Pivní novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Pivovar Ferdinand získá na čtyři roky certifikát Top Delikatesa

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:První zprávyFerdinand

Čtvrtou dubnovou středu 22. 4. 2015 ve foyer Průmyslového paláce bude za přítomnosti místopředsedy senátu ČR Přemysla Sobotky a ministra zemědělství ČR Mariana Jurečky slavnostně zahájen gastronomický veletrh Víno&Delikatesy.

Letos již v pořadí 18. ročník, který se uskuteční ve dnech 22. – 24. dubna 2015 na pražském Výstavišti, představí během tří dnů největší expozici vín, destilátů, ale také dalších nápojů a pochutin z „nových“ zemí Evropské unie. Kromě nabídky vín naleznete na veletrhu také točené pivo Ferdinand z Benešova.

Benešovský pivovar a jeho pivní speciály budou mimo jiné i součástí prezentace stánku Česká chuťovka, která má každoročně za úkol objevit nové české potraviny té nejlepší chuti. A právě Pivovar Benešov v loňském roce na Chuťovce získal další ocenění za pivo, konkrétně za speciál Max 11 %.

Prvním letošním oceněním pivovaru za světlý ležák Max je čtyřletý certifikát s etiketou „Top Delikatesa“, který bude pivovaru slavnostně předán v zahajovací den veletrhu. Tato světlá jedenáctka Max má podle vrchního sládka Jaroslava Lebedy „neulpívající hořkou chuť, jemnost a správný říz“. To díky chmelení odrůdou chmele Vital z Žatecka, který byl původně vypěstován pro farmaceutické účely. Pivovar Ferdinand s ním trochu experimentoval a jako první jej využil pro vaření svého skutečného piva. Pivo pod dohledem pivních mistrů zraje 70 dní v ležáckých tancích a vyznačuje se vyšší dávkou jednotek hořkosti než ostatní benešovská piva.

Nejvýznamnějším oceněním piva pro Pivovar Ferdinand v loňském roce bylo také vyhlášení „Piv roku“ od Sdružení přátel piva. Tímto prestižním oceněním byl „Jedenáctkou roku“ vyhlášen opět světlý ležák Max a v kategorii „Polotmavé pivo 2014“ polotmavý 13% speciál Sedm kulí, ochucené pivo s příchutí bylin s unikátní a nenapodobitelnou hořkosladkou chutí.

Sto let staré pivo? Chutnalo prý jako víno

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Lidovky.cz

Probíhající rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích na Kroměřížsku na začátku dubna odkryla poklad. Stavebníci našli v zazděném větrání ležáckého sklepa tři plné pivní lahve ze začátku 20. století. "Jeden vzorek připomínal svrchně kvašená piva," popisuje Aleš Přinosil, který se zúčastnil otevření a ochutnávání.

Otevření archaických lahví s korkovým špuntem se prý nikdo nebál, otrávení nepřipadalo v úvahu. Po nalití zjistili, že dvě piva byla světlá - u jednoho z nich cítili sirnou přítomnost -, třetí tmavé mělo chuť „mírně do cherry“.

„Ten nápoj nebyl nepříjemný, co se týče konzistence, šlo o mírně zakalenou tekutinu,“ přibližuje Aleš Přinosil, který v Záhlinicích provozuje sladovnu a po rekonstrukci tamějšího pivovaru by rád obnovil i vaření. „Neočekávali jsme, že to nalezené pivo bude pěnit a že bude mít chmelovou hořkost. Degustační dojem bych přirovnal k suchému vínu,“ pokračuje Přinosil.

Vzorky jsou teď ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, kde se analyzují. „Zajímají nás rozbory na fytotoxiny, dextriny a další analytické hodnoty. Technologii sice známe, ale surovinu téměř ne,“ dodává Přinosil s tím, že i ječmen používaný na začátku 20. století byl jiný než dnes.

I když se při rekonstrukci pivovaru v Záhlinicích našla řada prázdných lahví a střepů, plné byly jen tři. Nejspíš je tam kdysi zapomněli dělníci.

