Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar Černá Hora sází na nové složení limonád. Cena má zůstat stejná

Publikováno:před rokemZdroj:Blaněnský deníkAutor:Gabriela ChlupováČerná Hora

Malináda, Citronáda a Koala. To jsou nové limonády Pivovaru Černá Hora. Nahrazují jejich chuťově podobné předchůdce. „Díky nové receptuře získaly limonády výraznější a lepší chuť, takže ty, co jsou v prodeji teď, plánujeme časem zrušit," vysvětlila Lucie Tučková z pivovaru.

Nové limonády s přídavkem chmele se brzy objeví v nápojovém lístku hospod a bufetů. „Těším se na ně. Podle obrázků vypadají lákavě, ale zatím jsem je neochutnal. U nás je totiž začneme točit, až spotřebujeme zásoby, které máme ve skladu," uvedl odpovědný vedoucí dvou blanenských pivnic na sídlištích Sever a Písečná Marek Studnař. Ten počítá s tím, že novinky začnou čepovat příští týden.

Kromě nové etikety pivovar na původním balení nic neměnil. „Limonádu stáčíme do osvědčených třiceti- a padesátilitrových vratných sudů, do půllitrových a jedenapůllitrových PET lahví a samozřejmě nechybí tradiční třetinka ve skle," upozornila Tučková. Stejná má zůstat i cena. „Zatím s ní nechceme hýbat. Všechno, alespoň pro začátek, zůstane tak, jak jsou naši zákazníci zvyklí," ujistil Studnař.

Kromě nových příchutí limonád plánuje pivovar pro letošní rok ještě další novinku. V květnu vydá kuchařku, podle které si bude každý moct namíchat vlastní příchuť radlera, tedy limonády s pivem. „V manuálu budou popsané různé kombinace černohorských limonád a piva spolu s návody, jak dosáhnout vybrané chuti," upřesnila Tučková. Díky manuálu by tak osobitý radler měli zvládnout natočit v každé černohorské hospodě.

Podnikavci chtějí vařit pivo s bakteriemi z vagíny české modelky!

Publikováno:před rokemZdroj:Odhaleno.cz

Na webu pro hromadné financování dobrých nápadů se objevil projekt skupiny, která vystupuje pod označením The Order of Yoni neboli Řád jóni. Tak se přitom v sanskrtu označuje ženský genitál. Autoři projektu slibují, že do tří měsíců uvaří a nalahvují exkluzivní pivní mok. Bude vyroben kvašením bakteriemi získanými z vagíny české modelky Alexandry Brendlové. Tedy pokud se najde dost mecenášů, kteří projektu poskytnout 150 tisíc eur.

Pivo dostane název Bottled Instinct a slibuje esenci ženskosti, typickou pivní chuť i nádech šampaňského. Vaginální mléčná kultura od Brendlové přitom podléhá přísnému hygienickému ošetření a selekci v certifikované laboratoři. Vybraná kultura pak tvoří pivo, které vzniká také z pramenité vody, sladu, chmele a dřevěných hoblin.

„Představte si ženu svých snů, váš objekt touhy. Její šarm, její smyslnost, její vášeň. Zkuste její chuť, nasajte její vůni, poslechněte si její hlas. Představte si, jak vás vášnivě masíruje a šeptá vám do ucha, co chcete slyšet. Teď uvolněte svou fantazii a představte si, že mávnutím kouzelné hůlky to můžete vše uzavřít do lahve piva,“ píší autoři projektu na webu Indie Go Go.

Kromě Brendlové se do výrobního procesu můžou zapojit další modelky a krásky, které se můžou registrovat na webu Orderyoni.com.

Zatím do projektu investovalo za sedm dní několik odvážlivců pouhých 234 eur. Do 150 tisíc je tedy ještě daleko. Kdo ale investuje deset tisíc eur najednou, může si nechat uvařit pivo s bakteriemi z vagíny své přítelkyně. Za 270 tisíc korun? No neberte to!

