Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj má za sebou další úspěšný rok. Na tuzemském trhu loni prodal 7,23 milionu hektolitrů piv, což mírně převyšuje i úroveň dosud rekordního roku 2018. I navzdory horšímu počasí se mu díky novinkám zejména ve velmi populárních kategoriích ležáků a nealkoholických piv dařilo překonat loňské výsledky. Spotřebitelé také slyší na zvyšování kvality služeb a prostředí v hospodách a obchodech, Prazdroji se daří nabídnout jim lepší zážitek.

Ležáky se těší stále vetší oblibě, dokládají to jednak prodeje tradičních variant, ale zejména velký úspěch předloňské novinky z produkce Prazdroje – Gambrinusu 11. Ten je dodávaný pouze v čepované podobě a rychle se zařadil po bok nejprodávanějších ležáckých značek, kterými tradičně jsou Pilsner Urquell a ležáky od pivovarů Kozel i Radegast. Celkově značka Gambrinus rostla o 7 %. Z ležáků loni zaznamenaly vysoký růst na tuzemském trhu i Radegast (celkově meziročně +13 %).

Celkově Plzeňský Prazdroj předčil výsledky předchozího roku o necelé procento. „Jde ale o velmi dobrý výsledek, zvláště pokud si uvědomíme, že vloni nám nepřálo počasí tak, jako v předchozím roce s rekordně dlouhým a teplým létem,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prazdroji se dařilo i v prodeji nealkoholických piv a ciderů. Prodeje Birellu se loni zvýšily o 18 % a tato značka byla nejrychleji rostoucí z celého portfolia Prazdroje. Úspěšný byl zejména ochucený Birell, v této kategorii Prazdroj každý rok přichází na trh s novou variantou. „Úspěch Birellu je důkazem, že s aktivním životním stylem roste i poptávka zákazníků po nealkoholických nápojích vyráběných výhradně z kvalitních přírodních surovin. Nabídku v této oblasti stále rozšiřujeme a kromě balených nealkoholických piv zvyšujeme prodeje základní i ochucené verze Birellu v čepované formě. Čepovaný Birell je stále populárnější, a to i mimo letní měsíce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Dnes již téměř každé desáté pivo z Prazdroje nese tuto značku. Dařilo se také ciderům, a to zejména díky zájmu zákazníků o nové příchutě Frisca.

Prazdroj jako jeden z mála tuzemských výrobců loni mírně vylepšil prodeje v hospodách. Vrací se mu tak podpora, kterou jim dlouhodobě věnuje. Ve svých programech se zaměřuje především na zlepšování zážitku pro spotřebitele, na péči o pivo a kvalitu jeho čepování a zlepšování prostředí. Jen v loňském roce inicioval úpravy interiérů u 430 hospod, dalším pomohl s úpravami venkovních prostor a celkem pomohl proměnit k lepšímu zhruba 600 provozoven. Prazdroj kromě toho podpořil i 886 vesnických hospod, kterým pomohl například s vybavením, školením personálu, ale radí jim třeba i jakými společenskými akcemi přilákat zákazníky. Že se toto úsilí Prazdroji vyplácí, dokládají čísla. Prazdroj loni v hospodách a restauracích zvýšil prodeje piv o více než jedno procento.

I v obchodech se Prazdroj soustředil na investice do zlepšování nákupního prostředí. Plzeňský Prazdroj spolupracuje se vsemi velkými zákazníky na Českém trhu, ale i s malými venkovskými prodejnami. V rámci zvyšování hodnoty kategorie vytváří přehlednější pivní sekce s novými typy přehledných regálů a zlepšuje navigaci pro spotřebitele v jednotlivých prodejnách. „Díky tomu se zkracuje doba nákupu a zvyšuje se spokojenost nakupujících, což jasně ukazují všechny naše průzkumy i zpětná vazba od obchodníků,“ říká Tomáš Mráz. Nové uspořádání pivních sekcí má již více než 1100 prodejen. Prodeje v obchodech se loni i tak mírně snížily, kde jedním z důvodů byl plánovaný konec výroby piva Gambrinus v PET lahvích, následovaný značkou Radegast, kterým se rozhodl Plzeňský Prazdroj snižovat svůj dopad na životní prostředí a minimalizovat množství nově vyrobeného plastu.

