Novinky a zajímavosti ze světa piva

Není to tak dlouho, co mi spolumajitel pivovaru Husar z Kovalovic-Osíčan říkal, že podíl minipivovarů na celkové produkci je minimální. To se však může brzy změnit. Minipivovary rostou jako houby po dešti. A to i na Prostějovsku a v samém Prostějově – zde bylo kdysi i devět pivovarů. Nyní jsou na území Prostějova tři, sice menší, ale o to dravější. A další čtvrtý v sousedních Držovicích. Zatímco tak cihlová robustní budova starého Pivovaru ve Vrahovické ulici upomíná na zašlou slávu, menší značky nyní útočí na svět obřích výroben ze zálohy.

A jaká je tedy situace na Prostějovsku? Minipivovarů zde celkově přibývá. Nyní najdeme po jednom v již zmíněných Kovalovicích-Osíčanech, Němčicích nad Hanou, Držovicích nebo v Rakové. Další jsou v Prostějově, například minipivovar U Tří králů, dále Ječmínek a navrch taky Axiom Brewery. Menší pivovary se přitom už neprosazují jen čepováním do lahví a prodáváním soudků na oslavy, ale taky se dostávají do hospod. Své by o tom věděl třeba minipivovar Jadrníček nebo Kosíř. I ty z Prostějovska už se ale pomalu prosazují.
Minipivovary mají stejně jako větší značky různé recepty, různé postupy. Hodně sází například na speciály, často piva medová a vícestupňová. A snad mají i minipivovary různou kvalitu. Ty z Prostějovska se však ukazují v dobrém světle. Navíc jsou stále více vidět třeba na pivních nebo obecních slavnostech, kam se často dostávají. Svým způsobem mohl pomoci i koronavirus, ne všichni totiž respektovali nařízení vlády o zákazu shlukování, i v domácím prostředí. Navrch se některé pivovary prezentovaly pivní budkou jako třeba Velkorakovský z Rakové u Konice.
Samozřejmě pivo z minipivovaru ještě nemusí být nutně lepší než to, které si člověk koupí v obchodě. Jednu jistotu zde ale má, menší značky budou tím spíše dbát na to, aby si své zákazníky udržely. Ztráta stovky nebo stovek milovníků piva by je bolela mnohem více než v případě pivovarů, jako jsou třeba Pilsner Urquel, Starobrno nebo třeba Zubr.

Milovníci piva z produkce národního pivovaru Budějovický Budvar mají další důvod, proč zavítat do hospody.
Budvar totiž ve svých restauracích nabízí novinku, pivo nazvané Redix. Je hořké a osvěžující. Za jeho vznikem stojí podle informací na webu pivovaru sládci Aleš Dvořák z Budvaru a Pavel Palouš z minipivovaru Cobolis.

Původně to bylo pivo uvařené jako limitovaná edice „Společné z Budvaru“ – piva vařená v Budvaru spolu se sládky z jiných minipivovarů. Díky zájmu pivařů ho ale Budvar zařadil do stálé nabídky a dal mu jméno Redix. K dostání je například v budvarské pivnici Masné krámy v Českých Budějovicích.

Redix je osvěžující, středně plné pivo, jemuž slady daly mandarinkový odstín barvy. Má vyšší hořkost s bylinným charakterem a silným peprným dozníváním.

Obsah alkoholu je 4 procenta a hořkost vyjádřená v jednotkách IBU činí 28. Pro srovnání, oblíbený světlý kvasnicový ležák Budvar Kroužek má hořkost 22 IBU a Budvar 33, jak už název napovídá, hořkost 33 IBU.

Historický pivovarský dům v centru města doposud nepoutal pozornost kolemjdoucích. Dnešním dnem ale otevírá pivnice, která svojí rozlohou, historií i designem stojí za pozornost.

Městský pivovar v Brně uvařil svou první várku piva již 12. září 1545. Jeho doposud nejlepší období bylo v letech 1798-1805, kdy zde působil sládek František Ondřej Poupě.

