Novinky a zajímavosti ze světa piva

Daniela Kovářová je decentní blondýna, ale především je známá jako exministryně spravedlnosti, advokátka a autorka 16 knih. Při psaní té poslední spojila síly s Ladislavem Jaklem, znalcem piva a milovníkem hospod.

A samozřejmě také bývalým ředitelem politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, novinářem a autorem dvou knih, který je i drsným rockerem. Výsledkem této na první na první pohled nesourodé autorské fúze je nová kniha Pivař a Blondýna.

Danielo, kdy jste v sobě probudila vášeň pro objevování piv? Na první pohled, který může klamat, bych vás viděl jako decentní návštěvnici vináren a kaváren...
DK: Před rokem jsem pivo ještě nepila. Pak jsem pozvala Láďu Jakla na kafe, ale on trval na tom, že budeme pít pivo. A tak jsem ochutnala nový svět. A protože Láďa je prezident První pivní extraligy a o pivu toho ví spoustu a umí zajímavě vyprávět, začala jsem ochutnávat a pivu jsem propadla.

Jak jste vnímala v průběhu života předsudky, že pivo je sprostý lidový nápoj, který ničím nemůže překvapit?
DK: Celý život jsem žila v zajetí mnoha pivních předsudků. Například o tom, že pivo je hořké, žluté, pro chlapy, že z něj roste břicho, a kdo pije pivo, musí ho vypít spoustu a opít se. Láďa mi postupně odhalil nový svět plný vůní, chutí a zajímavých lidí. Od konce loňského roku patří pivo do mého života. O tom všem vyprávím také v naší knize.

Kdo přišel na nápad dát dohromady knihu, postavenou na kontrastním setkání pivaře a blondýny?
DK: Když mě pivo okouzlilo, začala jsem psát pivní fejetony, které vycházely na Neviditelném psu. O nich jsem se jednou bavila s Dušanem Spáčilem, spolumajitelem nakladatelství Bondy. Říkala jsem mu, že by mě bavilo psát knihu o pivu s někým, kdo mu skutečně rozumí, a jeho ten nápad zaujal. Tak vznikla publikace Pivař a Blondýna. Je to diskuse dvou světů – pivního odborníka, který se usmívá mé naivitě a lehce mě poučuje o pivu, zatímco já dodávám udivený ženský svět, který pivo notně nabouralo a obohatilo. Texty, tak trochu fejetony a výměny názorů doplňují naše barevné fotografie, které textu dodávají atmosféru.

Musela to být krásná práce, degustovat piva nejrůznějších stylů...
DK: My se vlastně čtenářům svěřujeme s láskami a vášněmi k pivu, každý jiným způsobem. Taky se dotkneme jednotlivých stylů a cestujeme Českem, pivovary, podniky, v nichž se čepuje pivo, místy, kde se vyrábí a kde se setkáváme s lidmi od piva. Kniha vznikala nejprve v debatách v průběhu pivních lekcí a později výměnou stovek mailů s kapitolami, které jsme si vzájemně opravovali a doplňovali.

Máte spočítané, kolik piv různých značek a stylů jste v rámci psaní knihy ochutnala?
DK: Ochutnala jsem asi dvě stovky piv různých pivních stylů. Jak jsem o pivech začala psát, stále častěji mě mí kamarádi zvali na pivo a zajímavá piva mi dávali. O pivu jsem začala zveřejňovat komentáře na sociálních sítích a pak se stávalo, že jsem dostala i degustační sadu přímo z pivovaru, anebo u nás doma zazvonil čtenář mých fejetonů a přivezl mi pár piv přímo z pivovaru. Taky jsem zjistila, že kolem mě jako houby po dešti rostou malé pivovary. Když kolem jedu, zastavím se a koupím si pivo, které právě vyrobili. V době lockdownu jsem jako ostatní jezdila pro pivo do petky a teď s velkou obavou sleduji, jak se jim daří. Pivo je báječné pití, lidé kolem piva jsou vřelí a vzájemně spolu dobře vycházejí, a tak doufám, že se jim podaří ustát aktuální krizi.

