Novinky a zajímavosti ze světa piva

České pivovary očekávají celoroční propady tržeb v řádu desítek procent. Největší výrobci čekají pokles mezi 20 a 40 procenty, nejmenší i o více než 50 procent. Uvedl to Český svaz pivovarů a sladoven. Na základě průzkumu, který si mezi producenty piva udělal na konci října, zjistil, že třetina, hlavně velcí výrobci, zvažují propouštění.

"Prodej čepovaného piva se za prvních devět měsíců roku snížil o 20 procent, do konce roku očekáváme prohloubení propadu na minimálně 30 procent. Detailní čísla budou zveřejněna na konci roku. Obecně lze říct, že propad máme i v exportu, off-trade mírně roste, ale nemůže v žádném případě nahradit propady v on-trade a exportu," sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Off-trade znamená prodej v zavřeném balení jako jsou lahve nebo plechovky, on-trade je prodej čepovaného piva v restauracích.

V průzkumu odpovídalo 90 respondentů zastupujících sladovny a pivovary všech velikostí, sdělili zástupci svazu.

Pivovary se podle svazu nechtějí více zadlužovat, o využití úvěrového programu COVID III uvažuje jenom každá zhruba desátá firma. "Nejčastěji, ve více než dvou třetinách případů, chtějí pivovarské společnosti využít program Antivirus na pokrytí části mzdových nákladů. Odložení úhrad DPH, záloh na daň z příjmů a silniční daň do konce roku 2020 se chystá využít 42,5 procenta respondentů. Ošetřovné pro zaměstnance využije více než třetina firem, zejména pak z řad větších pivovarů," dodal svaz.

Svaz už na začátku listopadu informoval, že jedná s ministerstvem zemědělství o možných kompenzacích. Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přichází každý měsíc o stovky milionů korun. I při optimistickém scénáři se hospody a restaurace otevřou až koncem listopadu, letos tak budou zavřené nejméně třetinu roku, uvedl dříve svaz. Chce začít s ministerstvem financí také projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit v příštím roce spotřební daň za zlikvidované pivo.

Ve druhé polovině 20. let minulého století vypil jeden obyvatel Československa v průměru 68 litrů piva za rok, což je zhruba o polovinu méně než v současnosti. Vyrábělo se hlavně pivo výčepní. Speciály byly spíše raritou.

V dobách meziválečného Československa nevypil průměrný Čechoslovák zdaleka tolik piva jako Češi v dnešní době. Celková produkce na území Československa činila v roce 1927 deset milionů hektolitrů, což je v průměru 68 litrů na osobu, uvádí časopis Statistika a my.

„Tuto statistiku poněkud ‚kazila‘ populace Moravy, Slovenska a Podkarpatské Rusi, protože průměrná spotřeba obyvatel Čech byla 105,8 litru, tedy téměř o 40 litrů více,“ uvádí magazín Českého statistického úřadu.

Zájem byl v první republice zejména o výčepní pivo. Ležáky tvořily tehdy jen 27 procent produkce, pivní speciály pak jen jedno procento.

Struktura prodávaných pivních produktů se za téměř století proměnila. Ze strany konzumentů je dnes zájem hlavně o spodně kvašené jedenáctky a dvanáctky. Jejich produkce tvoří nyní více než polovinu celkové tuzemské pivní výroby.

„Nárůst dovozu však ukazuje, že Češi nejsou tak vyhranění patrioti a rádi ochutnají i zahraniční produkci. Rostoucí oblibu zaznamenávají nízkoalkoholická či nealkoholická piva, stále však tvoří jen necelou desetinu celkové tuzemské spotřeby,“ doplňuje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Pivovarů i minipivovarů je v dnešní době více
V roce 1927 se na území tehdejšího Československa nacházelo 492 činných pivovarů a 292 minipivovarů. V případě území dnešní České republiky bylo tehdy v provozu 474 pivovarů. Nejvíce se jich nacházelo v Praze, v Plzni a v Českých Budějovicích. Pivovar býval v každém městě. Třeba v Opavě jich bylo deset.

