Pivní novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Mázem Deníku je Mazel. Jarmark bavil tisíce lidí

Publikováno:před 8 hodinamiAutor:Janni VorlíčekZdroj:Ústecký deník

Světlá dvanáctka Mazel z ústeckého pivovaru Na Rychtě opět potvrdil svou oblíbenost. Pivaři, jenž dorazili na letošní pátý Ústecký pivní jarmark jej totiž zvolili Mázem Ústeckého deníku. Nejvíc cen v pivní degustační soutěži posbíral teplický pivovar Monopol.

„Mám z toho opravdu radost. Monopol beru jako vrchol své kariéry, protože je to čistě má práce," radovala se z výhry Martina Valterová, zdejší vrchní sládková.

Pravověrný pivař ovšem na jarmarku nevěděl kam dřív skočit. Nejprve musel uskakovat proudu tisíců valících se žiznivců kolem pivních stánků a pak teprve přiskočit k pípě a vybírat ten správný žejdlík pivního moku.

„Hele, to nemá cenu. Já to beru popořadě. Hezky od začátku do konce, ale obávám se, že celé menu ochutnat nezvládnu," shrnul atmosféru na Kostelním náměstí Ústečan Jiří Fischer.

Z nabídky šestadvaceti malých a rodinných pivovarů se rozhodně nevybírá lehko. Nezájmem rozhodně netrpěl třeba humpolecký Bernard, ani Starokladno. Kdo chtěl, mohl zkusit Portera podle anglické receptury a mnohá další.

Na zastřešeném pódiu vyhrávala jedna kapela za druhou. Největším lákadlem pak určitě byla Laura a její tygři. Děti zase rády přihlížely Sváťovu loutkovému dividlu.

Pivní ocenění a sbírka na Vašíka
Teplický Monopol vrchní sládkové Martiny Valterové získal rovnou tři umístění ve třech kategoriích. S pivem ALE první místo ve speciálních pivech. Světlý ležák Monopol stanul na druhé příčce ve světlých ležácích a polotmavý Karlík třetí místo v pivech tmavých a polotmavých.

Pátý Ústecký pivní jarmark pamatuje i na charitu. Z každého piva, prodaného během celé akce, dostane 50 haléřů Nadační fond Plamínek naděje. Peníze zaplatí nové speciální brýle (12 dioptrií) osmiletému Vašíku Svobodovi, který od narození trpí dětskou mozkovou obrnou – diparézou, špatně chodí a má i špatný zrak. Brýle stojí 10 tisíc korun, vybrat se povedlo kolem 8 tisíc. Zbytek zaplatí Optika Formánková a syn.

Pivo Pašák vyhrálo další zlatou! "Vaříme ho hlavou i plzeňským srdcem," říká sládek

Publikováno:před 8 hodinamiZdroj:QAP.czU Pašáka

Už počtvrté získalo na gurmánském festivalu nejvyšší ocenění plzeňské pivo Pašák z minipivovaru U Pašáka. Opět se mu podařilo obstát v konkurenci ostatních piv. V čem tkví tajemství sládka pivovaru? Proč Plzeňanům pivo tak chutná?

Po celý víkend probíhal v Plzni za Plazou gurmánský festival, tentokrát se uskutečnil pod jménem Fresh festival, lidem je ale známější pod původním názvem Apetit festival. Každoročně návštěvníci hlasují i pro nejlepší pivo. To se podařilo znovu letos vyhrát minipivovaru U Pašáka. Jeho pivo Plzeňský Pašák se stalo nejlepším pivem už počtvrté v řadě.

"Na čepu jsme měli světlou a polotmavou dvanáctku, nefiltrovanou a nepasterizovanou," prozradil QAPu sládek pivovaru Václav Ebrl. Právě toto pivo návštěvníkům opět nejvíce chutnalo a vyhrálo první místo. Ocenění je to tak nejvyšší, protože je od samotných konzumentů piva a ne od odborné poroty. "Všem návštěvníků festivalu moc a moce děkujeme, moc si jich vážíme," měl úsměv na tváři po vítězství sládek.

V čem tkví tajemství úspěchu totoho zlatavého moku, proč lidem tak chutná? Podle sládka je důvod úplně jednoduchý. "Pivo se musí vařit hlavou a také srdcem, a navíc když se vaří tím pravým plzeňským srdcem," prozradil Václav Ebrl.

