Novinky a zajímavosti ze světa piva

Americká pivovarnická skupina Molson Coors prodává produkci piva ve střední a východní Evropě. Informaci pro deník E15 potvrdil investiční bankéř, který si nepřál být jmenován. "Na trhu se už o tom mluví několik týdnů," uvedl. Na připravovanou transakci upozornil rovněž MergerMarket s odvoláním na dva zdroje obeznámené s celou záležitostí a několik bankéřů.

Proces prodeje je na začátku a nepříznivě ho ovlivní současný boj s koronavirovou pandemií, který srazil hodnotu firem na celém světě. Podle jednoho ze zdrojů MergerMarket prodejce lituje, že nezahájil proces dříve.

„Transakce se vzhledem k současné situaci zpomalí,“ říká pro E15 k případnému prodeji vykonný ředitel Patria Corporate Finance Petr Dědeček. Mezi zájemce o skupinu pivovarů Molson Coors ve střední Evropě by podle něj mohly patřit středně velké pivovarnické skupiny například z Belgie či Německa, ale i velké tuzemské investiční skupiny.

Pokud k transakci dojde, tak půjde o obchod ve výši desítek miliard korun. V roce 2012 totiž koupila americká společnost pivovarnickou odnož StarBev od investiční skupiny CVC Capital Partners za 2,65 miliardy eur, což představovalo jedenáctinásobek zisku EBITDA.

StarBev v té době provozoval devět pivovarů v České republice, Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo například Slovensku. Středoevropský byznys Molson Coors zahrnuje značky Staropramen, Braník, Pernštejn, Apatinsko, Bergenbier, Borsodi, Jelen či Ožujsko.

Vzhledem k roztříštěnosti trhu je byznys vhodný pro lokální strategické kupce nebo finanční investory, uvedl pro MergerMarket jeden ze zdrojů. Mezi zájemce by tak mohly patřit investoři, kteří v roce 2016 usilovali o středoevropské pivovary skupiny AB InBev, kam patřila zejména skupina Plzeňský Prazdroj.

O jednotlivé značky či evropský byznys AB InBev, který nakonec získala japonský pivovarnický kolos Asahi, měly zájem investiční skupiny KKR, Bain Capital, EQT, PAI Partners nebo například BC Partners. Prodejního procesu se účastnila rovněž skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera či konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, jehož členy byl kanadský penzijní fond PSP Investments a česká investiční firma R2G. „Spekulace z trhu nekomentujeme,“ reagovala mluvčí PPF Zuzana Migdalová.

Mluvčí americké Molson Coors, jejíž akcionáři vlastní třeba i hokejový klub Montreal Canadiens, odmítl, že by se zvažoval jakýkoliv prodej středoevropských aktiv. Odkázal na dřívější vyjádření šéfa pivovarnické skupiny Gavina Hattersleyho, který uvedl: “Plánujeme prodat evropskou část? Odpověď zní: ne.”

Prázdné lokály, hospody a restaurace na pokraji krachu, tržby už týdny padají k nule, první číšníci a kuchaři na úřadech práce. Vládní opatření proti šíření koronaviru tvrdě zasáhlo obor gastronomie. A na něm i závislé pivovary. Aby škody nebyly ještě větší, dohodli se největší výrobci piva na společné podpoře masivní kampaně „Zachranhospodu.cz“

Společný projekt sdružující dosavadní největší konkurenty má na webu Zachranhospodu.cz propojit hospody, žádající o pomoc, se spotřebiteli – záchranáři. Internetové stránky poslouží pod záštitou Českého svazu pivovarů a sladoven všem velkým i nejmenším hospodám - bez rozdílu čí a jaké pivo prodávají.

Každý může pomoci - zaplať teď, vypij později
Už teď správci webu evidují registrace prvních desítek podniků, které na stránkách nabídnou zákazníkům poukazy na konzumaci jídel a pití. Jejich nákupem a zaplacením spotřebitelé okamžitě finančně pomohou vybranému příjemci a zvolenou útratu si vyberou v „lepších časech“, respektive poté, co stát opět umožní hospody otevřít.

Platba od „záchranáře“ půjde z webu přímo zvolené hospodě na její účet a najatá agentura bude na místě kontrolovat, že daná hospoda skutečně funguje a nejedná se o nějakého podvodníka.

