Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivo uvařené podle 3000 let staré receptury budou moci ochutnat 17. června návštěvníci Pardubického festivalu piva. Bude se čepovat na pardubickém zámku, nejstarší pivo v Evropě uvařil Pivovar Bohdaneč z Kutnohorska ve spolupráci s Experimentálním pivovarem Univerzity Palackého v Olomouci.

Dostalo název Sluneční bárka, uvedla v tiskové zprávě vedoucí úseku prezentace a služeb Východočeského muzea Kateřina Procházková Skůpová. "Když se vědcům podařilo rozluštit, že vzácná bronzová nádoba nalezená v Kladině na Pardubicku obsahovala nejstarší pivo ve střední Evropě, pokusil se jej chemik a člen vědeckého týmu Lukáš Kučera z Univerzity Palackého v Olomouci rekonstruovat," uvedl ředitel pořádajícího Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. V pivu vařeném z prosa se snoubí chuť světlíku, mochny, tužebníku, jitrocele, pelyňku a připomíná dnešní pivo typu Gruit.

Název Sluneční bárka vychází z výzdoby bronzové nádoby. Propracované tepání bylo spojené s kultem Slunce, tažní ptáci táhnou bárku se slunečním kruhem. Motiv odkazuje na náboženské zvyklosti lidí doby bronzové a jejich představy o fungování světa a vesmíru. Nápoj měl podle Libánka sbližovat jeho uživatele s Bohem. Premiérovou várku ochutná prvních 700 návštěvníků, ochutnávka je v ceně vstupenky, která bude stát 50 korun.

Bronzové vědro o výšce 65 centimetrů bylo nalezeno v roce 2017. Obětní nádoba pochází z let 1025 až 920 před naším letopočtem. Uložena je ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích, v budoucnu bude vystavena v připravované nové expozici.

Dalešický pivovar inovoval svou prohlídkovou trasu. Návštěvníky už neprovázejí živí průvodci, ale filmoví herci promítaní na stěnách, kteří jsou stylizovaní do filmových Postřižin. Novinkou je i snímek o historii a současnosti pivovaru. Expozice má zaujmout mladší návštěvníky.

V kádi se koupe krásná mladá žena, která si potichu prozpěvuje. Filmoví fanoušci mají jasno – to je scéna z legendárních Postřižin a v nich Magda Vášáryová coby paní sládková, která dokáže svým půvabem okouzlit každého muže. Postřižiny se natáčely v Pivovaru Dalešice, který inovoval svou prohlídkovou trasu v Muzeu pivovarnictví. A právě s paní sládkovou, tedy Maryškou, se návštěvníci potkají. A dokonce budou i svědky její koupelové scény.

Plzeňský Prazdroj má novou personální ředitelku. Stala se jí Zuzana Balejová, která ve funkci vystřídala Roba Kenneyho. Ten se přesunul do Japonska na pozici ředitele lidských zdrojů skupiny Asahi Group Holdings, do níž patří i Prazdroj.

Zuzana Balejová (43) působí v pivovarnickém průmyslu téměř 16 let. Nejprve nastoupila do společnosti SABMiller na Slovensku na pozici HR Business Partner. Mimo Českou republiku pracovala na různých pozicích také pro pivovarnické skupiny AB InBev a Asahi v Itálii a Švýcarsku. Od roku 2018 působila jako ředitelka lidských zdrojů a členka představenstva rumunského pivovaru Ursus, který stejně jako Prazdroj patří do skupiny Asahi.

„Zuzana přináší do Prazdroje mezinárodní zkušenosti, ale také nadšení a zápal, které prokázala v letech poznamenaných pandemií koronaviru, kdy prosazovala výrazná zlepšení v oblasti pracovního prostředí, diverzity, rovnosti a inkluze i duševní pohody zaměstnanců. Věřím, že to v kombinaci s jejími manažerskými schopnostmi bude velkým přínosem pro růst naší společnosti," říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zuzana Balejová zastává funkci personální ředitelky Prazdroje pro Českou republiku, Slovensko, Německo a Rakousko od dubna 2023. Pochází ze Slovenska, kde vystudovala Ekonomickou univerzitu v Bratislavě.

