Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Postřižinské pivo slavilo na Dočesné. Zlato braly Něžný Barbar a Bogan

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Celkem 130 vzorků z 24 pivovarů degustovali v Žatci pivovarští odborníci i pěstitelé chmele.

Dobré jméno a kvalita současného nymburského piva dostaly další „razítko". Na prestižní žatecké Dočesné se v konkurenci kvalitních piv dokázala prosadit hned tři Postřižinská piva. Za polotmavý speciál Něžný Barbar a světlý speciál Bogan si pivovarští odvezli zlaté medaile.

Atmosféru mimořádného zážitku, kterým Dočesná 
v Žatci bezesporu je, nastínil manažer exportu nymburského pivovaru Lukáš Roza. „Během pátku a soboty se na celkem třech místech, kde slavnosti probíhaly, vystřídalo odhadem 30 tisíc lidí. 
U našeho stánku se šesti druhy piv a limonádou byly téměř neustálé fronty. Lidé chodili nejen na pivo, ale objevili se 
i sběratelé, kteří kupovali půllitry s naším logem," popisuje Roza.
Podle jeho slov má nymburské pivo za poslední léta nejen v Žatci dobrý zvuk. „Myslím, že si nás tu docela oblíbili a naše pivo jim chutná. Zároveň jsou ochotni ochutnávat i nové věci, proto šly dobře na odbyt třeba i naše kartony s čokoládovým pivem," doplnil Roza.

Kvalitu nymburského piva pak potvrdily degustace odborně – laické poroty, v níž hodnotili vzorky jak zástupci zúčastněných pivovarů, tak pěstitelé chmele. „Vzorky byly samozřejmě anonymní 
a hodnotilo přibližně 200 lidí. 
I proto jsme rádi, že jsme dokázali v takové konkurenci uspět," říká sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta.

Radost mohl mít o to větší, že jednu ze dvou zlatých medailí získal třináctistupňový polotmavý Něžný Barbar, který je přímo jeho „dítětem", a který nymburský pivovar začal vyrábět až v době jeho působení. Druhé zlato si odváží další, tentokrát světlý speciál, rovněž třináctistupňový Bogan. Stříbro získal ve své kategorii také Tmavý ležák.

Dočesná v Žatci je tradičním svátkem na konci léta. Letos se konal už 58. ročník. Zúčastnilo se jej celkem 24 pivovarů, které přihlásily v jednotlivých kategoriích 130 vzorků.

Pardubický pivovar očekává letos zvýšení produkce

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyPernštejn

Pardubický pivovar očekává, že letos uvaří asi 96.000 hektolitrů piva. Loni činil výstav zhruba 85.000 hektolitrů. Na lepších výsledcích se bude podílet také export. ČTK to dnes ředitel firmy Petr Nosek.

"Konzumaci piva ovlivňují i informace, že jsme za krizí a hospodářství půjde nahoru. Lidé víc utrácejí. Část nárůstu nám dělá export. Hlavním trhem je pro nás Slovensko, náš pivovar tam má povědomí. Vozíme tam nejvíc světlé pivo, speciály minimálně," řekl Nosek.

Kromě Slovenska vyváží pivovar také na Ukrajinu a do Ruska, kde se prodeje i přes nepříznivý propad rublu nezastavily. Podnik získal nová vývozní teritoria v Dánsku a Rakousku a vrátil se i do Polska. Export činí zhruba čtvrtinu produkce podniku, uvedl mluvčí pivovaru Milan Marčák.

"Do Ruska vyvážíme od roku 2013 do Moskvy, letos jsme získali zákazníky v Petrohradu a enklávě Kalinigrad," řekl Marčák.

Letos poprvé vyrobil podnik pro komerční akci asi 200 hektolitrů piva v plechovce, v příštím roce je chce začít dodávat pod vlastní značkou. O balení do plastových lahví zatím neusiluje. Novinkou letošního roku je také Čerstvé pivo z ležáckého sklepa, nepasterizované, kvasnicové pivo.

"I když se může zdát, že díky horkému létu výrazně vzrostly prodeje piva, není tomu tak. Když je nad 30 stupňů, lidé chodí do restaurací později a tolik toho nevypijí. Naopak dobře šly limonády, které vyrábíme ve čtyřech příchutích," řekl Nosek.

