Pivní novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Nová fota několika pivovarů severních Čech

Publikováno:včeraAutor:TyTýnek

Do profilu daných pivovarů přidáno několik fotek z pivovarů Pivovar Kocour, Křinického pivovaru, Albrechtického pivovaru a Pivovaru Cvikov

Kynšperské pivo dobývá Prahu

Publikováno:včeraZdroj:Poznej SokolovskoKynšperk

Gastronomickou přehlídku chutí a pivařskou událost číslo jedna zažije ve středu 1. dubna 2015 centrum Starého města v Praze. V ulici Michalská v historickém domě U Zlatého melounu se zákazníkům poprvé otevře nová česká tradiční restaurace U Zajíce, která slibuje skvělý gurmánský zážitek, ale především dobývá pražskou metropoli pravým českým pivem z Kynšperského pivovaru pocházejícího ze světově známého Západočeského lázeňského trojúhelníku. Poblíž Karlových Varů se totiž roku 1595 zrodila pivovarská legenda, která v posledních letech znovu ožívá a její věhlas se šíří jako lavina. Je tomu skutečně tak. Slavné pivo Kynšperský zajíc z Kynšperského pivovaru dnes už znají lidé nejen v České republice i v zahraničí.

A nyní pivovarský skvost budou moci ochutnat i návštěvníci staré části Prahy. „Již ve středu 1. dubna se můžete přijít ponořit do atmosféry starých tradičních českých pivnic a nechat se hýčkat kulinářskými pochoutkami, které pro vás osobně připraví šéfkuchař Jaroslav Doležal. Naše restaurace je stylová a moderní zároveň. Držíme si prvotřídní kvalitu a víme, jaké menu vám zachutná,“ slibuje jedinečný gurmánský prožitek ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

Spojení kulinářské tradice tuzemské kuchyně, pravého českého piva a historického odkazu domu u Zlatého melounu dělá z nové restaurace U Zajíce prvotřídní podnik, který stojí za to navštívit. Tento barokní měšťanský dům, jehož stavební dějiny sahají až do 13. století, může mnohé vyprávět. Od roku 1828 působila v objektu Linkova taneční škola, kam docházeli čeští literáti Jan Neruda, Adolf Heyduk a další. Zde se pak v roce 1863 poprvé tančila Česká beseda. V tomto slavném období tu sídlila také půjčovna pian a hudební ateliér. Právě sem přicházeli a hráli velikánové hudebního světa - Petr Iljič Čajkovskij, Sergej Rachmaninov nebo Edvard Grieg. Jejich slavná jména jsou dodnes uchována v pamětní knize.

Při procházce starou Prahou proto nezapomeňte zavítat do nové restaurace U Zajíce. Nachází se jen pár kroků od Staroměstského náměstí. Denně tudy proudí tisíce turistů, kteří chtějí poznat historii stověžaté Prahy a kochat se její krásou. Bez návštěvy domu U Zlatého melounu by však prohlídka hlavním městem nebyla úplná.

„V restauraci U Zajíce vám nabídneme ochutnávku čtyř druhů Kynšperského zajíce. Pivo je vařené s použitím nejlepších surovin a jednotlivé druhy se liší v hustotě a chuti. Každý v sobě skrývá jedinečnou chuť a dotek životodárné síly. Dámy se dokonce mohou těšit na speciální medové pivo vařené podle staré receptury pocházející od šlechtické rodiny Haasů z Hasenfelsu, která Kynšperský pivovar vlastnila v letech 1840 až 1945,“ připomenul dějinnou návaznost Radek Vomočil.

Dobová restaurace U Zajíce vznikla v suterénu, v historických sklepních prostorách o rozloze 500 m2, kterým dominují velké kamenné klenby. „Budete si připadat jako ve středověké krčmě, kde se pilo a hodovalo. Také u nás zavoní staročeská pečeně a ze sudů poteče pivo s pořádným řízem,“ usmál se ředitel pivovaru.

Podrobnější informace a kontakty na jednotlivé restaurační provozy naleznete na internetových stránkách www.uzajice.com a www.pivovar-kynsperk.cz.

Restaurace U Zajíce sídlí v ulici Michalská, č. p. 432/12, Praha 1 - Staré město.


