Novinky a zajímavosti ze světa piva

Český pivní festival 2016 na pražské Letenské pláni bude trvat do 28. května 2016. Nenechte si ho ujít!

Český pivní festival 2016, který odstartoval v Praze na Letné už 12.května a trvat bude do 28. května 2016. Festival prezentuje opravdový poklad České republiky, české pivo, ve společnosti výborného jídla.

Piva z desítek českých mikro, mini a středně velkých pivovarů jsou čepována výhradně do skla a je o ně velmi dobře pečováno. Pivní festivalové portfolio je doplněno o zastudena chmelenou tankovou festivalovou desítku a dvanáctku, uvařené speciálně u příležitosti Českého pivního festivalu 2016 v Královském pivovaru Krušovice.

Kromě zlatavého moku ochutnáte česká vína, tradiční točené limonády a kávové speciality. Na festivalové zahrádce dokonce najdete i koktejlový bar.

Potěšit své chuťové pohárky můžete masnými výrobky přímo od řezníka, pečivem z pečlivě vybrané rodinné pekárny a suroviny, z kterých kuchaři jídla na festivalu připravují, jsou vždy čerstvé a v nejlepší kvalitě. Festivalové menu je tvořeno převážně tradiční českou kuchyní a servírováno na porcelán.

V gurmánské rozmanitosti si každý den pochutnáte na mezinárodních delikatesách z Itálie, Španělska, Velké Británie nebo Ameriky. O víkendu do čtvrté hodiny odpolední probíhají pozdní snídaně, takzvané brunche.

Doprovodný festivalový program propojuje kulturu s gastronomií prostřednictvím hudebních vystoupení a workshopů s rozmanitou, převážně gastronomickou tématikou. Prazskenovinky.cz informovala Šárka Vávrová ředitelka festivalu.

Do piva sem se zamiloval v 18. Přesně. No, abych nekecal, tak plusmínus asi měsíc. Až se mi kvůli tomu táta smál, že to bylo skoro přesně podle zákona. Ale tahle láska mi vydržela nejdýl ze všech.

Od všeho sem se časem odmiloval, ale od piva ne. Protože pivo má všech 5P. Tedy jako ty nejlepší vlastnosti, kterým nikdo nemůže konkurovat. Ani žádná ženská nemůže pivu konkurovat. Snad jen ženská, která taky vaří pivo. Kdo takovou znáte? S takovou se klidně skamarádím. Prostě pivo nežárlí, když si dám jiný, pivo mi nekecá do života, co mám dělat, co nesmím, s kým se můžu a s kým nemůžu kamarádit, do jaký hospody a kdy můžu jít a tak. Já vím, tahle myšlenka je vohraná, ale je to pravda. Klidně na to vsaď boty, pudeš domu bos.

Z jednoho nepodařenýho podnikatelskýho pokusu mi zbyly dvě lednice. Tak na ně koukám, co s nima. Mám je prodat? Ty vole, takovejch peněz si za to dal, a prodám to se ztrátou. A když na ně tak zírám, vzpomněl sem si, že kvůli pivu sem se vlastně rozved. Tedy ne kvůli pivu jako takovýmu, ale proto, že mi žena nechtěla dovolit vařit si pivo doma. Ej, mou lásku životní. Tak sem jí dal kopačky a nazdar. No řekněte kdo z vás chce lemtat ty erurochcanky staráče a gambáče? To si raděj udělám svý pivo doma. Ať se Babiš třeba zvencne, daň ani EET mu z toho prostě nevodvedu.

Jestli ses někdy rozváděl, určitě to znáš. Stres a další vopičárny vokolo, no člověk zapomene i na to nejdůležitější. Na pivo. Ale já si vzpomněl, protože ty dvě plonkový lednice mě trkly do voka. Sice to chvíli trvalo, ale já nikdy nebyl nějakej rychlík, takže je to cajk.

Na co dej pozor, když chceš vařit pivo. Nekupuj si nikdy nic skleněnýho, protože to rozbiješ. Když vaříš pivo, samozřejmě při tom taky pivo piješ. Ideálně pivo, který si uvařil před tím. Ale když vaříš první pivo, musíš si holt koupit lahváče. A tak se mi stalo, že sem rozbil svůj první skleněnej cukroměr hned na začátku. Tedy potom, co sem změřil cukernatost sladiny. Prostě na pivu nešetři, pivo za to stojí a kup si něco, co se nedá snadno rozbít. Tedy ne manželku, ta se rozbije snadno. A sama, ani k tomu nemusíš nijak přispívat. Na ní tedy šetřit můžeš a takto ušetřený peníz pak můžeš použít na zvelebení domácího pivovárku.