Jedná se o projekt, který v této podobě funguje už například v Nizozemsku. A svaz pivovarů, respektive jeho členské firmy, mu obětují miliony korun. Především v rámci svého reklamního prostoru, který mají zajištěný v nejrůznějších médiích, včetně televizních reklam.

Unikátní spolupráce
Teď z něj část „obětují“ na co největší propagaci společného webu Zachranhospodu.cz. A to s cílem – ať pijete jakoukoliv značku, pojďte nyní společně hospodám pomoct.

První televizní, rozhlasové a další reklamní spoty na téma Zachranhospodu.cz se objeví už v pondělí. Zadávají je jednotlivé pivovary, případně další partneři, ale podle dostupných informací v nich neprezentují svoji značku. To by v takovém případě byl na tuzemské poměry unikátní projekt spolupráce dosud tvrdě konkurečních firem.

Společně s Českým svazem pivovarů a sladoven se k iniciativě v jejím začátku připojily pivovary a pivovarské skupiny Bernard, Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Primátor, Starobrno, Staropramen a Svijany. Dalšími potvrzenými partnery jsou Edenred, Kofola, Makro a Pernod Ricard (značka Becherovka).

Koronavir krutě zasáhl do veškerého života včetně provozu restaurací a prakticky všech pivovarů. O přežití bojují hlavně ty malé, závislé na produkci a prodeji sudového piva. Budou muset vylít navařené moky? Zastaví se varny? Zkrachují jich desítky nebo stovky? Do určité míry mohou pomoci „žíznivá okna“ a rozvážka piva. Weby jako je „Zachranpivo.cz“ nebo „Ceské pivo- ceské zlato.cz“ nabízí přehled, kam všude se zachránci mohou vypravit.

Stovky hospod a minipivovarů začaly nabízet pivo z „žíznivého okna“ nebo, kdo může, nabízí rozvážku. Samo o sobě to na odvrácení hrozícího krachu stačit nemusí, ale můžeme tak pomoci jejich potíže alespoň zčásti zmenšit.

Ucelenější přehled už prezentují některé webové projekty. Zájemci najdou svůj nejbližší pivovar s aktivní nabídkou „přes ulici“ nebo rozvážkou třeba ZDE na stránkách „České pivo-české zlato“.

Web, který velmi detailně popisuje český pivovarnický trh, už eviduje desítky nabídek externího prodeje. „Informace o akcích jsou publikovány na základě zpráv ze stránek a facebooku pivovarů. Aktuálně bylo zveřejněno již přes 150 nabídek,“ popsal pondělní stav pro Lidovky.cz autor webu Zdeněk Vokoun. V případě zájmu o publikování dalších nabídek stačí napsat text na info@ceskepivo-ceskezlato.cz.

Zdárně se rozjíždí i iniciativa minipivovaru Kytín. ZDE na speciálním webu „Zachranpivo.cz“ lze přehledně v mapě Česka rozklinkout nabídku pivovarů, které se do projektu už zaregistrovaly. A přímo z webu si i nějaké pivo případně objednat. Pokud pivovar takovou službu nabízí.

„Pojďte s námi pivo zachránit — tím, že ho vypijeme. Znáte snad příjemnější způsob, jak někomu pomoct?“ vyzývají autoři webu Zachranpivo.cz.

Pivním záchranářům pomůže v orientaci i aplikace pro pivomilce Brewee, která nabízí ZDE po stažení listovat nabídkami ohrožených pivovarů.

Kde je pomoc? A až přijde, nebude pozdě?
Hospody a restaurace, včetně těch pivovarnických, byly první, kdo na drastická opatření proti koronaviru nejvíc doplácí a v nejbližších měsících možná doplatí ještě víc. Desítky tisíc zavřených lokálů, Česko bez turistů, do obchodu jde jen ten, kdo nutně musí.

A zavřít Čechům hospody je možná ještě horší než Angličanům zavřít puby nebo Francouzům vinotéky. Česká pivní a pivovarnická tradice zažívá jednu z největších krizí.

Třicítka průmyslových pivovarů strádá, ale snaží se uniknout hrozbě pokud možno větším prodejem lahvového a piva v plechovkách. Pro pět set minipivovarů, zaměřených v drtivé většině na „živá“ čepovaná piva, taková naděje neexistuje.

