Historie a současnost Jarošovského pivovaru

Historie a výroba piva v Jarošově
Vznik pivovaru v Jarošově se datuje již od roku 1688. Jeho výstavbě předcházel rozsáhlý požár v Uherském Hradišti, který poničil tehdejší městský pivovar v dnešní Hradební ulici. Na to se magistrát rozhodl vybudovat zcela nový, modernější pivovar v poddanské vsi Jarošov. Místo bylo zvoleno z několika důvodů. Především se zde nacházely bohaté zdroje kvalitní pitné vody a také přítomnost řeky Moravy byla stěžejní, jelikož představovala laciný zdroj vody a ledu využitelného k průmyslovým účelům. Vesnice navíc patřila městu Uherské Hradiště a ležela v blízkosti frekventované pivovarsilnice do Napajedel.

Pivovar až do druhé poloviny 19. století vystřídal řadu sládků a byl jedním z hlavních finančních zdrojů do městské pokladny. Přesto postupem času stárnul a upadal vzhledem k častému střídání nájemců. Magistrát tak musel roku 1860 výrobupiva zastavit a o osm let později pivovar odprodat.

Roku 1869 byl pivovar prodán majiteli realit židovského původu Salomonu Braunovi z Uherského Ostrohu. Nový majitel byl kapitálově dobře vybavený i díký svému otci, kterým byl privilegovaný provozovatel kantýn na stavbě Severní dráhy, která vedla z Vídně do Krakova. Investice se však vyplatila, jelikož Salomon Braun koupil na tu dobu vcelku moderně zařízený pivovar, který byl vybaven parním zařízením, sladovnou, palírnou kořalky, výčepním domem a doplňkovou výrobou kvasnic pro Uherské Hradiště a okolí. V areálu se také nacházela přístavba pro sládka a mistra bednáře.

Už v rukou Salomona Brauna získal pivovar svůj věhlas. Roku 1875 mu byla udělena medaile za zásluhy o sladování ječmene. Ve stejném roce pivovar zpracoval80 tisíc metráků ječmene a vyrobil 120 tisíc věder piva.

Za zlatou éru se však považuje období, které nastalo až s nástupem druhé generace Braunů, synů Ignáce a Josefa. pivovarJosef vystudoval práva ve Vídni, na druhé straně Ignác vystudoval obor chemický a ještě před převzetím firmy v ní působil jako technický vedoucí. Oba tak měli dobré předpoklady a znalosti pro vedení velkého pivovarnického podniku. Roku 1885 Salomon Braun zemřel a došlo tak k převzetí firmy a vzniku nové společnosti Jaroschauer Bierbrauerei von S. Brauns Söhnes Ignaz & Josef Braun. Pivovar začal vzkvétat nejen po stránce hospodářské, ale především i technické, což zapříčinila patřičná angažovanost a prozíravost nových majitelů. O čtyři roky později bylo pivovaru uděleno povolení používat označení dvorní dodavatel, což hrálo významnou roli v propagaci podniku a značky.

Mezi lety 1880 až 1910 prošel pivovar velkou rekontrukcí, kterou si žádalo neustálé zvyšování produkce. Firma zpracovávala stále větší množství ječmene a v roce 1906 již zaměstnávala 140 dělníků a vyprodukovala skoro 52 tisíc hl piva. Významným mezníkem byl také rok 1908, kdy společnost koupila pivovar a lihovar v Hodoníně, který se později stal součástí nově vzniklé akciové společnosti Jaroschauer Bierbrauerei. Pivovar si až do roku 1918 vybudoval v regionu téměř výsadní postavení a stal se jedním z šesti největších pivovarů na Moravě. Vlivem první světové války se však do pivovaru dostávalo čím dál méně surovin, a tak si majitelé nechali zapsat do své činnosti i výrobu sušené zeleniny. Nakonec došlo 28. srpna 1921 k vymazání společnosti z obchodního rejstříku na žádost samotného Josefa Brauna, a to po smrti bratra Ignáce.L

