Novinky a zajímavosti ze světa piva

Během koronakrize provozovatelé minipivovarů přemýšleli, jak přežít a vyhnout se zániku. To se jim díky věrným zákazníkům podařilo.
S uvolněním protiepidemických opatření a také s příchodem pěkného počasí teď zase neví, kam dřív skočit. Minipivovary na Uherskohradišťsku jedou na plný výkon a navyšují výrobu.

Pivovar Svijany se letos v létě rozhodl překvapit své fanoušky několika novinkami. Mimo jiné exkluzivním sudovým pivem Šlik, které nese jméno jednoho z prvních majitelů svijanského zámku a přilehlého pivovaru Jáchyma Ondřeje Šlika. Hosté vybraných svijanských restaurací si jej navíc budou moci vychutnat v nových designových půllitrech.

Významný protestantský vůdce Jáchym Ondřej Šlik byl prvním z 27 českých pánů, které po prohrané bitvě na Bílé hoře 21. června 1621 ─ tedy na den přesně před čtyřmi sty lety ─ kat Mydlář popravil na Staroměstském náměstí v Praze. Dodnes jej tam připomíná jeden z křížů v dláždění. „Obrátili jsme se do historie, jak si ostatně jeden z nejstarších stále provozovaných pivovarů v českých zemích zaslouží. A koho jiného jsme si mohli zvolit za patrona našeho nového ryze českého ležáku než významného českého šlechtice a bývalého majitele svijanského panství, který za svého života svijanské pivo pil a radoval se z něj,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Našemu nejnovějšímu prémiovému pivu jméno šlechtice skvěle padne, protože to je pivo navýsost ušlechtilé. Vyrábí se z toho nejlepšího, co tato země dává, vaří se tradičním dvourmutovým způsobem, kvasí v otevřených kádích na spilce a potom patřičně dlouhou dobu zraje v našich ležáckých sklepích,“ představuje novinku svijanský sládek Petr Menšík. „Stejně jako za všemi ostatními sedmnácti svijanskými pivy tak i za novým Šlikem stojí poctivé řemeslo, nikoli průmyslová výroba v cylindrokónických tancích.“

Šlik je jedenáctistupňový plnosladový světlý ležák zlatavé barvy. Charakterizuje jej vyvážený poměr řemeslných sladů a tradičních odrůd českého chmele s důrazem na poloraný žatecký červeňák, voda z hlubin Českého ráje a řemeslný výrobní postup. „Využili jsme všechny naše zkušenosti a řemeslnou zručnost, abychom tradiční český ležák vyladili do podoby skutečného klenotu,“ zdůraznil Petr Menšík.

Jako prémiové pivo Šlik bude určen výhradně pro gastroprovozy. „Prvotřídní pivo vyžaduje prvotřídní péči a servis, proto budeme nové pivo dodávat jen do restaurací, u nichž budeme mít jistotu, že jej zákazníkům zvládnou podávat v nejvyšší kvalitě,“ dodal Roman Havlík. „Nové pivo vnímáme i jako podporu české gastronomii. Věříme, že by tento exkluzivní produkt mohl přitáhnout zákazníky zpět do restaurací a pomoci tak po velmi obtížném roce i jejich provozovatelům.“

Letošní léto je v českém rodinném Pivovaru Svijany ve znamení změn. Jednou z nich jsou i nové designové svijanské půllitry, které začnou v restauracích postupně nahrazovat dosavadní standardní sklo. Silnostěnné půllitry s reliéfním nápisem Svijany, uchem ve tvaru svijanské pavézy s letopočtem založení pivovaru 1564 a prolisy ve spodní části se ideálně hodí na ležáky. Půllitry byly vyrobeny průmyslovou metodou lisováním sodnodraselného skla, takže vykazují mimořádnou mechanickou odolnost při použití v běžném provozu profesionální gastronomie.

