Novinky a zajímavosti ze světa piva

Litovelský pivovar po dvou týdnech obnovuje provoz. Zdraví zaměstnanců podle ředitele v žádném případě ohroženo nebude.
Článek

Když před téměř dvěma týdny uvalili hygienici na Litovel karanténu, tamější pivovar okamžitě rozhodl o přerušení provozu. Jednalo se o preventivní opatření, které mělo primárně ochránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Po čtrnácti dnech uzavření v pondělí pivovar znovu obnoví distribuci lahvového piva. Řidiči budou jezdit z oblasti ven a následně se do ní s prázdnými auty vracet, na karanténu nehledě. Někteří z nich mají právě proto obavy.

„Nepřipadá mi v pořádku, že se dá tímto způsobem obejít karanténa. Samozřejmě rozumím, že se pivovar pokouší nějak fungovat, ale tímto způsobem to nejde,“ myslí si jeden z řidičů, který si ale nepřál zveřejnit jméno. Všichni, kteří nejsou v domácí karanténě, musí podle něj od pondělí nastoupit do práce. Odmítnout nemůžou. „Řekli nám, že se nemáme čeho bát a že odmítnout nástup nemůžeme,“ uvedl šofér.

„Jsme konzervativně založená firma a vždy podnikáme s rezervou. Jdeme si pro peníze, ale nejsme na suchu. Podporu chceme v této době jen jako rezervní polštář, přestože z něj budeme platit úrok,“ řekl spolumajitel pivovaru Josef Valenta. Emise je úročená šesti procenty ročně a je splatná v září 2022. „Kampaň Pivovaru Zvíkov je pozitivním impulzem, kdy vidíme, že se zástupci pivovaru v nelehké době obrátili na svou investorskou komunitu a ta se rozhodla je podpořit,“ uvedl ředitel Fundliftu Radek Musil. „Cílový objem kampaně na úrovni jeden milion korun byl od investorů získán za necelých 24 hodin a kampaň pokračuje dále. Přidalo se v tu dobu 97 investorů, často pravidelných návštěvníků pivovaru,“ podotkl. Kolem půl páté odpoledne bylo vybráno již 1,78 milionu.

Spousta jeho kolegů má přes padesát let, on sám má strach hlavně o své přátele a rodinu. Doma má dvě malé děti. „V žádném případě je nechci nakazit. V autě navíc jezdíme ve dvou, což pravděpodobnost nákazy zvyšuje,“ zmiňuje. Pivo podle něj není životně důležité a za takový risk nestojí. „Pochybuji, že opatření, která pivovar zavede, budou dostatečná, aby se nákaza dál nešířila,“ uzavřel řidič.

Ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček však obavy nemá. Zdraví zaměstnanců je pro něj na prvním místě, jako potravinářská firma měl ale pivovar hygienické standardy vždy velmi vysoko. V návaznosti na současnou situaci navíc přijal další přísnější opatření. Do obnovení provozu bude navíc zapojen jen minimální počet zaměstnanců. „Naším hlavním zájmem je teď minimalizovat negativní dopady současné situace na zaměstnanost. To se netýká jen našich zaměstnanců, ale i dodavatelů, obchodních partnerů a obyvatel obecně,“ řekl Hyneček. I samotné pracovníky už podle něj zajímá, kdy se provoz pivovaru obnoví.

Na pondělí provozovatelé plánují znovuzahájení distribuce lahvového piva, v průběhu týdne pak chystají spuštění stáčírny lahví. Samotná výroba piva bude dle Hynečka až posledním krokem, vše je potřeba konzultovat s krajskou hygienickou stanicí. Ta v obnovení provozu nevidí problém. „Znovuotevření podniků v těchto oblastech posuzujeme a stanovujeme podmínky provozu tak, aby nedošlo k ohrožení,“ sdělili hygienici. Pivovar tak po čtrnáctidenní pauze může znovu otevřít.

České pivovary Pilsner Urquell a Budějovický Budvar přestaly točit pivo do sudů, zvyšují tak výrobu piva v lahvích a plechovkách.

