Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Radegast rozšířil výrobní kapacitu o pětinu na více než 72 000 hektolitrů piva týdně. Čtvrtmiliardová investice zahrnovala stavbu nové varny, pořízení čtyř dalších kvasných tanků a nový sladinový filtr, který nošovický pivovar používá jako jediný v Česku.

Pivovar Radegast nyní může díky investici přesahující 250 milionů korun uvařit týdně až o 12 000 hektolitrů piva navíc. „Po vybudování nové plechovkové stáčecí linky a centrálního skladu v loňském roce se jedná o další plánovanou etapu celkového navýšení výroby piva v nošovickém pivovaru. Věříme že, tyto investice zajistí dostatečnou výrobní, stáčecí a skladovací kapacitu pivovaru, abychom mohli do budoucna pokrýt stále se zvyšující zájem o naše pivo Radegast,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar Radegast má nyní k dispozici tři propojené varny z let 1970, 1994 a nejnovější z letošního roku, která byla realizována jako přístavba ke stávající budově varny. „Rozšíření výroby piva nám umožní naplno využít kapacity všech stáčíren, které v areálu pivovaru dnes máme,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Nová varna posílí především výrobu Radegast Ryze Hořké 12 a Radegast Rázné 10. Tradiční světlý ležák a světlé výčepní pivo patří od začátku do základního „hořkého“ portfolia Pivovaru Radegast, jehož prodeje loni meziročně vzrostly, a to navzdory situaci s koronavirovou krizí. Bodovaly nejen ležáky, ale i nový „výčepní speciál“ Radegast Ratar, nejvíc hořké pivo z Nošovic. „Úspěch Rataru jasně ukazuje pokračování trendu rostoucího zájmu milovníků piv o prémiovější piva, zejména co do chuti, a to nemusí jít nutně jen o ležáky nebo přímo kategorii speciálů s vyšším obsahem alkoholu. Proto jsme letos přišli s další novinkou v kategorii výčepní speciál – Radegast ROG IPA,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Kromě výstavby nové varny uvedl pivovar do provozu čtyři nové kvasné tanky o celkovém objemu 8 000 hektolitrů. Každý měří přes 17 metrů na výšku a má téměř 5 metrů v průměru. Součástí projektu byl také nový sladinový filtr, který slouží v procesu výroby piva k oddělení sladiny od mláta během filtrace. „Sladinový filtr je v našem pivovaru výjimečným zařízením. Tuto ověřenou technologii máme v Nošovicích od roku 1994. V Česku jsme mezi pivovary jediní, kteří jej používají,“ vysvětluje Ivo Kaňák.

Projekt začal v Nošovicích přístavbou budovy varny v září 2020. První zkušební várka piva z nové varny proběhla začátkem dubna 2021, od května je v plném provozu. Dodavatelem obou staveb varny a hlavního kvašení byla česká firma IP Systém a.s. Technologii sladinového filtru dodala belgická firma Meura, varní nádoby a kvasné tanky pak německá firma Ziemann Holvrieka.

Letošní léto je v českém rodinném Pivovaru Svijany ve znamení změn. Jednou z nich jsou nové etikety lahvového piva a vzhled plechovek z dílny grafika Jakuba Růžičky. Nové, přehlednější a graficky čistší etikety budou dosavadní etikety nahrazovat postupně. Jako první se výměny ještě během léta dočká Svijanský Máz. Stejně tak budou postupně nahrazovány novými obaly oblíbená nepasterovaná svijanská piva v plechovkách.