Nepochybuji, že Ladislav Jakl byl velice fundovaným průvodcem pivním světem...
DK: Bez odborného vedení bych nikdy o pivu nemohla psát. Nejsem pivní odborník, a nikdy nebudu, jen nadšeně ochutnávám pivo a dávám se o něm do řeči s kýmkoliv, kdo je ochoten se se mnou o něm bavit. Protože jsem spisovatelka a současně upovídaná ženská, stává se mi, že se u baru zapovídám s obsluhou, anebo se třeba jen v zajímavém podniku s multitapy zastavím na jedno malé večerní pivo, ale vedle u stolu sedí kamarádi, a tak se nakonec z letmé zastávky stane večerní posezení. Moc se těším, až se zase podniky otevřou. Setkání nad pivem a s lidmi mi velmi chybí.

Objížděli jste společně i minipivovary?
DK: Společné cestování za pivem nám naše plné diáře neumožňují, zatím jsme se soustředili na Prahu. Nicméně můj manžel se mnou ochotně na našich cestách upraví trasu podle místa, kam Láďa doporučí, abych se zajela podívat. V běžném období cestuji po republice po různých konferencích a přednáškách a v každém větším městě je pivovar nebo zajímavá hospoda, kde se musím zastavit. Se spolumajitelem nakladatelství Bondy, básníkem Lubošem Y. Koláčkem jsme ovšem v létě zvládli projezdit část západočeské Šumavy a navštívit všechny minipivovary na Srní, na Modravě a na Kvildě. Další mám v plánu, jen co se vylepší epidemiologická situace. S Láďou jsme ovšem měli štětí – podařilo se nám zúčastnit se společně pivního festivalu Slunce ve skle koncem září v Plzni – Černicích. To bylo pro mě velmi obohacující – s velkou společností odborníků a majitelů hospod a pivovarů jsem mohla celý den degustovat a poslouchat zasvěcené hodnocení ochutnávaných piv. Doufám, že příští rok se podívám na další festivaly.

Česko naštěstí dnes už není jen o spodně kvašeném ležáku. Který ze stylů se stal vaším favoritem, tipoval bych stout, IPA nebo ale...
DK: Tuto otázku často dostávám, ale obtížně na ni odpovídám. V každém stylu mám své favority. Postupně se propíjím i k hořčím a kyselejším stylům. Záleží také na náladě, na společnosti, na situaci, denní či večerní době a na tom, jaké jídlo je na stole. Přemýšlím o tom, že by moje další kniha byla o párování pivních stylů s jídlem. Nicméně abych se nevymluvila z otázky, zkusím to popsat takto: začala bych plnou bavorskou pšenicí, pak bych si dala dobrý světlý ležák, pokračovala bych ipou, pak stoutem, okořenila bych ho kyselým pivem a zakončila belgickým silným ejlem.

Literární velikán Jan Neruda napsal: „Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase.“ Souhlasíte po napsání knihy Pivař a Blondýna s tím, že pivo a hospody jsou nedílnou součástí české kultury?
DK: Ještě loni bych pochybovala, ale letos vám dám za pravdu. Objevila jsem nový svět a ještě mi zbývá pěkný kus na jeho prozkoumání. Ještě jsem nevyzkoušela všechny pivní styly, neochutnala všechna piva. A jak vím, sládkové stále vymýšlejí další. Blíží se Vánoce – už se těším na vánoční sady. Tak na zdraví a – jak říkají pivovarníci – Dej Bůh štěstí!

P.S. S Danielou Kovářovou jsem se poprvé osobně potkal před pár týdny, kdy byla v Beer Factory kmotrou mé knihy Kde výčep můj. Věděl jsem, že píše pivní fejetony, proto jsem ji o roli kmotry požádal. Okouzlila mě vášní, s níž hovořila o pivu i o své budoucí knize, a v podstatě jsem měl na křtu Pivaře a Blondýnu již před vydáním této knihy, protože druhým kmotrem byl senátor Lumír Aschenbrenner, celoživotní milovník a znalec piva. Život s pivem umí být pestrý, veselý a překvapivý.

Sládek Bohumil Valenta věří, že české pivo přežije současnou krizi díky své velké tradici. O své práci si chce rozhodovat sám, proto se rozhodl vařit v českém nezávislém pivovaru, kde ještě platí, že sládek rozhoduje o všem ve výrobě a za kvalitu piva je také plně zodpovědný. Při vaření piva sice používá laboratoř s nejmodernější technologií, ale nejvíce spoléhá na svou vlastní chuť, čich a zkušený zrak.

