Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vloni na jaře měli pivní gurmáni žně. Na trhu se objevil první hořký ležák z národního pivovaru Budějovický Budvar s názvem Budvar 33, který měl v hospodách, na festivalech a dalších akcích velmi pozitivní odezvu. Nyní je konečně k dostání také v lahvích a plechovkách!

„Kromě toho, že jsme cítili potenciál trhu, tak jsme chtěli ukázat, že Budějovický Budvar jako národní pivovar chce nabídnout mnohem širší portfolio než jeden ležák Budweiser Budvar Original. Zároveň byla už dlouhou dobu poptávka po hořkém ležáku jak od kolegů z obchodu, tak našich partnerů hospodských. Díky Budvaru 33 se mnoha zákazníkům otevřela k našim pivům nová cesta,“ uvádí ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Dodává, že Budvar 33 byl původně uveden pouze do segmentu on trade, čím dál více zákazníků se ale ptalo, kde můžou tento produkt ochutnat. „A to pro nás byl signál, že Budvar 33 do lahví a plechovek určitě patří.“

Jak bylo řečeno, Budvar 33 je první hořký ležák Budějovického Budvaru. „Má 33 jednotek hořkosti, což je například ve srovnání s naším ležákem Budweiser Budvar Original o 11 jednotek hořkosti více,“ upozorňuje obchodní sládek Budějovického Budvaru Aleš Dvořák.

Na Budvaru 33 pracoval celý tým a v receptuře se projevily zkušenosti všech zúčastněných. „Volba padla na suroviny, které nejsou pro český ležák zas tak úplně typické – anglický slad Crystal Light, který se používá především do svrchně kvašených piv, a český chmel Agnus. Díky těmto surovinám získalo naše pivo zajímavou barvu a příjemnou chuťovou uhlazenost,“ říká Aleš Dvořák.

Největší pivní festival světa - Oktoberfest - se kvůli koronaviru letos neuskuteční. Na tiskové konferenci to oznámili bavorský premiér Markus Söder a mnichovský primátor Dieter Reiter. Už 187. ročník Oktoberfestu, který pravidelně navštěvuje kolem šesti milionů lidí, měl začít 19. září.

„Za normálních okolností bychom měli velký zájem na tom, aby se tento festival uskutečnil, ale žijeme v jiné době. A žít s koronou znamená žít opatrně,“ řekl Söder, který je obecně zastáncem přísných opatření proti nákaze.

„Shodli jsme se, že riziko je prostě příliš vysoké,“ poznamenal s tím, že na Oktoberfestu není možné zajistit dodržování dostatečného odstupu mezi návštěvníky nebo nošení roušek.

„Proto jsme se společně rozhodli, že se Oktoberfest letos neuskuteční,“ uvedl bavorský ministerský předseda, podle něhož je mnichovská slavnost tou nejdůležitější a nejkrásnější na světě. „Bolí nás to, je to neuvěřitelná škoda,“ dodal.

Primátor Reiter připomněl, že Oktoberfest každoročně navštíví kolem dvou milionů zahraničních hostů, a není tak možné zajistit, že festival nerozpoutá další vlnu epidemie. Reiter doufá, že se příští rok vše podaří dohnat.

Zrušení pivní slavnosti bude nejen velkým zásahem do bavorských tradic, ale také do zdejšího hospodářského života. Odhaduje se totiž, že festival, na němž se pravidelně vypije přes sedm milionů litrů piva, bavorské ekonomice každoročně přináší kolem 1,2 miliardy eur (32,6 miliardy korun).

Krize v německých pivovarech
Oktoberfest není jediný. Zrušené jsou do konce srpna i další lidové slavnosti, festivaly a hudební akce. Mezi nimi například i tradiční Annafest, který se koná v bavorském Forchheimu, kde se letos těšili už na 180. ročník.