Rob Kenney (41) působí v pivovarnictví již více než 14 let, nejprve ve společnosti SABMiller a následně v Asahi, a to v několika zemích na různých pozicích v oblasti lidských zdrojů. „Během svého působení pomohl vytvořit inkluzivnější a vstřícnější kulturu napříč celou skupinou. Prazdroj navíc provedl mnoha výzvami, jako byla pandemie koronaviru a dopady války na Ukrajině. Věřím, že pro globální tým lidských zdrojů bude jeho působení velmi pozitivní," dodává Dragos Constantinescu.

„V jedné z restaurací jsem si dal naše pivo. Nebylo úplně v pořádku. Napadlo mě, že potřebujeme dát zákazníkům možnost nám v reálném čase sdělit, jak jim naše pivo chutná. A přál jsem si, aby výčepní věděl, jak na to, aby pivo bylo perfektní a vraceli se mu hosté,“ popisuje úvodní myšlenku, která vedla ke vzniku u nás dosud nebývalého komunikačního mostu se zákazníkem, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

V podnicích s čepovaným pivem Bernard tak nyní mají zákazníci možnost prostřednictvím jednoduché a uživatelsky přívětivé aplikace „Jak Vám dnes chutná Bernard?“ nápoj ohodnotit hvězdičkami a připojit komentář. Údaje se sbíhají v pivovaru, ten pak podle potřeby na konkrétní provozovnu vyšle odborníka, aby personálu pomohl s nastavením péče o pivo, výčepního zařízení i samotným čepováním, aby výsledek byl co nejlepší.

Sem budu chodit, tady mají dobré pivo
Pivo odchází z pivovaru v perfektní kvalitě, snahou je, aby se ve stejné kondici dostalo až k zákazníkovi. „Proto trvale dbáme na to, aby pivo cestou neutrpělo a každý, kdo nabízí naše pivo, uměl čepovat co nejlépe. Získají tím všichni, především zákazník. A spokojený zákazník se rád „vrací na místo činu“. Kvalita je náš hlavní prodejní argument,“ říká obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek.

Vše o čepování na jednom místě
Spolu s komunikační platformou „Jak Vám dnes chutná Bernard?“ pivovar vytvořil nový web s ucelenými informacemi o správném čepování piva.

Krátká videa a texty pomohou profesionálnímu i amatérskému výčepnímu zvládnout např. různé styly čepování piva, jako jsou hladinka, šnyt nebo řezané, a ukáží také, jak by čepování vypadat nemělo. Návštěvník najde informace k péči o výčep, sanitaci a dobré rady jak se vypořádat s technickými problémy. Pivovar připojuje řadu dobrých triků a tipů z praxe. Nový web najdete na adrese www.bernard.cz/kvalita.

Národní podnik Budějovický Budvar odvede v nejbližších dvou týdnech do státního rozpočtu 250 milionů korun, odpovídá to jeho loňskému zisku. Loni ke konci roku pivovar takto odvedl 550 milionů korun. Při návštěvě Českých Budějovic to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle něj se o privatizaci podniku neuvažuje. „Není to na stole,“ uvedl.

Částka, která je obdobou dividendy, podle ministra odpovídá loňskému zisku Budvaru. Budvar loňské hospodářské výsledky zatím neoznámil. Ředitel Budvaru Petr Dvořák v lednu ČTK řekl, že zisk pivovaru loni meziročně výrazně klesl. Výstav pivovaru loni meziročně klesl o 1,5 procenta na 1,788 milionu hektolitrů.

Ministr se dopoledne setkal s vedením pivovaru. „Jednali jsme o dalším rozvoji, navyšování kapacity. Jsme na stropu 1,9 milionu hektarů a budeme chtít, aby se Budějovický Budvar rozvíjel, navyšoval kapacitu,“ řekl Nekula.

