Novinky a zajímavosti ze světa piva

Zvláštní tramvaj brázdí ulice Plzně. Oděna do panoramatu Plzně a barev pivovaru Gambrinus cestující vyzývá, aby se podělili o své názory k lokálním tématům.

„Zajímá nás názor všech, co v Plzni bydlí nebo pracují, a právě prostřednictvím této tramvaje chceme zahájit diskuzi," říká Marek Dvořák z pivovaru Gambrinus s tím, že tramvaj Plzeňákům položí v průběhu roku několik otázek a se získanými odpověďmi zodpovědně naloží.

KAM NA NEJLEPŠÍ GAMBRINUS?
Jako první je v tramvaji na řadě otázka, o které můžete živě hlasovat do konce června. Pivovar totiž zajímá, do jaké hospody nejraději chodí Plzeňáci na dobře načepovaný Gambrinus. „Kde jinde, než v plzeňských hospodách by měl Gambrinus chutnat stejně dobře jako u nás v pivovaru? A jelikož se Gambrinus v našem městě čepuje v desítkách hospod, chceme vědět, v jaké pivařům chutná Gambrinus nejvíce. To abychom hospodu mohli za skvělé pivo odměnit," říká Marek Dvořák z pivovaru.

NAPIŠTE, CO SE VÁM LÍBÍ, A MŮŽETE VYHRÁT
Pokud se tedy necháte svézt pivní tramvají, neváhejte hlasovat. Uvnitř tramvaje jsou k dispozici samolepky i vyznačené plochy, kam lze svá doporučení na oblíbené Gambrinus hospody lepit. A když už budete hospody chválit, vtipně komentovat anebo s ostatními diskutovat, můžete být i odměněni. Pokud totiž svůj příspěvek do diskuze v tramvaji vyfotíte a pošlete na emailovou adresu kamnagambrinus@denik.cz, můžete s pivovarem Gambrinus a Plzeňským deníkem něco vyhrát. Ceny jsou zajímavé – poukázky na sudy plné Gambrinus 12 anebo party pro vás a přátele přímo v pivovaru. Takže: „Plzeňáci, kam v Plzni na nejlepší Gambrinus?"

Šestý ročník degustačního Festivalu minipivovaru na Pražském hradě proběhne v polovině června. Na Střelecké cestě u Královského letohrádku se kromě českých a moravských podniků předvedou i čtyři pivovary z Maďarska.

„Pivo mění svoji image z nápoje na zahnání žízně na nápoj pro sváteční příležitosti. Již to není jenom desítka v lednici,“ tvrdí Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Stejně jako v předchozích letech pořádá Svaz i letos akci na Hradě jako přehlídku svých členů. „Náš festival dává lidem příležitost seznámit se s tím nejlepším, co minipivovary celé republiky nabízejí,“ dodává Šuráň.

Návštěvníci tedy budou moct ochutnat 140 pivních druhů – každý ze sedmdesáti minipivovarů bude 16. a 17. června čepovat svá nejlepší dvě piva. A k tomu své speciály přivezou i čtyři pozvané podniky z Maďarska.

Vzhledem k faktu, že festival probíhá na Hradě, počet vstupenek je omezen. Každý den na akci může dorazit „pouze“ 1250 lidí. V ceně vstupenky za 400 korun je katalog pivovarů, sklenice a neomezená degustace.

Čepovat piva ve stáncích budou jednotliví sládci, takže pijáci dostanou informaci od těch nejpovolanějších.

Příznivci náchodského piva zavítali třetí květnovou sobotu do pivovaru PRIMÁTOR, kde se konal Den P … den plný piva. Pestrý hudební program s ohnivou show, zábavné indiánské putování pro děti, exkurze spojená s ochutnávkou piva ve sklepě, bohatá tombola, tatér a mnoho dalších zajímavostí přilákalo do areálu na dva tisíce návštěvníků.

Hlavním hrdinou Dne P bylo samozřejmě pivo PRIMÁTOR, které teklo ze čtyřiceti kohoutů. Dominovala mu svrchně kvašená pivní novinka APAč, kterou uvařil sládek Petr Kaluža speciálně pro tento den. Výrazně hořký APAč, v němž dominuje aróma červeného grepu a pryskyřice byl k dostání také ve speciální litrové láhvi s keramickým uzávěrem.