Pohádka o pivu

Publikováno:před 13 hodinamiAutor:Eva ŠamánkováZdroj:Blog iDNES

Zlatavý mok, vyráběný z vody, sladu, chmele a kvasnic, patří k nejoblíbenějším nápojům u nás i ve světě. Denně jím hasí žízeň tisíce lidí. Hořká chuť a nezbytná pěna – to je pivo.
Stejně jako pijeme pivo, tak i čteme svým dětem pohádky. O nejrůznějších strašidlech, zvířátkách, princeznách či vílách. Pohádky neodmyslitelně patří k dětství a provázejí nás vlastně celý život. Čím by byly třeba takové Vánoce bez pohádek?...
Může mít pivo něco společného s pohádkou? Na první pohled určitě ne. Ovšem na ten druhý rozhodně ano…

Na začátku všeho stál jeden novinový kreslený vtip, v němž sedí byznysmen a šupák ob několik stoliček od sebe v baru, a „kravaťák“ ke společné žízni pronese větu: „Pochybuju, že by se dobře prodávala dětská knížka o pivu.“ Amerického spisovatele – kultovního představitele literární alternativy a éry hippies - Toma Robbinse tento vtip zaujal natolik, že se rozhodl právě takovou knihu napsat.

Světlo světa tak spatřila dětská kniha o pivu nesoucí název P jako pivo, kterou vydalo v českém překladu na konci roku 2009 nakladatelství Argo. V březnu letošního roku se ji pak vydavatelství OneHotBook rozhodlo darovat i podobu audioknihy a roli vypravěče svěřilo populárnímu herci a komikovi Oldřichu Kaiserovi.

Hlavní hrdinkou příběhu je skoro šestiletá Gracie Perkelová, která oplývá stejnou zvídavostí jako všechny děti jejího věku. A právě teď se nejvíce zajímá o pivo. Její strýček Moe je jeho velkým milovníkem a neváhá se s ní dělit o všechna moudra, která o pivu ví. Jenže strýček Moe jednoho dne tak úplně nedodrží to, co slíbil, a zklamaná Gracie udělá ve svém dětském zoufalství naprosto nečekanou věc – vypije celou plechovku piva… Co následuje? Víla Pivoňka a exkurze v pivovaru…

Na to, aby dupala nebo začala házet věcmi, byla příliš raněná, a na pláč zase příliš naštvaná. Věděla ale, že něco udělat musí. Jinak se schoulí do klubíčka a umře. Najednou stála před lednicí, prudce ji otevřela a ocitla se tváří v tvář poličce plné Pepsi coly a piva. Sáhla do ní a vytáhla plechovku. Zůstala na ni koukat. Otevřela ji. Nebyla to Pepsi…

P jako pivo je primárně určeno pro malinko odrostlejší děti, ale dost dobře ho s ještě větším zaujetím budou poslouchat sami rodiče. Kromě praktických poznatků o výrobě piva, příběhu nechybí ani výrazný lidský přesah, jistá citlivost a především humor. A ostatně ani to, co by měla mít každá pohádka - ponaučení.

Oldřich Kaiser v roli vypravěče jednoduše exceluje. Čte s jiskrou, přesvědčivostí, výborně intonuje, s přehledem zvládá všechny hlasy, které se tu objeví – Gracii, její maminku i strýčka Moeho. Třešinkou na dortu je pak ztvárnění samotné víly Pivoňky. Těžko si představit někoho, kdo by tento úkol zvládl ještě lépe.

Vše je podkreslováno vhodně zvolenou hudbou, která posiluje celkový dojem z příběhu, včetně pověstných zvuků, které k pivu patří. Lupnutí zátky, zašumění a nakonec i to neodmyslitelné pivní říhnutí.

P jako pivo může na první pohled vypadat jako pro dětské ucho nevhodné. Opak je ale pravdou. Jde o originální, vtipný, poučný, výborně načtený a místy snad až trochu poetický příběh.

