Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ženské umí pivo degustovat lépe, říká novopečený majitel minipivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Radomír DohnalOndra

Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až si ho raději začnete vařit doma. A pak si třeba splníte i sen a otevřete si vlastní minipivovar. Jako pan Ondra, který si předsevzal přeměnit legendu Brandýsa na skutečnost.

Miroslav Ondra z Brandýsa nad Labem si v říjnu otevřel svůj vlastní minipivovar po letech skromné domovařičské praxe. A plány má veliké. Se svým pivem hodlá město přiblížit době Rudolfa II.

Pijete rád pivo?
Mám rád všechno dobré, a proto nejsem asi ten klasický pivař, co chodí do hospody na sedm kousků. To ne. Spíš mě baví ochutnávat různá piva, různé značky. Ale původem jsem Moravák ze severu, rád si dám i víno.

Proč jste se rozhodl vařit si pivo sám?
Někdy před šesti lety jsem dostal od manželky dárkový poukaz na vaření piva. Kdyby jen věděla, co tím strhne za lavinu. Po tom pivovarnickém školení jsme totiž všichni absolventi dostali mladinu k zakvašení a koncentrát, abychom si mohli pivo uvařit doma. Tak jsem to vyzkoušel. A zalíbilo se mi to.

Co bylo dál?
Začal jsem vařit doma. Mělo to klasický průběh, kterým projde většina domovařičů. Nejdřív pár hrnců na plotně a vaření z koncentrátů, pak jsem šel víc do surovin. Lidi, co to ochutnávali, chválili, a tak mě napadlo, že si prostě udělám pivovar.

Popisujete to, jako by to byla hračka.
Tak snadné to zase úplně nebylo. Spíš to byl běh na dlouhou trať. Situaci hodně zkomplikovaly metanolové aféry. Od té doby celní správa hodně zpřísnila podmínky a není to tak jednoduché jako dřív. Vyžaduje se mnohem víc měření, evidence, papírování. Chtělo to hlavně trpělivost.

Proč právě trpělivost?
Vy když přijdete na úřad, tak bohužel nedostanete papír, na kterém by bylo přehledně napsáno, co všechno po vás vlastně budou chtít. Když pak přijdou na kontrolu, tak si dodatečně na něco ještě vzpomenou.

A co kolegové z ostatních minipivovarů v Čechách, ti neporadí?
Poradili by, ale problém je, že skoro v každém kraji jsou požadavky na minipivovary rozdílné. Protože nikde není přesně vymezené, co musíte mít.

Jistě, jsou nějaké věci, které platí obecně, ale tu a tam si každý kraj najde něco speciálního. Kolegovi v Brně třeba projdou cejchované ležácké KEG sudy, já tady musím mít extra přímo cejchovanou váhu, která něco stojí. Pak máte na výběr ze dvou možností. Buď s nimi začít vést papírovou válku na téma, co přesně stanovuje zákon, nebo jim prostě vyjít vstříc a ten další blbý papír přidat.

Vy jste se spíš hádal, nebo raději vycházel vstříc?
Je snadnější se nehádat. Kdybyste se striktně držel zákona, tak sice vyhrajete, ale bude to trvat dlouho. A taky byste si u úřadů udělal pověst prudiče a problémisty. A ono je lepší být s živnostenským nebo celním úřadem zadobře. I tak mi to papírování kolem trvalo devět měsíců.

Devět měsíců běhání po úřadech, to vás neznechutilo?
Tak ono to není o znechucení, ale spíš o tom, jestli to chcete dotáhnout do konce. Víte, teoreticky by se to dalo stihnout za polovinu času. Takovou jsem aspoň měl naivní představu. Natahují to ale různé zákonem stanovené lhůty. Úřad nechvátá, má na odpověď 30 dní. Zase úplně neřeknu, že by se nějaký úřad, se kterým jsem jednal, vyloženě flákal, nebo dělal problémy. Prostě to jen dlouho trvalo.

A nějaký velký zádrhel?
No úplná Hlava XXII je, když si pronajmete nějaký prostor, kde budete vařit, ale vařit nemůžete, protože ten prostor není zkolaudovaný. A to kolečko běží devět měsíců, po které platíte nájem, protože bez prostoru nemůžete žádat o povolení k vaření piva.

Jak se na tohle vaše dílo dívá vaše žena?
No, mrmlá. Ale to jsou ženské, ty si vždycky něco na nadávání najdou. Buď jste doma moc často, anebo moc málo. Ale na druhé straně mám pořád pocit, že mě podporuje. A opravdu se snaží. Napište, že to dělám s podporou milované ženy.

