Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od 1. října 2021 spojí do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Smyslem je zvýšení konkurenceschopnosti všech tří značek, posílení jejich postavení na trhu a optimalizace procesů především v oblasti logistiky a distribuce.

„Jedním z charakteristických rysů našich pivovarů je neustálá snaha zlepšovat a zvětšovat svůj obchodní potenciál a transparentnost pro naše partnery. I proto dochází ke spojení pivovarů Holba, Litovel a Zubr do jedné akciové společnosti. Tato transformace formou sloučení byla již dlouhodobě plánovaná a je logickou reakcí na změny a trendy na potravinářském a nápojářském trhu v posledních letech,“ uvedl k plánovaným změnám Tomáš Konečný, obchodní ředitel skupiny.

„Zůstáváme stále ryze českou tradiční pivovarnickou společností. Také se nic nemění ani na filosofii našich řemeslných pivovarů vařit a dodávat poctivé pivo nejvyšší kvality. Pivo budou samozřejmě i nadále vařit sládci a jejich zkušení kolegové v Hanušovicích, Litovli a v Přerově a všechny tři pivovary budou i poté plnohodnotně působit každý pod svou vlastní značkou. Našich zákazníků a spotřebitelů se tato změna v praxi vůbec nijak nedotkne,“ doplnil informace Tomáš Konečný.

Společnost si od této transformace slibuje zvýšení konkurenceschopnosti všech tří značek a posílení jejich postavení na trhu. A to zejména optimalizací distribuce piva a oběhu vratných obalů výrazným zjednodušením procesů řízení, energií, služeb, obalových materiálů a dalších vstupů, a to bez zásadních dopadů na zaměstnanost. Předpokládá se i dosažení větších úspor v dodavatelském řetězci. Samozřejmostí je i zvýšení transparentnosti pro zákazníky, dodavatele či veřejné instituce a také další prohlubování aktivit v oblasti společensky odpovědného podnikání.

Vítězem soutěže, kterou pro nejlepší výčepní každoročně pořádá Plzeňský Prazdroj, se stal Tomáš Krčmář z pražské restaurace Lokál Hamburk. Po roční pauze spojené s omezením provozu hospod a restaurací se tak s jejich otevřením vrací i soutěž Pilsner Urquell Master Bartender. O titulu nejlepšího výčepního za rok 2020 se v rámci odloženého finále rozhodovalo 16. a 17. června v plzeňském pivovaru. Výčepní legendou se stal Václav Bašta z restaurace U zlatého tygra a novým členem exkluzivního klubu Honorary Connoisseur fyzioterapeut profesor Pavel Kolář.

V dovednostech výčepního řemesla a znalostech historie a výroby plzeňského piva se utkalo 34 finalistů, kteří vzešli z 5 regionálních kol. Ta proběhla ještě v loňském roce, dvoudenní celonárodní finále bylo ale vzhledem k vládním opatřením možné uspořádat až nyní. Předchozí vítěz Simon Balonek tak kraloval o celý rok déle.

Uspět v soutěži, která se konala již po patnácté, není snadné. Tomáš Krčmář, který nakonec stanul na první příčce stupně vítězů, však dosáhl skvělého výsledu ve všech sledovaných disciplínách a konkurenci nechal daleko za sebou. Ukázal, že samotné umění načepovat dokonalé pivo na vítězství nestačí.

„Součástí finálové soutěže je také slepá degustace různých pivních značek. Vítěz zároveň musí prokázat své znalosti z oblasti výroby a historie piva a správné péče o něj. A skutečný profesionál by navíc měl umět pivo nejen bezchybně načepovat, ale také ho správně naservírovat a komunikovat se zákazníkem. Skvělé výkony všech výčepních naštěstí ukazují, že ani po delší pauze svoje řemeslo nezapomněli a že jsou připraveni zase naskočit zpátky,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty Václav Berka.