Kynšperský pivovar byl založený v roce 1595. Od té doby se tu začala psát historie pivovarnictví, na kterou dnes navazuje výroba Kynšperského zajíce. Toto pivo je jedinečné díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, klasické technologii a postupu výroby, a v neposlední řadě i pivovarské tradici v Českých zemích.

V roce 2011 se začala psát nová kapitola pivovaru v Kynšperku nad Ohří. Původní areál je postupně rekonstruován na komplex s názvem Kynšperský dvorec. V současné době se tu nachází výrobna piva, prodejna s bohatým sortimentem, multifunkční kulturní sál s kapacitou 250 hostů a stylová restaurace vybudovaná v prostorách bývalé humnové sladovny. Přímo uvnitř areálu je velké parkoviště pro více než 60 osobních aut. Zájezdové autobusy, případně další vozidla mohou parkovat i na zadním pivovarském dvoře.

Heineken chce ovládnout český trh ciderů značkou Strongbow

Publikováno:před 13 hodinamiAutor:Jaroslav KrupkaZdroj:Mediář

Od 1. dubna se začne ve vybraných českých barech a restauracích prodávat značka pivního mixu Strongbow, kterou na tuzemský trh uvádí pivovarnická skupina Heineken. V květnu by měla přibýt i jeho distribuce do prodejní sítě a v červnu bude následovat i velká mediální kampaň, využívající jak všechny klasické mediální kanály, tak reklamu v online a v sociálních sítích. Novou značku skupina výrazně podpoří také na nejrůznějších eventech a v místech prodeje, zejména za pomoci ochutnávek a samplingů. Cílem je vytvořit z ní dominující brand na trhu ciderů, který je i jinde ve světě. Zástupci Heinekenu to uvedli na dnešní tiskové konferenci ve Fashion Clubu obchodního domu Kotva. Na ní si šéf komunikace Heinekenu Jiří Hauptmann vypůjčil do svého expozé citaci z Járy Cimrmana a Steva Jobse z keynotů Applu.

Podle brand manažera značky Strongbow Richarda Gaža se ročně prodá ve světě celkem 21 milionů hektolitrů ciderů. Heineken je podle něj největší pěstitel jablek na světě na výrobu ciderů a značka Strongbow největším brandem ciderů na světě. „Strongbow se prodává v 55 zemích a má 14,6 % světového podílu na trhu. Na druhém místě ho následuje značka Bulmers, která patří také Heinekenu, s podílem 6,2 %. Strongbow tak představuje každý sedmý vypitý cider ve světě a každý čtvrtý v Británii,“ přiblížil Gažo.

Podle něj se Heineken v současnosti na kategorii ciderů globálně soustředí, protože jde o rychle rostoucí a populární kategorii. „Cidery rostou meziročně dvapůlkrát rychleji než pivo a pětkrát rychleji než víno. Kromě mužů si je oblíbily i ženy, které oceňují méně hořkou chuť,“ říká Gažo.

V maloobchodu do 20 Kč
Strongbow se vyrábí celkem z dvanácti druhů jablek a disponuje paletou příchutí, přičemž každý trh si podle Gaža může určit, jaké příchuti uvede. Na český trh přichází Strongbow v příchutích Gold Apple, Red Berries a Elderflower (jablko, maliny a bezový květ), které podle brand manažera vyšly nejlépe ve spotřebitelských testech. Na Slovensku Heineken uvedl podobné příchutě, jen místo bezového květu volil na tomto trhu med (Honey).

V offtrade kanálech bude Strongbow prodáván v nevratné třetinkové lahvi, která by měla být vystavena na prodejní ploše v otvíracích kartonech, dál v plechovkách o objemu 0,4 litru a v balení čtyř plechovek. Cena by se měla držet pod dvaceti korunami, doporučená maloobchodní cena má činit 18,90 Kč za lahev a 19,90 Kč za plechovku.

V ontrade provozovnách budou Strongbow nabízet opět jako třetinkovou lahev, kromě toho Heineken nabídne i čepovanou variantu ve vybraných podnicích, kterou bude distribuovat v patnáctilitrových sudech.

