Novinky a zajímavosti ze světa piva

Restaurace, hospody a bary jsou letos už podruhé nuceně zavřené. Mimořádná opatření vlády přijatá v souvislosti s pandemií koronaviru tak v důsledku dopadají i na pivovary. Podle svých slov dosud nezažily složitější situaci než tu současnou, způsobenou pandemií koronaviru.

Nechceme pivo vylévat, stáčíme ho do PET lahví a vozíme lidem ho až domů
Nálada je těžká. Nikdo neví, na jak dlouho lockdown hospod bude. „Tržby se oproti předchozím měsícům propadly o cca 90 %. Situace je jiná než na jaře, když bylo teplé počasí, chuť na pivo byla výrazně vyšší. I přes opětovný rozvoz až ke dveřím je poptávka nižší než při jarním lockdownu. Těsně před podzimním uzavřením hospod jsme naskladnili pár tisíc litrů nepasterizovaného piva, takže v případě dlouhého uzavření hospod budeme asi dost piva lít do kanálu. Aby jsme vylívali co nejméně piva, stáčíme do PETek a rozvážíme lidem až ke dveřím. Co se týče finanční podpory od státu, zatím to vypadá, že nespadáme do žádných programů, takže se státní podporou moc nepočítáme. Je to sice naprd, ale co se dá dělat,” sdělil Petr Uchytil, ředitel prodeje pivovaru Kočovný Kozi.

Aktuální situace je oproti první vlně lockdownu ještě horší. „V průběhu první vlny byla z lidí cítit jakási solidarita, a proto se prodej lahvového piva „z okýnka“ zvýšil. Toto v druhé vlně prozatím nijak znatelně nepociťujeme,” uvedl majitel pivovaru DUCK&DOG Petr Mifek.
„Při první vlně se bohužel stalo to, že jsme byli nuceni mnoho piva prodat pod cenou, abychom ho nemuseli vylít – hodně si zakládáme na tom, že naše pivo má špičkovou kvalitu a jakmile té kvality nedosahuje, nechceme jej prodávat, což by se mohlo stát, kdybychom měli pivo v tancích moc dlouho, a to bylo z finanční stránky velice náročné. Bohužel to hrozí znovu. Jinak pivo rozvážíme po Brně a situace nás donutila zprovoznit webové stránky” dodal Mifek.

Pivovarům pomáhají štamgasti
„Naše situace je v tomto trochu odlišná od ostatních minipivovarů. S vlastním pivovarem jsme začínali v roce 2019 na jaře, takže loňské podzimní tržby ještě odpovídaly tomu, že jsme na začátku a hledáme stálé odběratele. Letošní rok jsme měli v plánu hodně růst a rozšířit naši prodejní síť. To se podařilo a třeba léto jsme měli úspěšné. Teď na podzim se nám proto tržby meziročně příliš nesnížily, ale zároveň ani neodpovídají našim plánům a meziročně vyšším nákladům. Nicméně nestěžujeme si. Bojujeme jako každý a víme, že existují restaurace či jiné provozny, které jsou na tom mnohem hůře,” tvrdí jednatel pivovaru Stern Kamil Grice.

Pivovarům velmi pomáhají stálí zákaznící, kteří si pro nápoj chodí k okénku. „Jednotlivým pivařům musíme za podporu obrovsky poděkovat. Každý den se jich k nám do pivovarského okénka spousta zastaví, což nám pomáhá. Snažíme se jim i co nejvíce obohatit produkci. Nedávno jsme měli v nabídce celkem 9 druhů piva, takže mají z čeho vybírat,” dodal Grice. Kromě prodeje z okénka pivovar rozjel i vlastní e-shop s doručením po celé ČR a do Bratislavy. Také jemu funguje rozvoz piva po Brně.

První vlna nás trochu připravila na tu druhou
„V první vlně jsme se naučili prodávat pivo přes e-shop a proto jsme se nyní daleko rychleji přizpůsobili situaci. Také systém podpory ze strany státu je pro nás již známý. Bohužel ale nemáme žádné nové finanční rezervy. Akcionáři tak budou muset poskytnout dodatečné krytí. Očekáváme, že do Vánoc se situace nezmění, ale předpokládáme, že sezóna v roce 2021 už bude zase normální. V každém případě se ale zvýší prodej v zákaznických obalech, tedy ve skle a v PETu. Proto jsme výrazně navýšili kapacity stáčení a nově jsme kromě Makra zalistováni i v Albertech na jižní Moravě. Pro zákazníky do 25 km od pivovaru dovážíme pivo objednané na našem e-shopu zdarma, pro celou ČR poté rozvážíme externími dopravci,” sdělila jednatelka Jarošovského pivovaru Gabriela Uherková.

Podobným způobem k opatřením také přistoupil pivovar MadCat. „Na jaře jsme narychlo vytvořili e-shop, který nám pomohl přežít první týdny krize, než začalo postupné uvolňování vládních opatření. Teď na podzim je situace mnohem složitější, vládní opatření z jara doplnil zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a i ten přispěl k tomu, že objem prodaného piva za měsíc říjen nám meziročně klesl o 62%. Naše pivo tak teď prodáváme hlavně po okolí, drží nás i fanoušci z celé republiky, kteří nakupují na našem e-shopu. Asi nejvíc by nám pomohlo, kdyby jsme se od státu dozvěděli, jak to bude dál se všemi opatřeními a jaké budou podmínky k tomu, aby zase mohli fungovat naši odběratelé. Těch doslova pár tisíc, které se nám podaří z nějaké státní pomoci možná někdy v budoucnu získat, nemá žádnou váhu, když nevíme, co bude dál, nedokážeme to ani nijak ovlivnit a nemáme se podle čeho zařídit," uvedl jednatel pivovaru Jakub Tomanec.