Chcete také ochutnat toto pivo lidmi nejvíce oceňované? Zavítejte přímo do minipivovaru a restaurace U Pašáka v Plzni Poděbradově ulici 12. Otevřeno je tu denně. Více o minipivovaru U Pašáka najdete na stránkách pivovaru.

Pivovar Monopol v pondělí otevírá své brány milovníkům piva a jídla

Publikováno:včeraAutor:Olga MarkuzziováZdroj:e-Teplicko.czMonopol

Tepličané se letos dočkali po čtyřiceti letech svého pivovaru. V centru Teplic, v krásné secesní budově vznikl po několika měsících rekonstrukce nový Pivovar Monopol. Otevře se v pondělí.

Pivo měli nejen obyvatelé Teplic možnost ochutnat v minulých dnech na farmářském trhu a také ve stánku na náměstí Svobody, kde minipivovar točil své pivo. A proč ve stánku, proč ne přímo v pivovaru? „Bohužel kolaudace budovy se nám díky úřednímu šimlu posunula. Protože jsme nechtěli zklamat naše příznivce, kterých si velmi vážíme, začali jsme pivo točit ve stánku, nejdříve na farmářském trhu a poté pro velký zájem jsme na stejném místě pokračovali i v dalších dnech. Přálo nám k tomu i počasí. Děkujeme všem Tepličanům za jejich podporu a také za trpělivost a jsme rádi, že je už můžeme pozvat do nově zrekonstruovaných prostor. Pivo jim chutnalo a teď doufám, že se jim u nás bude líbit a bude jim chutnat i vše ostatní," uvedla Gabriela Schönbauerová, majitelka Pivovaru Monopol.

A kdy bude Pivovar Monopol otevřen pro širokou veřejnost? V pondělí 25. května v 11 hodin. Každý den bude restaurace od 11 do 14.30 nabízet polední menu. Pivovar Monopol plánuje ale i nadále pokračovat ve stánkovém prodeji na náměstí Svobody.

Získejte půllitr od Monopolu za váš ohlas
Vzhledem k velkému ohlasu, který vyvolaly naše články o Pivovaru Monopol, jsme zvědavi na Vaše první reakce z návštěvy krásných prostor pivovaru. Budeme rádi, když nám napíšete své první dojmy na náš e-mail: redakce@e-teplicko.cz. Nezapomeňte připojit své jméno, příjmení rok narození a telefonní kontakt. Ze všech zaslaných emailů vybereme nejzajímavější komentáře, které zveřejníme. A ze všech zaslaných e-mailů vybereme jednoho pisatele, který od nás obdrží krásný keramický půllitr se značkou Pivovar Monopol.

Každý měsíc jedinečné pivo na čepu, to je nový program Prazdroje

Publikováno:včeraZdroj:První zprávy

Plzeňský Prazdroj posiluje národní pivní kulturu a dále investuje do podpory návštěvnosti hospod a restaurací.

Od května v rámci nového projektu Volba sládků nabídne v téměř osmi set hospodách a restauracích nové a ojedinělé várky svých piv. Jednotlivé novinky budou na čepu napříč celou Českou republikou v průběhu příštích dvanácti měsíců tak, aby se nabídka v jednotlivých místech přibližně jednou za 4 týdny obměňovala. Pivaři mohou ochutnat až 12 unikátních čepovaných piv, která nejsou v dané hospodě běžná.

Na návštěvníky téměř 800 vybraných hospod a restaurací, které mají na čepu piva Plzeňského Prazdroje, čeká po celý následující rok velmi příjemné překvapení. Česká pivovarská jednička přichystala „Volbu sládků“, neboli co měsíc, to jiný pivní speciál. „Po několika letech poklesu prodeje čepovaného piva se nám v loňském roce podařilo tento trend zastavit. Češi se znovu pomalu vrací k pití čepovaného piva s přáteli v restauracích a hospodách,“ říká k tomu Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

„Volba sládků“ je výsledkem úzké spolupráce Plzeňského Prazdroje s majiteli a provozovateli hospod připravený tak, aby zvýšil zájem o čepované pivo a právě hospodským pomohl ještě více zaujmout své stálé hosty, ale pomohl přilákat i nové zákazníky.

