Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Minipivovary míří na Hrad, Zeman mezi ně nepřijde

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Nejblíž to na festival minipivovarů, který proběhne v pátek a sobotu na Hradě, bude mít prezident. Ten ovšem piva z malých podniků nemá rád a pozvání odmítl. Pro všechny ostatní sládkové z celé republiky připravili k degustaci 139 druhů piv.

„Pana prezidenta jsme pozvali, aby věděl, o čem mluví. Častěji se totiž stává, že mluví, o čem neví,“ tvrdí Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Naráží na výrok Miloše Zemana - při květnové návštěvě Olomouckého kraje prohlásil, že malé podniky zpravidla vaření nerozumí. „Mám prostě rád dobré pivo a ne nějaké kyselé pivo z minipivovarů, které se pivu ani zdaleka neblíží,“ dodal tehdy Zeman.

I když v pátek 12. a sobotu 13. června bude mít ideální příležitost si svá slova přímo na Hradě ověřit, mezi stánky sládků z Čech a Moravy nepřijde. „Pan prezident návštěvu tohoto festivalu neplánuje,“ reaguje Jiří Ovčáček, Zemanův mluvčí. „Pan prezident v Jihočeském kraji oznámil, že se Budějovický Budvar stane dvorním dodavatelem piva na Hrad,“ doplňuje další informaci.

Všichni ostatní, kdo se na čtvrtý ročník Festivalu minipivovarů na Hradě chystají, budou moct ochutnat 139 druhů piva ze 70 podniků. „Cílem festivalu je, aby se návštěvníci mohli seznámit s různými druhy piva z celé republiky od Aše až po Dolní Bojanovice, a to vše na jednom místě. Tak jako se kultivují milovníci piva, tak se kultivují i minipivovary. Dnes již opravdu nejde jen o to uvařit nějaké pivo a těžit z neobvyklosti podniku, dnes se každý minipivovar musí rvát o své místo na trhu, přinášet pestrost i kvalitu a perfektní služby,“ pokračuje Šuráň.

V jednotlivých stáncích budou i sládci a majitelé každého pivovaru, kteří jsou připraveni odpovídat na dotazy pijáků. Degustační porce je 0,75 decilitru, skleničku získá každý návštěvník ke vstupence.

Pivní slavnosti ve Znojmě: hudba, pivní speciály i hlasování o "znojemské" pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona Pergrová

Příznivci pěnivého moku se mohou opět těšit na pivní slavnosti. Konat se budou v sobotu 13. června, nově v režii Znojemské Besedy. „Pivní slavnosti do Znojma patří, mají zde tradici. Rádi bychom jim znovu vtiskli své pevné místo v kalendáři kulturních akcí," řekl šéf Besedy František Koudela.

Slavnosti se nově uskuteční na dvou náměstích. Na Horním náměstí bude hlavní pódium, soutěže pro diváky a atraktivní lidský „stolní" fotbal či stůl na soutěž v páce. Mimo to nezbytné posezení, občerstvení a také pivní hospůdka. Malá scéna s dalším hudebním programem bude na Václavském náměstí.

Program na obou scénách se navíc bude střídat, aby mezi pódii mohli diváci přecházet a nic jim tak neuniklo. Na slavnostech zahrají slovenská kapela Horkýže slíže, Aleš Brichta, uslyšíte Portless, Eddie Stoilow a vystoupí i rapeři Angel Brown & Neny & Pheonix.

Na slavnostech poteče hlavně pivo Hostan, avšak nejen to. Součástí akce bude i přehlídka menších místních pivovarů a pivních speciálů, a to v ulici Přemyslovců. Své pivo nabídne minipivovar u Dyje Zlatý Josef i únanovský Dráteník. Pivnice U Šneka bude čepovat pivní speciály IPA, ALE a STOUT. Nově vzniklý Znojemský městský pivovar připravuje dva druhy piv, červené a zelené, pro jedno z nichž budou mít na místě návštěvníci možnost hlasovat. „Svými hlasy pak rozhodnou, který z představených druhů piva se bude v budoucnu ve Znojemském městském pivovaru vařit," nastínil Jaroslav Chaloupecký z Besedy.