Nejhorší sou kvasinky. S nima se musíš mazlit, sladce jim šeptat, podstrojovat jim - to je jediná věc na pivu, které je horší jak ženská. Jen se na ně ošklivě podíváš, a svině přestanou kvasit. A zkazej ti celý pivo. A tedy i život. Ale když se zkazej, můžeš jít a koupit jiný. To s manželkou nejde, protože ta tě pak zmlátí. Takže kvasinky vlastně nejsou až tak nejhorší, jak někdo občas říká.

Až mi pivo dozraje, pak na staráče a gambáč budu moct dělat dlouhej nos. Protože skoro všechno musí bejt lepší, než tyhle dvě. Vlastně ne - ještě horší je stella, ale to je vlastně stejnej majitel jako staráč. Ale stellu už nepovažuju za pivo. Tak mě to uráží, že to jako pivo prodávaj. Tak se těšim na to svoje a pak budu mezi kámošema king - konečně...

Poznámka na konec: dle zákona o spotřební dani vzniká každému domovarníku povinnost nahlásit domácí vaření správci spotřební daně (celní úřad), přičemž do 200 litrů za rok se daň neodvádí. Tak na to nezapomeňte, nebo budete mít pakárnu, až vás nějaký uvědomělý (ehm, závistivý) soused práskne. Vaření piva totiž neutajíte, pokud nebydlíte daleko od ostatních lidí :)

Koncem dubna 2016 odstartovala zpravodajská roadshow televize Prima a Pivovar Ferdinand je rovněž u toho. Po předchozích výjezdech aktuálně najdete stánek Ferdinand v sobotu 14. května 2016 v Žatci na Náměstí Svobody.

Pivovar Ferdinand využil nabídku, stát se partnerem projektu a zajišťuje ve všech navštívených městech tzv. pitný režim. Návštěvníky tak mimo hudebních vystoupení a doprovodného programu čeká na čepu benešovské pivo, konkrétně světlý ležák Max 11°, pivo oceněné Českou chuťovkou, Top Delikatesou nebo cenou získanou od Sdružení přátel piva a Ferdináda, malinová limonáda, kterou mají v oblibě především ty nejmenší.

"Tento projekt se nám v loňském roce osvědčil, proto jste se rozhodli spolupráci obnovit. Je to jedinečná příležitost dát lidem ochutnat naše pivo daleko za hranicemi naší působnosti", uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru.

Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá tradiční postupy vaření piva, tedy technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů u nás provozujících vlastní humnovou sladovnu. Právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyprodukují více jak 2000 tun. Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice. K tomu napomáhají právě výjezdy a spolupráce z televizní přenosem z náměstí různých měst.

Zásluhou spolupráce s FTV Prima se tak dostane i do Jihlavy 21. května 2016, Olomouce 11. června 2016 nebo Znojma 18. května 2016.

Předvojem čínské investiční expanze do Česka se loni stala koupě českých Pivovarů Lobkowicz. Zatímco Číňané mohou na český pivovarnický trh proniknout snadno, naše podniky to v Číně snadné nemají. Už jen proto, že české pivo není moc po chuti čínskému konzumentovi. Přesto žízeň Číňanů po pivu roste a české pivovary cítí šanci.

Po několika dnech v Číně je český pivař, zvyklý na tradiční plné a hořké ležáky, trochu vyprahlý. Slabší, lehčí a především spíš nasládlá než hořká čínská piva jeho žízeň jen tak neuhasí. A asi jen málokdo by čekal, že žízeň zažene na obřím výstavišti Shanghai New International Expo Centre, které se nachází ve východní části Šanghaje přímo u konečné metra linky číslo 7. Návštěvu je ovšem potřeba pečlivě načasovat, v tomto případě na listopadový termín, kdy tu již tradičně probíhá asi největší čínský potravinářský veletrh FHC China.

Jeho součástí jsou i menší tematické „podveletrhy“ z nichž jeden nese slibný název Beer China. Pivu byl při ročníku 2015 věnován prostor v jedné z hal šanghajského výstaviště. A právě tady, na prominentním místě hned u vstupu do haly, se mohl návštěvník ročníku 2015 setkat s českým pivem.

Na poměry ostatních relativně veliký český stánek vyvedený v barvách trikolóry nešlo přehlédnout. Stánek mohl být tak veliký mimo jiné i proto, že vznikl pod záštitou ministerstva zemědělství ve spolupráci pivovarů, šanghajské pobočky agentury CzechTrade a tamního konzulátu. Společně tu na jedné ploše hledala potenciální zákazníky šestice českých pivovarů. Pochopitelně nemohl chybět státní Budějovický Budvar, vzhledem k nedávnému vstupu čínského kapitálu byly na veletrhu samozřejmě reprezentovány i Pivovary Lobkowicz. Ale účastnily se i menší české pivovary, konkrétně PMS Přerov (Pivovary Holba, Zubr, Litovel), Czech Beverage Industry Company (Pivovary Vyškov), náchodský Primátor se svou širokou škálou speciálů a také našim pivařům většinou neznámý Czech Royal Beer, který se soustředí právě na výrobu piva pro vývoz.

