Pivní novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Strakonická piva znovu získala ocenění Česká chuťovka

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:iSušice.euDudák

Piva z měšťanského strakonického pivovaru DUDÁK získala letos další výrazné ocenění – hlavní ceny v soutěži Česká chuťovka 2014. Odborní porotci soutěže, jejímž garantem je Výzkumný ústav potravinářský Praha vybrali strakonická piva - Otavský zlatý světlý ležák a Dudák 11 % světlý ležák. Soutěž o značku Česká chuťovka pomáhá spotřebitelům objevit chutné české potraviny, jejichž výrobci nemají peníze na reklamu.

Piva ze strakonického pivovaru DUDÁK jsou Českou chuťovkou roku 2014. Hodnotitelská komise soutěže „Česká chuťovka 2014“ udělila včera tato prestižní ocenění výrobkům - Otavský zlatý světlý ležák a Dudák 11% světlý ležák. Do soutěže se přihlásilo více než 148 produktů, které byly rozděleny do 6 kategorií.

„Je to výrazné ocenění práce všech lidí v našem malém pivovaru a další potvrzení správnosti filozofie, kterou jsme zvolili. Výrazně podporujeme vaření piva z čistě domácích surovin jako je například žatecký chmel a dodržujeme tradiční postupy výroby a rozhodující je především tlak na kvalitu,“ říká Jaroslav Tůma, ředitel pivovaru DUDÁK. „Ocenění Česká chuťovka zaručuje našim zákazníkům tu nejvyšší kvalitu a zároveň nás motivuje k dalšímu zlepšování chuti strakonického piva,“ doplňuje Tůma.

Mezi oceněné firmy v dřívějších letech patřily například olomoucká mlékárna OLMA, známá železnorudská cukrárna Café Charlotte nebo královna světové marmelády Blanka Milfaitová. Soutěž o značku Česká chuťovka pomáhá spotřebitelům objevit chutné české potraviny. Umožňuje dát o sobě vědět i malým a středním výrobcům, kteří jinak nemohou konkurovat velkovýrobcům v nákladech na reklamu. Cenu uděluje hodnotitelská komise nezávislých odborníků. „Piva z pivovaru DUDÁK získala ocenění za vyváženou a sladěnou chuť, která měla ten správný říz s výrazným chmelovým aroma. Pivo DUDÁK opravdu slibuje velký chuťový zážitek z jeho konzumace,“ uvádí jeden ze členů komise Doc. Ladislav Chládek, který vyučuje pivovarnictví v České zemědělské univerzitě v Praze. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i., v jehož sídle se každoročně v září hodnocení uskutečňuje.

Nejdůležitějším kritériem, které musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vysoké chuťové parametry. Součástí hodnocení je také design výrobku a jeho spotřebitelská využitelnost. DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice a.s. se této prestižní soutěže - Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2011“ zúčastnil již po čtvrté a zatím nikdy neodešel s prázdnou. Všechny oceněné výrobky mají možnost na svých etiketách a obalech nebo ve své reklamní kampani používat logo soutěže Česká chuťovka 2014.

V krátké době je to další významné ocenění práce strakonických pivovarníků. Již po třetí za posledních pět let vybrala porota Chmelařského institutu na Žatecké Dočesné nejlepším pivem v kategorii polotmavých piv třináctistupňový pivní speciál Klostermann. Při zářijové soutěži vybíralo vítěze 208 degustátorů z řad laické a odborné veřejnosti. Letošního ročníku se zúčastnilo 26 pivovarů. Ty do soutěže zapsali 149 vzorků piv. Nejlépe dopadl právě polotmavý speciál Klostermann.

Ocenění piv z pivovaru DUDÁK:
Rok 2006 - Měšťanský pivovar Strakonice slavil v Táboře úspěchy. Tradiční ocenění "Pivní pečeť" získaly tři značky strakonického piva - zlatou medaili –

světlý ležák "Premium"; bronzovou světlý ležák "Strakonický Nektar" a opět bronzovou v kategorii "Cena poroty" - "Strakonický Dudák".

Rok 2007 - čeští sládkové udělili první místo pivu "Strakonický Dudák". Bronzová táborská "Pivní pečeť" náleží tmavému ležáku "Strakonický Dudák".

Klostermann - Cena českých sládků 2008 – 3.místo

Klostermann - Parkán klub sběratelů pivovarských suvenýrů – cena za pivní etiketu 2008 - 2. místo

Klostermann - Stříbrná pivní pečeť 2010

Klostermann - Žatecká Dočesná 2010 – 1.místo

Klostermann - Žatecká Dočesná 2011 – 1.místo

DUDÁK Premium světlý ležák na konci srpna 2012 získal zlato při 55. ročníku degustace piv u příležitosti tradiční žatecké Dočesné.

Strakonické pivo Dudák Premium tmavý ležák získal v Českých Budějovicích při degustační soutěži Pivo České republiky 2012 zlatou příčku v kategorii tmavý ležák.

