Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Heineken dostal v Řecku rekordní pokutu, zneužil dominantní pozici

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Řecko vyměřilo tamní divizi nizozemského pivovaru Heineken pokutu 31,5 milionu eur (zhruba 850 milionů korun) za zneužívání dominantní pozice na trhu. Jde o největší pokutu, jakou kdy řecký antimonopolní úřad uvalil na jednotlivý podnik, informovala agentura Reuters. Divize nicméně označila rozhodnutí úřadu za nespravedlivé a hodlá proti němu podniknout právní kroky.

Divize s názvem Athenian Brewery podle úřadu po dobu 15 let zneužívala dominantní pozici ve výrobě i distribuci piva a omezovala přístup konkurence na trh. Úřad divizi nařídil přepracovat smlouvy, aby se porušování antimonopolních pravidel neopakovalo.

„Společnost Athenian Brewery kategoricky odmítá obvinění úřadu, rozhodnutí považuje za nespravedlivé a neopodstatněné. Případ okamžitě předá soudu, aby ochránila svá práva a obnovila svou pověst,“ uvedla divize.

Heineken je třetí největší pivovarskou skupinou na světě po jedničce Anheuser-Busch InBev a společnosti SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj. InBev minulý měsíc předložil nabídku na koupi SABMilleru za 107 miliard dolarů (2,7 bilionu korun).

Heineken působní také v České republice, kde vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno.

V Žatci šlechtí nové druhy chmele, aby pivo vonělo méně jako pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24Chmelařský institut

Odborníci hledají nové odrůdy českého chmele, do pěti let by rádi vyšlechtili minimálně tři. Pivo z nich vyrobené by bylo aromatičtější a vonělo by po jehličí, citrusech či jiném ovoci. V Česku je nyní povoleno 11 odrůd chmele, všechny vypěstoval a vlastní Chmelařský institut v Žatci.

V Chmelařském institutu provádí experti výzkum v oblasti pěstování, sklizně i následné úpravy konopovité rostliny. Krom toho se zde zkoumají nové odrůdy chmele, které zatím nemají svá jména a označeny jsou pouze čísly. „Jsou množeny pro větší pokusy,“ vysvětluje ředitel Chmelařského institutu Žatec Josef Patzak.

Vědci v Žatci hledají nový aromatický chmel, který dá pivu neobvyklou vůni, například po jehličí, koření, tropickém ovoci, jablku nebo citrusech. „V současné době máme přes 40 nadějných genotypů voňavého charakteru,“ říká Patzak. „Zkoumáme obsah hořkých kyselin. To je nejdůležitější složka chmele,“ doplňuje jej vedoucí chemického oddělení Chmelařského institutu Žatec.

Pivo z nových odrůd v Žatci vaří v pokusném minipivovaru, který aktuálně rozšiřují: „Přidáváme další kotlíky menšího objemu, abychom mohli v jeden den naráz uvařit tři varianty, a ne jenom jednu,“ popisuje změnu sládek institutu Jan Hervert.

Na pokusných chmelnicích kolem Žatce vysadí vědci každý rok zhruba 10 tisíc rostlin. Vyšlechtění nové odrůdy stojí asi 5 milionů korun a trvá zhruba 5 let. Pivo z nového chmelu by se tak na trhu mohlo objevit do roku 2020.

Volba sládků? Největší úspěch zaznamenal temně hořký Radegast

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Plzeňský Prazdroj zareagoval na rozkvět minipivovarů po svém. Od letošního dubna nabízí v 600 restauracích po celé republice každý měsíc jiný speciál. Projekt Volba sládků bude pokračovat i příští rok.

Peprně hořký Radegast, který kromě vyšší dávky chmele ozvláštňuje i pepř, je letos sedmým pivem, které mohli ochutnat pijáci v rámci akce Volba sládků. A reakce jsou prý pozitivní. „O všechna vybraná piva na čepu byl doposud mimořádný zájem,“ popisuje Petr Kofroň, vrchní sládek, jehož tým připravuje speciály pro Volbu sládků.

Letos se tak do hospod dostal například i Velkopopovický kvasničák, nefiltrovaný plzeňský ležák či Gambrinus první chmel. „Největšího úspěchu dosáhl prozatím Temně hořký ležák od Radegastu,“ sumarizuje Kofroň.