I tradičně nasládlý Budvar najednou dal v porovnání s čínskými pivy vyniknout své plnosti a přece jen určité hořkosti, pro Číňany zatím tak neobvyklé. S klasicky hořkým pivem se snaží prosadit i vyškovský pivovar, který do Číny vozí svou exportní značku Praguell. Vyškovští také nabízejí případným čínským partnerům i velmi zajímavou alternativu, která by vyřešila potíže s nákladným dovozem piva v lahvích, sudech či plechovkách. Vyškovský pivovar má technologii pro sušení mladiny. Polovina technologického procesu výroby piva tedy proběhne v České republice, usušená mladina pak při přepravě zabere mnohem méně místa než hotové pivo. Na místě je pak celý proces dokončen – sušená mladina se doplní vodou a kvasnicemi a nechá se klasickým postupem ve spilce nebo tancích kvasit. Pak už jen obvyklým způsobem zraje a následně může putovat k zákazníkům. Tímto způsobem vznikne pivo, které bylo uvařeno v Česku, ale zkvasilo a dozrálo v Číně.

České pivovary zdvojnásobují export
Rostoucímu zájmu českých pivovarů o čínský trh se nelze divit. Země je již několik let suverénně největším spotřebitelem piva na světě. Ročně se ho v Číně vypije kolem 500 milionů hektolitrů, což je zhruba čtvrtina světové produkce. České pivovary sice loni svůj export do Číny takřka zdvojnásobily, jenže i tak vyvezly jen něco přes 40 tisíc hektolitrů piva. Obrazně řečeno, v každém půllitru, který vypijí čínští pivaři, je sotva kapička z Česka. A to české pivovary touží změnit. Mají ale jeden poměrně zásadní problém. České pivo většině Číňanů nechutná. Jsou zvyklí na řídké, „vodové“ pivo s nižším obsahem alkoholu a to české má pro ně příliš hořkou, výraznou chuť a je moc silné. „Pro nás z toho vyplývá nutnost úpravy receptury, nicméně jen v takovém rozsahu, aby byl zachován charakter tradičního českého piva,“ říká Tomáš Konečný, obchodní ředitel pivovarů Holba, Zubr a Litovel, které se v Číně snaží uchytit. Podbízet se čínským pivařům většími úpravami receptur ale jak Konečný, tak ani další exportéři nechtějí.

„Přizpůsobit se chuti čínského zákazníka znamená ztratit konkurenceschopnost, protože Číňané si své pivo vždy vyrobí levněji,“ tvrdí ředitel Svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. S tím souhlasí i Eva Štibingerová, která má v Budvaru na starosti export do Číny. „Originalitu považujeme za hlavní konkurenční výhodu,“ říká s tím, že Budvar nebude chuť svého piva za žádných okolností upravovat.

Na první pohled pyšný přístup, připomínající rčení o hoře a Mohamedovi, se nakonec může českým pivovarům vyplatit. Ona hora čínských pivařů se totiž opravdu v posledních letech pomalu vydala na cestu nejen k českým, ale obecně zahraničním pivům.

Souvisí to s tím, že Číňané bohatnou, a tak si mohou dovolit prolévat hrdlem čím dál tím dražší pivo. A že vypití jednoho půllitru zahraničního piva není žádná levná záležitost, dokazuje i to, že velký budvar pořídíte v Šanghaji v přepočtu za 225 korun. Číňanů ochotných a schopných tuto cenu zaplatit je ale evidentně čím dál tím víc. A tak se jen mezi léty 2009 až 2014 hodnota čínského pivního trhu zdvojnásobila a očekává se, že v následujících letech Čína v pivních tržbách překoná Spojené státy. „Drahé importované pivo se mezi Číňany stává módou a jeho pití věcí prestiže. Mladí lidé navíc chtějí experimentovat.

Pití tradičních čínských ležáků je omrzelo a zejména ve velkých městech, jako je Šanghaj, se stále častěji prosazují nové druhy a značky,“ říká vedoucí šanghajské kanceláře agentury CzechTrade Michal Holas.

A tak zatímco prodej běžného piva roste v posledních letech meziročně stabilně o zhruba 10 procent, prodeje dražších, prémiovějších značek se každý rok zvyšují přibližně o třetinu.