Klostermann - Zlatá pivní pečeť z 23. ročníku degustační soutěže v Táboře v roce 2012

Klostermann - Zlatá pivní pečeť 2013

Pivovar Dudák letos oslavil 365 let své existence. Od roku 2005 patří městu. V posledních třech letech investuje historicky nejvyšší částky do nutného rozvoje a obnovy pivovarských technologií. Vše zvládá bez půjček a funguje po odečtení nepeněžních operací (odpisů majetku) se ziskem. Pivovar Dudák zaměstnává 60 lidí. S celkovým prodejem téměř 63,5 tisíc hektolitrů v kalendářním roce 2013 patřil Dudák k pivovarům s největší produkcí v oblasti Prácheňska a Pošumaví. Pivovar Dudák udržuje klasickou výrobu a zaměřuje se na produkci nepasterovaného piva za použití poctivých surovin (sladu a chmele).

 

Bleskovky od pivního cestovatele Tytýnka

Publikováno:včeraAutor:Tytýnek

Vinohradský pivovar byl otevřen 20.10. 2014. Pivo sice vaří, během mé návštěvy tam ochutnávali světlé a tmavé, ale zatím v nabídce je 12 z Bulovky.

Rodinný pivovar U Bezoušků v Průhonicích je zavřen a podle všeho prodává technologii.

 

S rozšířením výroby pomohl i grant EU

Publikováno:včeraAutor:Jaromír KulhánekZdroj:Třebíčský deníkChotěboř

Pivovar Chotěboř v létě oslavil teprve páté narozeniny a ve své krátké historii již podruhé navýšil výrobní kapacitu.

Poprvé to bylo v roce 2012 přístavbou haly s novými stáčecími linkami, letos došlo k rozšíření kapacity ležáckého sklepa, kvasných kádí a k nákupu nového filtračního zařízení. Nyní je pivovar schopen expedovat až tři tisíce hektolitrů piva měsíčně, nová filtrace umožňuje kromě vyššího výkonu i dosažení vyšší kvality filtrovaného piva.

„Rozšiřovat výrobní kapacity v pivovaru za plného provozu, navíc na začátku letní sezóny byl tak trochu risk, ale nakonec jsme vše zvládli a pivovar je opět o krok dále. K rozšíření nám pomohl i grant z Evropské unie, bez něj bychom se asi tak rychle do dalších investic nepustili," komentuje zdárně ukončenou investiční akci ředitel pivovaru Jaroslav Soukal.

 

Speciály z Náchoda stále bodují

Publikováno:včeraZdroj:Město NáchodPrimátor

Pivovar PRIMÁTOR a.s. sbírá cenné kovy jako houby po dešti. Z pátého ročníku soutěže neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2014 přivezl hned tři medaile.

V nejpočetněji obsazené kategorii neobvyklých piv byla oceněna dvě náchodská piva. Druhé místo získal svrchně kvašený tmavý ležák PRIMÁTOR® Stout a vítězným pivem se stal polotmavý ležák anglického typu PRIMÁTOR® English Pale Ale. Třetím oceněným pivem je PRIMÁTOR® Exkluziv 16%, který zabodoval v kategorii světlá speciální piva.

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ocenění se konalo na zahajovacím večeru gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2014 ve Znojmě, kterého se osobně zúčastnil a ceny převzal náchodský sládek Miroslav Šmejda.

Náchodská piva jsou na degustačních soutěžích úspěšná nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Na festivalu Stockholm Beer and Whisky Festival ve Švédsku, který se koná na přelomu září a října, dva týdny po sobě od čtvrtka do soboty, si bronzovou medaili odvezlo naše světlé pšeničné kvasnicové pivo PRIMÁTOR® Weizenbier. Během těchto dvou prodloužených víkendů navštívilo festival okolo 40 tisíc návštěvníků.

 

Vydatný pivní rozhovor

Publikováno:před 3 dnyAutor:Radek KovandaZdroj:G.cz

S Ing. Janem Šuráněm o současném stavu českého pivovarnictví, jak spolu vycházejí velcí a malí hráči a proč je dnes české pivo nejlepší, jaké kdy vůbec bylo.

Obecně už začíná všem docházet, že pivo není žádný (s)prostý, ale naopak ušlechtilý nápoj. Když se umí správně udělat a nešidí se.

A taky když jsou jeho pijáci správně vybíraví. Právě pro ně se teď konečně Praha rozhoupala a v kampani Do Prahy za pivem je zve k průzkumu svého pivního bohatství.

Zní to možná trochu arogantně, jenomže hlavní město už z logiky svého postavení v sobě soustřeďuje to „nej“ z celé země a není úplně jeho chybou, že se víc malých pivovarů, pivních klubů, pivoték a dalších pivních zajímavostí nekoncentruje třeba v Plzni.

Pro ty z vás, kteří náhodou žijete a pijete v oblastech, kde se tradičně čepuje jen jedna značka, přinášíme velký rozhovor o tom, co všechno vlastně české pivo je.