Vláda sice ohlašuje jedno záchranné opatření za druhým, slibuje masivní pomoc zejména nejmenším podnikatelům, a mezi nimi jsou z velké části právě sládkové a hospodští, ale jdou dny a zoufalci očekávaná pomoc stále jaksi vázne. Nic na tom nemění fakt, že takovouto krizi, kdy ze dne na den propadly tržby tisíců podnikatelů prakticky na nulu, nikdo z nás nepamatuje.

„Stát nebyl na něco takového ani trochu připravený. Každá firma má přeci nějaký krizový plán, ne? Naše vláda to vše řeší v chaosu. Každý den zpoždění nějaké skutečně účinné podpory je pro nás ale tragický,“ popisuje vážnost situace šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Kvůli pandemii koronaviru například v Austrálii musejí lidé v restauracích a barech dodržovat bezpečnou vzdálenost minimálně 1,5 metru. To je podle epidemiologa Romana Prymuly ve hře také v Česku. Lidé v restauracích budou po uvolnění pravidel zřejmě muset dodržovat rozestupy nejméně 1,5 metru. S tím si však hosté i majitelé a provozovatelé jistě poradí!

I když pandemie koronaviru Česku zdaleka nedává sbohem, Ministerstvo zdravotnictví už nyní musí řešit, kdy zruší omezení pohybu a zmírní současná striktní opatření. Kdy restaurace a hospody otevřenou, ale stále není jasné. Jisté je, že do starých kolejí se vše nevrátí a hosté i provozovatelé budou muset dodržovat jistá pravidla.

„I když se ale hospody otevřou, nebude to, jako to bylo před opatřením. Hosté třeba budou muset mezi sebou dodržovat vzdálenost 1,5 metru,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula.

štamgasti si s nařízením jistě poradí
Restaurace, hospody a pití piva má v Česku velkou tradici. Otázkou je, jak s ní zamávají opatření v souvislosti s koronavirem.
11 dalších fotografií v galerii

Restaurace, hospody a pití piva má v Česku velkou tradici. Otázkou je, jak s ní zamávají opatření v souvislosti s koronavirem. | foto: Česká televize
Lukáš Vltavský
Lukáš Vltavský
1. dubna 2020 13:06
Kvůli pandemii koronaviru například v Austrálii musejí lidé v restauracích a barech dodržovat bezpečnou vzdálenost minimálně 1,5 metru. To je podle epidemiologa Romana Prymuly ve hře také v Česku. Lidé v restauracích budou po uvolnění pravidel zřejmě muset dodržovat rozestupy nejméně 1,5 metru. S tím si však hosté i majitelé a provozovatelé jistě poradí!

I když pandemie koronaviru Česku zdaleka nedává sbohem, Ministerstvo zdravotnictví už nyní musí řešit, kdy zruší omezení pohybu a zmírní současná striktní opatření. Kdy restaurace a hospody otevřenou, ale stále není jasné. Jisté je, že do starých kolejí se vše nevrátí a hosté i provozovatelé budou muset dodržovat jistá pravidla.

„I když se ale hospody otevřou, nebude to, jako to bylo před opatřením. Hosté třeba budou muset mezi sebou dodržovat vzdálenost 1,5 metru,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula.
Ladislav Vízek promluvil o svém manželství.

Vízek: Koronavirus jsem chytl na mariáši, je mi hrozně! Proč tedy není v izolaci od dětí?
Fotbal

„Bude požadavek na to, aby u stolů byl takový počet židlí, aby bylo možné udržovat rozestup 1,5 metru. Je to zásadní opatření, protože toto onemocnění se šíří na kratší vzdálenost. I tam, kde se nenosí roušky nebo nedodržují taková přísná opatření jako u nás, je toto opatření zafixováno prakticky ve všech zemích,” doplnil náměstek Prymula pro Českou televizi.

Štamgasti i provozovatelé restaurací a hospod možná nařízení přijmou s brbláním a výhradami, na druhou stranu všechno bude lepší, než kdyby byly podniky zavřené úplně. Podobně měli hrůzu ze zákazu kouření a ve finále se žádná velká pohroma nestala a lidé si postupem času zvykli. Zvyknou si i teď. Nakonec to vezmou s humorem, vtipů na nové poměry vznikne jistě víc než dost.