Pivovar letos slaví 125 let, kdy se v Pardubicích začalo vařit devatenáctistupňové černé pivo Porter. V příštím roce uplyne 145 let od vzniku pivovaru. Místní podnikatelé založili v roce 1871 novou společnost s názvem Akciový pivovar Pardubice. Tradice vaření piva sahá až do počátku 14. století.

Česká pivní válka neprobíhá v hospodě, ale v moravské garáži

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Barbora Roubalová

Rozhovor s režisérem dokumentu Česká pivní válka Janem Látalem o tom, proč nenatáčel v hospodách, jak meditují pivaři a co mají společného domovarníci se Stevem Jobsem.

České pivo, globální trh, návrat k tradicím i otázka národní identity. Dokument Česká pivní válka se snaží podívat na symbol Česka z trochu jiné strany. Tři hrdiny snímku, který v úterý večer uvede Česká televize, spojuje láska k pivu, ačkoliv jejich způsob „boje“ za něj se liší.

Aktuálně.cz přináší rozhovor s režisérem snímku Janem Látalem, který je kromě jiného autorem dokumentu o hipsterech či Jiřím Paroubkovi.

Proč jste se rozhodl natočit dokument o pivu? Máte ho tolik rád?
Když jsem začal točit, nepoznal jsem plzeň od braníka. Pil jsem ho málo. Jako filmové téma mi to přišlo až příliš široké. Během příprav jsem dokonce zvažoval, že to vzdám. Nevěděl jsem, odkud to uchopit. Pak jsem tam ale objevil velký příběh, který souvisí s naší identitou, jen nám tak vlastní, že jsem si ho původně nevšiml. Právě obnova českých pivovarů může souviset i s naší obrodou.

V dokumentu spíše sledujeme příběh tří postav...
Právě, skrze ně se snažíme příběh sdělit. Motiv národní identity není explicitně vyjádřený, ale věřím, že ho lze číst mezi řádky.

Co tedy vaši tři hrdinové představují?
Martin reprezentuje téma národního vlastnictví pivovarů a jejich prodeje do zahraničí, takové ztracení v globálním světě. Spousta pivařů nerozumí tomu, co se po revoluci stalo, proč jsme prodali rodinné stříbro nadnárodním korporacím. Láďa nese téma rukodělného vyrábění piva a znovuobjevování tradic. Je takovým symbolem venkovské moudrosti. Josef pak představuje expanzi do světa - úspěch českého piva za hranicemi.

Často se mluví o tom, že je česká společnost rozdělená. Myslíte, že národní symbol jako pivo dokáže lidi spojovat?
Myslím, že moc ne. I když je pravda, že po pár pivech určitě cítíme větší sounáležitost než za střízliva. (smích)

Není to trochu zvláštní, že alkohol je českým národním symbolem číslo jedna?
Ono to trochu definuje národ. Pivo je anestetikum, které jsme možná v některých chvílích potřebovali. V hospodách jsme si pak léčili vlastní komplexy a v diskusích realizovali své sny.

Překvapilo mě, že jste v hospodách vůbec nenatáčeli.
Zkoušeli jsme to. Vzniká tam však takový zajímavý efekt. Cokoliv se řekne v hospodě u piva, tak pak zní jako pivní řeči. Nad půllitrem se kamsi vytrácí důležitost slov.

Takže žádná hrabalovská poetika?
Ta je mi vlastně trochu protivná, chtěli jsme se tomu vyvarovat. Všem těm pivním klišé. Přesto se tam ono pábitelství, takové pivní tance leckde objevují. Velké pravdy do filmu přináší Láďa. Jsou to sice filozofie, které souvisí s jeho pivním opojením, ale to k tématu prostě patří. Obdivoval jsem, že dokáže mluvit přímo. Myslím, že je to vlastní spíše Moravákům. Češi mluví o důležitých věcech spíše opisem, drží si bezpečný odstup.

Kolik času byli hlavní protagonisté opilí?
Martin musí vypít šest piv denně, jinak má špatný den. Láďa jich za den vypije i deset. Josef pracuje, takže pije až po večerech. Téma alkoholismu tam bezpochyby je. A já dokonce původně chtěl udělat filmovou obžalobu alkoholu, kde pivo hraje roli vstupní brány do závislosti. Ta nemoc je však jen jednou částí celého tématu. Kdybych začal vyprávět příběh tímhle způsobem, zahodil bych ostatní hodnoty, které se s ním pojí. Nakonec jsem se rozhodl, že se filmem spíše pokusím dodat Čechům sebevědomí, než ho už po tisící znovu srážet.