Jak je na tom české pivovarnictví v současné době? Dotkla se ho nějak zásadně krize nebo nyní napjatá mezinárodní situace? Klesá, resp. stoupá spotřeba?
České pivovarnictví se z dlouhodobého pohledu stabilizovalo. Velkým pivovarům sice mírně klesají prodeje, což je ostatně trend v celém světě, ale ten pokles je nepatrný, kolem jednoho procenta.

Jiná otázka jsou tržby, které jsou závislé i na výši spotřební daně. A do toho se nám nabourává vláda, její politická rozhodnutí a následné nepředvídatelné změny.

Co je naopak potěšitelné, je růst segmentu malých pivovarů.

Začínají již těm velkým konkurovat?
Jejich celkový výstav, tedy objem výroby, se na českém „pivním trhu“ podílí asi jedním procentem a nikdy nepřekročí řády jednotek procent. Čili v tomhle ohledu žádná konkurence nehrozí.

Přesto – ovlivnily nějak malé pivovary ty velké?
Bezpochyby. Ty malé zafungovaly pro ty velké jako pokusná laboratoř. Ověřilo se na nich, že to jde – že jde vyrábět a hlavně úspěšně prodávat různé speciály, limitované nefiltrované nebo nepasterované edice, ba dokonce i jiné pivní styly, než je český ležák. Když to srovnáte s dobou dejme tomu před deseti lety, tehdy velké pivovary s ničím takovým nepřicházely, zatímco dnes to dělají poměrně běžně.

Dnes jsou v Česku už asi dvě stovky malých pivovarů. Existuje nějaká „odhadovaná kapacita“, kolik by jich mohlo být v budoucnu, kolik by jich mělo šanci se zde uživit?

Tohle je velmi ošidné odhadovat. Dříve, mluvíme o době ještě na začátku minulého století, mělo svůj pivovar i každé menší město nebo větší obec. Z tohoto pohledu by jich mohly být tisíce. Tehdy se ale ještě ty velké pivovary teprve rozjížděly.

Osobně se domnívám, že se to u nás zastaví kolem počtu 350. A nebude to asi ani tak dlouho trvat. Přestanou být zvláštností, za jakou jsou ještě dnes považovány, začnou si zákonitě konkurovat a ty slabší budou odpadat.

Ony už některé malé pivovary odpadly…
Ano, ale to bylo již v 90. letech, a z úplně jiného důvodu. Zkrachovaly ty, které měly záměr vařit pivo levněji než velké pivovary. Jednalo se přibližně o třetinu malých pivovarů založených do roku 1998. Neuměly odhadnout, že při menších objemech se na nízkou cenu nelze dostat – jednak že nebudou mít takové množstevní slevy při nákupu surovin, jednak že se jim prodraží doprava a marketing. Ale jiné přežily a naopak prosperují, protože fungují na zcela odlišné strategii.

Za jakých podmínek je tedy investice do malého pivovaru smysluplná?
Obecně – musí se to udělat pořádně. Základ je ekonomická rozvaha a dobrá příprava. Navíc to není jen o pivu jako takovém, je třeba vsadit i na originální prostředí, dobrou kuchyni a na další věci, kvůli kterým pak vaše pivo lidé nejen jednou ochutnají, ale budou se k němu rádi vracet.

Vy sám pomáháte novým malým pivovarům s rozběhem výroby a stavbou a nastavením technologií, takže jste již pracoval s mnoha malými pivovarníky. Dali by se rozdělit do specifických skupin?

Jednak jsou zde nadšenci, fandové. Lidé, kteří většinou začínali u homebrewářství, tedy že si zkusili uvařit pivo doma „na koleni“. Ti už ale většinou svůj pivovar dávno mají a dnes v téhle skupině přibývá jen pár pivovarů ročně.

Hlavní nárůst mají nyní na svědomí lidé, kteří vydělali peníze v nějakém jiném oboru, kupříkladu je mezi nimi hodně „ajťáků“. Ti vidí malý pivovar jako dobrou investici – nakonec se většinou do výroby piva zamilují a dávají do toho kromě peněz i všechnu svou energii, čas a hlavně srdce.

A pak je tu ještě poslední skupina – to jsou lidé, kteří spíše hledají, kde se dají sehnat jaké dotace a jak rychle v malém pivovaru protočit peníze. Ale těch je naštěstí nejmíň ze všech.

Jakou hlavní nevýhodu mají malé pivovary ve srovnání s těmi velkými.
Vyrábějí „živé“ pivo – nepasterované a většinou i nefiltrované. Ona je to z pohledu zákazníka výhoda, takové pivo je chutnější a zdravější, jenže má zároveň o dost kratší životnost a nedá se přepravovat na příliš dlouhé vzdálenosti. Takže pokud by se chtěl takový malý pivovar více rozmáchnout a nedodávat jen tzv. kolem komínu, musel by začít pasterovat i filtrovat, čímž by ale jeho pivo zákonitě ztratilo na původní jedinečnosti.