„V uplynulých letech jsme uvedli na trh Gambrinus Nepasterizovaný či Radegast Ryze Hořkou 12, nebo Gambrinus První Chmel uvařený speciálně pro den českého piva. O všechna tato piva byl a je mimořádný zájem, a hospodští nás za tato piva chválili. V rámci volby sládků tak připravíme jednu pivní novinku do hospod každý měsíc. Do projektu se během roku zapojí více než 800 hospod, což je skvělé číslo a svědčí o nadšení hospodských,“ říká Petr Kofroň, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a dodává: „V tuto chvíli nechci prozrazovat naše plány vaření příliš dopředu, ale první speciálním pivem bude například Velkopopovický Kozel Kvasničák.“

Plzeňský Prazdroj spolupracuje s hospodskými také v oblasti servisu a úrovně poskytovaných služeb. Tým Plzeňského Prazdroje pravidelně školí výčepní a obsluhu jak správně načepovat a neservírovat pivo, ale i další dovednosti.

„Jednou z našich klíčových priorit je přispívat k úspěchu našich zákazníků – provozovatelů hospod a restaurací. Školíme čepování a servírování piva, trénujeme obsluhu v dovednostech péče o hosta, což dokáže zvednout tržby hospody až o 10 % a zákazník nechá díky skvělému servisu vyšší spropitné. Rozvíjíme nové koncepty hospod a hospodským pomáháme s úpravami a vylepšením interiérů stávajících hospod, radíme s přípravou menu, nabízíme tankovou technologii a z loňských čísel vidíme velmi pozitivní dopad tohoto úsilí, kdy se propad návštěvnosti hospod a zájmu o čepované pivo v našich hospodách zastavil. Věříme tak, že rozšířením těchto aktivit o Volbu sládků, hospodským přivedeme nové hosty a pomůže ještě více oživit jejich hospody a restaurace“ pokračuje Tomáš Mráz.

V následujících dvanácti měsících Plzeňský Prazdroj nabídne ve vybraných hospodách a restauracích po celé České republice pivní novinky. Nabídka přitom bude rotovat zhruba po měsíci tak, aby se v průběhu roku neopakovala.

Sládek Jan Martinka: Nejlepší pivo jsem pil od začátku na Strahově

Publikováno:včeraAutor:Tereza RobejškováZdroj:StudentPoint.cz

Honza nám v rozhovoru prozradil, jak k vaření piva přišel, jaké pivo by někdy rád uvařil, a že není tak těžké milovat svoji práci.

Klášterní pivovar Strahov se může pyšnit nejen výborným pivem značky Svatý Norbert, ale i skvělým místem nedaleko Pražského hradu. Ročně nabídne až patnáct druhů piv včetně ležáků a svrchně kvašených speciálů. V rozhovoru, který nám poskytl teprve devětadvacetiletý Jan Martinka, se můžete dozvědět, co všechno obnáší práce sládka a že zaměstnání může být zároveň i velkou radostí.

Jak vznikla tvá první myšlenka, že bys chtěl vařit pivo?
Já už jsem to věděl od malička, že budu sládek (smích). Od malička mi pivo chutnalo. Už někdy v sedmé třídě jsme chodili s klukama na pivko. A když jsem po základní škole nevěděl v čem pokračovat, říkal jsem si, že když mám pivo rád, měl bych se o něm dozvědět víc a naučit se ho i uvařit.

Je tedy práce sládka zároveň tvé životní naplnění?
Ano! Baví mě to a můžu říct, že má práce se stala zároveň mým koníčkem. Na škole mě vaření piva chytlo a stále nepustilo.

Nyní vaříš ve strahovském Klášterním pivovaru. Vařil si předtím někde jinde?
Ne, v jiném profesionálním pivovaru jsem nevařil, ale jednou jsem s bráchou vařil na zahradě polotmavý bock nebo ve škole, kde jsme měli malý zkušební pivovárek.

Jakou školu si vystudoval?
Střední průmyslovou školu potravinářských technologií, obor Kvašení v Podskalské v Praze.

Je tu v Čechách více takových oborů?
To bych si vymýšlel. Nedávno otevřeli další, ale nevím přesně kde. Je to asi dva roky, nějaké učiliště, ale v té době to byla jediná škola pro sládky s oborem Kvašení.

Kolik let vaříš tady na Strahově?
Ty jo, to už je let! Skoro osm let. Chodil jsem tu na praxi. Vařil jsem nejdříve rok pod vedením Martina Matušky, ale ten si začal stavět vlastní pivovar a já už pak z varny prakticky nevylezl.