Nemyslíte si, že film legitimizuje alkohol? Netvrdí, že je to něco naprosto běžného, hojně se mu oddávat?
Doufám, že ne. Film navíc není ani tak o pití, jako spíše o znovuobjevování tradice jeho vaření, která k nám chtě nechtě patří. Když máte před sebou skleničku s alkoholem, je v ní démon, který vás může zničit. Myslím, že démon může být odemknutý v momentě, kdy nemáte vůbec žádnou úctu k tomu, co pijete. Pokud to pivo musíte uvařit a přemýšlet nad všemi ingrediencemi a recepturou, démon se uzamyká a tolik neškodí.

Režíroval jste dva díly Kmenů, seriálu o českých subkulturách. Jsou pivaři také subkulturou?
Myslím, že by mohli být. Jejich vnější podoba, tedy hlavně břicha, je pivem často určená. (smích) Určitě mají společný rituál - sezení v hospodě. Vždy mě fascinovali pijáci, co na vesnici sedí u stolu, před sebou mají pivo a tři hodiny jen koukají a vůbec nemluví. Taková pivní zenová meditace. To bohužel mizí díky všudypřítomným televizím. Dalším rituálem, který je spojuje, jsou pivní slavnosti, které jsou někdy lehce oplzlé.

V čem?
Kypré selky s velkými výstřihy roznášející tupláky… Taková německá pivní kulturní tradice, která nás také zčásti ovlivňuje. Pivní nálada s sebou nese určitou chlípnost.

V dokumentu se vůbec neobjevují ženy. Je skutečně pivo „chlapskou“ záležitostí?
Martin říká, že do hospody chodí jen dva typy žen: alkoholičky a ženy, které chtějí sbalit chlapa. Ve své knížce pro ně nenajde dobrého slova. Přitom jsou ženy lepší v rozeznávání chutí, ale sládkových najdeme jen málo.

Jak se v posledních letech vyvíjel vztah Čechů k pivu?
Za minulého režimu ztratili vztah k procesu vaření. Pivovary byly státní, vařil se prakticky jen ležák. Začali jsme závodit v množství vypitých půllitrů na hlavu. Po revoluci přišla doba pivního ztracení, pivovary byly prodány. Pivaři naříkali, že už české pivo vlastně neexistuje. Z této pivní pouště ale začaly vyrůstat první pivní ratolesti v podobě malých pivovarů. A teď zažíváme pivní národní obrození. Vzniká spousta malých pivovarů, lidé se učí vařit pivo doma. Jako Steve Jobs objevil Apple v garáži, tak my v ní znovu objevujeme pivo. Tohle se kupodivu děje spíše na Moravě. Ta je s vlastní výrobou alkoholu více spojena. Pivní obroda přichází ve smyslu domovarnictví spíše odtamtud.

Změnil se nějak váš vztah k pivu?
Nestal se ze mě piják piva, ale začal jsem více rozlišovat chutě a vybírat si piva malých pivovarů. Když jsem poprvé ochutnal pivo vyráběné doma, byl jsem v šoku. Chuť je diametrálně odlišná. Je v tom skrytý velký vesmír. To je jako porovnávat marmeládu ze supermarketu s domácí, od babičky.

Na čem nyní pracujete?
Dost času mi zabírá práce ve studiu Družina. Tam děláme veřejně prospěšné kampaně. Ale chtěl bych zase točit film. Jeden bude možná znovu o alkoholu tentokrát ve spojení s Milošem Zemanem. Uvidíme.

Pivní festival Brno představí speciality dvacítky pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Listy Jižní Moravy

Milovníci piva se v září mohou těšit na dlouho očekávaný čtyřdenní pivní festival v Brně, který se koná 10. až 13. září. Na jednom místě se sejde více než 20 pivovarů. Návštěvníci budou mít možnost ochutnat různé značky piva od větších výrobců až po rodinné pivovárky.

Zajištěn je také bohatý doprovodný program včetně dobrého jídla. Festival se odehraje v areálu Malá Amerika za cenu celodenního vstupného 70 Kč.

Na Pivním festivalu Brno se představí známé pivovary jako Heineken, Zámecký pivovar Břeclav, Kroměříž, Nová Paka nebo Dobruška, ale i ty méně známé. Mezi ně patří např. Přátelský pivovar z Malešova s jeho pivním speciálem Waizen Hefe.