Nově zrekonstruovaný Pivovarský dům Poupě navazuje na tuto tradici. V prvních dnech se mohou návštěvníci těšit na legendární pivo z filmového pivovaru Dalešice, ale později k němu provozovatelé přidají místní pivo - svrchně kvašený speciál vařený přímo v prostorách pivovaru.

František Ondřej Poupě (1753–1805) patří mezi významné osobnosti českého pivovarnictví. Tento „geniálním sládek“ byl zakladatelem českého odborného pivovarnictví, zajímal se o kvasnou chemii, proslul také jako konstruktér pivní váhy. V roce 1798 se F.O. Poupě stal sládkem v městském pivovaru v Brně

Nejlépe letos načepovat Kozla umí Tereza Petřvalská, výčepní z restaurace Kozlovna v Olomouci. Ve finále porazila patnáct výčepních z celé republiky a stala se tak držitelkou ocenění Kozel Mistr výčepní 2021.

Ve finále soutěže Kozel Mistr výčepní se spolu utkalo šestnáct finalistů, kteří vzešli z dvanácti regionálních kol, která proběhla ještě v loňském roce. Všichni finalisté museli prokázat nejen své dovednosti v čepování perfektní hladinky s bohatou krémovou pěnou, ale také ukázat, že umí skvěle pečovat o pivo. Každý Mistr výčepní by měl znát správnou techniku i styly čepování, vědět, jakou teplotu a tlak pivo potřebuje a zároveň znát i zajímavosti z pivní historie.

Podle odborné poroty ve všech těchto disciplínách excelovala Tereza Petřvalská, výčepní z Kozlovny v Olomouci. „Chtěla jsem zažít atmosféru soutěže a porazit své kolegy z naší Kozlovny. Když jsem vyhrála, naplnil mě neuvěřitelný pocit štěstí. Byl to splněný sen,“ komentuje vítězka Tereza Petřvalská. A zároveň vyzývá milovníky piva, aby teď, když jsou hospody zase otevřené, zavítali do své oblíbené hospůdky nebo restaurace, dali si jedno orosené a pozdravili svého výčepního, který se na ně celou dobu těšil. Vítězka získala památeční dřevěnou trofej s Kozlem, spolu s koženou zástěrou a pivem na celý rok zdarma.

Druhou příčku obsadil Daniel Novák z pražské Krymlovské Hospody, třetí místo patří Anně Juránkové z Kozlovky v Hradci Králové. Účast v soutěži dodává prestiž nejen samotným výčepním, ale i podniku, ve kterém soutěžící pracuje, což potvrzuje i Matěj Kučera, majitel Kozlovky v Hradci Králové: „Výčepní, který si prošel soutěží, je pro návštěvníky naší restaurace zárukou, že si u nás vychutnají pivo v té nejvyšší možné kvalitě. A to dokonce od opravdového mistra této profese. Jsme proto velmi rádi, že náš zástupce v soutěži uspěl, byla to pro nás po delší pauze velká vzpruha.“

Soutěž Kozel Mistr výčepní se koná od roku 2019. Finále loňského druhého ročníku, přesunutého kvůli pandemii koronaviru na letošní rok, nyní probíhalo za přísných hygienických podmínek a bez přístupu veřejnosti ve venkovních prostorách Sázavské Kozlovny. Podobné pro oba ročníky ale je, že první příčky soutěže Kozel Mistr výčepní zatím vždy obsadily ženy. „Naše pivo je tu pro všechny! Kozel je výjimečný tím, že chutná téměř všem milovníkům piva, ale právě u žen se těší zvláštní oblibě. To se pravděpodobně odráží i na Mistryních výčepních. Jsme rádi, že pomáháme bořit stereotypy o pivu jako o výhradně mužské záležitosti,“ uzavírá Vojtěch Homolka, sládek Velkopopovického Kozla.