Tento trend je pro české pivovary jedinečnou příležitostí. Většina z nich totiž podle Holase nemůže v Číně konkurovat lokálním značkám cenou a velkým světovým hráčům zase financemi na marketing. „Jejich přidanou hodnotou je ovšem exkluzivní kvalita a příběh, tedy artikly, o které je zde stále větší zájem,“ vysvětluje Holas.

Když se na tomto vývoji nic nezmění, může se stát Čína pro zahraniční pivovary Eldorádem. Možnosti výdělku jsou tu obrovské. Stačí si uvědomit, že z oněch 500 milionů ročně vypitých hektolitrů tvoří naprostou většinu levné pivo místní výroby. Předloni se do Číny dovezlo „jen“ 3,4 milionu hektolitrů zahraničního piva. Pro lepší představu, českým pivovarům by stačilo získat necelé procento čínského trhu a český export piva do celého světa by se rázem zdvojnásobil.

Jak se dostat na čínský trh
Na otázku proč jít do Číny tedy české pivovary odpověď znají. Teď musí vyřešit otázku jak. Na čínský trh existují v zásadě tři cesty. Tou první a zdánlivě nejsnazší je klasický dovoz zboží. „V principu není až tak složité jednorázově vyvézt do Číny pivo – klíčové je najít spolehlivého importéra, který má zájem o dlouhodobou spolupráci,“ říká Štibingerová. Podle ní měl Budvar v tomto ohledu štěstí, do Číny vyváží již od roku 2008 a stále pracuje se stejným importérem. „Používáme tam ochrannou známku Budějovický Budvar, doplněnou čínským ekvivalentem Bai De Fu, což v překladu znamená „mít hodně štěstí“. Loni se objem prodeje meziročně zvýšil o třetinu, kolik piva jsme přesně prodali, ale nezveřejníme,“ říká Štibingerová.

Na úspěch v Číně mají solidně našlápnuto Pivovary Lobkowicz, v nichž loni získala většinový podíl čínská investiční skupina CEFC. Při příležitosti nedávné návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku pak pivovarnická skupina navíc podepsala dohodu o strategické spolupráci se společností Ershang Group, což je jedna z největších čínských potravinářských firem s obratem více než 20 miliard korun. V Číně vlastní více než 100 společností včetně maloobchodních řetězců, které se teď Pivovarům Lobkowicz exkluzivně otevřou.

Největší potíží při vývozu jsou ovšem vysoké přepravní náklady, které z možného zisku odkousnou pořádný díl. „Pivo má nízkou kilogramovou cenu, přes 90 procent váhy tvoří voda, a tak se ty obrovské náklady na dopravu rozpouští v konečné ceně velmi špatně,“ říká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. To je také podle něj hlavní důvod, proč se pro české pivovary Čína nikdy nestane velkým exportním trhem.

Přispívají k tomu i další potíže. I kdyby se pivovarům podařilo dopravit pivo do Číny levně, bez velkých investic do marketingu neuspějí. „Vnímání značky je to hlavní, co v Číně prodává,“ říká Holas. Jenže v objemu investic do reklamy české firmy s velkými zahraničními pivovarnickými skupinami soutěžit nemohou. Podle Maiera navíc ztěžuje postavení větších českých pivovarů ještě jedna věc. „Takřka všechny jsou v majetku nadnárodních skupin, které nemají zájem propagovat v Číně české pivo, když tam mohou vyvážet nějaké prémiovější značky, případně prodávat značku, kterou tam koupili,“ říká. Typickým příkladem je Krušovický pivovar, pro který je Čína marginálním trhem. Skupina Heineken, která jej vlastní, totiž před lety koupila pivovarnickou společnost Asia Pacific Breweries, a tak se na čínském trhu snaží prosadit s touto lokální skupinou.

Na prostém vývozu piva do Číny tedy české pivovary příliš nezbohatnou. Na čem by ale zbohatnout mohly, je vlastní výroba piva v Číně. K něčemu takovému se ale zatím žádný z českých hráčů ve velkém neodvážil, a tak mají vlastní výrobu v zemi pouze obří světoví výrobci piva jako Anheuser-Busch InBev, SABMiller nebo Heineken.

První vlaštovkou jsou v tomto směru Pivovary Lobkowicz, které ve spolupráci s místním pivovarníkem uvedly v čínském městě Tchien-ťin do provozu minipivovar, v němž se oficiálně začalo vařit licenčně potvrzené české pivo pod hlavičkou této pivovarnické skupiny, konkrétně ležák Lobkowicz Premium.