Tím se sníží ztráty v důsledku nedostatečného prodeje piva v sudech na vývoz a pro potřebu v Česku, které je světovým lídrem ve spotřebě na obyvatele. Nikdo neví, kdy se hospody otevřou. Většina sousedních zemí udělala totéž a uzavřela je, takže vývoz se změnil ze sudů piva na láhve a plechovky, řekl Petr Kofroň, manažer Pilsner Urquell, patřící do japonské skupiny Asahi. Výroba piva v láhvích a výrobní linky na plechovky fungují plnou rychlostí. Doufáme, že si je naši zákazníci koupí, když musí sedět doma – dodal.

České orgány zavedly jedno z nejpřísnějších omezení v Evropě k zastavení šíření koronaviru. Pokles poptávky v zemi se 141 litry piva na osobu ročně je v tomto odvětví silně znát. Prahu a další města navštěvovali také hodně žízniví turisté. Tento výpadek je také hodně znát.

Češi pijí více točeného piva než jiné národy, takže malé pivovary žijící z prodeje točeného piva pociťují uzavření hospod zvlášť špatně. Pro některé to může mít vážné existenční důsledky.

Státní Budějovický Budvar přestal točit pivo do sudů, ale jiné větší objednávky piva mu umožnily otevřít linky pro plnění lahví a plechovek – řekl ředitel Petr Dvořak. Dvořák a jiní věří, že Češi budou chtít nadále pít pivo v hospodách a na zahrádkách, když budou otevřeny, ale bude zajímavé, kolik majitelů těchto provozů bude po dlouhé přestávce pokračovat v byznysu.

Minipivovaru v Lomnici nad Popelkou klesl kvůli omezením vyhlášeným vládou prodej piva o 80 procent. Část piva ležícího v tancích půjde pryč. Zda lze za to žádat odškodné, se přou politici a právníci.

Minipivovar v Lomnici nad Popelkou má teď v tancích asi 10 tisíc litrů piva. V normálním provozu by se už stáčelo do sudů, kvůli mimořádným opatřením se ale pivo do uzavřených restaurací neprodá. Za dva až tři měsíce se přitom zkazí.

„Prodeje piva nám klesly o osmdesát procent. Největší část je přitom v sudech, pro které není kvůli uzavření hospod odbyt. Pokud se pivo během dvou nebo tří měsíců nerozprodá, tak ho budeme vylévat,“ říká ředitel minipivovaru Jan Pazderský.

I kdyby se začalo sudovat hned po znovuotevření restaurací, stejně se velká část produkce zkazí. Právě v takových případech by ale měl podnikatelům podle názoru řady právníků vyjít vstříc stát.

„Podle zákona o krizovém řízení nahradí stát škody. Společně s dalšími advokáty teď řešíme, zda se bude hradit i ušlý zisk,“ popsal už dříve Seznam Zprávám právník Jakub Dohnal z advokátní kanceláře Arrows.

Týkat by se to mělo nejen restaurací nebo pivovarů, ale všech firem, které prokážou příčinnou spojitost škod s opatřením vlády. To znamená, že by se měly proplácet zásoby, které se zkazily, ale i náklady na jejich neočekávané uskladnění například kvůli omezením prodeje nebo úroky z úvěrů, které si podnikatel musel kvůli pandemii koronaviru nabrat. Dokonce by se mohly fyzické i právnické osoby podle některých právníků dožadovat ušlého zisku.

Stát se z toho nevykroutí
Jak ale včera upozornily Seznam Zprávy, vláda se rozhodla se z této povinnosti vyvázat. Nechala proto vypršet původní mimořádné opatření o omezení pohybu osob a maloobchodu podle krizového zákona a vzala na vědomí nové opatření Ministerstva zdravotnictví vydané na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. O náhradu škody by se tedy mohlo žádat jen za období 12. až 24. března, kdy se mimořádné opatření řídilo krizovým zákonem..

Ani tak se ale vláda nemůže zbavit povinnosti odškodňovat živnostníky a podnikatele, které svým nařízením omezila. Seznam Zprávám to řekla advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

„Stát se nemůže vykroutit z odpovědnosti za škody, které vznikly v souvislosti s nouzovým stavem,“ zdůraznila v rozhovoru pro Seznam Zprávy Kovářová.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) má ale úplně odlišný názor. Podle ní nemají dotčené podniky a živnostníci nárok na odškodnění ani podle krizového zákona.