Všem zájemcům, kteří si chtěli vyzkoušet načepovat nové pivo APAč sami, jsme toto přání ve speciálním stánku „NAČEPUJ SI – PŘISPĚJEŠ“ splnili a příspěvkem pomohli nemocným. Výtěžek jsme se rozhodli stejně jako v loňském roce darovat zdravotnickému zařízení Hospic Anežky České v Červeném Kostelci.

Kasičku s rekordní částkou 14.144 Kč převzal z rukou hlavní organizátorky akce Markéty Flouskové v pivovaru vedoucí odd. public relations a fundraising Hospicu Anežky České Ing. Martin Fišer. Velice děkujeme všem, kteří do kasičky pro Hospic přispěli a pomohli tak dobré věci.

Více než čtyři stovky druhů piv se představí v pátek a v sobotu na českobudějovickém výstavišti. Konají se tam tradiční Slavnosti piva. Své vzorky pro degustaci nabídne 65 pivovarů z Česka a Slovenska. Dvoudenní akci v posledních letech průměrně navštívilo vždy přibližně 12 000 lidí. Novinářům to dnes řekli organizátoři akce. Její součástí je i degustační soutěž, kdy vítěz získá titul Pivo České republiky 2017.

»Máme zde jenom české a slovenské pivovary, ale jsou tu všechny význačné pivovary. Vlastně jediný, který se nezúčastní, je plzeňský Prazdroj,« řekl ředitel pořádající agentury Alois Srb.

Pivovary budou se svými výrobky nejprve vítězit v 21 dílčích kategoriích. Nově se bude soutěžit v kategorii světlé výčepní z minipivovaru. Vítězové pak postoupí do finále, kde se mezi sebou utkají o titul Pivo České republiky 2017.

Letos se koná už 21. ročník Slavností piva. »Počet přihlášených pivovarů nám přibývá,« uvedla projektová manažerka českobudějovického výstaviště Michaela Kubaštová. Letos se na slavnostech představí o 70 druhů více piv než loni.

Čína je domovem jedné z nejstarších civilizací, takže se k ní hodí i to, že je rovněž domovem starověkého piva. Nikdo ale nevěděl, jak se toto starověké pivo vařilo, a to až do roku 2015, kdy tým archeologů ze Stanfordské univerzity vypracoval studii o primitivním pivovaru objeveném v neolitickém sídle v Číně.

Pivovar starý 5000 let je nejstarším důkazem výroby piva z ječmene a prosa v zemi, píše CNN. Inspirovány nálezy vědců se pak dva místní pivovary - Jing-A Brewing v Pekingu a Moonzen Brewery v Hongkongu - rozhodly ukázat modernímu světu starověkou chuť a znovu vytvořily původní recept na pivo.

Vše to začalo v roce 2006. Při průzkumu starověkého sídla Mi-ťia-ja blízko Si-anu v centrální Číně výzkumníci z archeologického institutu Shaanxi Provincial Institute of Archaeology nalezli podzemní jámy staré více než 5000 let. Dvě z nich obsahovaly soupravy keramických nádob, včetně otevřených hrnců, nálevek a džbánků s malými otvory. Zařízení a uspořádaní připomínalo primitivní minipivovar, ve kterém byly hrnčířské nádoby používány pro drcení, filtraci a fermentaci. „Lidé dnes používají stejné vybavení pro vaření piva,“ říká profesorka čínské archeologie na Stanfordské univerzitě Li Liou.

Liou se věnovala výzkumu zbytků starého alkoholu na keramice od roku 2012. Jakmile se dozvěděla o sídle Mi-ťia-ja, začala se svým týmem analyzovat zdejší keramiku a doufala, že to vrhne více světla na její dřívější výzkumy.

Tyto keramické nádoby měly na vnitřní straně nažloutlé zbytky - což naznačovalo, že by to mohly být zbytky piva. Vědci ale byli schopni dokázat tuto teorii až podrobnější analýzou pod mikroskopem. Tým zjistil, že to jsou pozůstatky z ječmene, prosa, smldince, kořene vlasokvětu okurkového a slzovky obecné. Ječmen, i když je dnes běžný, byl jednou z nejvíce překvapivých ingrediencí, které byly identifikovány. „Tento nález přidal novou dimenzi, kterou jsme opravdu nečekali, protože jsme se domnívali, že ječmen přišel do Číny zhruba před 4000 lety,“ řekla Liou.

