Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Brno: Salima s více vystavovateli a s festivalem minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:ParlamentníListy.cz

Brněnské výstaviště hostí od 17. do 20. února 30. ročník mezinárodního potravinářského veletrhu Salima. Představí se 800 vystavovatelů ze čtyřicítky zemí. Letošní novinkou je festival minipivovarů.

Počet vystavovatelů je letos podle ředitelky veletržní akce Věry Menšíkové o pět procent vyšší než při minulém ročníku. Nejvíc firem přijede z Itálie a Německa, nově i z Kambodže a Bulharska. Víc než polovina z nich na místě představí technologie potravinářské výroby, ostatní hotové produkty.

V rámci festivalu minipivovarů budou výrobci kromě svých produktů prezentovat i další zajímavosti, například solární výčep, který umožňuje čepovat chlazené pivo bez napojení na elektrickou síť.

Hlavní téma akce jsou zdravé a kvalitní potraviny. Proto jsou součástí veletrhu také soutěže, jako Zlatá Salima, Regionální potravina nebo Zlatá chuť jižní Moravy.

Součástí letošní Salimy je také bohatý doprovodný program. Mimo jiné ve středu 17. února bude na pořadu konference o konkurenceschopnosti evropského trhu s potravinami nebo ve čtvrtek 18. února laické i odborné veřejnosti volně přístupný seminář o elektronické evidenci tržeb.

Češi pijí více tmavá piva, Gambrinus zkouší řezanou dvanáctku

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Loni si Češi v obchodech koupili skoro 66 tisíc hektolitrů polotmavého nebo řezaného pivo v lahvích. To je dvojnásobek proti předloňským nákupům. Ukazují to údaje společnosti Nielsen zabývající se maloobchodním trhem. Přes nárůst činily prodeje těchto nápojů jen necelé procento z pivního trhu. Další růst se dá čekat letos, řezané pivo v lahvích začíná prodávat například Velkopopovický kozel.

Zatímco polotmavá piva vaří podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně prakticky všechny minipivovary, velcí producenti zatím příliš ne. Nyní ale zkouší na trhu uspět jeden z největších českých pivovarů Gambrinus, který začal do restaurací dodávat polotmavou dvanáctku.

„Jde o limitovanou edici piva uvařenou právě pro toto roční období, kdy dávají lidé přednost chuťově plným pivům,“ uvedl tamní sládek Pavel Zítek. „Pokud bude zájem vysoký, k jejímu vaření se můžeme v budoucnu vrátit,“ dodal. Řezané pivo v lahvích zase začíná prodávat Kozel. „Zájem o 11stupňové ležáky a černá piva je mezi spotřebiteli vysoký. Stejně tak se mezi českými pivaři v posledních letech těší velké popularitě řezaná piva,“ řekl sládek pivovaru Vojtěch Homolka.

Lepší vývoz
Údaje o spotřebě a výrobě piva v Česku za loňský rok zatím nejsou známé. Od začátku loňského roku do konce srpna ale domácí spotřeba meziročně klesla o dvě procenta a export vzrostl o osm procent, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Svazové údaje jsou přibližně za 90 procent trhu.

Pivovary v Česku předloni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, o 2,3 procenta meziročně více. Zatímco domácí spotřeba stagnovala, vývoz vzrostl o osm procent. Celková domácí spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů. Každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Zájem o polotmavé a řezané pivo stoupl na dvojnásobek

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Přes nárůst činily prodeje těchto nápojů jen necelé procento z pivního trhu. Polotmavá piva nyní vaří prakticky všechny minipivovary, z velkých to nyní zkouší Gambrinus. S řezaným pivem chce nově uspět třeba Velkopopovický kozel.

Loni si Češi v obchodech koupili skoro 66 tisíc hektolitrů polotmavého nebo řezaného piva v lahvích. To je dvojnásobek proti předloňským nákupům. Ukazují to údaje společnosti Nielsen zabývající se maloobchodním trhem. Přes nárůst činily prodeje těchto nápojů jen necelé procento z pivního trhu. Další růst se dá čekat letos, řezané pivo v lahvích začíná prodávat například Velkopopovický kozel.

