Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivaři, zavřete oči, tohle totiž nebude pohled pro vás. Pivovary se chystají na jednu z největších akcí a zlikvidují tisíce hektolitrů piva, které kvůli koronaviru nemohly prodat. Staropramen začne s „ničením“ zásob za 14 dní.
Článek

Vládní opatření uzavřelo hospody a s nimi i tisíce hektolitrů piva v sudech a tancích, které už podniky nestihly prodat. A další tisíce hektolitrů zůstaly v distribučních skladech, odkud ho už pivovary nestačily rozvézt dál.

„Všechno teď budeme stahovat zpět a likvidovat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf Pivovaru Staropramen Zdenek Havlena s tím, že pivo nelze jen tak jednoduše vylít do kanálu. Musí se totiž likvidovat ekologicky a navíc za přítomnosti státních úředníků.

„Z pohledu režimu spotřební daně se takováto likvidace musí dělat za asistence celní správy a máme na to speciální režim, jak se s takovým pivem pracuje,“ říká Havlena.

Prošlé pivo se vylije do vnitřní kanalizační sítě, odkud poputuje do neutralizačních nádrží, kde bude dále upravováno včetně například Ph. Teprve pak může odtéct do městské kanalizace.

Prošlé pivo za nové
Tím, že už je známý termín návratu do restaurací, pivovar připravil plán, díky kterému bude prošlé pivo z podniků, kam ho dodává, postupně stahovat. Celá akce proběhne v horizontu dvou až tří týdnů.

Staropramen bude navíc restauracím, do kterých pivo dodal to „prošlé“, zdarma vyměňovat za nové.

„Budou to jednotky milionů korun. Dobrou zprávou je, že Sněmovna schválila novelu zákona, která nám umožní neplatit spotřební daň. Ty náklady by jinak byly dvojnásobné,“ říká Havlena. Novelu musí ještě schválit senát.

Pro většinu pivovarů bude podobná likvidace zásob mimořádnou událostí, která v historii nemá obdoby. Straropramen už má ale částečně „natrénováno“. Podobnou akcí si totiž musel projít již při povodních, které zaplavily jeho distribuční sklad. Tehdy se musely likvidovat veškeré zásoby, které kontaminovala velká voda - tedy nejenom pivo sudové, ale i lahvové.

Ostrý start
Zdenek Havlena se stal ředitelem Pivovarů Staropramen začátkem letošního roku. Místo prvních měsíců hájení musel hned řešit koronavirovou krizi a vládní restrikce, které pivovar připravily o třetinu prodejů a zhruba čtyřicet procent na tržbách.

„Dovedu si představit start za jednodušších podmínek,“ říká Havlena s tím, že současná ztráta, kterou pivovary naberou, se už dohnat v žádném případě nedá. „Ty ztráty, které budeme mít půjdou do sta milionů korun,“ dodává.

Velké pivovary teď zachraňují prodeje baleného piva v obchodech, které vyrostly zhruba o 10 až 15 procent. Malé pivovary ale často takovou možnost nemají, a proto se teď dostávají na hranici existence. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň predikuje, že čtvrtina ze zhruba 500 minipivovarů tuto krizi neustojí, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají.

Existuje mnoho vědeckých studií, které potvrzují příznivé účinky alkoholu. Nic se však nemá přehánět a málo je v tomto případě více. Kardiovaskulárnímu systému prospívá například červené a bílé víno, ale několik pozitivních účinků má na naše tělo i pivo.

Češi jsou ve světě známí jako národ pivařů. Vždyť jen v konzumaci v počtu litrů na osobu většinou obsazujeme první příčky. Dle Českého svazu pivovarů a sladoven jsme se loni pohybovali někde okolo 140 litrů vypitých piv na osobu. „Do čela celoevropského žebříčku jsme se dostali v roce 1971 se specifickou spotřebou 160 litrů, nejvyšší spotřebu 167 litrů jsme zaznamenali v roce 1992,“ připomíná výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferancová.

Na co je potřeba dávat pozor?

„Pro zajištění správného účinku na organismus je třeba si dát pozor, aby dávka alkoholu byla malá (u piva je doporučována třetinka) a pravidelná. Příliš velká dávka má spíše opačný efekt,“ radí výživová poradkyně Alena Balíková Přídová. K nejprospěšnějším pivům se řadí to plzeňské, které má navíc díky své hořkosti příznivý vliv na zažívání a působí proti překyselení žaludku.