Organizátoři na webových stránkách i sociálních sítích litují zmařené oslavy, zároveň však upozorňují, že celá věc má i mnohem vážnější pozadí. „Myslete prosím na číšníky a číšnice, hospodské a pivovary, kteří přijdou o příjmy za jedenáct dní. Pro některé to může znamenat existenční ohrožení.“

Pivovarníky pandemie tvrdě zasáhne, napsala německá agentura DPA. Spotřeba piva klesá dlouhodobě. Teď navíc chybí i příležitost k pití. Letos nebudou v Bavorsku po letech volit pivní královnu, odpadá i tradiční Den německého piva. Tím si bavorští pivovarníci každý rok připomínají nařízení o čistotě piva, které 23. dubna 1516 vydali vévodové Vilém IV. a Ludvík X. V Mnichově při té příležitosti vždy čepovali pivo zdarma. I letos se čekaly stovky návštěvníků. To je ovšem v době šířící se koronavirové nákazy nemyslitelné.

Situace je podle sládka a jednatele pivovaru Schneider Weisse v bavorském Kehlheimu Hanse-Petera Drexlera „dramatická“. Odbyt klesl asi o 40 procent. „Nejvíce nás nyní trápí, že je zavřená gastronomie a není jasná perspektiva, jak dlouho to ještě bude trvat,“ říká Drexler. Obchod se sudovým pivem se podle něj úplně zhroutil. „Rovná se nule,“ dodává.

„V současnosti už vůbec neplníme,“ říká mluvčí mnichovského státního pivovaru Hofbräu Stefan Hempl. Problém zde není jen v tom, že hospody a restaurace běžně odebírají asi 60 procent místního piva, ale i v tom, že nastaly problémy s vývozem do zahraničí. „Itálie a USA jsou našimi největšími exportními trhy,“ vysvětluje Hempl. Aby ulevil svým nájemcům, zavedl pivovar Hofbräu placení nájmů podle obratu - kde nemají žádný obrat, neplatí ani žádný nájem.

Svaz německých pivovarníků už v březnu varoval před výraznými dopady krize. „Už nyní je jasné, že pandemie bude mít masivní dopad na 1500 pivovarů v Německu,“ řekl tehdy předseda svazu Holger Eichele.

Obor přitom nebyl v jednoduché situaci ani před koronavirovou krizí. Loni prodaly německé pivovary nejméně piva za posledních několik let. Výstav činil jen 9,22 miliardy litrů, tedy méně než v roce 2017, který byl ve statistikách dosud veden s výstavem 9,35 miliardy litrů jako nejhorší. Na vině jsou podle statistiků zdravější životní styl, přísnější pravidla pro alkohol za volantem i méně lidí ve věkové skupině od 20 do 40 let, která slaví s pivem v ruce nejčastěji.

Ministerstvo financí navrhne, aby pivovary mohly žádat za pivo, které nedokázaly kvůli zavřeným hospodám prodat z distribučních center, vrácení spotřební daně. ČTK to sdělil za ministerstvo Tomáš Weiss. O tuto úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální. Sněmovna by změnu měla projednat v úterý.

"Pivovary byly v důsledku uzavření restaurací a hospod postaveny do situace, kdy nemají odbyt pro své pivo, které na základě předpokládané poptávky umístily do meziskladů, tedy z něj již zaplatily spotřební daň," uvedl Weiss. Po vyhlášení nouzového stavu ho ale už pivovary nemohly dodat odběratelům, protože se pivo po čase zkazí.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. "Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat," uvedl už dříve svaz.

Ještě větší problém je podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. "Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně," dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na výrobu piva, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Současný zákon vrácení daně podle Weisse neumožňuje, ministerstvo předloží pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních. "Umožnil by pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, vráceno zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to za účelem likvidace či přepracování piva," dodal mluvčí. Pivovary by likvidaci musely doložit správci daně, vznikl by jim pak nárok na vrácení daně. Uplatnit ho budou muset do konce letošního roku.

Podle vládního harmonogramu mají zůstat restaurační předzahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, podle svazu tak půjde zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun.

Ministerstvo financí navrhne, aby pivovary mohly za pivo, které nedokázaly kvůli zavřeným hospodám prodat z distribučních center, žádat vrácení spotřební daně.
Článek

Český svaz pivovarů a sladoven uspěl u Ministerstva financí s žádostí, aby stát upustil od placení daně za vylité pivo. Podle pivovarníků by to bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální. Sněmovna má změnu, kterou je nutné promítnout do zákona o spotřební dani, projednat v úterý.