V březnu naleziště Mi-ťia-ja navštívili také zástupci obou pivovarů, aby se zde dozvěděli více o procesu výroby piva. „Okouzlila nás myšlenka opětovného vytvoření piva Mi-ťia-ja a zjištění, co lidé pili před 5000 lety,“ řekl spoluzakladatel pivovaru Jing-A Alex Acker.

Jak se ukázalo, skutečný proces fermentace se příliš nezměnil. Ale moderní pivo používá trochu odlišnou sadu hlavních ingrediencí - sladovnický ječmen, chmel, kvasnice a vodu. V době neolitu nebyl chmel a lidé používali jiné obilniny a škroby. Jiné byly také kvasnice a proces kvašení byl spontánnější. Právě kvasnice hrají obrovskou roli v chuti piva a jsou důvodem proč má německé pšeničné pivo jinou chuť než americké, upozornil Acker.

Kyselá zemitost
Acker označuje starověké pivo za kysele zemité. „Je to pivo bez chmele a jedinečný recept, kterému jsme chtěli zůstat věrní. Bez chmele a s těmito neobvyklými ingrediencemi získáváte škrobovou, zrnitou chuť a vůni s trochou kyselé chuti, téměř jako starobylé berlínské světlé pivo,“ dodal.

Pivovar Jing-A navařil 350 litrů starověkého piva, které je od konce dubna k dispozici v různých pekingských prodejnách pivovaru. Hongkongský Moonzen vaří 100 litrů a distribuovat ho bude ve svém pivovaru. Oba pivovary dodávají, že zisk z prodeje získá výzkumný institut Shaanxi Institute.

Pivo Braník představuje nový restaurační koncept Výčep, v němž navazuje na tradici české pivní kultury dát si jedno „na stojáka“. První takovou provozovnu bude možné navštívit v Neratovicích na adrese Bří. Čapků 699. Značka tak chce nabídnout zákazníkům osvěžení a občerstvení například po cestě z práce, při čekání na vlak či při venčení domácích mazlíčků.

„Pro zájemce jsme připravili projekt moderního, jednoduchého a dobře udržovatelného interiéru se samoobslužným provozem. Ten je nenáročný nejen na vstupní investici, ale i na provozní a personální náklady. Branický Výčep s perfektně ošetřeným pivem Braník 11° je určen pro opravdu širokou veřejnost,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen.

Výčepu dominuje masivní výčepní stůl s prosvětleným logem Braník. Při zpracování interiérů byly použity odolné a snadno udržované materiály. Prostor pro hosty je „na stojáka”. „Koncept Výčepu je určen do měst nad 5 tisíc obyvatel, především na frekventovaná místa, kudy prochází větší množství lidí. Může se jednat o nádraží (a tedy návrat mnohdy oblíbených ,nádražek‘ s jejich charakteristickou atmosférou), dopravní uzly, hlavní ulice nebo místa v blízkosti výrobních či administrativních center. Ideální velikost prostoru je od 20 m2 do cca 100 m2,” dodává Jan Trochta.

Na malých provoznách je možné podávat jednoduché občerstvení, jako je sekaná, párek, klobása, nakládaný hermelín, utopenec či obložené chlebíčky. Na větším prostoru lze nainstalovat plnohodnotnou samoobslužnou jídelnu. Jídla i nápoje jsou prezentovány na LCD obrazovkách, a umožňují tak rychlé úpravy aktuální nabídky.

Autorem konceptu Branický Výčep je společnost Aprea. Na realizaci se dále podílely společnosti Cocoon, Struttura Ceca, Spyron a Bohemia flex.

Společnost Pivovary Staropramen má ve svém portfoliu i jiné restaurační koncepty – Potrefená husa, Naše hospody a Vinohradský Parlament.

Letošní festival minipivovarů na Pražském hradě proběhne v prostorách Královské zahrady Pražského hradu v pátek 16. června a v sobotu 17. června. Informovala o tom mediální zástupkyně Českomoravského svazu minipivovarů (ČMSM) Tereza Melišová.