„Pivovar Svijany je jedním z nejstarších stále provozovaných pivovarů v českých zemích, a proto jsme si ve výrobních postupech i balení piva vždy velmi zakládali na historické kontinuitě. V tomto případě jsme však vykročili na zcela novou půdu, protože Svijany dosud žádné vlastní pivní sklo neměly,“ vysvětluje ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

O spolupráci při návrhu půllitru, který by podtrhl řemeslný charakter svijanského piva a odkázal k několik staletí dlouhé historii pivovaru, ve Svijanech požádali produktového designéra Michala Pražského, který se mimo jiné zabývá také sklářskou tvorbou. Při navrhování sklenice se podle svých slov inspiroval historickým odkazem pivovaru a jako hlavní symbol vybral motiv krejzlíku ─ speciálního límce, který byl ikonickou součástí oděvu tehdejší šlechty. Stylizovaný tvar tohoto límce aplikoval na tělo sklenice, kde tvoří výrazný plastický reliéf. „Jeho návrh se nám zalíbil na první pohled. Finální vzhled jsme pak ladili spolu s ním, aby byl půllitr nejen krásný, ale i praktický a pivo z něj chutnalo co nejlépe,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

A výsledek? „Ucho se siluetou tradiční svijanské pavézy a datem založení pivovaru se drží tak příjemně, že se člověku skoro ani nechce půllitr odložit. Díky reliéfu v něm načepované pivo také skvěle vypadá. A co je rovněž důležité, manipulace s těmito půllitry je pro výčepní i číšníky pohodlná, jsou stabilní a dobře se myjí,“ pochvaluje si Petr Menšík. „Vlastní svijanské sklo byl můj dlouholetý sen a nemohl jsem se dočkat, až si do něj budu moci natočit některé z našich piv. A je to krásný pocit. Věřím, že to naši zákazníci a fanoušci ocení, a hlavně jim přeju, aby se jim z nich ,Svijany´ opravdu dobře pily.“

Nové půllitry začne pivovar do svijanských hospod a restaurací dodávat postupně od letošního června. Jako první se jich vedle Pivovarské restaurace ve Svijanech dočkají svijanské tankové restaurace v Liberci a Praze. K zakoupení budou na e-shopu svijanského pivovaru https://eshop.pivovarsvijany.cz/.

„Majitel areálu Hřebíkárna je fanouškem našeho piva, srdcař. O otevření Bernard Pubu jsme se bavili už před dvěma lety, loni v létě v době uvolněných protiepidemických opatření se začalo na nové hospodě pracovat, kolem Vánoc bylo hotovo. To jsme netušili, že naplno otevřeme až za další půlrok,“ má hořké vzpomínky na uplynulé měsíce obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

„Nebylo nám moc veselo. V Hřebíkárně nám stál všechen byznys, přitom bylo nutné dotáhnout a zaplatit vznikající hospodu. Teď už jsou vyhlídky trochu jasnější. Doufám, že se zase nezatáhne,“ říká provozovatel nové a konečně otevřené hospody Ladislav Červený s tím, že zkušební provoz probíhal nestandardně při prodeji z výdejního okénka.

Nová hospoda nabízí pět druhů čepovaného piva, součástí je tzv. Rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Širokou nabídku piv doplňuje kvalitní kuchyně. „Je to značková restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupcem pivovaru. Je možné zde ochutnat pivo nepasterované, nefiltrované i kvasnicové,“ představuje fungování podniku Zdeněk Šípek.

Bernard Pub v Hřebíkárně je desátý franšízový podnik Rodinného pivovaru Bernard. Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. „Je to franšíza, která nabízí originalitu. Vždy poznáte, že jste v Bernardu, ale jinak vypadá naše hospoda v moderním objektu a jinak v prvorepublikové vile. V žádném z našich podniků nejsou stejné jídelní lístky, nediktujeme centrálně, co vařit a od koho nakupovat suroviny. Třeba náš bar v Olomouci odebírá maso na gril od řezníka v ulici. To je v „tvrdých“ franšízách nemyslitelné,“ dodává Zdeněk Šípek.

Aktuálně jsou otevřeny dva Bernard Bary orientované především na nápoje a osm Bernard Pubů s kuchyní, z toho jeden je na Slovensku. Další informace najdete na www.bernardpub.cz

Dlouhodobé uzavření pivnic v důsledku koronavirové krize a s tím spojené nižší prodeje piv se promítly do hospodářských výsledků Plzeňského Prazdroje za loňský rok.