Slad, chmel, kvasnice a voda. Vaření z koncentrátu vás už neláká?
Je to sice mnohem jednodušší, ale ve své podstatě strašně omezující. Takový koupený mladinový koncentrát, to je v podstatě hotové pivo. Vy to jen rozředíte, necháte zkvasit a je to hotové. Není v tom žádná radost, nic vlastního do toho nevnášíte. Ale pro začátečníky je to asi nedocenitelné.

Proč?
Když začínáte, je dobré si to na něm párkrát vyzkoušet. Jak se kvasí a stáčí. Kdyby hned na začátku někdo skočil do vaření z chmele a sladu, tak se zblázní. Tam je takové množství vychytávek a postupů, při kterých se dá ledacos zkazit...

Jak je to s cenou za půllitr, vyplatí se vám domácí vaření?
Záleží, co všechno do toho hodláte započítat. Jestli jen cenu surovin, nebo práce. A taky nájem nebo elektriku. U mě je to kolem 10 až 15 korun za půllitr. Záleží, jaké pivo vaříte. Když budete dělat dvanáctku, tak spotřebujete 12 kilo sladu. A když třeba patnáctku, tak je to dvacet kilo. Není tam přímá úměra. Ale zase to všechno slouží k tomu, abych se vše naučil a na všechno se připravil.

Teď fungujete v jakém rozsahu?
Od prvního října jsem oficiálně v provozu, na várku dělám 65 litrů. Připravuju se na 300 litrů a výrobu dvou až tří druhů piv. Teď nastane ta myslím příjemná fáze testování. Pozvu všechny kamarády, co mi pomáhali, a budeme ochutnávat, vybírat tu správnou chuť.

To zní jako velice příjemná povinnost.
Zní, ale není to vůbec nic snadného. Protože když si vaříte jen tak sám doma, vždycky se to vypije. Ale když už to má být pro lidi? Znáte to, tisíc lidí, tisíc chutí. Člověk musí počítat s tím, že to někdo zkritizuje. Už to máme tak nějak v povaze.

Jaké jsou vaše další plány?
Navázat tady v Brandýse nad Labem na dobu Rudolfa II.

Prosím?
Udělal bych pšeničné pivo. Pšeničné pivo obecně chutná víc ženám. A pro výrobu bych rád oslovil všechny domovařičky a sládkové, aby mi poslaly k ochutnání pšeničné pivo dle vlastní receptury. A pokud by souhlasily, mohl bych tu začít vařit pivo podle receptury vymyšlené ženskou od A do Z.

Jak souvisí rudolfínská doba, Brandýs a pivo?
To pivo by se jmenovalo Mlynářka. Jako podle toho mlýna, kam údajně „Hopsa hejsa, pojedeme do Brandejsa“ jezdil císař za sličnou mlynářkou. V Brandýse bohužel už zámecký pivovar dlouho nemáme. Takhle by se do města vrátila historická vzpomínka na Rudolfa II. a pivo současně. Tradovaná legenda by se mohla stát skutečností. Jinak kromě Mlynářky budu vařit ještě Magistra Kelleyho.

A ony se u nás najdou nějaké sládkové a domovařičky?
Ano. Možná se to nezdá, ale ony ty ženský opravdu umí. Já si taky nejdřív myslel, že je to spíš chlapský koníček. Ale v zájmu o domácí vaření piva je to u nás skoro fifty-fifty. Mají větší smysl pro detail a na úrovni degustace rozeznávají více nuancí chutí.

A budou vaše receptury na pivo tajné, stejně jako receptury rudolfínských alchymistů?
Když se podíváte na internet, najdete tam nejrůznějších receptů mraky. I kdybych tam pak já ten svůj dal, tak prostě stejné doma neuvaříte.

Pročpak?
Řekněme, že v Plzni, Podkrkonoší i na Ostravsku, všude bude mít jinou chuť. Protože základní vstupní ingredience – voda – je na každém místě jiná. V Plzni je voda měkčí, v Budějovicích je zase jiná, a proto je tam pivo sladší.

Jak se na váš úspěch dívají ostatní domovařiči?
Mají z toho upřímnou radost. A přitom k tomu stačí málo. Nebát se jít do toho.