Jedná se o degustační akci roku, na které se představí 70 minipivovarů. Vstupenky na akci, které jsou v předprodeji, jsou dostupné online na www.minipivo.cz. Počet návštěvníků je limitován místem a bezpečností Pražského hradu, takže vstupenek je připraveno na každý den 1250, z nichž 500 se bude prodávat přímo na místě. Cena zahrnuje katalog pivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci.

Festival minipivovarů na Pražském hradě, který nese podtitul Pivo na hrad, se stal výběrovou akcí, na které je pivo vnímáno jako ušlechtilý nápoj. Minipivovary, které se na akci představí, jsou členy ČMSM, který akci pořádá. Účastnit se ale budou i čtyři zahraniční minipivovary, tentokrát z Maďarska, které uzavřou neoficiální Visegrádskou spolupráci, kdy se nejprve představily pivovary Slovenské a po nich Polské. Každý z pivovarů představí svá dvě nejlepší piva, až na pivovar U Fleků, jelikož vaří pivo jen jedno. K degustaci bude tedy připraveno 140 druhů piva 33 různých stylů z celé republiky. Celkově se tak zdarma vyčepuje přes 7 000 litrů piva, což představuje na 93 000 degustačních porcí po 0,75 dl. Na návštěvníka tak připadne 37 degustačních dávek. Oficiálním partnerem Festivalu jsou Pacovské strojírny, a.s. největší výrobce minipivovarů v Česku.

Festival se bude konat v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 16. června od 14 – 20 hodin a v sobotu 17. června od 12 – 20 hodin. Na festivalu budou přítomni sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace. „Pivo mění svoji image z nápoje na zahnání žízně na nápoj pro sváteční příležitosti. Již to není jenom desítka v lednici, ale stále větší počet druhů na českém trhu dává příležitost sommelierům k párování piva s jídlem a navrhování piva ke slavnostním příležitostem. Náš festival dává lidem příležitost seznámit se s tím nejlepším, co minipivovary celé republiky nabízejí,“ říká prezident ČMSM Jan Šuráň.

Českomoravský svaz minipivovarů byl založen 16. dubna 2011, a to 32 minipivovary, jako reakce na neustále rostoucí počet restauračních a produkčních minipivovarů. V současné době má 110 činných a 15 přispívajících členů. Českomoravský svaz minipivovarů slouží jako profesní organizace, která poskytuje poradenství, vzdělávací servis, školení a v neposlední řadě informační servis o vhodných zdrojích a surovinách pro výrobu piva.

Významný sládek Alois Šimonek uvařil v roce 1890 první várku 19stupňového pardubického Portera. Toto pivo bývalo už v minulém století doporučováno jako lék pro tělo i duši. Díky vysokému podílu alkoholu vydrželo i transport přes moře, a tak se už před první světovou válkou dováželo do Egypta.

V Pardubicích byly v polovině 19. století čtyři pivovary. Přesto nestačily uvařit dost piva, aby pokryly poptávku rychle se rozrůstajícího města. A tak se měšťané dohodli na stavbě nového moderního pivovaru. Vyrostl nedaleko tehdejšího vlakového nádraží ani ne rok po dohodě akcionářů, 1. dubna 1872. A první výstav piva byl o tři měsíce později.

Sládek Alois Šimonek se inspiroval v anglických docích
Sládek Alois Šimonek putoval po pivovarech a sbíral zkušenosti, a to nejen v rámci rakousko-uherského mocnářství, navštívil i Anglii a Rusko. A tak když se objevil v téměř novém velkokapacitním moderním pivovaru v Pardubicích, dal dohromady všechny své znalosti a v roce 1890 uvařil 19° Porter. Podobný pivní životabudič popíjeli nosiči v anglických docích stejně jako jeho baltickou variantu námořníci v Petrohradě.

Vysokoalkoholové pivo Porter, které je na rozdíl od severských příbuzných spodně kvašené, se stalo v Pardubicích velkým hitem. Bylo považováno za sváteční pití, doporučováno jako lék na chudokrevnost a životabudič pro ženy po porodu. Receptura sládka Šimonka se v pivovaru předává ze sládka na sládka, už 127 let.