Bereš pana Matušku, jako svojí největší konkurenci?
Já to vůbec neberu jako konkurenci. Byl to můj učitel. Já si myslím, že se tu místa pro dobrá piva vždycky najdou.

Kde jsi pil nejlepší pivo?
Já jsem ho pil už od začátku na Strahově. Se spolužáky jsme jezdili ochutnávat různý piva do minipivovarů a od začátku mi nejvíc chutnalo tady ze Strahova. Rád jsem se vracel i na praxe.

Jaké tvé pivo chutná nejvíce lidem?
Nejvíc se v naší restauraci točí polotmavá třináctka, to je taková vlajková loď. Pomalu jí šlape na paty šestnáctka India Pale Ale a v létě světlá pšeničná třináctka.

A jaké tvé pivo se pije nejlépe tobě?
To záleží na náladě, na počasí a na všem možném. Když je hezky, svítí sluníčko, je teplo, tak si dám rád světlou pšenici, kterou tu v pivovaru točíme přes léto.

Na které své pivo jsi nejpyšnější?
Na každé pivo, které uvařím. Když ho ochutnám rovnou z tanku, tak…je to nepopsatelné.

Vaříš radši ležáky nebo svrchně kvašená piva?
Vařím je stejně rád. To já neřeším, práce je to podobná. Liší se použitými surovinami, jiným rmutovacím postupem nebo jinou teplotou při kvašení.

Setkal jsi se s někým, kdo pivo neměl až tak v oblibě a po ochutnání tvého piva, ho začal pít?
Setkal, jasně, že ano. V mém okolí se určitě někdo najde. Nejčastěji holky, když ochutnají světlou pšenici. To je skoro taková letní limonáda.

Kde bereš inspiraci a nové nápady?
Všude možně. Někdy, když piji pivo jiných výrobců, ale převážně ve své fantazii. Chci, aby bylo nejen dobré, ale i zajímavé pro lidi.

Připravil jsi pro tento rok nějaké novinky?
Teď máme na čepu vůbec prvně uvařený spodně kvašený Maibock 16´ a v srpnu je v plánu svrchně kvašený Cherry Mild Ale. Co bych chtěl, je někdy uvařit houbičkové pivo, ale nevím, jestli se mi to povede. Třeba až budu mít nějaký svůj pivovar. Akorát by se pilo po panácích (smích).

Jak dlouhá je tvá pracovní doba?
Tak plus mínus jedenáct hodin denně, když se vaří. Když se sanituje (většinou v pátek), jsem v práci kratší dobu. Někdy, když je potřeba, se vaří i šestkrát týdně.

To nemáš moc volného času pro sebe, ale když tě to baví a naplňuje, neměl by to být pro tebe problém.

Setkáváš se s jinými sládky?
To se setkávám. Vlastně skoro každý týden. Byli to přeci moji spolužáci. Nejčastěji s mým mladším bratrem, který je také sládek. Vaří pivo v restauračním pivovaru ve Vídni, ale i přesto jezdí často do Prahy. Chodíme spolu různě na pivo, kde se hraje dobrá muzika nebo do pivoték a minipivovarů.

Bavíte se spolu o pivních receptech?
O receptech se nebavíme. Rádi si vzájemně piva ochutnáváme a zhodnotíme. Bavíme se spíš o provozu v pivovaru a technologii.

Máš už to v rukou tak, že je každá várka stejná nebo se stane, že jedna chutná jinak, než by měla?
Ona se nedá udělat úplně stejná várka, záleží na úrodě, na ječmenu, malinký niance zde hrajou velikou roli, ale dá se to udělat dost podobně, skoro identicky, že konzument nepozná rozdíl. V tomhle mají výhodu velký pivovary. Ty dělají, že míchají různý várky do sebe podle analytických rozborů, takže dokáží udělat každou várku téhož piva stejně.

Může se stát, když vaříš pivo, které má mít určitou míru stupňovitosti, že se stane silnějším nebo naopak?
To nemůžeme tady říkat, to by na nás pak přišla kontrola (smích). Vždycky se to všechno povede!