„Snažíme se přijímat zájemce také z řad minipivovarů, abychom návštěvníkům přichystali co nejpestřejší nabídku. Bohužel kapacita prostor Malé Ameriky je omezena, proto nemůžeme přijmout všechny zájemce, kteří se nám přihlásili,“ popisuje Markéta Štěrbová ze společnosti Break Point Communications, která tuto událost pořádá. K nováčkům se připojí například zastoupení Vesnického pivovaru Ohrada nebo Koliba a pivovar U Tří králů.

Doprovodný program se ponese v duchu pivního festivalu. Po celé čtyři dny budou festival doprovázet hudebníci, například Morčata na útěku, Prasklá struna nebo také kapela Aivn‘s Naked Trio. Zajištěno bude také pestré občerstvení a o zábavu se postarají nejrůznější soutěže jak pro dospělé, tak pro děti. Vstupenky budou k dispozici na místě. „Návštěvníci, kteří se festivalu chtějí zúčastnit po celé 4 dny, si mohou zakoupit zvýhodněnou vstupenku za 190 Kč. Vstupné na jeden den pak vyjde na 70 Kč,“ říká Markéta Štěrbová. Celý festival bude probíhat ve venkovních prostorách Malé Ameriky na adrese Hybešova 1, pouze páteční after party se uskuteční v hale Malé Ameriky s venkovním občerstvením.

Den českého piva se rozšíří na týdenní akci, zájem pivovarů a hospod roste

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:David Kořínek

Dosud jednodenní akce pořádaná svazem pivovarů se letos poprvé rozšíří na více dnů. Pivovary a restaurace či hospody nabídnou speciální pivní menu a neobvyklá piva. Na závěr akce – sobotu 3. října – je naplánován Den otevřených pivovarů. Projekt míří hlavně na propagaci čepovaného piva.

Na šest tisíc restaurací a hospod se zapojí do třetího ročníku akce Dny českého piva, jejíž začátek opět připadne na předvečer svátku svatého Václava. Dosud jednodenní akce se letos poprvé rozšíří na více dnů.

Účast přislíbilo kolem stovky pivovarů od největších až po mikropivovary – je to o polovinu více než loni. Konkrétně půjde o zhruba dvacítku větších výrobců a kolem osmdesáti malých pivovarů. Společně tvoří více než 90 procent tuzemského trhu.

„Ze Dne českého piva se již za dva roky vytvořila tradice, která zajímá nejen konzumenty, ale i pivovary a restaurace,“ tvrdí František Šámal, předseda pořádajícího Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivovary a restaurace či hospody také letos nabídnou speciální pivní menu a neobvyklá piva. Konkrétní program týdenních oslav je plně v režii konkrétních hospod, restaurací a pivovarů. Ústředním společným bodem bude slavnostní narážení sudů, které je plánováno na nedělní šestou hodinu odpoledne. „Nepředpokládáme ale, že ve všech podnicích se s naražením bude čekat až do pozdního odpoledne,“ říká výkonný ředitel svazu Vladimír Balach.

Některé restaurace v rámci oslav nabídnou k jídlu malé pivo zdarma, jiné pro hosty připravují besedy se sládky. „Věřím, že během pár let se z události může stát skutečný celonárodní svátek pro všechny, co mají rádi české pivo a chtějí ho s námi oslavit,“ dodává Šámal.

Na závěr akce – sobotu 3. října – je naplánován Den otevřených pivovarů. Organizátoři zatím nejsou schopni přesně říci, které pivovary se ho zúčastní, ale podle Balacha jich bude více než polovina. Některé pivovary by mohly své brány nechat otevřené i v průběhu noci. Prohlídky má oživit netradiční program.

Svatý Václav je už od dob vlády Karla IV. patronem českého piva. Akce podle Balacha vznikla především proto, aby se lidem připomněla dlouhá historie a tradice pivovarnictví. Projekt míří hlavně na propagaci čepovaného piva. Češi sice loni vypili 144 litrů piva, ale nadpoloviční část mimo výčepy a restaurace.

„Český trh stále patří mezi největší. Ve světě spotřeba piva postupně klesá. U nás zatím klesá jen jeho konzumace v podnicích. A tomu chceme zabránit. Chceme dostat lidi zpátky do hospod,“ říká Balach.