„Úplně nejvíc“ pro mladé
Cílovou skupinu nového nápoje tvoří podle zástupců Heinekenu mladí lidé ve věku od 18 do 30 let, spíš z velkých měst, kteří se rádi druží a hledají nové zkušenosti. „Příběh cideru se píše v městském sadu, čímž chceme říct to, že v sobě spojuje progresivnost a modernost velkého města a prostotu a autentičnost anglického venkova. Claim kampaně zní Strongbow na ledu úplně nejvíc. Slova úplně nejvíc konvenují s vnímáním naší cílové skupiny a jsou hlavním jmenovatelem pro všechny komunikační aktivity. POS materiály pracují s hlavním headlinem Cider z jablek úplně nejvíc,“ sdělila junior brand manažerka Heinekenu Martina Shi.

Kampaň, kterou připravuje agentura VCCP, bude zahrnovat všechny klasické mediatypy včetně lokalizovaného televizního spotu, promo aktivity poběží v ontrade i offtrade a bude zahrnovat zejména ochutnávky a rozsáhlý sampling. Značka se také objeví na většině eventů ve velkých městech, kde je Heineken přítomen se svými dalšími značkami, typu například Mácháč 2015 v Praze. Pivovarnická skupina ale nepočítá s její aktivní propagací v rámci mistrovství světa v ledním hokeji. Ten bude stěžejní pro jinou značku Heinekenu, a sice Krušovice.

Letošní rok bude ve znamení připomínky 120. výročí založení pivovaru Budvar

Publikováno:před 13 hodinamiZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Pivovar Budějovický Budvar letos oslaví 120. výročí od svého založení. Dne 15. dubna 1895 se konala ustavující valná hromada akcionářů „Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích“. První várku piva - pouhých 200 hektolitrů - uvařil první sládek Antonín Holeček dne 7. října 1895. V rámci výročí proběhne řada akcí pro spotřebitele i pro širokou veřejnost.

Pivovar Budějovický Budvar bude po celý rok připomínat 120. výročí svého založení. Letos 15. dubna totiž uplyne 120 let od ustavující valné hromady akcionářů „Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích“ (dále jen ČAP), který je přímým právním předchůdcem dnešního Budějovického Budvaru. Na ustavující valné hromadě byla zvolena první správní rada (9 členů, předsedou František Hromada). Dne 7. října 1895 uvařil první sládek ČAP Antonín Holeček první várku piva o objemu pouhých 200 hektolitrů. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci české národnosti (vedeni Augustem Zátkou). Tím ČAP přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích a začal tuto tradici rozvíjet.

„Jsme hrdí na to, že pokračujeme v tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. O tuto tradici pečujeme a uchováváme ji pro příští generace. Při výrobě Budějovického piva dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto se naše pivo může pyšnit Chráněným zeměpisným označením,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Právo používat Chráněná zeměpisná označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ získal Budějovický Budvar již v roce 2004. Chráněná zeměpisná označení garantují spotřebitelům skutečnou kvalitu, tedy to, že zakoupený produkt není levnou napodobeninou a že byl vyroben na konkrétním místě, z přesně definovaných surovin a předepsaným výrobním postupem. „Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě,“ dodává Jiří Boček.

Ve znamení 120. výročí proběhl i únorový ples Budějovického Budvaru. V březnu se uskutečnila jedna z oblíbených „Vycházek za historií“, která připomněla 120 let historie pivovaru a návštěvníci zavítali i na místa, kam klasická prohlídková trasa běžně nevede. Od března je na trhu limitovaná edice dárkového balení „Budweiser Budvar Collection“ se čtyřmi druhy piva značky „Budweiser Budvar“ (světlý a tmavý ležák, speciální pivo a výčepní pivo). Od 1. dubna ponesou všechny láhve světlého ležáku a výčepního piva značky „Budweiser Budvar“ krčkové etikety s motivem 120 let. V průběhu roku se na trhu objeví i další limitované edice piva připomínající založení Budějovického Budvaru. Motiv výročí se objeví i na řadě suvenýrů (např. keramický podtácek, plechová cedule s historickým motivem, otvírák, sada historických fotografií, džbán na pivo, korbel s víčkem aj.). Budějovický Budvar připravuje i řadu kulturních akcí, například vydání knihy o historii Budějovického Budvaru, ukončení rekonstrukce multimediální expozice „Příběh Budějovického piva“, historické večerní prohlídky pivovaru s hranými scénami v dobových kostýmech nebo Den v Budvaru. O jednotlivých akcích bude pivovar průběžně informovat.