Od té doby počet pivovarů v tuzemsku vzrostl. V loňském roce se vyrábělo pivo v České republice celkem 617 pivovarů, z toho 519 minipivovarů. Za minipivovar je v současné době považován takový podnik, který ročně vyprodukuje do 10 tisíc hektolitrů tohoto zlatavého moku.

Ve dvacátých letech minulého století působily na trhu v oblasti pivovarnictví čtyři velcí hráči. Šlo o Měšťanský pivovar v Plzni, Akcionářský pivovar na Smíchově a pivovar Fr. Ringhoffera ve Velkých Popovicích. Jejich roční produkce přesáhla 200 tisíc hektolitrů a výrobky měly spolu 19procentní podíl na celém československém trhu.

A největšími zůstaly. V současné době patří mezi největší české producenty na českém území Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar a Pivovary Lobkowicz. Ročně tuzemské pivovary uvaří více než 21,3 milionu hektolitrů tohoto zlatého moku.

Česká republika je tak se 180 litry vyrobeného piva na obyvatele druhým největším producentem tohoto nápoje v Evropské unii. Prvenství má tradičně Belgie. Doma se přitom vypije v průměru 145 litrů na obyvatele, tedy počítáno včetně dětí, uvádí statistici.

Export je tedy velmi významný. České pivovary vyváží do 92 zemí, hlavně ale do Německa, Polska a na Slovensko. V případě států mimo Evropskou unii pijí české pivo hlavně Rusové, Korejci či Američané, uvádí statistici. Na vývoz jde z Česka 5,4 milionu hektolitrů piva, v roce 1927 se z Československa vyvezlo 231 tisíc hektolitrů.

Naopak ze zahraničního dovozu Češi nejčastěji pijí pivo z Polska, Maďarska, Slovenska a Německa. Více než polovina dováženého piva se prodává v plechovkách. „ Není bez zajímavosti, že v posledních letech se dováží mnohem více piva původem z Mexika, Velké Británie, Irska a Španělska,“ uvádí statistici.

Velké pivovary začínají s malými více spolupracovat
I když zaznamenaly minipivovary za poslední roky nárůst, stále mají v současné době na trhu velmi malý podíl vzhledem k celkovému objemu produkce. Nepřesahuje ani tři procenta.

Nadnárodní obři by na ně mohli pohlížet svrchu, místo toho však jejich byznys už několik let vzájemně prorůstá. Příkladem je třeba pivovar Ostravar, který začal v září vařit nejprodávanější americké řemeslné pivo značky Blue Moon.

Vztahy velkých výrobců piva s malými měly ale v minulosti k harmonii dost daleko. V roce 2011 se kupříkladu Prazdroj zalekl rozmachu minipivovarů a přestal některým z nich dodávat kvasnice. V té době bylo minipivovarů až čtyřikrát méně. V dnešní době jsou řemeslná piva pro velké pivovary nástrojem ke zlepšení jejich image.

Dům U Medvídků v ulici Na Perštýně na Starém Městě se může pochlubit několika „nej“. Sídlí zde vůbec nejmenší pivovar v Česku, navíc jeden z nejstarších a nejslavnějších. A hlavně: vaří nejsilnější pivo na světě.

V sousedství rušné Národní třídy, na dohled od proslulého „Máje“ se nachází oáza historie. Dům U Medvídků pochází z 2. poloviny 13. století, jak nám dokládá valená klenba ve zdejších sklepeních.

Na přelomu 14. a 15. století se zde vyrábělo mýdlo, to však roku 1433 nahradil zlatavý mok. Dům koupil sladovník Mikuláš a započal zdejší dlouhou tradici vaření chmeleného nápoje.