Táborský pivovar v proudu času. Zítra komentovaná prohlídka výstavy

Publikováno:před rokemZdroj:Tábor dnes

Komentovaná prohlídka výstavy husitského muzea „Táborský pivovar v proudu času“ je pro zájemce připravena ve Staré radnici na Žižkově náměstí na zítřek, čtvrtek 7. dubna od 17 hodin. Ponořte se do výroby piva v Táboře v proudu času s kurátorkami Lenkou a Jitkou Vandrovcovými. Vstupné 20 a 10 Kč.

Výstava připomíná jeden z nejvýznamnějších průmyslových podniků v Táboře, který byl uzavřen 35 lety. Návštěvníci se seznámí s téměř 600 letou historií vaření piva ve mestě.

Dozvím se, kdy se začalo vařit první pivo a z čeho se vyrábělo. Vydám se na cestu historií pivovarnictví, seznámím se s dějinami táborských pivovarských podniků, podrobně prozkoumám mapu pivovarů a pravovárečných domů, zjistím, kdo byl patronem pivovarníků, nahlédnu do dílny bednářského řemesla a pochopím jeho souvislost s pivovarnictvím. Dozvím se také, komu se říkalo lízníci a jak se pojmenovávaly pivovarské sudy. Seznámím se s pivovarskými profesemi a budete je umět pojmenovat. Dozvíte se například, kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci, či jak se na pivu podepsala průmyslová revoluce. Podrobná mapa vás pak provede po všech táborských pravovárečných domech a pivovarech.

Plzeňský Prazdroj investoval 90 milionů do rozšíření skladovacích prostor.

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Zástupce skupiny SABMiller Europe Ken Hitchcock společně s představiteli Plzeňského Prazdroje symbolicky přestřihli pásku při slavnostním otevření rozšířeného skladu pivovaru v Plzni. Výstavba nových skladovacích kapacit o rozloze 6300 m2 trvala osm měsíců a investice dosáhla 90 milionů korun.

Rostoucí zájem o značky Plzeňského Prazdroje na domácím i zahraničním trhu, nárůst výrobků a nových balení zejména pro maloobchod a zrychlení dodávky zákazníkům, to jsou důvody, proč Plzeňský Prazdroj investoval 90 milionů korun do rozšíření skladovacích prostor v plzeňském pivovaru. Po osmi měsících výstavby včera sklad slavnostně otevřeli zástupci SABMiller Europe a Plzeňského Prazdroje. Symbolického přestřižení pásky
se zúčastnili Ken Hitchcock, ředitel výroby pro evropský region, zástupce společnosti SWIETELSKY, která výstavbu zajišťovala, Diarmaid De Burca, technický ředitel Plzeňského Prazdroje a Stanislav Hamara, manažer závodu Plzeň.

Rekonstrukce a dostavba probíhala za plného provozu stáčírny. „Všechny stavební práce byly pečlivě koordinovány a propojovány v plánovaných odstávkách výrobní linky, nezřídka i během víkendů. Přesto se nám podařilo vše dokončit dva týdny před plánovaným termínem,“ uvedl Ing. Martin Hašek, ředitel oblasti Plzeň Sever odštěpného závodu Pozemní stavby ZÁPAD SWIETELSKY stavební.

Rekonstrukcí vznikly nové skladovací prostory pro hotové výrobky o rozloze 6300 metrů čtverečních a nové nakládací brány pro urychlení nakládky. Vytvořením nových nakládacích míst a změnou logistických procesů se zvyšuje propustnost kamionů pivovarem a eliminuje se skladování v externích skladech, což přináší velké finanční úspory. Současně má pivovar zboží plně pod kontrolou z hlediska kvality při manipulaci a skladování.

„Objem skladovaných výrobků díky novým prostorům vzrostl o téměř 8 tisíc palet, což představuje 220 plně naložených dlouhých kamiónů. Celková plocha skladovacích prostor se tak zvýšila na 37 000 palet ve všech skladech v areálu závodu. Manipulaci s výrobky nyní ve skladu zajišťuje celkem 37 plynových či elektrických manipulačních vozíků,“ upřesňuje Stanislav Hamara, manažer závodu Plzeň.