S dlouhodobou úctou k řemeslu dbají ve Velkých Popovicích nejen na uchování a rozvoj tradičních pivovarských dovedností, které historicky stojí za úspěchem českého piva, ale podporují i profese, která se věnují péči o pivo poté, co opustí brány pivovaru. Asi nejdůležitější z nich je právě řemeslo výčepního. Hlavním cílem soutěže Kozel Mistr výčepní je nejen osvěta mezi výčepními, rozvoj této profese a posilování její prestiže, ale především podpora kvality čepovaného piva a úrovně pivní kultury v České republice.

Denně nebo obden loni pila pětina dotázaných. Výrazně také vzrostla odhadovaná průměrná roční spotřeba, byla osm litrů čistého alkoholu, po odečtení abstinentů dokonce 9,5 litru. To je nárůst o 0,3 a 0,7 litru. Spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky.

Zhruba pětina dotázaných (19,8 procenta) uvedla, že pije každý den nebo obden. To je o 2,4 procenta více než v roce 2019. Častěji to byli muži, časté pití výzkum zaznamenal u 29 procent z nich, u žen to bylo 11 procent. Polovina mužů a 28 procent žen konzumuje alkoholické nápoje alespoň jednou týdně. Vyplývá to z národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR v roce 2020, jehož výsledky zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„Frekvence pití alkoholu se od předchozích let lišila zejména v nárůstu výskytu velmi časté konzumace alkoholu (denně nebo téměř denně), a to jak u mužů, tak u žen,“ uvedli autoři výzkumu. „Lze s velkou mírou jistoty usuzovat, že zvýšená zdravotní, sociální a ekonomická rizika vyplývající z nadměrné konzumace alkoholu se týkají pětiny české dospělé populace,“ dodali.

Podle primáře adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Popova je loňský nárůst alarmující zejména v kontextu nízké dostupnosti odborné péče v ČR. Špatně dostupná je především ambulantní péče a péče v oblasti detoxifikačních služeb, napsal Popov, který je také šéfem sekce pro alkohol a jiné toxikomanie v odborné psychiatrické společnosti.

Čím větší je podíl nadměrně konzumujících ve společnosti, tím citelnější jsou zdravotní, ekonomické a sociální dopady alkoholu, uvedl k průzkumu jeden z autorů výzkumu, Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).

„Je nutné poukázat na skutečnost, že se dosud nepodařilo v české společnosti uvést do života účinnou strategii na snížení škod působených nadměrným pitím,“ uvedl Csémy. Česko je podle něj v posledních deseti až 15 letech z hlediska spotřeby alkoholu na obyvatele řazeno mezi země s vysokou spotřebou.

Pivo u Čechů pořád kraluje
Nejrozšířenějším alkoholickým nápojem je pivo, 57 procent mužů ho pije alespoň jednou týdně nebo častěji. Celkově pivo pila týdně a častěji více než třetina (35,9 procenta) respondentů. Ženy preferují víno, týdně a častěji ho konzumovala necelá čtvrtina žen. Destiláty každý týden nebo častěji požívala asi šestina mužů a devět procent žen.

Výzkumníci na základě dat z dotazníkového šetření odhadují, že průměrně každý člověk loni zkonzumoval osm litrů čistého alkoholu, což je meziročně o 0,3 procenta více. Pokud by se nezahrnovali abstinenti, vychází to na 9,5 litru čistého alkoholu na osobu za rok. To je meziroční nárůst o 0,7 litru.

Muži vypijí dvakrát tolik
Muži mají ve srovnání s ženami více než dvojnásobnou spotřebu, na jednoho muže loni připadlo asi 13 litrů čistého alkoholu, na ženu necelých šest. Spotřeba alkoholu na hlavu byla loni nejvyšší za poslední tři roky a celkově má podle autorů v tomto výzkumu od roku 2014 stoupající tendenci.

Za rizikové pití se považuje denní příjem 40 až 60 gramů alkoholu pro muže, tedy asi tři piva či vína denně, a 20 až 40 gramů pro ženy, tedy dvě piva či vína. Za škodlivé pití odborníci označují průměrnou denní spotřeba více než 60 gramů u mužů a 40 gramů u žen. Rizikové pití uvedlo asi osm procent dotázaných, škodlivé asi devět procent.

