Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Polykala. Hvězda hradní přehlídky minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Ondřej Stratilík

Z desítek podniků a jejich piv, které se druhý červnový víkend předvedly na Hradě, jasně vyčuhovala letní novinka létající značky Nomád. Osvěžující pivo belgického typu Polykala bergamot by se dalo pít celý víkend.

Pod Královský letohrádek jsem dorazil hned v pátek odpoledne. I když podél Střelecké cesty a seřazených stánků korzovalo s poloplnými degustačními skleničkami hodně lidí, daleko víc se jich tísnilo ve stínu. Slunko zkrátka pálilo zostra. I proto jsme se rozhodli, že radši zůstaneme u slabších piv.

Z těch zaujala plná a přesto lehká jedenáctka Trubač z Městského pivovaru Štramberk či o něco silnější světlý ležák Saaz Late (pojmenovaný podle moderní odrůdy chmele vyšlechtěné teprve v roce 2010 ze žateckého poloraného červeňáku) z Chmelařského institutu. Ovšem jestli jsme se na nějakém pivu shodli i s kolegy a došli jsme si pro něj několikrát, byl to Polykala bergamot. Podnik Nomád ostříleného Jana Kočky jej uvařil u Bobrů v Zadní Třebani.

Nápoji na základě nefiltrovaného světlého pšeničného piva belgického typu dodává na svěžesti citrusový plod bergamot. Sice má poměrně výrazný pětiprocentní alkoholový náboj, ovšem působí lehounce a dodává pijákovi ideální letní „refresh“. Požitek navíc korunuje vysoká pitelnost.

Se sluncem klesajícím k obzoru jsme se postupně dostali i k silnějším speciálům. To jsem si mimo jiné ověřil, že svrchně kvašenou Lípa z Akciového pivovaru Letiny si stále drží vysokou kvalitu a že Klášterní pivovar Strahov udělal skvělou várku Summer Red Alu.

Letošní čtvrtý ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě se povedl i podle pořadatelů. Degustační přehlídku probíhající v pátek 12. a sobotu 13. června označili za rekordní. Přijelo nejvíc pivovarů, ochutnávalo se nejvíc druhů piv a na akci dorazil největší počet lidí v historii. „Hrad navštívilo na 2700 milovníků dobrého piva, kteří lépe než pan prezident vědí, že pivo z minipivovarů může být velmi dobré,“ sumarizuje Jan Šuráň, Prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Máz piva na Oktoberfestu letos prvně nepůjde koupit pod deset eur

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Návštěvníci letošního ročníku Oktoberfestu, tedy mnichovského svátku zlatavého moku, si vůbec poprvé nebudou moci dopřát litr piva neboli tuplák či máz pod deset eur. Vyplývá to z přehledu cen, který zveřejnila radnice bavorské metropole. Každoroční zdražování piva na Oktoberfestu se podle dnešních zpráv německých médií už stalo tradicí, poprvé ale tuplák na nejlevnějším výčepu přijde na 10,1 eura (275 korun), loni to bylo o 30 centů méně (zhruba osm korun).

Loni cena litru piva poprvé překročila magickou hranici deseti eur, nejdražší tuplák tehdy stál 10,1 eur. Německá televize ARD poznamenala, že cena oproti loňsku vzrostla o více než tři procenta, což překonává míru inflace, kterou německá centrální banka očekává ve výši 0,5 procenta. Pivovarské domy ale zdražení obhajují tím, že jim vzrostly náklady kvůli vysoké minimální mzdě a dražším surovinám.

Dražší bude letos nejen pivo, ale také nealkoholické nápoje, jak upozornil portál br.de. Litr stolní vody přijde v průměru na 8 eur (loni to bylo 7,7 eura) a limonády na 8,78 eura (loni 8,51 eura).

Počátek pivních slavností, které se postupně proměnily v obří komerční podnik, spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Pořadatelé očekávají, že hosté v Mnichově během 14 festivalových dnů utratí za pivo, suvenýry a ubytování stovky milionů eur. Loni návštěvníci na Tereziánské louce vypili přes sedm milionů tupláků. Letos slavnosti začnou 19. září.