„Do té doby musí být stanovená jasná pravidla,“ shodují se hospodští a restauratéři, kteří potřebují mít něco v ruce, a proto apelují na vládu a hygieniky, aby i v tomto případě táhli za jeden provaz, aby se nařízení často neměnila a nevznikal chaos.

„Tohle je zatím suverénně největší hloupost, se kterou čeští politici přišli. Rozestupy mezi štamgasty? Prakticky neproveditelné, protože alkohol sbližuje,“ směje se při této představě Jakub B., který svůj názor zveřejnil v jedné z internetových diskuzí.

„Pokud se to skutečně zavede, kdo to bude dodržovat? Protože kdo to bude kontrolovat? A ten, kdo to bude poctivě dodržovat, bude bit proti ostatním, co na to budou kašlat?“ ptá se v této souvislosti Richard P., který si láme hlavu nad tím, jak bude vypadat praxe.

„Asi netřeba metr, vzdálenost cca 1,5 metru se dá odhadnout a asi není problém poznat, zda tam lidé sedí jeden vedle druhého, nebo s nějakými rozumnými rozestupy. Ovšem tu míru je potřeba určit, protože by se pak něco těžko mohlo vymáhat, kdyby tak učiněno nebylo, ale pochybuji, že to někdo bude na centimetr měřit,“ doplnil na toto téma Jiří S., který nemá strach, že by si Češi nakonec neporadili.

To by s národem pivařů už bylo hodně špatné...

Pivovar Holba na Mezinárodním pivním festivalu uspěl s pivem Holba Kvasnicové nejen v kategorii Kvasnicové pivo, ve které obsadil druhé místo, ale výrazně promluvil i do pořadí hlavní kategorie soutěže – Světové pivní pečeti 2020, kde obsadil bronzovou pozici.

Nejprestižnější pivovarnická soutěž v České republice má výrazný mezinárodní přesah. Svá piva do letošního už 30. ročníku přihlásilo 271 pivovarů ze 24 zemí světa, a 450 degustátorů tak vybíralo šampiony z rekordních 1 409 piv.

Holba Kvasnicové, mírně hořké pivo medově zlaté barvy, si tak ke svým historickým úspěchům připisuje další dvě významná mezinárodní ocenění.
„Naše pivo Holba Kvasnicové už roky oslovuje milovníky piva i mezinárodní degustátory. To nám dává jistotu, že jsme se vydali správným směrem, když jsme toto kvasnicové pivo do sortimentu zařadili a od prvopočátku trvali na nejvyšší kvalitě bez jediného kompromisu. Opakovaná ocenění, navíc v silné mezinárodní konkurenci, napříč kategoriemi to je ta nejlepší odměna, jaké se nám za toto rozhodnutí mohlo dostat,“ komentoval zisk Světové pivní pečetě Ing. Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba Hanušovice.

Na 30. ročníku Mezinárodního pivního festivalu (International Beer Festival Budweis) se soutěžilo o Zlaté pivní pečetě 2020 (Gold brewer’s seal 2020) celkem v 35 pivních kategoriích. Medailisté jednotlivých kategorií se následně ucházeli o cenu hlavní – Světovou pivní pečeť 2020 (World beer seal 2020). Novinkou letošního festivalu bylo prověření stanovených hodnot u všech vzorků nejen degustátory, ale i analytickým přístrojem. Hodnocení navíc probíhalo pod dohledem nejen Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ale i dalších certifikačních autorit jako TÜV SÜD Czech, Bureau Veritas nebo 3EC International.

Kromě českých a moravských pivovarů se zúčastnili např. také zástupci Slovenska, Německa, Švýcarska, Lichtenštejnska, Maďarska, Ruska, Ukrajiny, ale i z pivařsky exotičtějších destinací, jako je Brazílie nebo Tchaj-wan.

Budějovický národní pivovar Budvar tento týden uvádí na trh novinku ve své produkci. Svůj hořký ležák Budvar 33 začal stáčet i do lahví a plechovek a na trh ho posílá ve zcela novém designu.