Společně uvařené pivo nestačí. Teď Budějovický Budvar spolu se svými partnerskými minipivovary a známými umělci vytvořil i sérii pivních podtácků.

V rámci série večerů Sedm + 1 představí v průběhu letošního roku v pražském Vnitroblocku pivní styly a chutě, které leckdo ani nezná. Právě tento holešovický podnik zařadil nedávno britský list Guardian mezi ty, kam musejí turisté během pobytu v hlavním městě zavítat. Pražská čtvrť podle něj patří mezi těch deset nejvíc cool v Evropě, ačkoliv řada obyvatel českého hlavního města si stěžuje na její gentrifikaci.

Faktem je, že jen s klasickým ležákem už pivaře v Holešovicích nikdo příliš neohromí. Zkratky jako IPA, APA, nebo dokonce takzvané kyseláče si už našly mezi Čechy řadu příznivců. A právě tomu jde národní pivovar naproti. „Náš zákazník je dnes náročný. Zajímá ho, jaké pivo pije. Z jakých je surovin a odkud ingredience pocházejí,“ říká marketingová manažerka Budvaru Markéta Ježková.

Server E15 s kamerou navštívil úvodní večer série Sedm + 1. Podívejte se na videoreportáž, jak vznikal design osmi pivních podtácků pro osm pivovarů.

V hospodách a restauracích se loni vypilo podle neoficiálních odhadů o pár procent piva méně, což v přepočtu dělá zhruba padesát milionů půllitrů. Vzhledem k rozdělení trhu se o ušlé půllitry musí dělit minimálně někteří z těch velkých. Rozestupy mezi nimi jsou ale poměrně podstatné, takže žádné přeskládávání míst v žebříčku nehrozí.

Plzeňský Prazdroj, s velkým odstupem jednička na trhu, hlásí, že loni prodal v tuzemských hospodách a restauracích zhruba o procento více než loni. Nárůst prodejů uvádí i třetí podle velikosti, společnost Heineken, ale bez konkrétních čísel a toho, kolik dělá z růstu domácí trh a v rámci něho restaurace. Čtvrtý Budvar mluví o celkovém růstu tržeb, prodeje v Česku mu zůstaly zhruba stejné jako v roce 2018.

Dvojka na trhu, Pivovary Staropramen, zatím výsledky neuvádějí vůbec a vývoj označily za „stabilní“. Podle vlastního vyjádření se daří i pátému v žebříčku, Pivovarům Lobkowicz. Ve vyjádření pivovarů je třeba rozlišovat několik věcí, protože každý vypíchne to nejlepší číslo, často nesrovnatelné s dalšími.

Hlavní rozdíl je v uvádění prodejů a tržeb. Tržby, tedy příjmy v korunách, rostly všem velkým hráčům, zatímco prodeje počítané v litrech byly plus minus stejné nebo horší. Důvod je ten, že pivo jednak zdražovalo a jednak se spotřebitelé přesouvají k těm dražším verzím.

Klíčové jsou obchody
„Loni podle našeho vnímání na trhu klesla spotřeba piva, protože nebyla tak dlouhá a teplá sezona jako předchozí rok 2018, který byl rekordní. Pro nás byl ale loňský rok pozitivní, prodali jsme i přes negativní vlivy počasí zhruba stejně piva,“ uvádí obchodní šéf Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Stejně jako pro většinu dalších velkých pivovarů, i pro Prazdroj jsou nejdůležitějším odbytištěm obchody. Hospody dělají přibližně 40 procent prodejů. Celkově pivovar vylepšil výsledky předchozího roku, označovaného jako rekordní, o necelé procento. „Do hospod jsme prodali více piva než v roce předchozím, o 1,25 procenta,“ dodává Tomáš Mráz s tím, že dramaticky překročily jejich očekávání prodeje čepovaných ochucených nealko piv a pak Gambrinus 11, která se po testování v roce 2018 loni rozšířila do všech hospod.