Co nejednotnost chuti? U velkých pivovarů se různé dávky smíchávají, zcelují, a výsledek je tak díky tomu vždy uniformní. Zákazník ví, že dostane stejné pivo, jako pil včera či před rokem. Ale malý pivovar vyrábí várku po várce a je zde mnoho proměnných, které výslednou chuť piva ovlivní a nedají se v malém objemu dost dobře kontrolovat.
Tohle je naopak výhoda – jednotnost, uniformnost chuti požadují lidé u piv z velkých pivovarů, ale v malém pivovaru očekávají svěžest a pestrost. Je jim v podstatě jedno, že každá várka chutná trochu jinak, pokud ovšem nejsou ty výkyvy příliš velké, ale tomu umí i malý pivovarník zabránit, když dodržuje správný technologický postup.

Ta výhoda spočívá ještě v jedné věci – malý pivovar má daleko širší manévrovací prostor pro různé experimenty a větší pestrost. Sládek si ‚vymyslí‘ nové pivo, uvaří jednu várku, a i kdyby se nakrásně ukázalo, že se úplně netrefil do vkusu zákazníků, tak se v podstatě nic neděje. Je to pro něj ponaučení, ale nezrujnuje ho to.

Něco takového si velké pivovary nemohou dovolit. Ty do jakéhokoli nového piva musí investovat značné prostředky, protože kromě samotného uvaření jsou zde náklady na výzkum trhu, na lahve a etikety, na reklamu, marketing a prodej atd. A pokud se jim nepovede naplnit očekávání, je to velká, mnohamilionová ztráta.

Věčná otázka – bylo pivo kdysi lepší?
České pivo se vyprofilovalo již v první polovině 20. století – vaření na dva rmuty, chmelení žateckým červeňákem. Z tohoto pohledu se od té doby dodnes nic nezměnilo.

Jediná podstatnější změna se odehrála v 90. letech, kdy si pivovary nakoupily nová, moderní technologická zařízení. Jenomže ne každý s tím v té době uměl pracovat. Stačí mít novou varnu, ale vařit pivo stále jako předtím, a hned máte jinou chuť. Pivovary sice měly „hodnotící komise“, které se scházely při každé technologické změně, aby posoudily, jak moc se chuť změnila a jak moc je potřeba zapracovat, aby ta změna byla co nejmenší, pro zákazníka nepostřehnutelná. Ale v těch komisích neseděli tenkrát žádní profesionální degustátoři, oni tady ostatně ani žádní pořádně nebyli. Naopak to byli běžní zaměstnanci z různých provozů.

To už ale naštěstí dávno neplatí. Nové technologie jsme zvládli a odborní degustátoři již také fungují. Dnešní pivo je kvalitativně o 100% lepší, než bylo například v 70. letech.

To, že někdo tvrdí, že za jeho mládí chutnalo lépe, je klam založený na dvou věcech. Jednak v mládí, když člověk s pivem začal, neměl žádné předchozí srovnání. A za druhé – a to hlavně – byli jsme mladí, netrápily nás žádné zdravotní problémy a obecně to pro nás byla doba bezstarostnosti, jejímž prizmatem jsme pak vnímali i to pivo, byť bylo tenkrát o něco horší než dnes.

Co takové pivo ze supermarketů, které se prodává v přepočtu třeba i jen deset korun za litr?
Ano, tam už se dostáváme na hranu výrobních nákladů a od takto levných piv by zákazník zákonitě neměl očekávat žádné zázraky, protože musí být hlavně „ekonomická“. Jenomže ne vždy to platí a ne vždy jsou na vině pivovary.

Když chce pivovar prodávat ve velkých řetězcích, což je pro něj největší odbytiště, musí se přizpůsobit. Řetězce mu řeknou – ano, budeme mít vaše pivo, ale za podmínky, že třikrát, čtyřikrát do roka nám ho dáte za zlevněnou „akční“ cenu.

A mnohokrát se děje také to, že supermarket od pivovaru sice nakoupí pivo za normální cenu, ale pak ho sám prodává v ceně nižší než nákupní. Asi se jim to vyplatí, protože tak k sobě nalákají zákazníky, kteří u nich nakoupí i jiné věci, takže jim tuto ‚ztrátu‘ bohatě vynahradí. Z obchodního hlediska to dává logiku, ale pivovary to dlouhodobě poškozuje a neměly by na něco takového přistupovat.

Dnes se však stále 50 % lahvového piva prodává za tzv. akční cenu, k níž jsou pivovary přinuceny, nebo ve slevě, kterou nasadí řetězce. Tedy asi 27 % veškerého piva se prodává se slevou. Že to jde i jinak, je vidět u vína – tuhle politiku vinaři nikdy nedopustili; nemluvím samozřejmě o anonymních krabičácích.

Pivo je tedy dnes u nás nejlepší za posledních pár generací, přesto se ale objevila kauza s mykotoxiny. A nakonec jaksi vyšuměla do ztracena.
Časopis dTest jistě nezamýšlel žádný podraz, ale bylo to šlápnutí vedle. Mykotoxiny nepocházely z pivovarských provozů, ale z ječmene. Chyba byla prokazatelně na straně pěstitelů, konkrétně ve způsobu pěstování a v rotaci plodin – taková kukuřice třeba zaplísňuje půdu, takže když po ní nasadíte ječmen…

Dopadlo to tak, že se pivovarníci obrátili na sladaře, aby jim dodávali slad bez plísní. V pivovaru totiž nemáte moc šanci to uhlídat, zařízení na speciální analýzu je velmi drahé a ne každý si ho může dovolit.