„Ten výklad, jestli je to podle krizového zákona, nebo podle zdravotního zákona, je úplně stejný. Výklad je takový, že ta přímá jasná náhrada škody je v případě, že zabíráte někomu majetek nebo mu přikazujete nějakou činnost. Nic takového nenastalo,“ uvedla ve středu v České televizi Schillerová a podobný výklad použila i na dnešní tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.

Jenže to nemusí být pravda. Ministryně financí totiž krizový zákon vykládá podle právníků dost striktně. V jeho paragrafu 36 se přitom mluví o tom, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními“. Tedy ne jenom za zabavené nebo zničené věci.

Bude tak ve výsledku záležet hlavně na názoru soudů, pokud se tedy na ně podnikatelé obrátí.

Je totiž otázkou, zda se zvlášť malí podnikatelé a živnostníci budou chtít po dlouho vyhlíženém uvolnění mimořádných opatření pouštět ještě do nákladných a časově náročných soudních sporů se státem. Zvlášť v okamžiku, kdy je jednotliví členové vlády a krizového štábu varují, že právo na náhradu škody nemají.

„Obávám se, že spousta poškozených podnikatelů si soudní spor nebude moci dovolit,“ říká právník Daniel Zinrák. „Jednak z důvodu poměrně vysokých nákladů, které jim soudní řízení přinese, navíc s velmi nejistým výsledkem. Druhým důvodem je obava, aby si na ně neposvítily státní orgány s šikanózními kontrolami,“ dodává.

Minipivovar v Lomnici nad Popelkou proto ani nepočítá s nějakou výraznější podporou od vlády.

Bude se snažit pandemii koronaviru prostě nějak přečkat. Zároveň začal své pivo rozvážet a zapojil se i do iniciativy Zachraň pivo. Ta sdružuje minipivovary, které se snaží nabídnout zásoby nepasterizovaného a nefiltrovaného, tedy rychle se kazícího piva zákazníkům na internetu. Na webových stránkách si ho mohou objednat a do pivovaru si pro něj dojet.

„O nějakých podporách se sice hlasuje, ale stejně si myslím, že si každý bude muset pomoct nakonec sám,“ dodává Pazderka.

Tak jako k Itálii patří neodmyslitelně špagety a k Francii bagety, tak pivo je základem české kultury. A jelikož se o pivu povídá, že je tekutým chlebem, rozhodli se v mžanském pivovaru dát tomuto spojení rovnítko a pro místní pečou speciální chleba, jehož základem je právě zlatavý mok. Konečný voňavý a křupavý produkt pak denně rozdávají místním.

Za kuropění, kdy i v mrazivých jarních ránech kohouti ještě spí, stojí již Drahuška s Martinou v útrobách kuchyně Pivovaru Lindr ve Mžanech a v zástěrách připravují v dížích voňavou pochoutku. Pod rukama jim však nevzniká základ zlatavého pěnivého moku, ale těsto na chléb, který posléze přes výdejní okénko putuje k rukám místních obyvatel.

„Někdo šije roušky, my děláme to, co umíme nejlépe. Proto jsme se rozhodli péct náš speciální mlátový chleba, který v těchto krušných dobách rozdáváme místním. Pro pečení jsme se rozhodli i proto, že tu nemáme žádný obchod a tak lidé nemusí jezdit pro pečivo do Hradce či Hořic,“ říká šéf a zakladatel pivovaru Miloš Lindr a dodává, že i když nyní pivovar žádné pivo nevaří, stejně musel jednu várku udělat.

Suroviny k výrobě piva využívají k pečení
„Jednou z ingrediencí je totiž mláto, tedy otruby sladu, které zbydou po vaření piva a jsou plne vlákniny a vitamínů. A tak když jsme se minulý týden rozhodli, že pro místní budeme péct chleba, museli jsme jednu várku piva připravit navíc,“ dodává Lindr a mlsně pokukuje po peci, kde za sklem v třepotajícím horkém vzduchu leží první várka mžanského chleba.

