Novinky

Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů za poslední půlrok

Moravskoslezské minipivovary: Biovar Ostrava

Publikováno:před 9 hodinamiAutor:Roman NedbalZdroj:BigBloger Lidovky.czBiovar

Nedokážu posoudit, kolik Ostravanů tuší, že už od roku 2007 mají v centru města svůj vlastní minipivovar. A není to jen tak ledajaký minipivovar, od roku 2012 jde o tzv. Pivovarský dům Ostrava, který zahrnuje původní hospůdku Hobit Club, dále vlastní minipivovar Biovar, Pivotéku a nekuřáckou restauraci U Skákavého poníka. To vše na ulici Přívozské, kousíček od dopravní tepny Českobratrské.

Zašli jsme nejprve do dnes už kultovní hospůdky Hobit, nejstarší části komplexu. Nejprve nás uvítal výčep, který byl oblepen chumlem štamgastů a pak poloprázdná pivnice. Během postupujícího večera se však příjemně zaplňovala. V hospodě Hobit najde zalíbení hospodský typ návštěvníků, kterému nevadí tmavá zakouřená místnost, kde si dávají dostaveníčko především studenti a intelektuálové a kam vrchní přichází jen občas, ale vždy tak, aby mohl včas posloužit. To nově otevřená restaurace U Skákavého poníka je orientována na jiný druh zákazníků, provozovatel zde cílí spíš na rodiny či hosty, kteří si nelibují v zakouřeném prostředí. Prostředí je zde sice poměrně vkusné, ale oproti Hobitovi více sterilní. Obsluha je zde více takříkajíc po ruce, ale obávám se, že ne tolik poučená jako obsluha ve vedlejším, přece jen více pijáckém Hobitovi. Drobným nedostatkem obou zařízení jsou poměrně malé toalety, které při vyšším provozu nemusí dostačovat. V letním období je možno využít zahrádku na zadním dvorku restaurace U Skákavého poníka.

Jídelní lístek je poměrně široký a platí nejen pro nekuřáckou restauraci, ale i pro hospůdku Hobit. K dispozici je denní čtyřchodové menu za 118 Kč, polévky, předkrmy, hlavní jídla, saláty a chuťovky k pivu. Vyzkoušené nakládané tvarůžky v pivu byly velmi dobré, smažený sýr nezklamal.

V obou provozech se čepuje kompletní aktuální nabídka pivovaru Biovar, tedy pivo Qásek, a vedle něj i jiná piva spřátelených českých pivovarů. Sympatické je, že u obou provozů je nabídka cizích piv jiná, takže host si může v každém z restauračních zařízení pochutnat na jiných speciálech. Aktuálně byly v nabídce 4 vlastní druhy piva značky Qásek. Světlý ležák Qásek 120 byl hořký, se silnou, plnou chutí, s příjemnou barvou a zákalem (hodnocení: ****, cena za 0,5 l: 28 Kč). Qásek 130 polotmavý speciál byl jantarově zbarven, s mírným zákalem, s chutí o něco méně hořkou a méně výraznou oproti hodnocenému světlému ležáku (hodnocení: ***1/2, cena za 0,5 l: 29 Kč). Qásek Porter 120, tmavý speciál, se svou klasickou hořkosladkou chutí nijak nelišil od průměrné produkce klasických českých tmavých piv, ač na rozdíl od nich je svrchně kvašen (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 33 Kč). Poslední hodnocený, Kunětický Hejkal 100, je výčepní světlé pivo, poměrně hořké, bez zákalu a oproti ležákům pochopitelně vodovější (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 25 Kč). Mimo uvedená vlastní hodnocená piva byl ochutnán speciál tzv. létajícího pivovaru Nomád, a to Pouštní kráska 110 – APA (american pale ale), svrchně kvašené pivo, světlé barvy a výrazné chmelové hořké chuti. Bohužel musíme konstatovat, že kvalita podávaného světlého ležáku Qásek 120 byla v restauraci U Skákavého poníka o třídu horší než v Hobit Clubu – nabízené pivo se vyznačovalo menší plností a vyšším podílem CO2. Vzájemné zkoušce jsme nepodrobili více druhů piv, ale tak velký rozdíl v kvalitě jednoho druhu piva nás nepříjemně překvapil. Pro milovníky kvalitního piva proto spíše doporučujeme hospůdku Hobit.