Přitom daleko levnější a hlavně účinnější je kontrola a správná pěstební praxe přímo u producentů ječmene. Pivovary se s tímhle poněkud neprávem svezly, ačkoli mykotoxiny se poměrně běžně nacházejí i v jiných potravinářských výrobcích.

Že máme nejradši svoje české pivo, je jasné, ale kde ještě jinde je oblíbené?
Hlavně v nejbližších zemích, zejména v Německu a pak v Anglii. Poslední dobou vzrůstá jeho obliba i v asijských zemích, jako je Čína, Japonsko nebo Korea.

Když už ho umíme dobře vařit, vyvážíme kromě něj jako nápoje samotného i další věci?
Samozřejmě technologie, které jdou hlavně do rozvojových zemí a také na Východ do Ruska a bývalých zemí Sovětského svazu. Pomalu ale začíná stoupat také export do vyspělých států.

A co naše know-how, které ztělesňují čeští sládci?
Ano, čeští sládci jsou populární po celém světě a také se v něm úspěšně uplatňují. Překvapivě na rozdíl od Němců, rovněž velmi zdatných pivovarníků s dlouhou tradicí. Češi jsou ale na rozdíl od nich nejen dobří v technologiích, ale také v improvizaci a vynalézavosti. Němci to české ‚hračičkovství‘ v sobě nemají, a jakmile dojde k situaci, kerá se nevejde do jejich zažitého mustru, neumějí si poradit.

Máme dostatek českých sládků?
Zatím ne. Těch pár vzdělávacích institucí, které u nás nové sládky vychovávají, má dnes ‚vystaráno‘ minimálně na deset let dopředu. Dobrý sládek u nás v průměru vaří ve čtyřech pivovarech. Čili je to obor, který zdaleka není nasycen – po našich sládcích je poptávka jak v zahraničí, tak hlavně díky stále nově vznikajícícím pivovarům u nás. Vyučit se sládkem má budoucnost a je to navíc práce nadmíru zajímavá. Nemluvím ani tak o finančním ohodnocení, ale především o prostředí a její samotné náplni.

 

V Pubu si natočíte pivo sami

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Českobudějovický deník

Chcete zajít na jedno, možná na dvě piva? V českobudějovickém Pubu vás rádi uvidí. Navíc si tady sami můžete zkusit obsluhovat pípu a naplnit tak půllitr. Nejen o tom, ale i o těžkostech s realizací a všem, co restaurace svým zákazníkům nabízí, jsme si povídali s provozovatel Pavlem Študlarem.

Jak vás napadlo otevřít restauraci tohoto typu v Českých Budějovicích?
K tomuto konceptu jsme se dostali už před několika lety, tedy někdy v roce 2009. Bylo to přes slevomat, kde jsme viděli nabídku restaurace v Plzni, která nabízela akci na čepování piva. To se nám velmi líbilo, a tak jsme sami od sebe e-mailem oslovili centrálu v Plzni s tím, že bychom měli zájem o provozování tohoto typu restaurace v Českých Budějovicích.

Jak myslíte, že reagují Budějičáci na vaši restauraci?
Prvotním problémem bylo vůbec vybudování restaurace, protože v Českých Budějovicích byl problém nejen s prostory, ale i se závozem piva. To se samozřejmě vozí v nákladních vozidlech a ta standardně nemají povolený vjezd do centra. To je i ten důvod, proč jsme restauraci otevřeli až v roce 2013, i když jsme ten prvotní záměr měli už 4 roky předtím. Dneska máme za sebou první rok provozu. Musím říct, že restaurace se setkává s velkým zájmem. Když pominu léto, které je v centru na návštěvnost celkově nižší, tak zimní sezona byla výborná a teď už jsme zase ve fázi, kdy se vracíme do té zimní sezony na stávající návštěvnost. Myslím, že zájem je velký.

Restaurace je nekuřácká?
Ano. Od začátku jsme otevřeli restauraci v obou patrech zcela nekuřáckou.

Byl s tím nějaký problém? Stěžovali si zákazníci?
Problém ani ne. Na začátku byly nějaké negativní ohlasy na facebooku, kde lidé psali, jak se těšili, až se tento typ restaurace otevře v Českých Budějovicích a že je mrzí, že je celá restaurace nekuřácká. Argumentovali třeba tím, že k pivu cigareta patří. Nicméně my už jsme od začátku byli rozhodnuti, jednak se stavebních důvodů, jednak z vlastního přesvědčení, že restaurace bude nekuřácká. Je to zase něco jiného a restaurace takového rozměru a charakteru v Budějovicích není. I z toho důvodu jsme do toho šli bez strachu a dneska myslím, že se nám to spíše vyplatilo.