Když pak Drahuška s Martinou otevřou dvířka pece, celou místnost zaplní úžasná vůně. Než se však chléb do pece dostane, musí obě holky udělat spoustu práce. „Samotné zadělávání těsta, kde kromě mláta nechybí žitná mouka, sůl, kmín a droždí, trvá asi deset minut. Poté těsto půl hodiny kyne. Další půl hodinu nám trvá vytvarovat bochníky. Ty pak putují do pece, kde se pečou dalších pětatřicet minut,“ říká nad první várkou Drahuška.

Kvasnice jsou velkým nedostatkem
Podle Miloše Lindra však není v dnešní době problém upéct chleba, ale najít na něj suroviny: „Ze začátku byl problém s moukou, ale té nyní máme dostatek. Teď však je velké umění sehnat kvasnice. Ty jsou nedostatkovým zbožím.“ Zatím jich však ve Mžanech mají dost na to, aby denně připravili padesát bochníků chleba. Pro něj si nechodí však jen lidé z Mžan, ale i nedaléké Stračovské Lhoty a Dubu.

„Větší okruh bychom asi nezvládli, ale jsem rád, že alespoň takto můžeme místním trošku pomoci. Ze začátku si pro chleba chodila jen hrstka lidí, ale teď už si na to zvykli a chleba postupně mizí,“ dodává Miloš Lindr s tím, že na oplátku pak místní nosí i suroviny z vlastních zásob – například med či vajíčka. A dokdy si budou moci chodit mžanští pro čerstvý chléb? „Pojedeme do té doby, dokud to bude potřeba. Hlavně, ať to všichni přežijeme ve zdraví,“ přeje si na závěr mžanský pivovarník.

Aktuální situace ve světě se dotýká nejen každého z nás, ale má také enormní dopady na fungování a existenci podniků, a to především těch gastronomických. Investiční platforma Fundlift proto těmto firmám nabízí pomocnou ruku, aby překlenuly strastiplné období, pokud možno co nejlépe. Jedním z podniků, které budou muset nastalou situaci řešit, je na Fundliftu oblíbený pivovar ze Zvíkova.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. je jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách. Nachází se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Vedle minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, provozuje Pivovarský dvůr Zvíkov také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areále s kompletním zázemím.

Pivovar Zvíkov je úspěšným emitentem, který prostřednictvím platformy Fundlift poptává finanční prostředky již počtvrté. Druhá kampaň na Fundliftu byla na základě rozhodnutí zástupců společnosti úspěšně, a nadto předčasně, splacena. Pivovar se mezi investory jakožto konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí stal velmi oblíbeným. Poptávka po dluhopisech ve všech kampaních převýšila nabídku. Předešlé kampaně zároveň patřily k historicky nejrychleji zafinancovaným projektům na Fundliftu. Někteří z investorů do společnosti se stávají nejen pravidelnými zákazníky Pivovaru Zvíkov, ale zároveň i osobními přáteli majitelů. Svými návrhy a nápady se podílejí na rozvíjení původně rodinného podnikání. Pivovar Zvíkov svým investorům vedle včasného splácení také pravidelně reportuje o veškerém dění.

Z důvodu aktuální situace, která je vyvolaná celosvětovou pandemií ovlivňující nejenom každodenní život občanů, ale především provozovatele gastronomických zařízení, se Pivovarský dvůr Zvíkov rozhodl požádat o pomoc svoji komunitu na Fundliftu.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. poptává financování ve výši jeden milion korun na vytvoření větší hotovostní rezervy za účelem pokrytí provozu pivovaru v době současné karantény.

Koronavirus poslední dobou ovlivňuje životy řady lidí. Do této skupiny spadají také majitelé malých pivovarů. Zejména kvůli uzavření restaurací jim výrazně klesla poptávka. Právě tyto okolnosti vedly ke vzniku iniciativy s názvem Zachraň pivo, která má pomoci s prodejem již vyrobeného alkoholického nápoje.

„Tisíce piv čeká na záchranu od vás. Navařené, čerstvé a nepasterizované pivo totiž podléhá rychlé zkáze…Vylít několik tisíc litrů do kanálu může být pro některé z nás likvidační. Rozhodli jste se, že chcete pomoci české minipivovarské scéně?“ začíná příspěvek na facebookových stránkách iniciativy.