Pivo a cvičení
Pokud cvičíte, případně držíte nějakou dietu. Zlatavému moku byste se měli raději vyhnout. Dopřát si jej můžete pouze v omezené míře, například k jídlu. Pokud přeci jen hořké chuti nemůžete odolat, dejte si skleničku piva hned po sportovní aktivitě. V ten moment vám může posloužit jako skvělý iontový nápoj.

Pročistí cévy
Umírněná konzumace piva dokáže snížit ukládání LDL, tzv. zlého cholesterolu v cévách a zároveň podporuje tvorbu HDL, tzv. hodného cholesterolu. Jedno malé pivo je tak k pročištění cév zcela ideální.

Zastaví řídnutí kostí
Řídnutí kostí neboli osteoporóza je způsobeno nedostatkem vápníku v kostech. Nejčastěji k tomuto jevu dochází spolu s přibývajícím věkem. Účinnou léčbou může být doplňování křemíku, který se ve velké míře objevuje například v celozrnných cereáliích nebo pečivu. Optimální množství křemíku však můžeme najít také v pivu, jehož pití pomáhá v boji s touto nemocí.

Zdroj vitamínu B
Nedostatek vitamínu skupiny B (souhrnně B-komplex) v těle se může projevovat především vypadáváním vlasů, nekvalitním spánkem, špatnou náladou, zvýšenou tvorbou ekzémů, akné a aft. Vitamín B můžeme do těla dostat i díky konzumaci piva. Nejvíc se ho nachází v nefiltrovaných a kvasnicových pivech.

Podpoří trávení
Pokud si jednou za čas (dobrá, možná i víckrát) dopřejete těžký a vydatný oběd, zapijte jej malým pivem. To totiž působí velmi pozitivně na lidské trávení. Příčinou je obsah chmele, který podporuje tvorbu trávicích enzymů. Pivo navíc pomáhá snižovat i překyselení žaludku.

Sníží riziko onemocnění cukrovkou
Pivo může minimalizovat pravděpodobnost vzniku cukrovky. Umírnění konzumenti piva mají dle studií až o 30 procent menší pravděpodobnost, že touto nepříjemnou nemocí onemocní. Důvodem jsou látky zvané humulony, které obsahuje chmel.

Ochrání před infekcí a zánětem
Pravidelným pitím piva v menším množství můžete zabránit bakteriálním infekcím. Příčinou je opět chmel, který oplývá výkonnými antimikrobiálními a antivirovými vlastnostmi, což se v aktuální situaci jednoznačně hodí. Přiměřená konzumace piva tak snižuje riziko onemocnění infekčními chorobami, a to včetně nachlazení a chřipky. Sloučeniny v chmelu chrání mimo jiné také před zánětem.

Kontroverzní nápad mladé Češky zaujal zahraniční média i sociální sítě. Britské pivařky osočují studentku designu ze sexismu, Francouzky jí skládají ovace. Ta přitom chtěla jen vnést do pivního průmyslu ženskost a eleganci.

„Pivo pro ni“, tak zní hlavní slogan značky Aurosa, za kterou stojí česká podnikatelka Martina Šmírová. Před třemi lety se rozhodla, že do průmyslu, kterému holduje zejména pánská část populace, vnese umění a přirozenou eleganci, kterou budou milovat i ženy, a tak vytvořila Aurosu. Stylovou láhev s minimalistickou mramorovanou etiketou plní polotmavý ležák z rodinného pivovaru v zámku Rychvald. Nepasterizovaná a nefiltrovaná jedenáctka s nádechem karamelu a příjemně nasládlou vůní je podle podnikatelky reprezentací síly ženy a něhy dívek.

Šmírová, která vystudovala prestižní institut IED – Istituto Europeo di Design v Itálii, ale nečekala, že její designové pivo vyvolá tak bouřlivou diskuzi. Zatímco v Paříži jej přivítali s nadšením, v Británii sklidil na sociálních sítích mnoho kritických poznámek.