Říjnové omezování prodejní doby a poté úplné uzavření restaurací a hospod tvrdě postihují i pivovary. Razantně jim klesají prodeje a tržby. Jsou nuceny omezit výrobu tankového a sudového piva a hledat nové odbytové cesty.

Růst prodejů piva v lahvích a plechovkách propad nahrazuje jen z malé části. Celkové ztráty se počítají ve stovkách milionů korun měsíčně.

Velké průmyslové pivovary počítají pokles odbytu v desítkách procent. Ještě hůř jsou na tom restaurační i další minipivovary, pro něž je prodej čepovaného piva dominantní.

Vyšší prodeje piva v obchodech podle průzkumu agentury Nielsen pro Plzeňský Prazdroj nahrazují pouze malou část spotřeby z uzavřených hospod. „Zatímco na jaře se do obchodů ,přelilo‘ každé čtvrté pivo nevypité v hospodě, nyní je to méně. Do obchodů chodí méně lidí, což se projevuje i na prodejích baleného piva,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Více piva do petek
Během první vlny si spousta zákazníků vyzkoušela nákup potravin online a část z nich u toho zůstala i po omezení restrikcí. Prazdroj se proto po­dle Mráze soustředí i na rozvoj tohoto sektoru.

Dopady druhé vlny pandemie budou velké i pro ostravský Ostravar. „Odběr piva v gastronomii je minimální, hospody se snaží prodávat přes okénko, ale podzimní chladné počasí tomu moc nepřeje,“ řekl vrchní sládek Jan Řehůřek. Expedice lahvového Ostravaru běží normálně, u sudového piva je omezena na menší balení a na export.

„Opět se snažíme pomáhat hospodám. Spolupracujeme s nimi na ošetření a zakonzervování výčepních a tankových technologií, dáváme jim výrazné slevy na nákup plechovkového piva, zdarma poskytujeme PET lahve pro odnos piva domů,“ popsal.

V pivovaru Konrad v Liberci-Vratislavicích se kromě pandemie musí popasovat i s důsledky požáru, který v areálu pivovaru vypukl na konci června. „Doteď musíme slad nakupovat. Sladovat začneme až v prvním kvartálu příštího roku,“ řekl Právu ředitel a sládek pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš.

Pivovar také pociťuje výpadek spotřeby sudového piva. „Co se týká lahví a plechovek, tak tam naštěstí k propadu nedošlo. I díky tomu jsme zhruba na šedesáti procentech předchozí výroby,“ uvedl Hostaš. Pivovar se snaží udržet si všechny zaměstnance a nepropouští. Pro část z nich vymýšlí náhradní práci.

„Po uzavření restaurací a výčepů nám prodej lahvového piva stoupl na čtvrtinu celkové produkce, odběr piva v sudech je minimální. Snažíme se udělat maximum pro to, abychom toto období přečkali. Zahájili jsme například prodej tankového piva v PET lahvích, který se těší velké oblibě, především u místních obyvatel,“ uvedla pro Právo obchodní ředitelka Pivovaru Chotěboř na Havlíčkobrodsku Věra Schmidttová.

Minimalizovat ztráty a udržet prodej se snaží i Beskydský pivovárek v Ostravici na Frýdecko-Místecku. „Snažíme se převést co největší podíl naší výroby do PET lahví a lahví, ale má to své limity,“ nastínil spolumajitel minipivovaru Dušan Holý.

Zachraňuje nás Praha
Pivovar Trautenberk v krkonošské Horní Malé Úpě, jehož hlavními odběrateli jsou nyní zavřené horské boudy a hotely, výrazně omezil obvyklý výstav. „Nevaříme, doprodáváme zásoby. Lahví teď nejvíce putuje do pivoték v Praze, sudů se prodává minimum. Praha nás nyní zachraňuje,“ konstatovali provozovatelé horského pivovaru.

„Jenom doufáme, že to nepotrvá dlouho a vláda opět otevře hospody,“ věří sládek Malenovického pivovaru ve Zlíně Martin Velísek s tím, že spotřebu piva snad nakopnou Vánoce.

Sdružení přátel piva zveřejnilo výsledky ankety o Pivo roku 2020, uspěli i Jihočeši, například Budvar 33.
Poprvé v celé historii soutěže Sdružení přátel piva (SPP) - o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku – nebylo možné ceny veřejně vyhlásit a předat, z důvodů koronaviru. Výsledky soutěže v den původního termínu vyhlášení proto sdružení prezentuje podle předsedy Tomáše Erlicha pouze elektronickou formou.

Z jihočeských pivovarů zabodovaly Budějovický Budvar, n. p., Pivovarský dvůr Zvíkov nebo Dudák – měšťanský pivovar Strakonice.

Hodnotí se přitom nejen v kategoriích světlé výčepní pivo nebo světlý ležák, ale také v kategoriích kyselé pivo, silné pivo nebo pivní počin roku.