„Pivovary byly v důsledku uzavření restaurací a hospod postaveny do situace, kdy nemají odbyt pro své pivo, které na základě předpokládané poptávky umístily do meziskladů, tedy z něj již zaplatily spotřební daň,“ uvedl Tomáš Weiss z Ministerstva financí. Po vyhlášení nouzového stavu ho ale už pivovary nemohly dodat odběratelům, protože se pivo po čase zkazí.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. „Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat,“ uvedl už dříve svaz.

Ještě větší problém je podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. „Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně,“ dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na výrobu piva, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Současný zákon vrácení daně podle Weisse neumožňuje, ministerstvo předloží pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních. „Umožnil by pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, vráceno zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to za účelem likvidace či přepracování piva,“ dodal mluvčí. Pivovary by likvidaci musely doložit správci daně, vznikl by jim pak nárok na vrácení daně. Uplatnit ho budou muset do konce letošního roku.

Podle vládního harmonogramu mají zůstat restaurační předzahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, podle svazu tak půjde zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun.

Ministerstvo financí navrhne, aby pivovary mohly žádat za pivo, které nedokázaly kvůli zavřeným hospodám prodat z distribučních center, vrácení spotřební daně. Sdělil to za ministerstvo Tomáš Weiss. O tuto úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální. Sněmovna by změnu měla projednat v úterý.

"Pivovary byly v důsledku uzavření restaurací a hospod postaveny do situace, kdy nemají odbyt pro své pivo, které na základě předpokládané poptávky umístily do meziskladů, tedy z něj již zaplatily spotřební daň," uvedl Weiss. Po vyhlášení nouzového stavu ho ale už pivovary nemohly dodat odběratelům, protože se pivo po čase zkazí.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. "Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat," uvedl už dříve svaz.

Vrácení spotřební daně
Ještě větší problém je podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. "Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně," dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na výrobu piva, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Současný zákon vrácení daně podle Weisse neumožňuje, ministerstvo předloží pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních. "Umožnil by pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, vráceno zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to za účelem likvidace či přepracování piva," dodal mluvčí. Pivovary by likvidaci musely doložit správci daně, vznikl by jim pak nárok na vrácení daně. Uplatnit ho budou muset do konce letošního roku.

Podle vládního harmonogramu mají zůstat restaurační předzahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, podle svazu tak půjde zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun.

Složitě se s aktuální krizí perou malé pivovary na Vysočině. Poté, co vládní nařízení zavřela hospody, restaurace i hotely, přišly minipivovary rázem o zákazníky. Místo sudového piva se musely rychle přeorientovat na distribuci v PET lahvích a prodej z okna. Některé provoz zcela zastavily.

„Se situací se vyrovnáváme velmi těžko, už pátý týden stojíme,“ říká Milan Houška, jednatel Pivovaru Kamenice nad Lipou.

„Orientovali jsme se převážně na sudová piva pro restaurace, lahvové pivo u nás dělá jen necelých deset procent,“ vysvětluje Houška, který provoz zřídil před třemi roky v bývalém kamenickém pivovaru. Letos plánoval vyrobit 22 tisíc hektolitrů.

Prodej z okna nebo rozvoz piva po blízkém okolí obvyklé prodeje nahradit nemůže, zavřená je i vlastní pivnice. „Je to boj o přežití. Tržby jsou tak na deseti až patnáct procentech toho, co jsme dříve prodávali,“ počítá spolumajitel pivovaru. Cenu piva snížil o čtvrtinu. Zastavil se export do Itálie i na Slovensko.

Pomoc státu v situaci zapříčiněné pandemií koronaviru považuje Milan Houška za nedostatečnou. Firma se sice přihlásila do programu Covid I a II, ale podle Houškových slov se ani nedozvěděli, proč jejich žádost byla nakonec vyřazena.

„Chceme jen pomoci s částí nákladů, které neseme a které jsme nezavinili,“ zmiňuje Milan Houška.

