Novinky a zajímavosti ze světa piva

Letošní turistickou sezónu zahájí město Litoměřice ve čtvrtek 24. června obnovením tradice výroby piva v litoměřickém pivovaru. Zároveň s tím bude zpřístupněna nová expozice o historii pivovarnictví a prvně vystaveno poselství našich předků vyňaté z kopule vyhlídkové věže Kalich.

Do nové expozice věnované historii litoměřického pivovarnictví, kde nebudou chybět ani dobové předměty, se můžete přijít podívat ve čtvrtek 24. června od 15 do 19 hodin. Instalována bude v prvním patře zrekonstruované části litoměřického pivovaru, přičemž cestou se naskytne příležitost nahlédnout do haly, kde se pivo vaří. „V první etapě budeme vařit jedenácti stupňové pivo pod názvem Kalich a tmavý speciál Černý orel,“ informoval za Pivovar Litoměřice Dionýz Hutár. Po prohlídce bude možné první výrobky ochutnat.

„V tentýž den ve spolupráci s Oblastním archivem a Městskými kulturními zařízeními vystavíme listiny a předměty, které byly vyňaty z kopule vyhlídkové věže Kalich. Zároveň s tím se veřejnost může seznámit s poselstvím, které starosta města zanechal jako vzkaz naší generace těm budoucím,“ informovala vedoucí odboru komunikace, marketingu a cestovního ruchu městského úřadu Eva Břeňová. Předměty, které v tuto chvíli prochází rukama restaurátorů, bude možno spatřit od čtvrtka do neděle ve vstupních prostorách hradu.

V rámci zahájení turistické sezony se znovu otevřou prostory Hradní vinárny, kde bude možno ochutnat produkty Pivovaru Litoměřice, regionální vína a k nim speciality lokálních výrobců.

Letošní turistickou sezónu zahájí město Litoměřice ve čtvrtek 24. června obnovením tradice výroby piva v litoměřickém pivovaru. Zároveň s tím bude zpřístupněna nová expozice o historii pivovarnictví a prvně vystaveno poselství našich předků vyňaté z kopule vyhlídkové věže Kalich.

Do nové expozice věnované historii litoměřického pivovarnictví, kde nebudou chybět ani dobové předměty, se můžete přijít podívat ve čtvrtek 24. června od 15 do 19 hodin. Instalována bude v prvním patře zrekonstruované části litoměřického pivovaru, přičemž cestou se naskytne příležitost nahlédnout do haly, kde se pivo vaří. „V první etapě budeme vařit jedenácti stupňové pivo pod názvem Kalich a tmavý speciál Černý orel,“ informoval za Pivovar Litoměřice Dionýz Hutár. Po prohlídce bude možné první výrobky ochutnat.

„V tentýž den ve spolupráci s Oblastním archivem a Městskými kulturními zařízeními vystavíme listiny a předměty, které byly vyňaty z kopule vyhlídkové věže Kalich. Zároveň s tím se veřejnost může seznámit s poselstvím, které starosta města zanechal jako vzkaz naší generace těm budoucím,“ informovala vedoucí odboru komunikace, marketingu a cestovního ruchu městského úřadu Eva Břeňová. Předměty, které v tuto chvíli prochází rukama restaurátorů, bude možno spatřit od čtvrtka do neděle ve vstupních prostorách hradu.

V rámci zahájení turistické sezony se znovu otevřou prostory Hradní vinárny, kde bude možno ochutnat produkty Pivovaru Litoměřice, regionální vína a k nim speciality lokálních výrobců.

Pivovar Svijany hlásí kvůli pandemii ztráty v desítkách milionů korun, jeho majitel Tomáš Kučera ale věří, že v dlouhodobém horizontu je to jen „malinkatá etapa“. V rozhovoru hodnotí výkon Andreje Babiše v politice a popisuje i nevýhody demokracie či svou domněnku, že současný systém jednou „bouchne“.

Vylévali jste během pandemie pivo?
V první vlně covidu, v druhé půlce března 2020, jsme stahovali pivo z trhu a bohužel jsme nějaké menší množství, které už nebylo možné stočit třeba do lahví, museli pod dohledem celní správy řízeně zlikvidovat. Byly to ale maximálně stovky hektolitrů, takže nemůžu tvrdit, že bychom kvůli pandemii měli velké ztráty. Ztráty nám vyplynuly spíše ze zavřených provozoven než z vylitého piva.

Pandemie trvá déle, než většina lidí čekala. Jak jste to tedy dělali? Snížili jste výrobu, abyste nevylévali nebo nerozdávali další hektolitry?
Odbytových kanálů máme více, takže jsme to přece jen dokázali trošku naplánovat. Odbyt lahví šel naopak velice dobře, také odbyt plechovek byl nadstandardní. A odbyt produktů přes e-shop taky nebyl zastavený. Odpadl tedy kanál sudového piva…

Ale to je dost značná část z vaší produkce, ne?
V porovnání s necovidovými roky vypadlo třicet až pětačtyřicet procent sudového piva. V měsících, kdy restaurace byly skutečně uzavřené, vypadlo až osmdesát procent. Když se sečetla zima, špatné počasí a zavřené provozovny, kdy nefungovala ani okýnka, protože ve špatném počasí lidé pro pivo nechodí, takřka se to zastavilo. Obecně jsme ale co se týče prodaného objemu za loňský rok oproti roku 2019 na 92 procentech.