„Dámy, celou dobu jsme pily pivo pro muže. Díky bohu že je tu ‚pivo pro ni‘, aby nás zachránilo,“ sarkasticky okomentovala Aurosu uživatelka Twitteru Leah Piltz, zatímco flatlandBeer, profil věnující se pivům z malých pivovarů, rovnou označil Aurosu za „povýšené, sexistické a předražené pivo v ‚pěkné‘ láhvi“. Z prvního piva pro ženy si utahoval i Carson Daly, moderátor amerického zpravodajského kanálu Today. Po reportáži o pivu Aurosa představil hostům vysílání vlastní pivo, které vymyslel s kamarády, a samozřejmě nezapomněl zmínit, že je určené všem bez rozdílu.

Tyto reakce naštěstí neměly negativní dopad na poptávku a s pomocí agentury Czech Trade nyní mladá podnikatelka připravuje vyvážet Aurosu do Amsterdamu a Rotterdamu, i asijského Hongkongu. Koncem loňského roku byla navíc představena nová Aurosa Gold, světlé pivo ve stejném luxusním stylu, které už ale není genderově vyhrazeno. Stejně jako polotmavá Aurosa bude i tato k prodeji v Paříži, v Londýně, i ve vybraných českých buticích a showroomech.

Všem ženám můžeme doporučit, aby se neohlížely na poznámky, které jsme si tu zmínili, ale aby pivo samy ochutnaly a posoudily, zda budou raději pít pivo „pro může“, nebo již zůstanou u jedinečného, které je připraveno jen pro něžné povahy.

Vloni na jaře měli pivní gurmáni žně. Na trhu se objevil první hořký ležák z národního pivovaru Budějovický Budvar s názvem Budvar 33, který měl v hospodách, na festivalech a dalších akcích velmi pozitivní odezvu. Nyní je konečně k dostání také v lahvích a plechovkách!

„Kromě toho, že jsme cítili potenciál trhu, tak jsme chtěli ukázat, že Budějovický Budvar jako národní pivovar chce nabídnout mnohem širší portfolio než jeden ležák Budweiser Budvar Original. Zároveň byla už dlouhou dobu poptávka po hořkém ležáku jak od kolegů z obchodu, tak našich partnerů hospodských. Díky Budvaru 33 se mnoha zákazníkům otevřela k našim pivům nová cesta,“ uvádí ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Dodává, že Budvar 33 byl původně uveden pouze do segmentu on trade, čím dál více zákazníků se ale ptalo, kde můžou tento produkt ochutnat. „A to pro nás byl signál, že Budvar 33 do lahví a plechovek určitě patří.“

Jak bylo řečeno, Budvar 33 je první hořký ležák Budějovického Budvaru. „Má 33 jednotek hořkosti, což je například ve srovnání s naším ležákem Budweiser Budvar Original o 11 jednotek hořkosti více,“ upozorňuje obchodní sládek Budějovického Budvaru Aleš Dvořák.

Na Budvaru 33 pracoval celý tým a v receptuře se projevily zkušenosti všech zúčastněných. „Volba padla na suroviny, které nejsou pro český ležák zas tak úplně typické – anglický slad Crystal Light, který se používá především do svrchně kvašených piv, a český chmel Agnus. Díky těmto surovinám získalo naše pivo zajímavou barvu a příjemnou chuťovou uhlazenost,“ říká Aleš Dvořák.

Největší pivní festival světa - Oktoberfest - se kvůli koronaviru letos neuskuteční. Na tiskové konferenci to oznámili bavorský premiér Markus Söder a mnichovský primátor Dieter Reiter. Už 187. ročník Oktoberfestu, který pravidelně navštěvuje kolem šesti milionů lidí, měl začít 19. září.

„Za normálních okolností bychom měli velký zájem na tom, aby se tento festival uskutečnil, ale žijeme v jiné době. A žít s koronou znamená žít opatrně,“ řekl Söder, který je obecně zastáncem přísných opatření proti nákaze.

„Shodli jsme se, že riziko je prostě příliš vysoké,“ poznamenal s tím, že na Oktoberfestu není možné zajistit dodržování dostatečného odstupu mezi návštěvníky nebo nošení roušek.

„Proto jsme se společně rozhodli, že se Oktoberfest letos neuskuteční,“ uvedl bavorský ministerský předseda, podle něhož je mnichovská slavnost tou nejdůležitější a nejkrásnější na světě. „Bolí nás to, je to neuvěřitelná škoda,“ dodal.