Na zdraví!... a pěkný poslech! :))

Mikulov bude mít nový pivovar

Publikováno:před 15 hodinamiAutor:Jitka SobotkováZdroj:Regiony24.czGalant

Mikulov, město vína se pomalu stává i městem pivovarů. Po prvním mikropivovaru Mamut se v areálu Galantu právě otevírá další. S kapacitou varny tisíc litrů a špičkovou technologií, ležáckými tanky až do kapacity sto padesáti tisíc litrů za rok se už neřadí ani ke klasickým minipivovarům.

„V Galantu se bude vyrábět klasické české pivo. Světlý ležák českého typu je ve světě nejnapodobovanějším druhem piva. Je vařen typicky českým způsobem rmutování z vody, sladu a výhradně českých a moravských chmelů. Díky spodnímu kvašení v moderních cylindro-kónických tancích má čistou svěží chuť a příjemnou hořkost. Poctivá desítka bude prvním produktem, na výrazně chmelenou jedenáctku a další speciality si budeme muset ještě pár týdnů počkat,“ upřesnil Michal Krepl, který je za výrobu piva v hotelu Galant zodpovědný.

„Těším se, že pivo z Galantu bude dosahovat stejně výborných vlastností jako místní vína a vím, že sládkovou ambicí to rozhodně je,“ řekl majitel hotelu Galant Jiří Marian. A už na nedávné slepé degustaci, kdy Mikulované srovnávali pět druhů piv, pivo z Galantu zabodovalo výborně. „Naše „třináctka“ porazila i slavný Pilsner Urquell 12°. A to ještě nebyl z mikulovské vody. Máme se proto na co těšit,“ dodal s potěšením Michal Krepl.

A těšit se už nebudeme dlouho. Pivovar se slavnostně a poměrně hlučně otevře už v prvních květnových dnech. Na Galantních májových slavnostech piva, vína, zpěvu a hudby, které se budou konat v areálu Galant od 1. do 9. května. Slavnostní otevření a křest nového pivovaru Galant proběhne v sobotu 2. 5. v 11 hodin. „Otevření nového pivovaru v Mikulově vítám a fandím mu,“ komentoval novou podnikatelskou aktivitu, která do města jistě přiláká i řadu turistů, starosta města Mikulova Rostislav Koštial.

„Věříme, že dokážeme v Galantu vytvořit pravou postřižinovou náladu, nabídneme klasické pivní pochoutky, ale i speciality k vínu včetně nových ročníků vína Galant. Na pivo za mimořádnou cenu 18 Kč se už můžeme chodit dívat jen do muzea nebo do Galantu,“ řekl Jiří Marian a zároveň pozval na Galantní slavnosti. Ty nebudou jen o pivu a vínu, ale na podiu se první májový víkend vystřídá více než desítka kapel, mezi jinými Wabi Daněk, kapela Medicimbal a Poseidon. V sobotu 2. května se také nad hotelem přesně ve 14 hodin uskuteční letecká akrobatická show Martina Šonky.

„Věřme, že Galantními májovými slavnostmi zakládáme novou mikulovskou tradici,“ řekl na závěr majitel hotelu Jiří Marian.

Krušovice natočily jako partner hokejového mistrovství sérii spotů

Publikováno:před 19 hodinamiAutor:Aleš HudskýZdroj:E15.czKrušovice

Značka Krušovice ze společnosti Heineken ČR jako oficiální partner mistrovství světa v ledním hokeji, které se bude konat od 1. do 17.května, spouští postupně své marketingové aktivity, které mu smlouva s mezinárodní hokejovou federací umožňuje.

Na trhu jsou již nově designovaná balení 10- a 12stupňového piva s logem mezinárodní hokejové federace, číselné pojmenování piva má podobu skóre. Hokejový design budou mít pivní lahve, plechovky i PET lahve. Řetězec Tesco prodává multibalení s dárkovou sklenicí a hokejový design budou mít i multibalení plechovek.

Krušovice ale uvařily i speciální hokejový Saaz Late, dvanáctistupňový ležák, který je pouze z jedné odrůdy žateckého pozdního chmele Saaz Late. Výjimečnost tohoto za studena chmeleného sezónního piva je ve výraznější chmelové chuti a vůni. Prodávat se bude od 1. května 2015 a k dispozici bude přes 800 hektolitrů piva. Během mistrovství bude prodáváno především ve fanzóně před O2 arénou a ve vlastních restauracích s obrazovkami.