TingTangl a Džungle
Regulérní pivovar zde začal fungovat o něco později, v roce 1466. Za jeho vznikem stál Jan Nedwídek, který jistě netušil, že jeho dílo bude v nepřetržitém provozu více než 400 let. Osudným se mu stal až vznik velkých průmyslových varen. Vlastníci menších podniků se proto rozhodli společnými silami vytvořit Měšťanský pivovar v Holešovicích, jehož prvním ředitelem se stal Karel Vendulák, poslední sládek od Medvídků.

Dům Na Perštýně byl následně přestavěn na jednu z největších městských pivnic. Od počátku 20. století v něm byl provozován také první pražský kabaret TinglTangl. Jeho hosty bývali známí umělci, třeba Franz Kafka.

Vystupovaly zde i některé známé figurky tehdejší doby, třeba jistý Rak, otec devatenácti dětí, nebo obézní dvojice bratrů Hartmannových i se svými podobně tělesně založenými manželkami. Zákazníky přitahovala i malá místnost zvaná Džungle, kam si pánové odváděli zpěvačky z kabaretu.

Vzkříšení
Další ranou přežívajícímu objektu bylo znárodnění na začátku 50. let. Když jej dostala v restitucích zpátky rodina Marečkova, byla budova v dezolátním stavu.

Současní majitelé ji ale dokázali opět vzkřísit. Dnes se U Medvídků opět vaří pivo, a to s použitím historických technologií. Nejslavnějším produktem je X-Beer 33, který má 12 % alkoholu. Polotmavý ležák, který v dubových sudech kvasí 200 dní, je totiž nejsilnějším pivem na světě.

Už potřetí během tohoto roku ocenili odborníci na pivo tmavý ležák Premium Dark od Pivovaru Litovel. Na prestižní mezinárodní degustační soutěži Evropská pivní hvězda se umístil v kategorii tmavých ležáků českého typu a vydobyl si tam bronz. Porotu oslovila především jeho vyváženě karamelová chuť a přirozeně působící říz.

Tmavý ležák Litovel Premium Dark dlouhodobě patří mezi piva, kterým se na degustačních soutěžích daří. Naposledy v září vyhrál zlato na Českém pivu 2020, o několik měsíců předtím dobyl třetí příčku na Zlatém poháru PIVEX 2020 v Brně.

Na zahraničních soutěžích bodovalo toto pivo už celkem čtyřikrát. Teď se mu v prestižní sbírce zablýská další cenný kov z ciziny. „Můžeme mluvit o hattricku, protože pro naše poctivě vařené pivo Litovel Premium Dark je bronz z Evropské pivní hvězdy už třetí ocenění v řadě za jeden rok. Oblíbili si ho hlavně za hranicemi. Nicméně v poslední době pozorujeme, že se chutě českých pivařů posunují od tradičních tmavých výčepních piv k plnějším variantám a zájem o tmavé ležáky stoupá i u nás,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

Pivo Litovel Premium Dark je spodně kvašený tmavý ležák s vyváženou karamelovou chutí a přirozeným řízem. Svou charakteristickou chuť získává z praženého karamelového a bavorského sladu. V jeho chuti je také znát jemná chmelová hořkost s příjemným kávovým závěrem.
Letošní ročník Evropské pivní hvězdy se uskutečnil i přes současnou krizi spojenou s koronavirem. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo ve středu 11. listopadu online, a šestnáctiletá tradice a nepřetržitá posloupnost jednotlivých ročníků proto zůstává zachována. Letos se mezi sebou utkala piva ze 42 zemí světa, která v 70 kategoriích hodnotila dvaasedmdesátičlenná porota složená ze zkušených sládků, someliérů a pivních znalců. Odborníci posuzovali piva z různých hledisek. Všímali si například chuti, pěny, vůně nebo vzhledu.

I přes to, že protiepidemiologická opatření nepřejí provozu hospod a restaurací, tak ty, které se v Moravskoslezském kraji rozhodly mít otevřeno alespoň přes okénko, teď prodávají přes polovinu piva proti svému běžnému provozu před covidem. Výrazně jim k tomu pomáhají jejich věrní štamgasti, kteří mají o čepované pivo největší zájem z celé republiky a nejvíce podporují své oblíbené hospody. Vyplývá to z dat Prazdroje.

