Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Starobrno upravil svůj reklamní spot od Jana Prušinovského. Nově ho pouští pozpátku.
„Ívardz an,“ tak přeje v aktuální verzi reklamního spotu „na zdraví“ pivovar Starobrno. Svou reklamu, kterou natočil režisér Jan Prušinovský, před několika dny upravil do pandemické doby, kdy je omezen osobní kontakt. Z tohoto důvodu je děj i voice over spotu, který je založen na sousedském setkávání u piva, obrácen pozpátku, kdy se lidé postupně od stolu zvedají, až u něj zůstane hostitel sám. S lahví Starobrna pak přeje: „Na zdraví a ať jsme brzy zase spolu.“

Kreativa vznikla v dílně agentury VCCP. Produkci zajistila společnost Up&Up production. Plánování médií i nákup má na starosti Dentsu Aegis Network. O PR se stará Havas PR.

Starobrno není jedinou značkou, která se rozhodla svou stávající komunikaci upravit. Kofola například nasadila postavám svého letošního zamilovaného spotu digitální roušky. Raiffeisenbank či Česká spořitelna upravily voice over. A Innogy nebo Bohemia Energy natočily spot přes videohovor.

Možná si myslíte, že už jste viděli všechno, ale pokud jste nebyli v baru z následujícího videa, nemůžete to říct s jistotou. Barmanka v tomto krátkém klipu točí pivo svým pevným zadečkem a dokonce jej umí sexy pohyby vyklepat tak, aby mělo správně vysokou pěnu. Pánové by do takového podniku určitě chodili moc rádi.

Jarošovský pivovar zažívá největší krizi od „znovuzahájení“ výroby v roce 2017, jeho tržby spadly ze dne na den o 95 procent a stále tak reálně hrozí, že hektolitry pěnivého moku skončí v kanále… „Čtrnáct dní bylo šílených, neprodali jsme vlastně nic. A teď děláme maximum, abychom nic vylévat nemuseli,“ potvrdil Miroslav Harašta, ředitel pivovaru.

Když vláda vyhlásila kvůli prodlužujícím se chapadlům chobotnice koronaviru nouzový stav, sedmnáct tanků ukrývalo 700 hektolitrů piva. „Je to velké množství, ale chystali jsme pivo na sezónu. A pak přišla karanténa, která nám udělala čáru přes rozpočet,“ krčí rameny Harašta, podle kterého pivo v tancích vydrží dva až dva a půl měsíce. V Jarošově jsou totiž posedlí čistotou a sanitací výroby. „Máme plný pivovar piva. Když jej neprodáme, vylijeme ho do kanálu, což je strašná představa. I proto děláme maximum, abychom černý scénář odvrátili,“ dodává Harašta.

Pivovar se podle něj po čtrnácti dnech mizérie pozvolna odráží ode dna. Aby se pivo nezkazilo, sází na nové prodejní kanály.

Už týden funguje prodej přes okénko pivovarské prodejny a e-shop, který nabízí kompletní sortiment. Čerstvou novinkou je rozvoz piva. „Do vzdálenosti pětadvaceti kilometrů jej zájemcům zavezeme zdarma! I když se nám samozřejmě zásadně snižuje marže, lepší prodat aspoň něco, než pivo vylévat. Týdně prodáváme desítky hektolitrů,“ prozradil Harašta. A tak si podle něj každý spočítá, že hrozba vylévání piva do kanálů je stále poměrně vysoká. „Uvidíme, jak dlouho opatření ještě potrvají, ale opravdu technicky hrozí, že budeme počítat ztráty kvůli likvidaci piva,“ posteskl si pivař tělem i duší.

Jarošovský pivovar aktuálně nejvíce těží z prodeje u okénka, do povědomí milovníků piva se dostává i e-shop a otázkou je, jak se chytí rozvoz piva. „Zůstávám optimistou. Kdyby ne, už si to asi hodím. (úsměv) Věřím, že brzy povolí prodej v naší pivovarské prodejně, což by nám opět pomohlo, a postupně se dostaneme z nejhoršího ven. A přitom bych byl rád, kdybychom nevylili ani deci piva,“ svěřil se Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru, který navazuje na tradici vaření piva v Uherském Hradišti, jež sahá do roku 1688.