O dalších částech kampaně budou krušovičtí informovat postupně, nyní odtajnili sponzorské TV spoty, které se již vysílají na České televizi i na Nově, videa poběží v průběhu dubna a května.

Autorem kampaně je agentura VCCP, vznikly v režii Petra Němečka a v produkci Pukka Production. Jde o 15 desetivteřinových minimalistických spotů, kde hlavní roli hrají dosavadní představitel konzumenta krušovického piva Krále alias Vládi Vladimír Černohorský, na pomoc mu přišlo několik výrazných fanouškovských typů střední generace – a pivo Krušovice ve všech možných balení.

Pilsner Urquell uvádí na trh speciální sérii plechovek s ikonami českého hokeje

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:Marketing journalPrazdroj

Mistrovství světa v hokeji a pivo jdou dohromady. Pilsner Urquell jako tradiční partner České hokejové reprezentace může tuto skutečnost zdůraznit o něco více. Proto uvádí na trh novou speciální edici plechovek s hokejovými legendami. Jejich tváře jsou přitom na plechovky vytištěny novou speciální technologií.

Na limitované edici plechovek se objeví celkem 7 skvělých hráčů minulosti, konkrétně hokejový brankář Milan Hnilička, trenér Vladimír Růžička, útočník David Moravec, úspěšný obránce František Kaberle, asistent trenéra národního týmu Jaroslav Špaček nebo Martin Straka a František Kučera. Velcí fanoušci jistě tuší, že se jedná o členy zlatého týmu z olympiády v Naganu v roce 1998. Kromě jejich fotografie ozdobí plechovky vždy také jejich krátký sportovní medailon.

"Barvy plechovek přitom odkazují nejen k hodnotám plzeňského ležáku, ale také českého hokejového ducha – a vlastnostem, které mají tradiční hořký ležák s českým hokejem společné. Zlatá barva symbolizuje úspěch, ušlechtilost, úctu a slávu, zelená pak důvěru a přátelství. Bílá je barva dokonalosti, červená pak od pradávna značí odvahu a sílu," vysvětluje Pilsner Urquell volbu barevné kombinace plechovek.

Plechovky lze najít v regálech obchodů už začátku dubna. Jsou součástí hokejové kampaně značky Pilsner Urquell s heslem „Společně pro české zlato". Kromě plechovek vznikl také originální TV spot, připravují se speciální akce v restauracích a hospodách. V Praze i Ostravě pak vzniknou v průběhu šampionátu fanzóny, kde se k promítání zápasů budou točit piva Plzeňského prazdroje.

Zajímavý je i výrobní proces nových plechovek. Využívá nejnovější technologie tisku Editions™. Díky ní je možné tisknout na obalové materiály, převážně nápojové plechovky, až 24 různých vzorů současně na jedné paletě. Právě proto se může v edici hokejových plechovek Pilsner Urquell objevit na jejich vnějšku hned 7 různých ikon českého hokeje a jakýkoliv fanoušek si může pořídit v rámci jedné palety všechny z nich.