Pivovary Lobkowicz jsou v této spolupráci pouze dodavateli receptury, vstupních surovin, technologií vaření piva a součástí licence je i přítomnost českého sládka, samotnou výstavbu pivovaru a provoz zabezpečuje čínský investor. Pokud se tento projekt osvědčí, počítají Pivovary Lobkowicz s vybudováním celé sítě minipivovarů, a to nejen v Číně.

Značkové restaurace pivovarů
Třetí cestou je provozování vlastních značkových restaurací, kde mohou pivovary kromě vlastních značek nabízet i ostatní speciality české kuchyně.

Zkoušela to například dnes již neexistující Česká hospoda v Pekingu, která točila pivo značky Staropramen. Nyní se o totéž pokouší skupina Lobkowicz ve městě Tchien-ťin, kde spolu s minipivovarem otevřela i českou restauraci, ve které působí český šéfkuchař.

Tato cesta do Číny je ale spíš marketingový způsob, jak zpopularizovat české pivo a gastronomii, výrazný podíl na čínském pivním trhu to pivovarům nepřinese. Větší ekonomický přínos by mohla mít spíše jednání Budvaru s jedním čínským řetězcem barů a restaurací, což by v důsledku mohlo výrazně rozšířit jeho distribuci v zemi.

Jak významný je čínský trh, si uvědomují nejen pivovary, ale i české státní agentury a úřady. Jednou z možností, jak zvýšit věhlas českého piva v Číně, je samozřejmě účast na podobných veletrzích, jako byl nedávný FHC (Beer China). Od letošního roku pak v Číně rovněž funguje zemědělský diplomat, který by měl nejen pivovarům, ale i dalším vývozcům pomáhat ve vyjednávání s čínskými úřady i tamními obchodními partnery. České pivo zkrátka chce do Číny. Teď už jde jen o to, aby ho také chtěli Číňané.

Chemicky dobarvované světlé pivo vydávané za tmavé nebo polotmavé? Ovocné víno, které chutná spíš jako octová voda? Od srpna by takovým praktikám měl být konec. Ministerstvo zemědělství totiž chystá novou vyhlášku, jejímž cílem je radikálně omezit šizení zákazníků.

Například u ovocného vína z více druhů ovoce úřad přikáže, aby na hektolitr alkoholického nápoje použili více než 300 litrů ovocné šťávy. U jednodruhových vín je to ale ještě více. Pro hruškové je potřeba minimálně 800 litrů hruškové šťávy a u třešňového či šípkového 700 litrů. A surovina, která jako základ pro výrobu poslouží, musí být opravdu poctivá.

„Je-li v názvu ovocného vína použito označení určitého druhu ovoce, musí nejméně 95 procent hmotnostního podílu ovocné šťávy pocházet z uvedeného druhu ovoce,“ nařizuje vyhláška.

Stejně přísná je u dalších alkoholických nápojů. Jejich vzhled, barva, vůně a chuť musí být charakteristické a odpovídat surovinám, z nichž se nápoj vyrábí, což v současnosti nebývá vždy pravidlem.

Ze speciálů jsou „silná“ piva
Medovina by tak na oko měla být čirá a jiskrná s barvou po medu a „harmonické“ chuti. Stejně tak pivo.

„Chuť, vůně a ostatní smyslové požadavky na pivo a nápoje na bázi piva musí odpovídat charakteru použitých složek a technologickým postupům,“ uvádí vyhláška.

Co se týče oblíbeného nápoje mnoha Čechů a Češek, bude novinkou povinnost uvádět obsah alkoholu. V původní verzi vyhlášky platilo toto ustanovení pouze u nízkoalkoholických piv.

Další změnou je, že třinácti- a vícestupňová piva už neponesou přízvisko „speciální“, ale “silná.“ Pivovary původně navrhovaly, aby se jedenáctkám a dvanáctkám po novu říkalo „plné pivo“. Vadí jim dosavadní označení „ležák“, které je podle nich špatně.

Vyhláška ale počítá se zachováním dosavadní terminologie. Ležáky budou jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva. Svrchně kvašená se budou nazývat „plná piva“.

Nový název se ale bude týkat jen malého segmentu trhu. Patří do něj totiž jen zhruba tři procenta celkové produkce zlatavého moku v Česku.

„Řadíme k nim například piva pšeničná, ale a IPA,“ vysvětlil předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Vyhláška dále uznává rozšířené pivní druhy, jako jsou porter, pils, stout, weizen, märzen, bock nebo APA. Právě název typu piva je podle normy nutné uvádět na pivních etiketách. Stejně jako to, zda se jedná o tmavé, polotmavé, řezané, ochucené, či kvasnicové.

Stejně tak musí být na obalu uvedena maximální přípustná záporná odchylka v objemu. Půllitr tak může obsahovat o tři procenta méně, než je deklarováno na lahvi či plechovce. Litrové až pětilitrové „petky“ nebo soudky smějí mít o 1,5 procenta méně.