„I když ve Svijanech nadevše dbáme na tradici, v tomto případě jsme se od odborníků nechali přesvědčit k menší změně. Současné etikety jsou již přece jen staršího data a design pivních lahví ve světě i u nás se mezitím posunul dál. Kromě toho jsme chtěli i obalem vyjádřit, že Svijany nejsou běžné průmyslové pivo, ale že jsou výsledkem poctivé, řemeslné pivovarské práce. Věřím, že se to povedlo a výsledek naše fanoušky a milovníky svijanského piva příjemně překvapí,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Mým úkolem bylo vytvořit nový, osobitý design při respektování stávajícího logotypu a obalem zdůraznit, že Svijany jsou jiné než ostatní piva. Cílem byly etikety výraznější, přehlednější a v neposlední řadě také s čitelnějšími údaji o pivu,“ řekl autor vítězného návrhu etiket Jakub Růžička. „Při návrhu jsem se inspiroval stylem etiket drahých vín a destilátů, protože jsem chtěl svijanské etikety znatelně odlišit od běžných pivních obalů, které bývají velmi často poskládané ze solitérních a na sebe nenavazujících prvků.“

Spolu se stratégem Martinem Komárkem designér provázal celou plochu obalu do jediné geometrické kompozice. Díky osobité a dobře čitelné geometrii, která přímo navazuje na logotyp a akcentuje rozpoznávání značky, je nový design obalů zajímavější a lze jej snadno rozpoznat i z velké vzdálenosti.
„Líbí se mi, že nový design Pivovaru Svijany stále odkazuje na tradici pivovaru, ale zároveň je také moderní a výrazný. Mezi ostatními pivy na regálu se bude skvěle vyjímat, což si naše řemeslné pivo bezesporu zaslouží,“ komentoval nové obaly svijanský sládek Petr Menšík.

Obměna etiket všech lahvových svijanských piv – od Svijanského Mázu přes prémiový ležák 450 až po řadu svijanských silných piv potrvá několik měsíců. Jako první se s novou etiketou do prodeje již v létě dostane Svijanský Máz, další budou následovat. Plechovky s novým designem budou v prodeji již během července.

Dvě desetiletí. Tak dlouho se v pivovaru v Litoměřicích nevařilo pivo. Část zchátralého objektu získala předloni do pronájmu rodina místních vinařů a výrobu zrzavé dobroty do objektu vrátila. Jedenáctka Kalich naváže názvem na tehdejší oblíbený ležák. Původní receptura ale dostane moderní říz.

Rodinný Pivovar Litoměřice se poprvé představí veřejnosti tento čtvrtek, kdy město oficiálně zahájí turistickou sezonu. „Zájemci se podívají na varnu a zpřístupněna bude také nová expozice o historii pivovarnictví v Litoměřicích. Součástí slavnostního obnovení tradice výroby piva v městském pivovaru bude samozřejmě i ochutnávka,“ zve na akci zástupce rodinného pivovaru Daniel Hutár.

Co zájemci ve čtvrtek ochutnají?
Máme připravenou jalovou várku (první várka, která se dělá v nově otevíraném pivovaru, použije se menší množství surovin než pro výrobu opravdového piva, slouží pro ověření funkčnosti varní technologie – pozn. redakce) světlého a tmavého ležáku. Také plánujeme udělat pár půllitrových skleněných lahví, aby si návštěvníci mohli vzít i něco domů. Pivo s námi vařil sládek z Pacovských strojíren, které nám dodaly technologii. První várku jsme vařili spolu. Dál budu sládka dělat já.

Takže se na výsledné receptuře ještě pracuje?
Po čtvrtečním zahájení chceme na webu pivovarlitomerice.cz udělat anketu, kde se lidé vyjádří, zda jim chuť piva vyhovovala. Podle toho budeme recepturu ještě případně upravovat. Tmavý ležák bych rád ladil do flekovské třináctky. A světlý ležák bude taková česká klasika, přidali jsme ale ještě trochu voňavého chmele.

Plánujete vařit i další piva?
Chtěl bych zkusit recepturu řekněme takového cyklistického piva. Sedm, osm, možná devět stupňů. Pak pšeničné pivo a třináctku polotmavé. Jsme minipivovar, takže je možné si s pivem i trochu hrát a recepturu vytvářet za pochodu.