Podle zástupců této skupiny není nijak složité pomoci. „Stačí se mrknout na naši mapu, najít nejbližší prodejnu, piva zakoupit a vypít. Pojďte s námi tedy pivo zachránit tím, že ho vypijeme. Znáte snad příjemnější způsob, jak někomu pomoct?“ ptají se.

Za vznikem iniciativy stojí tým pivovaru Kytín. „S nástupem koronavirové krize nechceme sedět v koutě a nechat minipivovary na holičkách,“ píše se na internetových stránkách iniciativy, kde je také počítadlo oznamující, kolik piv zbývá prodat

Kvůli koronaviru skončí čtvrtina minipivovarů, odhaduje šéf svazu
Čtvrtina ze zhruba 500 českých minipivovarů krizi nepřežije, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají. Uvedl to ve středu prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Vláda by podle něj měla dát garance, že nahradí škody způsobené opatřeními proti šíření epidemie koronaviru.

Výroba piva v minipivovarech se podle prezidenta propadla v průměru o 80 až 85 procent, často se ale podle něj nevaří vůbec. „Nějaký měsíc to ty lidi vydrží, ale když to bude trvat déle než šest neděl, dva měsíce, půjde jich do kytek celá řada, stejně jako restaurací,“ dodal prezident. Podle něj se ale neměří doba až od zákazu restauračního prodeje, ale už od začátku března. Už tehdy podle něj mnozí zákazníci začínali být v panice, prodeje klesly na 30 procent běžného stavu a minipivovary se dostaly do červených čísel.

Vláda by podle něj měla jednat co nejrychleji o náhradě škod za krizové opatření. O tom už začali mluvit provozovatelé restaurací a šéfkuchaři. Upozornili na ustanovení krizového zákona, v paragrafu 36 se v něm píše, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními.“ Podle restauratérů je tedy evidentní, že nestačí, aby stát poskytoval záruky u bezúročných půjček, pozdržoval platby daní, částečně nahrazoval mzdy nebo odpouštěl zálohy na pojištění. Minipivovarníci by se v případě hromadné žaloby na stát k restauracím připojili. Pokud vláda minipivovary nepodpoří, dočká se podle Šuráně i dalších tisíců nezaměstnaných lidí.

Svaz zatím odložil svou každoroční akci - Jarní cenu sládků. Doufá v to, že přehlídka minipivovarů na Pražském hradě se v červnu uskuteční.

Velké pivovary můžou svou výrobu stočit do lahví, kde vydrží delší dobu. Malé pivovary stáčecími linkami nedisponují, pivo se tak dřív zkazí. Na sociálních sítích se objevují aktivity, kterými se snaží minipivovary zákazníky nalákat alespoň už na navařené zásoby.

Čtvrtina ze zhruba 500 českých minipivovarů krizi nepřežije, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají. ČTK to dnes řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Vláda by podle něj měla dát garance, že nahradí škody způsobené opatřeními proti šíření epidemie koronaviru.

Výroba piva v minipivovarech se podle prezidenta propadla v průměru o 80 až 85 procent, často se ale podle něj nevaří vůbec. "Nějaký měsíc to ty lidi vydrží, ale když to bude trvat déle než šest neděl, dva měsíce, půjde jich do kytek celá řada, stejně jako restaurací," dodal prezident. Podle něj se ale neměří doba až od zákazu restauračního prodeje, ale už od začátku března. Už tehdy podle něj mnozí zákazníci začínali být v panice, prodeje klesly na 30 procent běžného stavu a minipivovary se dostaly do červených čísel.

Vláda by podle něj měla jednat co nejrychleji o náhradě škod za krizové opatření. O tom už začali mluvit provozovatelé restaurací a šéfkuchaři. Upozornili na ustanovení krizového zákona, v paragrafu 36 se v něm píše, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními." Podle restauratérů je tedy evidentní, že nestačí, aby stát poskytoval záruky u bezúročných půjček, pozdržoval platby daní, částečně nahrazoval mzdy nebo odpouštěl zálohy na pojištění. Minipivovarníci by se v případě hromadné žaloby na stát k restauracím připojili. Pokud vláda minipivovary nepodpoří, dočká se podle Šuráně i dalších tisíců nezaměstnaných lidí.