Myslivec je starý vždycky
Přísné podmínky čekají také na výrobce tvrdého alkoholu. Destilát, který ponese jméno nějaké rostliny nebo plodu, musí být vyroben pouze z dané rostliny. Příkladem může být borovička. Ta je popsána jako lihovina vyrobená destilací plodů jalovce, která může býtpřibarvena karamelem, nesmí do ní být ale přidán jalovcový olej.

Alkoholický nápoj také může nést v názvu slovo „starý“ výhradně v případě, když destilát zrál minimálně jeden rok před stočením do lahve.

Výjimku však dostala Stará myslivecká. Ta si svůj název zachová v každém případě.

Pivovar Zubr začal stáčet pivo do nových vratných lahví, které se v distribuci objeví v průběhu měsíce května. Informoval o tom dnes Jan Vávra z agentury ARISTON PR.

Moderní vzhled lahví, které vynikají především ergonomickým tvarem, je dílem designového studia Fiala & Šebek. Kromě samotných lahví modernizací prošly také etikety, šátečky, pivní korunky a přepravky. Atraktivní design lahví, který zaujme zejména embosovaným logem, zvýrazňuje kvalitu produktů pivovaru a osobitost značky Zubr. „Nejde ale jen o samotný vzhled, který napomáhá jasné identifikaci značky. Chtěli jsme, aby nové lahve s sebou nesly benefity i pro koncové spotřebitele. A to se díky novému tvaru podařilo. Ti, kteří upřednostňují pití přímo z lahve, totiž jistě přivítají, že se díky novému ergonomickému tvaru lahev lépe drží, potěší je i fakt, že lahve jsou lehčí. Věřím, že nové lahve příznivci našeho piva ocení,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Díky nižší hmotnosti samotných lahví i přepravky je plná přepravka téměř o kilogram lehčí než ty stávající, což ulehčuje manipulaci i snižuje zátěž při přepravě. Při návrhu nových lahví byla brána v potaz nejen jejich funkčnost ale i vliv na kvalitu piva. Specifický tvar hradla, které je nyní delší, přispívá k minimalizaci přístupu vzduchu do piva při plnění lahví, což napomáhá ke zvyšování kvality lahvového piva.

Výměna lahví a přepravek proběhla jednorázově a pivovar Zubr od začátku května stáčí již jen do nových lahví. Původní lahve a přepravky budou nadále vykupovány v souladu se zákonem, a to po dobu minimálně jednoho roku od jejich stažení z oběhu.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO „České pivo“. Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2016 (Zubr Premium); 1. místo v kategorii ležáků (Zubr Premium), 1. a 2. místo v kategorii výčepních piv (Zubr Gold; Zubr Classic) a 3. místo v kategorii tmavých piv (Zubr Classic tmavý). V soutěži České pivo 2015 zvítězil v kategorii světlé ležáky (Zubr Premium) a druhá místa ve svých kategoriích získala piva Zubr Grand, Zubr Classic a Zubr Classic tmavý.

Pivovar Zubr začal stáčet pivo do nových vratných lahví, které se v distribuci objeví v průběhu měsíce května. Moderní vzhled lahví, které vynikají především ergonomickým tvarem, je dílem designového studia Fiala&Šebek.

Kromě samotných lahví modernizací prošly také etikety, šátečky, pivní korunky a přepravky. Atraktivní design lahví, který zaujme zejména embosovaným logem, zvýrazňuje kvalitu produktů pivovaru a osobitost značky Zubr.

„Nejde ale jen o samotný vzhled, který napomáhá jasné identifikaci značky. Chtěli jsme, aby nové lahve s sebou nesly benefity i pro koncové spotřebitele. A to se díky novému tvaru podařilo.Ti, kteří upřednostňují pití přímo z lahve, totiž jistě přivítají, že se díky novému ergonomickému tvaru lahev lépe drží, potěší je i fakt, že lahve jsou lehčí. Věřím, že nové lahve příznivci našeho piva ocení,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Díky nižší hmotnosti samotných lahví i přepravky, je plná přepravka téměř o kilogram lehčí než ty stávající, což ulehčuje manipulaci i snižuje zátěž při přepravě.Při návrhu nových lahví byla brána v potaz nejen jejich funkčnost alei vliv na kvalitu piva. Specifický tvar hradla, které je nyní delší, přispívá k minimalizaci přístupu vzduchu do piva při plnění lahví, což napomáhá ke zvyšování kvality lahvového piva.