Pilsner Urquell při této příležitosti také připomíná, jak se vlastně pivo v plechovkách vytváří:
● Plechovky patří k nejmladším pivním obalovým materiálům. Na trhu se poprvé objevily v USA v roce 1930, v Československu měly premiéru s počátkem 90. let. Právě Plzeňský Prazdroj byl jedním z prvních výrobců, který začal v roce 1992 pivo do plechu stáčet.
● Hliníkové plechovky jsou samy o sobě tak lehké, že si málokdo uvědomí, že ve skutečnosti se vyrábí z obrovské hliníkové role vážící klidně až 9 tun o šířce cca 1,5 m. Z takovéto role může vzniknout asi 750 000 plechovek, přitom právě jedna prázdná hokejová plechovka Pilsner Urquell váží přibližně pouhých 12 gramů.
● Výroba pivní plechovky začíná pokrytím pásu hliníku mazadlem a vystřižením odpovídajících plechových koleček. Z nich pak lis vytvaruje kulaté kalíšky, jejichž natahováním vzniká trup plechovky ve tvaru hluboké a tenkostěnné válcové nádoby. Jakmile je plechovka vytvarovaná, řezačka očistí a zarovná její okraje.
● Putuje pak do přístroje, který vytvaruje její dno a zároveň vrchní uzávěr – čili víko. Dno se na plechovku připevní rovnou, víko je vyrobeno odděleně. Na víko se navíc přitaví speciální ouško, za pomoci kterého pak lze plechovku otevřít.
● Plechovka se zvenčí nalakuje, potiskne a uvnitř se vystříká ochranným lakem, aby se nápoj nedostal do styku s kovem, z něž je plechovka vyrobena.
● Dále putuje do stáčírny, kde se po naplnění pivem zalemuje víčkem. Tím je celý proces výroby pivní plechovky završen a může se dostat na trh.

Být "pivař" už není ostuda

Publikováno:včeraZdroj:FANDA.tv

Úvodní větu jsem si, možná trochu nezvykle, vypůjčil z díla B. Šmerala ("Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté").
Ono se to má asi takhle, slovním ekvivalentem výrazu "vinař" je ve vztahu k pivu patrně "pivař". Nelze si ale nevšimnout jistého rozdílu ve vážnosti obou oslovení. Když tedy už hovoříme o "vinaři", tak si většinou asi představíme úctyhodného jedince, který labužnicky degustuje tento slavný nápoj boha Dionýsa, jeho pivní ekvivalent ale v lidové představě obvykle nabývá dost neveselých kontur, když jedna z prvních asociací míří k velkému pupku, který vznikl nezřízeným polikáním hektolitrů piva každý den. Takový pivař pak obvykle bývá popsán i jako osoba veskrze odpudivá, s umaštěnými ústy (pivečko se musí něčím promazat, třeba tlačenkou) a zažloutlými nehty, protože bez pořádného žvára si prostě pivko jen tak nevychutnáme, že...
Není asi třeba dodávat, že podobná generalizace je podle mě více než hloupá.

V Čechách je trochu problém se samotnými Čechy, myslí si totiž, že v oblasti piva patří mezi nedostižný pupek světa. Pravdou je, že ve světových žebríčcích jeho konzumace se umísťují pravidelně na špici, to ale nemusí nutně nic znamenat. Z Indů také neděláme filmově vzdělaný národ jen kvůli tomu, že jejich země produkuje zdaleka nejvíce filmů na celém světě. Problém spatřuji v tom, že v Čechách (záměrně nezmiňuji ČR, ze zkušenosti totiž vím, že na Moravě podobným falešným hrdinstvím většinou moc netrpí) se pojem "pivo" a "jít na pivo" v podstatě ztotožnil s "jít na spodně kvašený ležák plzeňského typu". Skutečně, pod termínem "pivo" si u nás většina "pivařů" představí skutečně jen ležák plzeňského typu a zcela ignoruje, že existují i druhy jiné. Přijde mi to podobné jako kdyby, někdo tvrdil, že nejlepší kuchyně na světě je právě ta česká a zakládal to na tom, že nikde jinde neumí tak dobře udělat svíčkovou (a obecně věci s knedlíky). K tomu si ještě připočtěme pocit "jak jsme to tomu světu zase nandali" a opakované mantry o tom, že se tu prostě vaří nejlepší pivo a basta a.... výsledek máme tu.

Když potom ale Čech někdy vyrazí ze své sociální bubliny, tak se nestíhá divit, co se to pije jinde. Obvykle daná piva ochutná, neodpovídají jeho představě "tradičního piva" (všichni ale víme, jak to s těmi "tradičními věcmi" často bývá) a odvrhne je s tím, že je to patok (a ano, i toho jsem byl několikrát svědkem) a jen si zabrouká, že na "naše" (všimněte si tohoto organického pojetí národa) pivo to prostě a jednoduše nemá. Čert už vem fakt, že "naše" průmyslově vyrábějící pivovary už v podstatě nejsou "naše".