Po válce se pak postupem času začal Jarošovský pivovar z války vzpamatovávat a již opět vykazoval velké množství vyrobeného piva. pivovarV roce 1939 však museli Braunovi kvůli svému židovskému původu opustit Československo. Pivovar byl prodán Stoupalovu cukrovarnickému koncernu, který však neměl pohotové devizové prostředky na vyplacení pivovaru, a tak správu převzala Agrární banka. Společnost ani tentokrát neměla dlouhého trvání a roku 1940 vyhlásil zlínský oberlandrat kupní smlouvu za neplatnou, a tak došlo k následné arizaci majetku. Pivovar ještě několikrát změnil svého majitele. Jedním z nich byl také němekcý podnikatel Erich Blume.

Od počátku roku 1948 byl zřízen národní podnik Slovácké pivovary s vedením v Jarošově. V roce 1987 začal pivovar vykazovat velké ztráty a roku 1997 bylo rozhodnuto o jeho prodeji. Postupně docházelo k propouštění zaměstnanců, až byl pivovar 31. prosince téhož roku zcela uzavřen. Na jaře 2012 se jej rozhodla firma Heineken, které pivovar patřil, prodat. Pivovar koupil v roce 2013 podnikatel Radislav Vymyslický, kdy prostory pivovaru sloužily k výrobě výtahů. Výroba piva pod taktovkou společnosti Jarošovský pivovar a.s. se do Jarošova vrátila v roce 2015.
Zdroj:Stránky Jorošovského pivovaru, 2017


Více na stránkách pivovaru

Agentura Little Greta získala prestižní ceny za design pro Jarošovský pivovar

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:Design portál

Kreativní agentura Little Greta si za svou práci pro Jarošovský pivovar odnesla z letošních World Beer Awards ocenění za design. V soutěži je mimo chuťových kvalit piva hodnocen také design etiket nebo lahví. Zisk dvou cen Little Gretu pasoval do pozice nejúspěšnější české agentury v této patrně nejprestižnější oborové soutěži na světě.

„Na projektu pracovali naši polští kolegové. Ač původem cizinci, dokázali uchopit specifičnost Slovácka a dostali ji do vizuální identity pivovaru i do etiket,“ zmínil jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Inspiraci agentura čerpala z botaniky, slovácké architektury a tradičního folkloru. Motiv kohouta má symboliku vzkříšení – návrat pivovaru zpět k životu.

Tradice pivovarnictví v uherskohradišťském Jarošově sahá do 17. století. V 90. letech minulého století přesahovala produkce 300 tisíc hektolitrů. Původní pivovar zanikl po velké vodě v roce 1997, ještě předtím jej však po celé zemi stihl proslavit nesmrtelný hit kapely Argema. Obnovený pivovar otevřel své brány v roce 2015.

„To, že nám klient nechal volné ruce, se nestává často. Vizuální identitu a etikety jsme tak mohli zpracovat naprosto po svém,“ dodal jeden z tvůrců Mateusz Slowakiewicz.

Little Greta vznikla v roce 2012 z absolventů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, s níž dodnes úzce spolupracuje. Agentura se specializuje na grafický a webový design a multimedia. Kromě Jarošova patří mezi její pivní klienty britský Budvar, Znojemský městský pivovar nebo náchodský Primátor. V minulém roce Little Greta otevřela dceřinou firmu v Londýně, svá obchodní zastoupení má v USA a v Německu. Letos agentura získala investora, jehož prostřednictvím plánuje v příštím roce dále expandovat.

Pivaři, pozor, není Jarošov jako Jarošov. Novinka od Heinekenu konkuruje

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vojtěch Trubačík

Jaký je rozdíl mezi jarošovským pivem a pivem Jarošov? Záludnost otázky nemusí být fanouškům malého pivovaru, který před rokem navázal na dlouholetou tradici vaření piva v Jarošově, na první pohled patrná.