Pivovar Nymburk je jedním z mála, který se v současné krizi z důvodu karanténních opatření snaží pomáhat českým hospodám a už během první jarní uzávěrky vykupoval zpět pivo, které hospodští nemohli prodávat. Je to i díky nadšení a přístupu sládka Bohumila Valenty, který se o místní Postřižinské pivo stará už přes 12 let. Pivo mu vždy chutnalo, a tak se rozhodl pro studia pivovarnictví a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Věří, že české pivo současnou krizi přežije díky své velké tradici, a proto je pro něj také prioritou tuzemský trh do místních hospod. A doufá, že se lidé po karanténě do hospod zase vrátí a svým hospodským pomohou, aby vše zase fungovalo. Ostatně právě v Nymburce je tradice piva velká. Letos Pivovar Nymburk slaví 125 let od svého založení a proslavilo ho nejen Postřižinské pivo, ale především Bohumil Hrabal, který tu bydlel se svou matkou a otčímem. A už asi navždy bude nymburský pivovar spojován také s legendárním filmem Postřižiny.

Není pivo jako pivo. Bohumil Valenta chce mít za své pivo plnou odpovědnost
Důvod, proč si Bohumil Valenta pro vaření piva vybral právě Pivovar Nymburk, nebyla náhoda. Věděl, že se jedná o středně velký český nezávislý pivovar s velkou historií a že tu jako sládek bude mít volné ruce i možnost vše ovlivnit. A hlavně, nikdo mu z centrály nadnárodní společnosti nic nenařizuje a neurčuje, jaký chmel a ječmen kupovat. Vše je čistě na něm. Jak rád dodává: „Tady ještě sládek funguje tak, jak by to mělo být. Jako vedoucí výroby totiž ve výrobním procesu skutečně rozhoduje o všem.“ Vztahy s dodavateli tu také fungují zcela příkladně a mnohdy trvají již déle než deset let. Je to ještě místo, kde slovo i podání ruky platí a dodavatelé i pivovar si vzájemně pomáhají přečkat krize.

Když popíjení piva je součástí profese
I sládek má svou rutinu. Bohumil Valenta začíná každý den obchůzkou pivovaru, kdy provozy projde jeden po druhém, popovídá si s lidmi a vše zkontroluje. Nejdůležitějším místem je spilka, kde v kádích probíhá hlavní kvašení piva. Přestože i tento středně velký pivovar je vybaven nejmodernější technologií a laboratořemi s automatickými teploměry, nejvíce mu pro kontrolu piva pomáhají klasické vjemy a zkušenosti – pohled a vůně. Bohumil Valenta odhadne pohledem, v jaké fázi kvašení se pivo nachází. Zkušenému oku sládka to totiž prozradí především stav pěny v kvasných kádích. Prokvašení se ale samozřejmě na přístrojích měří každý den a sládek pak rozhoduje, ze které kádě už pivo půjde do sklepa, a která ještě počká.

Součástí sládkovy profese je i ochutnávání
I když je v pivovaru nejmodernější laboratoř, chuť a vůně se měřit nedá. Pivo je potřeba skutečně ochutnat, a tak je právě na sládkovi, aby ochutnal pivo z každého pivního tanku ještě před tím, než se uvolní do dalšího výrobního procesu – filtrace a stáčení. Za den postupně vypije přibližně množství „dvou piv“. Jestli je pivo v pořádku pozná pouze z malého množství. Ovšem vše má svá pravidla. Mezi ochutnáváním jednotlivých vzorků musí trochu počkat, protože u piva je důležitá i hořkost a jeho charakter. Právě hořkost totiž doznívá na jazyku až 20 sekund po napití, takže když che pivo posoudit komplexně, je potřeba chvilku počkat. A jak dodává, také přemýšlet.

Minipivovar v Restauraci U Orloje si zakládá na tom, že vaří tradiční řemeslné pivo, které prodává přímo svým zákazníkům.
Jenže nyní, stejně jako na jaře, je restaurace zavřená a uvařené pivo nemá kdo vypít. Proto ho U Orloje nabízí od pátku 20. listopadu ve výdejovém okénku za speciální cenu: 2 litry za 68 Kč.
Restaurace Chrámu chmele a piva, který je městskou organizací, chce speciální nabídkou prodat co nejvíce navařeného piva spotřebitelům. Nabízená piva Žatecký Samec i Chrámové Tmavé jsou živá, nepasterizovaná, proto je jejich trvanlivost omezená. A než nechat pivo znehodnotit, je lépe ho vypít. Pro milovníky dobrého piva se tak nabízí jedinečná možnost užít si kvalitního moku za neopakovatelnou cenu.