Letos Budvar vyhlíží tři miliardy
Kromě zvýšení produkce by podle něj pivovar měl investovat do fotovoltaických panelů na všech střechách areálu.

Výstav piva loni Budvaru klesl, hlavně kvůli chybějícím prodejům v Rusku. Rusko, kam Budvar po začátku války na Ukrajině přestal vyvážet, patřilo mezi pět hlavních exportních trhů, kam se dál řadí Německo, Polsko, Slovensko a Británie. Letos plánuje Budvar tržby přes tři miliardy korun.

V polovině května také státní podnik Lesy České republiky oznámil, že v nejbližších dnech pošle státu ze svých zisků peníze. Půjde o další tři miliardy korun, uvedl v polovině května generální ředitel podniku Dalibor Šafařík.

Loni v listopadu podnik poslal na účet státu do České národní banky mimořádný odvod 3,81 miliardy korun. Lesy ČR, které spravují téměř polovinu lesů v Česku, loni zvýšily čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun. Vedle tří miliard korun státu dá podnik zbylý loňský zisk především do fondu investičního rozvoje v částce 1,3 miliardy korun.

Díky enormnímu zájmu o zálohované skleněné obaly zbudoval Plzeňský Prazdroj speciální třídicí linku. Jedinou svého druhu. V čem vyniká a co se děje s lahví, která už doslouží?

Dlouhodobě nejžádanějším obalem Prazdroje jsou skleněné vratné lahve, které tvoří bezmála 40 procent prodejů, na druhém místě jsou sudy. Trendem posledních let je rostoucí zájem lidí o plechovky. A právě díky vysoké poptávce po skleněných lahvích zprovoznil Prazdroj ve svém plzeňském pivovaru automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Doposud toto třídění probíhalo ručně.

Jde o jedinou takovou instalaci v Česku. Linka zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které jsou sváženy z obchodů. „Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstane, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ řekl Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Co čeká lahev z cizího pivovaru?
„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 procent lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru, než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. „Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopni díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ vysvětluje technický ředitel.

Přes 80 tisíc lahví za hodinu
Do třídicí technologie společnosti vision-tec investoval pivovar bezmála 50 milionů korun. V Česku jde vůbec o první automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Dokáže zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. Systém je unikátní v tom, že umí lahve kontrolovat přímo v přepravkách, které přijely z obchodů, a není třeba je z nich vyndávat.

Automat nejdříve zkoumá strukturu a poškození přepravek, přítomnost cizích předmětů a následně technický stav lahví. Poškozené lahve a přepravky vyřadí z oběhu a dál pokračuje s nezávadnými kusy, které rozlišuje dle designu, barvy, etikety a rozměrů. K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve.

4 miliony lahví loni nepatřily Prazdroji
Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je vybaven automatickým zásobníkem přepravek, a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci, a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Vratná lahev se naplní asi 22×
Systém zálohování skleněných pivních lahví se v Česku používá již od druhé poloviny 20. století. Jen Plzeňský Prazdroj má aktuálně v oběhu kolem 160 milionů lahví, celkově je pak na trhu zhruba 400 milionů skleněných vratných lahví. „Reálná životnost naší vratné lahve je 6 až 7 let a během jejího života ji naplníme v průměru dvaadvacetkrát. Po dosloužení jsou lahve vytříděny a jsou z nich opět vyrobeny lahve nové,“ dodává Petr Kofroň.

Léto se blíží a pivovary se chystají na svoji hlavní sezonu. Vedle tradičních ležáků a výčepních piv roste v létě výrazně konzumace ochucených piv, a to jak těch nealkoholických, tak tzv. pivních mixů s nízkým obsahem alkoholu.

Obliba ochucených piv přitom roste dlouhodobě, a na rozdíl od klasických ležáků je více pijí ženy a mladší generace. S rostoucím zájmem konzumentů se rozšiřuje také spektrum nabízených příchutí – od tradičních jako je citron, grep, bezový květ, jablko nebo švestka, k více exotickým jako je brusinka, rozmarýn nebo yuzu. K dostání jsou i kombinace více příchutí.