Na skladech některých velkoobchodů by se však měl mít zákazník na pozoru, pokud by chtěl ochutnat pivo z Jarošova. Mohl by totiž sáhnout po kegu Jarošov 11 světlý ležák, který zhruba před měsícem uvedla na moravský trh jako novinku společnost Heineken. Ten se ovšem nevyrábí na předměstí Uherského Hradiště, ale v pivovarech holandské společnosti po celé České republice.

„Samozřejmě mi to nepřijde úplně fér a vypadá to, jako kdyby chtěl velký výrobce parazitovat na úspěchu, který si za tu krátkou dobu u nás vydobyl malý pivovar. Od chvíle, kdy jsem se novinku dozvěděl, dávám si už větší pozor na to, co kupuji, když se čepuje pivo od nás,“ kroutil hlavou Petr Fibichr z Jarošova.

Podle marketingového vedoucího Jarošovského pivovaru Čestmíra Bendy má Heineken na výrobu piva pod označením Jarošov plné právo, neboť historicky patří tato značka právě holandské společnosti.

„Běžný konzument by však měl na první pohled rozeznat rozdíly mezi naší jedenáctkou a tou jejich. Vzhledem k tomu, že pivo nepasterizujeme ani nefiltrujeme, má tmavší a jantarovou barvu. Náš Jura je také méně prokvašen, a tudíž má 4,5 procenta alkoholu, zatímco pivo od Heinekenu má 4,7 procenta,“ vysvětlil Čestmír Benda.

To, že se jedná o novinku ve skladech, shodně potvrdily velkoobchody ČAS z Hodonína i JAS mající pobočku v Přerově. Oba naskladnily Jarošov 11 od Heinekenu na konci letošního června.

Odpovědi na otázku, zda z jejich strany nejde tak trochu o zneužití úspěchu malého Jarošovského pivovaru, se nadnárodní koncern vyhnul. „Jedná se o značku s dlouhodobou tradicí, na kterou našim výrobkem navazujeme. Jarošov 11 je k dostání převážně na Moravě a je určen hlavně pro hospody a restaurace. Rozšíření nabídky a další prodej se budou odvíjet podle zájmu našich zákazníků,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Shodou okolností připadá na dnešek Mezinárodní den piva. Český statistický úřad při té příležitosti připravil infografiku s několika zajímavými údaji o tomto národním nápoji.

Pivovar ožil za dvacet milionů, ročně vyrobí 4 800 hektolitrů piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Dobrý DenAutor:Petr Čech

Jarošovský pivovar se po dlouhých 19 letech vrátil na pivní mapu České republiky. Ročně vyprodukuje až 4 800 hektolitrů piva, jeho milovníkům nabídne 10 druhů piv, včetně svrchně kvašených speciálů. „Pivovar je však koncipován na maximální kapacitu dvacet tisíc hektolitrů, které chceme dosáhnout do pěti let,“ prozradil Miroslav Harašta, ředitel pivovaru.

„Gró našeho piva je místní voda, lokální suroviny ale také zaměření na přísnou hygienu ve výrobě, která nám zaručí nejvyšší kvalitu piva. I bez pasterizace garantujeme měsíční trvanlivost, během výroby totiž eliminujeme styk piva s atmosférickým vzduchem, čímž bráníme případné infikaci piva bakteriemi. A při jeho vaření vycházíme z historických receptur,“ prozradil Harašta. „Obnovu výroby piva považuji za návrat k identitě. Vždyť v Jarošově se vařilo už od roku 1688,“ připomněl Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště.

Pivovar stál více než 20 milionů korun, povstal z „trosek“ bývalé dřevovýroby na adrese Pivovarská 303. Jen šest set metrů od bývalého pivovaru, který proslavil hit rockové skupina Argema. „S kapelou intenzivně jednáme o souhlasu používat písničku k propagaci naší značky. Snad jsme na dobré cestě,“ prozradil Harašta.