Co všechno návštěvníkům nabízíte? V čem je vaše restaurace výjimečná?
Pub není koncipován jen jako pivnice, ale je to opravdu plnohodnotná restaurace se skvělým výběrem jídel. My jsme od začátku cílili také na kuchyni a její kvalitu, na suroviny, čerstvost, přípravu. Nechtěli jsme to pojmout vysloveně jen jako pivnici, do které lidé přijdou a načepují si jen pivo. Od začátku je to kuchyně, kterou u nás vyzdvihujeme. Myslím, že máme výborný tým kuchařů v čele s šéfkuchařem Janem Melmukou, který nastolil vysoký standard kuchyně a dál je to zábava. Restaurace je určena pro větší skupinky lidí, které se sejdou u stolu, načepují si sami pivo, dají si něco dobrého k jídlu a baví se u toho. Na všech obrazovkách také můžou sledovat soutěže. Vzhledem k tomu, že jsou veškeré restaurace v rámci všech států propojeny v řetězci, tak je to i zábava. Také můžu zmínit možnost pouštění si libovolné hudby z ovládacích panelů. Do nich je totiž integrovaný jukebox, kde si lidé mohou vybrat svou oblíbenou píseň.

Co plánujete do budoucna? Chcete se někam posunout nebo udržet stávající standart?
Co se týče této provozovny, tak bychom chtěli patřit mezi nejlepší restaurace v Budějovicích, k čemuž se myslím trochu blížíme a že je naše kuchyně opravdu kvalitní. Neustále pracujeme na zlepšování, na nových recepturách, vymýšlíme nové suroviny a tak dál.

Komunikujete nějak se zákazníky? Mohou někam psát připomínky?
Hlavní komunikace probíhá přes the bup club, což je členský klub. Přičemž po zakoupení členské kartičky za 10 korun se stáváte členy pub clubu. Sbíráte tam několik výhod. Aktuálně na té kartě myslím běží 4 různé produkty, mimo jiné třeba 10 plus jeden oběd zdarma, sčítání výtoče piva a možnost sbírání cen za výtoč piva, možnost zakoupení pivní kreditky se zvýhodněnou cenou za pivo. Díky tomu členství jsou zákazníci schopni se přihlásit do svého profilu na thepub.cz, kde mají možnost jednotlivé produkty sledovat, a nebo s námi komunikovat, a to přes email i přes facebook.

V restauraci nabízíte i polední menu?
Od začátku restaurace nabízí polední menu. Také se snažíme vařit něco jiného, než je možné v Budějovicích dostat. Jdeme spíše cestou kvalitních, lepších surovin zcela jiné nabídky, než je standardní oběd.

Co si ve vaší restauraci lidé dávají nejraději?
Záleží na cílové skupině, která naši restauraci navštíví. Když jsou to studenti popřípadě nějací mladší lidé, tak ti u nás většinou vyhledávají věci k pivu, ochutnají cibulové kroužky, naše domácí paštiky nebo belgické hranolky. Pokud jde někdo vysloveně na večeři nebo se jedná o nějakou oslavu, tak jsou lidé schopni ochutnat i naše steaky. Hlavním trhákem jsou určitě naše pub menu , tedy pub burgery. To jsou originální burgery podle naší receptury, kterou máme potvrzenou centrálou a naším šéfkuchařem z Prahy. Ten v podstatě určuje veškeré receptury a postupy, ale řídí i suroviny, které tam musí být. Pokud si ten pub burger dáte v Praze, Ostravě nebo Budějovicích, měl by chutnat opravdu všude stejně.

Z čeho máte radost?
Mám radost z té samotné realizace, že jsme byli vůbec schopni restauraci postavit a otevřít, protože výstavba byla opravdu strašně náročná, vzhledem k tomu, že všechno to pivní potrubí a technologie je vedená ve dvou podlahách. Dále mám radost z toho, že můžu po roce říct, že si restaurace našla své zákazníky a věřím, že bude dlouhodobě vyhledávanou restaurací v Českých Budějovicích.

 

Kocour hostí pivní 
Ale Festivale!

Publikováno:před 3 dnyAutor:Jaroslav ZemanZdroj:Dečínský deníkKocour

Milovníci dobrého, svrchně kvašeného piva by měli zbystřit. Areál pivovaru Kocour ve Varnsdorfu v sobotu 25. října totiž pořádá již 5. ročník Ale Festivale.

„Čeká nás soutěžní festival svrchně kvašených piv, hojná účast minipivovarů a pivovarníků, více než padesátka svrchně kvašených speciálů 
a samozřejmě bohatý kulturní program.

Postupně vystoupí hudební formace Broky Františka Kanečka, Cosmomolitan, Surovej Stefan a celou akci uzavře Replay band Prague," láká návštěvníky majitel pivovaru 
a organizátor Josef Šusta na akci, která startuje od 14.00 hodin. Vstupné vyjde na 50 korun.