Nadměrné dávky alkoholu každý týden či častěji užívá zhruba každý osmý (12,8 procenta), meziročně asi o tři procentní body méně. Podle pohlaví je to 19 procent mužů a sedm procent žen. Bez zahrnutí abstinentů zaznamenal výzkum časté nadměrné pití alkoholu u 15 procent dospělé populace, z toho u více než pětiny mužů a 8,4 procenta žen.

Častá nadměrná konzumace alkoholických nápojů je podle odborníků ukazatelem problémů s alkoholem a je riziková především vzhledem k možným úrazům, dopravním nehodám či násilnému chování.

Za dlouhodobé či celoživotní abstinenty lze podle výzkumu označit asi šestinu respondentů (15,8 procenta). Jedná se o nejvyšší výskyt abstinujících v populaci od roku 2012.

Experti: Pití souvisí i s koronavirem
Podle odborníků může mít zvýšená spotřeba souvislost s epidemií covidu-19. „Osobně se domnívám, že zvýšená spotřeba alkoholu souvisí s restrikcemi na epidemii, resp., že jde o součást vyrovnávací strategie části populace na stres v době pandemie,“ uvedl Csémy.

Lidé se podle něj snažili vyrovnat například se strachem z nemoci, obavami ze ztráty práce, ekonomickou nejistotou nebo výrazným omezením sociálních kontaktů. Tuto domněnku podle Csémyho podporují i výsledky další studie odborníků z NÚDZ, kteří zjistili, že oproti období před epidemií v době epidemie statisticky významně vzrostlo procento lidí, kteří pravidelně nadužívají alkohol. Csémy ale zároveň poukazuje na to, že se současně o více než tři procentní body zvýšil počet dlouhodobě abstinujících.

Téměř polovina kuřáků pije škodlivě
Odborníci také upozorňují na souvislost mezi konzumací alkoholu a kouřením. Ve skupině lidí se škodlivou spotřebou alkoholu bylo 45,5 procenta kuřáků, zatímco mezi umírněnými konzumenty kouří jen asi 21 procent.

Celkově v ČR loni podle dat SZÚ kouřilo klasické cigarety 23,1 procenta lidí starších 15 let, jejich počet dlouhodobě klesá. Stoupá ale počet uživatelů zahřívaných tabákových výrobků a mezi mladými lidmi také počet kuřáků elektronických cigaret.

SZÚ dělá výzkum každoročně, loni se ho zúčastnilo 1769 respondentů. Podle SZÚ se jednalo o reprezentativní vzorek populace ČR ve věku nad 15 let. Vlastní dotazování se uskutečnilo od poloviny listopadu do konce prosince loňského roku.

TankBar je příjemná občerstvovna, ve které můžete uhasit žízeň i zahnat hlad a posedět pod širým nebem přímo na nádvoří proslulého pivovaru Plzeňský Prazdroj. Prvotřídní Pilsner Urquell přímo z tanku (proto TankBar) a také nealko Birell Pomelo & Grep i další nápoje z portfolia Plzeňského Prazdroje vám tu načepují ve vteřině i s sebou do kelímku už od 10 hodin ráno až do večerní 22. hodiny.

K zakousnutí zdejší kuchaři připravují dobroty k pivu, jako je třeba slaninový chilli džem nebo tradiční gulášová polévka, nechybí ani česká klasika v podobě pivovarského guláše a svíčkové.

TankBar byl otevřen v roce 2018 v místech, kde dříve sídlila Dárková prodejna, která se přesunula na konec nádvoří do větších prostor. Je součástí Restaurace na Spilce, jejíž název odkazuje k původnímu využití zdejších prostorů coby kvasného sklepa, tzv. spilky. Restaurace na Spilce v areálu Plzeňského Prazdroje je s kapacitou 550 míst jednou z největších restaurací v České republice a byla otevřena v roce 1992 při příležitosti 150. výročí uvaření první várky piva Pilsner Urquell.