Zatímco polotmavá piva vaří podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně prakticky všechny minipivovary, velcí producenti zatím příliš ne. Nyní ale zkouší na trhu uspět jeden z největších českých pivovarů Gambrinus, který začal do restaurací dodávat polotmavou dvanáctku. "Jde o limitovanou edici piva uvařenou právě pro toto roční období, kdy dávají lidé přednost chuťově plným pivům," uvedl tamní sládek Pavel Zítek. "Pokud bude zájem vysoký, k jejímu vaření se můžeme v budoucnu vrátit," dodal.

Řezané pivo v lahvích zase začíná prodávat Kozel. "Zájem o jedenáctistupňové ležáky a černá piva je mezi spotřebiteli vysoký. Stejně tak se mezi českými pivaři v posledních letech těší velké popularitě řezaná piva," řekl sládek pivovaru Vojtěch Homolka.

Údaje o spotřebě a výrobě piva v ČR za loňský rok zatím nejsou známé. Od začátku loňského roku do konce srpna ale domácí spotřeba meziročně klesla o dvě procenta a export vzrostl o osm procent, uvedl Český svaz pivovarů a sladoven. Svazové údaje jsou přibližně za 90 procent trhu.

Pivovary v Česku předloni uvařily 19,65 milionu hektolitrů piva, o 2,3 procenta meziročně více. Zatímco domácí spotřeba stagnovala, vývoz vzrostl o osm procent. Celková domácí spotřeba piva včetně nealkoholického loni činila 16,29 milionu hektolitrů. Každý obyvatel Česka tak stejně jako předloni vypil v průměru 144 litrů piva.

Místo důchodu začal vařit pivo a má úspěch. Bral Zlatou pivní pečeť

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Lukáš MarekJílovice

Na začátku loňského léta uvařili v Pivovaru Jílovice na Budějovicku první várku ležáku. A po půl roce se jeho majitel a sládek Jan Wünsch raduje z velkého úspěchu. Vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním pivním festivalu. Uspěl v konkurenci 225 pivovarů.

Ještě nedávno na statku v Jílovicích v podhůří Novohradských hor skoro nic nenasvědčovalo tomu, že tam bude úspěšný pivovar. Jan Wünsch ho v obci se svou rodinou udělal. Takřka od základů změnil svůj život, opustil Prahu a místo očekávaného odpočinku v důchodu se pustil do vaření piva.

„Z hlavního města, kde jsem byl většinu života, jsme chtěli odejít už dlouho, ale nedařilo se nám najít to správné místo. Až jsme navštívili statek v Jílovicích. A byla to láska na první pohled. Věděli jsme to všichni. Dcera tady má zázemí pro koně, kterým se věnuje. A byl to právě její nápad, když jako první řekla, že bych tady měl postavit pivovar,“ vypráví 63letý Jan Wünsch.

Peníze na nákladný projekt získal i díky prodeji rodinného domu a pozemků v Praze. Místo v Jílovicích si vyhlédli na jaře roku 2014, 10. ledna 2015 začala stavba samotného pivovaru a už na začátku června ochutnávali první várku dvanácti stupňového ležáku.

„Všechno to bylo hrozně rychlé a opravdu hodně náročné. 18. července jsme měli slavnostní otevření. Pět minut před zahájením tady nikdo nebyl, takže už jsme byli nervózní. Najednou se to strhlo a po silnici přicházely dva špalíry, každý asi po třiceti lidech. Nakonec dorazilo asi 450 lidí,“ vzpomíná Wünsch.

Při výběru jména pivovaru padla okamžitě volba na Jílovice. „O ničem jiném jsem ani neuvažoval a určitě to bylo správné rozhodnutí. Překvapilo nás, jak nás tady místní přátelsky přijali, toho si ceníme nejvíce. Snad to teď můžeme vracet i tím, že se bude o Jílovicích mluvit častěji v souvislosti s naším pivem,“ věří sládek.