Obliba ochucených piv, těch nealkoholických i s nízkým obsahem alkoholu (beer mixy s obsahem alkoholu cca 2 %) roste dlouhodobě, vloni tato kategorie představovala 8 % lokální produkce piva. Celková produkce nealko a ochucených piv dosáhla 1,3 mil. hl, což je meziročně o 13 % více, a historicky zatím nejvyšší objem. Mezi oblíbené příchutě ochucených piv patří citrusové (grep, citron nebo pomeranč), lesní plody (malina, borůvka nebo ostružina), ale také na bázi tradičního českého ovoce jako je jablko, hruška či švestka. Vybrané novinky pro letošní letní sezonu představil Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) v rámci svého projektu „Kde se pivo vaří“.

„Zákazníky letos čekají nové příchutě, ale také ochucená piva s nižším obsahem cukru nebo úplně bez přidaného cukru. Pivovary tak vycházejí vstříc trendu zdravého životního stylu spotřebitelů. Ochucená piva jsou kvalitní alternativou pro dospělé konzumenty, protože na rozdíl od jiných slazených nápojů neobsahují zpravidla žádná umělá sladidla, barviva nebo konzervanty,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka ČSPS. Projekt ČSPS „Kde se pivo vaří“ oslavuje současné české pivovarnictví. Je rozdělený do několika témat, v nichž se představují zajímavé osobnosti, příběhy, projekty a trendy v oboru.

Soud zamítl žalobu ruského podnikatele Sergeje Majzuse na rozhodnutí, kterým mu úřady neprodloužily pobyt v Česku. Důvodem je mimo jiné, že by jeho aktivity mohly vyústit v nebezpečnou trestnou činnost.
Článek

Ruský podnikatel Sergej Majzus, jemuž – nebo jeho rodině – patří v Česku zámky, rozsáhlé nemovitosti či firmy podnikající v zemědělství, se přiblížil k tomu, že bude muset nuceně opustit Českou republiku.

Komise Ministerstva vnitra pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců mu nejprve odmítla prodloužit povolení k pobytu, a když podal proti tomu žalobu, zamítl ji nově také – zatím nepravomocně – Krajský soud v Českých Budějovicích.

Podle komise jsou závažná zjištění policie, že Sergej Majzus je v Česku v kontaktu s lidmi, kteří se podílejí na organizovaném zločinu. K tomu se přiklonil i soud.

„Utajované informace bez jakýchkoli pochybností svědčí o tom, že pobyt žalobce (Sergeje Majzuse) na území České republiky za účelem podnikání – účasti v právnické osobě specifikované v žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu – není v zájmu České republiky,“ napsala do rozhodnutí českobudějovická krajská soudkyně Tereza Kučerová.

Advokát Boris Vršinský, který Majzuse zastupuje, se k rozhodnutí soudu nechtěl vyjadřovat. Zdůvodnil to tím, že ho nemá zatím k dispozici. Není tak například jasné, jestli se bude Majzus dál soudit a podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kvůli tomu, že nebyl zproštěn mlčenlivosti, nechtěl advokát Vršinský ani říct, jestli jeho klient stále pobývá v Česku. „Nemůžu vám o svých klientech vyprávět žádné informace,“ uvedl Vršinský na dotaz Seznam Zpráv.

Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců předala soudu konkrétně informace o tom, že činnost Majzuse „spočívá v činnosti a rozvíjení kontaktů souvisejících s organizovaným kriminálním prostředím a takovým svým jednáním se může dopouštět závažné a významně společensky nebezpečné trestné činnosti“.

Navíc tato komise, jak se dále v rozsudku uvádí, získala i zcela nové informace, že aktivity Majzuse mohou vyústit na území Česka v nebezpečnou trestnou činnost.