Pivovary Staropramen zatím výsledky nezveřejnily, a proto podle mluvčí Denisy Mylbachrové nemohou komentovat ani to, zda u nich došlo k poklesu. „Loňský rok hodnotíme jako stabilní,“ uvádí pouze. Už ve výroční zprávě za rok 2018 ale zmiňují, že vývoj prodejů pokračuje v trendu posledního desetiletí, kdy dochází k poklesu v oblasti gastronomie a rostou prodeje v obchodních řetězcích.

Třetí největší pivovar, společnost Heineken, hlásí za loňský rok nárůst prodejů a podle mluvčí vychází především z domácího trhu. „Za zmínku určitě stojí loňské výsledky Krušovic, kde produkce vzrostla o čtrnáct procent, značka Heineken narostla o 32 procent a naše nízkoalkoholické a nealkoholické nápoje vzrostly o 59 procent v čele se Zlatopramenem 0,0 Radler,“ popisuje mluvčí Dita Vašíčková. O jaké šlo konkrétně nárůsty prodejů a kolik z toho dělají hospody, pivovar neuvedl.

„Z pohledu historických trendů se jednalo o jednu z nejslabších sezon, hlavně kvůli počasí. Slabý byl hlavně květen i letní měsíce. Nicméně za celý rok 2019 se nám podařilo na domácím trhu zvýšit tržby,“ potvrzuje i šéf Národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Podle něj jejich domácí prodeje jak v restauracích, tak v obchodech zůstávaly víceméně na úrovni předcházejícího roku. Tržby ale v obou segmentech vzrostly. Budvar je s tržbami zhruba 2,8 miliardy korun za loňský rok čtyřkou na trhu. Patří tradičně k velkým exportérům, předloni šlo na vývoz 66 procent jeho produkce.

Spokojený je i pivovar Lobkowicz. V tuto chvíli můžeme říci, že si držíme stabilní pozici v případě exportu a na domácím trhu v segmentu prodeje našich výrobků v obchodech. Pokud jde o prodeje v restauracích, tam jsme mírně ztráceli, nicméně toto je aktuálně všeobecný trend v pivovarnictví, uvádí za Lobkowicz Martina Husková.

U menších pivovarů byla situace podobná. Například Rodinný pivovar Bernard zvýšil loni výstav o pět procent, přičemž šedesát procent z toho prodá právě v sudech. Benešovskému Pivovaru Ferdinand rostly hlavně lahve na export, sudové pivo šlo nahoru asi o 1,5 procenta. Dobrá zpráva pro pivovary je, že i přes mírný pokles spotřeby piva na domácím trhu, připisovaný vrtkavému počasí, se Češi čím dál více přiklánějí k dražším a vícestupňovým pivům. Ty pro pivovary znamenají vyšší marži.

Silnější piva, vyšší marže
„Sledujeme dlouhodobý pokles desetistupňové výčepní kategorie, naopak ležáky rostou,“ uvádí Tomáš Mráz za Prazdroj. V roce 2018 dělaly ležáky podle dat Svazu pivovarů a sladoven lehce přes půlku trhu. Takzvaná výčepní piva, desítky tvořily 45 procent. Podle Mráze je to podobné jako u potravin, lidé nebudou jíst nebo pít více, ale kvalitněji.

Úplné vymizení desítek ale čekat nelze. Pivovary navíc i v tomto směru experimentují. Prazdroj například nyní začíná po loňském testování prodávat na celém trhu pivo Ratar, které patří do kategorie lehčích piv, ale chuť má mít plnou jako klasická dvanáctka.

Lehký pokles u výčepního piva cítí i Heineken. „V současné době jsou nejsilnější ležáky a nejrychleji rostoucí jsou nealkoholická ochucená piva,“ potvrzuje za pivovar Dita Vašíčková.