Panský pivovar Sokolnice

Publikováno:před rokemZdroj:Garry GroupSokolnice

Navázali jsme spolupráci s nově vznikajícím Panským pivovarem v Sokolnicích. Nyní pivovar, jehož počátky sahají do roku 1550 a kde se pivo vařilo až do roku 1923, prochází velkou celkovou rekonstrukcí. Těšit se můžete na několik druhů piv, včetně tmavého piva a speciálů. Také na příjemné posezení v prostorách krásné rustikální pivnice, na dobré jídlo v moderní restauraci, na krásné pokojíky penzionu nebo si užít relaxaci v přilehlé zahradě a altánku.

Pro firmy či svatby zde bude možnost si kromě pokojíků k ubytování pronajmout i dva salónky pro větší soukromí. A především se můžete těšit na zážitkový program, kde si budete moci uvařit své vlastní pivo. 
My už se nemůžeme dočkat, až se začne vařit a mělo by se začít během léta 2016. Určitě Vás o tom budeme rádi zde informovat.

Pivovar Frýdlant zvítězil v soutěži o nejlepší turistické cíle

Publikováno:před rokemZdroj:Město FrýdlantFrýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant je absolutním vítězem největší tuzemské soutěže zaměřené na turistické cíle DestinaCZe 2015, kterou vyhlásila agentura Czech Tourism letos už potřetí.

Pivovar soutěžil v kategorii Fénix: Znovuzrozený projekt a její filozofii naplnil bezezbytku. Jeho plný název totiž zní Obnovený zámecký pivovar Frýdlant. Kořeny pivovaru sahají hluboko do středověku, ovšem svému účelu nesloužil celou druhou polovinu dvacátého století, kdy v něm byl sklad zeleniny. Na počátku nového tisíciletí už areálu reálně hrozil zánik. V roce 2010 byla po letech socialistického chátrání započata jeho obnova a dnes se v něm vaří pivo Albrecht v různých pivních stylech. Zachránilo ho přesvědčení nového majitele Marka Vávry, že industriální památky si zaslouží naši pozornost, ochranu a péči. Za úsilí, které během pěti let náročných rekonstrukcí Vávra vyvinul, obdržel ve zmíněné kategorii cenu Toulavé kamery. V pátek 13. listopadu 2015 mu ji v Plzni předala moderátorka a dramaturgyně stejnojmenného televizního pořadu Iveta Toušlová.

„Cenu jsme přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově,“ oceňuje pivovarník Marek Vávra. A dodává, že ocenění patří všem nadšencům, kteří se snaží zachraňovat industriální památky. "Málokdo se o ně stará, spíš se bourají," lituje Marek Vávra a věří, že vítězství v soutěži pomůže dalšímu rozvoji pivovaru, který pod jeho rukama doslova vstal z mrtvých.

Nejvíce piva vypijí Pražáci, Pípa Beer Story nabízí 160 druhů

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Láska ke chmelovému moku se v České republice nedá popřít. První místo ve světové konzumaci piva na hlavu hovoří za vše. Až 76 procent dotazovaných Čechů uvedlo, že pijí pivo nebo pivní nápoje. Nejvíce piva se vypije v Praze. Plyne to z pravidelného omnibusového šetření agentury Focus. Výzkum trhu týkající se konzumace piva v České republice se letos zúčastnilo 1020 respondentů ve věku 18 let a více.

Velmi zajímavým se stal i verdikt posledního šetření agentury Focus, který ukazuje, že největšími konzumenty piva (8 procent z dotázaných vypije více než 10 půllitrů týdně) jsou muži žijící v Praze a pravidelní kuřáci, manuálně pracující, s příjmy nad 45 tisíc korun.

Naopak 75 procent Češek udává, že za týden vypijí maximálně dva půllitry lahodného moku, čímž se řadí mezi konzumenty s nízkou spotřebou.

Není tedy divu, že se v Praze chystá otevření nového pivního konceptu s názvem Pípa Beer Story. Své brány otevře pivařům v polovině listopadu.

Návštěvníkům nabídne až 160 druhů piv, které speciálně vybírá pivní specialista Robert Demeter.

Velké pivovary reagují na zvýšenou poptávku po nepasterovaném pivu

Publikováno:před rokemZdroj:Svět potravinAutor:ČTK

Nepasterované, tedy tepelně neošetřené, pivo je živější a zákazníci jej stále více chtějí.