V roce 2006 Prazdroj investicí cca 1 mld. Kč vybudoval novou centrální stáčírnu a první část nových skladů. Před 8 lety se realizovala první etapa přístavby nové části skladu. Letos v květnu Prazdroj dokončí ještě zadní nakládku v původní části skladu.

Do budoucna plánuje Plzeňský Prazdroj novou plechovkovou linku včetně linky pro nové typy plechovkového balení (Slim, Sleek, Big) a sklad prázdných plechovek. Důvodem je rostoucí poptávka po plechovkovém balení piv.

Byznysmen vymýšlí mobilní pivovar, aby si pivo uvařil třeba na pláži

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav PaclíkHorácký pivovar

Byznysmen Miloš Vostrý si plní sen. Zřídil minipivovar a učí se v něm vařit pivo. Tento týden ho poprvé představí. Ponese název, který vznikl, když Vostrý procházel kolem jihlavského zimního stadionu. Podnikatel zároveň chystá mobilní verzi pivovaru, aby mohl pivo vařit třeba na pláži.

Dříve Miloš Vostrý pracoval dlouhá léta pro Plzeňský Prazdroj a jihlavský pivovar, kde byl obchodním šéfem.

Velké „giganty“, to už je ale minulost, nyní pětapadesátiletý manažer s přáteli spouští nový minipivovar v Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska. Název má stejný jako jihlavský zimní stadion - Horácký pivovar. A stáčet tam budou pivo značky Horác.

Jak ten nápad vznikl?
Seděli jsme s kamarády na pivu a říkali si, že společně máme několik desítek provozoven, kde se točí pivo, tak proč bychom v nich nemohli - mimo jiné - prodávat své vlastní. Ta debata se rozvinula, sedli jsme pak za týden zcela vážně a rozhodli se, že do toho půjdeme.

Kdy to bylo?
Je to v podstatě rok zpátky. Pak nastala docela dlouhá doba příprav: administrativních, technologických i marketingových. Řešili jsme také ochranné známky.

A co ten název Horác? Ani nevím, jestli se někdy v historii takové pivo na Vysočině čepovalo...
S tím názvem to bylo takové zajímavé. Přicházeli jsme na desítky s odpuštěním ptákovin, které se nám napřed zdály a pak nezdály. A mohu říct, že pak jednou jdu kolem „zimáku“ v Jihlavě a naproti mně šli takoví dva dědečkové, pamětníci slavných dob hokejové Dukly, a povídají si: Člověče, to by někdo mohl dát podnět, aby se ten „zimák“ jmenoval Zimní stadion Jaroslava Holíka na jeho památku. Bylo to zrovna v době, kdy Jarda Holíků zemřel a měl na stadionu vytvořený pamětní pietní koutek se svíčkami a artefakty. A já jsem si řekl: Žes na to nepřišel! Horácký zimní stadion...

A co bylo dál?
Hned jsem poslal esemesku všem kolegům, co by řekli tomu, kdyby se pivovar jmenoval Horácký. A oni na to spontánně během asi půlhodiny: Jo, to je ono! Tak jsem se spojil s jedním „kámošem“, který je profík v průmyslových právech, aby mi zjistil, zda někdo nemá registrované Horácké pivo, Horácký ležák, Horácký pivovar, Horác. Nikdo nikde, tak jsme během týdne požádali o registraci a takto to vzniklo. Vidíte, dvacet let jezdím kolem Horáckého zimního stadionu, chodím tam na hokej a ten Horác nás předtím nenapadl. Nikoho!

Název Horác k tomuto kraji přiléhá. Díval jsem se na logo a zdá se mi, že je podobné tomu, jaké má jihlavské pivo Ježek...
Přestože jsem tam léta letoucí pracoval, ten font Horáce je náhodný. Tvořili jsme ho s reklamní agenturou a je to opravdu čirá náhoda. Nemá to určitě nic společného s tím „brandem“ Ježka.