Co kupující ve výdejovém okénku Restaurace U Orloje dostanou?
Žatecký Samec je vlajková loď minipivovaru U Orloje. Světlý, spodně kvašený ležák se vařil už ve 13. století a mířil ve středověku i na královský dvůr. Jde o řemeslné pivo vyráběné z lokálních surovin, tedy z místních chmelových odrůd Žatecký poloraný červeňák a Sládek. Vaří se tradičním způsobem, je nefiltrované a nepasterizované, s obsahem alkoholu 4,6%, stupněm 11% a vyváženou chutí i hořkostí.

Chrámové Tmavé je nefiltrovaný, nepasterizovaný ležák. Sladové tělo tvoří kombinace čtyř druhů tmavých a světlých sladů. Ke chmelení se záměrně používá chmel s jemnou a neutrální hořkostí, tedy odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Sládek. Ležák má stupňovitost 12% a obsahuje 5,1% alkoholu.

Piva jsou proto určená pro milovníky tradičního žateckého moku i pro ty, kdo chtějí teprve ochutnat originální řemeslný ležák. S takovým pivem je i nouzový stav snesitelnější!

Portfolio nejstaršího českobudějovického pivovaru se rozšiřuje o světlý ležák s výraznějším chmelovým aroma. Je specifický vůní Žateckého poloraného červeňáku, tedy odrůdy chmele, která je celosvětově považována za jednu z nejlepších. Již během léta bylo možné nachmelený ležák ochutnat v restauracích na čepu a po kladné odezvě od zákazníků je nyní pivo k dostání i v lahvích. Nové pivo by mohlo trvale doplnit stávající portfolio pivovaru.

„Naši zákazníci se v poslední době často ptali, zda neuvažujeme o nějakém více chmeleném pivu, tak jsme připravili novou recepturu. Není problém dodat pivu hořkost, ale uvařit pivo takové, aby mělo vůni, příjemnou hořkost a lahodný dojem po napití, to vyžaduje um a zkušenosti, které náš pan sládek využil při tvorbě receptury pro toto nové pivo z rodiny Samson,“ popisuje Daniel Dřevikovský, generální ředitel Pivovaru Samson. „Překvapením pro nás bylo, že si nový ležák velmi pochvalovaly také ženy,“ dodává.

Nachmelený ležák je na stupnici hořkosti sice o něco výše, než ostatní produkce, od ostatních ležáků se však liší především čichovými vjemy. Jeho barva se nijak nemění, bude typická pro český ležák.

„Důvodem, proč jsme zvolili odrůdu Žateckého poloraného červeňáku, je její výrazné aroma. Nechtěli jsme příliš zvyšovat hořkost, aby pivo bylo dále dobře pitelné, ale spíše se zaměřit na vůni,“ říká vrchní sládek Pivovaru Samson Radim Lavička.

Jedná se o plnosladový prémiový ležák s dokonalým řízem. Je vařený tradičním způsobem na 2 rmuty z vody z 274 metrů hluboké artézské studny. „Osobně věřím, že toto pivo si díky jedinečné chuti najde mnoho obdivovatelů mezi všemi milovníky piva,“ dodává Lavička.

Pivovar Samson, a.s. patří do portfolia Belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým výrobcem piva. Mezi další značky tohoto koncernu patří například Stella Artois, Corona, Leffe či Beck´s. Samson je nejstarším českobudějovickým pivovarem a své místo původu hrdě prezentuje i na svých nových etiketách. Díky investicím AB InBev patří Samson do první ligy světových piv. Stabilně vysokou kvalitu produkce Pivovaru Samson dokazují mnohá ocenění z prestižních degustačních soutěží. Čelní příčky ve svých kategoriích získal Samson nejen opakovaně v Londýně na World Beer Awards, ale ceny si dále přivezl z Austrálie (Australian International Beer Awards), Belgie (Brussels Beer Challenge) a soutěží Pivo České republiky či z degustací českých pivních znalců v rámci První pivní extraligy.

Plzeňský Prazdroj zatím ani v době výrazně snížené poptávky po pivě nepropouštěl. ČTK to řekl mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář. Poptávka po pivu klesla kvůli pandemii koronaviru. Na jaře i teď na podzim zřídil podnik interní burzu práce, kdy zaměstnanci méně vytížených oddělení dočasně pomáhají v jiných provozech firmy.