Vláda po svém dnešním jednání vystoupila na tiskové konferenci, kde ministři prozradili plán postupu ohledně rozvolňování jednotlivých opatření, která byla v posledních týdnech zavedena kvůli zpomalení šíření nákazy koronaviru. Už teď je jasné, že například ostříhat se, nebo na pivo s přáteli, budeme moct zhruba na přelomu května a června. Celkem je plán rozprostřený do zhruba šesti týdnů, od druhé poloviny dubna, do prvního týdne v červnu. A co se kdy povolí? Podívejte se na náš přehled.ov

Pondělí 20. dubna

- farmářské trhy (Ovšem bez prodeje potravin k okamžité konzumaci. U každého stánku bude muset být dezinfekce na ruce, stánky budou muset být od sebe dostatečně vzdálené.)
- tréninkové prostory pro profesionály
- řemesla s provozovnami- autobazary a autosalony
- svatby do deseti lidí
Pondělí 27. dubna

- všechny provozovny do 200 metrů čtverečních kromě těch v nákupních centrech nad 5000 metrů čtverečních
Pondělí 11. května

- fitness centra a posilovny (bez šaten a sprch)
- provozovny do 1000 metrů čtverečních
- autoškoly
Pondělí 25. května

- restaurace, hospody, kavárny a další zařízení s prodejem z okénka nebo zahrádkou
- holičství, kadeřnictví
- ZOO
- pedikúra, manikúra
- masérny
- muzea
- galerie

Pondělí 8. června

- obchodní centra nad 5000 metrů čtverečních
- tetovací salony
- hrady, zámky
- hromadné akce do 50 lidí
- svatby bez omezení
- pavilony v ZOO a další
- restaurace bez omezení (vnitřní prostory restaurací a hospod)
- divadla

Uvolňování všech opatření samozřejmě záleží na tom, jak bude v daných datech vypadat epidemiologická situace. Veškerá zveřejněná dara rak nejsou pevně stanovená, s daty se může hýbat tak, že uvolnění proběhne dříve, ale také později.

Českobudějovická restaurace Masné krámy prodala za poslední měsíc díky prodeji z okénka pivo z víc než tří tanků, z nichž každý má objem 1000 litrů. O pivo mají zájem štamgasti. Nově bude podnik, jejž provozuje Budějovický Budvar, nabízet z okénka i jídlo. Kvůli ekonomickým dopadům koronaviru čeká za uplynulý měsíc, od kdy má kvůli vládnímu nařízení zavřeno, ztráty několik milionů Kč. Letní sezonu, která stála na zahraničních turistech, zacílí podnik na domácí hosty. ČTK to dnes řekl vedoucí restaurace Masné krámy Tomáš Olejník.

Mimo sezonu tvoří štamgasti až 80 procent hostů. Masné krámy jim krátce poté, co musely zavřít, začaly stáčet pivo do pet lahví. Olejníka pozitivní reakce překvapily. "Potvrdilo se to jako velmi úspěšné. Naši štamgasti nám psali esemesky, volali, že jsou rádi, že se o ně alespoň takto staráme. Dávali jsme to pro ně za výjimečnou cenu. Pokračujeme i nadále, chceme to rozvíjet, budeme se snažit prodávat i něco z kuchyně," řekl Olejník.

Restaurace si nechala včas naplnit tanky, štamgastům točila tankové pivo. Do pet lahví stáčí i sudová piva, jimž se blíží datum spotřeby, aby podnik nemusel likvidovat zásoby. Zaměstnanci, jichž má restaurace 24 stálých, jezdí stáčet pivo do plastových lahví. "Zabere to svůj čas, tak abychom neměli hodně lidí pohromadě. Postupně chodí lidé do práce, podílí se na stáčení, teď budou kuchaři částečně i vařit, od 16. dubna," řekl Olejník.