Soutěž SPP je jediná spotřebitelská celorepubliková anketa a jde zároveň o nejstarší „novodobou“ pivovarskou soutěž v ČR vůbec. "Unikátní je i systém hodnocení, který kombinuje anketní i degustační část, kdy piva s nejvyšším počtem získaných hlasů v rámci ankety, postupují do anonymní degustace, z které vyjde konečné pořadí na prvních místech. A přestože soutěž SPP za celou dobu prošla celou řadou úprav (změny kategorií, počet vyhlašovaných umístění – v devadesátých letech byla vyhlašována pouze vítězná piva) – zůstává stálicí mezi ostatními pivovarskými soutěžemi a stejné je to i s celkovým počtem soutěžních kategorií," říká Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva.

Anonymní degustace – pod vedením profesora Ing. Tomáše Maiera, proběhla v letošním roce tak jako v minulých letech v neveřejných prostorách břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha, dne 30. září 2020.

"Výsledky v letošním roce lehce kopírují rok minulý, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Nově se ale výrazně prosadila piva z nového jabloneckého pivovaru Volt, či z prostějovského pivovaru Axiom Brewery – byť skončila těsně pod stupni vítězů," komentoval výsledky Tomáš Erlich a doplnil, že poměr získaných ocenění mezi minipivovary a průmyslovými pivovary zůstal i v letošním roce poměrně vyrovnaný, což podle předsedy SPP svědčí o letité pravdě – „pivo je buď dobré či špatné a na velikosti varny nezáleží“.

Z výsledků upozorňuje Tomáš Erlich například na absolutní vítěze napříč kategoriemi po skončení úvodní anketní části hodnocení:
1. Primátor Weizen (kategorie pšeničných piv) ……………………………………… 382 hlasů
(nejvíc hlasů v historii SPP pro jednu konkrétní značku!!!)
2. Bernard černý ležák (kategorie tmavých (polotmavých) piv …………………….. 280 hlasů
3. Únětické pivo 10° (kategorie výčepních piv)……………...……………………….. 193 hlasů

"V anketní části hlasovalo 756 členů SPP z 1 498 a to pro různých 338 značek piva," vypočetl Tomáš Erlich a doplnil, že skokanem roku se stal Budvar 33.

Ležák Budvar 33 je příkladem úspěchu jihočeských pivovarů v anketě. Stal se skokanem roku a jako nové pivo hned uspěl v nejprestižnější kategorii světlý ležák.

Hořká třiatřicítka není v produkci českobudějovického Budvaru úplnou novinkou. Pivovar ji začal vařit loni na jaře. Volalo po ní obchodní oddělení i hospodští. „Kromě toho, že jsme cítili potenciál trhu, tak jsme chtěli ukázat, že Budějovický Budvar jako národní pivovar chce nabídnout mnohem širší portfolio než jeden ležák Budweiser Budvar Original,“ vysvětlil už dříve pro Deník k novému výrobku ředitel Národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Úspěch piva stáčeného do sudů znamenal, že se po čase začala nabízet zákazníkům i v lahvích a plechovkách.

V produkci Budvaru je pak třiatřicítka specifická hlavně svou hořkostí. „Budvar 33 je první hořký ležák z našeho pivovaru. Má 33 jednotek hořkosti, což je například ve srovnání s naším ležákem Budweiser Budvar Original o 11 jednotek hořkosti více. Při jeho vaření jsme použili suroviny, které nejsou pro výrobu českého ležáku zas tak úplně typické – slad Crystal Light a chmel Agnus,“ vysvětlil obchodní sládek Národního pivovaru Budějovický Budvar Aleš Dvořák.

V letošní anketě Budějovický Budvar, n. p., uspěl hned v několika kategoriích.

V kategorii Pivovar roku se na druhé příčce umístil Dudák – měšťanský pivovar Strakonice. "Samozřejmě nás to těší," reagoval ředitel pivovaru Dušan Krankus. Není to první úspěch Dudáka v anketě. Ale možná je dnes zvlášť ceněný. "Teď to má určitě větší význam, když zjistíte, že jste hodně dobří v tom, co děláte," doplnil Dušan Krankus. V minulosti byl oceněn polotmavý ležák Klostermann z produkce Dudáka. A jak Dušan Krankus připomněl, hodnotilo se pivo odebrané jako vzorek z obvyklé obchodní sítě.

Stříbrná příčka v kategorii pšeničné pivo patří Zvíkovskému Rarášku, který se vaří v Pivovarském dvoře Zvíkov na Písecku. "Máme velkou radost. Jsme docela hrdí, jak se nám daří pšeničné pivo. Zvíkovský Rarášek je dobře známý zákazníkům svou kvalitou," uvedl za Pivovarský dvůr Zvíkov spolumajitel Michal Voldřich a dodal, že tento produkt se vaří v podniku od roku 1993, kdy zde začala výroba. "Jsme průkopníci ve vaření svrchně kvašených piv v České republice po roce 1989," doplnil Michal Voldřich.

O Sdružení přátel piva a jeho anketě Pivo roku
Anketa Sdružení přátel piva (SPP) o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu (s tradicí již od roku 1990). Od roku 2008 (po zániku Pivního kurýra) je to i jediná celorepubliková spotřebitelská soutěž. Systém, kterým SPP dojde ke svým výsledkům je dvoukolový a zcela originální, neboť spojuje oba prvky většiny soutěží, tedy anketní a degustační část. Vítězná piva se tak vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.

První část hodnocení je anketní. Pivní sněm SPP v průběhu první poloviny roku oznámí členské základně kategorie, ve kterých se bude ocenění v daném roce udílet, poté následuje hlasování všech členů. Hlasy jsou vedením SPP shromažďovány a po jejich zpracování určí v každé kategorii pořadí dle oblíbenosti.