A není to tak, že když jste přišel na post obchodního ředitele do jihlavského pivovaru, tak ten font tam také začínal a teď je to podobné?
Faktem je, že tento font se v Jihlavě vyvinul v době, kdy jsem tam začínal. Během asi půl roku jsme staré logotypy předělávali... Možná jsem tím ovlivněn. Nevím, jestli je to přímo švabach, ale ten font je takový historický. Prostě to tak je, teď už to měnit nebudeme. Dali jsme tam také slogan: Horác - pivo Vysočiny.

Pracoval jste ve velkých pivovarech, nyní v minipivovaru. Jaké jsou mezi těmi pracemi rozdíly a není to třeba ústup ze slávy, v kariéře?
Myslím, že v mých letech je ta nová práce pro radost. Je to takové další „dítě“ - pro mě to tak je. Ve velkých pivovarech v Plzni a Jihlavě jsem pracoval zhruba dvacet let, deset let v tom největším a osm let ve velkém regionálním, a nikdy jsem nevařil pivo. Vždy jsem dělal něco úplně jiného a strašně toužím po tom, abych se přiučil a někdy to pivo také uvařil. Ústup v kariéře tedy vůbec ne, spíš je to pro mě taková výzva.

A jdete asi i s trendem boomu minipivovarů.
Před nějakými osmi lety se hovořilo o tom, že strop v České republice je nějakých 150 malých pivovarů, dneska jich funguje čtyři sta. Pochopitelně, velká piva jsou velká piva a mají ve všem obrovský náskok, ale ten trend malopivovarů tady je. Ti „kutilové“, když to řeknu lidově, místo na trhu také mají a já chci věřit tomu, že hosté v našich hospodách nové pivo zvolí jako jednu z alternativ a rádi si to „pivko“ dají.

Jak jste se vy vlastně k pivovarnictví dostal? Tím, že pocházíte z Plzně?
Jsem rodák z Plzně, ale k pivu jsem se dostal strašnou náhodou. Svého času jsem byl rok těžce nemocný a dověděl jsem se, že Prazdroj dělá konkurz na regionálního manažera pro Vysočinu. Tak jsem na něj odjel a oni mi za tři neděle oznámili, že jsem byl vybrán. Předtím jsem s pivovarnictvím vůbec neměl nic společného. Nicméně nějaké geny ve mně asi budou. Čtvrtá pátá generace jak ze strany mé mámy, tak i ze strany táty byli hostinští na Plzeňsku. Tak to ve mně asi někde dřímalo, až se to probudilo. A nakonec i všechny tři mé děti absolvovaly či absolvují „hotelovku“. Takže to asi budou nějak dědit dál, ty geny.

A odkud je sládek Jan Holan?
S Honzou jsme spolu dělali v jihlavském pivovaru sedm let a povídali jsme si, jestli by do toho s námi šel, začít úplně od nuly. On nedělal ve výrobě, ale technický servis. Během půlhodiny mi řekl: Hele, to ani nebudu rozmýšlet. Začal studovat teorii výroby piva a pochopitelně se přiučil od našich kamarádů praktiků a výsledek je, že to pivo tady zraje.

Jak velký je pivovar v Chlumu?
Ročně je schopen vyrobit kolem deseti tisíc hektolitrů piva a věříme, že jsme schopní toto množství i prodat. Pochopitelně z větší části v našich provozovnách, máme ale i poptávky od známých a kamarádů, kteří provozují restaurace. Cílíme pouze na Vysočinu, hlavní odběratelská místa budou na Jihlavsku a Třebíčsku.

Budete dělat převážně sudové, nebo lahvové pivo?
Více než 95 procent piva bude v sudu a ten malý zbyteček předpokládáme, že budeme stáčet do PET lahví - zejména pro segment „speciálek“ a e-shop.