Po Praze se mu nestýská a pochvaluje si klid. Práce mu však vůbec neubyla, spíš naopak. „Na nějakou týdenní dovolenou si teď můžeme nechat zajít chuť,“ doplňuje.

Pivovar mají na statku v prostorách, které původně sloužily jako stáj. V jedné části je varna, kde voní slad, z té druhé je ležácký sklep, kde je šest velkých tanků a jeden menší.

„Už v březnu nám tady ale přibudou další. Roční výstav by tak mohl být 850 hektolitrů, možná bychom se dostali až na tisíc, ale nechci, aby se to projevilo na kvalitě,“ říká Wünsch. K výrobě piva používá vodu z novohradského podhůří, český slad a chmelový granulát z českého chmele.

Už dědeček byl sládkem
Je zastáncem tradičního piva českého typu s dobrým řízem a optimální hořkostí. Používá tak klasické technologické postupy ve varně, pak pivo připravuje studeným hlavním kvašením v otevřených kádích a dlouhým zráním v ležáckých tancích.

Nabízí světlou výčepní desítku, světlou jedenáctku, právě ta uspěla na mezinárodním festivalu v Budějovicích, dále pak světlou dvanáctku a polotmavý speciál. Všechny jsou nefiltrované. „V soutěži jsem nejvíce sázel na dvanáctku,“ přiznává.

Kromě prodeje v okénku přímo na statku v Jílovicích už čepují jejich pivo v Trhových Svinech nebo v Borovanském mlýně a příležitostně ho mají i v Klubu malých pivovarů v Budějovicích. Největší zájem mají podle Wünsche hospodští o jedenácti stupňové, protože ho štamgasti vypijí více než silnějšího piva.

Sám majitel si dá každý den několik skleniček. K pivu měl blízko odmalička. Jeho dědeček byl sládkem v několika pivovarech. Jan Wünsch se narodil v Benešově u Prahy.

„Dá se říct, že skoro v pivovaru. Tehdy tam dědeček dělal sládka. Do 14 let jsem tam jezdil na prázdniny. Už tam jsem trochu nasákl atmosférou,“ vzpomíná.

V osmé třídě se rozhodl, že půjde na střední školu a stane se sládkem, a u piva už prakticky zůstal. Začínal v pražském pivovaru Braník, pak působil třeba na ředitelství pivovarů a sladoven či ve výzkumném ústavu pivovarů a sladoven.

Před otevřeném vlastního pivovaru objel celou řadu dalších, aby zjistil, co a jak dělají. Z každého se snažil vzít to nejlepší a podle toho sestavil vlastní projekt ve spolupráci s odborným dodavatelem technologií.

I přesto, že v Česku v posledních 10 letech klesl počet vypitých piv na jednoho člověka, domnívá se, že boom minipivovarů bude pokračovat, protože je o ně velký zájem. Mladší generace navíc stále více objevuje různé speciály.

„Já bych rád zůstal u současné nabídky piv. Speciály mi příliš nechutnají. My jsme teď šťastní. Našli jsme, co jsme hledali,“ dodává a už nyní je připraven na účast v další soutěži. Tentokrát to bude březnová Jarní cena sládků ve Zvíkovském Podhradí, pak se objeví i na slavnostech piva v Borovanech. „A dál se uvidí.“

Bravůr z Loučné i plzeňský Purkmistr. Brněnský festival zná program

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Čtyřdenní Festival minipivovarů v Brně začíná už ve středu 17. února. Během čtyř dnů se na tamějším výstavišti v rámci potravinářského veletrhu Salima předvede 37 podniků z Čech, Moravy a Slezska.

„Na Moravě je velké množství minipivovarů a svoji přehlídku na moravské půdě si zaslouží. Festival minipivovarů v Brně má obrovský potenciál růstu a jeho první ročník je zárodkem budoucí největší akce minipivovarů v České republice,“ předpovídá Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Brněnské patrioty potěší, že k ochutnání bude i několik místních značek - tradiční Pegas, předloni založený Hauskrecht a Líšeňský pivovar. Nabídku rozšíří třeba i kroměřížský Maxmilián, Bravůr z Loučné nad Desnou, Purkmistr z Plzně či Slezský pivovar z Havířova. Celkem přijede 37 podniků a k ochutnání bude více než sto druhů piva.