V druhé části hodnocení posoudí členové Pivního sněmu SPP ta piva, která se umístila v hlasování členů SPP na prvním až pátém místě a určí jejich konečné pořadí. Posouzení probíhá formou anonymní degustace, na jejíž průběh dohlíží a účastní se jí nezávislí pivovarští odborníci, kteří o průběhu této degustace vystavují veřejný protokol. Degustační část je hodnocení z hlediska kvality piv.

Členové Pivního sněmu SPP (mnozí s odbornými degustačními zkouškami) mají možnost se v průběhu roku objektivněji seznámit se sortimentem piv vařených v pivovarech v České republice, které navštěvují, degustují pivní „vzorky“, pořádají anonymní ochutnávky a moderované degustace a účastní se i ostatních pivních prezentací. O vítězích v kategorii Sládek roku a Pivní počin roku rozhoduje pouze porota Pivního sněmu SPP.

Ke dni 1. 11. 2019 mělo Sdružení přátel piva 1 498 registrovaných právoplatných členů.

Podruhé v rámci jediného roku se ocitají ve složité situaci pivovary, včetně toho nymburského. Jeho vedení zatím věří, že nedojde k podobným scénám jako v první půli roku, kdy navařené pivo teklo do místních kanálů. Pokud by i ke konci roku trvaly restrikce a restaurace stále nemohly nabízet zákazníkům točené Postřižinské, jsou připraveni operativně nahradit stáčení do sudů za stáčení do plechovek a lahví a pivo se pokusí prodat jinde.

Jinými slovy, současné pivo, které zraje v pivovarských nádobách, by se tentokrát vylívat nemělo. Podle manažera pivovaru Jana Benáka se v pivovaru aktuálně vaří pivo, které se k zákazníkům má dostat okolo Vánoc a Nového roku.

„Vaříme v rozsahu, který plně odpovídá době prodeje. Valná většina piva, které se prodá v sudech, je Postřižinská jedenáctka. Pokud ji nestočíme do sudů, poputuje do lahví, či plechovek. Pivo na varně, spilce, ani v ležáckém sklepě neví, jestli půjde do lahve, plechovky, či sudu a stejně tak neví, jestli se vypije v Nymburce, Budapešti nebo Bogotě,“ vysvětluje manažer pivovaru možná operativní řešení s navařeným pivem. „Neházíme flintu do žita a doufáme, že současná paralýza nebude trvat dlouho,“ doplnil Jan Benák.

Propouštět nechtějí
Uzavření restaurací a hospod vede podle Benáka v pivovaru ke dvěma zásadním potížím v provozu. Nefunguje stáčecí linka pro sudy a nefunguje rozvoz sudového piva. Co tedy se zaměstnanci z těchto pracovišť, pokud je pivovar nechce propustit? Bylo nutné pro ně najít náhradní činnosti.

„Za normálních okolností jezdí na rozvozu sudů čtyři rozvozové kamiony. Ty jsou nyní deponovány na transport lahvového a plechovkového piva do centrálních skladů řetězců, kam bychom za normálních okolností posílali externí nasmlouvanou dopravu. Pracovníci ze sudové plnící linky vypomáhají na lince plechovkové, lahvové, či při úklidových pracích,“ představuje řešení manažer firmy.

Těžké vzpomínky na jaro
Vylívání piva do kanálů je v každém pivovaru ekonomicky i emocionálně nepříjemná situace. V nymburském pivovaru věří, že se situace z jara nebude nyní opakovat. „Během jarního útlumu se vylívalo pivo především z exportů. Restaurace byly uzavřené a zpět se k nám dostávalo pivo již velice dlouho po expirační době a nedalo se dělat nic jiného, než vylít. Našim partnerům v zahraničí jsme se snažili vyjít vstříc a pivo jsme vyměňovali za čerstvé. To samozřejmě platilo i pro české hospodské a restauratéry,“ vysvětluje Jan Benák situaci před půl rokem.

Nyní je situace podle něj trochu jiná. „Jsme po hlavní sezóně a zásoby v hospodách jsou minimální. Počasí menším zásobám jen nahrává. Situace s vylíváním se doufejme opakovat nebude, nicméně s vyměňováním starého piva za čerstvé počítáme i nyní. Samozřejmě žijeme v naději, že nepůjde o stovky sudů piva jako na jaře,“ konstatoval manažer nymburského pivovaru.

Lahvové místo točeného
Už delší dobu se mění poměr piva prodaného v lahvích a plechovkách k množství piva prodaného v sudech. Ve prospěch prvně jmenovaných obalů. Trend je to nezvratný. Pozorují ho i výrobci Postřižinského piva. „Lidé bohužel přestávají chodit do hospod, méně se socializují, více svého volného času tráví v on-line světe. Ruku v ruce i malé venkovské hospody zavírají a důvodů proč nepokračovat mají hodně. Nesmí se v nich kouřit, EET, či odliv lidí z venkova do velkých měst. Kult české hospody pomalu mizí a zaniká,“ říká smutně Jan Benák.