Prazdroj loni prodal v tuzemsku o 111 milionů piv méně než v roce 2019, to znamená meziroční pokles objemu o 8 procent. „Ani větší zájem o pivo v lahvích a plechovkách v Česku, ani udržení zahraničních prodejů na úrovni roku 2019 nedokázaly vykompenzovat ztráty, které nám způsobilo tuzemské omezení provozu restaurací a hospod. V předcovidové době tvořilo čepované pivo 40 % našich prodejů a loni nám tento segment klesl téměř o třetinu,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Ve finančních výsledcích firmy se to promítlo poklesem čistého zisku za rok 2020 meziročně o 20 procent na 3,8 miliardy korun. Tržby se snížily o více než miliardu korun na necelých 16 miliard korun. I přesto Prazdroj ale i nadále patří do skupiny dvaceti největších tuzemských plátců daní, když do státní pokladny za loňský rok odevzdal příspěvek ve výši 5 miliard korun. Firma také loni zvýšila své kapitálové investice, a to o 13 procent.

„I přes nepříznivý rok jsme nepřestali investovat do rozvoje pivovarů, do nových technologií i do našich zaměstnanců. Naším dlouhodobým cílem je snižovat dopad naší činnosti na životní prostředí, aby naše podnikání bylo udržitelné a naše produkty si mohli vychutnat i další generace. Příkladem je naše obalová strategie, loni jsme přestali stáčet Gambrinus a Radegast do PET lahví, přičemž v budoucnu chceme tento typ obalu opustit zcela. Zaměřujeme se na podíl recyklátu v plechovkách a připravujeme se na využívání obnovitelných zdrojů energie. Vedle ekologie naše investice loni směřovaly také do rozšiřování výroby, což je nejlepším důkazem našeho dlouhodobého zaměření na růst,“ uvádí Dragos Constantinescu.

Prazdroj v průběhu celého roku také intenzivně podporoval těžce zasažený sektor hospod a restaurací, do něhož dal loni zhruba půl miliardy korun. Další investice do vybavení výčepů, zahrádek i školení personálu pokračují i letos. „Teď se nejvíce zaměřujeme na pomoc s obnovou a rozvojem podnikání hospod a restaurací. Snažíme se, aby hospody využily co nejlépe hlavní letní sezonu, podobně jako loni po prvním lockdownu, kdy jsme v létě zaváželi rekordní množství podniků v naší historii vůbec. Bylo to díky naší systematické podpoře pohostinství i včasné přípravě zahrádek. V tom pokračujeme i letos, tak uvidíme, jestli se nám podaří rekord zopakovat. Hlavním ale pro nás je, aby se v restauracích lidé cítili dobře a bezpečně a aby se do nich vraceli. Hospoda je tradiční součástí české společnosti. Jsme v tom unikátní i celosvětově a snažíme se tento fenomén podporovat a posouvat stále na lepší a lepší úroveň,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Na vývoz míří 30 procent produkce Heroldu, dříve to byla i polovina. Pivovar vyváží například do Ruska a Švédska, nejnovější odbytiště má v Maďarsku a Dánsku.

Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku loni klesl výstav zhruba o 35 procent na 4000 hektolitrů. Za poklesem výroby byly podobně jako u jiných pivovarů koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v Česku, ale i v zahraničí. Pivovar s 16 zaměstnanci přesto nemusel nikoho propustit a v době pandemie mu pomohl zvýšený zájem zákazníků z okolí, řekl ČTK obchodní ředitel Tomáš Kopřiva.

"Podrželi nás místní, kteří si o to víc začali brát pivo na bráně. Kupují lahvové pivo nebo i sudové a čepují si ho doma," uvedl Kopřiva. Zájem byl během pandemie také o nefiltrované pivo v PET lahvích, který nepominul ani po nedávném otevření zahrádek a restaurací.

Loňské hospodaření skončilo kvůli koronaviru ve ztrátě a Kopřiva předpokládá, že letošek přinese zlepšení. "Kdyby nebyl covid, tak bychom víc investovali do výroby, ale když nikdo nevěděl, jak dlouho to bude trvat a co se bude dít, tak jsou ta rozhodnutí těžká," podotkl. Pivovar by potřeboval novou plynovou kotelnu, aby nemusel topit uhlím, a investovat do strojů, především na stáčení lahví.

Na vývoz míří 30 procent produkce Heroldu, dříve to byla i polovina. Podíl podle Kopřivy klesl kvůli velké konkurenci. Pivovar vyváží například do Ruska a Švédska, nejnovější odbytiště má v Maďarsku a Dánsku. Zájemci ze zahraničí se většinou ozývají sami. Výhodou je, že pivovar vaří pasterovaná piva, která mají delší trvanlivost.

Od roku 2008 vlastní březnický pivovar pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Předtím ho provozovala firma Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Kvůli špatné ekonomické situaci ho ale prodala.