V pondělí jsme upozorňovali na stále probíhající soutěž (odkaz zde), ve středu pokračujeme netradičním rozhovorem. Jiří Brňovják, který v pivovaru Starobrno zastává roli vrchního sládka, se rozpovídal nejen o své práci, ale také o hokeji. Týden se Starobrnem následně vygraduje páteční soutěží, ve které můžete vyhrát zásobu starobrněnského Bitru, stylové půllitry nebo originální a podepsanou hokejku útočníka Komety Daniela Rákose. Užijte si rozhovor a v pátek doporučujeme sledovat naše sociální sítě.

Jiří, mohl byste čtenářům přiblížit, jak jste se dostal k práci sládka?
Už na střední škole mě okouzlila výroba piva. Po vystudování VŠCHT v Praze (obor pivovarnictví a sladovnictví) jsem měl prakticky jasno, že chci své vědomosti prodat a zúročit jako sládek v pivovaru. Nicméně cesta k pozici sládka je poměrně trnitá. Stejně jako ostatní jsem začínal tak říkajíc od píky, tedy jako dělník v pivovaru, kdy jsem si za několik let musel všechno prakticky osahat a vyzkoušet. Byla to ale velmi cenná zkušenost, bez které by se tato pozice dala dobře vykonávat jen stěží.

Jak vypadá váš všední den v pivovaru?
Prakticky každý den začíná schůzkou s týmem kvality a následně s ostatními odděleními, kde diskutujeme aktuální výsledky za posledních 24 hodin ve výrobě. Součástí je i ta nejpříjemnější část dne - degustace čerstvě stočených piv. Kontrolujeme, zda senzorický profil piva odpovídá receptuře a nedošlo k nějaké odchylce, kterou by bylo nutné řešit.

V minulosti jste získal také titul Heineken Master Brewer, mohl byste nám o něm něco říct?
Titul Heineken Master Brewer jsem získal zhruba před čtyřmi roky poté, co jsem absolvoval pivovarskou akademii v Amsterdamu. Jedná se o strategickou pozici v oblasti propojení komerčního a výrobního oddělení při vývoji a plánování produktových inovací včetně nových technologických projektů.

Dokážete si ve volném čase vychutnat pivo jen tak pro radost, aniž byste jej posuzoval z profesního hlediska?
Určitě. Velmi rád sleduji a ochutnávám všechny pivní novinky na trhu a sbírám tak podněty i nápady pro nové receptury. Pochopitelně po tolika letech je člověk trochu postižen profesionální deformací, takže jakmile v pivu rozpoznám nějakou závadu, hned mě napadají důvody, jak k ní mohlo dojít a jak se tomu dalo zabránit.

Jedna otázka z praxe - podle čeho hodnotíte správně načepované pivo?
Při hodnocení jsou podstatná tři kritéria: čistá a brandově správná sklenice bez bublinek na skle, stabilní, hustá pěna a pivo na míru.

Zaznamenáváte v tomhle ohledu mezi českými hostinskými progres?
Určitý posun v hospodách vidím, nicméně ke zlepšování nadále zůstává velký prostor. Stále tak platí pravidlo, že sládek pivo vaří, ale hospodský jej dělá!

Dá se říct, které konkrétní pivo z portfolia Starobrna vám osobně chutná nejvíc?
To je stejně těžká otázka, jako byste se ptali rodičů, které dítě mají nejraději. Samozřejmě každé pivo má své přednosti a je vhodné k jiné příležitosti. Aktuálně je pro mě top asi naše žhavá novinka Starobrno Bitr, která má skvělou pitelnost a velmi příjemnou hořkost nabádající k dalšímu napití.

Pomalu nastává období grilování. Je nějaký speciální druh piva, který byste doporučil k této oblíbené činnosti?
Jednoznačně zmíněný ležák Starobrno Bitr.