Jarošovský pivovar vypustí do světa čtyři stálice - klasickou desítku, jedenáctku Juru, dvanáctku Jarošovský ležák a čtrnáctku Šohaje. Pivo vaří z žateckého chmele a kroměřížského i záhlinického sladu. Aktuálně je k dostání hlavně v samotném pivovaru, ale i v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. „Čepuje se zatím jen v Buchlovicích, Bílovicích a od středy i ve vinárně v Jarošově,“ doplnil ředitel pivovaru, který zaměstnává čtyři lidi. Do konce roku se však jejich počet zvýší na sedm.

A cena? „Jarošovské pivo určitě nekoupíte v supermarketech za 6,90 korun… Ale rádi bychom spolupracovali s Makrem, které jako jeden z mála řetězců má funkční program pro lokální potraviny. Cena piva odpovídá úsilí na jeho výrobu, padesátilitrový sud dvanáctky vyjde zhruba na dva tisíce,“ prozradil Harašta.

„Bílá pěna, láhev orosená.“ Jarošov opět žije vařením piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Radek Štěrba

Po téměř dvaceti letech se v uherskohradišťské části Jarošov opět vaří pivo. Nový pivovar, který vznikl jen pár set metrů od chátrajícího areálu bývalého pivovaru, jedná o spolupráci s kapelou Argema, která o zdejším pivě kdysi nazpívala slavnou píseň.

„Léta tam stál, stojí tam dál. Pivovar u cesty, každý ho znal. Léta tam stál, stát bude dál. Ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar.“

První sloka hitu kapely Argema z roku 1994 mohla od lidí v uherskohradišťské části Jarošov znít v posledních letech jen z nostalgie. Pivo se zde přestalo vařit na konci roku 1997, areál pivovaru s typickými vysokými komíny od té doby chátrá.

V posledních dnech už si ale zdejší milovníci piva opět můžou vesele zpívat i refrén: „Bíla pěna, láhev orosená. Chmelový nektar já znám. Jen jsem to zkusil a jednou se napil. Od těch dob žízeň mám.“

Jen pár set metrů odsud, v budově na Pivovarské ulici, kde kdysi vznikaly slavné dětské jídelní židličky firmy TON, totiž právě odstartovala výroba Jarošovského piva.

„Společnost Heineken má chráněný nápis JP s typickým panáčkem, to používat nemůžeme. Ale pivo vyrábíme v Jarošově, máme nárok na místní označení produktu,“ vysvětluje ředitel Miroslav Harašta, kterému se tak po Znojmě podařilo otevřít druhý regionální pivovar.

Do supermarketů jít nechtějí
Ten jarošovský se zatím rozjíždí, aktuálně dokáže uvařit maximálně 4 800 hektolitrů piva za rok, ale přichystaný je na víc než čtyřnásobek, čehož chce Harašta dosáhnout do pěti let.

„V současné době zaměstnáváme čtyři zaměstnance. Předpokládám, že letos se tým rozroste na sedm, finální stav je kolem patnácti zaměstnanců,“ uvažuje.

Většinu piva by měl pivovar prodávat v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru, PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru i malých soudcích.

První várka piva už je k dostání přímo v pivovaru, v pivotékách na Hradišťsku a Zlínsku i v několika místních hospodách.

„Ale jsme na začátku, teprve pivo začneme aktivně nabízet do místních gastronomických provozoven. Chceme vytvořit protiváhu národním značkám,“ poznamenal ředitel, podle něhož by Jarošovské pivo nemělo být k dostání v supermarketech, zvažují jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

První speciál představí před Velikonocemi
Sládkem je Jan Vasil, který už pivo vařil v několika pivovarech včetně toho uherskobrodského. Při vymýšlení receptur byl neocenitelným pomocníkem bývalý jarošovský sládek Josef Brauner, na dřívější produkci místního pivovaru totiž chtějí navázat.