Druhé místo v soutěži obsadil Beno Jeřábek z restaurace Vyhlídka Karlštejn. Pomyslný bronz pak získal Bronislav Klus z brněnského hostince U Bláhovky. Patnáctý vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender obdržel již tradičně památeční trofej, možnost absolvovat cestu po evropských hospodách a restauracích čepujících tankové pivo Pilsner Urquell v doprovodu sládka Václava Berky, a především možnost uvařit si vlastní pivní várku ve zkušebním minipivovaru v Plzeňském Prazdroji. Tím největším oceněním je ale pro mistra výčepního prestiž, kterou vítězství v soutěži přinese jemu i „jeho“ restauraci. Titul Master Bartender je totiž pro hosty zárukou, že si v restauraci vychutnají plzeňský ležák v té nejvyšší kvalitě od opravdového mistra této profese.

Spolu se soutěží o nejlepšího výčepního proběhla také soutěž o Nejsympatičtějšího mistra výčepního. Vítězkou boje o přízeň čtenářů se stala Veronika Hošková z Rotunda Lounge Café v Hradci Králové. „Nedílnou součástí umění výčepního je i komunikace s hosty a charismatické vystupování. Mnoho lidí se do hospody kromě skvěle načepovaného piva vrací právě za svým oblíbeným výčepním. Často je to člověk, který je nám nablízku, aby nás vyslechl a podebatoval s námi, a štamgasti se s ním často dělí o své starosti i radosti,“ dodává Václav Berka.

V rámci slavnostního galavečera udělil Pilsner Urquell také dvě prestižní ocenění. Prvním z nich je Výčepní legenda, kterou letos získal Václav Bašta, který působí v pražské restauraci U Zlatého tygra. Cena je určena výčepním, kteří se své profesi věnují s vášní po celý svůj profesní život.

Druhým prestižním oceněním, které Plzeňský Prazdroj každoročně předává, je titul Honorary Connoisseur. Ten je určený významným osobnostem, které se dlouhodobě a nezávisle zasazují o šíření slávy plzeňského piva doma i ve světě. V letošním roce přibyl do tohoto exkluzivního „klubu“ profesor Pavel Kolář. „Z udělení titulu Honorary Connoisseur mám ohromnou radost, je to pro mě veliká čest. Coby člen správní rady Centra Paraple vím, kolik toho Pilsner Urquell dělá pro lidi s poškozením míchy. A jsem hrdý na to, že můžu být součástí těchto dvou světů, medicíny a pivovarnictví, kterými jsme se my Češi dokázali proslavit i v zahraničí,“ říká fyzioterapeut Pavel Kolář.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender se konala již popatnácté. Je určená všem výčepním, barmankám a barmanům, kteří dokonale ovládají svoje řemeslo, dělají ho s láskou a sdílí nadšení pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. Jejím hlavním cílem je rozvoj profese výčepních a posilování její prestiže, stejně jako zvyšování kvality čepovaného piva a úrovně pivní kultury v České republice.

Další rozsáhlý pozoruhodný projekt se rozjelv Českém Krumlově. Areál bývalého pivovaru Eggenberg se promění v zajímavé muzejní expozice a otevře se veřejnosti. V pivovaru tak vznikne návštěvnické centrum a ve třech dalších objektech expozice Život a sny lidí v podzámčí i expozice pivovarnictví.

Areál pivovaru se rozkládá v těsném sousedství areálu tří klášterů. Zatímco kláštery se městu podařilo zrekonstruovat v roce 2015, nevyužité historické budovy pivovaru žádnou parádu nedělaly. Jejich renovaci ale v prosinci zahájila společnost Centrum Český Krumlov, která na proměně budov od počátku spolupracuje s městem. A pochopitelně s památkáři, neboť renovované objekty jsou zapsané do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Hotovo má být do října 2022, a to splnit nebude nijak lehké, neboť stavebníky během prací čeká každou chvíli nějaký překvapivý objev, jako například gotické portály, renesanční strop, přízemní sál s klenbami, a pak nezbývá, než části plánované stavby přeprojektovat. S tím se musí vypořádat dodavatel stavby, společnost Metrostav, která tyto situace bere jako výzvu. „Děkuji investorovi, že měl odvahu se ujmout rekonstrukce stavby s takovou historickou minulostí a v závěru i poněkud pohnutou,“ uvedl Karel Volf, obchodní ředitel Metrostavu.