Stejně jako se pivo hodí ke grilování, fanoušci jej mají spojené i s hokejem. Co vy a Kometa, jaký máte vztah k našemu hokejovému klubu?
Stejně jako Starobrno, tak i Kometa neodmyslitelně patří k Brnu. Každé vítězství Komety proto vnímám jako velký úspěch a pozorně sleduji, jak se Kometě daří.

Prozradíte nějaký hokejový zážitek, který vám utkvěl v paměti?
Určitě velkolepé oslavy ligových titulů a nespoutaná radost všech fanoušků.

Které brněnské hráče jste si oblíbil nejvíc?
To se přiznám, že nemám. Hokej vnímám jako týmovou hru a tím pádem jsou pro mě všichni hráči z pohledu obliby na tom prakticky stejně.

Fenomén pivního Brna a nočního života v centru města bude mít od pátku další zastávku. Pivovarský dům Poupě otevírá svou restauraci, která bude největší svého druhu s kapacitou téměř 400 míst k sezení. Kromě toho čeká návštěvníky unikátní koncept restaurace, v kterém si zákazník sám jídlo vybere a odnese. V budoucnu bude mít restaurace i vlastní pivovar. Ten naváže na věhlas nejslavnějšího sládka české historie Františka Ondřeje Poupě, který na stejném místě vařil pivo pro celé Brno.

„Rozvolnění po odeznění pandemie nám umožnilo nastartovat zatím jen část toho, co jsme plánovali. Nabrali jsme nové zaměstnance a otevíráme jen pár dní poté, co to vládní regule umožnily,“ uvedl jednatel Pivovarského domu Poupě Marek Tichý, který stojí společně s kolegy za renovací památek po celém Česku. V minulosti úspěšně revitalizoval i pivovar v Dalešicích, známý z filmu Postřižiny Jiřího Menzela. Nyní dokončuje opravu dalšího historického pivovarského objektu a vrací mu původní život.

Pivovarský dům Poupě otevírá v místech někdejší varny bývalého městského pivovaru, což je lokalita většině Brňanů neznámá, přestože jde o místo v samotném centru jihomoravské metropole, která je pivními puby proslulá. Reálie jsou stejné, koncept ale moderní. „Jde vlastně o koncept bistra. Zákazník si vybere v kuchyni jídlo a společně s pivem zaplatí u kasy. Obsluha bude v hospodě jen ve špičce, aby ulevila zájmu,“ vysvětluje provozní restaurace Lukáš Kvarda.

Pivo se bude čepovat zatím ze sesterského pivovaru v Dalešicích. „V letních měsících začneme vařit vlastní svrchně kvašené, které dělával ve stejných místech i Poupě. Nechceme ale nic uspěchat. Doba je pro otevírání nových pivovarů velmi složitá,“ dodal Tichý s tím, že přes celé léto bude podnik garantovat cenu za půllitr ve výši 39 korun. Cena tak bude výrazně nižší než u ostatních podniků v centru, které vlivem ztrát za doby pandemie musely zdražit.

„Chceme vyjít vstříc Brňanům, pro které vlastně otevíráme. Do budoucna je naším cílem ještě více posílit povědomí o významu brněnského piva, které má na co navazovat. Přitom povědomí o slavné minulosti místa je stále minimální,“ uvedl Tichý. Na industriální historii místa navazuje i interiér restaurace s historickým strojním vybavením. Atmosféru doplňuje na dvoře podniku socha slavného sládka.

Objekt většina Brňanů zná jako bývalý Dům stavbařů. Původní areál městského pivovaru byl ale rozsáhlejší a zaujímal několik parcel vymezených dnešními ulicemi Dominikánská, Starobrněnská a Šilingrovým náměstím. Pivovar fungoval od středověku do poloviny 19. století. V roce 1862 byl organizován dražební prodej jeho zařízení.