Minipivovar Biovar v centru Ostravy, dnes už tedy Pivovarský dům Ostrava, má ambici oslovit nejen klasické pivní štamgasty, ale i milovníky piva, kteří se o tomto svém oblíbeném nápoji chtějí dozvědět co nejvíce. Je součástí prestižní ALIANCE P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů), jejímž cílem je nejen nabízet výtečná piva z celé České republiky, ale i pivní osvěta. Vzhledem k tomuto ušlechtilému záměru, jehož součástí je i Pivotéka s nabídkou pivních specialit ze světa (např. trapistická piva), je celkové hodnocení minipivovaru Biovar a potažmo Pivovarského domu v centru Ostravy velmi pozitivní.

 

Pitelnost českého piva je dána vitaminy B

Publikováno:před 19 hodinamiAutor:Štěpán ŽádníkZdroj:Denik.cz

Každý Čech vypije podle dat za minulý rok 144 litrů piva ročně. Nejvíce toho tuzemského. Podle vědců 
z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) je v tom ale samotný pivař docela „nevinně". České pivo si o pozornost říká samo. Ve srovnání se zlatavými moky ze zahraničí má totiž nejvyšší pitelnost. „Ta způsobuje to, že máte po prvním napití chuť k dalšímu," vysvětluje sládek chýňského minipivovaru Tomáš Mikulica.

Vědci z výzkumného ústavu pivovarského, kteří pitelnost zkoumali, definují tento klíčový znak piva jako vlastnost, která zabraňuje konzumentovi v tom, aby se cítil přesycený, jestliže zkonzumuje větší objem tekutiny.

„Znovu jsme prověřili rozsáhlý soubor tuzemských 
a zahraničních piv plzeňského typu a potvrdili výsledky dřívějších zkoumání. To znamená, že i nadále platí, že české pivo má vyšší pitelnost," říká manažerka výzkumu VÚPS Věra Hönigová. Studie podle ní také ukázala, že české pivo obsahuje o 45 procent více vitaminu B6 a o 30 procent vitaminu B1 než piva ze zahraničí.

„Právě typicky hořká chuť českého piva, kterou způsobuje Žatecký chmel, má na svědomí vysokou pitelnost, tedy chuť na další," vysvětluje sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. České pivo se od ostatních liší způsobem výroby a použitými surovinami.

„Země jako Holandsko, Belgie či Dánsko mají každá nějaké své pivní specifikum," říká Mikulica. Například 
v Anglii pijí hlavně „ale", 
v Belgii spontánně kvašený „lambik" či ovocný „kriek". „To by u nás nějaký ortodoxní pivař nepozřel," doplňuje chýňský sládek Tomáš Mikulica.

Kámen úrazu
Právě v tom je ale možná kámen úrazu měření pitelnosti. Metodika studie, kterou vědci vypracovali, je založená na subjektivním hodnocení pivařů. Skupině lidí výzkumníci jednoduše nalijí dva druhy piva na první pohled nerozeznatelné a pak dávají pozor, kterého piva hodnotitelé vypijí více. Takové pivo má pak vyšší pitelnost. Otázkou je, jestli pak jednoduše nerozhoduje to, na jaký druh piva jsou hodnotitelé zvyklí. Kdyby to tak bylo, měla by česká piva v zahraničních testech pravděpodobně problémy. V Německu by vyhrálo německé pivo, v Dánsku dánské a podobně.

České pivo ale přece jen jeden zahraniční úspěch v měření pitelnosti má. Na přelomu tisíciletí testovali pitelnost Japonci na laboratorních myších.
Podávali jim vzorky piva z nejrůznějších států. Jen k miskám s českým pivem se ale degustátoři vraceli opakovaně, a to i poté, co vědci misky zpřeházeli.