Primátor Reiter připomněl, že Oktoberfest každoročně navštíví kolem dvou milionů zahraničních hostů, a není tak možné zajistit, že festival nerozpoutá další vlnu epidemie. Reiter doufá, že se příští rok vše podaří dohnat.

Zrušení pivní slavnosti bude nejen velkým zásahem do bavorských tradic, ale také do zdejšího hospodářského života. Odhaduje se totiž, že festival, na němž se pravidelně vypije přes sedm milionů litrů piva, bavorské ekonomice každoročně přináší kolem 1,2 miliardy eur (32,6 miliardy korun).

Krize v německých pivovarech
Oktoberfest není jediný. Zrušené jsou do konce srpna i další lidové slavnosti, festivaly a hudební akce. Mezi nimi například i tradiční Annafest, který se koná v bavorském Forchheimu, kde se letos těšili už na 180. ročník.

Organizátoři na webových stránkách i sociálních sítích litují zmařené oslavy, zároveň však upozorňují, že celá věc má i mnohem vážnější pozadí. „Myslete prosím na číšníky a číšnice, hospodské a pivovary, kteří přijdou o příjmy za jedenáct dní. Pro některé to může znamenat existenční ohrožení.“

Pivovarníky pandemie tvrdě zasáhne, napsala německá agentura DPA. Spotřeba piva klesá dlouhodobě. Teď navíc chybí i příležitost k pití. Letos nebudou v Bavorsku po letech volit pivní královnu, odpadá i tradiční Den německého piva. Tím si bavorští pivovarníci každý rok připomínají nařízení o čistotě piva, které 23. dubna 1516 vydali vévodové Vilém IV. a Ludvík X. V Mnichově při té příležitosti vždy čepovali pivo zdarma. I letos se čekaly stovky návštěvníků. To je ovšem v době šířící se koronavirové nákazy nemyslitelné.

Situace je podle sládka a jednatele pivovaru Schneider Weisse v bavorském Kehlheimu Hanse-Petera Drexlera „dramatická“. Odbyt klesl asi o 40 procent. „Nejvíce nás nyní trápí, že je zavřená gastronomie a není jasná perspektiva, jak dlouho to ještě bude trvat,“ říká Drexler. Obchod se sudovým pivem se podle něj úplně zhroutil. „Rovná se nule,“ dodává.

„V současnosti už vůbec neplníme,“ říká mluvčí mnichovského státního pivovaru Hofbräu Stefan Hempl. Problém zde není jen v tom, že hospody a restaurace běžně odebírají asi 60 procent místního piva, ale i v tom, že nastaly problémy s vývozem do zahraničí. „Itálie a USA jsou našimi největšími exportními trhy,“ vysvětluje Hempl. Aby ulevil svým nájemcům, zavedl pivovar Hofbräu placení nájmů podle obratu - kde nemají žádný obrat, neplatí ani žádný nájem.

Svaz německých pivovarníků už v březnu varoval před výraznými dopady krize. „Už nyní je jasné, že pandemie bude mít masivní dopad na 1500 pivovarů v Německu,“ řekl tehdy předseda svazu Holger Eichele.

Obor přitom nebyl v jednoduché situaci ani před koronavirovou krizí. Loni prodaly německé pivovary nejméně piva za posledních několik let. Výstav činil jen 9,22 miliardy litrů, tedy méně než v roce 2017, který byl ve statistikách dosud veden s výstavem 9,35 miliardy litrů jako nejhorší. Na vině jsou podle statistiků zdravější životní styl, přísnější pravidla pro alkohol za volantem i méně lidí ve věkové skupině od 20 do 40 let, která slaví s pivem v ruce nejčastěji.

Ministerstvo financí navrhne, aby pivovary mohly žádat za pivo, které nedokázaly kvůli zavřeným hospodám prodat z distribučních center, vrácení spotřební daně. ČTK to sdělil za ministerstvo Tomáš Weiss. O tuto úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální. Sněmovna by změnu měla projednat v úterý.

"Pivovary byly v důsledku uzavření restaurací a hospod postaveny do situace, kdy nemají odbyt pro své pivo, které na základě předpokládané poptávky umístily do meziskladů, tedy z něj již zaplatily spotřební daň," uvedl Weiss. Po vyhlášení nouzového stavu ho ale už pivovary nemohly dodat odběratelům, protože se pivo po čase zkazí.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. "Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat," uvedl už dříve svaz.