Naopak oceňuje spolupráci mezi malými pivovarníky. „Komunikujeme mezi sebou, děláme opatření, abychom to přežili,“ zmiňuje.

S propagací pomáhá iniciativa Zachraň pivo
Velkou odezvu získala během pár týdnů iniciativa Zachraň pivo. Za celorepublikovou kampaní stojí tým pivovaru ve středočeském Kytíně. A do jejich kampaně se podle webu zachranpivo.cz zapojilo i osmnáct minipivovarů z Vysočiny. Zjednodušeně řečeno, nechtějí nechat zkazit již uvařené pivo.

Oslovení pivovarníci z kraje si takovou propagaci pochvalují.

„Pochopitelně nám to pomáhá. Jsou fandové a vlastenci, kteří dají přednost místnímu produktu před tím z velkých pivovarů. Chtěl bych jim poděkovat, pomáhají nám udržet se na této úrovni,“ oceňuje Miloš Vostrý starší, šéf jihlavského minipivovaru Horác.

Podnikatel se zkušenostmi z Plzeňského Prazdroje a jihlavského Ježka označuje současnou situaci za bolestivou. „V březnu jsme udělali pouze jednu várku místo šesti plánovaných,“ bilancuje.

Horác nabídl zákazníkům i rozvoz domů. „Zájem se překlopil do PET lahví, to nyní dělá 90 procent. Jen deset procent se prodá v malých soudcích,“ popisuje Vostrý aktuální odbyt.

S cenami navařeného piva se ani v krizi dolů jít nedá
Do kampaně se zapojil rovněž žďárský pivovar Revolta, fungující od roku 2016. Nyní prodává pivo v PET lahvích v okénku kavárny naproti pivovaru ve dvoře Rezidence Veliš a nabízí také rozvoz po okolí.

„Jak hledám odbyt? Pomocí cílené kampaně na Facebooku,“ říká žďárský pivovarník David Dvořák.

Spoléhá i na vlnu patriotismu. „Jsou lidé, kteří nechtějí, aby pivovar skončil, protože jsou hrdí, že Šakalov (zlidovělé označení Žďáru nad Sázavou - pozn. red.) má svůj pivovar,“ glosuje Dvořák. „Ale stavují se i lidé, kteří třeba projíždějí městem a dozvěděli se o nás.“

Zhruba měsíc už nevaří a doufá, že takzvaně „vylít do kanálu“ bude muset co nejméně piva. Za pozitivum současného stavu považuje to, že se o jeho značce dozvěděli někteří další Žďáráci a že se pivo pořádně vyleží.

„Musím prodat to, co je navařené, a vyčkávat. Uvidíme, jak se lidé pohrnou po otevření do hospod,“ zůstává Dvořák opatrný.

S cenou piva dolů ani během krize nešel. „Nemůžu prodávat pod cenou. Všechno se prodražuje, energie mi nikdo neodpustí,“ poznamenává.

Kdo vaří, má problém sehnat petky, etikety i zátky
Zatímco mnohé minipivovary bojují doslova o přežití, překvapivě velký zájem zaznamenal Hejkal v Novém Městě na Moravě. Ten nyní v průměru prodá kolem 400 piv denně.

„Vnímáme podporu, lidé s pivovarem cítí sounáležitost. Nestačíme stáčet do PET lahví. Chodí nakupovat davy lidí, díky nim žijeme tak, jako by hospody byly otevřené,“ říká jednatel Tomáš Petr.

I novoměstský minipivovar, na který se před dvěma roky složila parta 17 kamarádů, se zapojil do iniciativy Zachraň pivo. „Už nejsme v pozici, abychom zachránili to, co máme uvařené. Plánujeme udělat pět várek,“ prozradil.

V krizi nabídl všem pivo za velkoobchodní ceny, domlouvají i rozvoz piva společně s jídlem.

Díky odezvě pivařů narazili na jiné problémy. „Například nám chybí etikety, nesedí nám víčka podle barev. Špatně se shánějí prázdné petky a také kvasnice. Všechny oslovené pivovary se divily, že jdeme znovu vařit,“ dodává Petr.