Výměna lahví a přepravek proběhla jednorázově a pivovar Zubr od začátku května stáčí již jen do nových lahví. Původní lahve a přepravky budou nadále vykupovány v souladu se zákonem, a to po dobu minimálně jednoho roku od jejich stažení z oběhu.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2016 (Zubr Premium); 1. místo v kategorii ležáků (Zubr Premium), 1. a 2. místo v kategorii výčepních piv (Zubr Gold; Zubr Classic) a 3. místo v kategorii tmavých piv (Zubr Classic tmavý). V soutěži České pivo 2015 zvítězil v kategorii světlé ležáky (Zubr Premium) a druhá místa ve svých kategoriích získala piva Zubr Grand, Zubr Classic a Zubr Classic tmavý.

Nese název xanthohumol, je obsažen v pivu a prospívá shazování tělesné hmotnosti. Potud je aktuální studie dobrou zprávou pro milovníky zlatého nápoje. Radost jim však zkazí nejen vlastní zkušenost, že pivo štíhlé linii neprospívá, ale též dovětek vědců. Pro účinné množství xanthohumolu by museli vypít stovky litrů piva denně.

Ve svém pokusu totiž vědci z oregonské univerzity látkou nešetřili. Objekty jejich pokusu se stalo osmačtyřicet myší, které vědci vystavili jídelníčku s vysokým obsahem tuků. Hlodavce přitom rozdělili do tří skupin. Jedné dopřávali xanthohumol v dávce 60 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti, druhou zásobovali 30 miligramy látky na kilogram tělesné hmotnosti, třetí tým hlodavců nedostával ani miligram.

Ojedinělá látka, jenže v ojedinělém množství
Zdravotními testy však prošli po dvanáctitýdenním pokusu zvířecí účastníci pokusu ze všech tří skupin. V nejlepší kondici přitom byli hlodavci, jimž vědci naordinovali nejvyšší dávky látky. Měli o 80 procent špatného cholesterolu méně než skupina, která byla xanthohumolu ušetřena, hladinu inzulínu nižší o 42 procent a biomarker zánětu nižší o 78 procent.

A nejen to, ačkoli všechny myši dostávaly tutéž stravu bohatou na tuky, nejvyšší dávka látky zajistila, že její konzumenti vykázali o 22 procent nižší nárůst hmotnosti než ostatní.

Autoři výzkumu proto neskrývají nadšení. „S látkou s potenciálem mít vliv na tolik zdravotních problémů se setkáváme poprvé. Vykázala velmi dramatická zlepšení,“ složil za oregonské vědce hold flavonoidu, který se nachází pouze v chmelu, vědoucí studie Cristobal Miranda. Zároveň však bere důvod k radosti všem milovníkům piva – jejich hospodskému koníčku totiž oregonský výzkum neposkytuje pražádné ospravedlnění.

Myši totiž vědci vystavili velmi vysokým dávkám xanthohumolu, které si do organismu konzumenti piva nikdy nedopraví. Pro šedesát miligramů látky, které malí hlodavci dostávali, by totiž musel dospělý člověk zvládnout téměř 1 700 litrů piva denně.

Oregonská studie však položila základy pro další zkoumání, jak by se dal xanthohumol využít v koncentrované formě potravinového doplňku. Podle stanice Fox News by mohl být levným a účinným lékem na celou řadu zdravotních potíží, od srdečních chorob a cukrovky po obezitu.

Pivo proti Alzheimeru i mrtvici
Přiznejme však pro úplnost, že o kvalitách xanthohumolu se již vědělo, již loni totiž vydali čínští vědci studii, podle níž je látka schopná bojovat proti neurodegenerativním chorobám, jako je Alzheimerova či Parkinsonova nemoc.

I asijští odborníci si vzali na pomoc hlodavce, účinky látky zkoumali na buňkách krys. Odhalili přitom „předtím nerozpoznaný mechanismus“ spouštěný právě xanthohumolem. Látka totiž bojuje proti poškozením mozku. Laicky řečeno, udržuje v mozku „jiskry“, signály vysílané mozkovými buňkami mezi jednotlivými sekcemi cerebra.

Vědce však na pivu neláká pouze xanthohumol, ale celá řada dalších látek. A celá řada jiných pozitivních účinků zlatého nápoje na zdraví. Další argumenty ve prospěch zdravotních účinků pití piva se týkají jeho preventivních účinků s ohledem na nemoci tepen, srdce a mrtvice. Přinesla je aktuální studie neurologického institutu v italském Pozzilli, která zkoumala na 150 předchozích prací.

Svůj zdravotní pohled na pivo uzavřela s tím, že zdraví svědčí hned několik látek, které obsahuje. Jeho antioxidanty dokážou likvidovat v našem tělu škodlivé chemikálie, které způsobují mrtvici. Kromě nich obsahuje též cenné minerály jako fosfor, jód, magnezium a draslík. „Pivo dosvědčilo svou schopnost snižovat riziko kardiovaskulárních chorob,“ shrnuje výsledky své práce Simona Constanzo z institutu.