Proč Budweiser Budvar?
Jméno pivovaru i název klíčové značky „Budweiser Budvar“ se váží k místu původu, tedy městu České Budějovice. Od samotného počátku používal ČAP při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdy používaných názvů Budějovice nebo Budweis. Město Budějovice - Budweis - již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného jako budějovické pivo nebo názvem „Budweiser Bier“ (tedy „Pivo z Českých Budějovic“ nebo „Budějovické pivo“). Označení výrobku místem původu logicky převzal při svém založení i ČAP (např. „Budweiser Aktienbier“) a tím se přímo přihlásil k pokračování tradice výroby originálního Budějovického piva. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal ČAP různá označení s prvkem „Budweiser“ registrovat jako ochranné známky. V roce 1930 byla registrována další důležitá ochranná známka „Budvar“. Ta vznikla stažením slov BUDějovický a pivoVAR. V roce 1934 došlo následně k registraci ochranné známky „Budvar - budějovické pivo“. Značka „Budvar“ byla doplněna o již dříve používané označení místa původu „Budweiser“. Protože se název piva „Budvar“ rychle stal synonymem vysoké kvality, byl ČAP v roce 1936 oficiálně přejmenován na „Budvar - Český akciový pivovar České Budějovice“.

Světlý ležák značky „Budweiser Budvar“ se postupně stal klíčovým produktem a vlajkovou lodí pivovaru. Pod značkou „Budweiser Budvar“ se dnes prodává kromě světlého ležáku B:ORIGINAL dalších 7 druhů piva (výčepní pivo B:CLASSIC, tmavý ležák B:DARK, kroužkovaný ležák B:SPECIAL, nealkoholické pivo B:FREE, speciální pivo B:STRONG, speciální pivo B:CRYO a nefiltrované kvasnicové pivo CVIKL). V současné době je „Budweiser Budvar“ jednou z nejznámějších a nejcennějších českých značek na světě: na exportu piva z České republiky se podílí z více než 20 % a vyváží se do 70 zemí. Novodobá historie pivovaru začíná v roce 1967, kdy Ministerstvo zemědělství České republiky založilo Budějovický Budvar jako přímého právního nástupce původního „Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích“.

Pivaři smočí rty v zeleném moku. Letos je čeká i dvoubarevný Krasličák

Publikováno:před 13 hodinamiAutor:Ilona PergrováZdroj:Znojemský deník

Zelený čtvrtek zahajuje Velikonoční svátky, na vesnicích vymění zvonění kostelního zvonu za hrkání a pivaři se těší na zelené pivo.

Tradiční velikonoční speciály připravuje pro své zákazníky řada restaurací v regionu. O Zeleném čtvrtku nabízí jako tradičně zelené pivo, letos to bude také dvoubarevný zeleno-červený Velikonoční Krasličák. „Zelený Krasličák je čtrnáctiprocentní zelené speciální pivo. Červený Krasličák je desetiprocentní středně prokvašené světlé výčepní pivo," píše se na webových stránkách nazvaných cesta pivních znalců. Brčálový namísto zlatavého moku se rozhodli točit také v restauraci U Brázdů ve Višňovém. Provozovatelé připraví posezení s živáňskou pečení. „Na zelené pivo si většinou zajdu a bývá o ně velký zájem. Je to konec konců jednou za rok a nabízená specialita dokáže zaplnit hospodu. Pokud je pěkné počasí, obsadí návštěvníci i posezení venku," naznačil starosta Višňového Vladimír Korek. Ve Znojmě nabídne zelené speciály zhruba padesátka hospod či restaurací, ale ochutnat je mohou také lidé v Moravském Krumlově, Miroslavi, Jevišovicích i v řadě menších vesnic.