Máš nějaký veliký zážitky z vaření? Zachraňoval si pivo nebo se něco nepovedlo?
To asi nemám. To je nuda co, to si něco vymyslím (smích). Ne, občas se poleji kvasnicemi, v horších případech na sebe člověk vyleje louh nebo trochu kyseliny. Ale párkrát na mě z hadice vystříkly kvasnice tak, že jsem se musel jít umýt a veškeré oblečení dát vyprat.

Honzo, ty máš za sebou spousta úspěchů, z toho několik cen Sládka roku, na který jsi nejvíc hrdý?
Za největší úspěch považuji umístění v soutěži World Beer Awards. Bylo to druhé místo za pšeničné pivo v mezinárodní pivní degustační soutěži pro Evropu.

Teď je populární dělat si doma pivo sám, můžu si ho uvařit i já?
To záleží, jak je kdo šikovný na vaření. Suroviny není těžké sehnat. Dají se koupit skoro všude na internetu nebo v pivotékách. Je ale těžké pohlídat teploty nebo dodržet technologické postupy. Uděláte si doma velký nepořádek a máte z toho jednu flaštičku piva a ještě nejistý výsledek. Samozřejmě člověk musí být hodně velký srdcař.

Je něco, co bys chtěl čtenářům sdělit?
Přijďte k nám na pivo!

Pivoňka, aneb co jste o pivu (možná) nevěděli: díl 3. Trappistes Rochefort 10

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Blog iDNES

A do třetice všeho Belgického. Tak, jako ve Francii má dlouhou a bohatou tradici výroba vína a vinných produktů v klášterech, podobně je tomu v Belgii s pivem.

Celkově se dá říci, že v Belgii popíjení piva vytlačuje popíjení vína, a to díky nepřeberné škále silných pivních speciálů, které jsme zmiňovali minule.

Zcela unikátní postavení mezi silnýmy belgickými Ale mají piva klášterní, a na pomyslné špičce stojí piva Trappistická.

Pro označení piva jako Trappistes (Trapistické pivo) je potřeba splnit mnoho přísných kritérií a ne každý klášterní pivovar v Belgii se tudíž může označovat za Trapistický.

V dnešní době jsou ale pravidla pro udílení tohoto vzácného statutu poněkud uvolněnější, a tak můžeme na několik Trapistických pivovarů narazit i v sousedním Nizozemsku, a na jeden dokonce v Rakousku nebo USA.

Zajímavostí je, že jedna z podmínek pro udělení oprávnění vařit pod známkou Trappistes je, že velká část příjmu z této činnosti je opět vracena do kláštera na potřeby mnichů a pastorační činnost.

Pro vaření piva samotného ale jednotná pravidla nejsou, a tudíž ne všechna Trapistická piva chutnají stejně. Každý z pivovarů k výrobě přistupuje po svém, má své postupy a receptury a také se liší výstavem - množstvím vyprodukovaného piva.

Námi zmiňovaný Rochefort 10 se vaří v klášteře Notre-Dame de Saint Remy. Se stupňovitostí 24,5 a alkoholem 11,3% se řadí mezi silné quadrupely. Mimo piva s označením "10" se zde vaří i "6" a "8", což jsou piva s nižší stupňovitostí a také světlejší barvy. I přesto je má nejslabší "6" 7,5% alkoholu.

"10" je tmavě rubínová až mahagonová, a má nádhernou jiskru. Po nalití do sklenice (z lahve) šumí podobně, jako kvalitní šampaňské. Pěna je tmavě béžová a hustá.

Po prvním napití jsou v chuti dominantní sušené švestky, a tmavý karamel. Ve vůni je cítít banán a lehce skořice. Čím déle pivo dýchá ve sklenici, tím více se chuť rozvíjí. Po pár minutách můžeme cítit náznak portského a tmavých třešní. Pivo má poté velmi příjemné dřevité aroma jakoby ze sudu po whisky.

Toto pivo je podobně jako Gulden Draak z minulého dílu vhodné k pozvolnému upíjení a vychutnávání. Nevadí mu ani podávání při 13°C. Hodí se pro slavnostní příležitost, jako doplněk k tmavým masům a k čokoládovým dezertům. Nebo prostě jen tak pro radost.