Kvůli dopadům koronaviru má restaurace po měsíci ztráty v jednotkách milionů. Pivo prodává štamgastům za nižší ceny, aby si je udržela. "Výpadek tržeb je enormní, ten propad je velký. Nemůžeme dělat obraty, které jsme dělali, tak hospodářský výsledek je špatný, protože máme fixní náklady, musíme platit nájem majitelům. Věřím, že od května se situace zlepší a že štamgasti nám pomohou překonat tento nešťastný rok," řekl vedoucí.

Objednávky na léto nyní cestovní kanceláře spíše ruší. Velký zájem nejeví nyní ani čeští hosté, podle Olejníka jsou lidé zatím opatrní. Letní sezona v Masných krámech stála dosud na turismu. "Věřím, že nás v létě podpoří čeští a slovenští turisté," řekl vedoucí.

Historie Masných krámů sahá do období vlády Karla IV. Budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných 500 let se v ní prodávalo maso. Na pivnici byla přestavěna po druhé světové válce počátkem 50. let. Po povodni v roce 2002 byla pět let zavřená, i kvůli nejasným vlastnickým vztahům. Jako turistický cíl ji inzerují i zahraniční cestovní kanceláře. Provozuje ji Budějovický Budvar.

Pivko za pětadvacet či limča za patnáct? Pěkně v přírodě a bez hostinského?
Samoobslužný Pivní bar najdete mezi lesy, loukami a poli kousíček od Ptenského Dvorku, asi 30 kilometrů na východ od Olomouce.

Pivo si tam navíc můžete dát v souladu s koronavirovými opatřeními. Rukavice, desinfekce i jednorázové kelímky jsou v baru samozřejmostí.

Mezi prvními zákazníky baru byla i Michaela Piňosová z Plumlova. Spolu s kamarádem si zde užili pohodové občerstvení během velikonočního víkendu.

„Je to paráda. V přírodě si sami načepujete pivo za příznivé ceny, místo je navíc dobře přípustné a kdo chce chviličku posedět má k dispozici pár židliček. My jsme zvolili ale odpočinek kousek opodál na dece,“ usmála se Michaela Piňosová.

A co říkají ke svému počinu v podobě „pivní budky“ její tvůrci.

„Přátelé, pro ty, co trpí žízní, jsme připravili v Ptenském Dvorku samoobslužnou pivní zastávku. K mání je chlazené pivečko 12 a točená limča. Samozřejmostí jsou rukavičky, desinfekce a jednorázové kelímky. Najdete nás u Ptenského Dvorku, od hospody nahoru po žluté značce, 10 min pěšky, otevřeno je nonstop. Budeme se těšit z vaší radosti z chlazeného pivka. Vše je založeno na principu lesního baru a lidské poctivosti,“ informují na facebooku.

Tradice budějovického piva je sice stará již více než 800 let, historie nejznámějšího ze zdejších pivovarů, Budvaru, je mnohem kratší. Český akciový pivovar, přímý předchůdce současného Budějovického Budvaru, byl založen budějovickými právovárečníky 15. dubna 1895 a 7. října téhož roku zde sládek Antonín Holeček uvařil první várku piva.