Do pivovaru, kde se točily Postřižiny, míří i skupiny Katapult a Hradišťan

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Kamil ČernýDalešice

Dva dny dobré muziky, zábavy a příjemného posezení s dalešickým pivem slibují letošní Postřižinské slavnosti v tamním pivovaru.

Hlavním bodem pátečního programu bude vystoupení legendární kapely Katapult. „Koncert se uskuteční v rámci turné k padesáti rokům existence skupiny," podotkla Marie Pekárková z Pivovaru Dalešice.

V první den slavností se vedle Katapultu představí kapely FruFru a Blue Bench. Následovat bude večerní promítání filmu Donšanji.

„Lidé už si zvykli, že po hudebním programu se mohou podívat na nějaký film. Zůstaneme u toho i letos," řekla Pekárková.

Páteční Donšanji vystřídají v sobotu večer Postřižiny. Od jejich filmového ztvárnění právě v dalešickém pivovaru letos uplyne 35 let.

Asi největším lákadlem sobotního programu bude koncert skupiny Hradišťan.

„Její hlavní osoba Jiří Pavlica je velmi příjemný muž. Osobně se na toto vystoupení těším a zájem o něj mají i lidé," připomněla Pekárková za organizátory letošních Postřižinských slavností.

Pivovar Dalešice chce akcí navázat na svou dlouhou tradici. O překvapení oproti minulým ročníkům však přesto nebude nouze.

„Návštěvníkům chceme vyjít maximálně vstříc, takže v pátek budeme mít otevřenou restauraci i déle než do obvyklých šestnácti hodin. Během obou dnů pak plánujeme na nádvoří pivovaru grilovat různé speciality. To je asi největší novinka oproti minulým ročníkům," dodala Marie Pekárková.

K pivovaru však patří hlavně pivo. K dobré muzice a zábavě tak budou moci lidé ochutnat některé z dalešických piv.

Tamní pivovar jich v současné době vaří hned několik, od světlé výčepní desítky až po speciální tmavou třináctku.

Vstupenky na každý den programu vyjdou na 280 korun na místě. V předprodeji jsou pak o třicet korun levnější.

„Koupit se dají přímo u nás v pivovaru na recepci nebo přes internet, a to nejpozději ve čtvrtek. V pátek už bude vstupné za plnou cenu," upozornila Pekárková. Zatím největší zájem lidí vzbudilo páteční vystoupení Katapultu a samozřejmě sobotní koncert Hradišťanu.

„Dalo se to předpokládat. Právě tito muzikanti dokážou přitáhnout lidi i na jiné akce, než je ta naše," poznamenala Marie Pekárková.

BARABA na čepu aneb Už na Svátku tří bratří

Publikováno:před rokemZdroj:HorizontAutor:Pivovar BarabaBaraba

Návštěvníci letošního Svátku tří bratří zažijí premiéru nového piva. Poprvé budou moci ochutnat zlatistý mok plný chmele s názvem BARABA. Odkud vzal svůj netradiční název?

Barabou dnes označujeme člověka, jehož chování vybočuje z běžné normy – dělá nepořádek, pije a moc toho neumí. V minulosti tomu ale tak nebylo. Baraby lidé označovali dělníky, kteří ve velkém počtu pracovali na stavbách nových železničních tratí v 19.století. Tak tomu bylo i při stavbě Košicko-bohumínské dráhy, která vedla Těšínem. Lidé z Čech však většinou neměli dostatek zkušeností s lámáním kamenů a ražení tunelů, protože se tu dříve takové náročné stavby vůbec nevyskytovaly. Proto sem přicházeli mistři ze zahraničí, především Italové. Těm se říkalo barabové.