Nový program Plzeňského Prazdroje: Volba sládků – každý měsíc jedinečné pivo

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Plzeňský Prazdroj posiluje národní pivní kulturu a dále investuje do podpory návštěvnosti hospod a restaurací. Od května v rámci nového projektu Volba sládků nabídne v téměř osmi set hospodách a restauracích nové a ojedinělé várky svých piv. Jednotlivé novinky budou na čepu napříč celou Českou republikou v průběhu příštích dvanácti měsíců tak, aby se nabídka v jednotlivých místech přibližně jednou za čtyři týdny obměňovala. Pivaři mohou ochutnat až 12 unikátních čepovaných piv, která nejsou v dané hospodě běžná.

Na návštěvníky téměř 800 vybraných hospod a restaurací, které mají na čepu piva Plzeňského Prazdroje, čeká po celý následující rok velmi příjemné překvapení. Česká pivovarská jednička přichystala „Volbu sládků“, neboli co měsíc, to jiný pivní speciál. „Po několika letech poklesu prodeje čepovaného piva se nám v loňském roce podařilo tento trend zastavit. Češi se znovu pomalu vrací k pití čepovaného piva s přáteli v restauracích a hospodách,“ říká k tomu Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

„Volba sládků“ je výsledkem úzké spolupráce Plzeňského Prazdroje s majiteli a provozovateli hospod připravený tak, aby zvýšil zájem o čepované pivo a právě hospodským pomohl ještě více zaujmout své stálé hosty, ale pomohl přilákat i nové zákazníky. „V uplynulých letech jsme uvedli na trh Gambrinus Nepasterizovaný či Radegast Ryze Hořkou 12, nebo Gambrinus První Chmel uvařený speciálně pro den českého piva. O všechna tato piva byl a je mimořádný zájem, a hospodští nás za tato piva chválili. V rámci volby sládků tak připravíme jednu pivní novinku do hospod každý měsíc. Do projektu se během roku zapojí více než 800 hospod, což je skvělé číslo a svědčí o nadšení hospodských,“ říká Petr Kofroň, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a dodává: „V tuto chvíli nechci prozrazovat naše plány vaření příliš dopředu, ale první speciálním pivem bude například Velkopopovický Kozel Kvasničák.“

Plzeňský Prazdroj spolupracuje s hospodskými také v oblasti servisu a úrovně poskytovaných služeb. Tým Plzeňského Prazdroje pravidelně školí výčepní a obsluhu jak správně načepovat a neservírovat pivo, ale i další dovednosti. „Jednou z našich klíčových priorit je přispívat k úspěchu našich zákazníků – provozovatelů hospod a restaurací. Školíme čepování a servírování piva, trénujeme obsluhu v dovednostech péče o hosta, což dokáže zvednout tržby hospody až o 10 % a zákazník nechá díky skvělému servisu vyšší spropitné. Rozvíjíme nové koncepty hospod a hospodským pomáháme s úpravami a vylepšením interiérů stávajících hospod, radíme s přípravou menu, nabízíme tankovou technologii a z loňských čísel vidíme velmi pozitivní dopad tohoto úsilí, kdy se propad návštěvnosti hospod a zájmu o čepované pivo v našich hospodách zastavil. Věříme tak, že rozšířením těchto aktivit o Volbu sládků, hospodským přivedeme nové hosty a pomůže ještě více oživit jejich hospody a restaurace“ pokračuje Tomáš Mráz.

V následujících dvanácti měsících Plzeňský Prazdroj nabídne ve vybraných hospodách a restauracích po celé České republice pivní novinky. Nabídka přitom bude rotovat zhruba po měsíci tak, aby se v průběhu roku

Pivoňka, aneb co jste o pivu (možná) nevěděli: díl 2. Gulden Draak

Publikováno:před 5 dnyAutor:Filip ŠkopekZdroj:Blog iDNES.cz

Jak jsme si v prvním díle pověděli něco o zcela unikátním belgickém pivu, dnes se naopak krátce podíváme na pivo pro Belgii zcela typické.

Jmenuje se Gulden Draak a ač to možná bude některé šokovat, v překladu to znamená Zlatý Drak.

Pivo se vaří v pivovaru Van Steenberge ve vesnici Ertvelde sverně od města Gent.

Jedná se o Ale Belgického typu. V Belgii se celkově vaří jedny z nejsilnějších piv vůbec. Proto možná nikoho nepřekvapí, že Gulden Draak má 10,5% alkoholu, což v tomto případě odpovídá stupňovitosti 23°.