Covidová pandemie tento smutný trend podle něj pouze urychluje. „Jako pivovar máme velké štěstí, že disponujeme linkami na stáčení jak lahví a sudů, tak plechovek. V posledních třech letech vidíme ohromný nárůst zájmu o plechovkové pivo. Dokážeme tedy velice pružně reagovat na změnu chování spotřebitele, kdy své pivo nevypije obsloužen v hospůdce, ale sám otevře ze své lednice doma u televize. Je to správně? Názor ať si udělá každý sám,“ krčí rameny manažer pivovaru. Vedení pivovaru dlouhodobě odmítá stáčet Postřižinské pivo do PET lahví, které nepovažuje za vhodný obal.

Stavba pivovarského hotelu a hospody pokračuje
Může mít stávající nepříznivý vývoj také na probíhající stavbu tolik let očekávaného hotelu, restaurace, pivnice a prodejny suvenýrů, která v posledních měsících doslova rostla před očima přímo v areálu pivovaru u silnice?

Podle Jana Benáka může. „Neinvestujeme pouze do hotelu, ale také do pivovarských technologií. Pokud by došlo na výrazné výpadky v tržbách, v investicích bude mít vždy prioritu investice do pivovarské technologie. Co se týče stavby hotelu, postupuje se podle plánu z letošního jara,“ říká manažer. Jinými slovy, stále platí to, že první provozy v nové budově včetně pivnice by mohly být pro návštěvníky otevřeny už během příštího roku.

K pivu neodmyslitelně patří také typické sklenice, ze kterých se pije. U nás nebo v Bavorsku jsou oblíbené půllitry a tupláky s uchem, v Belgii jsou zase populární poháry na vysoké noze. Právě Belgičané nejvíce dbají na to, aby se pivo čepovalo jen do originálního skla. Většina belgických piv má dokonce svou vlastní sklenici a tamní pivovary si na jejich vývoji nechávají hodně záležet.

Výpravu za unikátním belgickým pivním sklem začínáme s ředitelem pivovaru Bosteels Michaelem Hoppenbrouwersem netradičně v kočárovně. Stojí tu pět černo-červených historických kočárů, které alespoň podle firemní legendy sehrály důležitou úlohu při vzniku místní speciální sklenice na pivo.

Pivo, které nevylijete
„Na každém kočáru vidíte držadlo. Napoleon ve své době nařídil, že všichni kočí musí zůstávat po celou dobu u svého kočáru. Stávalo se totiž, že když někoho dovezli k hospodě, sami do ní zašli a opili se. Hospodský Pauwel Kwak proto vymyslel takovou sklenici, ze které si kočí mohli jedno dát i před jeho podnikem. A když potřebovali jet, mohli pivo na kočár zavěsit,“ vypráví Michael.

Pak už přede mnou nalévá pivo do speciální sklenice na pivo Kwak. Vypadá jak přesýpací hodiny, jen s uříznutým vrškem. Uprostřed je zúžená a má kulaté dno. „Většina piva je v té dolní kouli. Za jízdy se proto nevylilo a zůstalo ve sklenici,“ vysvětluje.

Dnes k tomuto netradičními pivnímu poháru už kočár nepotřebujete. V hospodě ho dostanete do dřevěného stojánku, který zároveň nahrazuje ucho.

Jaká sklenice, takové pivo
Jinou svou pivní číši vylaďoval pivovar z vlámského města Buggenhout celé tři roky – aby měla nejen ideální tvar, ale i zvuk.

„Je to čistý křišťál. Kvalita nesmí být jen v pivu, ale i ve sklenici,“ zdůrazňuje sládek Hans Van Remoortere. „Pro nás je velmi důležité třeba i to, jak je sklo silné. Půllitry na plzeňské ho mají obvykle tlusté. Tato sklenička má naopak tenké sklo, což umožňuje si pivo mnohem lépe vychutnat.“

Sklenice stojí na vysoké noze a její horní část připomíná velkou ochutnávací sklenici na whisky s baňatým tělem a zúženým hrdlem.
„Chtěli jsme pěknou, velkou sklenici, ve které se vůně budou formovat na jejím vršku. Je vyvinutá speciálně pro na naše pivo Tripel Karmeliet. Z jiné bych ho nepil, protože jeho chuť a aroma by tolik nevynikly,“ tvrdí sládek.

Pivní puritáni
„Každý Belgičan chce pít pivo z původní sklenice. Je to typické pro belgickou pivní kulturu. Každá rodina má ve skříni mnoho různých sklenic, aby si doma mohla nalít pivo do té správné,“ popisuje Michael sympatické pivní puritánství Belgičanů.

A v pivovarské hospůdce jeho slova potvrzuje i paní Greta. „Každé pivo jedině z originální sklenice,“ dodává rezolutně tato postarší dáma.

Vánoce se nezadržitelně blíží a s nimi i jedna z jejich nejvíce stresujících součástí – vymýšlení dárků pro muže. Nevěšte letos hlavu a dejte na nejosvědčenější tip v podobě zlatavého moku. Určitě nic nezkazíte s limitovanou edicí sixpacku Starobrno Medium, kterou máte šanci koupit do konce roku.

Starobrno Medium světlý ležák 11 je chloubou starobrněnského pivovaru díky své skvělé receptuře a vysoké kvalitě. Vyrábí se z nejjemnějšího žateckého chmele
a nejlepšího moravského sladu, který je získán z dvouřadého ječmene. Pro tento nepasterizovaný světlý ležák je typická bohatá pěna a stejně tak neobyčejně lahodná, jemně chmelová chuť s dokonalým řízem.