Historie měšťanského pivovaru
V pardubickém pivovaru se vaří od jeho založení do dnešních dnů bez přestávky. Vařilo se i během války, tehdy především nízkostupňová piva a v menším množství. Po válce byl pivovar znárodněn, ale vařilo se dál, po roce 1989 zprivatizován, a stále se vaří. Během své existence prošel několika rekonstrukcemi, původně byl postaven do tvaru L, měl bednářství na výrobu sudů a také například stáje pro koně.

Velkou modernizací prošel v roce 1989. Kdy byly vybudovány nové varny a velkou část výroby řídil už počítač. V tomto má pardubický pivovar jedno z prvenství, měl první počítačem řízenou varnu v tehdejším Československu.

Pivovar je otevřen návštěvníkům, a to i těm, kteří pivo nepijí. Pokud je ale zajímá historie výroby piva a samotného pardubického pivovaru, pak si během prohlídky pivovarských expozic přijdou na své.

Minipivovar Arnošt
Součástí návštěvnického okruhu je i zastávka v minipivovaru, aby zájemci získali srovnání, jak se pivo vaří v menších objemech. Pardubický pivovar využívá malý pivovar jako laboratoř, kde zkouší nové druhy a nové chutě. Vaří se zde také sezónní druhy, které by se ve velkém vařit nevyplatilo.

Návštěvníci prochází pivovarem za běžného provozu. V minipivovaru potkají Milana Rambouska, který ví o pivu a zvlášť tom typicky českém, tedy spodně kvašeném ležáku, úplně všechno. A pokud budou mít štěstí, setkají se i se sládkem Martinem Gruntorádem, který je v tomto pivovaru už třicet let, deset let na pozici sládka. To, že mají pivo rádi, nepoznáte podle kulatých břich, ale podle toho, jak krásně o pivu mluví.

Na hlavu nájemců Dominikánského dvora v Braníku se snáší kritika. Odpovídá ředitel Zemského pivovaru Pavel Prchal.

Je kritika oprávněná?
Jak která. Zpoždění oproti podmínkám v nájemní smlouvě máme. Ale to se holt stává u větších projektů tohoto typu. Na straně druhé jsme vyslyšeli kritiku, že tu nesídlíme, a tak jsme se sem fyzicky přestěhovali. Vyslyšeli jsme přání občanů a zároveň jednu z dalších podmínek nájemní smlouvy a již teď objekt zpřístupnili pro místní.

Provozujeme zde ztrátovou hospodu. Bereme to jako veřejnou službu, nemluvě o tom, že díky tomu tu bude i Letní divadelní dvůr. Nyní máme být kvůli našemu vstřícnému postupu kritizováni? Proč se na nás útočí? Komu jde o to nás vystrnadit, a to do té míry, že nás ostřelují oficiální zástupci MČ Prahy 4 v médiích s tvrzením, že nebyly zahájeny žádné práce, když dobře vědí a snadno si na vlastním úřadu ověří, jak velký objem příprav se již uskutečnil?

Co říkáte na zvažovanou výpověď?
Dozvěděli jsme se o tom mimoděk, momentálně máme platnou smlouvu. Ano, máme skluz. Byli jsme moc ambiciózní, když jsme přistoupili na dvouletou podmínku pro zahájení stavebních prací. Nyní apelujeme na fakt, že jsme již proinvestovali sedm milionů a že valná většina místní populace, soudě podle osobních schůzek ve dvoře, e-mailů a podobně, nás podporuje. Že jsou i hlasy kritické, většinou bez znalosti nájemní smlouvy nebo bez znalosti příprav pro stavební řízení – ano, to jsou. Samotnému pivovaru se daří, obchodní plán plníme a nutně potřebujeme vlastní výrobu – kdo jiný může mít větší zájem o zprovoznění pivovaru než my?

Milovníci piva se mohou těšit na vznik nového malého pivovaru. Ten vyroste pod jižními zámeckými zahradami v ulici U Plovárny.

Hotovo by mělo být na podzim, kdy tu začne fungovat minipivovar Nomád, a to pod vedením spoluzakladatele varnsdorfského pivovaru Kocour Jana Kočky, který se podílel i na obnovení vaření piva v děčínském pivovaru.