Do Jarošova se po letech vrátí výroba piva, ve slavném pivovaru to nebude

Publikováno:před 13 hodinamiAutor:Radek ŠtěrbaZdroj:iDNES.cz

Do uherskohradišťské části Jarošov se vrátí výroba piva. Vařit se bude podle historické receptury, ale na jiném místě. Investoři chtějí začít s výrobou už příští rok, do budoucna plánují i otevření pivovarské restaurace.

„Tři sta let stál, stát bude dál. Ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar.“

Jarošovský pivovar skutečně stojí dál, jak zpívá v nesmrtelném hitu skupina Argema. Pivo se v něm ale už přes 17 let nevaří - místní podnikatel Radislav Vymyslický, který areál před rokem a půl koupil, tam plánuje přestěhovat výrobu výtahů.

Ovšem vaření piva se do uherskohradišťské části Jarošov brzy vrátí. Firma Znojemský městský pivovar koupila půl kilometru od pivovaru, v Pivovarské ulici, budovu, v níž kdysi TON vyráběl legendární dětské stoličky.

„Vaření piva ve Znojmě obnovíme v létě, naším plánem je vybudovat v Česku tři čtyři obdobné pivovary. Jarošov byl jednou z vytipovaných lokalit,“ říká statutární ředitel firmy Miroslav Harašta, který rozjíždí pivovarnický byznys u Martina Pacovského, někdejšího šéfa zahraničních investic společnosti ČEZ.

Podle něj rozhodl i zájem uherskohradišťské radnice.

„Když jsem slyšel o investorech, kteří chtějí obnovit tradici výroby piva ve Znojmě, chtěl jsem se s nimi pobavit i o Jarošově. Bylo mi totiž dlouhodobě líto, že to tradiční sousloví Jarošovský pivovar už neplatí a pivo se v Jarošově nevaří,“ poznamenal starosta Stanislav Blaha, který připustil, že chybějící výroba piva v kombinaci s chátrajícím pivovarem asi byl jeden z důvodů, proč v roce 2012 město čelilo referendu o odtržení Jarošova.

Za rok v létě chtějí fungovat
Co přesně investoři chystají v Jarošově? Nejprve bude nutné připravit projekt na opravu budovy a nákup potřebných zařízení, to vše má vyjít zhruba na 30 milionů korun. Pak vyřídit na radnici změnu územního plánu.

„Pokud vše půjde dobře, začátkem příštího roku bychom se pustili do rekonstrukce a na letní sezonu už bychom chtěli mít pivovar v provozu,“ plánuje Harašta.

Nový pivovar se ale tomu původnímu nebude moci svou velikostí vůbec rovnat. Zatímco začátkem devadesátých let v Jarošově uvařili až 320 tisíc hektolitrů piva ročně, teď je plán na 10 tisíc hektolitrů s možností budoucího mírného navýšení.

„Máme v plánu vyrábět klasický český spodně kvašený ležák, a to včetně filtrace, což nás odlišuje od ostatních mikropivovarů. U těch je každá várka specifická, my budeme čitelnější,“ vysvětlil Harašta.

Jarošov bude v názvu
Od snahy o výrobu v samotném jarošovském pivovaru podnikatelé upustili kvůli omezení předchozího majitele areálu, nadnárodního pivovarského koncernu Heineken.

„Při prodeji panu Vymyslickému si dal Heineken podmínku, že se tam pivo vařit nesmí. Ale pro výrobu piva jsou klíčové zdroj vody, suroviny a receptura. To vše budeme mít stejné, takže na původní jarošovskou výrobu piva můžeme navázat,“ poznamenal zástupce investora.

O obchodní značce piva podle něj zatím není rozhodnuto, jistě ale bude v nějaké formě obsahovat Jarošov coby místo původu.

Samotnou budovu chtějí podnikatelé využít k výrobě, skladování a přímému prodeji piva pouze asi ze čtvrtiny, zbytek chtějí nabídnout k pronájmu dalším podnikatelům. Hospodu tam zřídit neplánují.

„Pivo budeme nabízet především do distribuce v sudech, do budoucna plánujeme pořídit i lahvovací linku. Případnou pivovarskou restauraci bychom mohli později otevřít spíš někde v centru Uherského Hradiště,“ upřesnil Harašta.