Ještě větší problém je podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. "Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně," dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na výrobu piva, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Současný zákon vrácení daně podle Weisse neumožňuje, ministerstvo předloží pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních. "Umožnil by pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, vráceno zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to za účelem likvidace či přepracování piva," dodal mluvčí. Pivovary by likvidaci musely doložit správci daně, vznikl by jim pak nárok na vrácení daně. Uplatnit ho budou muset do konce letošního roku.

Podle vládního harmonogramu mají zůstat restaurační předzahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, podle svazu tak půjde zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun.

Ministerstvo financí navrhne, aby pivovary mohly za pivo, které nedokázaly kvůli zavřeným hospodám prodat z distribučních center, žádat vrácení spotřební daně.
Článek

Český svaz pivovarů a sladoven uspěl u Ministerstva financí s žádostí, aby stát upustil od placení daně za vylité pivo. Podle pivovarníků by to bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální. Sněmovna má změnu, kterou je nutné promítnout do zákona o spotřební dani, projednat v úterý.

„Pivovary byly v důsledku uzavření restaurací a hospod postaveny do situace, kdy nemají odbyt pro své pivo, které na základě předpokládané poptávky umístily do meziskladů, tedy z něj již zaplatily spotřební daň,“ uvedl Tomáš Weiss z Ministerstva financí. Po vyhlášení nouzového stavu ho ale už pivovary nemohly dodat odběratelům, protože se pivo po čase zkazí.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. „Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat,“ uvedl už dříve svaz.

Ještě větší problém je podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. „Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně,“ dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na výrobu piva, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Současný zákon vrácení daně podle Weisse neumožňuje, ministerstvo předloží pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních. „Umožnil by pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, vráceno zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to za účelem likvidace či přepracování piva,“ dodal mluvčí. Pivovary by likvidaci musely doložit správci daně, vznikl by jim pak nárok na vrácení daně. Uplatnit ho budou muset do konce letošního roku.

Podle vládního harmonogramu mají zůstat restaurační předzahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, podle svazu tak půjde zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun.

Ministerstvo financí navrhne, aby pivovary mohly žádat za pivo, které nedokázaly kvůli zavřeným hospodám prodat z distribučních center, vrácení spotřební daně. Sdělil to za ministerstvo Tomáš Weiss. O tuto úlevu žádal Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého by placení daně za vylité pivo bylo nejenom nesmyslné, ale i nemorální. Sněmovna by změnu měla projednat v úterý.

"Pivovary byly v důsledku uzavření restaurací a hospod postaveny do situace, kdy nemají odbyt pro své pivo, které na základě předpokládané poptávky umístily do meziskladů, tedy z něj již zaplatily spotřební daň," uvedl Weiss. Po vyhlášení nouzového stavu ho ale už pivovary nemohly dodat odběratelům, protože se pivo po čase zkazí.

Pivo se podle svazu vrací kvůli zavřeným hospodám z prodejní sítě zpět do pivovarů. "Není možné ho jednoduše znovu naplnit do lahví nebo plechovek a prodat jako balené. Vrácené pivo tak nelze využít pro výrobu nového piva ani ho přebalit, aby mohlo být prodáno v maloobchodních prodejnách. Nezbývá než toto pivo zlikvidovat," uvedl už dříve svaz.

Vrácení spotřební daně
Ještě větší problém je podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové u piva, které se vrací z distribučních center jednotlivých pivovarů, u něj se pak musí i při likvidaci zaplatit spotřební daň. "Identická situace je u piva, které se vrací z hospod provozovaných přímo pivovarem. Ani v tomto případě současná legislativa neumožňuje požádat o vrácení spotřební daně," dodala. Škody pivovarů, které kromě daně zahrnují náklady na výrobu piva, logistiku a likvidaci, dosáhnou podle ní stovek milionů korun.