Velké pivovary nabízejí restauracím stále víc nepasterovaného piva. Podle odborníka Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je nepasterizované pivo živější a zákazníci jej více chtějí. Pasterace, tedy tepelné ošetření, prodlužuje dobu trvanlivosti piva.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) přechází pivovary z tepelné úpravy nápoje na filtraci. Oficiální údaje, zda se více vypije tepelně upraveného či neupravovaného piva, svaz neeviduje. Podle odborného asistenta svazu Jaromíra Fialy ale v Česku panuje nyní v nápojovém průmyslu trend, že "co je zakalenější, to je zdravější". Češi tak mají o nefiltrované pivní speciály větší zájem.

Například pivovar Gambrinus přestal od listopadu dodávat pasterované pivo do restaurací. Pivovar uvedl, že je prvním z velkých pivovarů, který zcela oddělil sortiment čepovaného piva od piva na lahvování, která jsou pasterovaná.

Pasterací se dosahuje delší trvanlivosti piva, pro zvýšení trvanlivosti se používá i filtrace. Během ní se z piva odstraňují kalící látky, zejména pivovarské kvasinky, zvýší se tak čirost piva. "Chuťový rozdíl tam je. Pasterace vždy znamená tepelnou zátěž. Pokud je nepasterované, tak nemá tu tepelnou zátěž a vždy je chuťově lepší," tvrdí Dostálek.

Spotřeba piva v Česku podle svazu od začátku letošního roku do konce srpna meziročně klesla o dvě procenta. Naopak export vzrostl o osm procent. Svazové údaje jsou přibližně za 90 procent trhu.

Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Domácí spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů, každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Do centra Znojma se po šesti letech vrátila výroba piva?

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKZnojemský

Do centra Znojma se po šesti letech vrátila výroba piva. Minipivovar vznikl v jedné z budov bývalého areálu Hostanu. Jinak je areál zatím bez využití, radnice hledá další investory.

Otevření pivovaru nový investor plánoval původně na konec léta, nakonec se práce protáhly a stavební firma poslední dodělávky dělala ještě dnes. Do areálu následně přišly na prohlídku stovky lidí.

Podle zástupce investorů Miroslava Harašty od středy začnou zaměstnanci Znojemského městského pivovaru sanitovat a čistit vybavení. Teprve poté se uvaří takzvané jalové várky a následně pivo, které bude určené na výstav.

Znojemský městský pivovar si zatím svoje pivo nechává vařit ve Svitavách. "Svitavský minipivovárek jsme vybrali z tohoto důvodu, že je tam stejná technologie," uvedl Harašta.

Nájem na třicet let
Znojemský městský pivovar má jeden z objektů bývalého Hostanu pronajatý na 30 let. Podle starosty Vlastimila Gabrhela (ČSSD) nový pivovar dá areálu nový impuls. "Bez toho, aby někdo začal to nejde," řekl dnes novinářům Gabrhel. Podle něj byla situace složitá, protože areál byl už dlouho opuštěný a navíc je památkově chráněný. Radnice bude podle něj hledat i další investory.

Město smlouvu s investorem podepsalo před 12 měsíci. Znojemský městský pivovar dodává na trh jedenáctku a dvanáctku, chystá ale i speciály, například nepříliš typickou osmnáctku Doppelbock. Zatím počítá s kapacitou 5000 hektolitrů piva ročně, která se do budoucna může zvýšit na dvojnásobek.

Podle Harašty není ambicí nového pivovaru dohonit produkci značky Hostan, kterou v Brně vyrábí koncern Heineken. "Naše ambice je Znojmo a prodej především v gastronomických provozovnách," uvedl Harašta. Celkem podle něj firma nainvestuje za 30 let do projektu pivovaru 50 až 60 milionů korun. Už při stavebních pracích se rozpočet navýšil, protože budova byla zdevastovaná a vlhká.

Ve znojemském pivovarském areálu, který sousedí s románskou rotundou sv. Kateřiny a hradem a tvoří jednu z dominant města, dříve působila společnost Heineken. V roce 2009 se ale v areálu přestalo vařit pivo a Heineken přesunul výrobu Hostanu do Brna, kde tuto značku dále provozuje. Nový investor podepsal smlouvu s městem koncem loňského roku. Stejná skupina podnikatelů chystá obdobný projekt i v v části Uherského Hradiště zvané Jarošov.

TOP DELIKATESA pro pivo

Publikováno:před rokemZdroj:GastroFairAutor:Ing. Josef Gloser

Vážení obchodní přátelé, máte nějaké výborné pivo, který chcete propagovat ?