Pokud lidé nestihnou čtvrteční slavnostní zahájení turistické sezony, kde bude pivo dál k sehnání?
Zrovna v těchto dnech finišujeme úpravy v restauraci na Mostné hoře. O víkendu jsme malovali a připravovali prolézačky pro děti. První návštěvníky bychom rádi uvítali zhruba za čtrnáct dní. Otevřeno budeme mít hlavně pátky a víkendy.

Během koronakrize provozovatelé minipivovarů přemýšleli, jak přežít a vyhnout se zániku. To se jim díky věrným zákazníkům podařilo.
S uvolněním protiepidemických opatření a také s příchodem pěkného počasí teď zase neví, kam dřív skočit. Minipivovary na Uherskohradišťsku jedou na plný výkon a navyšují výrobu.

Pivovar Svijany se letos v létě rozhodl překvapit své fanoušky několika novinkami. Mimo jiné exkluzivním sudovým pivem Šlik, které nese jméno jednoho z prvních majitelů svijanského zámku a přilehlého pivovaru Jáchyma Ondřeje Šlika. Hosté vybraných svijanských restaurací si jej navíc budou moci vychutnat v nových designových půllitrech.

Významný protestantský vůdce Jáchym Ondřej Šlik byl prvním z 27 českých pánů, které po prohrané bitvě na Bílé hoře 21. června 1621 ─ tedy na den přesně před čtyřmi sty lety ─ kat Mydlář popravil na Staroměstském náměstí v Praze. Dodnes jej tam připomíná jeden z křížů v dláždění. „Obrátili jsme se do historie, jak si ostatně jeden z nejstarších stále provozovaných pivovarů v českých zemích zaslouží. A koho jiného jsme si mohli zvolit za patrona našeho nového ryze českého ležáku než významného českého šlechtice a bývalého majitele svijanského panství, který za svého života svijanské pivo pil a radoval se z něj,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Našemu nejnovějšímu prémiovému pivu jméno šlechtice skvěle padne, protože to je pivo navýsost ušlechtilé. Vyrábí se z toho nejlepšího, co tato země dává, vaří se tradičním dvourmutovým způsobem, kvasí v otevřených kádích na spilce a potom patřičně dlouhou dobu zraje v našich ležáckých sklepích,“ představuje novinku svijanský sládek Petr Menšík. „Stejně jako za všemi ostatními sedmnácti svijanskými pivy tak i za novým Šlikem stojí poctivé řemeslo, nikoli průmyslová výroba v cylindrokónických tancích.“

Šlik je jedenáctistupňový plnosladový světlý ležák zlatavé barvy. Charakterizuje jej vyvážený poměr řemeslných sladů a tradičních odrůd českého chmele s důrazem na poloraný žatecký červeňák, voda z hlubin Českého ráje a řemeslný výrobní postup. „Využili jsme všechny naše zkušenosti a řemeslnou zručnost, abychom tradiční český ležák vyladili do podoby skutečného klenotu,“ zdůraznil Petr Menšík.

Jako prémiové pivo Šlik bude určen výhradně pro gastroprovozy. „Prvotřídní pivo vyžaduje prvotřídní péči a servis, proto budeme nové pivo dodávat jen do restaurací, u nichž budeme mít jistotu, že jej zákazníkům zvládnou podávat v nejvyšší kvalitě,“ dodal Roman Havlík. „Nové pivo vnímáme i jako podporu české gastronomii. Věříme, že by tento exkluzivní produkt mohl přitáhnout zákazníky zpět do restaurací a pomoci tak po velmi obtížném roce i jejich provozovatelům.“

Letošní léto je v českém rodinném Pivovaru Svijany ve znamení změn. Jednou z nich jsou i nové designové svijanské půllitry, které začnou v restauracích postupně nahrazovat dosavadní standardní sklo. Silnostěnné půllitry s reliéfním nápisem Svijany, uchem ve tvaru svijanské pavézy s letopočtem založení pivovaru 1564 a prolisy ve spodní části se ideálně hodí na ležáky. Půllitry byly vyrobeny průmyslovou metodou lisováním sodnodraselného skla, takže vykazují mimořádnou mechanickou odolnost při použití v běžném provozu profesionální gastronomie.