Byli to hrdinové své doby
Barabové se nelekli žádné práce a jejich siláci byli schopni pohnout neuvěřitelně těžkými kameny. Ve své době to byli skuteční hrdinové – uvědomme si, že se všechno dělalo ručně a práce se střelných prachem byla na začátku. Se svým okolím nejednali v rukavičkách, pro ostré slovo nechodili daleko, zároveň však byli pyšni na to, co uměli, a vyznávali stavovskou čest. Pro ostatní byli trochu nepochopitelní, působili spíše jako uzavřená kasta, které rozuměli jen oni sami. Drsnost vyvažovali vroucí nábožností a důvěrou v patronku barabů sv.Barboru. Za tak těžkou a specializovanou práci však nebyli dobře placeni, byli vykořeněni z domova a často se přesouvali ze stavby na stavbu i s celými rodinami. Po celodenní dřině rádi spláchli prach něčím řízným, třeba pivem nebo pálenkou.

Po celodenní dřině
Připomínkou těchto tisíců bezejmenných hrdinů je i pivo BARABA. „Není to žádná náhražka, ale poctivý nefiltrovaný a nepasterovaný světlý ležák. Všechny suroviny pocházejí od nás, ať se to týká vody z horského pramene, moravského sladu, chmele i jemných pivovarských kvasnic. Stojí za ním poctivá práce, znalosti, zkušenosti a láska k řemeslu, tak jako u oněch barabů“, říká výrobce zlatavé dvanáctky, kterou zatím můžete exkluzivně ochutnat na zahrádce nebo uvnitř českotěšínské kavárny San Pietro na Čapkově ulici 13. Pokud ale navštívíte Svátek tří bratří, bude na vás čekat i ve stánku se svou atraktivní etiketou. A pokud vám zachutná, můžete se těšit, že se s tímto zlatavým mokem setkáte i v dalších vybraných restauracích v regionu. „Nebráníme se ani další spolupráci. Majitelé restaurací, kteří mají zájem čepovat ve své provozovně BARABU, nás mohou kontaktovat na e-mailu san-pietro@sanpietro.cz,“ dodává výrobce. Při pití chmelového nápoje nemůžete na původní baraby, kteří byli inspirací při pojmenování piva BARABA, zapomenout – na etiketě je totiž ztvárněna tvář jednoho z nich. Jakoby říkala, že kousek z vlastnosti statečných barabů je trochu v každém z nás – umět pracovat, nebát se, čelit nástrahám, spoléhat jen sám na sebe a umět si užívat života. Prostě: nechte si jedno načepovat a uvidíte!

Jak poznat pivo z Hlubčic? Identita pivovaru je tajemství

Publikováno:před rokemZdroj:Bruntálský deníkAutor:František Kuba

Velký pivovar založil svou kampaň na tom, že své pivo uvedl do distribuce pod falešnou fiktivní značkou Patron. Tím upozornil české pivaře, aby byli nedůvěřiví k údajům na láhvích a víc se zajímali o pivovarenské technologie než o reklamní obal. Tato kampaň současně upozornila, jak má běžný spotřebitel omezené možnosti zjistit skutečný původ piva.

Na konkrétní případ upozornil redakci Deníku čtenář, který si oblíbil pivo Argus Strong prodávané v Lidlu.

Stopa naznačuje hlubčický pivovar
Na plechovce Argus Strong se dočteme jen obecné konstatování „vyrobeno v Polsku".

„Na webu pivních fanoušků pivnici.cz jsem se dočetl, že Argus Strong se vaří v hlubčickém pivovaru Zakłady Piwowarskie Głubczyce. To mě potěšilo, protože Hlubčice leží pár kilometrů od Krnova a žádný bližší pivovar v okolí nemáme. Měl jsem dobrý pocit z toho, že Argus Strong je produkt z našeho regionu a jeho pitím podporuji pivovarnictví v česko-polském pohraničí," popsal svou zkušenost zvídavý pivař z Krnova.

Předpokládal, že také ostatní druhy Argusu se vaří v Hlubčicích, ale pak v letáku Lidlu našel Argus 12 Maestic s chráněným zeměpisným označením (CHZO) České pivo.