Přehlídka bude probíhat od středy 17. února do soboty 20. února v dlouhém křídle pavilonu A2 brněnského výstaviště. cena vstupenky se pohybuje od 100 korun za „polední“ lístek do 270 korun za plnohodnotnou degustaci.

Brněnský Festival minipivovarů navazuje na tradiční červnovou akci na Pražském hradě.

Rožnovský pivovar nejúspěšnějším domácím pivovarem

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Mgr. Tomáš GrossRožnovský

Zlato pro pivo Rotschild a Popper, bronz pro černý Habsrburg. Rožnovský pivovar slavil na mezinárodní pivovarské soutěži v Českých Budějovicích velké úspěchy.

V hodnocení 1.100 piv z 225 pivovarů se pivo z Rožnovského pivovaru rozhodně neztratilo. Naopak. "Náš polotmavý 13stupňový Rothschild a světlý 16stupňový Popper získali zlaté medaile, černý 16stupňový Habsburg byl bronzový," netajil radost z úspěchu ředitel Rožnovských pivních lázní (a tedy i Rožnovského pivovaru) Tomáš Kupčík. Pivovar se zúčastnil mezinárodní degustační pivovarské soutěže v Českých Budějovicích v rámci pivovarské přehlídky International Beer Festival.

"Podařil se nám opravdu husarský kousek, na který jsme moc pyšní. Stali jsme se nejúspěšnějším domácím pivovarem," doplnil Tomáš Kupčík.

Ve svém portfoliu má Rožnovský pivovar více než dvě desítky různých piv, která můžete ochutnat například v Rožnovských pivních lázních.

Pivo táhne: tuzemské pivovary ročně navštíví statisíce lidí, zájem stoupá

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Češi se desítky let honosí prvním místem ve spotřebě piva na hlavu a rok a mnozí se pokládají za odborníky. Svůj vztah k pivu dokládají ale nejen spotřebou, ale i zájmem o to, jak se pivo vyrábí. Návštěvnická centra největších pivovarských skupin v Česku - do kterých firmy investovaly i desítky milionů korun - tak loni přilákala několik set tisíc lidí, což v mnohých případech znamená meziroční nárůst.

Největšímu zájmu se těší díky čtyřem pivovarům tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj lákající návštěvníky nejen do hlavní centra v západočeské metropoli, ale i do toho velkopopovického ve středních Čechách. „Návštěvnost na našich plzeňských trasách loni vzrostla v porovnání s rokem 2014 v průměru o 26 procent.

Celkem navštívilo trasy Plzeňského Prazdroje (do poloviny prosince 2015, pozn. red.) a doprovodné akce více než 716 tisíc lidí,“ uvedla manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková. Plzni ale pomohlo i to, že loni byla vybrána do programu EU Evropské hlavní město kultury, jehož součástí byly desítky dalších kulturních akcí.

Největší část návštěvníků pocházela přirozeně z České republiky, ale zájem stoupal i ze zahraničí. „Největší nárůst ze zahraničních turistů jsme zaznamenali u turistů z Německa. Nárůst návštěvníků na našich trasách v Plzni se pozitivně projevil i v dárkových prodejnách, které rovněž zaznamenaly nárůst nakupujících,“ dodala Eliášková.

Velkou investici do návštěvnického centra ve smíchovském sídle hlavního pivovaru i vedení firmy udělala před pěti lety tuzemská dvojka Pivovary Staropramen. Interaktivní expozice a další související věci tehdy pivovar stál tři desítky milionů korun. Zájemcům je i díky tomu k dispozici pivovarská škola nebo hudební klub.

„Díky všem těmto aktivitám pivovar každoročně navštíví přes 150 tisíc návštěvníků, kteří projdou uvedenými prostory pivovaru. Dlouhodobě je toto číslo rostoucí, každý rok v řádu procent,“ řekl serveru E15.cz mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Pivovar přitom nepočítá s tím, že by se musela investice nutně vrátit. „Výrazná investice do Návštěvnického centra je samozřejmě velmi důležitá pro marketing značky. A jako marketingovou investici ji vnímáme,“ podotkl mluvčí.