Piva se liší nejen použitým druhem sladu a chmele, ale také způsobem vaření. A je velkou otázkou, zda pivní fanoušci dokáží opravdu objektivně posoudit dvě relativně sobě blízká, kvalitní piva a z nich vybrat to lepší," naznačil Čestmír Benda ze Znojemského městského pivovaru s tím, že zájemcům během slavností umožní nahlédnout od prostor pivovaru ještě před zásadní rekonstrukcí.

Označení České pivo zná každý desátý. Podle výrobců je přesto důležité

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Zuzana Petráňová

Ochranné zeměpisné označení České pivo zná jen málo Čechů. Zjistila to v průzkumu Potravinářská komora. Tuto značku přitom zákazníci najdou na dvou třetinách lahví, které české pivovary vyprodukují.

Označení České pivo získá výrobce dodržující přesně dané podmínky a postupy, díky kterým je nápoj výjimečný ve srovnání s evropskou i světovou konkurencí.

Jednou z podmínek je například použití chmele, který obsahuje nejméně ze 30 procent některou ze čtyř schválených českých odrůd.

„Sledujeme každou várku, ale i dodávky surovin. Jestli jsou v úzkých mezích, které vyžadujeme od dodavatelů ječmene, chmele a samozřejmě od našich pracovníků. Jestli ta várka trvala přesně danou dobu a jestli byly suroviny dodány v takové kvalitě a takovém množství, v jakém mají být,“ popisuje sládek Pavel Zítek.

Pro pivovar to znamená vyšší náklady na výrobu. Kromě toho musí platit i častější kontroly ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

„To je vyhláškou stanovená hodnota 500 korun na osobu a hodinu její práce. Záleží tedy na tom, jak velké jsou pivovary a pro kolik značek chtějí ověření provést. Poté se u každé značky platí za rozbory, kde jsme se dopočítali k číslu zhruba 5000 korun za rozbor. Ale je to odhadní číslo,“ upřesňuje metodička Michaela Mezerová z ústředního inspektorátu.

Podle Sdružení pro podporu Českého piva ceny určuje trh, a tak jsou ta s označením podobně drahá jako ta bez značky.

Označení používá 14 pivovarů

Výrobci používají ochranné zeměpisné označení prý kvůli tomu, že se Češi začnou o kvalitu piva v následujících letech více zajímat a budou se orientovat právě podle této známky. Navíc údajně zaručí, že tento typ českého piva z trhu úplně nezmizí.

„Způsob výroby je nákladově méně příznivý. Bylo by pak riziko, že to pivo úplně zmizí a že pod konkurenčním a cenovým tlakem ho všichni přestanou vyrábět, což by byla škoda,“ vysvětluje Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

V současnosti používá ochranné značení 14 českých pivovarů pro celkem 80 značek piva. Mezi nimi je třeba Bernard, Plzeňský prazdroj, Primátor, Černá hora nebo Zubr.

Ochrannou známku může jako jediná udělit Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Pravidelně také kontroluje, jestli pivovary kritéria skutečně odpovědně dodržují.

Znojemský pivovar otevře za dva měsíce. Získal už všechna povolení

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona PergrováZnojemský

Znojemský městský pivovar už získal stavební povolení. Na místě začaly stavební práce a chystá se instalace pivovarnického zařízení.

Na povolení čekal investor měsíce. „Delší stavební řízení by nemělo ohrozit otevření pivovaru na přelomu srpna a září," řekl ve středu zaměstnanec pivovaru Čestmír Benda.

Budova, ve které nový minipivovar vyroste, je památkově chráněná. Také proto trvalo vyřízení všech potřebných povolení několik měsíců. Výroba piva se vrátí do areálu někdejšího Hostanu po šesti letech.

Znojemský městský pivovar už navařil v pivovaru ve Svitavách pivo do zásoby tak, aby s ním vydržel až do otevření samotného pivovaru ve Znojmě. Do pěti let chce ve Znojmě vařit až deset tisíc hektolitrů, zpočátku to má být čtyři tisíce hektolitrů piva.

Ve znojemském pivovarském areálu dříve působila společnost Heineken. V roce 2009 se ale v areálu přestalo vařit pivo a Heineken přesunul výrobu Hostanu do Brna, kde tuto značku dále provozuje. Ze smluvního závazku vyplývá, že pivo uvařené v prostorách pivovaru musí Znojemský městský pivovar ještě několik let nabízet jinde. Proto si pronajal bývalý Country Saloon na Masarykově náměstí.