Požehnané plzeňské pivo dorazilo do Vatikánu

Publikováno:před 21 hodinamiZdroj:QAP.czPrazdroj

Tradiční velikonoční pozdrav z Plzně přijali představitelé papežské kurie ve Vatikánu. Dar si zde slavnostně převzal asesor Státního sekretariátu Mons. Peter Brian Wells.

Zásilka požehnaného piva Pilsner Urquell věnovaná Svatému stolci čítala 2015 lahví, symbolizujících letošní rok, kdy se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury.

"Naše plzeňské pivo se už dříve ve Vatikánu nepravidelně objevovalo a my se nyní snažíme na tuto tradici navázat a vybudovat pravidelnou velikonoční zvyklost požehnaného daru z Plzně. Například již na konci 19. století plzeňský ležák při své rekonvalescenci pravidelně požíval papež Lev XIII.," vysvětlil sládek Václav Berka, který celou plzeňskou zásilku osobně ve Vatikánu předal. "Musím přiznat, že velikonoční atmosféra je tady ve Vatikánu cítit na každém kroku a samotný akt předání našeho prémiového ležáku byl velmi působivý," dodal Berka.

Druhou částí velikonočního pozdravu byl originální ručně zhotovený pivní pohár pro papeže Františka. Ten vyrobil český umělec a designér Bořek Šípek ve svém sklářském studiu v Novém Boru. Výroba pivní sklenice trvala několik týdnů a Šípek se při ní snažil částečně propojit pivní i církevní tematiku v čistých tvarech. Půllitr převzal vatikánský asesor Mons. Peter Brian Wells a nyní ho postoupí papeži.

Požehnaná várka putovala letos z pivovaru do srdce katolické církve už popáté. Tradice zasílání požehnaného plzeňského piva k Velikonocům se zrodila u příležitosti blahořečení papeže Jana Pavla II. v roce 2011. "Patří ke krásné tradici, že jednotlivé země se u apoštolského stolce prezentují tím nejlepším, co patří k jejich národním pokladům. S hrdostí jsem tedy i v letošním roce předával ve Vatikánu dar požehnaného plzeňského piva. A těší mne, že tento dar současně představuje přirozenou spolupráci církve a společnosti v naší každodennosti," uvedl velvyslanec ČR při Svatém stolci Pavel Vošalík.

Jarní pivo PRIMÁTOR opět na čepu

Publikováno:před 21 hodinamiZdroj:Město NáchodPrimátor

Náchodský pivovar PRIMÁTOR po pozitivních ohlasech z loňského roku opět uvařil pivo specifické zelené barvy. JARNÍ pivo poteče ve čtvrtek před Velikonocemi z více jak stovky kohoutů, a to nejen v okolí komína. Třicetilitrové sudy s JARNÍM pivem jsou už nyní u svých zákazníků v celém Královéhradeckém kraji, na jižní Moravě, v severních Čechách a také v Praze.

Spodně kvašený ležák výrazné jiskrné zlatozelené barvy s jemnou hořkosladovou příchutí a vůní s přídavkem mladého zeleného ječmene zrál v ležáckých tancích dlouhých 60 dní.

Třetinková lahev dělá z piva poklad, ví sládek třebíčského Urbana

Publikováno:před 21 hodinamiZdroj:Lidovky.czTřebíč

Podklášterní pivovar Urban obnovil v Třebíči tradici vaření piva. Po čtyřicetileté přestávce se ve městě v roce 2012 opět začalo dělat nejen výčepní, ale i řada speciálů. Jak říká tamější sládek Vojtěch Koukal v rozhovoru, není prý nic horšího, než pít pivo sám.

Jaký typ piva máte nejradši?
Osobně nemám vyhraněné mantinely pro jeden typ piva. Myslím si, že různé příležitosti nebo nálady a další věci se vydatně projevují na tom, na jaké pivo má člověk chuť. Takže jednou to může být silný Ale, podruhé zase dobrá desítka.

Kde si pivo kupujete? Máte oblíbenou pivotéku?
Většinou mi spíš pivo nosí kamarádi, kteří provozují pivní toulky po republice. A když pivo kupuju, tak je to o tom, co mi padne do oka, často ze zahraničních piv.