Chráněné označení České pivo
Na stránkách ceskepivo.cz najdeme seznam pivovarů a piv, které splnily přísná kritéria pro získání CHZO České pivo. Žádný Argus ale mezi nimi není. A na obalech Argusu zase není žádný pivovar.

Může se zákazník obchodního řetězce o svém nápoji dozvědět i něco víc, než že pivo bylo vyrobeno v Česku nebo v Polsku? Má například šanci zjistit při jaké teplotě probíhalo kvašení a pasterizace nebo zda byl při výrobě pivní koncentrát zředěn sifonem na správnou stupňovitost? A proč není Argus na veřejném seznamu piv a pivovarů, které získaly oprávnění užívat logo České pivo?

Požádali jsme o vysvětlení problematiky mluvčí Lidlu Jitku Vrbovou.
Informace o výrobci nesdělujeme

Může obchodní řetězec Lidl oficiálně potvrdit nebo vyvrátit domněnku, že se Argus
Strong vyrábí poblíž Krnova v Hlubčicích?

„Argus je naše privátní značka piva, kterou pro nás vyrábí více výrobců. Dle legislativy není povinné u piva na etiketě zveřejňovat výrobce. Konkrétní technologii výroby piva bohužel zákazník zjistit nemůže. Jedná se o naši recepturu, kterou nezveřejňujeme," vysvětlila Jitka Vrbová proč Lidl nezveřejňuje recepturu ani to, zda se některá piva Argus skutečně vaří v Hlubčicích.

A má zákazník Lidlu možnost si z nezávislého zdroje ověřit, že Argus Maestic užívá CHZO České pivo oprávněně? „Pivo Argus Maestic a Argus 10 jsou vyráběny na území ČR. Přestože se jedná o privátní značku, získali jsme na tyto produkty certifikaci CHZO České pivo.

Naše společnost by si v žádném případě nedovolila využívat toto označení neoprávněně. Kontrolu užívání má pod správou Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZPI," vysvětlila Jitka Vrbová.

Jinými slovy tajuplný výrobce Argusu Maestic je na seznamu ceskepivo.cz a splňuje podmínky pro užívání CHZO České pivo, ale kvůli pivnímu tajemství nelze konkrétní Argus přiřadit ke konkrétnímu pivovaru.

Prozradí něco erby?
Ve středověku, když se ještě neudělovaly ochranné známky, plnily funkci loga šlechtické rodové erby a městské nebo cechovní znaky. Jejich symbolika měla přesná pravidla a heraldika byla sofistikovaná věda. Zkušený heraldik dokázal v symbolice erbů a znaků číst jak v knize a zjistit o nositeli řadu informací.

Vzhledem k tomu, že také piva Argus často mají na obalech heraldickou symboliku, zeptali jsme se, co z erbů na lahvi či plechovce může vyčíst vzdělaný heraldik.

„Heraldické symboly jsou pouze grafickým prvkem, bez konkrétního významu," vysvětlila Jitka Vrbová, proč výrobce piva Argus nelze odhalit ani rozluštěním heraldické symboliky na obalu. Výroba některých druhů piva Argus v Hlubčicích tedy dál zůstává nezodpovězenou hádankou.

Jisté je ale to, že část své produkce dodávají Lidlu pod privátní značkou Argus některé provozy skupiny Pivovary Lobkowicz. Potvrdila to před rokem novinářům z idnes mluvčí Pivovarů Lobkowicz Barbora Kameníková.

Pivo v Belgii

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Houska

„Víte, co v Belgii znamená francouzské J‘arrive?“ zeptal se mě nedávno jeden vysoce postavený diplomat, když jsme spolu zašli na pivo. Bylo mi jasné, že nemá na mysli původní význam toho slova, které bychom mohli při sezení v restauraci přeložit jako „Hned to bude“ nebo „Už běžím“.

Jazykové záludnosti poslouchejte každý všední den od 6:36 v rámci pořadu Dobré ráno, Česko! na Dvojce.