V minulosti se v pivovaru vystřídala řada nájemců. Zájem o jeho koupi kdysi projevil i bývalý majitel Bohemia Art a Poldi Ocel Vladimír Stehlík. Pivovar v minulosti produkoval ročně kolem 30.000 hektolitrů piva, obchodní podmínky už ale takový výstav neumožňují.

Na Moravě vznikne silná pivovarnická společnost. Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od října spojí do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Spojení má zvýšit konkurenceschopnost všech tří značek, posílit jejich postavení na trhu a ušetřit. Značky Holba, Litovel a Zubr zůstanou zachovány.

Pivovary Holba, Litovel a Zubr doposud spolupracovaly v rámci skupiny středomoravských pivovarů PMS Přerov a.s. Roční objem výstavu piva této skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tisíc hektolitrů, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj prodal loni v době pandemie koronaviru v ČR i v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů svých piv.

Obchodní ředitel skupiny PMS Přerov a.s. Tomáš Konečný uvedl, že pivovary z této skupiny se neustále snaží zlepšovat a zvětšovat svůj obchodní potenciál a transparentnost pro partnery.

"I proto dochází ke spojení pivovarů Holba, Litovel a Zubr do jedné akciové společnosti. Tato transformace formou sloučení byla již dlouhodobě plánovaná a je logickou reakcí na změny a trendy na potravinářském a nápojářském trhu v posledních letech," uvedl Konečný.

Tento krok podle něj nic nemění na filozofii řemeslných pivovarů vařit a dodávat poctivé pivo nejvyšší kvality.

"Pivo budou samozřejmě i nadále vařit sládci a jejich zkušení kolegové v Hanušovicích, Litovli a v Přerově a všechny tři pivovary budou i poté plnohodnotně působit každý pod svou vlastní značkou. Našich zákazníků a spotřebitelů se tato změna v praxi vůbec nijak nedotkne," ubezpečil Konečný.

František Pinkava je sládkem tělem i duší. „Člověk musí mít hlavně svou práci rád, být srdcařem,“ říká. Pracuje v Pivovaru Herold v Březnici u Příbrami.
První zmínka o něm je z roku 1506 a je na seznamu nejstarších pivovarů světa, kteří za celou dobu své existence nepřerušily činnost.

Co bylo tím hlavním impulsem, že jste zasvětil celý život pivu? Řada lidí mu zasvětí svůj volný čas, ale ne pracovní...
Tak to se musím vrátit až do doby mého útlého mládí. Od dvou let jsem bydlel v Plzni, moje máma pracovala dlouhá léta v Plzeňském pivovaru. Já tam za ní již jako školák docházel, dokonce jsem tam vodil i mého nejmladšího bratra Jiřího do závodní mateřské školky, která byla v Prazdroji hned u hlavní brány. Tak jsem už od mala měl přehled, kde se co v Prazdroji i Gambrinusu nachází. Viděl jsem, jak se požehují ležácké sudy i kádě, jak je vše různě provoněné… A tak má volba byla jednoduchá. Na Jatka, do Škodovky a ani do Pozemních staveb se mně jít nechtělo a k tomu mi můj děda z Moravy říkal: ´Fanóšu, jíst a pít se musí v každé době...´ Tak jsem ani o jiné profesi neuvažoval a 1. září 1977 jsem nastoupil do učení u národního podniku Západočeské pivovary Plzeň a v pivovarnictví pracuji dodnes. Když si tu práci zalíbíte, stane se postupně i vaším koníčkem. Víte, pivo je živý organismus a tak s ním musíte i zacházet. Není to žádný stereotyp. V pivu po celou dobu probíhají biochemické pochody a ty musíte neustále korigovat, aby finální výrobek byly přesně takový, jak má být.