Kde vám nejvíc chutná čepované?
Tam, kde pivu dokážou dát péči minimálně při čepování.

Při jakých příležitostech si otvíráte pivo?
Ani moc nezáleží na příležitosti jako na společnosti, protože podle mě není nic horšího, než pít pivo sám.

K jakému jídlu vám pivo nejvíc chutná?
Abych se přiznal, tak si pivo k jídlu nedávám. Raději si ho dám až po jídle.

Lahev nebo plechovka?
Můj favorit je rozhodně třetinková skleněná láhev. V té se dobré pivo stává pokladem.

Jaké pivo se vám právě chladí v ledničce?
Aktuálně je tam několik kousků z Německa a Belgie a jeden vzorek od kamarádů, co si vaří pivo doma pro radost.

Budějovický Budvar si řadou akcí připomene 120 let existence

Publikováno:před 21 hodinamiAutor:ČTKZdroj:České novinyBudvar

Novou multimediální expozicí, vydáním knihy, etiketami i řadou společenských akcí si Budějovický Budvar letos připomene 120. výročí od svého založení. Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru, jehož je národní podnik Budvar právním nástupcem, se sešla 15. dubna 1895 a první várku piva uvařil první sládek 7. října, řekl dnes ČTK mluvčí pivovaru Petr Samec.

"Od prvního dubna ponesou všechny lahve světlého ležáku a výčepního piva značky Budweiser Budvar krčkové etikety s motivem 120 let, v průběhu roku se na trhu objeví limitované edice piva," uvedl mluvčí. Hlavní oslavy se budou konat na tradičním Dnu Budvaru 12. září. Před tím vyjde kniha o historii pivovaru a bude otevřena expozice.

Za vznikem Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích (ČAP) stáli především českobudějovičtí právovárečníci české národnosti vedení Augustem Zátkou. ČAP přímo navázal na historickou tradici vaření originálního Budějovického piva v Českých Budějovicích.

"Pokračujeme v sedmisetpadesátileté tradici vaření originálního Budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar. Při výrobě dodržujeme osvědčené řemeslné postupy, používáme výhradně původní suroviny a vaříme jej pouze v Českých Budějovicích. I proto má naše pivo Chráněné zeměpisné označení," řekl ČTK ředitel pivovaru Jiří Boček. Právo používat Chráněná zeměpisná označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo získal Budvar v roce 2004.

Jméno pivovaru i název klíčové značky Budweiser Budvar se váží k místu původu. Od počátku používal ČAP při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem Budweiser, který vycházel z tehdy používaných názvů Budějovice nebo Budweis. Město Budějovice - Budweis - již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného jako budějovické pivo nebo názvem Budweiser Bier, tedy Pivo z Českých Budějovic nebo Budějovické pivo. Označení výrobku místem původu převzal při svém založení i ČAP.

V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal ČAP různá označení s prvkem Budweiser registrovat jako ochranné známky. V roce 1930 byla registrována další důležitá ochranná známka Budvar. Ta vznikla stažením slov BUDějovický a pivoVAR. V roce 1934 došlo následně k registraci ochranné známky Budvar - budějovické pivo. Značka Budvar byla doplněna o již dříve používané označení místa původu Budweiser. Protože se název piva Budvar rychle stal synonymem vysoké kvality, byl ČAP v roce 1936 oficiálně přejmenován na Budvar - Český akciový pivovar České Budějovice.

Od roku 1907 probíhají o značku BUDWEISER soudní spory se společnost Anheuser-Busch InBev (ABI). Celkově je v nich úspěšnější Budějovický Budvar.

V současné době je Budweiser Budvar podle Bočka jednou z nejznámějších a nejcennějších českých značek na světě: na exportu piva z České republiky se podílí z více než 20 procenty a vyváží se do 70 zemí. Novodobá historie pivovaru začala psát v roce 1967, kdy ministerstvo zemědělství založilo Budějovický Budvar. Loni prodal 1,457.000 hektolitrů piva, nejvíce ve 119. historii. Výstav meziročně vzrostl o 2,5 procenta, tržby o sedm procent na 2,3 miliardy korun.