Rádi bychom vás informovali, že pokračujeme v udělování tradiční úspěšné značky TOP DELIKATESA u příležitosti 19.mezinárodního gastronomického veletrhu GastroFair 2016 (Víno&Delikatesy) v Praze. Touto cestou můžete zvýšit objem svého prodeje.

Zjednodušeně: Jde o soutěž českých i zahraničních produktů (potravin a nápojů kromě vín). Účast v soutěži je ZDARMA (pouze za produkty). Pokud vítězové na prvních třech místech vystaví tyto své produkty na veletrhu, získají etiketu TOP DELIKATESA a oficiální možnost tuto etiketu na vítězných produktech zdarma tisknout či lepit. Pokud máte o projekt zájem, prostudujte si prosím podmínky k účasti, přihlášku, či seznam vítězů na www.topdelikatesa.cz

Pokud potřebujete další informace, neváhejte se na nás obrátit, rádi vám je poskytneme.

TV spot z veletrhu Víno&Delikatesy 2014 zaměřený na některé vítěze soutěže Top Delikatesa najdete i přímo na - http://youtu.be/HNUtW7D2kvc

P.S. Veletrh GASTROFAIR se v poslední době převážně zaměřuje na gastronomii (vloni 70% potraviny včetně piva a ze 30% víno). Pivovary se u nás úspěšně účastní již od roku 2011 a mnozí již na některá kvalitní piva získali tuto značku kvality TOP Delikatesa. (Např. Pivovary Ferdinand, Břevnovský klášter, Žatec, Rohozec, Vratislavice a další.). Navíc, během 3 veletržních dnů, pak můžete prodávat a propagovat svá piva profesionálům i běžným návštěvníkům.

Vánoční speciály se těší stále větší oblibě

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Aneta Slavíková

Rok si milovníci vánočních speciálů museli počkat na sváteční zlatý mok. V tuto chvíli už ale čekat nemusejí, želivský klášterní pivovar má pivo nachystané
a na první adventní víkend připravuje premiérovou ochutnávku Vánoční „osmnáctky".

Také Rodinný minipovar Pacov už nabízí oblíbené Vánoční pokušení. Jak prozradila Lenka Vacková ze želivského kláštera, letos navařili osmnáctistupňový polotmavý speciál Vánoční Doppelbock a Mikulášskou černou 13°. „Obě piva budou nachystaná tento týden. Stáčíme je do lahví o objemu 0,33 litru, jeden litr 
a dva litry. Mikulášská černá je navařená pouze v omezeném množství, máme jí 350 litrů," upřesnila Vacková.

Dodala, že vánoční speciály želivský pivovar připravuje už čtvrtým rokem a zájem o ně roste. „Loni bylo vyprodáno už 7. prosince. Tyto speciály jsou výjimečné především vyšší stupňovitostí a recepturou, kterou sládek připravuje vyloženě jen k této příležitosti," vysvětlila Vacková, v čem spočívá „kouzlo" želivských vánočních piv.

Osmnáctistupňové nefiltrované polotmavé speciální pivo Vánoční první nedočkavci ochutnají v sobotu 28. listopadu. Den před první adventní nedělí bude pro želivský klášter slavnostní i z dalších důvodů.

Na programu je první noční adventní prohlídka kláštera a při této příležitosti premonstráti Vánoční „osmnáctku" požehnají. Součástí večera bude také koncert 
z díla mistra Jakuba Jana Ryby pod vedením tamního varhaníka Petra Žáka.
Rodinný minipivovar v Pacově také letos uvařil velice oblíbený vánoční speciál, který je známý jako Vánoční pokušení. Jde o svrchně kvašené pivo světlé, jemně chmelené s přídavkem medu, hřebíčku, skořice a jablek. „Toto pivo máme osvědčené, vaříme ho každý rok a má vždy úspěch," pochvalovala si Vlaďka Němcová z pacovského rodinného minipivovaru.
Ti, kteří by chtěli voňavé Vánoční pokušení ochutnat, by si ale měli pospíšit s objednávkou. „Do prodeje putuje omezené množství, a to tisíc litrů," upozornila Němcová.

Pacovské Vánoční pokušení bude k dispozici v půllitrových skleněných nevratných lahvích, v 0,7 litrových skleněných lahvích s pákovým uzávěrem a v litrových 
a 1,5 litrových pet lahvích. Pivovar nabízí i litrový a dvoulitrový džbán, ovšem jen na základě objednávky.