Když totiž v Belgii oslovíte číšníka a on vám odpoví „J’arrive“, můžete se spolehnout, že svou objednávku hned tak nedostanete. V Česku si pivo sotva objednáte a už před vámi stojí na tácku. Když o pivo poprosíte v Belgii, číšník vám sice odpoví milým „J’arrive“, ale sklenici jen tak nepřinese. Máte před sebou dlouhé minuty marného čekání.

Nejdřív mě to rozčilovalo. Byl jsem zvyklý na český způsob servírování piva. Teď už mi to ale nevadí. Je to prostě jedna z věcí, která k Belgii patří. Jeden známý, který tu žije už 20 let, na pomalost belgických číšníků pohlíží s blahovolnou schovívavostí.

„Ti dobří lidé nechtějí, abys u nich utratil nějaké peníze nebo aby ses třeba opil“ říkával vždycky, když jsem láteřil nad tím, že ani po čtvrthodině čekání na stole nemáme pivo.

Belgický způsob práce v restauraci už respektuju. Ale zároveň vím, že je to jeden z příznaků toho, jak jsou Evropané rozdílní. Průměrná belgická hospoda by v Česku nepřežila ani měsíc. Je ale kvůli tomu horší?

To bych si říct netroufal. Belgičané mají tolik druhů piva tak pestrobarevných chutí, že se o tom nám Čechům ani nesní. Pokud by tady v Belgii Čech tvrdil, že české pivo je nejlepší na světě, Belgičané by se mu mohli po právu vysmát.

Ale tu obsluhu by mohli přece jen zlepšit. Český diplomat, citovaný na začátku, to totiž celkem vystihl: J’arrive podle něj v belgické hospodě znamená „Jdu do…“ Jistě víte, co mám na mysli.

Třetí ročník festivalu „Pivo na Náplavce“ proběhne tento pátek a sobotu

Publikováno:před rokemZdroj:Naše voda

Archetyp, zapsaný spolek, pořádá tento pátek 19. 6. od 14 do 22:00 a sobotu 20. 6. od 10 do 22:00 na náplavce pražského Rašínova nábřeží třetí ročník festivalu Pivo na Náplavce. Informoval o tom dnes šéf spolku Jiří Sedláček.

Festivalu se podle jeho údajů účastní na 58 malých, mini a létajících (neboli kočovných) pivovarů, z nichž některé s sebou přivezou také vlastní limonády pro nejmenší nebo pro ty, kteří alkoholu neholdují. Jako každoročně bude mít festival i své vlastní pivo vyrobené vítězem hlasování návštěvníků o nejoblíbenější pivovar předchozího ročníku a pojmenované po jednom z plaveckých stylů. Tentokrát půjde o světlou 11 s názvem Vltavská prsa, byla vyrobena minipivovarem Slepý krtek v Ujkovicích a bude jí připraveno 250 litrů.

Z gastronomie budete moci ochutnat např. grilovaná žebra, rybí a mořské speciality, domácí nočky, těstoviny, balkánské, slovinské a maďarské speciality, sladké a slané palačinky nebo vynikají burgery. Celý festival pak zpestří i hudební program, v rámci něhož vystoupí tyto kapely: Krásné nové stroje, Jazzoví kluci, Roman Dragoun and His Angels, The Brownies, Svatopluk, Bedřich & Zoufalci, The Fribbles a Tawatt DJs – DJ Kid Dynamite a DJ Ollgoy.

Pivo Zubr Grand začíná sbírat prestižní ocenění

Publikováno:před rokemZdroj:Naše vodaZubr

Jedenáctka Zubr Grand, která byla představena loni na podzim, získala ocenění „Výrobek Olomouckého kraje“ s právem označení „Výrobek OK ®“. Informovala o tom Jana Dobrovská z agentury AristonPR zastupující pivovar Zubr.