Že je problém sehnat plastové lahve, uznává také Miloš Vostrý. „Normálně jsme je měli nachystané do 48 hodin, nyní musíme deset dní čekat,“ poukazuje, že se odbyt překlopil do lahvového piva.

Vařit začíná už i Horác. „Čekali jsme na informaci o postupném uvolňování zákazů. Snad už se to nebude odkládat a vývoj pandemie bude příznivý,“ přeje si Vostrý.

Podle vládního harmonogramu by se měly zahrádky otevřít 25. května, restaurace o dva týdny později.

Pražský architekt Josef Smutný má velké plány se zchátralým pivovarem v Rudníku na Trutnovsku. Kupuje památkově chráněnou budovu od nizozemské firmy. Ještě letos v bývalé ledárně rozjede první české centrum pro architekturu. Jeho vizí je proměnit areál v „město“ s restaurací, byty a obchody.

Před šesti lety pražská architektonická kancelář Ilex Architects oznámila, že ve spolupráci s nizozemským vlastníkem chce zachránit zdevastovaný pivovar v podkrkonošském Rudníku ze začátku 19. století.

Tehdy to vypadalo jako další sen, jehož uskutečnění bude kvůli dezolátnímu stavu památky spíš jen přáním. Nyní se však zdá, že architekti v čele s Josefem Smutným nemluvili do větru.

Jeho kancelář ruinu od nizozemské firmy DC Capital kupuje, na jaře chce dokončit výměnu střechy nad bývalou ledárnou a ještě v letošním roce zde má začít činnost centrum architektury, kde se budou scházet odborníci. Má vizi areál proměnit v „městečko“ s apartmány, obchody či bazénem a připravuje podrobnou dokumentaci.

Celý areál má rozlohu více než sedm tisíc metrů čtverečních, zastavěná plocha je ani ne poloviční. Jedinou opravenou částí je administrativní budova s kancelářemi.

Zbytek komplexu se rozpadá, na několika místech je děravá střecha, trámy napadla dřevomorka, okna jsou vymlácená a výrazně je poškozená také fasáda. Z některých oken dokonce vyrůstají stromy. V havarijním stavu jsou někdejší ležácké sklepy, sladovna i původní budova zámku se zachovalými renesančními klenbami.

Architekt Smutný má rád velké výzvy. Když se dosavadnímu majiteli nepovedlo pivovar prodat, rozhodl se, že do riskantního podniku s nejistým koncem půjde sám. Už podepsal kupní smlouvu a s bankami vyjednává o úvěru.

O svých plánech mluví téměř jako o poslání: „Mým úkolem je zachránit, co se dá. Jako architekti bychom se o statky tohoto typu měli starat a pomoct je oživit. Pokud by pivovar koupil kdokoli jiný, už to nebudu mít pod kontrolou. Myslím si, že toto místo má pro celý kraj velký potenciál, úkolem číslo jedna je areál oživit a otevřít veřejnosti.“

Už loni jeho firma získala dotace na havarijní opravy a nechala vyměnit část střechy nad budovou bývalého chladového hospodářství, která patří k nejzachovalejším částem celého komplexu. Je zde prostorná ledárna, spilka i ležácké tanky.

Na jaře mají tesaři rekonstrukci střechy dokončit a po vyklizení pater zde ještě letos chce nový majitel rozjet České centrum pro architekturu.

„Bude to místo pro pořádání výstav, konferencí, studentských workshopů a přednášek o architektuře. Rudník je na pomezí východních a severních Čech a samotný pivovar je velice signifikantní, má takový genius loci, že je schopný lidi přitáhnout,“ vysvětluje architekt.

Kromě opravy střechy a vyklizení objektu nejsou v této fázi další úpravy potřeba, centrum bude mít industriální charakter. V administrativní budově bude možnost ubytování.

„Každé hlavní město v Evropě od Tallinnu po Porto má centrum pro architekturu, v Rakousku dokonce každá spolková země. Česká republika ale centrum, které propaguje českou architekturu, územní plánování a veřejný prostor, nemá. První bude v Rudníku, ať se v Praze chytnou za nos,“ říká Josef Smutný.