Pivovary Lobkowicz mají nového majoritního majitele

Publikováno:před rokemZdroj:Příbramský deníkVysoký Chlumec

Pivovary Lobkowicz Group, kam na Sedlčansku patří i vysokochlumecký výrobce piva, již nepatří ryze českým vlastníkům.

Naopak majoritní podíl se výši 79,4 % kupuje společnost spoluvlastněná CEFC. Ta je největší soukromou společností v Šanghaji a řadí se k šesti největším žralokům v Číně. Působí především v oblasti financí, energetiky a průmyslu. Celková hodnota transakce do pivovarnictví činí 1,9 miliardy korun.

Desetiprocentní podíl vlastní předseda představenstva Pivovarů Lobkowicz Zdeněk Radil, který nadále zůstává ve funkci generálního ředitele.
Má zároveň předkupní právo na dalších deset procent akcií od CEFC. Radil zásadní změnu komentuje slovy: „Noví vlastníci mají plnou důvěru v současný management a nastavenou novou strategii firmy. Pivovary Lobkowicz chtějí zůstat jedním z lídrů pivovarnického trhu v České republice a dále posilovat svou tržní pozici. Na současném a budoucím růstu firmy a zvyšování ziskovosti se mohou podílet kromě nového vlastníka i ti stávající minoritní akcionáři, kteří si ponechají své akcie i do budoucna." Od této majetkové změny si zároveň slibuje, že se pivovaru otevírají nové možnosti výrazných exportů na asijských trzích.

Pivovary Lobkowicz Group se skládají ze sedmi regionálních pivovarů. Kromě Vysokého Chlumce vyrábí chmelový mok v Protivíně, v Uherském Brodě, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře nad Jizerou a Černé Hoře. V současné době nabízí sedmdesát značek piva. Mezi hlavní produkty patří Lobkowicz, Rychtář, Klášter, Platan, Ježek a Černá Hora. Kromě piva vyrábí v některých provozovnách i nealkoholické nápoje a stolní vody.

Jaké konkrétní změny přinese tento krok zaměstnancům vysokochlumeckého pivovaru a jaký dopad bude mít na nové investice, zatím nechce Pavel Bekeni, ředitel vysokochlumeckého pivovaru, komentovat. Marie Břeňová

Draží se majetek zkrachovalého Čechmánka, kupuje jej hlavně Synot

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Milan LibigerČechmánek

Rozsáhlý majetek bývalého úspěšného hokejisty a zkrachovalého podnikatele Romana Čechmánka, který dluží desítky milionů korun, nyní rozprodává insolvenční správce. V nedávné dražbě koupil nejvíc nemovitostí Synot Real Estate podnikatele a senátora Iva Valenty.

Synot měl už dříve zájem o minipivovar s restaurací ve Zlíně, ten však podle informací z katastru nemovitostí stále patří Čechmánkovi.

Valentova společnost získala rozestavěný bytový dům v centru Holešova, několik pozemků v tomtéž městě, dále vilu a byt na Jižních Svazích ve Zlíně a apartmá v golfovém areálu v Čeladné.

Dohromady za tyto nemovitosti zaplatila přes 25 milionů korun. Jestli je sama nějak využije, nebo je prodá, případně pronajme, zatím není jasné.

„V současné době vyhodnocujeme aktuální stav jednotlivých objektů, následně zvážíme další možnosti jejich využití,“ reagovala stručně mluvčí holdingu Synot Magda Pekařová.

Synot chtěl ještě loni Čechmánka zachránit před krachem jako jeho nový strategický partner (více zde). Tento záměr ale nevyšel, takže majetek je na prodej, aby byli uspokojeni věřitelé.

Na menší věřitele se nedostane
Jasné přitom je, že na všechny se nedostane. Především jde o menší společnosti, které pro Čechmánka pracovaly na stavbě pivovaru ve Zlíně a bytovky v Holešově a nedostávaly zaplaceno.

„Moc dobře věděl, že nám nezaplatí. Nechce se mi o tom už vůbec mluvit. Je mi z toho na nic,“ reagoval majitel firmy, která požaduje asi půl milionu korun. Chtěl zůstat v anonymitě, redakce jeho jméno zná.

Někteří menší věřitelé už své pohledávky prodali. Naopak větší šance mají ti s krytými většími pohledávkami, což jsou především banky.