Jen si to představte – zdoláváte divokou krajinu Slovinska a obdivujete jeho krásy. Údolí lemují skalní masivy, vinice i pastviny, na kterých se spokojeně pase dobytek. Konečně přicházíte do civilizace. Malebné náměstí obklopují typické domky, které se mohou pochlubit původní architekturou. Najednou se před vámi zjeví podivná fontána. Mhouříte oči před odlesky rozpáleného kovu. Něco je tady jinak. Z fontány se totiž nevalí voda, ale zlatavý mok, který tak nápadně připomíná…pivo! Fata morgana? Nikoli! Vítejte ve městečku Žalec, kde v roce 2016 otevřeli první pivní fontánu na světě.

Pocta vyhlášené chmelařské oblasti
Netradiční pivní fontána Green Gold (Zelené zlato), která po právu přilákala pozornost médií i cestovatelů z celého světa, má připomínat bohatou tradici pěstování chmele v této části Slovinska. Na její výstavbu bylo potřeba 350 000 euro, což rozhodně není zanedbatelná částka. Polovina nákladů šla z rozpočtu města, druhou polovinu uhradili soukromníci a veřejné dary. Cílem netradiční atrakce bylo přilákat do oblasti více turistů a vzdát hold tradici pěstování chmele v oblasti Dolního Savinjska.

36 000 pivařů během dvou měsíců
K samotné realizaci pivní fontány ale málem vůbec nedošlo. Proti jejímu postavení totiž protestovali jak místní, tak někteří radní. Média navíc upozorňovala na to, že fontána bude podporovat spotřebu piva a alkoholismus. Odpůrci byli ale nakonec přehlasování a první návštěvník tak mohl pivo z veřejné fontány ochutnat přesně 6. září 2019. A zpráva o městské fontáně, ze které neteče voda, ale pivo se poměrně záhy rozkřikla. Za dva měsíce od otevření fontána napojila přes 36 000 návštěvníků!

Pivo je zdarma, ale…
Že vaše fantazie pracuje na plné obrátky? Ta naše pracovala taky. Do chvíle, než jsme zjistili, jak pivní fontána v reálu funguje. Ve skutečnosti totiž nejde o zázračné místo, kde by teklo pivo proudem, nýbrž o šest mini-píp, kde si návštěvníci sami čepují pivo do speciálních kryglíků. Ze sedmé pípy teče voda, ve které si po každé ochutnávce pivního speciálu kryglík opláchnete. Pivo je ve své podstatě zdarma. Co ale zdarma není, je sklenice, bez které si zlatavý mok bohužel nenačepujete.

Očipované sklenice
Sklenice je totiž opatřená čipem, který přesně počítá, kolik piva jste si už natočili. Za poplatek 6 nebo 8 eur si lze natočit do kryglíku až 6 druhů piva. Ochutnat tak můžete jak tmavé, tak světlé, polotmavé, medové, filtrované či nefiltrované pivo, jehož základ tvoří chmel ze Sávské doliny. Nutno podotknout, že jde o piva z regionálních minipivovarů, která se každý měsíc mění, takže máte po jejich vypití blažený pocit nejen kvůli množství alkoholu v krvi, ale především pro to, že jste podpořili malé podnikatele a místní ekonomiku.

Správné načasování a pivo (doopravdy) zadarmo
Na závěr pro vás máme jednu dobrou zprávu. Pokud vychytáte správný termín, můžete si u fontány načepovat místní pivní speciály zcela zdarma. Pivo tady totiž bezplatně čepují během koncertů, festivalů nebo veřejných oslav. Jinak je fontána otevřena každý den od 10:00 do 21:00, a to od dubna do konce října. Na závěr doplníme, že Slovinci za Čechy v pití piva notně zaostávají. Zatímco průměrný Čech vypije ročně asi 141 litrů zlatavého moku, průměrný Slovinec „jen“ osmdesát litrů, což ho řadí do druhé desítky světového žebříčku, jemuž Češi už mnoho let vévodí. Proto nás zaráží – proč něco podobného nefunguje i u nás?!

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. V dalším díle seriálu Retro mají čtenáři možnost podívat se na vývoj papírových etiket pivovaru ve Velkých Popovicích. Konkrétně se jedná o dobře známou značku Velkopopovický Kozel.