České pivovary očekávají celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci předpokládají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Na základě průzkumu, který si mezi producenty piva udělal na konci října, zjistil, že třetina, hlavně velcí výrobci, zvažují propouštění.

"Naši zaměstnanci jsou pro nás klíčoví, proto i přes tvrdé ekonomické dopady krize na naše podnikání jsme nepropouštěli. V dubnu jsme našim zaměstnancům zvýšili platy," uvedl Kovář. Prazdroj má v ČR celkem asi 2200 zaměstnanců, z toho 1000 pracuje v Plzni.

Každý pomáhá, kde je třeba
Už na jaře podnik zřídil interní burzu práce, kdy zaměstnanci méně vytížených oddělení jako například eventoví manažeři nebo průvodci návštěvnických tras po dohodě změnili dočasně působiště a vypomáhali například ve skladu nebo při zajišťování ochranných pomůcek. Celkem během jara změnilo působiště přes 90 zaměstnanců. "Velice se nám to osvědčilo, kolegové pořád měli svůj plat a vypomohli tam, kde bylo zrovna třeba. Na základě pozitivních zkušeností ze všech dotčených oddělení jsme burzu práce obnovili i teď na podzim," uvedl Kovář. Kromě pomoci v rámci firmy nabídl Prazdroj 20 zaměstnanců se zkušenostmi telefonního operátora ministerstvu zdravotnictví, aby pomohli hygienickým stanicím s trasováním kontaktů pacientů nakažených koronavirem.

Obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz minulý týden uvedl, že odbyt sudového piva v hospodách se meziročně snížil na pět procent. Pivovar už 14. října kvůli uzavření hospod uvedl, že utlumí stáčení piva do sudů a tanků a posílí výrobu baleného piva. Během jarní koronavirové krize se mu propadly prodeje zhruba o 40 procent; odbyt v restauracích a hospodách tvoří 40 procent celkového prodeje. Prazdroj stejně jako na jaře vymění zdarma restauracím a hospodám veškeré prošlé pivo za čerstvé a zlikviduje jej na vlastní náklady. Zároveň jim poskytuje poradenství k programům státní podpory a odložil splatnost veškerých faktur až po koronaviru.

Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová uvedla, že prodej čepovaného piva v ČR se za prvních devět měsíců roku snížil o 20 procent, do konce roku očekává svaz prohloubení propadu na minimálně 30 procent. "Obecně lze říct, že propad máme i v exportu, off-trade (lahve nebo plechovky) mírně roste, ale nemůže v žádném případě nahradit propady v on-trade (v restauracích) a exportu," řekla.

Svaz na začátku listopadu uvedl, že jedná s ministerstvem zemědělství o kompenzacích. Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přicházejí každý měsíc o stovky milionů korun. Svaz chce také začít s ministerstvem financí projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit příští rok spotřební daň za zlikvidované pivo.

České pivovary očekávají celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent, uvádí Český svaz pivovarů a sladoven.

Na základě průzkumu, který si mezi producenty piva udělal na konci října, zjistil, že třetina, hlavně velcí výrobci, zvažují propouštění. V průzkumu odpovídalo 90 respondentů zastupujících sladovny a pivovary všech velikostí, sdělili zástupci svazu.

„Prodej čepovaného piva se za prvních devět měsíců roku snížil o 20 procent, do konce roku očekáváme prohloubení propadu na minimálně 30 procent. Detailní čísla budou zveřejněna na konci roku. Obecně lze říct, že propad máme i v exportu, off-trade (prodej v zavřeném balení) mírně roste, ale nemůže v žádném případě nahradit propady v on-trade (čepované pivo) a exportu,“ sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

V Pivovaru Svijany, který je největším v Libereckém kraji a patří k největším v zemi, zatím o propouštění neuvažují.

„Jsme z hlediska počtu zaměstnanců na jednotku produkce velmi efektivní podnik, protože jsme se posledních 20 let v regionu, z nějž se odjíždí za často atraktivnějšími pracovními příležitostmi do Liberce nebo Mladé Boleslavi, potýkali většinou s nedostatkem pracovníků. Kvalitních a kvalifikovaných pracovních sil si proto umíme vážit a považujeme je za jedno z našich hlavních aktiv. I tato krize jistě dříve nebo později odezní. Pokud se situace nebude dále dramaticky zhoršovat, budeme se snažit všechny udržet,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. Na konci loňského roku firma zaměstnávala 180 lidí.