K dobrému pivu patří také vybrané kulinářské pochutiny. Návštěvníci budou moci ochutnat mimo jiné z bohatého menu zabíjačkových hodů, jako například poctivou prdelačku, lahodnou tlačenku, chutné jitrničky, skvělý gulášek a chybět nebude ani tradiční prejt a ovárek.
„Chybět nebude ani volba nejlepšího piva, do které se může zapojit opravdu každý. Opět k nám bude vypraven speciální vlak," dodává Šusta.

Vlak pojede z Prahy přes Českou Lípu a staví přímo 
u pivovarské zastávky. Jednotná cena zpáteční jízdenky je 380 korun. V ceně je vstup na celý festival a také dvě piva, která budou k dispozici přímo ve vlaku.

Přesný seznam zastávek 
a další podrobnosti k akci najdete na webové stránce www.vlakemzakocourem.cz.

Jízdenky na speciální Ale Festivale vlak můžou zájemci také objednávat na telefonním čísle 605 233 934, anebo zakoupit v restauracích Kulový Blesk (Sokolovská 13, Praha 2) a Zlý časy (Čestmírova 5, Praha 4).

A na jaké pivní speciality se můžou návštěvníci celé akce těšit?

Primátor, Křinický pivovar, Benedikt, Antoš, Kocour Varnsdorf nebo Zvíkov. Chybět nebudou ani pivotéky Čerstvé pivo, Zlý časy, nebo Kulový blesk.

 

Praha chystá pivařskou ofenzivu. České turisty láká na pivní gastronomii

Publikováno:před 4 dnyAutor:ČTKZdroj:Marketing & Media

Nedostatek tuzemských turistů chce Praha vyřešit po česku - přilákat je na pivo. V rámci nové kampaně nabídne výhodné ubytování, pivního průvodce a slevové kupony do vybraných pražských pohostinství. "V Praze se vaří 20 různých druhů piva," lákají pivovarníci.

Praha chce domácí turisty přilákat na pivní gastronomii. Pražská informační služba (PIS) proto 27. října zahájí kampaň za zhruba milion korun. Tři desítky hotelů při ní do konce listopadu nabídnou ubytování za výhodnější ceny. Turisté obdrží speciálního pivního průvodce, mapu a kupony, za něž dostanou ve vybraných podnicích piva zdarma, dárky či volné vstupy. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci PIS, minipivovarů a hotelů.

V Praze je podle marketingové ředitelky PIS Kateřiny Pavlitové v současné době zhruba 25 minipivovarů a stále přibývají nové. "Momentálně se v Praze vaří na 20 různých druhů piva, což bylo dřív úplně nemyslitelné," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Zatímco ještě v polovině 90. let minulého století byla pivní nabídka v Praze tvořena pouze ležákem, dnes je nabídka díky trendu minipivovarů mnohonásobně širší.

Pivní pestrost v české metropoli je dnes podle Šuráně jedna z největších v Evropě. Zároveň se výrazně zvýšila pivní kultura v pražských hospodách a restauracích. "Pivo se začíná dostávat na tu úroveň, kde by mělo být, kam jsme ho bohužel 40 let trochu zašlapávali," poznamenal. Do Prahy například již dnes téměř nejezdí výpravy mladých Britů kteří do české metropole před pár lety ve velkém počtu směřovali za vidinou levného alkoholu a nočního života.

Pro objednání noclehu v rámci akce bude zájemcům sloužit formulář na webu www.doprahyzapivem.cz. Po příjezdu si v hotelu vyzvednou tištěného pivního průvodce Prahou a kuponovou knížku. V průvodci najdou tipy, které pivnice, pivovary, pivní bary i pivní lázně mohou v Praze navštívit.

Kuponová knížka zahrnuje na čtyři desítky speciálních nabídek. V jejich rámci lidé dostanou ve vybraných podnicích za svou útratu pivo navíc zdarma, dárek či budou moci podniknou zdarma exkurzi do pivovaru.

Hotely chtějí víc domácích turistů
Podle Otakara Johna z Asociace hotelů a restaurací ČR přespává v pražských hotelech oproti srovnatelným turistickým destinacím v zahraničí stále velmi málo domácích turistů, ačkoliv v posledních letech jejich podíl roste. Z ročních zhruba 13,5 milionu přenocování v Praze představuje česká klientela jen desetinu.

Například ve Vídni tvoří rakouští hosté čtvrtinu a v Berlíně Němci 60 procent hotelových klientů. Podobná kampaň by měla pomoci nalákat české návštěvníky do Prahy.

"Řada našich členských hotelů přišla s velmi zajímavými nabídkami," podotkl John. Jedním z důvodu načasování kampaně na konec října a listopad je podle něj skutečnost, že hlavní turistická sezona již skončila. Do akce se zapojí okolo tří desítek tří až pětihvězdičkových hotelů.

Slevy by mohly dosahovat 30 až 40 procent z cen běžných v tomto období a budou se pohybovat podle kategorie hotelu a destinace zhruba od 900 do 2500 Kč včetně snídaně.