Zahleděnost do své vlastní (skutečné, či domnělé) výjimečnosti je překážkou, která brání některým lidem nahlédnout na situaci s aspoň trochu větší objektivitou. Poslední dobou se to ale podle mého trochu mění, minimálně ve velkých městech (Praha, Brno) lze nalézt pivní bary v nichž se nekouří (ano, takhle hrozně se tam omezuje svoboda!!:-)) a které se specializují na nabídku různých druhů piv. Plzeňský ležák je totiž jen jednou z několika větví jinak poměrně košatého pivního stromu a omezovat se jen na něj mi přijde trochu omezené. Máme tu svrchně kvašená piva (kde kvasnice docela dlouho ještě "zrají" v kádích a mladina v sudech a tancích, kvasí se tu o teplotě zhruba 16 - 20 stupňů celsia, atd.), mezi svrchně kvašená piva patří Ale, pšeničná piva, ale třeba i takový Stout, apod. Dále existují i různé speciály typu belgický Lambic (patřící mezi tzv. spontánně kvašená piva), či třeba má oblíbená IPA.

IPA je zkratka pro Indian Pale Ale (a pokud jste četli pozorně, tak víte, že patří mezi piva svrchně kvašená). Jeho tradice je relativně nová, sahá do 19. století, kdy Británie dopravovala pivo do své indické kolonie. Toto pivo se ale při cestách lodí, které byly setsakra dlouhé, docela kazilo. Řešení se však našlo (když už jde o pivo, lidé se dokážou překonávat :-)), v pivu se zvýšilo množství cukru, chmele i obilí, což výrazně zvýšilo alkohol v nápoji a lahodný mok tak mohl k britským vyčerpaným soldátům a úředníkům dorazit celkem bez úhony. Není se tedy čemu divit, že v Čechách (nemaje zámořskou kolonii) se něco podobného až do nedávné doby moc nechytlo.

Dnešní člověk je ale člověkem toužím poznávat různé chutě a hédonisticky si v nich rochnit. Vzdělanému a kosmopolitně založenému člověku generace Y už nestačí dát si "tradiční české pivo", ale rád zkoumá různé chutě (a co si budeme povídat, se svrchně kvašenými pivy se tvůrci mohou daleko více "vyřádit", než s v podstatě o poznání rigidnějšími ležáky), porovnává je, zjišťuje si o pivu informace, apod. V podstatě se dá říci, že se ve svém popisu blíží našemu pojetí "vinaře" tak, jak jsem jej definoval v úvodu tohoto článku.

A tímto "oslím můstkem" se tak dostávám k myšlence, která mi vrtala hlavou už při psaní prvních vět zde. To, že někdo takříkajíc "chodí na pivo", nemusí nutně dnes už znamenat, že je to obtloustlý stařík se zažloutlými vousy a nehty, klopící do sebe desátou plzničku. Složení pivařů se za posledních cca 5 - 10 let trochu změnilo. V pivních barech (doporučuji Pivovarský klub, Zlé časy, Kulový blesk) rozhodně klientela vypadá trochu jinak a to stejné se dá říci i o kultuře tamního prostředí. Být "pivařem" tedy už dnes nelze a priori považovat jako něco stigmatizujícího a dehonestujícího. Pivní kultura v České republice zažívá nebývalý boom (jen se podívejte kolik neustále vzniká nových malých pivovarků, které si pivo často vaří tak nějak po svém a krom tradičních ležáků neopomenou i na různé speciály, apod.), jen v Praze je dnes asi 30 pivovarů (!!). Někteří nadšenci praktikují i tzv. "homebrewing", tedy nastudují si patřičné informace (mají k tomu u nás i stránku http://www.homebrewing.cz/), nakoupí zařízení a zásoby a pak už jen vaří, vaří a vaří...

Destigmatizace slova "pivař" je tak podle mě už jen otázkou času.

Nejpopulárnější české pivo je podle novinářů Pilsner Urquell

Publikováno:včeraZdroj:QAP.czPrazdroj

V novinářské anketě Naše pivo 2015, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, zvítězil v popularitě plzeňský ležák Pilsner Urquell.