Volba sládků probíhá v 600 restauracích a klubech, které mají na čepu piva Plzeňského Prazdroje. Projekt bude pokračovat až do příštího léta. Podle průzkumu, který si nechala firma zpracovat, prý třetina zapojených hospod díky programu zaznamenala vyšší tržby a výraznější návštěvnost.

Před 180 lety bylo v hlavním městě šedesát tři pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Metro.czAutor:Robert Oppelt

Zní to jako pohádka na dobrou noc pro milovníky piva. Praha bývala městem pivovarů, jen uvnitř městských hradeb jich fungovalo několik desítek. A další jako smíchovský, branický nebo nuselský vařily za městskými hradbami.

Příběhy slavných malostranských, hradčanských a vyšehradských pivovarů přináší kniha Stanislava Musila Sláva a zánik starých pražských pivovarů.

Nejslavnějším ze zaniklých pivovarů býval augustiniánský pivovar u svatého Tomáše, levobřežní obdoba známého pivovaru U Fleků. Výroba legendárního černého piva se u svatého Tomáše udržela až do roku 1951.

Dnes ale jeho věhlas připomíná už jen pivní bar hotelu, na který se část kláštera před několika lety změnila. Pivo se tu vařilo od 14. století.

100 NEJLEPŠÍCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PIVOVARŮ

Publikováno:před rokemAutor:Vladimír Jindřich / Luboš Y. K

Kniha mapuje historii a současnost nejlepších malých a středních českých pivovarů. Smyslem publikace je seznámit čtenáře s těmi výrobci, kteří obohacují náš trh kvalitními produkty a vytvářejí tím tolik žádoucí protiváhu velkým výrobním kolosům. Tato kniha není pouhou encyklopedií nebo bedekrem, protože vznik většiny pivovarů, které se
v knize představí, je doprovázen i zajímavým příběhem. Výjimečnost knihy spočívá v tom, že volbu pivovarů, které se v publikaci objevují, garantovali přední čeští odborníci. Kniha vyjde v celobarevném provedení v pevné vazbě a ve vysoké polygrafické kvalitě.

Autoři: Vladimír Jindřich / Luboš Y. Koláček / Dušan Spáčil

Váz, formát A5, 192 str., celobarva,cena 269 Kč

Vydalo nakladatelství BONDY, Praha 2015

Pivovar v Bítově roztočí brzy své pípy

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:Vojtěch SmolaBítov

Nový Hasičský pivovar v Bítově se již brzy otevře. A to nadcházející sobotu, kdy majitelé naplánovali slavnostní otevření. K ochutnání budou dva druhy čepovaného piva Tesák, k poslechu bude hrát živá hudba.

V bývalé hasičské zbrojnici, přestavěné na pivovar, připravuje majitel pivovaru Roman Tesař se svým týmem první várku piva Tesák od konce října.

Pivovar má zpočátku nabízet dvě piva. „Počítáme s jedenáctkou či dvanáctkou světlým spodně kvašeným ležákem a jedním polotmavým pivem. V úvahu připadají i různé speciály. Návštěvníky chceme zaujmout i tím, že u nás budou vidět celý proces výroby piva," přiblížil již dříve Roman Tesař.

S rozběhnutím pivovaru pomáhal v Bítově sládek z Českého Krumlova. „Já sám mám pak již za sebou rekvalifikační kurs na sládka," dodal Tesař.

I Znojemští se mohou těšit na nové místní pivo. Po šesti letech se totiž do Znojma vrátila jeho výroba. Svůj provoz zahájil před 14 dny v prostorách bývalého pivovaru Znojemský městský pivovar.

Sváteční speciál Zubr Maxxim se vrací

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyZubr

Zubr Maxxim, stálice mezi speciálními pivy pivovaru Zubr, nechybí v nabídce ani letos.

Čtrnáctistupňový speciál, který se vyznačuje jantarovou barvou, hustou pěnou a charakteristickou hořkostí, je právě od dnešního dne dostupný ve vybraných restauracích i v maloobchodní síti. Celkem se ho uvařilo 1200 hl.