„Jednou z klíčových surovin je voda, máme ji z vlastního vrtu a nijak ji neupravujeme. Zkušební várky jsme vařili ve Znojmě, kde je voda odlišná, teď jsme proto museli řešit úpravu receptur podle místní vody,“ přiznal Harašta.

Celoročně bude k dostání deseti-, jedenácti-, dvanácti- a čtrnáctistupňové pivo. Každé dva měsíce navíc pivovar přijde s některým z pivních speciálů: tím prvním bude na Velikonoce polotmavá třináctka.

Na plánovaných akcích Jarošovského pivovaru by mohl znít i zmíněný hit Argemy.

„Rádi bychom s kapelou spolupracovali a využívali tuto písničku k propagaci naší značky. Velmi intenzivně na tom pracujeme,“ podotkl šéf Harašta.

Samotný areál bývalého pivovaru zatím leží ladem, od firmy Heineken jej před čtyřmi lety koupil místní podnikatel Radislav Vymyslický, jenž má v sousedství firmu na výtahy.

„Část chce využívat, v části má být občanská vybavenost. Nám jde o zpřístupnění tamní cesty veřejnosti. To vše by měl řešit nový územní plán města, který vznikne během dvou let,“ uvedl starosta Stanislav Blaha.

Jarošovský pivovar oficiálně otevřel. Do konce roku chce uvařit deset druhů piv

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Slovácký deníkAutor:Vojtěch Trubačík

Ten kdo zná Jarošov, zná pivovar. Už zase si můžou zpívat obyvatelé místní části Uherského Hradiště známou písničku od Argemy, aniž by museli nostalgicky vzpomínat na doby, kdy se v Jarošově vařilo pivo. Ve středu 8. února totiž oficiálně otevřel svoji výrobu obnovený Jarošovský pivovar.

Na jejím zahájení byl přítomný také starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který od počátku podporoval myšlenku navrácení pivovarnictví do Jarošova.

„Jsem rád, že mohu asistovat osobně Jarošovského pivovaru od zrodu samotné myšlenky. Pro mě osobně je dnešní den významný a beru jej jako navrácení jedné z tradic do místní části Uherského Hradiště, tedy výroby piva do Jarošova," prohlásil Stanislav Blaha.

Bílá pěna, láhev orosená... Jarošovský pivovar po letech vaří pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo. Nový pivovar vznikl v opravené budově nedaleko původního areálu někdejšího pivovaru. Oprava a vybavení budov přišlo na více než 20 milionů korun. Pivovar nabídne tři základní druhy piv a k tomu bude vařit také speciály, řekl jeho ředitel Miroslav Harašta.

Harašta podle svých slov působil 15 let v nadnárodní pivovarnické korporaci, poté se rozhodl v oboru pokračovat a vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní i v Jarošově. Ročně bude schopen vyrobit 4800 hektolitrů piva. "Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu 20 tisíc hektolitrů," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta a doplnil, že tohoto výstavu by pivovar chtěl dosáhnout do pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru v Pivovarské ulici a v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. "Shodou okolností ale dnes přišel zákazník, který si bere sudové pivo do vinárny v Uherském Hradišti. Máme ještě další dva nebo tři zákazníky, kteří točí naše pivo. Ale jsme teprve na začátku," dodal Harašta.

Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm. Pivovar by chtěl vytvořit protiváhu národním značkám a nabídnout místním i turistům pivo uvařené v regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z lokálních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde asi na 20 Kč.

Pivovar by měl prodávat většinu piva v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru nebo PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru. V budoucnu by nemělo být k dostání v supermarketech, pivovar zvažuje jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Jeho produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300 tisíc hektolitrů. Po roce 1989 ale pivovar stále obtížněji konkuroval velkým pivovarům a na konci roku 1997 výrobu piva ukončil. Na propagaci pivovaru měla velký vliv píseň Jarošovský pivovar, kterou za odměnu svým sponzorům napsala v roce 1994 skupina Argema. Harašta uvedl, že pivovar se skupinou o využití písně jedná.