Současný zákon vrácení daně podle Weisse neumožňuje, ministerstvo předloží pozměňovací návrh k novele zákona o spotřebních daních. "Umožnil by pivovarům, aby pivo uvolněné do meziskladu, z něhož již byla odvedena spotřební daň, mohlo být v odůvodněných případech, jako je právě současný nouzový stav, vráceno zpět do režimu podmíněného osvobození od daně, a to za účelem likvidace či přepracování piva," dodal mluvčí. Pivovary by likvidaci musely doložit správci daně, vznikl by jim pak nárok na vrácení daně. Uplatnit ho budou muset do konce letošního roku.

Podle vládního harmonogramu mají zůstat restaurační předzahrádky zavřené do 25. května a interiéry hospod a restaurací do 8. června, podle svazu tak půjde zhruba o čtvrtletní produkci, tedy 1,5 milionu hektolitrů piva. Na dani by měl obor zaplatit za toto množství více než 100 milionů korun.

Složitě se s aktuální krizí perou malé pivovary na Vysočině. Poté, co vládní nařízení zavřela hospody, restaurace i hotely, přišly minipivovary rázem o zákazníky. Místo sudového piva se musely rychle přeorientovat na distribuci v PET lahvích a prodej z okna. Některé provoz zcela zastavily.

„Se situací se vyrovnáváme velmi těžko, už pátý týden stojíme,“ říká Milan Houška, jednatel Pivovaru Kamenice nad Lipou.

„Orientovali jsme se převážně na sudová piva pro restaurace, lahvové pivo u nás dělá jen necelých deset procent,“ vysvětluje Houška, který provoz zřídil před třemi roky v bývalém kamenickém pivovaru. Letos plánoval vyrobit 22 tisíc hektolitrů.

Prodej z okna nebo rozvoz piva po blízkém okolí obvyklé prodeje nahradit nemůže, zavřená je i vlastní pivnice. „Je to boj o přežití. Tržby jsou tak na deseti až patnáct procentech toho, co jsme dříve prodávali,“ počítá spolumajitel pivovaru. Cenu piva snížil o čtvrtinu. Zastavil se export do Itálie i na Slovensko.

Pomoc státu v situaci zapříčiněné pandemií koronaviru považuje Milan Houška za nedostatečnou. Firma se sice přihlásila do programu Covid I a II, ale podle Houškových slov se ani nedozvěděli, proč jejich žádost byla nakonec vyřazena.

„Chceme jen pomoci s částí nákladů, které neseme a které jsme nezavinili,“ zmiňuje Milan Houška.

Naopak oceňuje spolupráci mezi malými pivovarníky. „Komunikujeme mezi sebou, děláme opatření, abychom to přežili,“ zmiňuje.

S propagací pomáhá iniciativa Zachraň pivo
Velkou odezvu získala během pár týdnů iniciativa Zachraň pivo. Za celorepublikovou kampaní stojí tým pivovaru ve středočeském Kytíně. A do jejich kampaně se podle webu zachranpivo.cz zapojilo i osmnáct minipivovarů z Vysočiny. Zjednodušeně řečeno, nechtějí nechat zkazit již uvařené pivo.

Oslovení pivovarníci z kraje si takovou propagaci pochvalují.

„Pochopitelně nám to pomáhá. Jsou fandové a vlastenci, kteří dají přednost místnímu produktu před tím z velkých pivovarů. Chtěl bych jim poděkovat, pomáhají nám udržet se na této úrovni,“ oceňuje Miloš Vostrý starší, šéf jihlavského minipivovaru Horác.

Podnikatel se zkušenostmi z Plzeňského Prazdroje a jihlavského Ježka označuje současnou situaci za bolestivou. „V březnu jsme udělali pouze jednu várku místo šesti plánovaných,“ bilancuje.

Horác nabídl zákazníkům i rozvoz domů. „Zájem se překlopil do PET lahví, to nyní dělá 90 procent. Jen deset procent se prodá v malých soudcích,“ popisuje Vostrý aktuální odbyt.

S cenami navařeného piva se ani v krizi dolů jít nedá
Do kampaně se zapojil rovněž žďárský pivovar Revolta, fungující od roku 2016. Nyní prodává pivo v PET lahvích v okénku kavárny naproti pivovaru ve dvoře Rezidence Veliš a nabízí také rozvoz po okolí.

„Jak hledám odbyt? Pomocí cílené kampaně na Facebooku,“ říká žďárský pivovarník David Dvořák.