 

V Ostravě se představily minipivovary z okolí

Publikováno:před 19 hodinamiAutor:Tereza PintérováZdroj:Moravskoslezský deník

Hudební program a nabídku pivovárků si v sobotu odppoledne nemohl nechat ujít žádný milovník zlatavého moku.

„Bohužel nám pár pivovarů odřeklo na poslední chvíli účast, i tak to ale byla příjemná akce," svěřil se externí produkční Cooltour Filip Košťálek. Akci pořádalo Multikulturní centrum Cooltour.

 

Zřícenina ve Cvikově mizí. Na jejím místě bude znovu starobylý pivovar

Publikováno:před 19 hodinamiAutor:Miloslav LubasZdroj:iDNES.czCvikov

Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968. Kdo byl rozlobeným mužem, který kdysi označil viníka vleklého úpadku pivovaru ve Cvikově, se už asi nikdo nedozví. Od chvíle, kdy se tam přestalo vařit pivo, uplynulo bezmála 46 let.

Dávné udání na stěně nad schodištěm budovy z 19. století má však mnohem veselejší kulisy než dříve. Ještě donedávna polorozbořený pivovar prochází velkolepou obnovou.

Na přelomu září a října tam lidé okusí první ležák Klíč, desítku Luž a osmičku Sklářské.

„Ve sklepě už máme dvacet dva ležáckých tanků, hotová je varna a v současné době propojujeme chlazení,“ říká Jiří Jakoubek, generální ředitel novoborské společnosti Jakub, která cvikovský pivovar dává znovu do kupy.

„Ze starého pivovaru nezůstalo bohužel vůbec nic. Jeden z předchozích majitelů nechal po roce 1989 rozřezat krásnou měděnou varnu a prodal ji do sběru.“

Rekonstrukce ctí historickou podobu

Jakoubek chce, aby se pivovaru vrátila co nejvíce jeho původní podoba. Naštěstí se našly jeho historické plány.

„Při rekonstrukci používáme materiály, s nimiž se pracuje při rekonstrukcích památek,“ podotýká Jakoubek. „Například na fasádu se nanáší vápenná barva a roztírá se pěkně postaru štětkou.“

Jednou z mála původních věcí nalezených při rekonstrukci pivovaru, byl pytel s keramickými pivními zátkami.

Firma však sehnala z likvidovaného německého pivovaru padesát let staré unikáty - váhu na slad a měděné scezovací korýtko.

Krápníky staré přes sto třicet let
Bohatá historie cvikovského pivovaru dýchá z dochovaných sklepů. V jednom z nich visí několik desítek centimetrů dlouhé krápníky. „Však jsou tady taky už přes sto třicet let,“ tvrdí stavbyvedoucí Petr Minařík.

Cvikovský pivovar obnovuje firma Foukal, specializovaná na rekonstrukce historických budov.

„Čistíme staré cihly a dáváme je na místa, kde potřebujeme něco přizdít,“ dodává Minařík.

Jakoubek si přeje, aby se pivovarské komíny staly znovu symbolem a dominantou Cvikova. Jeden už řemeslníci opravili, na druhý se chystají.

„Nepůjde o nic jednoduchého,“ upozorňuje Minařík. „Do komínu uhodil blesk a tři nejvyšší patra cihel vychýlil o dvacet jedna centimetrů.“ Firma jeden z komínů upraví tak, aby na něm mohli hnízdit čápi.

Obnova vyjde na desítky milionů
V říjnu Jakoubek otevře ve Cvikově nejen pivovar, ale i velkou pivnici. Pak přijde na řadu restaurace, penzion a venkovní zahrádka.

Pivovar počítá v budoucnu s koncerty, divadelními hrami nebo společenskými akcemi.

Obnova zchátralého průmyslového areálu vyjde společnost Jakub na desítky milionů.

„Za vzory jsme si vzali malé pivovary v Kácově a Úněticích,“ prozrazuje Jakoubek. „Doufáme, že jednou využijeme kapacitu našeho cvikovského pivovaru naplno. Bude třicet tisíc hektolitrů ročně.“

Pro srovnání - Svijany jako největší pivovar v Libereckém kraji stáčejí ročně kolem šesti set tisíc hektolitrů a harrachovský minipivovar Novosad a syn necelých patnáct set hektolitrů.