České Budějovice jsou pivovarnickým městem již od roku 1265. Průmyslová revoluce v 19. století si vynutila přechod na novou technologii a vznik velkých průmyslových pivovarů. Čeští právovárečníci, nespokojení se situací v proněmecky orientovaném Měšťanském pivovaře, se na schůzce v lednu 1894 dohodli na založení nového pivovaru na zelené louce, jehož první valná hromada, která zvolila správní radu, se sešla 15. dubna 1895. První várku tvořilo 200 hektolitrů desetistupňového piva stáčeného do sudů. Během následujících 15 měsíců dosáhl výstav 51 tisíc hektolitrů a dále se zvyšoval. Od 20. let si pivovar nechal registrovat ochranné známky Český budějovický granát, Budweiser bier, Budbräu a v roce 1930 Budvar, podle které se v roce 1936 přejmenoval na Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice. Během druhé světové války byl pivovar pod nacistickou správou a po jejím skončení byl znárodněn. Dnešní národní podnik Budějovický Budvar byl založen v únoru 1967 vyčleněním z majetku tehdejších Jihočeských pivovarů. V současnosti patří Budvar k nejúspěšnějším českým pivovarům s výrazným podílem exportu. Loni meziročně zvýšil výstav piva o necelých pět procent na rekordních 1,679 milionu hektolitrů a celkové tržby poprvé překonaly tři miliardy korun. Do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 zemích. Budvar je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Až se po pandemii otevřou hospody a restaurace, provoz v nich bude zřejmě vypadat jinak než v minulosti. „Slyšíme různé návrhy od toho, že budou lidé chodit do restaurací v rouškách přes větší rozestupy mezi stoly až po omezení maximálního počtu hostů v restauraci. Je velmi pravděpodobné, že se po otevření změní návyky lidí a bude trvat, než se vše vrátí zpět do normálu,“ říká výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Na začátku dubna jste spustili s některými pivovary a nápojářskými firmami projekt Zachraň hospodu, přes který si lidé mohou koupit voucher a ten pak utratit, až hospody a restaurace otevřou. Kolik voucherů se zatím prodalo a jste s tím množstvím spokojeni?

Kampaň Zachraň hospodu odstartovala 2. dubna, kdy se začaly registrovat podniky, a o čtyři dny později jsme spustili nákup voucherů. Přesně týden od spuštění se zaregistrovalo přes 1300 hospod a spotřebitelé za první tři dny nakoupili vouchery za více než 1,5 milionu korun. Jsme nadšení, s jakou pozitivní odezvou a zájmem hospod i spotřebitelů se naše iniciativa setkala.

Mnoho podniků se potýká s existenčními potížemi a u mnohých hrozí, že již neotevřou. Kolik takových podniků alespoň řádově či v procentech jako podílu na všech restauracích a hospodách se to může týkat?

V České republice působí řádově 50 tisíc gastronomických zařízení a z toho více než 30 tisíc představují hospody a restaurace. V tuto chvíli je 90 procent hospod a restaurací zavřených a nemá žádné příjmy. Pořád ale musejí platit lidi, nájem a další náklady.

I proto už mnozí začali propouštět a čekají, co bude dál. To, kolik zařízení bude nuceno zavřít trvale, bude záležet na délce trvání současných opatření a na tom, jak účinné budou podpůrné programy od vlády. Každopádně se to může týkat stovek až menších tisíců restaurací.

Dá se odhadnout, jaké ztráty na tržbách zatím za dobu nouzového opatření restaurace a hospody zaznamenaly? A jaký je to podíl ve srovnání s celoročním obratem tohoto segmentu?

Asociace hotelů a restaurací odhaduje, že pokud budou hospody zavřené do konce května, přijde sektor o 40 procent tržeb. Pokud si vezmeme, že tržby v gastronomii vloni dosáhly zhruba 150 miliard korun, jedná se řádově o 60 miliard, o které letos hospody a restaurace přijdou. A to je velké číslo. Řada restaurací kvůli tomu může skončit a další budou muset výrazně šetřit – na lidech i dalších nákladech, aby přežily.

Podle svazu celý sektor včetně návazných provozů zaměstnává asi čtvrt milionu lidí. Budou podniky propouštět a jaké části či podílu z výše uvedeného počtu se to může týkat? V tuto chvíli s jistotou víme pouze to, že v sektoru pivovarství a gastronomie není nikdo, kdo by nebyl současnou krizí zasažen. A řada restaurací už byla nucena, byť dočasně, část lidí propustit.

Pokud přijdou hospody a restaurace až o 40 procent tržeb, zasáhne to nejenom je, ale i jejich dodavatele – tedy pivovary, výrobce nápojů, velkoobchody a další firmy působící v gastronomii. Konkrétní počet lidí, kteří se ocitnou bez práce, je teď těžké odhadnout.