František Ondřej Poupě žil v letech 1753-1805. Sládkoval na mnoha místech v českých zemích, v posledních sedmi letech svého života pak v Brně. Je dodnes uznávanou osobností v oboru. Do výroby piva zavedl používání teploměru a pivní váhy, tedy předchůdce hustoměru. Vydal několik spisů, v kterých razil vědecký přístup k výrobě piva, čímž se odlišoval od většiny svých současníků. V Brně měl i první pivovarskou školu na světě.

Etiketa piva TheMŽE, které je součástí stálé nabídky nového pivovaru Proud, uspěla mezi 104 etiketami z celého světa v mezinárodní grafické soutěži Best Label Hospitality Riva. Bronzovou medailí oceněná etiketa je výsledkem zdařilé spolupráce Proudu se studiem Artbureau, autorem grafického návrhu, a rodinnou tiskárnou Etiflex.

Soutěž Best Label je součástí předního italského veletrhu prezentujícího svět pohostinství a cateringu Hospitality Riva. Letošní 45. ročník se mimořádně přesunul z výstaviště v Riva del Garda do on-line prostředí. Odborná porota na etiketě TheMŽE z pivovaru Proud ocenila čisté, moderní řešení, kdy lineární povaha grafické ilustrace kontrastuje s pohybem hravého písma. A také efektivní využití ušlechtilého stylu tisku a smysl pro detail; díky použití několika základních barev bylo docíleno svěží barevné palety.

Studio Artbureau stojí za celým vizuálním stylem Proudu, který pracuje s vlnovkou a typografickým řešením loga, jež funguje i otočené o 180º.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla zhruba o sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí.

Podzimní a zimní vlna pandemie koronaviru nesnížila Pivovaru Zubr celkový výstav piva. Produkci pivovar v době zavřených restaurací udržel na obvyklé úrovni díky vyššímu exportu i maloobchodnímu prodeji piva v lahvích a plechovkách. "Nahradili jsme tak výrazný pokles prodeje sudového piva do restaurací, které byly od prosince uzavřeny, " řekl dnes ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček, podle kterého hospodaření pivovaru loni skončilo v zisku.

Pivovar Zubr ročně uvaří zhruba 255.000 hektolitrů piva, z toho 60 procent v předchozích letech směřovalo do sudů určených hlavně pro odběratele z restaurací. Kvůli zavřeným hospodám přišel přerovský pivovar loni a v prvním čtvrtletí letošního roku o odbyt sudového piva v hodnotě několika desítek milionů korun. "Propad prodeje sudového piva byl na podzim a v zimě značný. Na druhou stranu jsme ale výrazně zvýšili export a více našeho piva v lahvích a plechovkách se prodalo v obchodních řetězcích, takže se pokles prodeje sudového piva nakonec podařilo tímto způsobem nahradit," uvedl Pluháček.

Podíl exportu na celkovém výstavu Pivovaru Zubr loni vzrostl z 20 na 25 procent. "Velmi se nám daří zvyšovat prodej ve Švédsku, kde máme nového distributora," řekl Pluháček. Pivovar je obchodně úspěšný také na Slovensku, které je dlouhodobě pilířem jeho exportu. "Hodně teď vyvážíme i do Itálie, Vietnamu či Řecka. Chystáme se prezentovat naše piva na veletrhu v Číně. Export se vyvíjí slibně," podotkl Pluháček.

Pivovar Zubr loni díky vyššímu prodeji piva v plechovkách a lahvích nemusel propouštět. "Loňské hospodaření nakonec skončilo v kladných číslech. Letos se chceme vrátit k investicím, které jsme kvůli epidemii museli odložit. Po letní sezóně plánujeme spustit investiční akce v hodnotě několika milionů korun," řekl Pluháček.

Pivovar Zubr v létě plánuje uspořádat ve svém areálu hudební festival. "Loni a letos jsme kvůli epidemii koronaviru museli zrušit náš tradiční Zubrfest a oslavy založení pivovaru. Pokud to pravidla umožní, tak chceme v srpnu uspořádat letní festival. Doufáme, že vláda pravidla pro venkovní akce zveřejní s dostatečným předstihem a budeme se moci včas pustit do jeho přípravy" dodal Pluháček.