Pivo se podle internetových zdrojů může pyšnit nejprodávanější českou značkou piva ve světě. Celkem se prodává ve třiceti zemích světa.

Pivní etikety. Pro někoho jen bezcenný kousek papíru nalepený na lahvi s chmelovým mokem s údaji o výrobku. Pro jiné kus historie, vzpomínek a cenný artefakt. V dnešním díle seriálu Retro, který redakce Deníku pro vás čtenáře připravuje, vám dáme možnost podívat se na vývoj papírových etiket jednoho z nejstarších pivovarů na našem území - Královského pivovaru Krušovice.

Jedná se o pivní etikety, které jste mohli na pivních lahvích vídat od padesátých let minulého století až téměř do současnosti. Mezi nimi je také „speciální” etika, která byla využívána od roku 1991 na lahve s tradičním českým chmelovým mokem směřující do Spojených států amerických. Zde zveřejněné pivní etikety jsou pouze výběrem, v některém z dalších dílů seriálu Retro se určitě k etiketám krušovického pivovaru vrátíme.

Pivovarnictví již není ryze mužským světem jako v minulosti. Dokládají to data Plzeňského Prazdroje. Více než třetinu jeho zaměstnanců (35 %) tvoří ženy a téměř stejné zastoupení mají i ve vedoucích pozicích.

„Ženy mají v Prazdroji nejen velmi dobré předpoklady pro pracovní uplatnění, ale naše data dokazují, že i stejné možnosti seberealizace a pracovního postupu jako muži. Ženy nyní tvoří 34 % vedoucích pracovníků,“ říká manažerka firemní odpovědnosti Plzeňského Prazdroje Monika Matyáštíková. Prazdroj údaje uveřejňuje v souvislosti s Mezinárodním dnem žen, který si svět každoročně připomíná už od roku 1909.

Prazdroj dlouhodobě vychází vstříc svým zaměstnancům a pomáhá jim sladit jejich profesní a osobní život. Oceňovaným benefitem je například příspěvek ve výši až 6 000 Kč měsíčně na předškolní vzdělávání pro rodiče, kteří se chtějí vrátit z rodičovské dovolené dříve. Stejně tak Prazdroj vychází vstříc rodičům i z hlediska flexibility práce. Převážně matky malých dětí často využívají práci z domova, zkrácené úvazky nebo pružnou pracovní dobu.

Těmito programy Prazdroj podporuje diverzitu týmů a slaďování pracovního a soukromého života, což zvyšuje atraktivitu na trhu práce. Nejvíce žen pracuje v Prazdroji v oblastech financí, lidských zdrojů, korporátní komunikace a firemní odpovědnosti. Významné zastoupení mají ženy ale také na některých pracovištích, které si lidé spojují spíše s muži – ve vlastní výrobě piva nebo logistice. I zde pak často zastávají vedoucí pozice.

„Pivo není jen mužskou doménou a práce přímo v pivovaru také ne. Například manažerkou řízení balení produktů v pivovaru ve Velkých Popovicích je Veronika Sotolová, technoložkou, která má na starosti celý proces výroby piva od příjmu surovin až po jeho kvašení, Jana Šťastná. A jmenovat bych mohla dále. Co je ale skvělé, že některé ženy s našimi pivovary spojily i celou svou profesní dráhu. Nejdéle zaměstnanou ženou u nás je Alena Švábková, která pracuje v plzeňském pivovaru již úctyhodných 49 let, nyní na pozici skladnice,“ uvádí Monika Matyáštíková. Celková průměrná délka zaměstnanosti v Plzeňském Prazdroji je přitom 11,2 let.

Zvýšit imunitu populace prostřednictvím potravin a nápojů, které obsahují léčivé a cíleně pěstované bylinky je ambicí projektu „České bylinky pro nové potraviny podporující zdraví populace“. Význam projektu přitom roste mimo jiné i v souvislosti s expanzí koronaviru, jemuž oslabený organismus snáze podléhá.