Cena: 175 Kč / balení 6 kusů

Boj o přežití. Ten teď zažívají minipivovary, kterých je u nás necelých pět stovek. Většinou rodinné podniky sice stojí jen za zhruba dvěma a půl procenty v Česku uvařeného piva, ale za posledních 10 let vystřelily jinak vcelku monotónní a desítky let neměnnou tuzemskou pivní scénu skoro až na Měsíc.

Roky to byla celkem pohoda. Sedm let v rámci rodinného podnikání vaříte různá piva, vybudujete nový pivovar za 50 milionů, takže produkce roste až k 10 tisícům hektolitrů a roční tržby se šplhají ke 40 milionům korun. Pod sebou máte skoro už 30 lidí a i tak sotva zvládáte plnit přání majitelů hospod objednávajících stolitrové sudy, ale i drobných zákazníků, kteří si od vás kupují lahvové sedmičky piva za 70 až 150 korun.

Kromě toho si děláte si pro radost takové libůstky, jako je pivo, které rok a půl zrálo v sudu po bourbonu nebo slavné nakuřované whisky Laphroaig. Jenže tenhle růžový svět znenadání končí. Nastává jaro 2020.

Zažil to i Ondřej Husák, jeden z jednatelů rodinného minipivovaru Zichovec. Pivovar před osmi lety v rámci penzionu v malé vsi mezi Kladnem a Louny založil jeho otec Ivan, který stál také u počátků dnes už miliardové firmy na výbavu nemocničních lůžek Linet.

„Když na jaře přišel lockdown, první týden jsme nevěděli, co bude,“ vzpomíná Ondřej na situaci, kdy se jim úplně zastavil odbyt. Po prvním šoku se ale ve vedení oklepali a začali vymýšlet, co udělat pro záchranu pivovaru, který 80 procent výroby prodával do hospod, v tu chvíli zavřených.

Za dva dny tak minipivovar Zichovec spustil e-shop, nad nímž jeho majitelé předtím dva roky jen přemýšleli. K hlavní silnici mezi Prahou a Chomutovem také postavili pivobus, ze kterého lidem prodávali pivo stočené do lahví a plechovek, a během pár dnů kompletně překopali výrobu – přestali vařit ležáky mířící především do hospod a zaměřili se na různé speciály, které se lépe prodávají v lahvích.

„Museli jsme se vypořádat třeba s tím, že na trhu nebyly lahve, protože najednou se po nich sháněli všichni. To samé i přepravky. Když už jsme vyřešili tohle, neměli jsme prostory, kde do lahví stočené pivo uskladnit, protože zatímco dřív nám stačil jeden kamion lahví během čtyř měsíců, najednou jsme jich plnili čtyřikrát víc,“ popisuje Husák turbulentní dobu.

Pivovaru tak pomohlo i vypůjčení mobilního chladicího kontejneru a následné rychlé vybudování 300 metrů čtverečních velkého chladicího boxu v pronajatém skladu, což firmu vyšlo na dva miliony korun.

„Může se to zdát v současné chvíli jako velká investice, ale pro nás to bylo naprosto klíčové, protože bez toho bychom nedokázali zajistit ideální podmínky pro část produkce a to jsme nemohli dopustit. Zákazníci by to poznali a z dlouhodobého hlediska by to pro nás znamenalo problémy,“ uvědomuje si Husák.

Velkou novinkou krizového jara bylo i spuštění linky na plechovky, což je mezi minipivovary v Česku hodně ojedinělý krok. Plechovky navíc začali plnit dražšími pivy.

„Pro stáčené pivo je to nejlepší obal. Nejde do něj světlo a vzduch, je plně recyklovatelný a pro nás i logisticky příjemnější. Co stočíme do pěti palet lahví, se nám vejde do jedné palety plechovek,“ vysvětluje Husák a zmiňuje i to, že plechovky minipivovaru usnadnily cestu na zahraniční trhy – od jara jich do ciziny měsíčně prodají zhruba 10 tisíc, což v současné době tvoří přibližně osm procent výstavu.

Velkou výhodou se ukázala být i přítomnost Zichovce v obchodech Kauflandu nebo v online supermarketu Rohlík. A pomohlo i to, že minipivovar je dlouhodobě aktivní na sociálních sítích.

„Na Facebooku máme přes osm tisíc fanoušků, kterým jsme mohli říkat, že jsme spustili e-shop, kdy a kde bude pivobus, co nového za dané situace chystáme… A lidé nás podpořili tím, že začali nakupovat. Pozitivní vliv mělo i to, že jsme na jaře šli do vrcholu pivní sezony. Teď je to samozřejmě horší,“ připouští Husák a doplňuje, že v posledních dvou týdnech jsou znovu na polovině běžných prodejů a prodejní čísla dál padají.

Prakticky stejné problémy nyní řeší i broumský minipivovar Matuška, jemuž aktuální prodej piva klesl o 60 až 70 procent. I ten nově sází na stáčení do plechu, které zatím bude probíhat mimo pivovar v Broumech, ale jeho šéf Adam Matuška už rozjíždí jednání s bankou, aby získal peníze na vlastní linku.

„Jakmile jsme vypustili informaci o tom, že budeme plnit do plechovek, hned se nám otevřela možnost vyvážet do Velké Británie. Plechovka je pro dlouhý transport nejlepší obal a celá západní Evropa je na pivo v plechu zvyklá,“ říká Matuška, který se se svými lidmi aktuálně snaží veškerou produkci pivovaru stáčet do lahví, což je prý hlavně personálně extrémně náročné.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů je situace pro řadu z nich kritická. Finanční úspory většina vyčerpala už během jara a letní sezona ztráty nezalepila. „Nejhůř na tom jsou minipivovary v centrech Prahy, Karlových Varů nebo Českého Krumlova, které i přes léto pokračovaly v jarním propadu,“ shrnuje Šuráň a výhledy nevidí optimisticky.