Od pana sládka jsem slyšel, že půjde hlavně o dvanáctku.
Ano, budeme ji mít světlou, polotmavou, ve variantě filtrované i nefiltrované. Během pozdního jara nebo na začátku léta zamýšlíme výrobu rozšířit o světlou desítku. A dvakrát do roka, před svátky, se chceme pustit taktéž do nějakých silnějších speciálů. S tím nám asi pomůže jeden náš kamarád, který je v tomto směru „kován“, má spoustu nápadů a rád by využil naši technologii, aby je zrealizoval.

Jak je finančně náročné v dnešní době zřídit minipivovar s výstavem okolo těch deseti tisíc hektolitrů ročně?
Pohybuje se to v řádu milionů korun.

Kolik tu bude zaměstnanců?
Zatím jsme si sami zaměstnanci. (směje se) Předpokládám, že bychom do sezony měli angažovat řádově čtyři zaměstnance na distribuci a do výroby.

Kdy s novým pivem půjdete poprvé na veřejnost?
V sobotu 9. dubna uvedeme Horáce na trh v Jihlavě. V obchodním centru na Březinkách od 15 do 22 hodin uděláme takovou charitativní akci, na které budou hrát čtyři kapely, starý dobrý big beat. Vstupné bude dobrovolné, výtěžek věnujeme škole pro zdravotně postižené děti, která na tomto sídlišti funguje.

A co ještě chystáte?
Například mobilní minipivovar. Ten nápad vznikl na dovolené v Kambodži. Pili jsme tam tak pivo a oni v hospodách neměli čepované. Jedině nějaký Ital ho čepoval, jinak bylo vše v lahvi. Sedíme tam tak u moře, čumíme do blba a já říkám: Co takhle zkusit vařit to pivo tady na pláži a rovnou ho čepovat. Máme téměř připravený první vzorový mobilní kontejnerový pivovar. S malou varnou, spilkou a třemi tanky. To se bude dát převézt kamkoli, i lodí.

Češi fandí minipivovarům: Podle našich čtenářů je nejlepší Zámecký pivovar Chyše

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Eliška DokulilováChyše

● Pivo a Češi patří neodmyslitelně k sobě.
● Ve světě jsou známé především velké značky, v tuzemsku ale roste obliba lokálních pivovarů.
● Zeptali jsme se našich čtenářů, který je jejich nejoblíbenější.

V anketě na našich sociálních sítích jsme se před časem zeptali čtenářů, jak si podle nich stojí v Česku malé pivovary. Zajímalo nás, jestli mají pivo z minipivovarů rádi a který je jejich nejoblíbenější. Z výsledků ankety vyplynulo, že více než 90 procent respondentů dává specialitám z malých pivovarů přednost před klasikami z velkopivovarů. Nejlepší pivo se podle nich vaří v Zámeckém pivovaru Chyše na Karlovarsku.

A rozhodně se není čemu divit, zámecký pivovar si na kvalitě zakládá, v jeho sklepeních se ročně vyrobí maximálně 1200 hektolitrů piva. Vychutnat si ho můžete přímo v jeho historické budově, v pražské restauraci Meet & Greet a ve vybraných podnicích v Hostivici u Prahy, v Karlových Varech nebo Ústí nad Labem.

Kromě tradiční světlé jedenáctky, polotmavé a tmavé dvanáctky v něm připravují i unikátní speciály. Mezi nejoblíbenější patří Vánoční pivo či Velikonoční světlá čtrnáctka s medovou příchutí: "Speciály připravujeme téměř každý měsíc, za rok jich v pivovaru uvaříme alespoň deset. Od typických piv plzeňského typu přes americká svrchně kvašená piva po letní svěží pšeničná," láká gurmány majitel pivovaru Vladimír Lažanský.

Třeba v současnosti se mohou milovníci piva těšit v Chyši na červený čtrnáctistupňový speciál z vídeňských a bavorských sladů. "Jinak samozřejmě vaříme jedině z českého chmele," pokračuje Lažanský.