„Vysekal ji ze všech konkurzů a problematických vztahů, očistil ji a na stavbu získal dotaci. Díky tomu jsme dostali příležitost vytvořit s ním jeden tým,“ věří, že si s enormním množstvím stavebních změn pracovníci Metrostavu úspěšně poradí. Jedním z takových objevů je například odhalení renesančních stropů z 16. století v paláci Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Ro᠆žmberka a Petra Voka. Investoři se je rozhodli zrestaurovat, což znamenalo změnit vnitřní dispozice daných prostor. V přízemí paláce se po zbourání příček zase objevil původní sál se sloupy a obloukovými klenbami. Nebo v původním krovu paláce vznikne skleněná pochozí lávka nad tzv. hambalky v konstrukci krovu.

Rekonstrukce se totiž týká části bývalého paláce hraběnky z Rogendorfu, který přiléhá k pivovarské zahradě. Dále ve dvoře pivovaru objektu varny a protilehlého objektu hvozdu – sušárny sladu, kde jsou zachována jejich technologická zařízení. A vstupního objektu hned u brány do pivovaru, ze kterého bude informační centrum.

V budoucnu pak bude rekonstrukce zbývající části areálu pivovaru pokračovat. Tam jsou v plánu hotelová část s kasinem a prostory pro zpříjemnění volného času obyvatel Českého Krumlova a návštěvníků. „Vedle hotelu bude rovněž konferenční centrum pro zhruba 500 osob, dále wellness a spa,“ upřesnil předseda představenstva Centra Český Krumlov Karel Vavroušek. Teď jsou ale na pořadu současné stavební práce. „V expozici Život a sny v podzámčí chceme ukázat, jak lidé pracovali, žili, o čem snili,“ přiblížil Karel Vavroušek. „Spolupracujeme s agenturou, která se specializuje na audiovize, pochopitelně nebudou chybět hravé interaktivní prvky pro děti.“

„Těším se na výsledek,“ sdělil starosta Českého Krumlova Dalibor Carda. „A na to, že po rekonstrukci areálu pivovaru bude Nové město, jak se tato část Krumlova jmenuje, jeden veliký krásný historický komplex, který nabídne nepřebernou škálu možností vyžití a zajímavostí obyvatelům i návštěvníkům Krumlova. Spolu s kláštery půjde o jedinečnou historickou část města, která jen těžko najde jinde v republice konkurenci.“

Zbývaly zhruba dva týdny do loňských Vánoc, když David Kapsia a jeho lidé připravili první várku sudů piva Tvarg. V prostorách historického velkobystřického pivovaru nedaleko Olomouce panovala dobrá nálada. Vše bylo připraveno k rozvozu do hospod po celém kraji. Ve stejný den však vláda zvýšila stupeň tehdy ještě platného protipandemického systém PES ze třetího na čtvrtý a restaurace po několika týdnech uvolnění mohly opět otevřít pouze prodejní okénka.

Většinu piva tak bylo třeba stáčet do lahví. Kapsiu to ale nezaskočilo. Dnes dvaatřicetiletý podnikatel svůj projekt minipivovaru Tvarg propojeného s výrobou tvarůžků rozjel jen krátce před tím, než propukla pandemie, a byl tak na nejrůznější překážky zvyklý. Problémy se naopak snažil otočit ve svůj prospěch: „Využili jsme toho, že byli lidé doma, a rozjeli kampaň na sociálních sítích. Když jsme šli později ven s našimi tvarglemi, stála na ně tady dvacetimetrová fronta,“ říká muž, který vystudoval marketing, a než se začal zabývat pivem, pracoval jako kameraman pro fotbalovou Sigmu Olomouc.

Vnitřky restaurací mají otevřeno už bezmála tři týdny, hosté se do nich však v počtech jako před pandemií stále nevracejí. A to ani na večerní posezení u piva. Od začátku pandemie ho totiž mnozí pijí doma. A to nejen z lahví a plechovek. Ve značné míře si nyní kupují i soudky – jak ty malé, do 15 litrů, tak i velké, 50litrové.

A se soudky se přesunuli nejen do bytů, ale i do garáží, sklepů či na zahrady. „Už vloni na jaře jsme s partou odjeli k nám na chatu. Máme tam pípu, tak jsme nakoupili soudky a točili jsme si, jako kdybychom byli v hospodě,“ říká Pavel Kolísek z Hradce Králové s tím, že pití piva v soukromí si udrželi i v létě. „Kamarád si pak pípu koupil i domů, takže až doteď chodíme k němu do garáže. Kupujeme třicetilitrové sudy, to vás vyjde levněji než pivo v hospodě,“ dodává.