Uherské Hradiště bylo ve Zlínském kraji posledním z okresních měst, které nemělo pivovar. Malé pivovary jsou ve Vsetíně, Zlíně i Kroměříži. Jediným průmyslovým pivovarem v kraji je Pivovar Uherský Brod, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz.

Léta tam stál, stát bude dál. Jarošovský pivovar zase vaří pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Aleš Fuksa

Jarošovský pivovar dvacet let po ničivých povodních opět vaří pivo. Původní pivovar v Jarošově na Uherskohradišťsku zanikl po velké vodě v roce 1997. Od února tam vyrábí pivo stejnojmenný regionální pivovar, který se nachází jen několik stovek metrů od původního areálu.

Pivovarník a ředitel nového Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta investoval do podniku dvacet miliónů korun. Začíná zde vařit dvanácti- a čtrnáctistupňové pivo z žateckého chmele a chystá se zahájit i výrobu jedenáctistupňového ležáku. Časem pak chce vařit i svrchně kvašené speciály typu IPA.

Harašta pracoval mimo jiné pro koncern Heineken, načež se podle svých slov rozhodl podnikat v oboru na vlastní pěst. Nejprve vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní zakládá nový, resp. staronový i v Jarošově.

Jarošov podle Harašty může ročně vyprodukovat až 4800 hektolitrů piva. „Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu dvacet tisíc hektolitrů,“ sdělil novinářům Harašta s tím, že této produkce chce pivovar dosáhnout v průběhu pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru, ale i v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. Pivovar v tuto chvíli zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm.
Tradice od 17. století

Harašta plánuje vytvořit protiváhu velkým značkám a nabídnout místním i turistům pivo z regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z místních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde zhruba na dvacet korun.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Místní produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300 tisíc hektolitrů. Po roce 1989 však pivovar stále obtížněji konkuroval větším konkurentům a po povodni v roce 1997 produkci definitivně ukončil.

Na propagaci značky měla velký vliv i stejnojmenná skladba od moravské hudební skupiny Argema, v jejímž nápěvu zní verše „léta tam stál, stát bude dál, ten kdo zná Jarošov, zná pivovar“. Hit vznikl v roce 1993.

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V části Uherského Hradiště Jarošov se po letech opět vaří pivo. Nový pivovar vznikl v opravené budově nedaleko původního areálu někdejšího pivovaru. Oprava a vybavení budov přišlo na více než 20 milionů korun. Pivovar nabídne tři základní druhy piv a k tomu bude vařit také speciály, řekl dnes novinářům jeho ředitel Miroslav Harašta.

Harašta podle svých slov působil 15 let v nadnárodní pivovarnické korporaci, poté se rozhodl v oboru pokračovat a vybudoval pivovar ve Znojmě a nyní i v Jarošově. Ročně bude schopen vyrobit 4800 hektolitrů piva. "Pivovar je koncipován pro maximální kapacitu 20.000 hektolitrů," uvedl Harašta a doplnil, že tohoto výstavu by pivovar chtěl dosáhnout do pěti let.

Jarošovské pivo je momentálně k dostání především v samotném pivovaru v Pivovarské ulici a v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. "Shodou okolností ale dnes přišel zákazník, který si bere sudové pivo do vinárny v Uherském Hradišti. Máme ještě další dva nebo tři zákazníky, kteří točí naše pivo. Ale jsme teprve na začátku," dodal Harašta.

Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, do konce roku by jich mělo být sedm. Pivovar by chtěl vytvořit protiváhu národním značkám a nabídnout místním i turistům pivo uvařené v regionu. Cena by podle ředitele měla odpovídat produktu vyrobenému z lokálních surovin. Jedno dvanáctistupňové pivo v padesátilitrovém sudu vyjde asi na 20 Kč.