Pivovar Herold Březnice sází na tradiční sortiment, jeho pivo vyhrává řadu soutěží. Co je hlavní předpoklad, aby se z člověka stal úspěšný sládek?
Pivovar Herold Březnice v současné době sází na historické kořeny ve výrobě českých spodně kvašených piv, ale věnujeme se i svrchně kvašenému pšeničnému pivu či nealko pivu. V naší historii jsme experimentovali spíše v neprobádaných vodách, kdy jsme se stali průkopníky ve výrobě mladinových koncentrátů pro takzvané home vařiče u nás, ale hlavně v zahraničí – v Japonsku, bývalé Jugoslávii, Kanadě, Švédsku, ale třeba i na Velikonočních ostrovech. Jako první pivovar u nás jsme se vrátili po revoluci k výrobě pšeničného sladu a pšeničného piva. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko sladařským v Praze, kterého jsme byli součástí, jsme vyvíjeli sladový nápoj Gejzír, který doplňoval sortiment mezi pivem a sektem. Prováděli jsme zkoušky různých odrůd chmele a chmelových produktů nebo chmelení za studena, vyráběli jsme ochucená piva s příchutí grepu nebo citronu – předchůdce dnešních rádlerů - nebo třeba košer pivo pro Izrael… Dnes se věnujeme hlavně tradičním výrobkům, za které sklízíme řadu ocenění. Od roku 1991 jich máme na kontě téměř 150 z různých degustací, soutěží i výstav nejen v České republice, ale i v zahraničí.
To, aby se člověk stal sládkem, je běh na dlouhou trať. Sládek je funkční označení pracovní pozice v pivovaru. Člověk se jím nestane tím, že vystuduje učební obor, pak střední průmyslovou školu a následně vysokou školu technologickou, ale musí nasbírat i praktické zkušenosti a dokázat, že ve svém oboru je manuálně zručný, pečlivý, důsledný. Prostě má-li obstát, měl by být ´kovaný´ na svém místě. Hlavně musí mít svou práci rád, být srdcařem.

Pracujete v jednom z nejstarších pivovarů světa, které za dobu existence nepřerušily výrobu. Jaká byla chuť piva dejme tomu před sto lety a před pěti sty lety?
Chuť piva před sto či pěti sty lety byla určitě úplně jiná než dnes. Musíme si uvědomit, že dnes je výroba úzce řízena a korigována širokou škálou laboratorních rozborů za využití poznatků vědy a výzkumu. Což před pěti sty lety určitě nebylo. Místo chmelových produktů se používali různé byliny – pelyněk, kopřivy a bůhví co ještě. Čistou kvasničnou kulturu nahrazovalo spontánní kvašení. Čistota prostředí a sanitace asi nikomu nic neříkala. S dobou se pivo stále vylepšovalo, dostávalo finální podobu a charakter.

Co je klíčové při výrobě piva, co mu dává jeho finální chuť a "charakter"?
Řekl bych, že finální chuť je specifická každému vyráběnému druhu piva. Záleží na použití surovin, technologickém postupu, kvalitě vody, hygienické čistotě prostředí, zkušenosti výrobního personálu i případném dodržení výrobních tradic. Obecně se nedá říci co je klíčové, protože u každého druhu to je něco jiného.
Charakteristika piva by se dala globálně definovat asi tak, že pivo je ve své podstatě nápoj slabě alkoholický, vyrobený z ječného či pšeničního sladu, chmele a vody za použití várečných kvasnic. Obsahuje látky nezkvasitelné, malé množství obtížně zkvasitelných látek a hlavně alkohol a oxid uhličitý. Požívá se ve stavu dokvašování. Důležité je, že má čistou chuť, bez pachutí, je řízné, chlebnaté, jiskrné, má trvalou, hustou pěnu a odpovídá danému typu a místním zvyklostem.

Je vidět celkem výrazný nárůst počtu minipivovarů, rozšiřuje se nabídka druhů piv, mluví se "craftových" pivech... Mění se podle Vás vnímání piva a jeho chutě ve společnosti?
Ano, boom minipivovarů je veliký a každý se chce nějakým způsobem prosadit. Zkouší tedy oslovit spotřebitele celou škálou různých druhů spodně, svrchně i spontánně kvašených piv, která byla v minulosti pro mnohé velké tabu. Pokud jde o ´craftová´ piva, je potřeba si vysvětlit, o co vlastně jde. Jedná se o pivo vyráběné tradičně, bez záměrného snižování kvality kvůli levnější výrobě, a ze základních surovin. Většinou, ale ne nutně, v menších várkách a v minipivovarech. Dnes se setkáváme však i s tím, že toto označení si na své výrobky dávají i velké průmyslové pivovary.
Pivo bylo vždy národním kulturním nápojem, který nás doprovázel na každém kroku - a je tomu tak i dnes. Jen s tím rozdílem, že v minulosti nebyla tak velká možnost cestování a setkávání se s jinými než plzeňskými spodně kvašenými pivy. Nebyl internet a pivní osvěta vázla. Dnes je to všechno naopak. Pivní obzory i osvěta piva se mohutně rozšířily, a to nejen mezi mladšími ročníky, ale například i daleko víc žen a dívek nachází v pivním moku zalíbení. Je znát nárůst konzumentů - fajnšmekrů, kteří se pídí po poznání nových chutí a druhů piv. Setkáváme se také s novou garniturou odborníků - teoretiků, kteří se pídí po poznání jim neznámým druhů piv. Většinou si vše o pivu nastudují a stávají se z nich odborníci na slovo vzatí. Ví, jak se který druh má dělat, z čeho se vyrábí, jak dané pivo chutná, vypadá, k čemu i jak se podává. Dovedou o tom mluvit jako nejzasvěcenější pivovarníci.