O kolik letos klesne výstav piva v tuzemských pivovarech?
Celková roční produkce piva se v posledních letech pohybuje okolo 21 milionů hektolitrů. Z toho asi 16 milionů se spotřebuje na domácím trhu. V tuto chvíli pivovary prakticky přestaly vyrábět čepované pivo, které představuje 36 procent domácí produkce, tedy necelých šest milionů hektolitrů. Pokud bude současný stav trvat tři měsíce, což je reálné, může být pokles celkového výstavu piva v řádu pět až deset procent. K tomu je ale potřeba přičíst pokles způsobený nižším exportem a pomalým rozjezdem restaurací po jejich otevření.

O kolik přijdou pivovary dohromady na tržbách?
To si v tuto chvíli, s ohledem na nejasný vývoj dalších týdnů, neodvažujeme odhadnout. Bude to ale přímo úměrné už zmíněnému poklesu produkce. Hospodaření pivovarů také ovlivní mimořádné náklady, které v souvislosti se současnou situací mají – ať už jsou to bezpečnostní a hygienické prostředky či jiné neplánované náklady. Velkým problémem je také čepované pivo, které už je vyrobené nebo ve výrobním procesu. Řádově se jedná o stovky milionů velkých piv, která nejenom že v krajním případě musejí pivovary na vlastní náklady zlikvidovat, ale současně – podle stávající legislativy – by měly z části vylitého piva odvést spotřební daň. Je to naprosto nelogické ustanovení zákona, na které upozorňujeme už několik let a za které mají teď pivovary platit.

Podaří se pokles alespoň částečně vynahradit exportem, který v posledních letech pravidelně rostl?
To se nedá za současné situace příliš předpokládat, protože naše hlavní exportní trhy jsou zasažené obdobně jako Česká republika, některé i daleko hůře.

Až zase budou moci restaurace a hospody otevřít, budou muset změnit nějak své fungování? Například změnit nabídku, aby byla atraktivnější, tedy jídelní lístky, zvýšit nabídku jídel či čepovaných i lahvových piv a podobně?
Spíš bude důležité, za jakých podmínek se restaurace otevřou. Dnes slyšíme různé návrhy od toho, že budou lidé chodit do restaurací v rouškách přes větší rozestupy mezi stoly až po omezení maximálního počtu hostů v restauraci. A to vše samozřejmě část hostů odradí a raději nikam nepůjdou. Zkrátka velmi pravděpodobně se po otevření změní návyky lidí a bude trvat, než se vše vrátí zpět do normálu. Spíš než změnu nabídky jídla a pití budou hospody potřebovat podobné kampaně, jako je Zachraň hospodu, které v této další fázi přilákají hosty zpět do restaurací. Zajímavá je i myšlenka na zřízení velkých venkovních zahrádek, kde budou stoly s většími rozestupy a kde by si lidé mohli sníst jídlo z okolních restaurací.

Budou muset hospody a restaurace po otevření zdražit, aby kompenzovaly své ztráty, a pokud ano, máte odhad, o kolik by to v průměru mohlo být?
Pokud budeme předpokládat, že současná situace přinese minimálně v letošním roce pokles ekonomiky, vyšší nezaměstnanost a nižší platy, nebudou lidé ochotní utrácet v restauracích více. To je ekonomická realita, se kterou se hospodští budou muset vyrovnat. O to důležitější je, aby jim vláda pomohla překonat současnou situaci a vytvořila programy, které umožní pokrýt alespoň část ztrát způsobených uzavřením restaurací. Připravili jsme seznam opatření, která by vláda měla zvážit na podporu hospod a restaurací: jedná se o přímou náhradu škod způsobených vyhlášením stavu nouze, finanční pomoc a dotační program na opětovný rozjezd hospod, apel na pronajímatele, aby umožnili odložit nebo snížit nájemné zasaženým provozům, a v neposlední řadě už zmíněné odpuštění spotřební daně z piva, které se bude muset zlikvidovat.