Zástupci nově vzniklé společnosti podepsali smlouvu s městem koncem loňského roku. Radnice jim pronajala část areálu na patnáct let se stejně dlouhou opcí. Investice se mají vyšplhat k třiceti milionům korun.

Pivo Patron, alias Gambrinus: Minipivovary zklamal souboj Goliáše s Davidem

Publikováno:před rokemZdroj:Region Plzeň

V nepodepsaném mailu se organizátoři Štěnovických pivních slavností, stejně jako další vyznavači pěnového moku z malých nezávislých pivovarů dozvěděli, že šlo o patrona českých piv, speciálně uvařený Gambrinus. „Chtěli jsme, aby pivaři ochutnali naše pivo bez předsudků,“ vysvětluje se v mailu, kde se rovněž píše, že by dobré pivo nemělo být o nálepce, ale jen o pivu a jeho chuti.“

„Pár dní před konáním Štěnovických pivních slavností jsem na základě zpráv a kontaktů na pivních internetových stránkách kontaktoval údajný Patron na uvedeném telefonním čísle a mailové adrese, nadšen, že je v kraji další z malých nezávislých pivovarů,“ říká produkční slavností a příznivec mikropivovarů Václav Fiala. “Komunikace byla výborná a jako i v jiných případech bylo vše domluveno s tím, že obdržíme na propagaci malý soudek jedenáctky a k tomu do soutěží nějaké tričko, sklenice a jako pozornost také tácky. Nic, co by bylo nějak podezřelé. Že jezdí do Plzni s dalšími nabídkami se mi zdálo jen logické, zvláště, pokud nemají vlastní restauraci a je před turistickou sezónou.“

„Z otřískané dodávky jsme za pár dní dostali sud a materiály, sice bez jakéhokoliv papíru, ale ani to nás nějak nepřekvapilo,“ uvádí Jan Polívka, hlavní organizátor slavností a předseda spolku PRO obec, který Štěnovické pivní slavnosti pořádá již druhý rokem. „ A protože se o Patronu vědělo již po Plzni, neměli jsme z účasti, respektive zastoupením tohoto pivovaru na naší akci, žádný problém.“

I když podle Fialy údajný jedenáctistupňový ležák nebyl pivními znalci příliš oceňován, zaujal tím, že je jedním z nejmladších minipivovarů v kraji. Podle organizátorů byl tedy jakýmsi „horším průměrem,“ který nepatřil k vyhledávaným kvůli chuti, ale místu původu a i proto, že na Štěnovických pivních slavnostech byl nejaktuálnější novinkou.

„To nás na celé věci mrzí nejvíce,“ dodává Jan Polívka. „Že jsme byli napáleni a minimálně uvedeni v omyl, o řadě konzumentů ani nemluvě. Je otázkou, co bylo na slavnostech vlastně čepováno a odkud vlastně toto pivo bylo.“ „Při tak velké skupině, jako je SABMiller, mohl soudek obsahovat pivo ze slovenského Šariše nebo polské Tychy, o stupňovitosti ani nemluvě,“ vysvětluje dále Václav Fiala. „Že se v mailu uvádí, že pivo je vařeno z českého chmele, nemusím vůbec věřit, zvlášť po tom všem, co se událo. A je směšné se domnívat, že třeba použitá voda byla jak se s oblibou v Plzni deklaruje, z artézských studní. Ona nemusela být ani z vodovodního řadu nebo dodaná z Plzeňské teplárenské, ale třeba od nějakého strýce z jeho studánky za chalupou.“