Podle údajů Prazdroje má po uzavření vnitřních prostor a zahrádek restaurací (data od 14. října do 4. listopadu) otevřeno a prodává přes okénko jeho piva zhruba 11 procent hospod. A zatímco celkové prodeje čepovaných piv Prazdroje v celé České republice v tomto období dosahují na zhruba 5 procent v porovnání s loňskými prodeji, na severní Moravě je to zhruba ještě o 1,5 procenta více, tj. 6,5 %. „To znamená, že hospody v Moravskoslezském kraji mají vlastně největší podporu milovníků piva z celého Česka a pomáhají tak hospodským alespoň trochu pokrýt jejich náklady, které ani během pandemie nezmizely. Máme velkou radost, že v tom významnou roli hraje obliba čepovaného Radegastu, který je neprodávanějším pivem v celém regionu,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prodej z okének tak může hospodám zajistit nemalou část běžných tržeb za pivo a tím i hotovost, tolik potřebnou pro jejich další fungování. „Z odezvy hospodských víme, že potřebují právě okamžitou hotovost, aby dokázali pokrýt alespoň část nákladů. V tom se jim snažíme pomoci, proto jsme majitelům a provozovatelům restaurací a hospod odložili splatnost všech faktur až na dobu po ukončení restriktivních opatřeních souvisejících s koronavirovou pandemií. Takže ten, kdo funguje prostřednictvím okénka a má část tržeb, teď nemusí platit náklady za pivo,“ dodává Tomáš Mráz. Pivovar se rovněž zavázal, že hospodám vymění zdarma prošlé pivo za čerstvé a zlikviduje jej na vlastní náklady. Majitelům a provozovatelům restaurací a hospod také poskytuje poradenství, jak získat prostředky z programů státní podpory.

Lidé, kteří si teď chodí pro pivo s sebou do džbánku či lahve, se podle Tomáše Mráze nemusejí obávat, že by nemělo ty nejlepší parametry. „Hospody, které fungují, preferují menší sudy o objemech 15 a 30 litrů, aby pivo zvládly i při stávajícím nižším zájmu prodat a bylo přitom pořád čerstvé,“ říká Tomáš Mráz. Patnáctilitrové sudy se nyní podílejí na prodejích čepovaného piva z Prazdroje téměř z jedné pětiny, zatímco běžně tvoří dvě procenta. Třicetilitrové tvoří dvě pětiny prodejů, loni v tuto dobu to bylo zhruba 20 procent.

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář je médiím k dispozici na těchto kontaktech: mobil: +420 735 189 368, e-mail: zdenek.kovar@asahibeer.cz.

Pivovary mohou žádat o vrácení daně za pivo, které musely na jaře vylít. Co dalšího by jim pomohlo a jak se jim nyní daří?
O spotřební daň za neprodané pivo mohou pivovary žádat na základě zákona 229/2020, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, a to až do konce letošního roku. Pivo tehdy bylo neprodejné z důvodu blížícího se konce trvanlivosti a řada pivovarů se jej proto rozhodla zlikvidovat. Přitom však už z tohoto piva platily spotřební daň.

Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že jsou rádi, že se podařilo na jaře schválit rychlou úpravu zákona, která umožňuje vrátit spotřební daň za likvidované pivo. Dosavadní zákon byl v tomto směru nedotažený – nedává smysl platit spotřební daň za zboží, které se neprodalo. "Nicméně úprava platí pouze do konce roku, takže aktuálně potřebujeme, aby ministerstvo financí iniciovalo trvalou změnu zákona. V tomto směru se ale nejedná o podporu pro pivovary, spíš o dořešení dlouhodobého problému v zákoně o spotřební dani," popisuje. To by uvítaly pivovary. "S ohledem na to, že situace z jara, kdy hospody a restaurace nemohly normálně fungovat a nebylo možné prodávat čepované pivo, se opět opakuje a může se opakovat i v budoucnu," doplňuje Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Značka Staropramen zaznamenala výrazný úspěch na soutěži European Beer Star, která je odborníky považována za mistrovství světa v degustování piva. Desítka Smíchov zaujala porotu natolik, že získala zlatou medaili v kategorii piv českého typu. Po tuzemském Zlatém poháru Pivex a Českém pivu tak Pivovary Staropramen slaví zisk ocenění z třetí odborné soutěže v letošním roce.