Pivovar Primátor Náchod očekává celoroční propad tržeb zhruba o 30 procent. Bude záležet také na tom, jak se bude vyvíjet závěr roku, řekl ČTK ředitel pivovaru Petr Kaluža. Pivovar Primátor je největším pivovarem v hradeckém kraji a je známý jako výrobce speciálních piv. Propouštění zaměstnanců neplánuje.

„Kvůli koronaviru a s ním souvisejícím opatřením se v tuto chvíli propouštět nechystáme,“ řekla i mluvčí Budějovického Budvaru Markéta Ježková.

Propouštět nechce ani pivovar Bernard. „Rodinný pivovar Bernard hodlá současnou zaměstnanost udržet, nechce redukovat sehraný tým kvalitních lidí,“ uvedl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Pivovar zaměstnává 211 lidí. Do nouzového stavu podle mluvčího pivovar vstoupil v dobré kondici, s relativně velkou finanční rezervou.

„Uzavření restaurací a hospod má na ekonomiku pivovaru velký dopad, větší, než je průměr oboru, protože většinu piva prodává v sudech. Prodej lahvového piva nenahradí propad na sudovém pivu,“ uvedl Tulis. Firma podle něj přesto zatím nemusela výrazně brzdit nebo zastavovat důležité investice, ale je ve výdajích obezřetná.

Nechceme se zadlužit
Pivovary se podle svazu nechtějí více zadlužovat, o využití úvěrového programu COVID III uvažuje jenom každá zhruba desátá firma.

„Nejčastěji, ve více než dvou třetinách případů, chtějí pivovarské společnosti využít program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů. Odložení úhrad DPH, záloh na daň z příjmů a silniční daň do konce roku 2020 se chystá využít 42,5 procenta respondentů. Ošetřovné pro zaměstnance využije více než třetina firem, zejména pak z řad větších pivovarů,“ dodal svaz.

Svaz už na začátku listopadu informoval, že jedná s ministerstvem zemědělství o možných kompenzacích. Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přichází každý měsíc o stovky milionů korun.

I při optimistickém scénáři se hospody a restaurace otevřou až koncem listopadu, letos tak budou zavřené nejméně třetinu roku, uvedl dříve svaz. Chce začít s ministerstvem financí také projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit v příštím roce spotřební daň za zlikvidované pivo.

České pivovary očekávají celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent. Uvádí to Český svaz pivovarů a sladoven. Na základě průzkumu, který si mezi producenty piva udělal na konci října, zjistil, že třetina, hlavně velcí výrobci, zvažují propouštění. V průzkumu odpovídalo 90 respondentů zastupujících sladovny a pivovary všech velikostí, sdělili ČTK zástupci svazu.

"Prodej čepovaného piva se za prvních devět měsíců roku snížil o 20 procent, do konce roku očekáváme prohloubení propadu na minimálně 30 procent. Detailní čísla budou zveřejněna na konci roku. Obecně lze říct, že propad máme i v exportu, off-trade mírně roste, ale nemůže v žádném případě nahradit propady v on-trade a exportu," sdělila ČTK výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Off-trade znamená prodej v zavřeném balení jako jsou lahve nebo plechovky, on-trade je prodej čepovaného piva v restauracích.

Pivovary se podle svazu nechtějí více zadlužovat, o využití úvěrového programu COVID III uvažuje jenom každá zhruba desátá firma. "Nejčastěji, ve více než dvou třetinách případů, chtějí pivovarské společnosti využít program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů. Odložení úhrad DPH, záloh na daň z příjmů a silniční daň do konce roku 2020 se chystá využít 42,5 procenta respondentů. Ošetřovné pro zaměstnance využije více než třetina firem, zejména pak z řad větších pivovarů," dodal svaz.

Svaz už na začátku listopadu informoval, že jedná s ministerstvem zemědělství o možných kompenzacích. Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přichází každý měsíc o stovky milionů korun. I při optimistickém scénáři se hospody a restaurace otevřou až koncem listopadu, letos tak budou zavřené nejméně třetinu roku, uvedl dříve svaz. Chce začít s ministerstvem financí také projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit v příštím roce spotřební daň za zlikvidované pivo.

České pivovary očekávají celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent. Uvedl to Český svaz pivovarů a sladoven. Na základě průzkumu, který si mezi producenty piva udělal na konci října, zjistil, že třetina, hlavně velcí výrobci, zvažují propouštění.