Svaz zatím odložil svou každoroční akci - Jarní cenu sládků. Doufá v to, že přehlídka minipivovarů na Pražském hradě se v červnu uskuteční.

Velké pivovary můžou svou výrobu stočit do lahví, kde vydrží delší dobu. Malé pivovary stáčecími linkami nedisponují, pivo se tak dřív zkazí. Na sociálních sítích se objevují aktivity, kterými se snaží minipivovary zákazníky nalákat alespoň už na navařené zásoby. Například pivovar Kytín organizuje akci Zachraň pivo. Lidé tak mohou prostřednictvím jeho stránek "zachránit" více než 320.000 piv z devíti malých pivovarů.

První velkou krizí si české chmelařství prošlo v 90. letech. Koronavirus je další zlomovou zkouškou.

Na jaře se chmelnice bez tisíců lidí a jejich ruční práce neobejdou. Právě teď nastává kritický okamžik. Jednotlivé rostliny, které nyní začínají růst (takzvané babky), potřebují ořezat a v dalších týdnech, hlavně v dubnu a květnu, navést kolem drátků, aby po nich mohly růst.

„Drátkování a zavádění, to je práce, na kterou dosud nikdo žádný stroj nevymyslel,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele. Od roku 1989, kdy skončily povinné jarní i letní brigády středních a vysokých škol, si pěstitelé vypomáhají především zahraničními brigádníky. „To, co mají momentálně jednotliví pěstitelé nasmlouvané, to znamená zahraniční pracovní sílu, odpadlo,“ připomíná Hejda.

Nesmírně ale oceňuje iniciativu, jež se zrodila ze společné aktivity ministerstva zemědělství a tří oborově zaměřených univerzit – České zemědělské univerzity Praha, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mendelovy univerzity v Brně. „Na naší facebookové stránce jsme založili skupinu Buď superhrdina, kam se mohou pěstitelé hlásit se svými nabídkami na brigády,“ řekl deníku Metro mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. Právě tady lze najít výzvu zmíněných vysokých škol, aby studenti v této době pomohli zemědělcům.

Ve skupině se proto už objevují nabídky na chmelové brigády od konkrétních pěstitelů. Ti v hlavní chmelové oblasti na Žatecku, Lounsku a Rakovnicku potřebují v následujících týdnech tisíce brigádníků. „Vychází to asi na dva a půl tisíce lidí během jednoho týdne, pokud budou práce trvat dva až čtyři týdny, může se jednat až o deset tisíc pracovníků, protože se předpokládají týdenní turnusy,“ vysvětluje Hejda. Zatím však nikdo nedokáže odhadnout vývoj epidemie a rozsah přísných hygienických opatření. Pěstitelé si budou muset poradit hlavně s ubytováním i organizací práce přímo na chmelnicích, aby nedocházelo ke shlukování skupin.

Ukazuje se však, že nedostatek hlavně ukrajinských, slovenských a rumunských brigádníků, kteří na chmelnice na jaře v posledních letech jezdívali, teď nahradí vedle studentů i domácí. „Mívali jsme vždy kolem osmdesáti brigádníků z Rumunska a Slovenska, ale i studenty ze středních škol. O pomoc vysokoškoláky jsme ale zatím nežádali, protože se teď hlásí lidé z vesnic tady u nás, kteří jsou teď doma kvůli zastavení práce ve firmách. Brigádníky nabízí i pracovní agentury, které mají dost lidí z továren, kde je omezená výroba,“ řekl deníku Metro Ondřej Šťastný z Emil Bureš Hop servisu v Holedeči na Žatecku.

Zájem pracovních agentur i domácích uchazečů potvrzuje také Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství Žatec. „Práce budou nabíhat během týdne až dvou a pokračovat budou do května,“ řekl deníku Metro Zdeněk Rosa. Nabídka tuzemské pracovní síly je podle něho zatím dostatečná. „Největším oříškem bude však najít model fungování při přísných hygienických opatřeních,“ připomíná Rosa.

Když si teď lidé nemohou zajít na pivo do restaurace, kupují ho více v lahvích a plechovkách. Přizpůsobit se tomu musely malé i velké pivovary. Neprodané navařené pivo však může skončit v kanále.