Ankety, v níž novináři vybírají nejpopulárnější české pivo, se letos zúčastnilo 235 novinářů ze všech druhů médií a napříč celou Českou republikou.

Ankety Naše pivo 2015 se zúčastnilo celkem 235 novinářů, 68 % respondentů byli muži, 32 % ženy. Každý třetí respondent pracuje v online médiích, 24 % píše pro odborné tituly a 20 % oslovených pracuje v denících.

Evropa pije pivo z plechovek, Češi z plastu. Dřív jím opovrhovali

Publikováno:včeraAutor:Miroslav PetrZdroj:Lidovky.cz

Rok co rok rekord a dvouciferný nárůst. Kdysi opovrhované PET lahve se za šest let na českém pivním trhu staly šlágrem. Loni v nich pivovary prodaly přes 2,1 milionu hektolitrů (211 milionů litrů) tradičního nápoje.

To je skoro třikrát více než v plechovkách, které se přitom v Česku ve větší míře prosazují přes dvacet let.

Odbyt baleného piva už před časem předčil letitou českou tradici – točené v hospodách. Češi si ale z obchodů nenosí domů víc piva ve skleněných lahvích.

Ty jsou sice jako „nosič“ piva stále nejpočetněji využívané (v lahvích se loni prodalo 41 procent z celkové roční pivní spotřeby 16,3 milionu hektolitrů), ale jejich obliba klesá. Loni o procento.

Mobilnější obal
Může za to nárůst prodeje piva v plastu, jehož odbyt loni vzrostl o 11 procent. Zmíněných 211 milionů litrů už představuje 13 procent trhu. Podíl piva v plechovkách sice také stoupá, ale za mnohem delší dobu se dostaly na pouhých pět procent loňské spotřeby.

Pivovary vychvalují plastový obal pro jeho lehkost, nerozbitnost a snadnou uzavíratelnost.

„Pivo je díky těmto obalům mobilnější a odpovídá životnímu stylu spotřebitelů. Pivo se dostane všude tam, kde lidé žijí. Včetně víkendových výletů, akcí či cest na dovolenou,“ říká třeba mluvčí Staropramenu Pavel Barvík.

V Evropě je situace opačná. PET lahve mají na celkové spotřebě piva na kontinentu podíl pouhá dvě procenta. Nejvíc se tam prodá piva v plechovkách – celých 30 procent roční spotřeby.

Pivo v PET lahvi mělo na českém trhu dlouhé roky prakticky neviditelný podíl. V obchodech bylo k mání jen omezené množství značek z pivovarů Staropramen, Zubr a Nová Paka.

Maxilahev od Heinekenu
V roce 2009 ale přišel Heineken se speciální 1,5litrovou PET lahví (říkali jí maxilahev) pro jedenáctku Zlatopramen – a trhák byl na světě. Záhy se přidal Plzeňský Prazdroj, který zpočátku plnil do „petek“ jen značky Klasik a Primus a tvrdil, že plast je balení vhodné jen pro „ekonomické“ (nejlevnější) značky.

Nabídku piv v plastu rychle rozšířil i Heineken, Staropramen a další pivovary. Včetně malých. A dnes v PET lahvi nabízejí svá piva i mnohé minipivovary. Linku pro malé série a menší odběratele plastových obalů otevřela před časem v Letinech u Plzně firma Lukr. Za rok provozu vybavila na 60 zákazníků.

Jiní výrobci trvají na tom, že plast je pro pivo méně kvalitní a hlavně naprosto nedůstojný obal. Tvrdí to například spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard nebo ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

„Vůbec se mi to nelíbí. Pivo se v PET lahvi dostává na úroveň nějakých limonád. Budvar do plastu rozhodně nepatří, dbáme na to, aby se pivo dostalo k zákazníkovi pokud možno v nezměněné kvalitě,“ reaguje Boček.

Svijany zase – než aby začaly plnit pivo do PET lahve – zkoušejí štěstí s maxi dvoulitrovou plechovkou.