„Nic lepšího než obnova pivovaru nás nemohlo potkat,“ prohlašuje cvikovský místostarosta Jaroslav Švehla. „Všichni se na něj těší. Pivovar u nás určitě oživí cestovní ruch.“

Jakoubek počítá s exkurzemi. Zájezdy do cvikovského pivovaru by rád spojil s exkurzemi do okolních skláren.

 

Jak se vyrábí „tekutý chléb“: slad, chmel, voda a spousty práce

Publikováno:před 4 dnyZdroj:O2 Active

Říká se, že pivo je tekutým chlebem Čechů. Přestože je jeho spotřeba v tuzemsku rekordní, málokdo ví, jak vlastně výrobní proces vypadá. Ptáte se, jaké vlastnosti dává pivu chmel a co je slad? Přinášíme vám základní odpovědi a postup výroby oblíbeného nápoje z vody, ječmene, chmele a kvasnic.

1. Ve sladovně

Pokud výrobu zjednodušíme na nejzákladnější kroky, začíná ve sladovně. V areálu Plzeňského Prazdroje je to budova s dlouhatánskými bazény (saladinové skříně), které naplňuje ječmen. V každém z bazénů klíčí 210 tun ječmene. Ten se nejdřív na třicet hodin namočí, dalších pět dnů klíčí a na závěr se suší, aby se zastavil biochemický proces, při kterém se uvolňují enzymy a štěpí škrob.

„Většinu obsahu ječmene tvoří škrob. Bez sladování bychom ale škrob nerozštěpili. Tím, že se rozběhne klíčení, mění se vnitřní struktura zrna a vzniknou potřebné enzymy, které jsou schopny se ke škrobu dostat. My ale nechceme, aby proces pokračoval dál a proto se zelený slad usuší, čímž získáme hotový slad požadované kvality,“ vysvětluje technolog plzeňské sladovny Petr Tomek.

Pojistkou kvalitní vody jsou pstruzi v akváriu. Zde se kontroluje voda, která se využívá jak na sladovně i na varně.

Látky v ječmeni se ve fázi výroby sladu vlastně musí rozdělit na menší části, aby se vůbec dokázaly při samotném vaření piva využít. Sladovna Prazdroje vyrábí slady na míru pivům Pilsner Urquell, Gambrinus i pro Kozla vařeného ve Velkých Popovicích. Vyrábí slady výhradně z ječmenů pěstovaných v Česku, takže piva mohou používat Chráněné zeměpisné označení České pivo, udělené EU. Zpracovaný ječmen pochází hlavně z oblasti Hané a Polabí, ale i od menších lokálních dodavatelů.

Veškerá voda pochází z vlastních vrtů, zajímavé přitom je, že do výroby teče paralelně přes akvárium s pstruhy, které plní úlohu jednoho z kontrolních mechanismů kvality. 2. Ve varně

Vaření piva má několik fází. Nejdříve je třeba připravit takzvanou sladinu. Sladový šrot se smíchá s nálevem varní vody a zahříváním na různé teploty se složité sacharidy (například škrob) přemění na jednoduché zkvasitelné cukry. Vzniká příjemně sladký cukerný roztok neboli sladina, kterou je ale ještě potřeba před chmelením přecedit a zbavit zbytků rozšrotovaného sladu - takzvaného mláta.

Varna, aneb místnost plná „kotlů“, kde se pivo vaří nebo zcezuje.

Typickou hořkost a vůni dodává pivu chmel. Do sladiny se přidává v několika dávkách a společně se vaří více než hodinu. Například do piva Gambrinus Original se přidávají dvě dávky chmele, do piva Gambrinus Excelent tři dávky. Z hotové mladiny se oddělí kaly a ta pak čeká na chlazení a poté kvašení. 3. Kvašení

Jestliže při vaření šlo hlavně o to, získat ze škrobu cukr, v následujícím kroku je hlavním úkolem kvasnic tento cukr pojídat a přeměnit ho na oxid uhličitý a alkohol. Vznikají při tom různé těkavé látky jako diacetyl, estery nebo vyšší alkoholy, které mají vliv na chuť piva. Chuť hotového piva se kontroluje při degustacích ( více o ochutnávkách piv čtěte zde ).