Nedávné uzavření všech restaurací nařízené vládou v době koronavirové krize se okamžitě projevilo ve spotřebě točeného piva. Pivovary musely omezit jeho produkci, kterou naopak posílily u piva v lahvích, PET obalech a plechovkách.

Méně piva teď prodává například pivovar Koníček ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku.

“Zásadní problém této situace je, že výrobní proces v pivovaru trvá zhruba 5 týdnů. Takže my máme vlastně navařeno na celý duben a byla očekávána nějaká spotřeba, kterou každý rok sledujeme podle statistik. Měli jsme naplánovanou spotřebu plus mínus 200 hektolitrů za týden, ale teď se nám ten proces bohužel trošku zasekl, protože náš pivovar vyrábí zhruba 80% sudového piva. To je skoro všechno pivo do restaurací, které jsou zavřené. Takže momentálně je naše produkce na 20 procentech a jenom díky tomu, že nově vyrábíme pivo v lahvích a v petkách. Pivo tedy nyní nevaříme a jenom stačíme do petek a lahví. Bohužel, sklady máme plné sudového piva, které teď momentálně stojí a vůbec nevím, kdy to pivo budeme schopni expedovat a jestli vůbec vydrží tu dobu trvanlivostí a jestli ho nebudeme muset vylít. Momentálně to je ještě brzo, ale v pivovaru máme okolo dvou tisíc hektolitrů, které dozrávají a už jsou uleželé a bylo by dobré je stáčet,” vysvětlil jednatel a sládek Pivovaru Koníček ve Vojkovicích.

Omezení se vedle těch menších dotklo i velkých pivovarů.

“Pivovar Radegast, stejně jako ostatní pivovary v rámci plzeňského Prazdroje, je v plném provozu. Chceme našim spotřebitelům přinášet jejich oblíbené produkty v této nelehké situaci. V současné době zaznamenáváme zájem téměř výhradně o balené pivo, proto jsme posílili výrobu lahvového a plechovkového piva. Stáčení piva do sudů jsme dočasně pozastavili. Na nastalou situaci reagujeme i v logistice. Posílili jsme distribuci baleného piva do obchodů a do obchodních řetězců. Naopak prakticky ustaly dodávky sudového piva. Dodávky tankového piva jsme přerušili již před týdnem. Zároveň se velmi intenzivně bavíme s hospodskými a zjišťujeme aktuální potřeby a možnosti, jak bychom jim v této obtížné situaci mohli pomoci,” uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Pivovar Ostravar přijal v souvislosti s aktuální situací v Moravskoslezském kraji zpřísněná hygienická a bezpečnostní opatření. Zároveň se pivovar snaží přizpůsobit chod a plán výroby požadavkům těchto dní. Poptávka po baleném pivu totiž v celé skupině Pivovary Staropramen vzrostla momentálně zhruba o 15%.

“Naši lidé odvádějí skvělou práci. Díky pokračující výrobě si lidé doma mohou bez omezení dopřát své oblíbené pivo a alespoň trochu se v těchto náročných dnech odreagovat, když nemohou na pivo do své oblíbené hospůdky,” uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Pivovar ve výrobních provozech omezil setkávání pracovníků na nezbytné minimum, víc se dezinfikuje a zaměstnanci v ohrožených provozech jsou vybavení ochrannými pomůckami (rouškami, rukavicemi) a jsou poučeni, aby dodržovali doporučené rozestupy.

Jakékoliv prohlídky pivovaru a exkurze byly zrušeny.

“Všechna opatření jsme provedli s cílem co nejvíce ochránit zdraví našich zaměstnanců. Zároveň neustále dbáme na vysokou kvalitu našich výrobků,“ řekl Jan Řehůřek z Ostravaru.

Pivo přímo z pivovaru si lidé mohou dále nakoupit na Pivní pohotovosti v Hornopolní ulici v Ostravě, kde si lidé mohou vedle lahvového piva Ostravar koupit stále i pivo sudové.

Stejně jako zákazníci čekají i pivovarníci na rychlé omezení vládních restrikcí a znovuotevření restaurací.