Mezi věřiteli jsou také zlínští hokejisté Miroslav Blaťák a Petr Čajánek, který Čechmánkovi půjčil osm milionů korun.

Někdejšího slavného reprezentačního brankaře, který si i díky kariéře v NHL vydělal čtvrt miliardy korun, také vyšetřuje policie kvůli podezření z podvodu. Toho se mohl dopustit tím, že zneužil dodavatelské firmy, které pro něho pracovaly.

Podle Čechmánkova právníka Petra Bernátka nechtěl jeho klient nikoho napálit, ale doplatil na nezkušenost.

„Chyba byla v tom, že špatně investoval,“ tvrdí právník.

Navíc podle něj Čechmánek přišel o 21 milionů korun, které si chtěl nechat zúročit u advokáta Milana Holomka. Ten je souzený za zpronevěru více než 200 milionů korun.

Domácí vaření piva vyžaduje čas a toleranci ostatních členů domácnosti

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.cz

„Troufám si tvrdit, že až 70 % doma uvařených piv jsou u nás piva typu ale. Jsou poměrně jednoduchá na domácí přípravu a obvykle jejich chuť hodně stojí na hořkosti a chmelovém aroma, což mají Češi rádi,“ vysvětluje domovarník Karel Nečada, jakých piv se podle jeho názoru doma vaří nejvíc.

Zatímco ještě před pár lety by domácí vaření piva jako způsob trávení volného času řadu lidí zaskočilo, dnes takzvaných homebrewers přibývá. Na internetu existuje spousta specializovaných diskusních fór, kde najdete postupy, zlepšováky a tipy, kde nakoupit nejlepší suroviny.

Ať už chcete vařit ale, pšeničné pivo nebo klasický český ležák, který je prý na přípravu zvlášť obtížný, vždycky budete potřebovat tři základní suroviny – slad, chmel a kvasnice. Pak samozřejmě vodu, velký hrnec – ideální pro domácí vaření piva je podle zkušeného domovarníka Karla Nečady klasický zavařovací hrnec – a hlavně dost času. Vaření totiž trvá kolem šesti hodin. Následně pivo musíte nechat ještě několik týdnů kvasit. To, jestli se vám povedlo, kvůli tomu zjistíte třeba až měsíc potom, co jste s vařením začali. Výsledná chuť závisí na mnoha faktorech, jedním z nich je použitý druh chmele.

„Teď je v módě nakupovat americké, australské a novozélandské odrůdy, které jsou hodně aromatické. Pivu mohou dát aroma tropického ovoce a citrusů. Dokonce dnes těchto odrůd chmele začíná být nedostatek. Některé pivovary si totiž nasmlouvají dodávku chmele na několik let dopředu a pro nás domovarníky jsou pak tyto odrůdy téměř nedostupné,“ popisuje Karel Nečada jeden z problémů, které dnes domácí vařiče piva trápí. Spíš než nedostatek chmele vám ale v domácím vaření může bránit nedostatek pochopení ze strany ostatních členů domácnosti.

Vaření piva doprovází charakteristická vůně, spotřebujete hodně vody, zabere vám dost volného času a zavařovací hrnce a další potřeby zaberou taky dost místa. „Pokud chcete vařit pivo doma, musí ho mít rádi i ostatní členové domácnosti, nejen vy,“ shrnuje lakonicky Karel Nečada.

Manželé obnovili vaření piva v České Kamenici

Publikováno:před rokemZdroj:Regiobiz.czAutor:Daniel SeveraČeská Kamenice

V České Kamenici se v pátek otevřel nový pivovar. Jak napsala Mf Dnes, jeho majitelé, manželé Kotoučovi, do něj investovali 30 milionů korun.

Pivovar se nachází v chráněném památkovém objektu – pivo se tu totiž vařilo už v 17. století. Původní pivovar byl podle dobových záznamů založen před rokem 1640. V polovině 18. století však vyhořel a opraven byl až v roce 1761. V 19. a 20. století prošel velkými proměnami a od poloviny minulého století ho využívali zemědělci.

Chátrající objekt koupili manželé Kotoučovi. Do domu, který spadá do památkově chráněných objektů, investovali manželé Kotoučovi 30 milionů korun, polovinu pokryla evropská dotace.

“Zatím jedeme ve zkušebním provozu, ale lidé si to u nás můžou prohlédnout při dnech otevřených dveří 4. a 5. září. Plný provoz se rozjede v listopadu a to už bude fungovat i naše pivnice,“ řekl Mf Dnes spolumajitel pivovaru Jan Kotouč.