Na projektu spolupracuje několik tuzemských výzkumných ústavů, mimo jiné Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) a Výzkumný ústav potravinářství Praha (VÚPP). Již dnes má přitom konečný spotřebitel k dispozici některé konečné produkty, jako je světlý ležák Kamenický Galus 11 obsahující výluh z kořene kozince blanitého, vyvinutý ve spolupráci VÚRV a pivovaru Kamenice nad Lipou. Jde o nefiltrované a nepasterizované pivo, které má mimo jiné také příznivě působit na kardiovaskulární systém a normalizovat krevní tlak.

Zmiňovaný kozinec blanitý je jeden ze zhruba 3 000 druhů kozince, který ale neroste v ČR. Kozinec blanitý obsahuje látky, které zpomalují buněčné stárnutí aktivací enzymu telomeráza. Tomuto enzymu se přitom přezdívá „enzym nesmrtelnosti“, což samozřejmě úplně neplatí. Skutečností ale je, že stárnutí buněk s procesem stárnutí jako takového přímo souvisí.

Zatímco ve většině oborů firmy příliš nespolupracují, v pivovarnictví to je jiné. V poslední době se objevil trend, kdy výrobci piva přijdou s recepturou na nějaký speciál a vyrobí jej společně. Nejčastěji jde o kooperaci minipivovarů, ale objevují se i případy, kdy jdou do podobné iniciativy i ti největší hráči na trhu.

Jedním z příkladů, v tomto případě dokonce přeshraničním, je čižický Pivovar Bizon, který spojil síly s německým pivovarem Nikl-Bräu z Pretzfeldu. Sládci Jaroslav Rous a Mike Schmitt připravili kooperační várku černého piva s názvem Štammgast. Jde o unikátní pivní recepturu, která zahrnuje lokální suroviny obou pivovarů – žatecký poloraný červeňák použitý v kombinaci s bavorským chmelem Spalt select a slady ze Záhlinic a Bamberka.

Výsledkem je černý dvanáctistupňový ležák, který kvasil tradiční cestou v otevřené prostorově chlazené spilce. Zajímavostí je, že nechutná sladce jako většina ostatních černých ležáků, proto mu přijdou na chuť i konzervativnější pivaři. To byl ostatně cíl spolupráce obou sládků.

„Moc se nám líbí myšlenka přeshraniční spolupráce. Pivovarnictví má u nás i v Horních Francích dlouhou historii, ze které jsme čerpali při sestavování receptu,“ hodnotí Robert Beneš, majitel Pivovaru Bizon. Název Štammgast byl zvolen proto, aby mu porozuměli lidé na obou stranách hranice.

Štammgast je jednorázová exkluzivní várka piva, které je pouze 900 litrů. Jedna polovina poputuje do Německa, druhá zůstane u nás v Česku.

Společně vaří Raven i Zhůřák
Velmi aktivní jsou v tomto směru plzeňský minipivovar Raven a zhůřský Zhůřák. Kromě několika společných počinů, jako bylo třeba silné pivo Zhůřák-Raven Gunk Galore, jejich sládci pravidelně navazují kontakty s kolegy z celé republiky.

Zhůřák třeba spolupracoval s oblíbeným létajícím pivovarem Bad Flash na výročním pivu 5th Anniversary Triple IPA. Raven uvařil s BeerLabem ochucené jahodové Pilsener Weisse Strawberry Edition. Aktuálně má tento pivovar ve své hospodě na čepu šestnáctistupňovou Breakfast IPA, na níž se podílel pivovar Chroust. Do spolupráce s malými pivovary se pustila i jednička na českém pivovarském trhu Plzeňský Prazdroj.
Zatímco ještě před pár lety se jeho zástupci na nárůst počtu menších výrobců dívali spíše s despektem, v poslední době je všechno jinak. Během dvou let už vznikla tři piva, na kterých se plzeňský gigant podílel s nějakým minipivovarem. Navíc vůbec poprvé v historii malé provozy pozval i na tradiční oslavy uvaření prvního ležáku plzeňského typu Pilsner Fest.

