takové dobrá pivní pěna pozná? Kdysi k testování sloužil padesátník, dnes to můžete zkusit s korunovou mincí. Je to větší výzva, ale um pana výčepního to skvěle prověří. Pokud pěna minci udrží, můžete si být téměř jistí, že si na pivu pochutnáte.

Správné čepování, slunce a čistota. Pokud si pohlídáte tyto aspekty, na pivku na své oblíbené zahrádce si dozajista pochutnáte. To mi můžete věřit.

Šéf Budvaru: Registr smluv může snížit výkonnost podniku

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák je přesvědčen o tom, že internetový registr smluv může snížit výkonnost podniku. Vidí v něm právní nejistotu pro Budvar i pro jeho obchodní partnery. Řekl to dnes ČTK v reakci na novelu zákona, kterou předložila skupina poslanců z ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Úsvitu. Podle ní některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu a národní podnik Budějovický Budvar možná dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru.

"Každé zmírnění je lepší než nic. Jestli mám stávající stav, nebo o něco lepší, beru ten o něco lepší. Ale pořád zůstává administrativa s tím spojená, musím kontrolovat všechny smlouvy, mít někoho, kdo se na ně podívá a zjistí, jestli je to na zveřejnění, nebo ne. Pořád je tam nebezpečí postihu v podobě zneplatnění smluv a právní nejistota pro nás i pro naše obchodní partnery. Jestli si mám vybrat tvrdší verzi nebo verzi, která nám umožní pracovat alespoň s jednou rukou zlámanou, tak ať můžu aspoň nějak fungovat. Ale nechci mít registr smluv, protože nás znevýhodňuje," řekl Dvořák, který je ředitelem od 1. května. Bývalý manažer Plzeňského Prazdroje nahradil ve funkci Jiřího Bočka, který na pozici po 25 letech na konci loňského roku rezignoval.

Problém vidí v tom, že kvůli registru by se každá smlouva zveřejňovala na internetu. Podle Dvořáka to Budvar extrémně znevýhodní a může snížit výkonnost podniku. "A Budvar je firma, která nebere státní dotace a za poslední tři roky dala do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun. I tahle výkonnost je v ohrožení, a to nás trápí. Je to malinko, jako kdybyste se přihlásili na turnaj v pokeru, a řekli vám, že jste jediný hráč, který musí odehrát celý turnaj s odkrytými kartami," řekl Dvořák.

V internetovém registru smluv vidí Dvořák znerovnoprávnění subjektů v konkurenčním prostředí. Argumentuje, že každá firma svému majiteli na požádání ukáže smlouvy a výsledky hospodaření, a to Budvar dělá. "Je tady spousta kontrol, kterými procházíme, aby všechny naše smlouvy byly z hlediska zákona v pořádku. Jsou v pořádku, zodpovídáme se našemu majiteli, ministerstvu zemědělství," řekl Dvořák.

Internetový registr smluv kritizuje i vedení strakonického pivovaru Dudák, jejž vlastní město. Předseda představenstva Rudolf Oberfalcer ČTK řekl, že především by to znevýhodnilo pivovar v obchodním styku před konkurenčními pivovary. "Konkurence by veškeré obchodní vztahy našeho pivovaru dostala v podstatě na stříbrném podnose. Bylo by jen otázkou času, kdy by tyto citlivé informace využila v boji o trh nepřátelským převzetím našich zákazníků," řekl Oberfalcer.

Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho historii. Pivovar, který vlastní stát, letos investuje 750 milionů korun.

Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil značku Moravia

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:ČTKLucky Bastard

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách, říká sládek pivovaru Jan Grmela.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně. Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

"Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí," uvedl Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury piva Moravia v podlaze sladovny. "Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily," uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka. "Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard," uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu www.pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary. V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. "Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky," uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 22:214.986/4.986