Uvedené ocenění již od roku 2005 uděluje Agrární komora Olomouckého kraje. Zubr Grand se tak připojil v pivům Premium, Gold, Classic světlý, Classic tmavý a Free, která toto ocenění získala již v minulých letech. „Na Granda jsme patřičně pyšní a věříme, že oceněním Výrobek Olomouckého kraje jeho sbírka úspěchů teprve začíná. Samozřejmě největším oceněním je pro nás chvála ze strany štamgastů a pivařů. A to že opravdu chutná, je jednoznačně vidět na jeho stále stoupajících prodejích,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Ocenění pivu Zubr Grand v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje udělila osmičlenná odborná porota, která hodnotila obal, označení, vzhled, chuť, kvalitu a složení výrobků, důležitá je také originalita a vysoký podíl ruční práce. Výrobek musí být vyroben v Olomouckém kraji. „Kritéria, podle kterých se ocenění uděluje, korespondují s našimi vlastními kritérii, kterými se v Zubru při výrobě piva řídíme. Jednoznačně se v pivovaru soustředíme na kvalitu a tradici, proto pro naše piva vybíráme ty nejlepší regionální suroviny jako je tršický chmel nebo hanácký slad,“ doplňuje Tomáš Pluháček.

Čtyřikrát chmelený ležák Zubr Grand byl oficiálně představen na Svatováclavských slavnostech v Kroměříži loni v září a až do února letošního roku byl distribuován výhradně jako pivo sudové. Od února se začal Zubr Grand stáčet do lahví a od května je nejnověji k dostání i v plechovkách.

O České pivo není zájem. Jen procento lidí zná chráněné značky

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Evropská chráněná označení pro regionální potravinářské výrobky zná u nás pouhé jedno procento lidí. Projekt využívá zatím jen menší část pivovarů v Česku.

Pouze jedno procento z dotázaných lidí u nás má povědomost o existenci některého z Bruselem chráněných označení potravin a původních výrobních postupů – tedy v Evropě chráněných ryze českých produktů.

Po nápovědě si na význam modro- nebo červenožlutého kulatého loga na etiketách vzpomněl aspoň každý desátý respondent.

Zmíněná chabá znalost se týká označení, jakými se prezentují třeba Třeboňský kapr, Olomoucké tvarůžky nebo České pivo, které garantuje domácím i zahraničním spotřebitelům zdejší původ piva, tradiční suroviny a technologii. Výsledky šetření zveřejnila včera Potravinářská komora.

Pivovary přitom do získání označení České pivo, kontrol dodržování kvality i následné propagace na veřejnosti investují miliony. Další obrovské sumy, konkrétně 50 milionů na tříleté období, dává Potravinářská komora s pomocí evropské dotace do reklamy na chráněná označení obecně i zčásti cíleně na České pivo.

„Většina z oslovených zná chráněná označení z etiket výrobků. Částečně třeba z televize,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna.

Projekt dobrý, zájem malý
Za dobu osmi let, kdy lze označení České pivo u nás používat, využilo této možnosti pouze 17 průmyslových pivovarů ze 48 existujících. Další přibývají pomalu.

Pro pivovary znamená značka České pivo náklady, které se jim formou vyššího prodeje logem označených piv zatím nevrací.

Specifické podmínky pro udělení chráněného označení České pivo, které před deseti lety naformuloval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský společně se svazem pivovarů a jež schválila Evropská komise, přesně stanovují minimální podíl sladu a chmele, způsob vaření i senzorické vlastnosti výsledného piva tak, aby odpovídaly tradičním parametrům na území Česka.

Nekopírují starý způsob vaření úplně ze 100 procent, ale přesto část pivovarů se do podmínek nevejde.

„Je to o kontrole jakosti piva. A některé pivovary o kontrolu jakosti nestojí,“ říká vydavatel magazínu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. Jiné o schválení Českého piva ani neusilují, vložená investice se jim nevyplatí.

Pivovarští doufají, že se jim postupně podaří dostat význam označení víc do povědomí veřejnosti.