Sergej Majzus v žalobě mimo jiné uvedl, že tuzemské úřady zasáhly do jeho práv. Jeho rodina podle něj dlouhodobě žije v Česku a nebude s ní moci být v kontaktu. Navíc tvrdí, že po návratu do Ruska by mohl být politicky pronásledován anebo povolán do války na Ukrajině.

Soud však tyto obavy označil za spekulace. Podle soudkyně Kučerové navíc Majzusovi nebrání nic v tom, aby žil jinde než v Rusku. „Má možnost zvolit si pobytovou destinaci dle svých uvážení, proto mu nic nebrání realizovat rodinný život na území jiného, bezpečného, státu,“ napsala Kučerová.

A doplnila, že podnikat může také z jiného státu. Sám Majzus, jak soudkyně upozornila, pro zpravodaj obce Chotoviny řekl, že „svůj byznys může provádět prakticky odkudkoliv“.

Už před tím, než úřady rozhodly o neprodloužení Majzusova pobytu v Česku, uzavřel podnikatel s manželkou dohodu o majetku.

Jak Seznam Zprávy zjistily v katastru nemovitostí, samotnému Majzusovi nyní de iure nepatří nic, zatímco ve vlastnictví jeho ženy jsou v současné době zámky Chotoviny a Nemyšl, dva rodinné domy nedaleko Prahy, byt v pražských Hlubočepech, ateliér v Dejvicích a dalších rozsáhlé pozemky v jižních Čechách a na jihu Moravy.

Nemovitosti vlastní pouze tři firmy, v nichž je Sergej Majzus jednatelem.

Převedl i firmu s vrtulníky
Nejde jen o nemovitosti. Sergej Majzus donedávna v Česku zprostředkovaně vlastnil i leteckou techniku. Na firmu Maysus Aviation Comapany jsou dodnes v leteckém rejstříku zaregistrovány dva vrtulníky Eurocopter. První s typovým označením EC 120 už od roku 2008, druhý byl zaregistrován teprve v dubnu loňského roku. Oba stroje nyní provozuje Česká vrtulníková škola a poskytovatel leteckých prací Helitom.

Nicméně i u tohoto majetku Majzus svůj vliv odstínil. Od loňského června je totiž zmíněná firma Maysus Aviation Comapany ve vlastnictví pražské advokátní kanceláře Vych & Partners.

Firma není jen majitelem dvou vrtulníků, dle leteckého rejstříku sama provozuje malý letoun Cirrus SR 22.

Pivovar Krušovice spouští integrovanou kampaň na podporu uvedení nového ležáku Bohém. Koncept těží ze vztahu otce a syna Polívkových, dramatizuje mezigenerační střet a rozehrává příběh od romantického začátku k bohémské jízdě v druhé fázi kampaně.

„Naše zadání bylo velmi ambiciózní a spojené s velkými očekáváními, která byla splněna bezezbytku. Chtěli jsme nejen vystoupit z řady, ale hlavně podpořit vnímanou kvalitu produktu, a proto jsme zvolili na české poměry odvážný přístup založený nejen na funkčních, ale hlavně emočních benefitech,” říká Jiří Coufal, Group Brand Manager značky Krušovice spadající do portfolia Heineken.

Mediální strategii tvoří dvě odlišné fáze s různou TV stopáží, nasazené s časovým odstupem. Navíc jsou obě fáze na první pohled zdánlivě odlišné.

Nejprve lyrický Básník rozehrává příběh, který o dva týdny později vrcholí ukázkou nespoutaného bohémství ve spotu Bohém. První fáze stojí na produktových vlastnostech, které představuje mladý básník v podání Vladimíra Polívky. Ten recituje příběh původu, složení a chuti moku z prémiového žateckého chmele a křivoklátské vody.

Navazuje druhá fáze, která diváky posune k imageové podívané na téma bohémství. Bolek Polívka za hudebního doprovodu skupiny Carry The Throne ukazuje Vladimírovi, co to znamená být skutečným bohémem. Výsledkem je výpravný spot s filmovou estetikou.