Letošní turistickou sezónu zahájí město Litoměřice ve čtvrtek 24. června obnovením tradice výroby piva v litoměřickém pivovaru. Zároveň s tím bude zpřístupněna nová expozice o historii pivovarnictví a prvně vystaveno poselství našich předků vyňaté z kopule vyhlídkové věže Kalich.

Do nové expozice věnované historii litoměřického pivovarnictví, kde nebudou chybět ani dobové předměty, se můžete přijít podívat ve čtvrtek 24. června od 15 do 19 hodin. Instalována bude v prvním patře zrekonstruované části litoměřického pivovaru, přičemž cestou se naskytne příležitost nahlédnout do haly, kde se pivo vaří. „V první etapě budeme vařit jedenácti stupňové pivo pod názvem Kalich a tmavý speciál Černý orel,“ informoval za Pivovar Litoměřice Dionýz Hutár. Po prohlídce bude možné první výrobky ochutnat.

„V tentýž den ve spolupráci s Oblastním archivem a Městskými kulturními zařízeními vystavíme listiny a předměty, které byly vyňaty z kopule vyhlídkové věže Kalich. Zároveň s tím se veřejnost může seznámit s poselstvím, které starosta města zanechal jako vzkaz naší generace těm budoucím,“ informovala vedoucí odboru komunikace, marketingu a cestovního ruchu městského úřadu Eva Břeňová. Předměty, které v tuto chvíli prochází rukama restaurátorů, bude možno spatřit od čtvrtka do neděle ve vstupních prostorách hradu.

V rámci zahájení turistické sezony se znovu otevřou prostory Hradní vinárny, kde bude možno ochutnat produkty Pivovaru Litoměřice, regionální vína a k nim speciality lokálních výrobců.

Letošní turistickou sezónu zahájí město Litoměřice ve čtvrtek 24. června obnovením tradice výroby piva v litoměřickém pivovaru. Zároveň s tím bude zpřístupněna nová expozice o historii pivovarnictví a prvně vystaveno poselství našich předků vyňaté z kopule vyhlídkové věže Kalich.

Do nové expozice věnované historii litoměřického pivovarnictví, kde nebudou chybět ani dobové předměty, se můžete přijít podívat ve čtvrtek 24. června od 15 do 19 hodin. Instalována bude v prvním patře zrekonstruované části litoměřického pivovaru, přičemž cestou se naskytne příležitost nahlédnout do haly, kde se pivo vaří. „V první etapě budeme vařit jedenácti stupňové pivo pod názvem Kalich a tmavý speciál Černý orel,“ informoval za Pivovar Litoměřice Dionýz Hutár. Po prohlídce bude možné první výrobky ochutnat.

„V tentýž den ve spolupráci s Oblastním archivem a Městskými kulturními zařízeními vystavíme listiny a předměty, které byly vyňaty z kopule vyhlídkové věže Kalich. Zároveň s tím se veřejnost může seznámit s poselstvím, které starosta města zanechal jako vzkaz naší generace těm budoucím,“ informovala vedoucí odboru komunikace, marketingu a cestovního ruchu městského úřadu Eva Břeňová. Předměty, které v tuto chvíli prochází rukama restaurátorů, bude možno spatřit od čtvrtka do neděle ve vstupních prostorách hradu.

V rámci zahájení turistické sezony se znovu otevřou prostory Hradní vinárny, kde bude možno ochutnat produkty Pivovaru Litoměřice, regionální vína a k nim speciality lokálních výrobců.

Pivovar Svijany hlásí kvůli pandemii ztráty v desítkách milionů korun, jeho majitel Tomáš Kučera ale věří, že v dlouhodobém horizontu je to jen „malinkatá etapa“. V rozhovoru hodnotí výkon Andreje Babiše v politice a popisuje i nevýhody demokracie či svou domněnku, že současný systém jednou „bouchne“.