Kultivuje se podle Vás český pivní trh, jsou lidé vybíravější než dříve?
Ano, český pivní trh je dnes mnohem kultivovanější a konzumenti piva jsou vybíravější. Je to díky současným možnostem a dostupnosti nových i klasických druhů piv, ať už jde o produkci piva z minipivovarů, dovozem piva ze zahraničí, prodejem přes e-shopy, pivotéky a podobně.

Jak se díváte na výrobu ovocných piv nebo přimíchávání bylin do piva jako je šalvěj?
Říká se proti gustu žádný dišputát. Chuťové buňky máme každý nějak nastavené. Záleží na dané příležitosti, tedy kdy, kde a co. Ochucené pivo si stěží dám na knedlo vepřo zelo. Nejsem vyložený nepřítel těchto značek. Důležitý je poměr piva a dané přísady, nasycení, teplota podávaného nápoje a hlavně pitelnost a vyváženost jednotlivých komponentů.

Řada lidí relaxuje při pivu. Jak relaxujete Vy? Nosíte si "práci" domů?
Relaxovat se dá různým způsobem a pivo k tomu určitě patří. Já nyní po totální endoprotéze kolenního kloubu relaxuji většinou v kruhu rodinném. Jsem trojnásobným dědou, takže o zábavu není nouze. A co se týče nošení si ´práce´ domů – pivo rád ochutnávám a porovnávám s naším, abych si mohl udělat vlastní představu o jednotlivých druzích.

Sklenice, z nichž se bude od 16. července pít nové choceňské pivo, zdobí vodoteč. S trochou nadsázky lze říct, že komu se hladinka nově vyráběného ležáku drží v červeném poli, může v klidu popíjet. V oranžovém by se měl jako na semaforu připravit a v zelených by měl vyrazit pro další várku.

V pátek pivu, potažmo celému novému pivovaru požehnal kněz královéhradecké diecéze a duchovní správce římsko-katolické farnosti v Chocni Bogdan Ganczarski.

„Všemohoucí Bože, žehnej nejen pivu, tomuto ležáku, ale žehnej také všem, kdo se podílí na výrobě choceňského piva. Kéž zakouší radost ze své tvůrčí činnosti a ti, kdo si budou tímto pivem připíjet, ať jim to prospěje ke zdraví duše i těla,“ řekl při slavnostním aktu požehnání choceňského pivovaru Ganczarski, který pivu žehnal poprvé v životě.

„Našel jsem krásný text od mého bývalého otce biskupa Kročila z Českých Budějovic, ten jsem použil,“ řekl Ganczarski.

Žehnání předcházela prohlídka pivovaru. „Nejdůležitější na pivu a o co se snaží každý sládek, je poznat takovou Pandořinu skříňku, a tou je pitelnost piva. To je ten faktor, kdy vypijete pivo a potom, co ho vypijete si chcete dát další. Toho chceme docílit, aby si lidé nedali jedno, ale aby jim tak zachutnalo, že si přijdou pro další,“ řekl jeden ze tří spolumajitelů choceňského minipivovaru Jiří Karlík.

Do Chocně se tak výroba piva vrací po 37 letech. Tehdy spadal pivovar pod národní podnik Východočeské pivovary Hradec Králové. Když začal omezovat lokální pivovary jako právě ten v Chocni nebo třeba v Jevíčku, začala váznout výroba a tyto malé pobočky byly určeny k zániku.

Zlatou éru choceňský pivovar zažil za rodu Kinských, kterým byl ale pivovar v roce 1945 za spolupráci s nacistickým režimem zkonfiskován.