Zubr Maxxim je jednoznačně neprodávanějším speciálem pivovaru Zubr. „I v letošním roce jsme ho opět uvařili o něco více než v roce předcházejícím. Těší nás, že si Maxxim našel své věrné příznivce, kteří si začátek zimy bez naší speciální čtrnáctky nedovedou již představit,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Zubr Maxxim se připravuje podle klasického postupu za použití kvalitních českých surovin a pivovarských kvasnic, spolu s kvašením v otevřených kádích a až 90denním dozráváním v ležáckých tancích při nízkých teplotách. Tato kombinace přináší jedinečný chuťový zážitek. I letos pivovar uvařil dvě varianty, a to nejen standardní filtrované pivo, ale i současně jeho nefiltrovanou variantu, charakteristickou mírným zákalem a plnou silnou chutí. Kromě sudového piva je Zubr Maxxim k dostání také v lahvích, a to v balení multipack po 8 kusech, ke kterému je přibalen drobný dárek v podobě speciálního pivního vykrajovátka.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". V loňském roce rozšířil svůj sortiment o 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal prestižní ocenění v degustační soutěži České pivo 2015 a to v kategorii světlé ležáky (1. místo Zubr Premium), kategorii 11% světlé ležáky (2. místo Zubr Grand), kategorii výčepních piv (2. místo Zubr Classic) a kategorii tmavé pivo (2. místo Zubr Classic tmavý).

Nová kniha mapuje malé a střední pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:Pražský deníkAutor:Jiří Macek

Křížem krážem Českou republikou, ale pouze tam, kde lze vystopovat příchuť chmelu, provází nová kniha autorů Vladimíra Jindřicha, Luboše Y. Kojáčka a Dušana Spáčila 100 nejlepších malých a středních pivovarů. Ta byla v pondělí pokřtěna v restauraci Pivovar Národní v sousedství Národního divadla. Kmotry se stali například herec Václav „Upír" Krejčí, kuchaři Jaroslav Sapík a Jiří Babica a hudebník Jan Vyčítal.

Každý pivovar je popsán stručně od historie po současnost, navíc kniha uvádí řadu zajímavostí z každého pivovaru.

Choceň chce obnovit věhlas svého piva, které vařili už Kinští

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Petr BroulíkChoceň

Pivovar v Chocni už přes třicet let neexistuje, ale je šance, že se vrátí doba, kdy bude toto město mít zase své pivo. Případného pivovarníka je totiž ochotná podpořit i radnice v čele se starostou, který má s výrobou piva velké zkušenosti.

Návrat choceňského piva byť v menších měřítcích je sen mnoha choceňských patriotů i současného starosty města Ladislava Valtra. Sám starosta měl v devadesátých letech zásluhu na záchraně pivovarů v Hlinsku v Čechách či sladovny a pivovaru v Dobrušce, když se svými společníky pomohl těmto pivovarům vdechnout nový život.

„Byl bych rád, kdyby se našel někdo, kdo by také v Chocni založil třeba minipivovar a pokusil se o návrat vaření piva do města. Teď mluvím nejen jako starosta, ale hlavně jako člověk, který má k pivovarnictví blízko,“ uvádí Valtr.

Navíc tvrdí, že by byl i ochotný takovému zájemci sám pomoci. „Účastnil jsem se toho, jak se i menší pivovary v Pardubickém kraji dostávají opět na výsluní,“ říká.

Dodává, že paradoxně prozatím jako zarytý Choceňan dopomohl udržení a návratu piva do jiných měst, ale ne tomu svému. „Nikdo z místních se tomu řemeslu ještě nechce postavit čelem. Já bych v takovém záměru někomu rád maximálně pomohl,“ uvádí starosta, kterému na stěně v kanceláři visí památná cedule s nápisem Choceňské pivo.

Jako první přišli v Chocni s jedenáctkou
Vaření piva přitom mělo v Chocni dlouhou tradici, která však nepřečkala socialistické hospodářství. Zlaté období zažil tamní pivovar v době, kdy patřil rodu Kinských.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ říká ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman.

Postupný úpadek však začal po druhé světové válce. Přesto si ještě stihl připsat jeden primát, když v roce 1968 přišli jeho sládci jako první v tehdejším Československu na trh s tehdy opomíjenou, ale dnes vyhledávanou jedenáctkou. Od roku 1984 ale přestal pivo vařit úplně. Pro obnovení tradice by město bylo ochotné pomoci i někomu, kdo není v oboru vaření piva úplně vyhlášený expert.

„Byl bych strašně rád, kdyby se nějaký šikovný člověk objevil, i kdyby to byl třeba student, který právě dodělává pivovarnickou školu,“ konstatuje starosta.