Hořká třiatřicítka není v produkci českobudějovického Budvaru úplnou novinkou. Pivovar ji začal vařit loni na jaře. Volalo po ní obchodní oddělení i hospodští. „Kromě toho, že jsme cítili potenciál trhu, tak jsme chtěli ukázat, že Budějovický Budvar jako národní pivovar chce nabídnout mnohem širší portfolio než jeden ležák Budweiser Budvar Original,“ vysvětlil ředitel Národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.

Hodina Země je největší celosvětovou kampaní zaměřenou na zvýšení povědomí veřejnosti v oblasti klimatických změn. Je to mezinárodní akce, kterou inicioval Světový fond na ochranu přírody World Wildlife Fund (WWF), přičemž není vázána na pevné datum, ale organizuje se vždy v poslední březnovou sobotu. Letošní Hodina Země se koná v sobotu 28. 3. 2020 ve 20:30. Do akce se zhasnutím světel na 60 minut může zapojit doslova každý – občané, komunity, sídliště, města a obce, různé památky a atrakce. Zhasnutí světel vytváří symboliku společné odpovědnosti za budoucnost naší planety a vyzývá lidi, aby si uvědomili, že ke zlepšení může přispět každý z nás.

Jak přispívá ke zlepšení stavu naší planety Plzeňský Prazdroj? Mezi mnohými opatřeními, která jsou součástí naší strategie udržitelnosti, se nachází také snižování spotřeby energií. O této problematice jsme si popovídali se Stanislavem Hamarou, manažerem rozvoje výroby Plzeňského Prazdroje, který má na starosti investiční projekty a oblast udržitelného rozvoje v našich pivovarech.

Jakými konkrétními opatřeními se Prazdroj snaží snižovat spotřebu energií?
Opatření, kterými se snažíme v provozech naší společnosti snižovat spotřebu energií, je velké množství. Při nových investicích vždy zvažujeme energetickou náročnost a efektivnost kupovaného zařízení. Například investujeme do nových energeticky efektivnějších kompresorů pro výrobu stlačovaného vzduchu nebo do kotlů na zemní plyn s efektivnějším spalováním. Dále se věnujeme oblasti osvětlení, přičemž v interiérech i exteriérech zavádíme LED osvětlení s inteligentním řízením zapínání a vypínání pomocí senzorů a časovačů. Stejně při řízení velkých pohonů, které mají velkou spotřebu, používáme frekvenční měniče, které efektivně řídí náběhové křivky. Za zmínku stojí i zařízení na rekuperaci energie jako například ekonomizéry pro plynové kotle, které opětovně využívají teplo spalin. Zavádíme i úplné koncepční změny v technologiích jako je chlazení ledové vody s vyšší vypařovací teplotou chladiva. Kromě samotných opatření na snížení spotřeby energie klademe důraz i na osvětu mezi zaměstnanci. Cílem je, abychom si uvědomili, že eliminací plýtvání můžeme nejen výrazně ušetřit náklady ale zároveň pomoci i naší planetě.

Jakého největšího úspěchu jsme v této oblasti dosud dosáhli?
Obrovským úspěchem je, že i po více než 10 letech našeho snažení stále nacházíme nové a nové příležitosti k optimalizaci a úsporám energií. Faktem je, že nacházet nové úspory je stále těžší, ale také díky získanému know-how se nám to stále daří. Nedá se říci, že některé oddělení je lepší a některé horší. Je to společná práce všech, a to nejen v rámci pivovaru, ale především mezi pivovary. Zásadní je podpora sdílení zkušeností a postupů vedoucích k optimalizaci provozů.

Které provozy jsou v šetření energiemi nejúspěšnější a proč?
Je velmi těžké vypíchnout jeden konkrétní provoz, protože naše úspěchy jsou výsledkem práce všech našich pivovarů a všech týmů. Obecně mohu jako jeden z významných úspěchů zmínit dosažení úspor tepla o více než 30 %, které se nám podařilo dosáhnout v průběhu let 2010-2019. Lídrem ve snižování spotřeby energie, tepla či emisí je však každý z našich pivovarů nakolik patříme v této oblasti ke světové špičce a pokroků dosahujeme každoročně v každém z nich.