„Pivovar byl přebudovaný ve 2. polovině 19. století na moderní průmyslový pivovar, a hlavně zaměstnával slavné sládky. Pánové Matoušek, Suda či Greif se nesmazatelně zapsali do dějin českého pivovarnictví a choceňské pivo bývalo vyhlášené široko daleko,“ uvedl ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman, který počátky pivovarnictví ve městě zachytil v knize Historie choceňského pivovarnictví od nejstarších dob do současnosti.

Z Chocně se vozilo pivo do Vídně i Budapešti
„Tady se vždycky točilo dobré pivo. Vyváželo se odsud do Vídně nebo Budapešti. Choceňský ležák se dokonce čepoval na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Vídeňáci mu přišli na chuť, protože se tam začalo dovážet z Chocně speciálním vlakem, který byl vypravovaný přímo z Chocně a tam se čepovalo v několika restauracích,“ řekl Hofman.

A někdejší panský pivovar si dodnes drží jeden primát. Jako první v Československu se mohl v roce 1968 pochlubit tehdy opomíjenou, ale dnes vyhledávanou jedenáctkou.

„Navazujeme na tradici pivovarnictví, ale nevaříme podle původních receptur, ale soudobých technologií,“ řekl další ze tří spolumajitelů a bývalý starosta Chocně Ladislav Valtr.

V choceňském pivovaru se bude i vzhledem k letnímu počasí začínat světlou výčepní desítkou. „Vlajkovou lodí by ale měla být dvanáctka ležák. Třetím produktem bude jedenáctka ze směsí amerických chmelů,“ řekl Jiří Karlík.

Choceňská piva Splávek budou k mání v restauracích a prodejnách do 45 kilometrů tak, aby pivo necestovalo zbytečně daleko, i když by mohlo chutnat i dál.

„V případě Chocně se bavíme o populaci 450 tisíc lidí od Pardubic po Hradec Králové, na druhou stranu zase Svitavy. Jsme choceňské pivo a chceme rozvíjet místní patriotismus. Proto jsou minipivovary, aby mohly působit regionálně,“ říká poslední spolumajitel Jiří Kutlvašr.

Pivovar má vlastní stáčírnu, choceňské pivo se zatím bude prodávat v litrových PET lahvích a sedmičkových skleněných lahvích. V budoucnu je možné začít pivo uchovávat i v čím dál oblíbenějších plechovkách.

K pivovaru bude přináležet také restaurace s takzvaných tankovým pivem. Do budoucna tam bude také možné zakoupit si pivo k domácí konzumaci.

Plánují vařit tisíce litrů piva ročně
„Výrobně je plánováno, že v prvním roce začneme do 1 500 hl/ rok, ale když to půjde, tak časem chceme jít nahoru přes 2 500 hl a snad jednou postupným nárůstem dojdeme k objemu 5 500 hl/ rok. To je optimální objem, ale také velmi náročná výzva. Technologicky by však šlo tento pivovar v dané sestavě dále rozšiřovat do výstavu 9 000 hl/rok,“ naznačil Karlík.

Pivovar bude zaměstnávat zatím šest lidí. „I my jako majitelé budeme všichni dělat všechno, jsme malá firma, uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ řekl Kutlvašr.

Jak říká, místní jej už tři roky, tedy zhruba takovou dobu, co prosáklo, že se v Chocni začne vařit pivo, bombardují, kdy budou moci ochutnat.

U příležitosti uvaření jedné z prvních várek chystají choceňští pivovarníci pro veřejnost prohlídky pivovaru s ochutnávkami, a to na pátek 16. července.

Jedenáctistupňový Kalich a tmavý speciál Černý orel. To jsou nové produkty Pivovaru Litoměřice, který obnovuje tradici v někdejším pivovaru v centru Litoměřic.

Veřejnost bude mít možnost je ochutnat přímo na místě už ve čtvrtek 24. června od 15 do 19 hodin. Zároveň bude v prvním patře zrekonstruované části pivovaru zpřístupněna nová expozice o historii pivovarnictví a prvně vystaveno poselství našich předků vyňaté z kopule vyhlídkové věže Kalich.

V rámci zahájení turistické sezony ve městě se ve čtvrtek znovu otevřou také prostory Hradní vinárny, kde bude možno ochutnat produkty Pivovaru Litoměřice, regionální vína a k nim speciality lokálních výrobců.