Sám v roce 1996 získal od někdejšího Fondu národního majetku pivovar v Hlinsku, který byl určen k zavření. Dnes je tamní pivovar Rychtář, v jehož dozorčí radě Valtr zasedá, součástí sedmi Lobkowiczkých pivovarů. Vaří přes 100 tisíc hektolitrů. Ladislav Valtr stojí i za obnovením dobrušské sladovny a zčásti i pivovaru na Rychnovsku.

Vietnamci touží po českém pivu. Najímajísi sládky i stavitele minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Pivovarů ve Vietnamu podle dostupných informací (třeba od místních podnikatelů nebo Česko-vietnamské společnosti) rychle přibývá. V současné době v zemi, která má přes 90 milionů obyvatel, tedy víc než Německo, působí kolem patnácti větších pivovarů a několik set malých až nejmenších rodinných výroben.

V přepočtu na hlavu je to víc než v případě asijského pivního obra – Číny.

Celková produkce piva ve Vietnamu byla před osmi lety zhruba 20 milionů hektolitrů (o málo víc než v Česku), roční spotřeba na osobu kolem 22 litrů (Češi coby světoví rekordmani v průměru dnes vypijí 144 litrů). V současné době budou ale čísla ještě vyšší.

Pro Čechy pole neorané
Naši sládci už postavili ve Vietnamu ke dvacítce minipivovarů s kapacitou každého z nich několik tisíc hektolitrů ročně. A poptávka dál roste.

„Vietnam, kde se hodně pije český typ piva, na rozdíl od toho sladkého ve zbylé části Asie, je přitom pro české sládky stále pole neorané. Je to dáno i tím, že spousta Vietnamců si na evropský styl tady zvykla z dob studií nebo práce a chtějí to pak po návratu u sebe doma. Nabídek z Vietnamu tedy chodí stále víc,“ připomíná šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Jedním z oslovených je i plzeňský sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Už před lety ve Vietnamu jeden pivovar stavěl. Mohl by se nyní podílet na projektu, který čítá stavbu údajně až 30 minipivovarů.

Trend domácích malých pivovarů roste podle Krýsla ve Vietnamu i vzhledem k tamnímu vysokému clu na dovoz piva. A velkou roli hraje také zkušenost, kterou s naším pivem udělaly tisíce Vietnamců za svého působení v Česku, respektive ještě Československu.

„Čeština je tam tak frekventovaná, že si to ani neumíme představit. Skoro 40 tisíc Vietnamců od šedesátých let vystudovalo u nás vysokou a střední školu. Minimálně něco přes 200 tisíc se u nás pak vyučilo řemeslu. Někdejší místopředseda vietnamské vlády mluví plynně česky. To už je nějaká síla,“ vypočítává Krýsl.

Firma LUKR jeho bratra Luboše a společnost Pivo Praha byly v roce 2001 první, kdo se do stavby restauračních minipivovarů ve Vietnamu pustily. Pro firmu Hoavien honorárního konzula Ngo Hong Chuyena postavily a zprovoznily restaurační pivovary v Saigonu (Ho Či Minovo město), Hanoji a na pobřeží u města Phan Thiet.

Pivo je levné i drahé
Zájem o pivo, zejména ležáky plzeňského typu, tam roste, přestože jeho cena je pro místní poměrně vysoká. Lahev prémiové značky, jako je Prazdroj nebo Heineken, vyjde v přepočtu i na sto korun.

„Ve Vietnamu mě ale překvapil velký rozdíl cen čepovaného piva. Zatímco na ulici je místní anonymní pivo možné koupit za 3 koruny, v restauračním minipivovaru stálo 34 až 46 korun. Jsem zvědav, jak se bude situace na vietnamském minipivovarském trhu dál vyvíjet,“ popsal před časem vlastní zážitky Václav Potěšil z firmy Pivo Praha.

Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti, tvrdí, že zájem o investice do piva, které je prý nejoblíbenějším nápojem ve Vietnamu, ještě dlouho potrvá.

„Na vietnamském trhu je obrovské množství značek, investují tam velké koncerny i soukromí investoři, zejména ti, kteří mají zkušenost s naším pivem tady u nás,“ říká Winter.

Největší průmyslové pivovary má ve Vietnamu plně nebo částečně v rukou stát, ale etablují se tam i velké nadnárodní koncerny. Například SABMiller, kterému patří mimo jiné i Plzeňský Prazdroj, vaří ve Vietnamu ve spolupráci se společností Vinamilk. Významný podíl má ale ve Vietnamu především licenčně vyráběná značka Heineken (přes 23 procent místního trhu).

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615