„Pivovar Svijany je jedním z nejstarších stále provozovaných pivovarů v českých zemích, a proto jsme si ve výrobních postupech i balení piva vždy velmi zakládali na historické kontinuitě. V tomto případě jsme však vykročili na zcela novou půdu, protože Svijany dosud žádné vlastní pivní sklo neměly,“ vysvětluje ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O spolupráci při návrhu půllitru, který by podtrhl řemeslný charakter svijanského piva a odkázal k několik staletí dlouhé historii pivovaru, ve Svijanech požádali produktového designéra Michala Pražského, který se mimo jiné zabývá také sklářskou tvorbou. Při navrhování sklenice se podle svých slov inspiroval historickým odkazem pivovaru a jako hlavní symbol vybral motiv krejzlíku ─ speciálního límce, který byl ikonickou součástí oděvu tehdejší šlechty. Stylizovaný tvar tohoto límce aplikoval na tělo sklenice, kde tvoří výrazný plastický reliéf. „Jeho návrh se nám zalíbil na první pohled. Finální vzhled jsme pak ladili spolu s ním, aby byl půllitr nejen krásný, ale i praktický a pivo z něj chutnalo co nejlépe,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

A výsledek? „Ucho se siluetou tradiční svijanské pavézy a datem založení pivovaru se drží tak příjemně, že se člověku skoro ani nechce půllitr odložit. Díky reliéfu v něm načepované pivo také skvěle vypadá. A co je rovněž důležité, manipulace s těmito půllitry je pro výčepní i číšníky pohodlná, jsou stabilní a dobře se myjí,“ pochvaluje si Petr Menšík. „Vlastní svijanské sklo byl můj dlouholetý sen a nemohl jsem se dočkat, až si do něj budu moci natočit některé z našich piv. A je to krásný pocit. Věřím, že to naši zákazníci a fanoušci ocení, a hlavně jim přeju, aby se jim z nich ,Svijany´ opravdu dobře pily.“

Nové půllitry začne pivovar do svijanských hospod a restaurací dodávat postupně od letošního června. Jako první se jich vedle Pivovarské restaurace ve Svijanech dočkají svijanské tankové restaurace v Liberci a Praze. K zakoupení budou na e-shopu svijanského pivovaru https://eshop.pivovarsvijany.cz/.

„Majitel areálu Hřebíkárna je fanouškem našeho piva, srdcař. O otevření Bernard Pubu jsme se bavili už před dvěma lety, loni v létě v době uvolněných protiepidemických opatření se začalo na nové hospodě pracovat, kolem Vánoc bylo hotovo. To jsme netušili, že naplno otevřeme až za další půlrok,“ má hořké vzpomínky na uplynulé měsíce obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

„Nebylo nám moc veselo. V Hřebíkárně nám stál všechen byznys, přitom bylo nutné dotáhnout a zaplatit vznikající hospodu. Teď už jsou vyhlídky trochu jasnější. Doufám, že se zase nezatáhne,“ říká provozovatel nové a konečně otevřené hospody Ladislav Červený s tím, že zkušební provoz probíhal nestandardně při prodeji z výdejního okénka.

Nová hospoda nabízí pět druhů čepovaného piva, součástí je tzv. Rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Širokou nabídku piv doplňuje kvalitní kuchyně. „Je to značková restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupcem pivovaru. Je možné zde ochutnat pivo nepasterované, nefiltrované i kvasnicové,“ představuje fungování podniku Zdeněk Šípek.