Pro velké i menší pivovary
Platí to hlavně pro Plzeňský Prazdroj, který logo využívá především pro značku Gambrinus. Ta do loňských reklam na zviditelnění svého zapojení do projektu České pivo investovala 15 milionů korun.

Aktivně využívá označení třeba i Bernard, Krušovice ze skupiny Heineken, Protivín ze skupiny Pivovary Lobkowicz nebo řada menších průmyslových pivovarů.

Některé z nich už ale na logo příliš nespoléhají. „Naše zlepšené prodeje nesouvisejí s používáním chráněného zeměpisného označení České pivo. Výstav by nám rostl i tak. Myslím, že lidé většinou vůbec nevědí, o co jde,“ říká šéf Primátora Josef Hlavatý.

Pro mnohé výrobce tak má označení význam spíš při prezentaci v zahraničí, tedy při exportu. Toho využívá i Budějovický Budvar, který místo Českého piva uvádí označení Českobudějovické pivo. V konkurenci s americkou značkou Budweiser to zákazníkům českého národního podniku garantuje skutečně místní původ.

Někteří pivovarníci poukazují i na logickou věc – jestliže logo České pivo garantuje náročnější způsob vaření, a tedy i kvalitnější produkt, mělo by takové pivo být i dražší než ta ostatní, která logo na etiketě nemají. I tak by se mohly vyšší náklady pivovarům vracet.

Jenže to je pro pivovarníky spíš sen. Řetězce a silná konkurence nedovolí pivo zdražit, přestože u nás patří k nejlevnějším v Evropě a stojí leckdy méně než obyčejná ochucená voda.

Na Krakonošovo náměstí se po roce vrátil Pivofest. Navzdory vedru i dešti

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Pavel Cajthaml

Centrum města dnes ovládly tradiční slavnosti piva. Letošní (v pořadí dvanáctý) Pivofest začal v poledne za třicetistupňového vedra. Štamgastům nabízí jedenáct druhů piv, v kulturním programu je osm koncertů. Akce potrvá do půlnoci.

Když slavnosti začaly, vyšplhaly se teploty na třicítku. Lidé přicházeli postupně, poprvé se víc hlediště zaplnilo až před třetí hodinou, když na pódiu začalo hrát legendární kapela Turbo. „Dost jsem váhal, zda přijít. Známí šli na koupaliště, mě to ale přece jen víc táhlo k pivu, než k vodě,“ řekl Robert Novák s kelímkem Krakonoše v ruce.

Pivofest si za léta udělal dobré jméno. Jak mezi příznivci piva, tak mezi fanoušky muziky. „Zatím je skvělý počasí, pivo taky dobrý. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Nejvíc mi chutná to ovocné pivo, mají tady brusinkové, malinové. Nejvíc se těším na UDG,“ prohlásila krátce před čtvrtou hodinou Jana Ballová, která si na trutnovské pivní slavnosti odbyla premiéru.

Tomáš Otradovský ze Dvora Králové jezdí na Pivofest rád. „Jsou tady super kapely, a přestože jsem Dvorák a upřednostňuji jako správný patriot Tambora, tak mám hrozně rád akce, kde můžu ochutnávat jiná piva. Dnes mě tady zaujal pivovar Sedlčany a jeho vynikající jedenáctka,“ přiznal.

Našlo se hodně trutnovských patriotů, kteří konzumovali zdejší lahodný mok. „Jsem pivař, takže na Pivofest chodím kvůli pivu, a protože jsem z Trutnova, piju samozřejmě Krakonoše, ale občas si dám i Kozla. Líbí se mi tady atmosféra, super kapely. Nejvíc jsem se těšil na Turbo. Jsem zvědavý na Pink Floydy,“ uvedl Oldřich Šimek z Trutnova.

Asi o půl šesté se zatáhlo, nad městem se přehnala bouřka a teploty klesly po dvacítku. Náměstí se vylidnilo. Očekává se, že se fanoušci vrátí na koncert Anny K., který by měl začít v půl osmé.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978