Podle něj má obliba minipivovarů své jasné opodstatnění. Nefiltrované a nepasterizované pivo má totiž mnohem plnější a specifičtější chuť než to, které se s vidinou delší trvanlivosti stáčí ve velkých pivovarech. S tím souhlasí i čtenář Jan Honzík, který pro zámecký pivovar na Karlovarsku hlasoval: "Mají zde piva s duší. Piva plná a sametově hořká."

Celkově nejoblíbenějším speciálem napříč pivovary je mezi čtenáři India Pale Ale neboli IPA. Svrchně kvašené pivo vařené ze světlého sladu sušeného se začalo poprvé vařit v 19. století v Anglii a bylo určené na vývoz do Indie. Své příznivce si pivo s velice silnou chutí i vůní očividně našlo i mezi gurmány ve střední Evropě.

Minipivovarů je v Česku v současnosti něco kolem 360, ještě před deseti lety to byla sotva třetina. Podle Lažanského je to přitom pouhé jedno procento z celkové produkce zlatavého moku v Česku. I Chyše byla jedním z prvních minipivovarů u nás, letos tak oslaví první dekádu své existence. Své oblíbence mají čtenáři ale i jinde po republice.

Na pivu jsem odkojená, říká výčepní roku

Publikováno:před rokemZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Martin Tröster

Když si jako malá užívala prázdniny 
u prarodičů a děda si po dobrém obědě nalil skleničku piva, trochu zlatavého moku do štamprlete „cmrdnul" i jí.

Možná i tahle zkušenost pomohla pětadvacetileté Petře Kolářové k zisku titulu výčepní roku Jihočeského kraje. Úspěch v regionálním kole tradičního klání hostinských jí navíc umožnil soutěžit v republikovém finále, kde v konkurenci 18 mužů a šesti dalších žen vybojovala minulý měsíc druhé místo. Stala se tak vicemistryní republiky v čepování piva pro rok 2016.

„Pivo miluju," přiznává sympatická slečna, která zlatavý mok čepuje hostům českobudějovických restaurantů Čéčovka a Modrý dveře. 
„I když bych to asi neměla říkat, na pivu jsem díky dědovi v podstatě odkojená," doplňuje s téměř provinilým výrazem.

Když jde Petra někam s přáteli, z nápojového lístku si dlouho nevybírá. „Pivo u mě určitě vítězí. Zrovna minulý týden jsem byla posedět s kamarády a za večer jsem zvládla čtyři plzně," usmívá se.

Odvahu přihlásit se do soutěže Petře Kolářové dodal loňský úspěch její kolegyně ze zmíněných českobudějovických restaurací Marie Černé, jež celostátní kolo soutěže 
o výčepní roku vyhrála.

„Chtěla jsem to také zkusit
a náhodou to vyšlo. Ambici zvítězit jsem ani neměla. Při pohledu na některé kolegy hostinské, kteří se soutěže účastnili už opakovaně, jsem jim paradoxně začala přát úspěch," vrací se Petra 
k březnové soutěži, která se uskutečnila v Plzni.

Boj to nebyl jednoduchý. Účastníci museli nejprve zvládnout test, v němž odpovídali na otázky týkající se historie pivovarnictví, postupu čepování piva nebo péče, kterou by zlatavému moku měli věnovat hostinští.

Pak přišla na řadu praktická část, ve které si Petra společně s dalšími soutěžícími musela poradit s natočením piva „na hladinku", tedy takzvaně na jeden zátah, ale i nadvakrát, kdy se nechá pivo ve sklenici hodně rozpěnit, pak chvíli odstát a následně je třeba ho dočepovat.

„Čepovali jsme i šnyt, což je v podstatě degustační sklenice, kterou by měl hospodský vypít poté, co narazí nový sud. Aby zjistil kvalitu piva," vysvětluje Petra Kolářová.

Žádnou speciální přípravu na soutěž nepodstoupila. „Účastním se jen pravidelných školení, které u nás v restauraci zajišťuje sládek pivovaru," vyzdvihuje Budějčanda, jež ke gastronomii či pohostinství nijak „nepřičichla" ani v rámci školy.