Jak v pivovarech monitorujete spotřebu energií a účinnost opatření k jejímu snížení?
V každém z našich pivovarů se nachází množství měřidel, které monitorují všechna oddělení a významné spotřebiče. Například plzeňský pivovar má až 500 měřidel spotřeby páry, elektřiny, vody a zemního plynu. Veškeré údaje o spotřebě průběžně revidujeme, a pokud by nastala významná odchylka, tak okamžitě hledáme příčinu problému a řešíme ji. Důležitost tohoto tématu potvrzuje i fakt, že energetika je součástí týdenních porad jednotlivých oddělení, manažerů závodů či technického ředitele, a navíc se každý týden koná i samostatná energetická porada. Účinnost opatření tedy nevyhodnocuje pouze na konci roku nebo měsíce, ale monitorujeme je neustále.

Budoucnost předpovědět nedokážeme, ale mohl byste nám prozradit alespoň plány a cíle Prazdroje v oblasti spotřeby energií na nejbližší roky?
Naše plány v oblasti úspory spotřeby energií jsou nadále ambiciózní. Cílem je snížení spotřeb energií našich pivovarů do roku 2025 o dalších 5 – 10 % v závislosti na jednotlivých pivovarech a snížení produkce emisí o 50 %. Tyto závazky jsou tvrdé, nicméně momentálně pracujeme na strategii a projektech, které nám umožní je splnit.

Můžeme se v této oblasti inspirovat nějakými úspěšnými opatřeními v pivovarech skupiny ABEG *?
Naší inspirací v rámci skupiny ABEG mohou být polské pivovary, které dosahují velmi dobrých výsledků v energetické účinnosti, a navíc už dnes využívají energii výhradně z obnovitelných zdrojů.

* Asahi Breweries Europe Group – skupina sdružující 11 pivovarů holdingu Asahi v pěti zemích v srdci Evropy, jmenovitě Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko

Pivovar Starobrno momentálně spolupracuje s Fakultní nemocnicí Brno. Dodává jí preformy, ze kterých se v pivovaru na speciální lince vyfukují, plní a balí PET lahve s pivem. Nyní preformy našly také jiné využití. Slouží na odběrových místech k uložení vzorků odebraných lidem s podezřením na nákazu COVID-19. Zatím pivovar nemocnici dodal 3 000 preforem.

Za nápadem stojí náměstek brněnské nemocnice profesor MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D. Ten před časem navštívil pivovar Starobrno, aby si ho prohlédl při veřejné exkurzi, jejíž součástí je i prohlídka PET linky. Po čase si vzpomněl, že preforma ze speciálního plastu se šroubovacím uzávěrem, navíc z nerozbitného materiálu, by se lékařům hodila při odběrech vzorků testovaných lidí.

Odběry do preforem Starobrna se nyní uskutečňují ve stanech před nemocnicí. „Prozatím jsme nemocnici předali prvních 3 000 kusů, do budoucna počítáme s dalšími dodávkami podle potřeby. Jsme rádi, že můžeme takto pomoci,“ uvedl ředitel pivovaru Starobrno Karel Honegr.

„Velmi mě potěšilo, že preformy ze Starobrna našly takové nečekané uplatnění. Jsem proto rád, že přispějeme k řešení současné složité epidemiologické situace doslova v první linii. Až vše pomine, rádi zdravotníky pozveme na prohlídku pivovaru,“ uvedl Milan Schramm, ředitel výroby a logistiky společnosti HEINEKEN ČR, do které Starobrno patří.

Starobrno pomáhá i dalším zdravotníkům. Dnes pivovar například poslal dodávku nealkoholických radlerů zaměstnancům Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.

České pivovary pokračují ve stáčení piva jen do lahví a plechovek. Sudy teď stojí stranou a neví se, na jak dlouho. S tím ale stojí a padá jejich další byznys. A ztráty.

„Zatím se pohybujeme v řádu vyšších jednotek nebo možná nižších desítek milionů korun každý týden,“ vyčísluje pro Seznam Zprávy ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák, o kolik peněz zatím v době karantény přišli. Není to jenom kvůli stopce na stáčení sudového piva. Stovky tisíc korun už stála dezinfekce a ochranné pomůcky.