Desítky tisíc lidí zavítají ročně i do tuzemských pivovarů skupiny Heineken. Loni skupina zaznamenala nárůst v pivovaru Starobrno, meziročně zhruba stejný počet návštěvníků v Krásném Březně a mírný pokles v Krušovicích. „V Rusku patří Krušovice mezi nejprémiovější piva na trhu, a proto je i Krušovický pivovar atraktivním místem pro ruské turisty. Mírný pokles návštěvnosti je způsobený poklesem počtu ruských turistů, především z důvodu slabého rublu,“ řekl serveru E15.cz mluvčí tuzemské pobočky Heinekenu Jana Pikardová. „Exkurze pro nás představují především nástroj na komunikaci značky a představení místa a pivovaru, historie a podmínek, kde značka vzniká. I přesto jsou naše exkurze profitabilní,“ dodala.

Biskup Radkovský požehnal již šestou velikonoční várku piva Pilsner Urquell

Publikováno:před rokemZdroj:Region PlzeňPrazdroj

K symbolickým 2016 lahvím se letos přidá i dar pivovarských bednářů - dřevěný soudek s nefiltrovaným plzeňským ležákem, který u Svatého stolce v této výjimečné formě ochutnají po dlouhých 111 letech. Většina letošní velikonoční várky poputuje do českých pivnic a to právě v nefiltrované podobě.

Sváteční várku Pilsner Urquell připravují plzeňští sládci již šestým rokem. Letos se na pouť do Vatikánu vydá nejen 2016 třetinkových lahví, ale v dřevěném soudku od pivovarských bednářů také pivo nefiltrované, tedy v podobě, v jaké ho dostával před 111 lety papež Lev XIII. Nefiltrovaný plzeňský ležák charakterizuje vůně pivovarských kvasinek, přirozený kvasničný zákal a výrazná, plná chuť. Oproti filtrovaným pivům se vyznačuje vyšším obsahem pivovarských kvasinek a dalších přírodních látek pocházejících ze sladu a chmele.

Právě tradičním surovinám - plzeňskému sladu, měkké plzeňské vodě a žateckému chmelu, z nichž se Pilsner Urquell vaří už od roku 1842, dnes požehnal plzeňský biskup Msgr. František Radkovský, který spolu se starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou podepsal Varní list velikonočního piva Pilsner Urquell.

„Navazuji na tradici z roku 1842, kdy novému pivovaru v Plzni požehnal arciděkan Antonín Hlavan. Jsem rád, že Plzeňský Prazdroj podporuje zvyklosti a nevzdává se své historie. Věřím, že stejně jako v letech minulých, přinese požehnání plzeňskému pivu mnoho zdaru a český tradiční zlatavý nápoj tak podpoří oslavy Velikonoc tradičně u nás i ve Vatikánu,“ říká biskup František Radkovský, který spolu s vrchním sládkem Václavem Berkou podepsal i pamětní varní list, který také poputuje do Vatikánu. Podoba dřevěného soudku od mistrů bednářů bude odhalena až při samotném vypravení várky.

Plzeňský ležák si našel cestu do Říma už před 111 lety k papeži Lvovi XIII., kterému ho lékaři doporučili jako lék, plzeňské pivo nechybělo ani při kanonizaci papežů Jana Pavla II. a Jana XXIII., a letos bude pošesté za sebou provázet velikonoční oslavy ve Vatikánu.

„Pivo z dnešní slavnostní várky ale nepůjde jen na vatikánské stoly – na vychutnání oblíbené nefiltrované verze piva Pilsner Urquell z dnešní velikonoční várky zveme milovníky piva do našich hospod právě v období Velikonoc,“ zve starší obchodní sládek Václav Berka.

Budvar uvařil 50 milionů hektolitrů piva. V korytu Vltavy by teklo dva dny

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Martin BenešBudvar

Pivovar Budějovický Budvar překonal metu 50 milionů hektolitrů vystaveného piva ve své 121leté historii. Národní podnik tak potvrdil vzrůstající zájem o své produkty. Milník padl ve čtvrtek 11. února.