"Prodej čepovaného piva se za prvních devět měsíců roku snížil o 20 procent, do konce roku očekáváme prohloubení propadu na minimálně 30 procent. Detailní čísla budou zveřejněna na konci roku. Obecně lze říct, že propad máme i v exportu, off-trade mírně roste, ale nemůže v žádném případě nahradit propady v on-trade a exportu," sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Off-trade znamená prodej v zavřeném balení jako jsou lahve nebo plechovky, on-trade je prodej čepovaného piva v restauracích.

V průzkumu odpovídalo 90 respondentů zastupujících sladovny a pivovary všech velikostí, sdělili zástupci svazu.

Pivovary se podle svazu nechtějí více zadlužovat, o využití úvěrového programu COVID III uvažuje jenom každá zhruba desátá firma. "Nejčastěji, ve více než dvou třetinách případů, chtějí pivovarské společnosti využít program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů. Odložení úhrad DPH, záloh na daň z příjmů a silniční daň do konce roku 2020 se chystá využít 42,5 procenta respondentů. Ošetřovné pro zaměstnance využije více než třetina firem, zejména pak z řad větších pivovarů," dodal svaz.

Svaz už na začátku listopadu informoval, že jedná s ministerstvem zemědělství o možných kompenzacích. Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přichází každý měsíc o stovky milionů korun. I při optimistickém scénáři se hospody a restaurace otevřou až koncem listopadu, letos tak budou zavřené nejméně třetinu roku, uvedl dříve svaz. Chce začít s ministerstvem financí také projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit v příštím roce spotřební daň za zlikvidované pivo.

Ve druhé polovině 20. let minulého století vypil jeden obyvatel Československa v průměru 68 litrů piva za rok, což je zhruba o polovinu méně než v současnosti. Vyrábělo se hlavně pivo výčepní. Speciály byly spíše raritou.

V dobách meziválečného Československa nevypil průměrný Čechoslovák zdaleka tolik piva jako Češi v dnešní době. Celková produkce na území Československa činila v roce 1927 deset milionů hektolitrů, což je v průměru 68 litrů na osobu, uvádí časopis Statistika a my.

„Tuto statistiku poněkud ‚kazila‘ populace Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi, protože průměrná spotřeba obyvatel Čech byla 105,8 litru, tedy téměř o 40 litrů více,“ uvádí magazín Českého statistického úřadu.

Zájem byl v první republice zejména o výčepní pivo. Ležáky tvořily tehdy jen 27 procent produkce, pivní speciály pak jen jedno procento.

Struktura prodávaných pivních produktů se za téměř století proměnila. Ze strany konzumentů je dnes zájem hlavně o spodně kvašené jedenáctky a dvanáctky. Jejich produkce tvoří nyní více než polovinu celkové tuzemské pivní výroby.

„Nárůst dovozu však ukazuje, že Češi nejsou tak vyhranění patrioti a rádi ochutnají i zahraniční produkci. Rostoucí oblibu zaznamenávají nízkoalkoholická či nealkoholická piva, stále však tvoří jen necelou desetinu celkové tuzemské spotřeby,“ doplňuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Pivovarů i minipivovarů je v dnešní době více
V roce 1927 se na území tehdejšího Československa nacházelo 492 činných pivovarů a 292 minipivovarů. V případě území dnešní České republiky bylo tehdy v provozu 474 pivovarů. Nejvíce se jich nacházelo v Praze, v Plzni a v Českých Budějovicích. Pivovar býval v každém městě. Třeba v Opavě jich bylo deset.

Od té doby počet pivovarů v tuzemsku vzrostl. V loňském roce se vyrábělo pivo v České republice celkem 617 pivovarů, z toho 519 minipivovarů. Za minipivovar je v současné době považován takový podnik, který ročně vyprodukuje do 10 tisíc hektolitrů tohoto zlatavého moku.

Ve dvacátých letech minulého století působily na trhu v oblasti pivovarnictví čtyři velcí hráči. Šlo o Měšťanský pivovar v Plzni, Akcionářský pivovar na Smíchově a pivovar Fr. Ringhoffera ve Velkých Popovicích. Jejich roční produkce přesáhla 200 tisíc hektolitrů a výrobky měly spolu 19procentní podíl na celém československém trhu.

A největšími zůstaly. V současné době patří mezi největší české producenty na českém území Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar a Pivovary Lobkowicz. Ročně tuzemské pivovary uvaří více než 21,3 milionu hektolitrů tohoto zlatého moku.