„Zdá se, že předvánoční trh bude velmi špatný, a i když vláda pustí lidi do restaurací na točené pivo, bude to nejdřív 20. listopadu,“ obává se. „Pak uděláme dva tři prodejně zajímavé týdny, ale po nich přijdou leden a únor, což jsou nejslabší měsíce roku. Když se situace uklidní, k normálu se začneme vracet na konci března. Kolik minipivovarů to do té doby vydrží, to ví jen bůh.“

Žádné tři týdny hospodské karantény. Gastronomii a její dodavatele čeká kvůli stále horší pandemické situaci v Česku mnohem delší období půstu. Pivovary neoficiálně naznačují, že počítají s uzavírkou hospod až do konce roku. A naplno už rozjely nouzové projekty, které by aspoň zčásti eliminovaly ekonomické ztráty.

Platí úměra, že čím víc hospodští prodělají a čím víc jich zkrachuje, tím větší ztráty utrpí pivovary. Ty už proto ve velkém a gratis rozvážejí do tisíců hospod po Česku PET lahve na prodej z okének, pomáhají se zakonzervováním výčepních systémů či poskytují servis a poradenství ohledně režimu vládních nařízení. A také se už, stejně jako při jarní vlně covidu, připravují na svoz a likvidaci neprodaného, expirací ohroženého piva.

„Chybějící objem jsme schopni z určité části získat zpět na prodejnách, kde díky uzavření restaurací dochází k navýšení prodeje piva. Nedokážeme ale nahradit výpadek v tržbách,“ uvedl Petr Kubín, v Budějovickém Budvaru obchodní ředitel pro tuzemský trh.

„Letní měsíce sice byly pozitivní a přinesly nadechnutí pro hospody i pro nás, ale čtvrté čtvrtletí bude ve znamení ztrát, a to meziročně o desítky procent,“ přidává se obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Jde o nemalé peníze. Český svaz pivovarů a sladoven už v půlce října, kdy vláda údajně jen „na tři týdny“ uzavřela všechny prostory restaurací, odhadl pro toto období souhrnné škody pivovarů na 750 milionů korun.

„Chápeme, že vláda musí na nepříznivý vývoj pandemie reagovat, měla by ale současně být připravená uhradit škody, které firmám v této souvislosti vznikají. Každý týden, kdy jsou restaurace uzavřené, vznikají pivovarům škody v průměrné výši 250 milionů korun za neprodané pivo,“ uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Propouštět zatím nechtějí
Pivovary nemluví o hrozbě propouštění. Krizové plány chtějí vyhodnotit až koncem roku. Ale škrtají zbytné náklady. Například na marketing. Mají totiž v přepočtu na týden větší ztráty než na jaře.

Studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) v létě vyčíslila, že v oboru pohostinství se od března do května propadly prodeje piva z loňských 1,335 milionu hektolitrů na 607 tisíc hektolitrů. Tedy o 55 procent. Pivovary za tu dobu přišly na tržbách o 1,1 miliardy korun. Suma zohledňuje i vyšší výnosy z prodeje lahvového piva v obchodech. Pokud Ferencové odhad odpovídá realitě, přišly by nyní pivovary v případě uzavření hospod až do konce roku v souhrnu zhruba o 2,7 miliardy korun.

„Podzimní ztráty určitě budou vyšší než ty jarní. I když doba uzavření gastropodniků může být podobná. Po jarním nouzovém stavu se okamžitě zaplnily předzahrádky restaurací, k tomu nyní nedojde. Opatřením vlády padne za oběť i mnohem větší počet hospod. V první vlně jim pivovary hodně pomohly, ale nyní jsou samy ve větších potížích a pomoc už nebude tak velká,“ soudí analytik CETA Michael Fanta.

O brzkém konci karantény si nedělají iluze ani sami hospodští. „Čím déle to potrvá, tím víc z nás skončí. Ale nejde jen o nás. Někteří to dáme, někteří ne. Ale hlavně to je problém pro zaměstnance. V našem oboru jich je na 150 tisíc. A odhadujeme, že pokud uzavření gastronomie potrvá déle, 40 procent lidí skončí na pracáku,“ reaguje Luboš Kastner, šéf platformy Moje restaurace při Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.

S nejrozsáhlejší výpomocí hospodám přispěchal Plzeňský Prazdroj. Po ohlášení nových omezení začal vyřizovat bezplatné rušení dodávek piv. Lídr trhu rozváží a rozveze uzavíratelné PET lahve do zhruba 2500 hospod a restaurací, které o ně mají zájem.

PET lahve rozvážejí svým odběratelům i další velké pivovary. Skupina Heineken s pivovary Krušovice, Starobrno a Velké Březno mimo jiné neúčtuje náklady na dopravu piv pro prodej z okénka – bez ohledu na velikost objednávky. „S provozovnami jsme v úzkém kontaktu, protože jejich přežití v tomto období je pro nás pořád na prvním místě,“ reaguje mluvčí Heinekenu Dita Vašíčková.