„Jestli je toto pro někoho humorné, tak podle mne je to spíše trapné. Řekl bych, že se to organizátorovi vrátí, protože takovýmto lehce kontroverzním způsobem, jak uvádějí v mailu, bojovat proti malým pivovarům, se tomu velkému nemusí vyplatit a odliv pijáků bude ještě větší. Jak nám říkají majitelé dalších minipivovarů - to to s českým Gambrinusem musí jít opravdu hodně z kopce, když se takový gigant sníží k takové podlosti. Vypadá to, že neustále přibývající mikropivovárky a jejich větší a větší výstav plzeňskému kolosu evidentně vadí, i když před pár lety se na ně díval skrz prsty a z třeba z ovocných piv, které teď již produkuj všechny velké pivovary, si nejdříve dělal šprťouchlata,“ uzavírá Polívka. „Pokud si někdo myslí, že pivní slavnosti jsou přehlídkou velkých pivovarů, které mohou pustit do propagace nepředstavitelné peníze, ujel mu takzvaně vlak,“ dodává Fiala. „Štěnovické pivní byly o rozpočtu několika tisíc korun a na základě přátelských kontaktů. Nepotřebovali jsme mohutné atrakce ani zpěváky a skupiny zvučných jmen, které bychom samozřejmě neufinancovali. Pivní slavnosti jsou samozřejmě o něčem jiném – zajímavých pivech, jejichž škála je prakticky nekonečná, přátelských setkáních s majiteli a sládky a nikoliv anonymní, neosobní akce, kde za místo se platí tisíce korun a občas organizátoři požadují ještě ke všemu nějaké vstupné.“

V České republice je již přes tři stovky pivovarů a další rostou jako houby po dešti. Je docela možné, že se za několik let podaří dostihnout v počtu pivovarů Bavorsko, kde jich je kolem 450. V tuzemsku zatím skončilo jen překvapivě málo minipivovarů – spočítat by se daly na prstech.

Pivovar U Dobřenských

Publikováno:před rokemAutor:KSPS

Od včerejška je otevřen pivovar U Dobřenských v ulici U Dobřenských Zatím točí Hostomice. V pátek od 16:00 budou mít své pivo vařené sládkem Žižkou Hostomicemi a do dvou měsíců budou mít ze své varny. Ze sběratelského materiálu mají zatím jen vizitky. Tácky a etikety budou v dohledné době. Budou vařit pivo z kotvičníku (novodobé afrodiziakum) cena za 0,4 bude 65 - 75 kč. Dva gramy sušené rostliny na litr piva. Prý kotvičník stojí stejně jako zbylé suroviny potřebné pro výrobu piva proto tak vysoká cena. Stálí zákazníci budou mít 10-20% slevu.

Osmdesát značek nese chráněné označení České pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Chráněné zeměpisné označení České pivo používá 14 pivovarů s více než 80 značkami. Jde přibližně o 65 procent tuzemského pivního trhu. Na tiskové konferenci to řekla Michaela Mezerová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Ročně podle ní v Česku přibývají dva až tři pivovary, většinou střední velikosti.

Chráněné zeměpisné označení České pivo (CHZO) mohou pivovarníci používat od října 2008. Výrobci musí splňovat požadavky na použité suroviny, výrobní postupy a analytické a senzorické parametry jako je například barva, plnost nebo doznívání hořkosti. Podle předsedy představenstva Sdružení pro České pivo Jana Hlaváčka je uvedené označení zárukou toho, že se nápoj vyrábí správnou a tradiční metodou.

CHZO České pivo tak zvyšuje nároky na použité suroviny. Například minimálně 30 procent chmele na várku musí obsahovat jen některou ze čtyř schválených českých odrůd. Má také dopad na pěstitele ječmene, kteří více podporují české odrůdy, protože vědí, že půjdou na odbyt. Zatímco v roce 2002 byly české odrůdy ječmene pouze na 14 procentech polí, po registraci CHZO České pivo v roce 2008 se situace změnila a loni české odrůdy ječmene představovaly již polovinu tuzemské produkce.

Zda produkty splňují všechny podmínky pro CHZO České pivo, kontroluje SZPI, která letos v deseti vzorcích objevila tři pochybení. Podle Mezerové šlo o nové výrobce, kteří ještě nezvládli přesně doladit metodiku výroby, nápoje neměly odpovídají obsah celkových polyfenolů, hořkých látek a nesplňovaly senzorické podmínky chráněného označení. Výrobci museli pivní šarži stáhnout.

CHZO se začíná dostávat i do povědomí spotřebitelů. Podle posledního průzkumu Potravinářské komory ČR znalo toto označení 11 procent z 1300 respondentů. "Nejčastěji chráněná označení veřejnost zaznamenala přímo na potravinách, dále pak v televizi a na internetu," uvedl ředitel pro programování a strategii komory Miroslav Koberna. Průzkum však nezjišťoval povědomí přímo o CHZO České pivo. Například v dubnu 2013 znalo CHZO pouze šest procent oslovených lidí.