Vystudovala totiž bakalářský obor obchodní ruština, poté se začala vzdělávat ještě 
v oboru logistika dopravy 
a přepravy.

Petra ocenila podporu, kterou jí rodina i přátelé před soutěží i během klání věnovali. „Rodina to se mnou hodně prožívala, určitě má na mém úspěchu nemalý podíl. Stejně jako partner," posílá Petra svým blízkým slova díků.

U výčepu pracuje brigádně
a ani skvělé umístění v celostátní soutěži hostinských ji nepřimělo k tomu, aby o práci v restauraci uvažovala jako
o svém budoucím úvazku. „Celý profesní život v hospodě určitě nestrávím. V budoucnu se chci věnovat oborům, které jsem vystudovala a stále studuji," předpovídá.

Lásku k pivu Petra sdílí se svým přítelem. „Ale v počtu vypitých půllitrů ho trumfnu," dodává se smíchem.

Pivo za 2700 korun. Na severu Francie ožívají minipivovary

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Podává se v pohárech na šampaňské, ochutnává se v nejlepších restauracích a může stát i více než sto eur (2700 korun). Na severu Francie pivo ztratilo pověst patoků a naopak získalo všechny atributy "vína severu".

V restauraci oceněné michelinskou hvězdičkou Laiterie na elegantním předměstí Lille její šéf Nicolas Gautier zdůrazňuje renesanci piva: "S mladou generací šéfkuchařů hledáme a objevujeme, spojujeme pokrmy s pivem, ať už jde o předkrmy, hlavní jídla či dezerty. Podáváme ho ve speciálních sklenicích a vytváříme jídlo v závislosti na servírovaném pivu, podobně jako je tomu s vínem," říká.

Obroda piva souvisí s obrodou minipivovarů. "Téměř každý měsíc vzniká jeden minipivovar a v posledních dvou letech se dynamika jejich rozvoje rozšířila: dnes jich máme asi 60," upozorňuje generální tajemník syndikátu sládků na severu Francie Gérard Sonnet.

Francouzský sever byl vždy oblastí, kde se pěstoval chmel. Koncem 19. století se z celkových 2800 pivovarů ve Francii více než 1500 nacházelo právě na severu. Říkalo se, že pivovar tam má každá farnost a každý statek.

Obě světové války však vedly k jejich úpadku. Vojáci zabavovali měď, kterou pivovary používaly. Na tomto stavu se podepisovala i koncentrace průmyslové výroby. V roce 1950 zbývalo už jen 137 pivovarů a v polovině 80. let jich bylo asi 20. Změna ale nastala s tím, jak se lidé začali více zajímat o to, co jedí, a vyhledávat místní a méně standardní produkty, uvádí Sonnet.

"Z historického hlediska to byli Američané, kdo s doma vařeným pivem začali, zvláště v Kalifornii v 90. letech," vysvětluje Amaury D'Herbigny, který otevřel minipivovar ve staré části Lille s průčelími ze 17. století. Spolu s Francií a Spojenými státy jsou na předním místě na trhu speciálních piv Skotsko a Dánsko.

"Vracejí se piva, která existovala v minulosti, zvláště klášterní, anglické silné černé pivo stout nebo piva s ovocnou příchutí, či poněkud novější, jako jsou piva kvašená v sudu," dodává Sonnet.

Na terase baru pod lillskou katedrálou expert na pivo François Devos doslova přilepí ucho k okraji sklenky, aby slyšel perlivost černého piva a zachytil vůni směsice vody, obilnin, kvasnic a chmele. "Cítím červené ovoce, chuť je trochu po dřevu, dubových hoblinách. Lehce tříslová chuť, mohutný dojem plnosti," říká. "Dnes je to malý obřad, sládci pečují rovněž o sklo. Pivo se podává ve sklenicích a jeho druh se volí podle podávaného pokrmu," citovala jej agentura AFP.