Vylévali jste během pandemie pivo?
V první vlně covidu, v druhé půlce března 2020, jsme stahovali pivo z trhu a bohužel jsme nějaké menší množství, které už nebylo možné stočit třeba do lahví, museli pod dohledem celní správy řízeně zlikvidovat. Byly to ale maximálně stovky hektolitrů, takže nemůžu tvrdit, že bychom kvůli pandemii měli velké ztráty. Ztráty nám vyplynuly spíše ze zavřených provozoven než z vylitého piva.

Pandemie trvá déle, než většina lidí čekala. Jak jste to tedy dělali? Snížili jste výrobu, abyste nevylévali nebo nerozdávali další hektolitry?
Odbytových kanálů máme více, takže jsme to přece jen dokázali trošku naplánovat. Odbyt lahví šel naopak velice dobře, také odbyt plechovek byl nadstandardní. A odbyt produktů přes e-shop taky nebyl zastavený. Odpadl tedy kanál sudového piva…

Ale to je dost značná část z vaší produkce, ne?
V porovnání s necovidovými roky vypadlo třicet až pětačtyřicet procent sudového piva. V měsících, kdy restaurace byly skutečně uzavřené, vypadlo až osmdesát procent. Když se sečetla zima, špatné počasí a zavřené provozovny, kdy nefungovala ani okýnka, protože ve špatném počasí lidé pro pivo nechodí, takřka se to zastavilo. Obecně jsme ale co se týče prodaného objemu za loňský rok oproti roku 2019 na 92 procentech.

Podepsal byste se tedy pod větu, že vás pandemie takřka nepoškodila?
To zase ne. Já jsem ekonom, takže sleduji i maržovost jednotlivých výrobků. Když se nám snížil odbyt o osm procent, marže klesly v desítkách procent.

Jaké tedy máte ztráty?
Pohybujeme se v desítkách milionů korun.

Lze být na takovou situaci jakkoli připraven?
Obecně by měl být člověk v podnikání připraven na jakoukoli katastrofu. I když rizika podnikání se nedají úplně odstranit. Nicméně tohle je skutečně extrémní riziko, se kterým se většina podnikatelů setkala po revoluci poprvé. Nemyslím si tedy, že by se někdo na něj mohl připravit úplně.

Jde spíš o to, jak máte nastavenou filozofii podnikání. Jestli si tvoříte rezervy a diverzifikujete činnosti, aby vás v případě výpadku jedné činnosti podržely činnosti jiné. Já pracuji na centrále LIF, což je bývalý Liberecký investiční fond, tedy naše první firma založená v roce 1991. V roce 1998 jsme koupili pivovar. V rámci LIF teď děláme i developerské věci a finanční služby, takže výpadek pivovaru, který je v naší skupině nejdůležitější, můžeme částečně nahradit.

Máte tam ale i další aktivity, které pandemie také mohla ovlivnit. Golfový klub, rekreační areál Drhleny… Dá se odhadnout, jak velká část vaší rodinné firmy pandemií utrpěla?
Drhleny jsou sezonní provoz, takže v zimě jsou zastavené. Na loňskou sezonu byl dopad velice malý, protože letní byla otevřená.

S ohledem na podzimní vývoj se sluší říct, že bohužel.
Samozřejmě. Ale naší branži to pomohlo. Bez léta bychom skutečně padali na hubu. Byli bychom na tom podobně jako restauratéři.

Zámek Svijany je také součástí rodinného majetku?
Ano, je přímo součástí pivovaru. Dopad na ubytování byl zcela zásadní, velká většina hoteliérů své provozy uzavřela. My jsme ale měli výhodu právě díky tomu, že zámek je součástí pivovaru, protože jeho zaměstnanci mohli něco dělat ve výrobě.

To znamená, že jste nemuseli propouštět?
Ne. K propouštění kvůli covidu jsme vůbec nepřistoupili, i když práce nebylo tolik. Říkali jsme si, že základ našeho úspěchu jsou dlouhodobí zaměstnanci, zdravé jádro pivovaru. Máme rodinný pivovar a nejsme tu s nějakým pětiletým plánem. Jsme tu s plánem na neurčito. Chceme, aby další generace pokračovaly po nás.