Kvasinky jsou živým organismem. Pivovary získají z laboratoře buňku, která se pomnožuje v menším množství mladiny v takzvaném propagátoru. Když je kvasnic potřebné množství, přidávají se do mladiny, která stojí v cylindro-konických tancích a dohromady kvasí 8 až 9 dnů. Kvasnice se dají použít na více várek. "Každý týden vytahujeme nové, ale točíme je do třetí generace, tj. používají se třikrát," přiblížil sládek Gambrinusu Jiří Fusek.

Česká piva se od těch zahraničních chuťově liší zejména proto, že sladový cukr se nenechává úplně prokvasit. V pivu tak zůstane více chuti sladového extraktu. Zcela prokvašená zahraniční piva mají více alkoholu, ale jsou chuťově prázdnější. Obecně platí, že množství alkoholu stoupá s dobou kvašení. Ale nesmí se to přehánět.

"Když kvasnice v pivu zůstanou dlouho, mohou chuť zkazit. Pivo chytne takzvanou autolyzační příchuť," říká sládek Jiří Fusek.

Kvasnice jsou součástí tajné receptury stejně jako výrobní teploty. V každém prostředí se mohou chovat jinak a nedá se proto spoléhat jen na počítače. Tradičně piva kvasila (a někde dosud kvasí) ve spilkách, dnes proces ulehčují nerezové CK tanky, které umožňují přesné chlazení v různých částech nádob. I v nových tancích zůstává zachován výrobní postup jako v otevřených nádobách. "Pivo není víno, nechcete být pokaždé překvapován jinou chutí,“ říká plzeňský sládek. 4. Ležení a filtrace

Když je mladé pivo dost prokvašené, kvasnice usazené na dně nádoby v takzvaném konusu se odejmou a mladé pivo se přečerpá do ležení. A když sládek usoudí, že je chuť dokonale vyladěná, putuje pivo ke spotřebiteli. „Dříve, když nebylo dokonalé chlazení, bylo běžné, že v pivovarech nedokázali udržet potřebné teploty kvašení nebo ležení a tak pivo dozrávalo pokaždé jinak. To bylo ale v pravěku,“ říká s nadsázkou vrchní sládek. „Dnes je možné celý proces perfektním chlazením dokonale řídit,“ dodal.

Hotové pivo se ještě může filtrovat a pasterizovat, aby déle vydrželo. V posledních letech nicméně stoupá obliba nefiltrovaného a nepasterizovaného piva. Nefiltrované pivo má jemný zákal, který dodávají zbylé kvasinky (při filtraci se odstraňují), je živější, ale stejně jako nepasterizované (bez dodatečné tepelné úpravy) se nehodí pro distribuci do maloobchodu, protože se může, pokud není skladováno v ideálních podmínkách, rychleji kazit.

Čtyřicet kvasných tanků s „rodným listem“ se nachází v jedné z budov Gambrinusu (vpravo)

Pasterizací se rozumí zahřátí na zhruba 70°C a následné zchlazení. Tím se inaktivují všechny zbylé kvasinky a pivo má dlouhou trvanlivost.

Šetrnějším způsobem finálního ošetření piva je membránová filtrace. Je to v podstatě mechanické odstranění zbylých kvasinek na velmi jemných filtrech bez teplotního šoku. Pivo má díky technologii živější chuť než po pasterizaci, metoda je ale poměrně drahá. V Prazdroji se používá při výrobě Nepasterizovaného Gambrinusu. Každá metoda má své výhody a nevýhody, ale obě používá většina pivovarů, aby svým zákazníkům mohly garantovat očekávanou kvalitu.

 

Pivní slavnosti v harrachovské sklárně

Publikováno:před 5 dnyAutor:Jan PražákZdroj:BigBloger Lidovky.czNovosad

V sobotu 19. července se v harrachovské sklárně a minipivovaru Novosad a syn konaly v pořadí už jedenácté pivní slavnosti. V průběhu této akce jsme si mohli prohlédnout nejstarší činnou sklárnu v České republice, fungující podle dochovaných pramenů nejméně od roku 1712. Součástí slavností byla celá řada doprovodných akcí, bohatý výběr jídla a pití.