V rámci 16. ročníku soutěže německé Asociace soukromých pivovarů (Private Brauereien) obstála smíchovská desítka v konkurenci 2 036 piv ze 42 zemí světa. V samotné kategorii „Bohemian – Style Session Lager“ pak zvítězila v počtu 30 vzorků. „Tradiční smíchovská desítka je s námi 143 let. Jsme rádi, že oslovuje nejen naše konzumenty, ale také experty v porotě tak prestižní odborné soutěže,“ komentuje výsledek Zdeněk Lux, vrchní sládek společnosti Pivovary Staropramen a dodává: „Je mi ctí, že mohu pokračovat v tradici, kterou na konci 19. století započal sládek Michael Trnka, když přišel s recepturou desítky, která definovala tuto kategorii a úspěchy slaví i v současnosti.“ Uvařit smíchovskou desítku tak akorát je umění. Vyznačuje se jemnou sladovou vůní, příjemným chmelovým aromatem a současně příjemným řízem. Právě její jemnost a nezaměnitelná chuť jí zaručila skvělý výsledek ve velké konkurenci soutěže European Beer Star. Staropramen dlouhodobě ukazuje, že je v této kategorii expertem a tímto oceněním to opět potvrdil.

Úspěchy i na domácí scéně
Zlatá medaile z Německa není pro Pivovary Staropramen jediným úspěchem v tomto roce. V předchozích měsících bodovaly také na tuzemských soutěžích. Na 28. Zlatém poháru Pivex získal Braník Jedenáctka mezi 24 přihlášenými ležáky 2. místo a nealkoholický Cool Lemon obsadil 3. místo mezi míchanými nízkoalkoholickými a nealkoholickými pivy.

Hned tři ocenění získaly Pivovary Staropramen na podzim, když v degustační soutěži České pivo zvítězil Cool Lemon v kategorii Ochucených nealkoholických piv, Staropramen Ležák v královské kategorii světlých ležáků obsadil stříbrnou příčku a kompletní medailovou sadu doplnil bronzem Braník Černý.

O Smíchovu
Historie světlé smíchovské desítky sahá do roku 1877. Tehdejší vrchní sládek Michael Trnka vyvedl pivovar z hospodářské krize díky zdokonalení receptury i výrobního postupu světlé desítky. Záhy se stala nejoblíbenějším pivem své doby a výstav pivovaru se díky zvýšené poptávce po vyladěné desítce zdesetinásobil. Smíchovská desítka i v současné době tvoří více než polovinu výstavu pivovaru, protože se mezi českými konzumenty těší stále velké oblibě.

Komunitní fotbal se letos ocitl ve složité situaci. Po jarní krizi a krátkém letním nadechnutí se opět opakuje situace, kdy se nemohou konat zápasy ani další akce. Právě fotbalové kluby jsou v mnoha obcích a menších městech hlavními tahouny nejen sportovního, ale především společenského života. V nelehké situaci podpoří Gambrinus desítky klubů zapojených do programu Kopeme za fotbal celkovou částkou 1,6 milionu korun.

„V průběhu léta jsme se snažili podpořit společenský život speciálním programem na podporu komunitních akcí Výkopná. Projekt měl velký úspěch – zapojilo se do něj více než 500 klubů, na sociálních sítích hlasovalo pro akci svého klubu přes 87 tisíc lidí. Uskutečnilo se 150 akcí, další jsou odloženy na začátek amatérských soutěží,“ říká Radim Krupka, projektový manažer programu Gambrinus Kopeme za fotbal.