„Vybraným zákazníkům, kteří nabízejí naše tankové pivo a nebudou schopni ho prodat přes okénka, ho budeme po obnovení provozu kompenzovat,“ přidává se Denisa Mylbachrová z Pivovarů Staropramen.

Padne víc hospod než na jaře
K nejrůznějším formám pomoci ke zmírnění následků vládní uzavírky se přidaly kromě „velké čtyřky“ i další průmyslové pivovary. „Zveřejnili jsme mapy otevřených výdejních okének, ve kterých je možné nakoupit pivo Bernard, nově upozorňujeme i na mapu velkoskladů, do kterých si mohou zákazníci zajet pro naše sudové pivo a zapůjčit si výčepní zařízení,“ popisuje mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis.

Jakkoliv se však producenti piva snaží svým odběratelům ulevit, bude pro mnoho hospod druhá vlna covidu likvidační. Jarní desetitýdenní uzavření provozu nepřežily podle odhadu jednotky procent z celkem 40 tisíc gastronomických provozů u nás.

Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přicházejí každý měsíc o stovky milionů korun. I při optimistickém scénáři se hospody a restaurace otevřou až koncem listopadu, letos tak budou zavřené nejméně třetinu roku. Uvedla to výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Svaz proto začal jednat s Ministerstvem zemědělství o možné kompenzaci. Chce začít s ministerstvem financí také projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit v příštím roce spotřební daň za zlikvidované pivo.

„Český svaz pivovarů a sladoven rozumí nutnosti přijímat přísná opatření k zamezení šíření epidemie, ale pokračující uzavření restaurací je velkou ranou nejenom pro samotné gastronomické provozy, ale i pro pivovary, které měsíčně přicházejí o stovky milionů korun,“ uvedla dále Ferencová. Současné podmínky kompenzačních programů jsou podle ní nastavené tak, že na ně velká část pivovarů nedosáhne. Ministerstvo v pondělí informovalo, že program Agricovid, ve kterém stát přerozdělí až tři miliardy korun potravinářům a zemědělcům postiženým koronavirem, musí ještě schválit Evropská komise. Nárok na dotaci budou mít podniky, kterým klesly meziročně mezi začátkem března a koncem listopadu tržby o čtvrtinu. Například pivovary ze skupiny Gourmet Invest nyní dosahují deseti až 15 procent průměrných denních tržeb skrze prodej přes okénko a rozvozy. „Většina konzumace v našich provozech probíhala odpoledne a večer, nyní je zhruba 60 procent objednávek během obědů do 14:00 a zbývajících 40 procent mezi 16:00 až 18:00 hodinou,“ dodal ředitel Pivovaru Znojmo a Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta. Svaz dohromady s Asociací malých a středních podniků požádal již dříve stát o pomoc restauracím kvůli koronaviru. V navrženém Národním programu pro gastronomii je pět dlouhodobých a čtyři krátkodobá opatření. Je to třeba prodloužení programu Antivirus, legalizace spropitného a snížení DPH do konce příštího roku na stravovací služby na pět procent.

Nerezová technologie, která se měla stát novým srdcem Pivovaru Kout na Šumavě, je na prodej. Insolvenční správce podniku se tak snaží získat peníze na zaplacení dluhů.

„V rámci probíhajícího insolvenčního řízení se nabízí k prodeji varna pivovaru sestávající z rmutomladinové pánve, scezovací kádě, horkovodního tanku a vířivé kádě. Varna bude prodána nejvyšší nabídce,“ stojí v inzerátu, který se v minulých dnech objevil na jednom z internetových tržišť.

Jak vyplývá z insolvenčního rejstříku, Jakub Backa, správce Pivovaru Kout na Šumavě „vypnutého“ a zamknutého na konci loňského roku, informoval o prodeji nerezové varny soud už v září. Jasno o novém majiteli technologie by chtěl mít do Vánoc.

„Varna je v účetnictví evidována v hodnotě 5,132 milionu Kč, avšak její tržní hodnota, vzhledem k tomu, že nikdy nebyla uvedena do provozu a že je připevněna k nemovitosti, která není ve vlastnictví dlužníka, je neznámá. Za této situaci se insolvenčnímu správci jako nejlepší způsob prodeje jeví prodej varny mimo dražbu, když bude případným zájemcům umožněno prohlédnout si varnu a nabídnout dle nich přiměřenou cenu za odkup,“ napsal Backa 22. září.

Varna se – společně s otevřenou nerezovou spilkou – měla stát základem nové technologie, na níž měl Pivovar Kout na Šumavě vyrábět pivo. Tak měl podnik s ročním výstavem kolem deseti tisíc hektolitrů vyrobit až trojnásobek a rozjet expanzi na domácím i zahraničním trhu.

Taková byla alespoň vize Jána Skaly, majitele a zachránce tradičního podniku. Když ale na začátku roku 2017 zemřel a pivovar převzala jeho tehdejší partnerka Gabriela Hodečková, odvážnou vizi už nedotáhla a dál vařila na původní technologii v jiné části areálu. Nová varna zůstala nedodělaná až do loňského odchodu Hodečkové a uzamknutí podniku.

Plzeňský soud pak letos v lednu vyhlásil úpadek koutského pivovaru. Od té doby se insolvenční správce Jakub Backa snažil udat třeba i vyrobené pivo ležící v tancích, avšak restrikce spojené s jarním nástupem koronaviru prodej většiny hektolitrů překazily. Nyní Backa kromě varny prodává třeba i nevyužitý chmel či chemikálie.