Pivovar by měl prodávat většinu piva v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru nebo PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru. V budoucnu by nemělo být k dostání v supermarketech, pivovar zvažuje jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

Pivo se v Jarošově vaří od 17. století. Jeho produkce přesahovala v 90. letech minulého století 300.000 hektolitrů. Po roce 1989 ale pivovar stále obtížněji konkuroval velkým pivovarům a na konci roku 1997 výrobu piva ukončil. Na propagaci pivovaru měla velký vliv píseň Jarošovský pivovar, kterou za odměnu svým sponzorům napsala v roce 1994 skupina Argema. Harašta uvedl, že pivovar se skupinou o využití písně jedná.

Uherské Hradiště bylo ve Zlínském kraji posledním z okresních měst, které nemělo pivovar. Malé pivovary jsou ve Vsetíně, Zlíně i Kroměříži. Jediným průmyslovým pivovarem v kraji je Pivovar Uherský Brod, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz.

Jarošovský pivovar rozjíždí výrobu, novinkou je Jura

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Dobrý DenAutor:Petr Čech

arošovský pivovar ožívá, do obnovení výroby piva v Uherském Hradišti už zbývají jen hodiny. Hlavní sládek Jan Vasil se do první várky pustí v pondělí 30. ledna. Výsledkem osmihodinového procesu vaření a dvouměsíčního zrání bude dvanáctistupňový Jarošovský ležák, který pivaři ochutnají v polovině dubna.

„Už počítáme dny a hodiny, napětí pozvolna stoupá. Zažijeme historický okamžik, začneme psát novou kapitolu pivovarnictví v Uherském Hradišti,“ uvědomuje si Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru, který povstává z „trosek“ bývalé dřevovýroby na adrese Pivovarská 303. „Ale nezůstane jen u ležáku, ještě v únoru uvaříme klasickou desítku, čtrnáctistupňového Šohaje, ale také novinku, kterou jsme zatím drželi pod pokličkou. Milovníkům zlatavého pěnivého moku nabídneme jedenáctistupňového Juru,“ prozradil Harašta.

Aktuálně v pivovaru finišují práce na oživení technologie, propojují se pivní čtyřicetihektolitrové tanky a probíhá jejich čištění před spuštěním výroby. Srdce pivovaru vyrostlo v zadní části objektu bývalé dřevovýroby. „Stavební práce však po zahájení výroby ještě zcela neskončí, ruku v ruce s ní se pouštíme do rekonstrukce boční části, kde zřídíme reprezentační prostory pivovaru, včetně místnosti pro degustaci našich piv, sociálního zázemí pro návštěvníky a možná i minimuzea pivovarnictví v Jarošově. O definitivní tečku se postará výstavba parkoviště a oplocení areálu,“ nahlédl do itineráře Harašta. Jakmile se výroba rozjede, pivovar počítá se Dnem otevřených dveří pro sousedy, tedy hlavně pro obyvatele Jarošova a Uh. Hradiště. „Neplánujeme nic velkého, žádnou prodejní akci. Jen chceme sousedům ukázat, že pivovar stojí, nesmrdí a nedělá žádný hluk,“ objasnil ředitel. Široké veřejnosti pivovar otevře brány až v květnu po skončení všech stavebních prací, kdy plánuje Den otevřených dveří s programem a zábavou. „Stavaři se k nám ale ještě vrátí, za dva tři roky totiž plánujeme vybudovat pivovarskou restauraci v přední části budovy, “ zamyslel se Harašta.

Hlavním sládkem Jarošovského pivovaru je Jan Vasil, rodák z Uherského Brodu, který se pyšní třicetiletou praxí v oboru. K řece Moravě přišel z pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě. Podsládkem je Milan Esender z Uherského Hradiště, který sbíral zkušenosti v pivovaru Chotěboř. A jejich menu? „Ve stálé nabídce se objeví čtyři piva, Jarošovská Desítka, jedenáctka Jura, dvanáctka Jarošovský Ležák a čtrnáctka Šohaj. A zhruba každé dva měsíce uvaří speciály, o premiéru se postará Velikonoční speciál - Jarošovský Joža,“ odpověděl Harašta. V pivovaru podle něj získá práci asi pět lidí.