Ono tato záliba Belgičanů ve vaření silných piv je dána historicky, protože Belgie patřila mezi první země, které zákonem omezily prodej tvrdého alkoholu v kavárnách a resturacích, a to roku 1919.

Belgická svrchně kvašená piva není snadné zařadit, Belgičani sami často tvrdí, že co pivo, to pivní styl. Přesto se tu jedno celkem přijatelné dělení najde: Blonde bier/ dubbel/ tripel/ quadrupel. Je více teorií na základě čeho piva spadají do té, či oné kategorie, ale nejčastěji se uvádí, že při vaření dubblu bylo použito 2x více sladu než na blonde atd. Tudíž výsledný produkt je sladčí, sladovější, silnější a ne zřídka i tmavší. Mnoho pivovarů se ale spokojí s pouhým označení "strong ale", případně obohaceným o uvedení barvy piva.

To nás dostává k našemu Gulden Draak, který se řadí do kategorie tripel. Je to polotmavé pivo, ale odstín jeho barvy vám bude připomínat spíše hnědorudé ebenové dřevo.

Po přivonění jsou zřetelně cítit meruňky a trochu i křížaly. Pivo má kořenitou, jemně skořicovou chuť se stopami karamelu a rozinek. Druhotně kvasí za přidání vinných kvasinek, což mu propůjčuje velmi příjemný říz.

Nádherně se hodí k dezertům, nebo k červeným masům, obzvláště k vyzrálé zvěřině.

Pivo se doporučuje po nalití do sklenky nechat vydýchat na alespoň 10°C. Poté vás zaručeně překvapí jeho silná alkoholová hřejivost a intenzivní chuť. Oceníte ho jistě při chladném podzimním večeru někde hezky v pohodě domova.

Ráj piva to napohled. Černokostelecké vysmolení jen a pouze tuto neděli 23. května

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Rozhlas.czČernokostelecký

Smolinec, Proskowetz, Černá svině, Žitovec, Kozlovec. Jedenáctka, dvanáctka, šestnáctka, dvacítka. Pivo kam se podíváte a k tomu smolení, tklakování, káfování. Máte na něj chuť?

Vyražte na super akcičku v sobotu 23. května do Černokosteleckého zájezdního pivováru do Kostelce nad Černými lesy.

Milovnice piva Světlana Lavičková tam bude také a s ní i tým Výletů.

Při pivním festivalu se na Pražském hradě představí 70 minipivovarů

Publikováno:před 5 dnyAutor:Tereza MelišováZdroj:Novinky.cz

V pátek 12. června a v sobotu 13. června se bude konat již IV. ročník degustační akce - Pivo na Hrad s podtitulem Festival minipivovarů na Pražském hradě. Představí se 70 pivovarů, členů Českomoravského svazu minipivovarů.

Každý z pivovarů vybere svá dvě nejlepší piva, až na pivovar U Fleků, jelikož vaří pivo jen jedno. K degustaci bude tedy připraveno 139 druhů piva 25 různých stylů z celé České republiky. Celkově se vyčepuje přes 7000 litrů piva.

Akce Pivo na Hrad se bude konat v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 12. června od 14 do 20 hodin a v sobotu 13. června od 12 do 20 hodin. Na festivalu budou přítomni sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace.

„Sládky na festival zveme hlavně proto, aby lidem představili nejen jejich pivovar, ale i jejich město, či kraj. Vždyť jak nejlépe poznat naši krásnou vlast, než skrze pivo,“ uvedl Jan Šuráň, Prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Hlavním cílem festivalu je seznámit návštěvníky s historickými kořeny českého a moravského pivovarnictví a ukázat jak tradiční, tak i moderní způsoby výroby piva.

Akce poprvé nabízí vstupenky v předprodeji, a to online na www.minipivo.cz. Vstupenek je připraveno omezené množství. Na každý den jich je uvolněno 1200. Hlavním partnerem čtvrtého ročníku jsou Pacovské strojírny a. s.

O Českomoravském svazu minipivovarů:
Českomoravský svaz minipivovarů byl založen 16. dubna 2011 32 restauračními pivovary, jako reakce na neustále rostoucí počet restauračních a produkčních minipivovarů a v současné době má 94 činných členů. Českomoravský svaz minipivovarů slouží jako profesní organizace, která poskytuje poradenství, vzdělávací servis a školení a v neposlední řadě informační servis o vhodných zdrojích a surovinách pro výrobu piva.