Nyní se kvůli nepříznivé epidemiologické situaci společenský život utlumil. Gambrinus se rozhodl, že komunitní fotbal podpoří i v této nelehké situaci a přispěje klubům na realizaci projektů, které zlepší podmínky pro jejich činnost. Kluby podpoří celkovou částkou 1,6 milionu korun. Chce jim tím pomoci připravit se na období, kdy budou zase centrem komunitního života ve svých obcích. Kluby se mohou přihlásit do 30. listopadu přes týmový profil na www.kopemezafotbal.cz.

„Český fotbal se bez široké základny vesnic a malých měst neobejde – právě z nich vyšla spousta talentů a fotbalových hvězd. Fotbal lidi spojuje a na vesnici je často důležitější přátelské posezení u piva než výsledek zápasu. To, aby lidé drželi pospolu, je v této době zvláště důležité. Mám radost, že Gambrinus Kopeme zas fotbal podpoří kluby a týmy i v době, kdy se nedá vyběhnout na trávník ani společně zajít na pivo,“ říká fotbalista a trenér Pavel Horváth.

Projekt Kopeme za fotbal pivovaru Gambrinus letos běží již desátým rokem a napřímo podporuje více než 1000 amatérských klubů v České republice. V rámci programu mohou kluby zlepšit zázemí i vybavení klubu, soutěžit o sudy piva Gambrinus nebo se třeba podívat na některé z utkání v elitních evropských fotbalových soutěžích. Každý tým, který vstoupí do projektu, získá vstupní balíček (sadu dresů nebo míčů) a může získat sportovní vybavení, zájezd na evropský fotbal nebo přátelský zápas s týmem hvězdných sportovců Real Top Praha, podporu profesionálních trenérů a pivo Gambrinus na komunitní akce.

Český svaz pivovarů a sladoven dohromady s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) chce sjednotit hygienická pravidla v restauracích a umožnit tím jejich dřívější otevření. Ve středu to sdělili zástupci těchto organizací. Připravují proto osvětovou kampaň s cílem, aby restaurace i jejich návštěvníci dodržovali všechny hygienické zásady jako například nošení roušek při pohybu mezi stoly.

V podnicích se objeví například samolepky nebo letáky a kampaň budou financovat pivovary. Obě organizace také doufají, že by při budoucích omezeních mohly restaurace při dodržování hygieny zůstat otevřené.

"Hospody a restaurace byly tvrdě zasažené v průběhu první vlny pandemie covid-19, kdy musely na téměř tři měsíce uzavřít své provozy a nyní opět minimálně na další měsíc. Abychom se podobným opatřením do budoucna vyhnuli, potřebujeme silnou osvětovou kampaň, která zajistí dodržování jednoduchých pravidel pro bezpečnou návštěvu těchto provozoven, a to nejen ze strany obsluhy, ale i hostů," uvedla výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Informační materiály budou kromě tří R, tedy rozestupů, roušek a mytí rukou, upozorňovat také na pravidla tří S. Jde o "stoly", které je třeba dezinfikovat při každé výměně hostů, "sklo", které musí hospodští důkladně mýt, a "skupiny", kde je počet míst u stolu podle platných nařízených omezený. Do kampaně by se měli zapojit také známí kuchaři a restauratéři.

"Naším společným zájmem je, aby se hospody a restaurace otevřely v nejbližším možném termínu. Jsme přesvědčeni, a potvrzují to i dostupná epidemiologická data, že gastronomie nepředstavuje místo se zvýšeným rizikem nákazy. Důležité samozřejmě je, aby hosté dodržovali nastavená pravidla," dodal Luboš Kastner z AMSP.