Bernard Pub v Hřebíkárně je desátý franšízový podnik Rodinného pivovaru Bernard. Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. „Je to franšíza, která nabízí originalitu. Vždy poznáte, že jste v Bernardu, ale jinak vypadá naše hospoda v moderním objektu a jinak v prvorepublikové vile. V žádném z našich podniků nejsou stejné jídelní lístky, nediktujeme centrálně, co vařit a od koho nakupovat suroviny. Třeba náš bar v Olomouci odebírá maso na gril od řezníka v ulici. To je v „tvrdých“ franšízách nemyslitelné,“ dodává Zdeněk Šípek.

Aktuálně jsou otevřeny dva Bernard Bary orientované především na nápoje a osm Bernard Pubů s kuchyní, z toho jeden je na Slovensku. Další informace najdete na www.bernardpub.cz

Dlouhodobé uzavření pivnic v důsledku koronavirové krize a s tím spojené nižší prodeje piv se promítly do hospodářských výsledků Plzeňského Prazdroje za loňský rok.

Prazdroj loni prodal v tuzemsku o 111 milionů piv méně než v roce 2019, to znamená meziroční pokles objemu o 8 procent. „Ani větší zájem o pivo v lahvích a plechovkách v Česku, ani udržení zahraničních prodejů na úrovni roku 2019 nedokázaly vykompenzovat ztráty, které nám způsobilo tuzemské omezení provozu restaurací a hospod. V předcovidové době tvořilo čepované pivo 40 % našich prodejů a loni nám tento segment klesl téměř o třetinu,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Ve finančních výsledcích firmy se to promítlo poklesem čistého zisku za rok 2020 meziročně o 20 procent na 3,8 miliardy korun. Tržby se snížily o více než miliardu korun na necelých 16 miliard korun. I přesto Prazdroj ale i nadále patří do skupiny dvaceti největších tuzemských plátců daní, když do státní pokladny za loňský rok odevzdal příspěvek ve výši 5 miliard korun. Firma také loni zvýšila své kapitálové investice, a to o 13 procent.

„I přes nepříznivý rok jsme nepřestali investovat do rozvoje pivovarů, do nových technologií i do našich zaměstnanců. Naším dlouhodobým cílem je snižovat dopad naší činnosti na životní prostředí, aby naše podnikání bylo udržitelné a naše produkty si mohli vychutnat i další generace. Příkladem je naše obalová strategie, loni jsme přestali stáčet Gambrinus a Radegast do PET lahví, přičemž v budoucnu chceme tento typ obalu opustit zcela. Zaměřujeme se na podíl recyklátu v plechovkách a připravujeme se na využívání obnovitelných zdrojů energie. Vedle ekologie naše investice loni směřovaly také do rozšiřování výroby, což je nejlepším důkazem našeho dlouhodobého zaměření na růst,“ uvádí Dragos Constantinescu.

Prazdroj v průběhu celého roku také intenzivně podporoval těžce zasažený sektor hospod a restaurací, do něhož dal loni zhruba půl miliardy korun. Další investice do vybavení výčepů, zahrádek i školení personálu pokračují i letos. „Teď se nejvíce zaměřujeme na pomoc s obnovou a rozvojem podnikání hospod a restaurací. Snažíme se, aby hospody využily co nejlépe hlavní letní sezonu, podobně jako loni po prvním lockdownu, kdy jsme v létě zaváželi rekordní množství podniků v naší historii vůbec. Bylo to díky naší systematické podpoře pohostinství i včasné přípravě zahrádek. V tom pokračujeme i letos, tak uvidíme, jestli se nám podaří rekord zopakovat. Hlavním ale pro nás je, aby se v restauracích lidé cítili dobře a bezpečně a aby se do nich vraceli. Hospoda je tradiční součástí české společnosti. Jsme v tom unikátní i celosvětově a snažíme se tento fenomén podporovat a posouvat stále na lepší a lepší úroveň,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Na vývoz míří 30 procent produkce Heroldu, dříve to byla i polovina. Pivovar vyváží například do Ruska a Švédska, nejnovější odbytiště má v Maďarsku a Dánsku.

Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku loni klesl výstav zhruba o 35 procent na 4000 hektolitrů. Za poklesem výroby byly podobně jako u jiných pivovarů koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v Česku, ale i v zahraničí. Pivovar s 16 zaměstnanci přesto nemusel nikoho propustit a v době pandemie mu pomohl zvýšený zájem zákazníků z okolí, řekl ČTK obchodní ředitel Tomáš Kopřiva.

"Podrželi nás místní, kteří si o to víc začali brát pivo na bráně. Kupují lahvové pivo nebo i sudové a čepují si ho doma," uvedl Kopřiva. Zájem byl během pandemie také o nefiltrované pivo v PET lahvích, který nepominul ani po nedávném otevření zahrádek a restaurací.

Loňské hospodaření skončilo kvůli koronaviru ve ztrátě a Kopřiva předpokládá, že letošek přinese zlepšení. "Kdyby nebyl covid, tak bychom víc investovali do výroby, ale když nikdo nevěděl, jak dlouho to bude trvat a co se bude dít, tak jsou ta rozhodnutí těžká," podotkl. Pivovar by potřeboval novou plynovou kotelnu, aby nemusel topit uhlím, a investovat do strojů, především na stáčení lahví.

Na vývoz míří 30 procent produkce Heroldu, dříve to byla i polovina. Podíl podle Kopřivy klesl kvůli velké konkurenci. Pivovar vyváží například do Ruska a Švédska, nejnovější odbytiště má v Maďarsku a Dánsku. Zájemci ze zahraničí se většinou ozývají sami. Výhodou je, že pivovar vaří pasterovaná piva, která mají delší trvanlivost.

Od roku 2008 vlastní březnický pivovar pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Předtím ho provozovala firma Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Kvůli špatné ekonomické situaci ho ale prodala.

V minulosti se v pivovaru vystřídala řada nájemců. Zájem o jeho koupi kdysi projevil i bývalý majitel Bohemia Art a Poldi Ocel Vladimír Stehlík. Pivovar v minulosti produkoval ročně kolem 30.000 hektolitrů piva, obchodní podmínky už ale takový výstav neumožňují.

Na Moravě vznikne silná pivovarnická společnost. Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od října spojí do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Spojení má zvýšit konkurenceschopnost všech tří značek, posílit jejich postavení na trhu a ušetřit. Značky Holba, Litovel a Zubr zůstanou zachovány.

Pivovary Holba, Litovel a Zubr doposud spolupracovaly v rámci skupiny středomoravských pivovarů PMS Přerov a.s. Roční objem výstavu piva této skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tisíc hektolitrů, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj prodal loni v době pandemie koronaviru v ČR i v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů svých piv.

Obchodní ředitel skupiny PMS Přerov a.s. Tomáš Konečný uvedl, že pivovary z této skupiny se neustále snaží zlepšovat a zvětšovat svůj obchodní potenciál a transparentnost pro partnery.

"I proto dochází ke spojení pivovarů Holba, Litovel a Zubr do jedné akciové společnosti. Tato transformace formou sloučení byla již dlouhodobě plánovaná a je logickou reakcí na změny a trendy na potravinářském a nápojářském trhu v posledních letech," uvedl Konečný.

Tento krok podle něj nic nemění na filozofii řemeslných pivovarů vařit a dodávat poctivé pivo nejvyšší kvality.

"Pivo budou samozřejmě i nadále vařit sládci a jejich zkušení kolegové v Hanušovicích, Litovli a v Přerově a všechny tři pivovary budou i poté plnohodnotně působit každý pod svou vlastní značkou. Našich zákazníků a spotřebitelů se tato změna v praxi vůbec nijak nedotkne," ubezpečil Konečný.