Podnikatelé v gastronomickém segmentu by po rozvolnění rádi šlápli na plyn, ale stát jim pořád trochu blokuje nohu. Podle restauratéra Luboše Kastnera jsou tržby v gastru minimálně o 20 procent nižší, než by byly v běžném roce. Největší bolestí je podle něj nejistota, co přijde na podzim. Řešení současné personální krize vidí v profesionálním dialogu s ministerstvem zdravotnictví a využití všech dostupných nástrojů, aby se ekonomika opět zavírat nemusela.

Jak hodnotíte situaci v restauracích po jejich otevření?
Minulý týden vypadal optimisticky, bylo lepší počasí, možná se zvedla i nálada ve společnosti. Nicméně to není návrat k normálu. Pořád je hodně lidí doma na home office a restauracím chybí firemní klientela. Druhá věc, která nám chybí, jsou ty větší rezervace. Kvůli omezení maximálního počtu čtyř lidí v restauraci nelze dělat firemní večírky ani oslavy. A to se pochopitelně odráží na tržbách, které jsou o nějakých 20 procent nižší, než by to bylo v normální době.

Očekávali jste to, nebo vás to překvapilo?
Mě osobně to nepřekvapilo, když máte takováto omezení, tak prostě nelze jet na plný výkon. To je, jako byste jela v autě a nemohla úplně sešlápnout plyn. Další věc je, že restauracím chybí zaměstnanci. Samozřejmě ty restaurace, které si zaměstnance podržely, tak ty to zvládají, ale ty, které je musely propustit, teď mají problém s náborem zaměstnanců.

Mají restaurace ještě nějaký prostor jak motivovat lidi, aby se vrátili do gastronomie?
V covidu si mnoho restauratérů uvědomilo dost věcí. Jedna z věcí je to, že zaměstnanci jsou konkurenční výhodou, a začali se dívat na to, jaké benefity poskytují zaměstnancům. A teď nemám na mysli to, že jim umožní se zadarmo najíst. Jde o formu vzdělávání nebo profesního růstu. Ti zaměstnavatelé, kteří svoje lidi nevedli dobře před covidem, ti teď budou mít fatální problém. Tam se ti lidé opravdu nebudou vracet. Gastronomie poskytuje pro zaměstnance relativně dost peněz, ale lidé se teď budou dívat i na to, jak je ten restauratér vede, jak se k nim chová a jak je motivuje.
Je ta personální otázka ta největší bolest tohoto segmentu, nebo je to ještě něco jiného?
Největší bolest našeho segmentu je ta nejistota, že nezavřeme na podzim. To je aktuálně ten největší problém. V momentě, kdy bychom měli nějakou jistotu, že na podzim opět nezavřeme, i za cenu nějakých režimových opatření, tak ti lidé, kteří v gastronomii chtějí, ten krok udělají. Ta nejistota je ta největší brzda toho návratu.

Proto tlačíme na vládu a epidemiology, aby se rychle domluvili na nějakých podmínkách, které budou platit na podzim. My potřebujeme tu jistotu, ať už po volbách bude vládnout kdokoliv. Tohle teď tlačíme, mám částečné pochopení a jednáme. V momentě, kdy budou podmínky zveřejněny formou memorand, tak to do celé situace vnese větší klid.

Váš odhad ohledně podzimu?
Já trávím s epidemiology poměrně hodně času, podle mě čísla na podzim opět porostou. Ale na druhou stranu máme slušnou proočkovanost a bohužel i promořenost. Navíc máme nástroje na trasování a myslím, že i stát se poučil v tom smyslu, že reformuje krajské hygienické stanice, aby byly v tomto ohledu výkonné. Navíc máme spoustu nástrojů na to, aby se zavírat nemuselo.

Co sledujeme s respektem, jsou samozřejmě nové mutace. Já osobně odhaduji, že se zavírat nebude, ale k tomu potřebujeme funkční ministerstvo zdravotnictví a profesionální dialog. My umíme nabídnout řešení, navíc restaurace nebyly nikdy tím masivním zdrojem nákazy a my musíme gastro zbavit té nálepky toxicity.