Spoléhá i na vlnu patriotismu. „Jsou lidé, kteří nechtějí, aby pivovar skončil, protože jsou hrdí, že Šakalov (zlidovělé označení Žďáru nad Sázavou - pozn. red.) má svůj pivovar,“ glosuje Dvořák. „Ale stavují se i lidé, kteří třeba projíždějí městem a dozvěděli se o nás.“

Zhruba měsíc už nevaří a doufá, že takzvaně „vylít do kanálu“ bude muset co nejméně piva. Za pozitivum současného stavu považuje to, že se o jeho značce dozvěděli někteří další Žďáráci a že se pivo pořádně vyleží.

„Musím prodat to, co je navařené, a vyčkávat. Uvidíme, jak se lidé pohrnou po otevření do hospod,“ zůstává Dvořák opatrný.

S cenou piva dolů ani během krize nešel. „Nemůžu prodávat pod cenou. Všechno se prodražuje, energie mi nikdo neodpustí,“ poznamenává.

Kdo vaří, má problém sehnat petky, etikety i zátky
Zatímco mnohé minipivovary bojují doslova o přežití, překvapivě velký zájem zaznamenal Hejkal v Novém Městě na Moravě. Ten nyní v průměru prodá kolem 400 piv denně.

„Vnímáme podporu, lidé s pivovarem cítí sounáležitost. Nestačíme stáčet do PET lahví. Chodí nakupovat davy lidí, díky nim žijeme tak, jako by hospody byly otevřené,“ říká jednatel Tomáš Petr.

I novoměstský minipivovar, na který se před dvěma roky složila parta 17 kamarádů, se zapojil do iniciativy Zachraň pivo. „Už nejsme v pozici, abychom zachránili to, co máme uvařené. Plánujeme udělat pět várek,“ prozradil.

V krizi nabídl všem pivo za velkoobchodní ceny, domlouvají i rozvoz piva společně s jídlem.

Díky odezvě pivařů narazili na jiné problémy. „Například nám chybí etikety, nesedí nám víčka podle barev. Špatně se shánějí prázdné petky a také kvasnice. Všechny oslovené pivovary se divily, že jdeme znovu vařit,“ dodává Petr.

Že je problém sehnat plastové lahve, uznává také Miloš Vostrý. „Normálně jsme je měli nachystané do 48 hodin, nyní musíme deset dní čekat,“ poukazuje, že se odbyt překlopil do lahvového piva.

Vařit začíná už i Horác. „Čekali jsme na informaci o postupném uvolňování zákazů. Snad už se to nebude odkládat a vývoj pandemie bude příznivý,“ přeje si Vostrý.

Podle vládního harmonogramu by se měly zahrádky otevřít 25. května, restaurace o dva týdny později.

Pražský architekt Josef Smutný má velké plány se zchátralým pivovarem v Rudníku na Trutnovsku. Kupuje památkově chráněnou budovu od nizozemské firmy. Ještě letos v bývalé ledárně rozjede první české centrum pro architekturu. Jeho vizí je proměnit areál v „město“ s restaurací, byty a obchody.

Před šesti lety pražská architektonická kancelář Ilex Architects oznámila, že ve spolupráci s nizozemským vlastníkem chce zachránit zdevastovaný pivovar v podkrkonošském Rudníku ze začátku 19. století.

Tehdy to vypadalo jako další sen, jehož uskutečnění bude kvůli dezolátnímu stavu památky spíš jen přáním. Nyní se však zdá, že architekti v čele s Josefem Smutným nemluvili do větru.

Jeho kancelář ruinu od nizozemské firmy DC Capital kupuje, na jaře chce dokončit výměnu střechy nad bývalou ledárnou a ještě v letošním roce zde má začít činnost centrum architektury, kde se budou scházet odborníci. Má vizi areál proměnit v „městečko“ s apartmány, obchody či bazénem a připravuje podrobnou dokumentaci.

Celý areál má rozlohu více než sedm tisíc metrů čtverečních, zastavěná plocha je ani ne poloviční. Jedinou opravenou částí je administrativní budova s kancelářemi.

Zbytek komplexu se rozpadá, na několika místech je děravá střecha, trámy napadla dřevomorka, okna jsou vymlácená a výrazně je poškozená také fasáda. Z některých oken dokonce vyrůstají stromy. V havarijním stavu jsou někdejší ležácké sklepy, sladovna i původní budova zámku se zachovalými renesančními klenbami.