České pivo bojuje o svou znalost a mezinárodní výjimečnost

Publikováno:před rokemZdroj:Mediář.czAutor:Jaroslav Krupka

Potravinářská komora připravuje na léto pokračování kampaně na podporu Chráněného zeměpisného označení České pivo. Připraví ji McCann Prague.

Chráněné zeměpisné označení České pivo používá v současnosti čtrnáct pivovarů s téměř osmdesáti značkami piv. V současnosti přibývají dva až tři pivovary ročně. Velké pivovary toto označení už ve své většině mají. Mezi nejčastějšími uchazeči jsou pivovary střední. Potravinářská komora připravuje na léto pokračování celonárodní kampaně na zvýšení povědomosti o tomto označení.

„Pro nový projekt připravujeme širší spotřebitelskou soutěž zaměřenou na chráněná zeměpisná označení,“ uvedl rovněž Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory.

Nový propagační projekt by měl podle něj začít v létě. Od července by se tak měly opět objevit propagační aktivity s důrazem na ochutnávky v obchodech a na výstavách. „Chceme pokračovat i v mediální propagaci ve spolupráce s Gambrinusem a připravujeme velkou spotřebitelskou soutěž na sbírání značek. Propagační aktivity by se neměly výrazně lišit od minulosti, ale půjde o objemově větší kampaň,“ uvedl Koberna. Vítězem otevřeného výběrového řízení na její realizaci se stala agentura McCann Prague. Znalost značky České pivo podle Koberny stoupla za poslední dva roky z osmi na 11 %. Většina respondentů ji znala z obalů potravin a z televizních reklam, kde se kampaň na České pivo spojila s reklamními spoty Pivovaru Gambrinus, který patří do portfolia Plzeňského Prazdroje.

Ten se ke chráněnému zeměpisnému označení České pivo přihlásil jeden z prvních už v roce 2009. Podle sládka pivovaru Pavla Zítka nesou dnes toto označení všechna piva pivovaru Gambrinus, jak výčepní, tak lahvová, a pivovar hodlá rozšířit toto označení i na připravované novinky. Gambrinus podle Zítka investoval do znalosti tohoto označení víc než 15 milionů korun, jak prostřednictvím televizního spotu, tak formou soutěží. V reklamních aktivitách chce pokračovat.

Chráněné zeměpisné označení České pivo představuje podle zástupců Potravinářské komory mezinárodní uznání výjimečnosti kvality a specifických vlastností, které mu zápisem do seznamu Chráněných zeměpisných označení poskytla Evropská komise v roce 2008. „Zahraničí nám tuto ochranu nepřeje, a abychom ji udrželi, je třeba získávat další a další informace a analýzy, v čem se české pivo liší, uvedla Gabriela Basařová z Nadace České pivo. Tato nadace vznikla za účelem podporovat výzkum českého piva, který by dlouhodobě sledoval kvalitu českého piva a dodržování surovin a technologií.

Studii, která umožnila zápis českého piva, zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Mimo jiné prokázala, že senzorické parametry českého piva (plnost, hořkost) se skutečně odlišují od piv zahraničních. Zeměpisné označení pak závazně stanoví surovinovou skladbu a způsob výroby českého piva, aby byly tyto vlastnosti a parametry zachovány. Označení může nést jakýkoli výrobek jakéhokoli výrobce, pokud splní specifikaci.

„Skutečnost, že se k tomuto označení přihlásily největší české pivovary, zachránila mimo jiné šlechtění českého sladovnického ječmene,“ uvedla Věra Hönigová z tohoto ústavu. „Udržitelnost českého piva je úzce spojená s udržitelností speciálních odrůd ječmene a chmele, a to na celonárodní úrovni,“ dodala.

Pátek a sobota bude na Hradě patřit milovníkům piva

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

Již tento pátek a sobotu se Pražský hrad otevře milovníkům piva. Bude se zde totiž konat IV. ročník degustační akce roku - Festival minipivovarů na Pražském hradě s podtitulem Pivo na Hrad.

Na akci, kde je pivo vnímáno jako ušlechtilý nápoj, se představí 70 pivovarů, k degustaci bude připraveno 139 druhů piva 25 různých stylů z celé republiky a celkově se vyčepuje přes 7000 litrů piva.