Můžete být konkrétnější, s kým jednáte a jak jste daleko?
Jednáme hodně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO), který nás chápe a podporuje. Do jednání jsou pochopitelně zapojení epidemiologové a také zástupci oborů, včetně Hospodářské komory. Nicméně ta klíčová jednání probíhají s ministerstvem zdravotnictví, které se nám, doufám, po tom roce a půl podařilo přesvědčit, že umíme být konstruktivní a umíme nabídnout řešení. K těm konkrétnějším jednáním bychom se měli dostat někdy na začátku července, kdybychom si měli stanovit ty základní parametry pro neuzavírání ekonomiky v případě zhoršení epidemie. Máme projekt Bezpečná restaurace, existují nejrůznější aplikace a musíme využít všech dostupných mechanismů. V zásadě nechceme vymýšlet nic nového, jenom musíme stávající možnosti nastavit do nějakých systémových opatření.

Očekáváte se zavedením covid pasů 1. července příliv cizinců?
Určitě ano, ono se to už děje. Ale co vidíme, tak zatím nejvíce turistů do hotelů míří auty, pořád se nám plně neobnovil letecký provoz. Letos určitě neočekávám obnovení cestovního ruchu na plnou úroveň. Na druhou stranu to vypadá, že Češi budou letos trávit dovolenou víc doma. To už naznačují hotely a turistické destinace, které jsou dost často vybukované.

Máte nějaký výhled, kdy se zruší omezení na 4 osob u stolu?
Myslím, že to bude brzy. Teď se musí ukázat stát v tom smyslu, jak umí trasovat a komunikovat. Když se podíváte na to, jak se vyvíjela spotřeba alkoholu v ČR v loňském roce, tak ta rostla. Takže já si nemyslím, že omezovat a zavírat je ta správná cesta. Já si myslím, že když omezíte gastronomii, tak lidé budou o to více popíjet doma v garážích a to je to zhoršení. Cesta je v té důvěře hostovi, restauracím a v lepším trasování.

Česká hospoda není jen o pití piva, ale i o potkávání se. Myslí si to šéf náchodského pivovaru Primátor Petr Kaluža, který věří, že lidé budou chodit po koronavirové krizi na pivo tak jako dřív. Zároveň si ale uvědomuje, že pivní sudy častěji než v předcovidové době budou naraženy na domácích chlazeních.

„Mám jen jeden vzkaz: My jsme připraveni, už se na vás v hospodách těšíme!“ říká ředitel pivovaru. Lidé návratem do hospod podle něj zachrání nejen české pivo. „Jde o samotný status hospody, která je součástí české kultury. Na vesnicích, kde je hospoda jen jedna, je to symbol komunity, společenství. Jde o to uhájit si sociální prostor. Nechci pít pivo sám nebo po skypu,“ zdůrazňuje Kaluža.

Podle jeho postřehů se hosté do hospod vracejí. Někde byl ten návrat rychlý, jinde je pozvolnější. „Máme restaurace, kde to vzali v podstatě útokem a štamgasti se vrátili v plné síle. Není nic příjemnějšího než si popovídat z očí do očí, je fajn být zase mezi lidmi. A jsou zase i provozovny, kam se hosté vracejí pomaleji. Část populace asi stále ještě vnímá hospodu jako rizikovou,“ přeje si Kaluža, aby se tato skupina stále zmenšovala.

Proto pivovarníci i hospodští vyhlížejí nadcházející léto s nadějí. Jedná se o nejsilnější období v životě pivovarů a po několikaměsíčním lockdownu snad česká hospodská kultura ožije. A náchodský pivovar tomu chce jít naproti - třeba i tím, že připravil na léto dva nové speciály. Jedním z nich je nová APA, tedy American Pale Ale. „Jde o svrchně kvašené, světlé a velmi pitelné pivo. Hodí se pro léto, hraje na osvěžující notu,“ popisuje Kaluža s tím, že hlavní roli má v tomto pivu chmel. Pivovarníci se rozhodli použít pět odrůd z celého světa, například z USA, Anglie, ale i z Česka.

„Tohle pivo je primárně o chutích a vůních vnesenými unikátním chmelením, je bohaté a dlouho doznívá. Je hezké v tom, že v jednom produktu máte osvěžující pivo na rychlou žízeň, ideální třeba na cyklistický výlet. Zároveň chmelová linka je natolik pestrá a nosná, že si umím představit, že s tímto pivem strávíte večer a nepřestane vás bavit i delší dobu,“ popisuje s láskou nový produkt šéf pivovaru.