Jarošovský pivovar otevře do Vánoc, ve sklepech už zraje Šohaj

Publikováno:před rokemZdroj:Dobrý denAutor:Petr Čech

Jarošovský pivovar povstává z „trosek“ bývalé dřevovýroby v Uherském Hradišti, výroba piva se na adrese Pivovarská 303 rozjede ještě letos. Role hlavního sládka se chopí Jan Vasil, který má za sebou třicetiletou praxi v oboru. Aktuálně už v ležáckých sklepech zraje čtrnáctistupňové světlé speciální pivo Šohaj, vánoční dárek pro pivní znalce.

„Pivo jsme navařili ve Znojmě na velmi podobné technologii, kterou chystáme pro Jarošov. Název Šohaj je dán historií výroby piva v Jarošově. Pivo je to silné, „bytelná“ čtrnáctka bude opravdu jen pro pořádné šohaje z Hradišťska,“ potvrdil s úsměvem horkou novinku Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru. Receptura Šohaje? Plzeňský a mnichovský slad, čtveré chmelení (třikrát v průběhu várky a počtvrté za studena přímo v ležáckém tanku - pozn. autora) a český chmel. „Pivo má plné tělo, vyšší hořkost a aromatičtější chmelovou vůni,“ prozradil ještě Harašta. Ochutnávku Šohaje pivovar připravuje na slavnostní otevření v prosinci, přesný termín zatím tají. Tradice vaření piva tak v Jarošově ožije po dlouhých 19 letech, jen o 600 metrů dál od areálu proslaveného rockovou kapelou Argema.

Stavební firma už dokončila demoliční práce a rozjela rekonstrukci zadní části objektu, kde vyroste výrobní „jádro“ pivovaru. „Už jsme položili vnitřní kanalizace, betonujeme a opravujeme podlahy, pracujeme na obkladech výrobních provozů a upravujeme prostor pro instalaci pivovarských technologií. A ještě jsme zahájili přístavbu chladicí komory pro uskladnění piva v sudech,“ komentoval stavební ruch Harašta. I když s kolaudací pivovaru počítá začátkem prosince, stavební práce se ještě zdaleka nezastaví. Skončí jen jedna etapa. „Hned se pustíme do rekonstrukce boční části areálu, kde zřídíme reprezentační prostory pivovaru, včetně místnosti pro pohodlnou degustaci našich piv a sociálního zázemí pro návštěvníky. Třetí fází je už vyprojektovaná rekonstrukce firemní prodejny,“ dodal ředitel. Využití přední části budovy, situované do ulice Pivovarská, je zatím ve hvězdách. „Hledáme a vymýšlíme možnosti, nabízí se kanceláře nebo skladové prostory jiných firem,“ zamyslel se Harašta.

O vaření Jarošovského piva se postarají hned tři sládci. Vedle emeritního sládka Josefa Braunera, bývalého sládka pivovaru v Jarošově, ponese hlavní odpovědnost Jan Vasil, který se pyšní třicetiletou praxí v oboru. „Pochází z Uherského Brodu a k nám přichází z pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě. Jeho role? Hlavní tahoun fungování Jarošovského pivovaru,“ má jasno Harašta. Třetím do party sládků je Milan Esender z Uherského Hradiště, který sbíral zkušenosti v pivovaru Chotěboř. „Věřím, že ještě letos vyrobíme první várku Jarošovského piva v novém pivovaru. Děláme pro to maximum,“ zdůraznil ředitel s tím, že už jedná s několika restauracemi, které mají zájem Jarošovské pivo čepovat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.11.2017 07:2117