Je to žrout času i peněz, tvrdí architekt o zařizování
Kvůli tomu, že pivovar je památkově chráněný, je administrativa spojená s projektem a žádostmi o dotace velice zdlouhavá. Se svou kanceláří, kde pracují čtyři lidé, nad tím prý Smutný loni strávil 1 200 hodin.

„Je to obrovský žrout peněz i času,“ přiznává architekt, jehož tým je mimo jiné podepsán pod nedávnou výstavou k 200. výročí založení Národního muzea v Praze.

Pro přípravu podrobné projektové dokumentace na celkovou rekonstrukci pivovaru si Josef Smutný vyčlenil pět let. „Dokumentace řekne, co se s budovou může a co naopak nesmí udělat. Bude jasná, stabilní a poskytne případnému investorovi dostatečné záruky,“ naznačuje.

Vizí budoucnosti je proměnit areál rudnického pivovaru v městečko s apartmány, restaurací, bazénem, minipivovarem a obchody. Zatímco náklady na odvodnění a rekonstrukci někdejší budovy chladového hospodářství Smutný odhaduje na 50 milionů korun, proměnu v areál s byty a službami vyčísluje sumou šestkrát vyšší.

Rudník pomůže zvelebit bývalou náves
„Pivovar desítky let chátral, proto takovou aktivitu vítáme. Investor může počítat s naší podporou,“ říká starosta Rudníka Aleš Maloch.

Obec by se měla podílet na obnově bývalé návsi, která se nachází u vjezdu do pivovaru. „Celý prostor chceme ve spolupráci s investorem zvelebit, protože teď nevypadá příliš reprezentativně,“ dodává starosta.

Před čtyřmi lety se sem vrátila někdejší chlouba vesnice – pomník obětem první světové války z roku 1934. Před pivovarem stál do druhé světové války, na poničený středový blok narazili teprve nedávno při velkém úklidu po ničivých povodních.

Jen pár metrů od pivovaru přitom realizuje svou vizi jiný pražský architekt. Jiří Kučera nedávno koupil starý hostinec z konce 19. století, který znehodnotila rekonstrukce za socialismu, budově chce vrátit původní kouzlo a přeměnit ji na multifunkční objekt s byty a společenským sálem.

Objektu vrátí dřevěná špaletová okna, původní prvky, například bosáž a římsy, řemeslníci obnoví také na fasádě.

Ministerstvo financí chce zaplatit desítky milionů za pivo, které se kvůli zavřeným hospodám musí vylít.
Stát svými opatřeními uzavřel v půlce března hospody a restaurace, a pivovary řeší co se stovkami milionů čepovaných piv, které jsou už vyrobené nebo ve výrobě. Část se snaží prodat u okýnek hospod a pivovarů, ale s ohledem na to, že hospody zůstanou uzavřené minimálně do konce května, budou muset začít čepované pivo v nejbližších týdnech vylévat. V sázce je tak čtvrtletní produkce v objemu 1,5 milionů hektolitrů neboli 300 milionů velkých čepovaných piv. Pivovarům navíc hrozí, že z likvidovaného piva odvedou státu přes sto milionů korun na spotřební dani. I proto Český svaz pivovarů a sladoven žádá o okamžitou úpravu zákona.

"Už několik let upozorňujeme Ministerstvo financí na nelogičnosti v zákoně o spotřební dani, které znevýhodňují některé obvyklé distribuční modely dodání piva na trhu,” říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. “Dodnes s tím ale nikdo nic neudělal a teď máme platit státu spotřební daň za vylité pivo. To je nejenom nesmyslné, ale i nemorální."

Jeden problém spočívá v tom, že čepované pivo, které se vrací z prodejní sítě do pivovaru – aktuálně kvůli uzavřeným hospodám – není možné jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva, ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat.

Ještě větší problém je pak u piva, které se nevrací z hospod, ale z distribučních center jednotlivých pivovarů. Z tohoto piva je potřeba v případě likvidace normálně odvést státu spotřební daň. Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně.