V Primátoru se také rozhodli rozšířit řadu ochucených nealkoholických radlerů. „Měli jsme obecnou představu, že chceme vstoupit do segmentu grapefruitových nebo citrusových příchutí. Dlouhým selektováním a kombinováním ovocných chutí jsme dospěli k tomu, že právě se nejlépe s našim pivem páruje příchuť ovoce yuzu, kterému se přezdívá japonský citron,“ popisuje Kaluža nový nápoj, který se nezrodil z týdne na týden, ale pracovalo se na něm rok a půl. „Nechtěli jsme jet v úplném mainstreamu, protože citronový radler není nic objevného. I když bychom byli rádi, tak ale úplnými průkopníky nejsme, protože zrovna letos s touto příchutí vstupují na trh další asi tři pivovary. To si ale můžu přeložit i tak, že jsme úplně neminuli, když to jiný odborník považuje za dobrou příchuť piva. Je to nádherné tropické ovoce, kříženec citrusu a mandarinky. Je bohatější, šťavnatější a ideální na léto,“ usmívá se Kaluža a prozrazuje, že první várka tohoto nápoje se objeví na podnikové prodejně začátkem příštího týden.

Kaluža věří, že o obě novinky bude velký zájem. Češi totiž čím dál víc rádi experimentují a chtějí ochutnat víc než známý ležák. „Lidé jsou zvědavější a touží objevovat nové chutě. My to víme, a proto přinášíme nová piva,“ říká, že to je pro něj mnohem radostnější stav, než který zažíval před časem. Uplynulá sezona byla podle něj totiž plná nepopsatelných pocitů. „Pro pivovarníka není nic horšího než vylévat pivo. Je to taková bezmoc. Vyléváte produkt, kterému věříte,“ vzpomíná Kaluža na nepříjemné okamžiky, kdy za přítomnosti celní správy vedla hadička z naražených sudů do kanálu. „Byla to těžká chvilka. Likvidovali jsme pivo, kterému prošla trvanlivost a stahovali jsme ho zpět z hospod. Vylévat pivo je pro každého pivovarníka ten největší hřích na světě. Teď jsme k tomu byli dotlačeni – nikdo z nás nečekal, že svět se změní skokově a tak rázně, že nebudou děti smět chodit do škol a lidé do hospod…“

Ředitel náchodského pivovaru bere na vědomí i nový fenomén v podobě domácích výčepů. „Tato skupina během lockdownu určitě vznikla a určitě hned nezmizí. Lidé, kteří investovali 12, 15 tisíc do domácího chlazení, ho budou chtít využívat. Jako firma se s nimi učíme pracovat a komunikovat, protože chceme, aby na domácích chlazeních byly naraženy naše sudy,“ prozrazuje Kaluža. „Když to srovnám s normálním rokem 2019, tak výrazně stoupl zájem o sudy menších objemů. Jsou to dva signály – ten první je, že lidé nepřestali pít pivo, což je pro nás důležitá zpráva. Ten druhý je, že se to pivo naučili pít jinak. Tato skupinu tu zůstane a my na ni musíme umět reagovat. Svět se pořád mění, tak my se musíme měnit s ním.“
Zdroj: https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/primatora-vylevali-se-smutkem-ted-maji-radost-z-letnich-novinek-20210616.htmlŘeditel náchodského pivovaru bere na vědomí i nový fenomén v podobě domácích výčepů. „Tato skupina během lockdownu určitě vznikla a určitě hned nezmizí. Lidé, kteří investovali 12, 15 tisíc do domácího chlazení, ho budou chtít využívat. Jako firma se s nimi učíme pracovat a komunikovat, protože chceme, aby na domácích chlazeních byly naraženy naše sudy,“ prozrazuje Kaluža. „Když to srovnám s normálním rokem 2019, tak výrazně stoupl zájem o sudy menších objemů. Jsou to dva signály – ten první je, že lidé nepřestali pít pivo, což je pro nás důležitá zpráva. Ten druhý je, že se to pivo naučili pít jinak. Tato skupinu tu zůstane a my na ni musíme umět reagovat. Svět se pořád mění, tak my se musíme měnit s ním.“