Pokud by se veškeré pivo, které v Budvaru v jeho historii uvařili, rozlilo na budějovické náměstí Přemysla Otakara II, byla by hladina v neuvěřitelné výšce 500 metrů. A kdyby tento objem protékal Vltavou, mohli by se Budějovičáci chodit koupat do řeky piva více než dva dny.

V prvním roce od svého založení, tedy na přelomu let 1895 a 1896 byl výstav pivovaru pouhých 35 223 hektolitrů. K uvaření jednoho miliónu hektolitrů potřeboval podnik celých 12 let. Tato meta padla v roce 1907. Hranice 10 miliónů hektolitrů byla překonána v roce 1959. Teprve 100 let po založení pivovaru, v roce 1996, dosáhl celkový objem vystaveného piva 25 miliónů hektolitrů.

Nárůst výroby v posledních letech je velmi výrazný. Produkce Budvaru se za deset let zvedla o 39 procent.

Pivovar láme v posledních letech prodejní rekordy
„Budějovické pivo vyvážíme do 70 zemí světa. Reprezentujeme tak nejen náš pivovar, ale také výrazně přispíváme ke zvyšování známosti Českých Budějovic i České republiky ve světě,“řekl ředitel pivovaru Jiří Boček.

V minulém roce uvařil Budějovický Budvar více než 1,6 miliónu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst téměř o deset procent. Podnik dosáhl velmi dobrých exportních výsledků. Do 76 států putovalo téměř 900 tisíc hektolitrů piva, meziročně o deset a půl procenta víc. Na domácím trhu se prodej zvýšil o devět procent a překročil objem 700 tisíc hektolitrů. Tržby podniku se loni meziročně zvýšily o osm procent a překročily hodnotu 2,55 miliardy korun.

Tmavé pivo Litovel Dark světovou je jedničkou v mezinárodním klání

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyLitovel

Litovel Dark získala na prestižní mezinárodní soutěži Zlatá pivní pečeť kvality 2016 první místo v kategorii Tmavé výčepní. Potvrdila tak své výjimečné postavení a kvalitu světové úrovně. Do Pivovaru Litovel poputuje též bronz v kategorii Míchané pivo za Litovel Červený pomeranč.

„Litovel Dark je pivo, které nám v loňském roce zajistilo nejedno prestižní ocenění, včetně těch zlatých. Stabilní místo na tuzemských i světových soutěžích potvrzuje jeho neměnnou vysokou kvalitu a vynikající chuťové vlastnosti,“ komentuje výsledky Lumír Hyneček, generální ředitel Pivovaru Litovel.

Do letošního již 26. ročníku soutěže Zlatá pivní pečeť, konaného na počátku února, se přihlásilo rekordních 1110 piv a ciderů 225 pivovarů z celého světa. Soutěž se tak zařadila mezi největší evropská pivní klání a po čtvrtstoletí se přestěhovala z menšího Tábora do krajských Českých Budějovic. Kromě tří hlavních cen bylo uděleno dalších 33 Zlatých pivních pečetí ve 30 pivovarnických kategoriích. 22 kategorií bylo otevřeno všem pivovarům, 8 jich pak bylo vyhrazeno pro minipivovary. Jedna z kategorií byla určena letos poprvé i výrobcům kvašených ovocných moštů, tzv. ciderů.

„Degustační soutěž Zlatá pivní pečeť, které se účastníme již několik let, patří k největším událostem svého druhu. Počet přihlášených pivovarů rok od roku stoupá, a tím roste i konkurence. O to více si získaných ocenění vážíme. Potvrzují totiž, že se při výrobě našich produktů vydáváme správným směrem,“ dodává Lumír Hyneček.

V rámci skupiny PMS zaznamenaly úspěch v kategorii Kvasnicové též Holba Premium Kvasničák a Holba Kvasnicová, které se umístily na druhém, respektive třetím místě. Zlínskénovinky.cz informovala Mgr. Jitka Cilečková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314