Ceny za některé druhy piva dosahují astronomických částek. Například jedno skotské pivo, které se prodává v restauraci Beerstro v Lille, stojí 120 eur (3240 Kč) a je dvaatřicetistupňové.

"Ve světě vládne taková malá konkurence v tom, kdo vyrobí nejsilnější, nejhořčí a nejaromatičtější pivo. Objevují se tak i výstřelky, ale ty jsou jen okrajovým jevem," zdůrazňuje Devos.

Prazdroj má pivo i na internetu. Ke Kozlovně se přidává i Radegastovna

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing&Media

Dlouhodobý strategický projekt konceptových hospod Plzeňský Prazdroj úspěšně prezentuje i na internetu. V srpnu 2015 plzeňští spustili webové stránky Kozlovna.cz pro značku Velkopopovický kozel a teď se k nim přidávají další.

Radegastovna.cz se opírá především o silnou pozici piva Radegast v kraji pod Radhoštěm, ale nejen tam. Originál-1869.cz pro změnu propaguje značkové hospody Gambrinus. Ve všech třech případech webových stránek svých konceptových hospod Plzeňský Prazdroj spolupracuje s agenturou Elite Solutions.

"Je to pro nás důležitý způsob prezentace. Chceme našim zákazníkům nabídnout perfektní pivo, bezvadně čepované i servírované, v příjemném prostředí a ideálně i k chutnému jídlu. Jedině tak můžeme zaručit, že si naši zákazníci vychutnají pivo tak, jak to má být," říká Jakub Zaoral, Concept Pub Supervisor Plzeňského Prazdroje.

K narozeninám pivovaru Zubr zahraje kapela Desmod

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyZubr

Pivovarskou sezónu v Přerově již tradičně zahájí narozeninová oslava pivovaru Zubr, která se uskuteční v pátek 22. dubna 2016 od 15 hodin v areálu přerovského pivovaru.

Návštěvníci akce, na kterou je vstup zdarma, se mohou těšit na kapelu Desmod, autogramiádu hokejistů HC ZUBR Přerov i zábavné soutěže.

„Dubnové pivovarské slavnosti u příležitosti výročí položení základního kamene pivovaru se staly již tradiční akcí, na kterou se v pivovaru vždy velmi těšíme a doufáme, že stejně to vnímají i všichni návštěvníci. Opět jsme přichystali bohatý a zábavný program i skvělou hudební produkci,“ zve na narozeninovou oslavu Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Veškerá piva budou k dostání za jednotnou cenu 20 Kč, navíc pro prvních 144 návštěvníků bude přichystáno pivo zdarma. Dubnové 144. narozeniny budou také v letošním roce jednou z posledních příležitostí, kdy bude možné ochutnat novinku Zubr Jarní ležák.

Areál se návštěvníkům otevře v 15 hodin. Na hudební scéně se vystřídají Pavel Novák & Black Rose, Cookies, Penzistor, Stará Dobrá Ruční Práce a program zakončí populární slovenská kapela Desmod, která si získala přízeň fanoušků již na loňském ročníku Zubrfestu. Chybět nebudou ani hokejisté HC ZUBR Přerov. Fanzóna, ve které proběhne autogramiáda, přivítá hokejové fanoušky od 16 hodin.

Na narozeninových oslavách bude také oficiálně představen fanklub pivovaru Zubr, který nově zahajuje svoji činnost. Fanoušci se do něho budou moci registrovat přímo na akci a následně po celý rok čerpat zajímavé výhody i soutěžit o hodnotné ceny.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand. Pivovar získal absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2016 (Zubr Premium); 1. místo v kategorii ležáků (Zubr Premium), 1. a 2. místo v kategorii výčepních piv (Zubr Gold; Zubr Classic) a 3. místo v kategorii tmavých piv (Zubr Classic tmavý). V soutěži České pivo 2015 zvítězil v kategorii světlé ležáky (Zubr Premium) a druhá místa ve svých kategoriích získala piva Zubr Grand, Zubr Classic a Zubr Classic tmavý.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135