Den otevřených dveří proběhl u příležitosti Mariánské pouti, návštěvníci mohli ochutnat speciál – tzv. Kamenickou podkovu. “Je to naše první pivo a my potřebujeme, aby nám přineslo štěstí, a to přece podkova nosí,” řekl deníku Kotouč.

Manželé věří, že s novým pivem v kraji uspějí. “Máme vynikajícího sládka s dlouholetými zkušenostmi z velkého a známého pivovaru. Jsem rád, že kývl na naši nabídku,” sdělil Kotouč.

Po silnější dvanáctce mají majitelé v plánu vařit i desítku, jedenáctku a speciály.

Chtějí být malým, rodinným pivovarem, proto chtějí ročně vařit „jen“ něco málo přes tři tisíce hektolitrů piva. Zatím je tu k vidění jen pivovar, ale v budoucnu by měla přibýt i restaurace. Manželé Kotoučovi také chtějí do objektu přesunout vlastní palírnu a moštárnu, kterou vedou už dvaadvacet let.

Pivovary Lobkowicz - 205 Kč na akcii, trochu jiný závěr prodeje majoritního podílu

Publikováno:před rokemZdroj:Kurzy.czAutor:Petr Hlinomaz

Srpnový odklad oznámení o výsledku jednání, jehož předmětem byl plán prodeje podílu 79,4% Pivovarů Lobkowicz (Pivovary), přinesl o víkendu trochu jiný závěr, než byly záměry oznámené počátkem léta. Majoritní balík Pivovarů měl přejít do rukou společnosti Lobkowiczký pivovar se 100%-ním majitelem panem Z. Radilem, ředitelem Pivovarů Lobkowicz. O víkendu oznámený výsledek transakce, která má být vypořádána 14.září, znamená ale něco jiného. Ve společnosti budou vládnout Číňané (CEFC Investment Company), pak J&T (J&T Private Equity Group) a až po té současný ředitel Radil, neboť v takovém pořadí bude rozložení sil ve společnosti, která majoritní podíl Pivovarů koupí (Číňané 70%, J&T 20% a ředitel Z.Radil 10%).
Celou transakci pak lze patrně připsat velké touze stávajících držitelů zmíněného podílu, společnostem Palace Capital, a.s. a GO Solar s.r.o., jej prodat, když se tak nepovedlo v IPO, resp. ne za cenu, která by pro ně byla uspokojivá. Teď tomu tak není, suma 1,9 mld Kč za celý podíl představuje cca 205 Kč na jednu akcii, což prodávající akceptují.

Co lze k oznámené transakci říci z pohledu (menšinových) akcionářů:
- povinná nabídka odkupu menšinovým akcionářům by měla stále platit, neboť konstrukce prodeje majoritního balíku jedinému subjektu (byť s jeho odlišnou akcionářskou strukturou proti původnímu záměru) zůstala zachována. To byl motor růstu kurzu akcií Pivovarů po oznámení chystané transakce začátkem léta a může jím zůstat i nyní.
- setrvání akcií Pivovarů na burze může být otázkou. Pro původní variantu s jediným vlastníkem v podobě pana Radila byl deklarován záměr ponechat akcie Pivovarů na burze. Nyní to ale platit nemusí a další peníze na odkup akcií a vytěsnění akcionářů nemusí být takovým problémem získat od zúčastněných finančních investorů.

Co lze k oznámené transakci říci z pohledu Pivovarů:
- J&T jsou finančním investorem a asi plní spíše roli zprostředkovatele, který sice jistě bude stát o finanční zhodnocení investice, ale možná sleduje více širší zájmy kontaktů s Čínou a čínskými investory. Pověst úspěšného prostředníka na tomto poli mu může být užitečnější než bezprostřední finanční profit.
- čínská účast může mít dvojí rozměr. Opět může jít o zhodnocení finanční investice. Současně může jít o cíl rozvoje podnikání v pivovarnictví na domácím trhu, tedy v Číně. Pivovary Lobkowicz mohou být v tomto ohledu vynikajícím spojencem a pomoci budovat podobné pivovary v Číně (dovoz lobkowiczkého piva do Číny by nebyl rentabilní a hlavně by se negativně podepsal na kvalitě piva).

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337