Nižší DPH na točené pivo za necelý měsíc začne platit –⁠ a to i ve chvíli, kdy vláda kvůli pandemii koronaviru odložila povinnost evidovat tržby. Snížení daně původně bylo spojeno se zaváděním dalších vln EET od května. Nižší sazba má být na čepované pivo zejména v restauracích a hospodách. Nedotkne se to ale stánků nebo výdejních okének, která kvůli nouzovému stavu v restauracích vznikla.

„Samozřejmě až otevřeme, tak snížené DPH by mělo pomoci,“ konstatuje majitel jedné z pražských pivnic Jiří Janeček. Loni v tuto dobu byla podle něj během obědů zahrádka restaurace obvykle plná a za den tu běžně vytočili i tři sudy piva.

Teď si však lidé kvůli koronavirovým opatřením odnášejí jídlo sebou a kupují si také točené pivo v pet lahvích. Snížené DPH na pivo vypité uvnitř se jich tak zatím nedotkne.

„O pivo je zájem. Jsme rádi, že si naši štamgasti uvědomují, že když přežijeme tuto dobu, že si za měsíc dva k nám budou moci přijít na pořádné točené pivo,“ říká Janeček.

Schillerová věří, že snížení DPH pomůže restaurace nastartovat
Snížená sazba daně může být jen tam, kde je pivo součástí stravovací služby, tedy tam, kde –⁠ podle metodiky ministerstva –⁠ jídlo a pití poskytují třeba v místnostech s toaletou a k dispozici dávají běžné příbory, což prodej s sebou nesplňuje.

„To by bylo v rozporu se směrnicí EU, což je směrnice k DPH, která říká, že alkohol můžete dát do snížené sazby, jen pokud je to součástí služby,“ vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Teď věří, že snížení DPH na točené pivo také pomůže po uvolnění omezení restaurace a hospody nastartovat.

„Nižší DPH může být symbolická podpora, ale pro naše restauratéry a majitele hospod je potřeba, aby slyšeli ze strany vlády a krizového štábu, kdy budou moci počítat s tím, že by provozovny otevřely,“ zdůrazňuje místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS).

Podle člena rozpočtového výbou Jana Hrnčíře (SPD) pomůže jakákoliv snížená sazba DPH na potraviny, které jsou spojené se službami restaurací.

Rozdílné sazby na pivo chtěli sociální demokraté řešit na koaliční radě. Ta se ale kvůli pandemii nekonala. Hnutí ANO navíc už dříve avizovalo, že je to uzavřená věc. „Já jsem navrhoval, aby to bylo i pro lahvové pivo. Bude se k tomu třeba vrátit, v tomto jsem měl i podporu předsedy Hamáčka,“ uvedl člen rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Zda v koalici dojde k dohodě, teď není jasné, stejně jako to, kdy si budou moci hosté v hospodách a restauracích pivo znovu vypít.

Pivo či párek si kupte, pak ale od výdejového okénka odstupte aspoň deset metrů. Od dalších konzumujících si držte odstup nejméně dva metry. Vyplývá to ze stanoviska náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly, o kterém dnes informoval premiér Andrej Babiš.

Kvůli nařízení, kterým se vláda snaží bojovat s šířením nového koronaviru, nemohou lidé chodit do hospod a restaurací. Prodej jídla přes okno však možný je.

„Tato forma by měla být využívána pouze pro potřeby nutného občerstvení,“ uvádí Prymula. V ostatních případech důrazně doporučuje konzumaci potravin v domácích či jiných prostorách splňujících odpovídající hygienické zásady.

Vládou vydaný zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb se netýká kromě výdeje jídla okénkem také prodeje s sebou bez vstupu do provozovny. Restaurace také mohou jídlo rozvážet. Omezení neplatí pro provozovny, jež neslouží pro veřejnost, například zaměstnanecké stravování. Platí naopak i pro hospody, pivnice, bary, vinárny, kavárny či cukrárny.

Babiš vyzval ve čtvrtek lidi k tomu, aby o Velikonocích dodržovali pravidla a zůstali doma. Neměli by podle něj navštěvovat příbuzné, být v uzavřených prostorech s mnoha lidmi či chodit na koledu. Po svátcích vláda podle svého předsedy představí plán uvolňování opatření.