Med a višeň. To je příchuť vánočních speciálů z jihu Čech

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Jihočeské pivovary připravily na Vánoce stovky hektolitrů lahůdek. Závěr roku je totiž charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků o silnější, kvalitnější, ale také dražší piva, která před svátky do nabídky zařazuje většina tuzemských výrobců.

Jde o ležáky a speciály, jež si Češi o svátcích dopřávají ve výrazně větší míře než jindy. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po letní sezóně.

Největší regionální pivovar - českobudějovický Budvar - začal v těchto dnech v restauracích prodávat tmavý ležák s višní. „Je to plnohodnotný tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,5 procenta, a zásadně se tak liší od běžných mixů piva a limonád. Toto pivo je ochuceno přírodní višňovou šťávou,“ popisuje Petr Samec, mluvčí Budvaru. Podle něj chce podnik tímto zajímavým nápojem primárně oslovit ženy a také milovníky neobvyklých piv. „V polovině listopadu jej poprvé uvedeme na maloobchodní trh po celé republice,“ řekl Samec.

Třeboňský Regent uvaří na Vánoce 150 hektolitrů bio žitného piva. „Jedná se o svrchně kvašený polotmavý ležák vařený ze čtyřech druhů sladu, jeden je ze žita,“ přibližuje obchodní ředitelka pivovaru Olga Čalkovská.

Podniky Lobkowicz, pod něž spadá i protivínský Platan, uvaří na Mikuláše rudý Čertovský speciál. „Jedná se o pivo se stupňovitostí 14 procent, které má ďábelsky červenou barvu, andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu a výraznou plnost s vyváženou hořkostí,“ popisuje Renata Melíšková z Pivovarů Lobkowicz. Dodala, že se Čertovský speciál dostane do hospod po celé České republice.

Měšťanský pivovar Dudák ve Strakonicích připravuje na prosinec 170 hektolitrů svátečního medového speciálu. Ten je podle ředitele pivovaru Marka Pohanky vyrobený ze tří druhů moravských ječných sladů. „Na hořkost jsme použili jemný aromatický žatecký chmel. Pivo se vyznačuje sladovou chutí, do které se přidává chuť a vůně pravého lesního medu,“ uvádí Pohanka. Vánoční speciál má spíše sladší chuť, medovou barvu a hustou, bílou pěnu. „Obsah alkoholu bude 5,5 procenta. Při jeho vaření jsme mysleli i na ženy,“ pokračuje Pohanka.

Na jihu Čech se každý rok uvaří několik milionů hektolitrů piva. Největší výstav má tradičně Budvar. Loni dokonce vyrobil rekordní objem ve výši 1,45 milionu hektolitru piva.

Zakalenější rovná se zdravější. Pivovary tlačí do restaurací nepasterované pivo

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Velké pivovary nabízejí restauracím stále víc nepasterovaného piva. Podle odborníka Pavla Dostálka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je nepasterizované pivo živější a zákazníci jej více chtějí. Pasterace, tedy tepelné ošetření, prodlužuje dobu trvanlivosti piva.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) přechází pivovary z tepelné úpravy nápoje na filtraci. Oficiální údaje, zda se více vypije tepelně upraveného či neupravovaného piva, svaz neeviduje. Podle odborného asistenta svazu Jaromíra Fialy ale v Česku panuje nyní v nápojovém průmyslu trend, že „co je zakalenější, to je zdravější“. Češi tak mají o nefiltrované pivní speciály větší zájem.

Například pivovar Gambrinus přestal od listopadu dodávat pasterované pivo do restaurací. Pivovar uvedl, že je prvním z velkých pivovarů, který zcela oddělil sortiment čepovaného piva od piva na lahvování, která jsou pasterovaná.

Pasterací se dosahuje delší trvanlivosti piva, pro zvýšení trvanlivosti se používá i filtrace. Během ní se z piva odstraňují kalící látky, zejména pivovarské kvasinky, zvýší se tak čirost piva. „Chuťový rozdíl tam je. Pasterace vždy znamená tepelnou zátěž. Pokud je nepasterované, tak nemá tu tepelnou zátěž a vždy je chuťově lepší,“ tvrdí Dostálek.

Spotřeba piva v Česku podle svazu od začátku letošního roku do konce srpna meziročně klesla o dvě procenta. Naopak export vzrostl o osm procent. Svazové údaje jsou přibližně za 90 procent trhu. Pivovary v Česku loni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, což bylo o 2,3 procenta meziročně více. Domácí spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů, každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615