„Jsme rádi, že díky vstřícnému přístupu a odhodlání celého marketingového týmu značky Krušovice jsme měli volnost v kreativnímu přístupu k tvorbě integrované komunikační kampaně, která navíc vznikla v rekordně krátkém čase,“ říká Petr Kroupa, Head of Comms, FLO.

Za novou komunikační kampaní pivovaru Krušovice ze skupiny Heineken stojí tým FLO, který je součástí konzultační skupiny Mind2FLO. Režie obou spotů se ujal Milan Balog, za produkcí stojí Boogie Films. Na vzniku kreativního konceptu se podílel i tým Jinej Gang, který FLO přizvala ke spolupráci. Zapojil se i Adam Bartas zodpovědný za klíčové vizuály.

Po tradičně laděném spotu přichází totální změna. Heineken právě nasazuje druhý díl televizní kampaně na Krušovice Bohém s Bolkem Polívkou a jeho synem Vladimírem. „Kreativou jsme chtěli nejen překvapit, ale také pobavit,“ vysvětluje Martina Ježdíková, marketingová ředitelka společnosti Heineken, v rozhovoru pro MAM.

Zatímco v úvodní části, která byla nasazena na začátku května, básnil herec Vladimír Polívka o pivě, závěrečný záběr tohoto spotu na jeho otce Bolka předznamenal, že příběh bude mít pokračování. Jakým směrem se vydal, je však poměrně překvapivé.

„Očekávání českého pivního spotřebitele od produktu i reklamy ovlivňuje to, že je velice konzervativní a tradiční. A stejné atributy má i česká pivní reklama. Věděli jsme, že pokud se vydáme touto cestou, nijak se neodlišíme. My jsme se však odlišit chtěli a také jsme chtěli, aby to spotřebitele zasáhlo,“ říká Martina Ježdíková.

Z toho, jak byla druhá kreativa pojata, je evidentní, pro koho Krušovice nový ležák Bohém a svou kampaň uvařili. „Naším záměrem je vytvořit pozitivnější vztah mladší cílové skupiny k naší značce a nabídnout jí skvěle chutnající pivo,“ vysvětluje marketingová ředitelka.

Proč jste se rozhodli přinést na hodně nasycený pivní trh nový produkt?

Značka Krušovice je velmi známá, povědomí o ní má 98 procent českých spotřebitelů. Ale naše mladší aspirativní cílová skupina od 25 do 40 let k ní má neutrální vztah. To bychom chtěli změnit. Proto na ni cílíme komunikaci, pro kterou však zároveň platí, že nesmí negativně narušit tu současnou cílovou skupinu, která má ke Krušovicím vztah.

Jak obtížné je Bohéma uvést a vyplatí se tato určitě nemalá investice?
Náročné to je hodně, protože vše od receptury přes název a obal až po komunikační koncept vznikalo od nuly. Z pohledu času, lidí i financí to byl složitý proces a jestli se to vyplatí, budeme vědět zhruba za půl roku. Máme velmi vysoká očekávání a prvotní data jsou pozitivní. Bohémovi věříme.

Vyšly vám dobře testy?
Krásně se nám zakřížkovala všechna políčka. Šli jsme od konceptu, který byl velmi silný. Dokázali jsme se dostat do nejlepší desítky FMCG konceptů co do síly značky a ochoty zaplatit cenovou prémii a korespondovalo to s našimi cíli v rámci brand power. Hodně jsme testovali design obalu, a i zde jsme splnili všechna naše KPIs — jestli je atraktivní, zda je spotřebitel ochoten za produkt zaplatit více než za běžnou značku a jestli mu design ke značce Krušovice sedí. Testováním prošly i názvy, kdy se postupovalo od velkého množství různých variant až k Bohémovi, se kterým se mladší i starší cílová skupina z mnoha důvodů sžila. Vyšla nám dobře televizní reklama a úspěch mělo také samotné pivo. Zkrátka všechny ukazatele říkají, že je náš balíček správný. Teď to musíme prodat.