Ti, kdo PET lahve využívají, argumentují kvalitou a aerol nepropustností materiálu vytvořeného pro plnění pivem. Plast údajně nepropouští dovnitř kyslík a ven oxid uhličitý. Pivo by tedy nemělo zvětrat.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha je jisté, že některé prémiové značky se nikdy do PET lahve nedostanou. Třeba Pilsner Urquell. Pro jiné ale může být plast příležitostí k růstu na jinak stagnujícím trhu.

„Těžko ale říci, zda a kolik dalších značek a pivovarů ještě dá na trh PET obal. Je to věc poptávky,“ říká Balach.

Majstrštyky českých restaurací: Kachna plněná bramborovými plackami U Bansethů

Publikováno:před 4 dnyAutor:Aneta ŠtefánkováZdroj:Hospodářské NovinyBašta

● Seznamte se s majstrštyky českých restaurací.
● Představujeme kuchaře, kteří připravují jídla podle originálních, většinou neobvyklých receptur.
● Ve staročeské hospodě U Bansethů v pražských Nuslích je kachna jídlem číslo jedna.

"Je to stará rodinná receptura, kterou dělala už moje babička," vysvětluje vedoucí Vladimír Bašta původ svého nejprodávanějšího jídla. Denně u Bansethů upečou padesát až osmdesát celých kachen, z kterých nadělají 200 až 320 porcí.

Skoro po třech hodinách v troubě má kachna lehce křupavou a tmavě zlatou kůrčičku. Vůně pečeného masa je cítit až na ulici a láká kolemjdoucí. Ve staročeské hospodě U Bansethů v pražských Nuslích je kachna jídlem číslo jedna. "Je to stará rodinná receptura, kterou dělala už moje babička. Postup zdědili rodiče a teď ho dělám já," vysvětluje vedoucí Vladimír Bašta původ svého nejprodávanějšího jídla. A v čem je jídlo tak unikátní? Fígl je v tom, že kachnu plní bramborovými plackami a zelím. Podobně jako to dělají na Slovensku s lokšemi. Tuk z masa tedy nevyteče ven, ale vsákne se do těsta.

Denně u Bansethů upečou padesát až osmdesát celých kachen, z kterých nadělají 200 až 320 porcí. Známý místní štamgast Jaroslav Hašek si toto jídlo ale ještě poručit nemohl, protože pokrm se na jídelním lístku objevil až před dvanácti lety, kdy podnik převzal právě svérázný Vladimír Bašta.

Příprava kachen je u Bansethů hotovou alchymií. Kuchaři se tu dělí na "kachňáky", kteří maso chystají v kuchyni, a "kamnáře", již dohlížejí na jejich pečení u kachlových kamen, která stojí u vstupních dveří. Kachňáci si připravují placky z klasického bramborového těsta, které nasucho pečou na rozpálené plotně. Poté na placku položí hrst kysaného zelí, zabalí ji a vsunou do těla kachny. Maso osolí, okmínují, na pekáči podlejí vodou a vloží do trouby. Kachnu pečou dvě a půl až tři hodiny podle velikosti. Jídlo se servíruje obvykle bez knedlíků, jako příloha se podává zelí polité výpekem z masa. Jedna porce vyjde na 109 korun.

Hned vedle vyhlášené restaurace stojí neméně vyhlášený, byť o hodně mladší sousedský pivovar Bašta. Zatímco v hospodě čepují plzeň, v pivovaru mistr sládek vyrábí vlastní piva. Vlajkovou lodí je polotmavý dvanáctistupňový ležák, který získal řadu prestižních ocenění. Nabízejí ale také silnou polotmavou sedmnáctku, světlou dvacítku nebo výběr z malých skotských a belgických pivovarů.

Restaurace i přilehlý pivovar mají jednu zvláštnost, která k tradičnímu pojetí české hospody trochu nesedí. Uvnitř se totiž nekouří. "Zato jsou všichni cítit po kachnách," vtipkuje Vladimír Bašta. Oblíbené kachny prodávají nejen v restauraci, ale také ve stánku před obchodním domem Arkády nebo formou rozvážkové služby.