„Technologie je ve výrobě a stavební úpravy probíhají. Během podzimu začneme vařit, budeme dělat degustaci a začneme lidem představovat piva," řekl Deníku Jan Kočka s tím, že zprvu půjde spíše o degustační prostor s možností koupit si pivo v lahvi či soudku s sebou, například na zahradní grilovačky.

„Mám v plánu menší akce specializované na představení různých druhů piva i ze zahraničí alespoň jednou za dva měsíce," popisuje Kočka s tím, že návštěvníci se například dozví, jaký je rozdíl mezi Pale Ale a IPA či použitím australských, amerických a českých chmelů.

Právě na pivní speciály se totiž Jan Kočka, který má s vařením piva dlouholeté zkušenosti, zaměřuje.

„Příští léto bych chtěl mít bavorskou pšenici, belgickou pšenici, český lehký ležák i ovocnější prokvašené belgické pivo. Je to plán, čemu bych se chtěl věnovat," láká všechny pivní gurmány s tím, že příští rok v létě chystá posezení i venku, a pokud o pivo bude zájem, časem se prostor rozšíří také na pivnici uvnitř.

Nomád, létající pivovar, byl doposud takzvaným pivovarem bez pivovaru. To znamená, že neměl vlastní prostor, kde by vařil pivo. Zlatý mok nechával vařit ve spřátelených pivovarech. Létá však po světě, aby poznával pivní speciály a získával inspiraci pro své vlastní speciály. Mezi jeho známé pivní speciály patří například Karel Česká IPA, Pouštní kráska nebo Zaříkávač chmele.

Na Děčínsku milovníci piva najdou i další minipivovary, které se tu v posledních letech objevují. Jedním z nich je obnovený pivovar v Děčíně v děčínském Centru Pivovar. Tam mohou mimo jiné ochutnat pivo Kapitán, které se v Děčíně vařilo do roku 1995.

Dalším pivovarem je pivovar Kocour ve Varnsdorfu nebo Křinický pivovar Falkenštejn v Krásné Lípě, kde je název stejnojmenného piva spojen se symboly skalní pískovcové krajiny – skalním hrádkem Falkenštejn u Jetřichovic a mohutným pískovcovým masivem Falkenstein u Bad Schandau.

Na Litoměřicku se pak vaří pivo v sedmi minipivovarech, všechny vyrábějí speciální piva nefiltrovaná a v široké škále stupňovitosti. Nejdelší tradici má Litoměřický pivovárek Koliba při stejnojmenném hotelu, který v rámci wellness služeb nabízí i pivní koupele.

V Litoměřicích už sedm let funguje Minipivovar Labuť a dva roky Biskupský pivovar U sv. Štěpána. Ostatní pivovary jsou venkovské.

Na Teplicku vznikly během posledních dvou let hned tři malé výrobny. Zajímavostí je, že každá je jiného typu a dvě z nich jsou v podkrušnohorském Oseku. Městečko s necelými pěti tisíci obyvatel tak má dva funkční pivovary, což je rarita nejen v českém měřítku.

„Minipivovary přinesly na pivní trh určitě vítané oživení, zvlášť v době, kdy se produkce velkých pivovarů začala vzájemně podobat jako vejce vejci," říká známý meteorolog a milovník piva Martin Novák z Teplic.

První vlaštovkou, která potěšila pivaře a teplické patrioty, byl Monopol v Teplicích, který otevíral v květnu roku 2015. Nákladnou rekonstrukcí se podařilo majitelům nádherně zrekonstruovat prostor, který původně sloužil jako varieté, později jako nákupní centrum.

„Je to jeden z nejkrásnějších pivovarů, jaké jsem viděl. Atmosféra nás vrací do první republiky a ve stejném stylu zde pořádají i různé akce. Vaří výborné pivo," hodnotí Hynek Rosenbaum z Prahy. Pro něho je pivo opravdovým koníčkem.

Pivo v Monopolu vaří zkušená sládková Martina Valterová. Ta po maturitě na specializované škole v Plzni prožila 25 profesních let v ústeckém pivovaru Zlatopramen, následně si zkusila i minipivovar Na Rychtě v Ústí nad Labem, tam vařila pivo čtyři roky.