Pivo na počest vzniku republiky i nosorožců
Všechno začalo před dvěma lety, kdy Plzeňský Prazdroj a Pivovar Matuška připravily ke 100. výročí založení Československé republiky speciální ležák, který nesl název První. Vznikl z iniciativy sládků obou pivovarů a k jeho výrobě byly kromě českého chmele použity i dvě chmelové odrůdy vyšlechtěné v USA.

Oba pivovary tak symbolicky vzdaly dík Spojeným státům americkým, které se významně zasloužily o vznik demokratického státu Čechů a Slováků.

Úzká spolupráce mezi velkým a malým pivovarem při výrobě piva byla tehdy v tuzemsku něčím naprosto novým. „K této spolupráci nás inspirovala odvaha a nadšení lidí před vyhlášením nezávislosti našeho státu, kdy se nebáli jít do něčeho nového. I my jsme se pustili do něčeho, co je na našem trhu jedinečné a nové, spojili jsme síly, vymysleli recepturu a připravili ležák První,“ uvedl majitel a sládek stejnojmenného pivovaru z Broum Martin Matuška.

Vzhledem k převážně kladným ohlasům se Prazdroj rozhodl v prolamování bariér pokračovat a v loňském roce se do společného vaření pustil už dvakrát. Nejprve šlo o výrobu ležáku s parním pivovarem Hauskrecht. Na něj padla volba i proto, že se emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a Petr Hauskrecht znají ze studia na stejné střední potravinářské škole.

„Vašek Berka maturoval, když jsem byl ve druhém ročníku. O to víc mě překvapilo, že si mě pak vybavil, když jsme se před mnoha lety začali potkávat na společných pivovarnických akcích,“ vzpomíná Petr Hauskrecht. A Václav Berka se přidává: „Petra jsem poznal jako jednoho z největších pivovarských expertů. Hlavní předností, kterou na něm oceňuji dodnes, je jeho spojení teoretických znalostí se selským rozumem, lidským přístupem a schopnost realizovat kroky, které byly a jsou novátorské,“ uvádí Václav Berka.

Třetí pivo pak přispělo na dobrou věc, a to na záchranu nosorožce bílého severního.
Plzeňský pivovar navařil spolu s pivovarem Safari, který sídlí přímo v areálu safari parku ve Dvoře Králové nad Labem, nápoj African Coffee Stout. „Část výtěžku z prodeje putovala na záchranu kriticky ohroženého nosorožce. Na světě žijí poslední dvě samice tohoto druhu, které patří právě královodvorské zoo,“ vysvětluje sládek Safari pivovaru Jan Kylberger, kterého s Prazdrojem nespojuje jen tato netradiční spolupráce. V plzeňském pivovaru se totiž kdysi vyučil.

Posílit pozici na domovském Smíchově si chtějí Pivovary Staropramen. V sousedství Potrefených hus nebo Naší hospody otevřou do června svůj první podnik zaměřený více na mladé lidi. „Koncept budeme testovat, uděláme jeden dva a uvidíme,“ řekl deníku E15 nový ředitel Staropramenu Zdenek Havlena.

Do vývoje nového konceptu pivovar investoval několik milionů korun. „Bude hodně zaměřený na pivní speciály,“ dodává Havlena s tím, že další zařízení by mohlo vzniknout mimo Prahu. Firma tak reaguje na konkurenci a trend: třeba Plzeňský Prazdroj loni pro mladší zákazníky otevřel hospodu Pilsnerka na pražské Národní.

Hospoda pro mladé se přitom od té tradiční liší podle obchodního ředitele Prazdroje Tomáše Mráze především interiérem. „Vzdušnost, tvarová čistota, důraz na kvalitní materiály a novátorské využití klasických tvarosloví z pivovarnictví vytváří moderní fúzi a unikátní vzhled,“ vysvětluje.

Podobnou cestou jdou i menší pivovarnické skupiny jako Gourmet Invest, kterou buduje bývalý šéf útvaru obnovitelných zdrojů polostátního energetického koncernu ČEZ Martin Pacovský.