 

Frýdlantský Albrecht má za sebou úspěšné první pivní slavnosti

Publikováno:před 5 dnyAutor:Jiří LangerZdroj:Naše JabloneckoFrýdlant

Obnovený Zámecký pivovar Frýdlant uspořádal o víkendu 2. otevření bran pivovaru a zároveň 1. pivovarské slavnosti v zámeckém pivovaru Frýdlant. Oslavit znovuzrození tradice vaření piva Albrecht přišlo na patnáct set lidí, kteří vypili 6 500 piv, z toho 3500 půllitrů dvanáctistupňového světlého ležáku bylo zdarma.

Větší výtoč se ani nedala stihnout, když zpočátku si příchozí točili z několika píp pivka sami, navíc trochu pěnilo a ještě vinou vedra začalo rychle teplat. „Příště se poučíme. Zbytek z prvního tanku vytočíme v sobotu 26. července při představení filmu Postřižiny pojízdného biografu bratří Čadíků na nádvoří pivovaru," slíbil majitel Marek Vávra.

Akce, které se zúčastnili také náměstek hejtmana LK Josef Jadrný a krajská radní Ivana Hujerová, byla symbolickým zahájením nové éry pivovaru, začala přestřižením pásky a požehnáním prostoru pro výrobu piva hrádeckým farářem. První sud s frýdlantským pivem Albrecht narazil starosta města Dan Ramzer.

Až do půlnoci návštěvníky bavily Kapela „bez názvu", Frýdlantsko (novoměstská kapela hrající skoro všechny národní umělce), For Fun, Frýdlantsko (rock), Nobody Know, Liberec (rock-metal), Exil 51, Liberec (alternative-rock), Sights, Liberec - Praha (metalcore), We are the Indian, Liberec (rock) a Quemar (Worldhood acoustic), Praha (nerd-country).

„Rozšíření počtu regionálních výrobců, speciálně piva, ve Frýdlantském výběžku vítám. Přispěje to nejen k lepší zaměstnanosti ve městě a okolí, ale věřím, že nová atrakce přitáhne i turisty, kteří zavítají nejen na zámek, ale i sem do pivovaru," řekl náměstek hejtmana Josef Jadrný.

„Tyto snahy samozřejmě budeme v kraji dále podporovat. Třeba se Albrecht přihlásí do naší soutěže potravinářský Výrobek roku Libereckého kraje," dodala radní Ivana Hujerová, která má regionální výrobce ve své gesci.

Odvážlivci, někdy i téměř nazí, využili i nedaleko protékající říčky Smědé ke koupání a osvěžení. Další slavnost se chystá na konec září, kdy bude dokončena první fáze rekonstrukce budov.

 

Měšťanský pivovar nesmí používat v názvu ‘Budweiser’

Publikováno:před 6 dnyAutor:Ondřej NeufusZdroj:Tiscali.cz

Prohra sporu Budějovického měšťanského pivovaru a vytvoření důležitého precedentu. Tak by se dal označit výrok Nejvyššího správního soudu, který akciové společnosti Budějovický měšťanský pivovar zakázal používat slovo Budweiser v názvu svého piva. Lidé by si totiž pivo mohli splést se zavedeným Budějovickým Budvarem, který vlastní ochranné známky.

Budějovický měšťanský pivovar, součást skupiny Anheuser-Busch, neuspěl ve sporu o ochrannou známku obsahující slovo Budweiser. Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že Úřad průmyslového vlastnictví postupoval správně, když vyhověl námitkám Budějovického Budvaru a známku nezapsal. Vyplývá to z verdiktu zpřístupněného na úřední desce. Odůvodnění zatím NSS nezveřejnil. Jde o jeden z mnoha sporů kvůli známkoprávní ochraně proslulého budějovického piva.