Škody pivovarů vzniklé v této souvislosti mohou dosáhnout vyšších stovek milionů korun. Tato částka zahrnuje kromě spotřební daně také náklady na výrobu piva, logistické náklady na svážení sudů z distribuční sítě a od zákazníků a náklady na jeho likvidaci.

“Zákon o spotřební dani je na současnou situaci nepřipravený a vytváří nerovné tržní podmínky,” říká Milan Tomíček, partner společnosti Staněk, Tomíček & Partners. “Je naprosto nelogické, aby se z části vylitého piva spotřební daň platila a z části ne. Požadovat po pivovarech daň v situaci, kterou způsobil stát svým nařízením o uzavření hospod, není rozhodně správné. Stát by měl spíš přemýšlet, jak kompenzovat vzniklé škody, a ne tyto škody ještě fakticky zdaňovat."

Pivovarníci žádají o úpravu zákona, aby pivovary nemusely platit za vylité sudové a tankové pivo spotřební daň. Podle vládního harmonogramu mají zůstat zahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, šlo by tak zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun. ČTK to sdělili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

"Už několik let upozorňujeme ministerstvo financí na nelogičnosti v zákoně o spotřební dani, které znevýhodňují některé obvyklé distribuční modely dodání piva na trhu," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Podle ní je platba za likvidované pivo nejenom nesmyslná, ale také nemorální.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. "Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva, ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat," uvádí svaz.

Ještě větší problém je podle Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. "Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně," dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na jeho výrobu, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Ministerstvo financí ČTK sdělilo, že za pivo poslané do oběhu je již spotřební daň zaplacená. Nárok na vrácení daně má podle Jakuba Vintrlíka z úřadu v několika případech. Na situaci, kdy se pivo nikam nepřeprodávalo, se tato možnost nevztahuje.

Iniciativa Zachraň hospodu, kterou na začátku dubna spustil Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s pivovary a dalšími partnery, zaznamenala po prvním týdnu ostrého provozu silný zájem hospodských i spotřebitelů. K aktuálnímu datu se do ní zapojilo na 2000 hospod a restaurací, kterým lidé přispěli zakoupením voucherů celkem 7 milionů korun.

Kampaň Zachraň hospodu byla spuštěna 2. dubna, kdy se začaly registrovat podniky. O týden později pak mohli spotřebitelé začít nakupovat vouchery, kterými podporují své oblíbené provozovny v nelehké situaci. Aktuálně se zapojilo už téměř 2 000 podniků a 3 000 lidí, kteří tak podpořili svou oblíbenou hospodu či restauraci. Celková výše příspěvků dosáhla necelých 7 milionů korun, podpořených podniků je aktuálně 730.

„Hospody i restaurace jsou zavřené už měsíc, nicméně výrazný úbytek hostů zaznamenaly už od začátku března. Podle současného plánu vlády se otevřou nejdříve koncem května, a to ještě v omezeném režimu,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovaru a sladoven. „To znamená, že většina provozoven bude tři měsíce bez jakýchkoliv příjmů a řada z nich bude nucena bez další pomoci zavřít. Proto je extrémně důležité je v této době podpořit, abychom se v červnu měli vůbec kam vracet.“

Spotřebitelé mohou svůj oblíbený podnik podpořit na webu www.zachranhospodu.cz zakoupením poukazu, který uplatní, jakmile skončí současná opatření a hospody znovu otevřou. Vouchery je možné zakoupit v hodnotě 100, 200, 500 a 1 000 korun.

V České republice působí řádově 50 tisíc gastronomických zařízení a z toho více než 30 tisíc představují hospody a restaurace. V tuto chvíli je 90 procent hospod a restaurací zavřených a bez jakýchkoliv příjmů.

Společně s Českým svazem pivovarů a sladoven se k iniciativě připojily pivovary Bernard, Budějovický Budvar, Pivovar Antoš, Pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj, Primátor, Starobrno a Svijany. Dalšími partnery jsou Becherovka, Bohemia Hop, Česká spořitelna, Dotykačka, Edenred, Jack Daniels, Karlovarské minerální vody, Kofola, Makro, Stock a Storyous.