Akce Pivo na Hrad se bude konat v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 12. června od 14-20 hodin a v sobotu 13. června od 12-20 hodin. Na festivalu budou přítomni sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace o svých pivech.

„Cílem festivalu je, aby se návštěvníci mohli seznámit s různými druhy piva z celé republiky od Aše až po Dolní Bojanovice, a to vše na jednom místě. Tak jako se kultivují milovníci piva, tak se kultivují i minipivovary. Dnes již opravdu nejde jen o to uvařit nějaké pivo a těžit z neobvyklosti podniku, dnes se každý minipivovar musí rvát o své místo na trhu, přinášet pestrost i kvalitu a perfektní služby. Vařit tradiční pivo s dlouhodobou kvalitou je samozřejmostí, poskytnout návštěvníkům nevšední zážitek nutností a nabídnout širokou škálu stylů a chutí v kombinaci s dobrým jídlem předností,“ říká Jan Šuráň, Prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Hlavním partnerem 4. ročníku Festivalu minipivovarů na Pražském hradě jsou Pacovské strojírny a.s., které jsou tradičním výrobcem zařízení pro minipivovary. „Poptávka po produktu je v posledních dvou až třech letech fenoménem z hlediska strojírenské výroby Pacovských strojíren. Ač představuje pouze jednu čtvrtinu realizované produkce, tak četnost vyráběných minipivovarů na klíč se v posledních dvou letech více než zdvojnásobila,“ uvádí Ludvík Ješátko, generální ředitel Pacovských strojíren.

„Jestliže v Čechách je 333 pivovarů všech velikostí, jeden pivovar tak připadá na 32 tisíc obyvatel. To znamená, že máme největší hustotu pivovarů na obyvatele v Evropě. Z toho je 285 minipivovarů, a zatímco byly před třemi lety raritou, jsou nyní běžnou součástí našich měst a obcí,“ dodává Jan Šuráň.

Hlavním cílem festivalu je seznámit návštěvníky s unikátní pestrostí chutí pivaz minipivovarů, které mnohdy navazují na historické kořeny českého a moravského pivovarnictví.

Festival se stal výběrovou akcí, o kterou je každoročně obrovský zájem, proto se pořadatelé poprvé rozhodli nabízet vstupenky v předprodeji, a to na www.minipivo.cz. Vstupenek je z důvodu nařízení od Pražského hradu připraveno omezené množství, do předprodeje jich bylo uvolněno 1200, na místě jich bude k zakoupení 300 na den.

Zaostřeno na: dvanáctka Lyer z Modravy

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czModrava

Jsou minipivovary, které slouží jako samostatná živnost a musí se hodně snažit, aby se k nim zákazníci vraceli. A pak jsou tu ty, jež plní roli zpestření či kratochvíle při jiném podnikání. To je i případ firmy Lyer na Modravě. V kvalitě piva se tenhle fakt samozřejmě odráží.

Když loni v lednu na Modravě vznikl při penzionu nový minipivovar, nebyl v tomhle koutu Šumavy prvním. Už od roku 2011 se pivo vaří i v blízké Kvildě. O té ale zase někdy příště. Lyer se do žádných velkých experimentů nepouští, jeho sortiment představuje klasickou pivní produkci - desítku, jedenáctku a dvanáctku. A právě na světlý dvanáctistupňový ležák se zaměřím dnes.

Pivo s pěti procenty alkoholu zdobí po nalití do sklenice poměrně vysoká zátka z pěny a silně sladová vůně. Barva ležáku je tmavě pomerančová. Na tyhle povedené vstupní atributy však rychle zapomenete, když se napijete. Nasládlá chuť se závěrečnou mírnou hořkostí přesně ilustruje univerzálnost a nezapamatovatelnost piva dělaného pro většinového konzumenta. Říz je slabý až neznatelný.

Ležák Lyer možná funguje přímo na Modravě pro odpočívající turisty a cyklisty jako osvěžení po celodenním výletě. Jenže v situaci, kdy okolní penziony a restaurace točí zajímavá piva (ať už jde o polotmavého Klostermanna či produkci minipivovaru u Bizona), je Lyer pouze dalším z řady přehlédnutelných podniků.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.05.2017 16:004.995/4.995