Architekt Smutný má rád velké výzvy. Když se dosavadnímu majiteli nepovedlo pivovar prodat, rozhodl se, že do riskantního podniku s nejistým koncem půjde sám. Už podepsal kupní smlouvu a s bankami vyjednává o úvěru.

O svých plánech mluví téměř jako o poslání: „Mým úkolem je zachránit, co se dá. Jako architekti bychom se o statky tohoto typu měli starat a pomoct je oživit. Pokud by pivovar koupil kdokoli jiný, už to nebudu mít pod kontrolou. Myslím si, že toto místo má pro celý kraj velký potenciál, úkolem číslo jedna je areál oživit a otevřít veřejnosti.“

Už loni jeho firma získala dotace na havarijní opravy a nechala vyměnit část střechy nad budovou bývalého chladového hospodářství, která patří k nejzachovalejším částem celého komplexu. Je zde prostorná ledárna, spilka i ležácké tanky.

Na jaře mají tesaři rekonstrukci střechy dokončit a po vyklizení pater zde ještě letos chce nový majitel rozjet České centrum pro architekturu.

„Bude to místo pro pořádání výstav, konferencí, studentských workshopů a přednášek o architektuře. Rudník je na pomezí východních a severních Čech a samotný pivovar je velice signifikantní, má takový genius loci, že je schopný lidi přitáhnout,“ vysvětluje architekt.

Kromě opravy střechy a vyklizení objektu nejsou v této fázi další úpravy potřeba, centrum bude mít industriální charakter. V administrativní budově bude možnost ubytování.

„Každé hlavní město v Evropě od Tallinnu po Porto má centrum pro architekturu, v Rakousku dokonce každá spolková země. Česká republika ale centrum, které propaguje českou architekturu, územní plánování a veřejný prostor, nemá. První bude v Rudníku, ať se v Praze chytnou za nos,“ říká Josef Smutný.

Je to žrout času i peněz, tvrdí architekt o zařizování
Kvůli tomu, že pivovar je památkově chráněný, je administrativa spojená s projektem a žádostmi o dotace velice zdlouhavá. Se svou kanceláří, kde pracují čtyři lidé, nad tím prý Smutný loni strávil 1 200 hodin.

„Je to obrovský žrout peněz i času,“ přiznává architekt, jehož tým je mimo jiné podepsán pod nedávnou výstavou k 200. výročí založení Národního muzea v Praze.

Pro přípravu podrobné projektové dokumentace na celkovou rekonstrukci pivovaru si Josef Smutný vyčlenil pět let. „Dokumentace řekne, co se s budovou může a co naopak nesmí udělat. Bude jasná, stabilní a poskytne případnému investorovi dostatečné záruky,“ naznačuje.

Vizí budoucnosti je proměnit areál rudnického pivovaru v městečko s apartmány, restaurací, bazénem, minipivovarem a obchody. Zatímco náklady na odvodnění a rekonstrukci někdejší budovy chladového hospodářství Smutný odhaduje na 50 milionů korun, proměnu v areál s byty a službami vyčísluje sumou šestkrát vyšší.

Rudník pomůže zvelebit bývalou náves
„Pivovar desítky let chátral, proto takovou aktivitu vítáme. Investor může počítat s naší podporou,“ říká starosta Rudníka Aleš Maloch.

Obec by se měla podílet na obnově bývalé návsi, která se nachází u vjezdu do pivovaru. „Celý prostor chceme ve spolupráci s investorem zvelebit, protože teď nevypadá příliš reprezentativně,“ dodává starosta.

Před čtyřmi lety se sem vrátila někdejší chlouba vesnice – pomník obětem první světové války z roku 1934. Před pivovarem stál do druhé světové války, na poničený středový blok narazili teprve nedávno při velkém úklidu po ničivých povodních.

Jen pár metrů od pivovaru přitom realizuje svou vizi jiný pražský architekt. Jiří Kučera nedávno koupil starý hostinec z konce 19. století, který znehodnotila rekonstrukce za socialismu, budově chce vrátit původní kouzlo a přeměnit ji na multifunkční objekt s byty a společenským sálem.

Objektu vrátí dřevěná špaletová okna, původní prvky, například bosáž a římsy, řemeslníci obnoví také na fasádě.