Svaz už na začátku listopadu informoval, že jedná s ministerstvem zemědělství o možných kompenzacích. Pivovary kvůli zavřeným gastronomickým provozům přichází každý měsíc o stovky milionů korun. I při optimistickém scénáři se hospody a restaurace otevřou až koncem listopadu, letos tak budou zavřené nejméně třetinu roku, uvedl dříve svaz. Chce začít s ministerstvem financí také projednávat změny, aby pivovary případně nemusely platit v příštím roce spotřební daň za zlikvidované pivo.

Svaz dohromady s Asociací malých a středních podniků požádal již dříve stát o pomoc restauracím kvůli koronaviru. V navrženém Národním programu pro gastronomii je pět dlouhodobých a čtyři krátkodobá opatření. Je to třeba prodloužení programu Antivirus, legalizace spropitného a snížení DPH do konce příštího roku na stravovací služby na pět procent.

Přestože 11. listopad patří historicky spíše vínu, letos slaví hlavně pivaři. Hanušovickému Pivovaru Holba nadělil medaile hned ze dvou prestižních mezinárodních soutěží piv. Holba Šerák a Holba Premium získaly stříbrné medaile na International Beer Challenge 2020, Holba Premium přidala navíc i bronz ze soutěže European Beer Star 2020.

Letošní pivní soutěže neprobíhají s ohledem na pandemickou situaci standardním způsobem. Ztíženo je nejen samotné hodnocení degustátorů, ale i zajišťování soutěžních vzorků. Soutěže propojené s pivními festivaly a veletrhy musely být zrušeny, změny se dotkly i degustací a vyhlašování vítězů se přesunulo na online platformy, avšak úroveň soutěží a jejich prestiž se stále drží špičkové úrovně, byť bez veřejnosti. Přesto se podařilo celou řadu soutěží uspořádat tradičně na špičkové odborné úrovni a konkurence v nich byla opět velmi silná.

„Holba Šerák i Holba Premium patří nejen k našim nejoblíbenějším pivům, ale také k nejúspěšnějším pivům na pivních soutěžích. Každé podobné ocenění je pro nás velkým povzbuzením v situaci, kdy jsou restaurace zavřené, a naši zákazníci tak mají ke svému oblíbenému pivu náročnější cestu. Radost z medailí rovnou ze dvou takto významných zahraničních soutěží je tedy obrovská,“ komentoval úspěchy Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba Hanušovice.

International Beer Challenge 2020
Stříbrné medaile ze soutěže International Beer Challenge 2020, které získaly Holba Šerák a Holba Premium v kategorii Lagers jsou i s ohledem na velkou konkurenci významným úspěchem. Své soutěžní vzorky zaslalo do 81 vypsaných kategorií odrážejících rozmanitost vaření piva přes 40 zemí světa. Každý z více než 70 z odborných porotců skládajících se z maloobchodníků, dovozců, sládků i analytiků, obdržel vzorky pouze v očíslovaných nádobkách, aby byla zaručena nestrannost a mohli se soustředit čistě na celkový vzhled, aroma a zejména chuť piva.

European Beer Star 2020
Další významný přírůstek do sbírky ocenění si připsala Holba Premium, která na soutěži European Beer Star 2020 probíhající v první polovině října v Německu zanechala skvělý dojem. Holba Premium v kategorii Bohemian-Style pale lager skončila na bronzovém stupínku, a po nedávném bronzu ze soutěže World Beer Awards 2020 si tak v krátkém čase připsala již druhé ocenění z věhlasných mezinárodních soutěží.

Pivovar HOLBA, a. s., tradiční český výrobce (od roku 1874) se sídle Nejprodávanějším pivem je 11° ležák Holba Šerák, aktuálně se pyšnící zlatými medailemi z European Beer Challenge (EBC) a World Beer Awards (WBA) a oceněním Výrobek Olomouckého kraje. Úspěchy však slaví také Holba Premium – zlatá na EBC a stříbrná na WBA a druhé místo v soutěži České pivo. Jedinečnou součástí produkce pivovaru je výhradně čepovaný ležák Holba Keprník, vyráběný z podhorských ječmenů