„Ještě nedokážeme říci, co to udělá s hospodařením za tento rok. Export jde nad naše plány pro tento měsíc o nějaké drobné procento, prodeje do tuzemských obchodů také. Dokonce v baleném pivu překonáme loňský rok. Tím, že se ale zastavilo stáčení do sudů, přijdeme o sedmdesát procent objemu točeného,“ popisuje situaci šéf národního pivovaru.

Poslední výsledky byly pro Budvar rekordní: 1 680 000 hektolitrů piva i rekordní tržby. A druhý nejvyšší objem v historii firmy. „Zatím plánujeme letos tržby 5,7 miliardy korun a snad to vyjde, snad nám to export dorovná,“ doufá Dvořák.

Zatím ale jedna země za druhou zpřísňují opatření. Citelně je to už pro Budějovický Budvar znát na prodejích ve Velké Británii či v Rakousku. „Naopak třeba prodeje pro německý trh výrazně předčily naše očekávání, protože tam máme právě vysoký podíl baleného piva a tamní obchody se zřejmě snaží předzásobit před Velikonocemi,“ dodává Dvořák. Prodej baleného piva v cizině podle něj stoupl o osm procent a na domácím trhu přibližně o pět.

Zachraň zaměstnance!
Podobné starosti má majitel rodinného pivovaru v Humpolci Stanislav Bernard: „Ztrátu teď vůbec neřeším. Je jasné, že budeme těžce ztrátoví, ale to není na pořadu dne. My se čistě zabýváme tím, jak se bude vyvíjet naše cash flow. Většinu byznysu máme v restauracích, šedesát procent. To je pivo, které dělá ziskovost. Lahvové ziskové příliš není – vzhledem k podmínkám a cenám v supermarketech.“

Primární pro něj je udržet všech 240 zaměstnanců, které má v pivovaru a sladovně v Rajhradě u Brna. „My jsme fakt dlouhá léta budovali tým spolupracovníků, který je skvělý. Naším cílem je udržet všechny, nechceme propouštět,“ říká Stanislav Bernard.

Během následujících dnů ho čeká debata s pracovníky, kde a jak ušetřit na nákladech. Velkou část tvoří platy. U pivovaru a sladovny měsíčně vydá jen na mzdách patnáct milionů korun. „Různá oddělení mají různý motivační systém. Ty lidi, kteří nemůžou za to, že teď spadly drasticky prodeje, v tom nechceme nechat,“ doplňuje humpolecký pivovarník s tím, že i u nich kdo může, pracuje z domu. „Teď jsme měli poradu, kde se bavilo navzájem čtyřicet lidí on-line“, říká Bernard, který je současně čestným členem Českomoravského svazu minipivovarů.

A právě minipivovary jsou podle prezidenta svazu Jana Šuráně ohroženy ze sta procent. „Záleží jenom na ekonomické síle jejich majitelů, jak dlouho to vydrží. Důležité je také, kdo a jak bude hradit škody za znehodnocenou výrobu, kdo a jak bude sanovat další prokazatelné ztráty, tedy nájmy, energie, splátky půjček a tak dále. Když to zůstane jenom na podnikatelích, dle vyjádření ministryně Schillerové, můžeme očekávat spoustu levných minipivovarů k prodeji,“ uvedl Šuráň pro Seznam Zprávy.

Zachraň hospodu, podpoř chmelaře!
Ani v Plzeňském Prazdroji není propouštění někoho ze dvou tisícovek zaměstnanců na pořadu dne. Seznam Zprávám to potvrdil obchodní ředitel podniku Tomáš Mráz. I Prazdroj měl výsledky rekordní. Naposledy vytočil 7 230 000 hektolitrů piva. Komentovat, jak vysoký může nakonec účet za koronavirus být, zatím Mráz odmítá.

Zaměřuje se teď na ty, kterým dodával. Na hospody a restaurace. „S Českým svazem pivovarů a sladoven a s dalšími partnery, jako je Kofola nebo Makro, rozjíždíme iniciativu s názvem Zachraň hospodu (www.zachranhospodu.cz). Cílem je pomoci jim překlenout dobu, kdy musí být zavřené. Společně tak můžeme pomoci provozovnám překonat tuto nelehkou situaci, aby po skončení mimořádných opatření mohly opět rozjet své podnikání,“ říká obchodní ředitel Prazdroje. Jak vysvětluje, lidé si budou moci koupit voucher do své oblíbené hospody, který využijí poté, co se opět otevře.