V posledních letech zažívaly minipivovary obrovský boom, vařily speciály, zásobovaly hospody, které lidé volili mnohdy právě podle toho, kdo jim pivo dodává. Nyní kvůli koronaviru bojují o holé přežití. Velké pivovary pak přeorientovaly výrobu na balené pivo.

Pouze jedno až dvě procenta obvyklé výroby. Tak drasticky pandemie Covid-19 a uzavření hospod a restaurací zasáhly Beskydský pivovárek na Ostravici.

„Je to katastrofa. Sezona se blíží, máme navařeno a teď toto. Prodej klesl téměř k nule,“ říká jednatel minipivovaru Dušan Holý s tím, že stáčení piva do skla či plechu není cesta, kterou by se chtěl pivovar, byť dočasně, vydat.

„Zkoušíme proto rozjet svůj e-shop a prodej přes vinotéky a pivotéky,“ dodává Holý, podle něhož zatím není na programu dne propouštění zaměstnanců, což se ale může změnit v závislosti na tom, jak dlouho krizová situace potrvá.

DO SOUDKŮ A LAHVÍ
Jako problém vidí minipivovary zejména pivo, které už zraje v tancích či sudech. „Nelze ho přestat vyrábět, musíte se o něj nějak postarat a naložit s ním. Krajní varianta je pivo vylít, což ale nechceme,“ zdůrazňuje Václav Menšík z Řemeslného pivovaru Morava ve Frýdku-Místku.

Minipivovar proto otevřel výdejovou rampu, kde si lidé mohou přijít pivo stočit do soudků nebo PET lahví. „Také zásobujeme řetězec Globus, který od nás pivo dlouhodobě odebírá. Drtivá většina tržeb se však realizovala v restauracích, výrobu jsme proto museli omezit na naprosté minimum,“ přiznává Václav Menšík.

Závislí na sudovém pivu jsou také v krnovském řemeslném pivovaru Nachmelená Opice.

„Pětaosmdesát procent výroby u nás šlo do sudů, zavření restaurací je pro nás tedy fatální,“ uvedl sládek krnovského minipivovaru Michal Kuřec s tím, že nyní výroba piva jede asi na dvacet procent.

VÝROBA JEDE NA 20 %
„Máme spoustu piva navařeného na sezonu. Snažíme se ho udržovat v tancích, odstřeďujeme kvasnice, udržujeme pivo co nejvíce v chladu. Vydrží tam měsíc, po dvou měsících bude na vylití,“ popisuje Kuřec a doufá, že opatření v souvislosti s koronavirem brzy pominou.

Také Nachmelená Opice se za určitých okolností k lidem dostane, a to rozvozem. „Je to ale jen zanedbatelné množství.“

A CO VELKÉ PIVOVARY?
Minipivovary, jejichž drtivá část produkce jde na čep, na tom jsou hůře než velké pivovarské domy. Přestože i ony musely omezit výrobu tankového a sudového piva, drží je nad vodou alespoň balená výroba do lahví a plechu.

Výpadek takto vykrývá například pivovar Ostravar poptávka po baleném pivu totiž v celé skupině Pivovary Staropramen, kam Ostravar spadá, vzrostla momentálně zhruba o patnáct procent.

„Naši lidé odvádějí skvělou práci. Díky pokračující výrobě si lidé doma mohou bez omezení dopřát své oblíbené pivo a alespoň trochu se v těchto náročných dnech odreagovat, když nemohou na pivo do své oblíbené hospůdky,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek s tím, že v pivovaru byla samozřejmě zavedena nejpřísnější bezpečnostní opatření.

Pivo přímo z pivovaru si lidé mohou nadále nakoupit v Pivní pohotovosti v Hornopolní ulici v Ostravě a to nejen lahvové, ale stále i sudové! Stáčení piva do sudů pozastavil a výrobu lahvového a plechovkového piva posílil také pivovar Radegast v Nošovicích.

„Pivovar Radegast je v plném provozu. Posílili jsme distribuci baleného piva do obchodů a obchodních řetězců. Naopak prakticky ustaly dodávky sudového piva, jehož stáčení jsme dočasně pozastavili. Dodávky tankového piva jsme přerušili už před týdnem,“ uvedl Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, kam Radegast spadá.