"Budějovický měšťanský pivovar, a.s., definitivně ztratil ochrannou známku Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier a nesmí ji nadále používat. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zároveň vytvořilo důležitý precedens proti zneužívání naší ochranné známky Budweiser ze strany Budějovického měšťanského pivovaru, a.s., i dalších subjektů," reagoval na rozhodnutí soudu mluvčí Budvaru Petr Samec.

Kombinovanou ochrannou známku v podobě etikety nebo tácku s textem Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier si měšťanský pivovar přihlásil v roce 2006. Národní podnik Budějovický Budvar ale reagoval námitkami, které odůvodnil rizikem záměny s osmi vlastními ochrannými známkami.

Úřad průmyslového vlastnictví dal za pravdu Budvaru. U běžných spotřebitelů prý skutečně existuje riziko záměny, a to zvláště kvůli použití dominantního pojmu Budweiser, což posléze potvrdila také justice.

"Nebezpečí záměny označení se posuzuje především okem tzv. průměrného zákazníka, pro něhož jsou zaměnitelná především taková označení, která se shodují ve výrazném prvku, v dominující části označení," stojí v rozhodnutí Městského soudu v Praze z letošního ledna. Po nynějším zamítnutí kasační stížnosti Budějovického měšťanského pivovaru je verdikt definitivní.

Budvar měl s Budějovickým měšťanským pivovarem v minulosti více sporů. Obě firmy se hlásí k letité tradici vaření budějovického piva. Měšťanský pivovar mimo jiné v minulosti prostřednictvím žaloby navrhl zrušení Budvaru a jeho vymazání z obchodního rejstříku.

Ve světě vede Budvar mnoho známkoprávních pří s americkou skupinou Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev. Právě Anheuser-Busch před časem koupil Budějovický měšťanský pivovar i s řadou ochranných známek a nedávno také pivovar Samson.

 

Na Albrechta do Frýdlantu. Zámecký pivovar rozjel výrobu po pětašedesáti letech

Publikováno:před 6 dnyAutor:ČTKZdroj:iHNED.czFrýdlant

Zeleninu a sýry v bývalém zámeckém pivovaru ve Frýdlantě znovu vystřídalo pivo. V rekonstruované části areálu se tak po více než pětašedesáti letech křísí tradice jednoho z nejvýznamnějších center českého pivovarnictví.

Zámecký pivovar ve Frýdlantě znovu vaří pivo, i když jen v malém. První Albrecht, který se po pětašedesáti letech z varny dostal až na stůl, je dvanáctistupňový, nabídka se postupně rozšiřuje.

O tom, že se pivovar podaří probudit znovu k životu, už mnozí pochybovali. Nakonec se to po letech plánování podařilo společnosti Terra Felix, která chce minipivovar od podzimu využít i jako školicí středisko pro budoucí sládky.

"Zatím se dokončuje první etapa rekonstrukce historického areálu, která stála 45 milionů korun a z velké části ji uhradila dotace z Operačního programu podnikání a inovace. Obnova celého areálu přijde podle odhadů na 200 milionů korun," řekl jednatel firmy Marek Vávra.

Historie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do 14. století, zpočátku se pivo vařilo přímo v hradním areálu, kvůli zvyšování objemu vyrobeného piva se však později pivovar přestěhoval do podhradí. Albrecht z Valdštejna pak v roce 1626 areál přestavěl a vybudoval kamenný barokní pivovar.

Další přestavbou prošel areál v letech 1860 až 1926 a v této podobě se dochoval do dneška. Pivo se tu ale vařilo naposledy v roce 1949. V areálu byl pak sklad zeleniny a později mlékárenský provoz zrání sýrů.

"Je dobré, že soukromý investor vrátil dalšímu objektu ve Frýdlantě život, a myslím si, že to bude další magnet pro turisty," konstatoval frýdlantský starosta Dan Ramzer.

Přestože areál stojí v těsné blízkosti řeky Smědé, která v roce 2010 ukázala, co umí, investice do jeho obnovy nejsou podle starosty vyhozenými penězi. Na náměstí sice stálo půldruhého metru vody, pivovaru se ale záplavy vyhnuly.