A chrání si i své dodavatele. „Snažíme se také pomoci chmelařům, kteří se aktuálně potýkají s nedostatkem pracovníků na chmelnicích. Oslovujeme přes naše kontakty lidi, kteří jsou kvůli mimořádným opatřením bez práce, například z pohostinství, kteří by mohli a chtěli s pracemi na chmelnicích pomoci,“ dodává Tomáš Mráz.

Civilizace urvaná ze řetězu
Stanislav Bernard říká, že horší je nejistota. Hodně by prý pomohlo, kdyby se finálně doladily kroky státu na podporu zaměstnanosti či zrušení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. „Potřebujeme všichni vědět, na čem jsme a s čím počítat,“ vzkazuje z Humpolce.

Je přesvědčen, že něco takového se v době, v jaké teď žijeme, už muselo stát: „Naše civilizace byla jak urvaná ze řetězu, tlak na to vyrobit více a více, spousta výrobků je nekvalitních. Koupíte si to, chvilku to používáte, vydrží to s bídou do skončení záruky. To byla cesta do zdi, teď je otázka, jak se z toho poučíme. Nejpodstatnější je, abychom teď drželi za jeden provaz,“ říká.

Pivovar Zvíkov za den a půl vybral na crowdfundingové platformě Fundlift od investorů a štamgastů téměř dva miliony korun. Původně chtěl jen jeden, ale zájem o investici do jihočeského minipivovaru natolik předčil očekávání, že ještě v průběhu dne zvýšil emisi minidluhopisů na dva miliony korun, tedy dvojnásobek původně požadované částky. V pátek odpoledne mu do nové finální částky zbývalo posledních 220 tisíc.

„Jsme konzervativně založená firma a vždy podnikáme s rezervou. Jdeme si pro peníze, ale nejsme na suchu. Podporu chceme v této době jen jako rezervní polštář, přestože z něj budeme platit úrok,“ řekl spolumajitel pivovaru Josef Valenta. Emise je úročená šesti procenty ročně a je splatná v září 2022. „Kampaň Pivovaru Zvíkov je pozitivním impulzem, kdy vidíme, že se zástupci pivovaru v nelehké době obrátili na svou investorskou komunitu a ta se rozhodla je podpořit,“ uvedl ředitel Fundliftu Radek Musil. „Cílový objem kampaně na úrovni jeden milion korun byl od investorů získán za necelých 24 hodin a kampaň pokračuje dále. Přidalo se v tu dobu 97 investorů, často pravidelných návštěvníků pivovaru,“ podotkl. Kolem půl páté odpoledne bylo vybráno již 1,78 milionu.

Pivovar podnikatelů Michala Voldřicha a Josefa Valenty od Orlické přehrady se sedmnáctimilionovými tržbami pro peníze na Fundlift přišel již počtvrté. Také v minulých kampaních poptávka po minibondech ze Zvíkova převýšila nabídku. Malé pivovary se kvůli uzavření hospod a nouzovému stavu ocitly ve složité situaci. V sudech a tancích jim totiž zůstalo velké množství piva. Parta kolem středočeského pivovaru Kytín proto přišla s iniciativou Zachraňme pivo. Ta aktuálně v on-line nabídce sdružuje nabídky přebytečných zásob zlatavého moku od 77 minipivovarů.

„Nemáme velkou stáčecí linku, která vychrlí tisíce lahví denně. Prodat všechno v lahvích u nás prostě nejde. Nicméně jsme strašně rádi, že máme alespoň nějakou práci. Zákazníci se k nám zachovali skvěle, objednávají pivo přes internet a drží nás nad vodou,“ sdělil Adam Matuška, spoluvlastník Pivovaru Matuška z Broum na Křivoklátsku. Podle Valenty ze Zvíkova je však nutné již nyní myslet na to, co přijde po ukončení současných mimořádných opatření. „Pivo ve sklepě nás trápí nejméně. Nejhorší by bylo otevřít restauraci a nemít co čepovat,“ dodal. Na stáčení piva do lahví a plechovek místo do sudů přešly kvůli uzavřeným hospodám též velké průmyslové pivovary Budvar, Bernard nebo Radegast.