Zdraví však pití piva prospívá jen v uměřeném množství, vědci ho přísně odměřili na dvě malá piva denně pro muže a jedno pro ženy. A to navíc není jediná podmínka. Pivo je třeba konzumovat pravidelně a střídmě v rámci obecně zdravého jídelníčku, který zahrnuje též fyzickou aktivitu.

I tak však studie provokuje. Server independent.co.uk dal například zaznít protestnímu, skeptickému hlasu epidemioložky Annie Brittonové z University College London, která volá po opatrnosti s tím, že studie, z nichž italská práce vycházela, nejsou nedůvěryhodné. „Kardioprotektivní funkce připisované alkoholu mohou být přeceňovány,“ uvedla.

Nadnárodní pivovar Anheuser-Busch InBev ve Spojených státech na léto přejmenuje své pivo Budweiser a bude mu říkat America. Vlastenecký název se bude na lahvích a plechovkách skvět od 23. května do listopadových prezidentských voleb, ve kterých budou Američané rozhodovat o nástupci Baracka Obamy.

Prodej piva obvykle vrcholí v létě a pivovar doufá, že změněným názvem přiláká více amerických zákazníků.

Skupina AB-InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch. Právě ten je výrobcem piva Budweiser. Skupina AB-InBev má sídlo v Belgii a řízena je z Brazílie. To si nenechali ujít někteří uživatelé sociálních médií.

„Přejmenovat své pivo na America je od Budweiseru dost neomalené, vzhledem k tomu, že to je teď belgická firma,“ napsal na twitteru redaktor technologicky orientovaného webu Verge T. C. Sottek.

Zpravodajský server BBC zmiňuje také známkoprávní spor, který o značku Budweiser a její obměny vede Anheuser-Busch více než sto let s českým pivovarem Budějovický Budvar.

Sochy, vlajky, patriotismus
Pro Anheuser-Busch to není první taková kampaň. Piva Budweiser s obrázkem Sochy svobody nebo vlajkou Spojených států byla k vidění i během dřívějších letních kampaní. Ta nejnovější bude probíhat souběžně s přípravami na podzimní prezidentské volby, ale také s letními olympijskými a paralympijskými hrami v Brazílii.

Skupina AB-InBev vede o značku Budweiser dlouhodobě soudní spory s Budějovickým Budvarem. Díky registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže AB-InBev svou klíčovou značku Budweiser používat v téměř 70 zemích. Například pro vývoz do Ameriky používá Budvar svou exportní značku Czechvar. AB-InBev naopak dováží do Evropské unie svůj „Bud“.

Dočasná změna souvisí s prezidentskými volbami v USA. Pivovar doufá, že změněným názvem přiláká více amerických zákazníků.

Nadnárodní pivovar Anheuser-Busch InBev ve Spojených státech na léto přejmenuje své pivo Budweiser a bude mu říkat America. Vlastenecký název se bude na lahvích a plechovkách skvět od 23. května do listopadových prezidentských voleb, ve kterých budou Američané rozhodovat o nástupci Baracka Obamy. Prodej piva obvykle vrcholí v létě a pivovar doufá, že změněným názvem přiláká více amerických zákazníků.

Skupina AB-InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch. Právě ten je výrobcem piva Budweiser. Skupina AB-InBev má sídlo v Belgii a řízena je z Brazílie. To si nenechali ujít někteří uživatelé sociálních médií.

"Přejmenovat své pivo na America je od Budweiseru dost neomalené, vzhledem k tomu, že to je teď belgická firma," napsal na Twitteru redaktor technologicky orientovaného webu Verge T.C. Sottek. Zpravodajský server BBC zmiňuje také známkoprávní spor, který o značku Budweiser a její obměny vede Anheuser-Busch více než 100 let s českým pivovarem Budějovický Budvar.

Pro Anheuser-Busch to není první taková kampaň. Piva Budweiser s obrázkem sochy Svobody nebo vlajkou Spojených států byla k vidění i během dřívějších letních kampaní. Ta nejnovější bude probíhat souběžně s přípravami na podzimní prezidentské volby, ale také s letními olympijskými a paralympijskými hrami v Brazílii.

Skupina AB-InBev vede o značku Budweiser dlouhodobě soudní spory s Budějovickým Budvarem. Díky registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže AB-InBev svou klíčovou značku Budweiser používat v téměř 70 zemích. Například pro vývoz do Ameriky používá Budvar svou exportní značku Czechvar. AB-InBev naopak dováží do Evropské unie svůj "Bud".