"Ti, kteří to stavěli, to tady znali mnohem lépe než my a byli poučeni historií, na kterou nezapomínali," poznamenal Ramzer.

Bývalý zámecký pivovar vařil ještě v meziválečném období kolem 35 000 hektolitrů piva ročně a patřil k nejvýznamnějším v zemi. Na jeho místě teď vznikl školní minipivovar s plánovanou roční produkcí 1000 hektolitrů ročně.

"V budoucnu bych chtěl produkci zvýšit na 10 000 hektolitrů ročně. Mým snem je varna pětkrát větší a rád bych se dostal na stav, který tu byl v meziválečném období, tedy těch 35 000 hektolitrů," řekl Vávra.

Nejpozději příští rok chce Vávra v areálu otevřít restauraci a v budoucnu i ubytování.

 

Američané známku Budweiser nedostali. Čachry se Samsonem

Publikováno:před 6 dnyAutor:ČTKZdroj:Týden.cz



Budějovický měšťanský pivovar, součást skupiny Anheuser-Busch, neuspěl ve sporu o ochrannou známku obsahující slovo Budweiser. Nejvyšší správní soud potvrdil, že Úřad průmyslového vlastnictví postupoval správně, když vyhověl námitkám Budějovického Budvaru a známku nezapsal. Vyplývá to z verdiktu zpřístupněného na úřední desce. Odůvodnění zatím Nejvyšší správní soud nezveřejnil. Jde o jeden z mnoha sporů kvůli známkoprávní ochraně proslulého budějovického piva.

"Budějovický měšťanský pivovar, a.s., definitivně ztratil ochrannou známku Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier a nesmí ji nadále používat. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zároveň vytvořilo důležitý precedens proti zneužívání naší ochranné známky Budweiser ze strany Budějovického měšťanského pivovaru, a.s., i dalších subjektů," reagoval na rozhodnutí soudu mluvčí Budvaru Petr Samec.

Kombinovanou ochrannou známku v podobě etikety nebo tácku s textem Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier si měšťanský pivovar přihlásil v roce 2006. Národní podnik Budějovický Budvar ale reagoval námitkami, které odůvodnil rizikem záměny s osmi vlastními ochrannými známkami.

Úřad průmyslového vlastnictví dal za pravdu Budvaru. U běžných spotřebitelů prý skutečně existuje riziko záměny, a to zvláště kvůli použití dominantního pojmu Budweiser, což posléze potvrdila také justice.

"Nebezpečí záměny označení se posuzuje především okem takzvaného průměrného zákazníka, pro něhož jsou zaměnitelná především taková označení, která se shodují ve výrazném prvku, v dominující části označení," stojí v rozhodnutí Městského soudu v Praze z letošního ledna. Po nynějším zamítnutí kasační stížnosti Budějovického měšťanského pivovaru je verdikt definitivní.

Budvar měl s Budějovickým měšťanským pivovarem v minulosti více sporů. Obě firmy se hlásí k letité tradici vaření budějovického piva, které se datuje hned k založení města roku 1265. Měšťané ve středověku měli právo várečné, ale už před staletími byli ve sporu s radnicí, a tak ve městě soupeřily dva pivovary. Oba se za Marie Terezie sloučily a na ně navázal Měšťanský pivovar (později Samson) - jeho vznik se tak datuje do roku 1795. Ale za sto let mu opět vyrostla konkurence v podobě akciového pivovaru, od roku 1967 transformovaného do národního podniku Budějovický Budvar. Po pádu komunismu se spory zase rozhořely, Měšťanský pivovar mimo jiné v minulosti prostřednictvím žaloby navrhl zrušení Budvaru a jeho vymazání z obchodního rejstříku.

Ve světě vede Budvar už od roku 1907 mnoho známkoprávních pří s americkou skupinou Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev. Právě Anheuser-Busch před časem koupil společnost Budějovický měšťanský pivovar a začátkem července také společnost Pivovar Samson, který se od měšťanského pivovaru oddělil před třemi lety. Zatímco první část disponovala i řadou ochranných známek, Pivovaru Samson zůstali zaměstnanci a technika.