Česká republika je tak se 180 litry vyrobeného piva na obyvatele druhým největším producentem tohoto nápoje v Evropské unii. Prvenství má tradičně Belgie. Doma se přitom vypije v průměru 145 litrů na obyvatele, tedy počítáno včetně dětí, uvádí statistici.

Export je tedy velmi významný. České pivovary vyváží do 92 zemí, hlavně ale do Německa, Polska a na Slovensko. V případě států mimo Evropskou unii pijí české pivo hlavně Rusové, Korejci či Američané, uvádí statistici. Na vývoz jde z Česka 5,4 milionu hektolitrů piva, v roce 1927 se z Československa vyvezlo 231 tisíc hektolitrů.

Naopak ze zahraničního dovozu Češi nejčastěji pijí pivo z Polska, Maďarska, Slovenska a Německa. Více než polovina dováženého piva se prodává v plechovkách. „ Není bez zajímavosti, že v posledních letech se dováží mnohem více piva původem z Mexika, Velké Británie, Irska a Španělska,“ uvádí statistici.

Velké pivovary začínají s malými více spolupracovat
I když zaznamenaly minipivovary za poslední roky nárůst, stále mají v současné době na trhu velmi malý podíl vzhledem k celkovému objemu produkce. Nepřesahuje ani tři procenta.

Nadnárodní obři by na ně mohli pohlížet svrchu, místo toho však jejich byznys už několik let vzájemně prorůstá. Příkladem je třeba pivovar Ostravar, který začal v září vařit nejprodávanější americké řemeslné pivo značky Blue Moon.

Vztahy velkých výrobců piva s malými měly ale v minulosti k harmonii dost daleko. V roce 2011 se kupříkladu Prazdroj zalekl rozmachu minipivovarů a přestal některým z nich dodávat kvasnice. V té době bylo minipivovarů až čtyřikrát méně. V dnešní době jsou řemeslná piva pro velké pivovary nástrojem ke zlepšení jejich image.

Dům U Medvídků v ulici Na Perštýně na Starém Městě se může pochlubit několika „nej“. Sídlí zde vůbec nejmenší pivovar v Česku, navíc jeden z nejstarších a nejslavnějších. A hlavně: vaří nejsilnější pivo na světě.

V sousedství rušné Národní třídy, na dohled od proslulého „Máje“ se nachází oáza historie. Dům U Medvídků pochází z 2. poloviny 13. století, jak nám dokládá valená klenba ve zdejších sklepeních.

Na přelomu 14. a 15. století se zde vyrábělo mýdlo, to však roku 1433 nahradil zlatavý mok. Dům koupil sladovník Mikuláš a započal zdejší dlouhou tradici vaření chmeleného nápoje.

TingTangl a Džungle
Regulérní pivovar zde začal fungovat o něco později, v roce 1466. Za jeho vznikem stál Jan Nedwídek, který jistě netušil, že jeho dílo bude v nepřetržitém provozu více než 400 let. Osudným se mu stal až vznik velkých průmyslových varen. Vlastníci menších podniků se proto rozhodli společnými silami vytvořit Měšťanský pivovar v Holešovicích, jehož prvním ředitelem se stal Karel Vendulák, poslední sládek od Medvídků.

Dům Na Perštýně byl následně přestavěn na jednu z největších městských pivnic. Od počátku 20. století v něm byl provozován také první pražský kabaret TinglTangl. Jeho hosty bývali známí umělci, třeba Franz Kafka.

Vystupovaly zde i některé známé figurky tehdejší doby, třeba jistý Rak, otec devatenácti dětí, nebo obézní dvojice bratrů Hartmannových i se svými podobně tělesně založenými manželkami. Zákazníky přitahovala i malá místnost zvaná Džungle, kam si pánové odváděli zpěvačky z kabaretu.

Vzkříšení
Další ranou přežívajícímu objektu bylo znárodnění na začátku 50. let. Když jej dostala v restitucích zpátky rodina Marečkova, byla budova v dezolátním stavu.

Současní majitelé ji ale dokázali opět vzkřísit. Dnes se U Medvídků opět vaří pivo, a to s použitím historických technologií. Nejslavnějším produktem je X-Beer 33, který má 12 % alkoholu. Polotmavý ležák, který v dubových sudech kvasí 200 dní, je totiž nejsilnějším pivem na světě.