 

Tři speciály z brodského pivovaru sbíraly ceny

Publikováno:před 5 dnyAutor:Milan PilařZdroj:Vysočina NewsRebel

O uplynulém víkendu bodovala v rámci soutěže Cerevisia specialis – Pivní speciál roku 2014 v Praze piva Rebel z havlíčkobrodského pivovaru.

Soutěž speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice se uskutečnila ve Výzkumném senzorickém centru Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Letošního ročníku se zúčastnilo dvanáct pivovarů, které přihlásily do soutěže celkem 35 vzorků piv.
V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály získal Rebel Výroční speciál mezi deseti přihlášenými vzorky druhé místo.
rebel-ipa180.jpg

Rebel IPA
V nejpočetněji obeslané kategorii neobvyklých získalo druhé místo piv mezi čtrnácti přihlášenými značkami pivo Rebel IPA a třetí příčku obsadilo pivo Rebel Višeň.
„Soutěž Cerevisia specialis je tak trochu jiná degustační soutěž. Soutěží zde pouze piva na českém pivním trhu neobvyklá, která si nastávající generace zákazníků vyžaduje. Toto ocenění ukazuje, že v tomto směru havlíčkobrodský pivovar drží krok s ostatními pivovary a tak máme informovaným konzumentům co nabídnout,“ vysvětlil sládek havlíčkobrodského pivovaru Pavel Pilař.
Po letošních cenách v degustačních soutěžích Pivo České republiky 2014 v Českých Budějovicích a na Dočesné v Žatci slaví Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., další úspěchy. „Věříme, že tato ocenění nejsou letos posledními. Želízka v ohni máme ještě v soutěži Česká chuťovka 2014 a na prestižní soutěži v sousedním Německu European Beer Star 2014,“ podotkl Petr Sysel, vedoucí obchodního oddělení havlíčkobrodského pivovaru.

 

Pánové, vyrazte na pivo: »Jeden kousek« denně zlepší vaši plodnost

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Odhaleno.cz

Jen několik týdnů poté, co vyšla zpráva dánských vědců o negativním vlivu konzumace alkoholu na mužskou plodnost, přišli experti z Bostonu s naprosto opačným tvrzením. Podle nich totiž jedno pivo konzumované denně plodnost u mužů výrazně zlepšuje. Alespoň u těch, jejichž sperma je použito k oplodnění in vitro. To je trochu v rozporu s tím, co tvrdí Dánové, podle nichž už čtyři piva týdně naopak plodnost snižují.



21. 10. 2014

Jen několik týdnů poté, co vyšla zpráva dánských vědců o negativním vlivu konzumace alkoholu na mužskou plodnost, přišli experti z Bostonu s naprosto opačným tvrzením. Podle nich totiž jedno pivo konzumované denně plodnost u mužů výrazně zlepšuje. Alespoň u těch, jejichž sperma je použito k oplodnění in vitro. To je trochu v rozporu s tím, co tvrdí Dánové, podle nichž už čtyři piva týdně naopak plodnost snižují.

Vědci z Bostonu sledovali 105 mužů, jejichž partnerky byly oplodněny in vitro – ve zkumavce. A všímali si toho, kolik pijí piva, kávy či jak se stravují. Zatímco u mužů pijících pivo denně byla plodnost dvakrát vyšší než u těch, kteří nepili pivo vůbec, šanci na početí snižovaly konzumace kávy či vegetariánství.

V první části studie lékaři z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu sledovali stravovací návyky 105 mužů, jejichž partnerky byly oplozeny uměle. Spermie mužů pijících pivo (maximálně jedno denně) a těch, kteří nepili kávu, oplodnilo vajíčko ve zkumavce s úspěšností sedmapadesát procent. Ale u mužů, kteří nepili pivo vůbec, nebo pili kávu, byla úspěšnost početí poloviční.

V druhé studii vedené odborníky z Kalifornie testovali kvalitu spermatu v závislosti na typu konzumovaného jídla. Vegetariáni a vegani konzumující sóju měli horší kvalitu spermatu než muži, kteří jedli maso a sójovým výrobkům se vyhýbali. Sója je zdrojem fytoestrogenů, které v lidském těle působí jako ženský estrogen. Takže nadbytek fytoestrogenů působí na sperma stejně zhoubně jako nadbytek estrogenu.

Na mezinárodní konferenci reprodukční medicíny v Honolulu také zaznělo, že by se muži měli vyhýbat konvenčně pěstované zelenině a ovoci, protože jsou plné pesticidů, které snižují šanci na početí. Muži toužící po dítěti by se měli stravovat spíš bio produkty.

Dánští vědci minulý měsíc zveřejnili výsledky svého výzkumu, podle něhož už čtyři velká piva týdně zhorší kvalitu spermatu. Vyjádřeno v čistém alkoholu to znamená více než 7,5 mililitru etanolu konzumovaného týdně. A čím více podle Dánů muži pijí, tím je negativní vliv alkoholu na produkci spermií vyšší.

 
1-10 | 11-20 | 21-30 | 31-40 | 41-50 | | 591-593