Podepsal byste se tedy pod větu, že vás pandemie takřka nepoškodila?
To zase ne. Já jsem ekonom, takže sleduji i maržovost jednotlivých výrobků. Když se nám snížil odbyt o osm procent, marže klesly v desítkách procent.

Jaké tedy máte ztráty?
Pohybujeme se v desítkách milionů korun.

Lze být na takovou situaci jakkoli připraven?
Obecně by měl být člověk v podnikání připraven na jakoukoli katastrofu. I když rizika podnikání se nedají úplně odstranit. Nicméně tohle je skutečně extrémní riziko, se kterým se většina podnikatelů setkala po revoluci poprvé. Nemyslím si tedy, že by se někdo na něj mohl připravit úplně.

Jde spíš o to, jak máte nastavenou filozofii podnikání. Jestli si tvoříte rezervy a diverzifikujete činnosti, aby vás v případě výpadku jedné činnosti podržely činnosti jiné. Já pracuji na centrále LIF, což je bývalý Liberecký investiční fond, tedy naše první firma založená v roce 1991. V roce 1998 jsme koupili pivovar. V rámci LIF teď děláme i developerské věci a finanční služby, takže výpadek pivovaru, který je v naší skupině nejdůležitější, můžeme částečně nahradit.

Máte tam ale i další aktivity, které pandemie také mohla ovlivnit. Golfový klub, rekreační areál Drhleny… Dá se odhadnout, jak velká část vaší rodinné firmy pandemií utrpěla?
Drhleny jsou sezonní provoz, takže v zimě jsou zastavené. Na loňskou sezonu byl dopad velice malý, protože letní byla otevřená.

S ohledem na podzimní vývoj se sluší říct, že bohužel.
Samozřejmě. Ale naší branži to pomohlo. Bez léta bychom skutečně padali na hubu. Byli bychom na tom podobně jako restauratéři.

Zámek Svijany je také součástí rodinného majetku?
Ano, je přímo součástí pivovaru. Dopad na ubytování byl zcela zásadní, velká většina hoteliérů své provozy uzavřela. My jsme ale měli výhodu právě díky tomu, že zámek je součástí pivovaru, protože jeho zaměstnanci mohli něco dělat ve výrobě.

To znamená, že jste nemuseli propouštět?
Ne. K propouštění kvůli covidu jsme vůbec nepřistoupili, i když práce nebylo tolik. Říkali jsme si, že základ našeho úspěchu jsou dlouhodobí zaměstnanci, zdravé jádro pivovaru. Máme rodinný pivovar a nejsme tu s nějakým pětiletým plánem. Jsme tu s plánem na neurčito. Chceme, aby další generace pokračovaly po nás.

Podnikatelé v gastronomickém segmentu by po rozvolnění rádi šlápli na plyn, ale stát jim pořád trochu blokuje nohu. Podle restauratéra Luboše Kastnera jsou tržby v gastru minimálně o 20 procent nižší, než by byly v běžném roce. Největší bolestí je podle něj nejistota, co přijde na podzim. Řešení současné personální krize vidí v profesionálním dialogu s ministerstvem zdravotnictví a využití všech dostupných nástrojů, aby se ekonomika opět zavírat nemusela.

Jak hodnotíte situaci v restauracích po jejich otevření?
Minulý týden vypadal optimisticky, bylo lepší počasí, možná se zvedla i nálada ve společnosti. Nicméně to není návrat k normálu. Pořád je hodně lidí doma na home office a restauracím chybí firemní klientela. Druhá věc, která nám chybí, jsou ty větší rezervace. Kvůli omezení maximálního počtu čtyř lidí v restauraci nelze dělat firemní večírky ani oslavy. A to se pochopitelně odráží na tržbách, které jsou o nějakých 20 procent nižší, než by to bylo v normální době.

Očekávali jste to, nebo vás to překvapilo?
Mě osobně to nepřekvapilo, když máte takováto omezení, tak prostě nelze jet na plný výkon. To je, jako byste jela v autě a nemohla úplně sešlápnout plyn. Další věc je, že restauracím chybí zaměstnanci. Samozřejmě ty restaurace, které si zaměstnance podržely, tak ty to zvládají, ale ty, které je musely propustit, teď mají problém s náborem zaměstnanců.

Mají restaurace ještě nějaký prostor jak motivovat lidi, aby se vrátili do gastronomie?
V covidu si mnoho restauratérů uvědomilo dost věcí. Jedna z věcí je to, že zaměstnanci jsou konkurenční výhodou, a začali se dívat na to, jaké benefity poskytují zaměstnancům. A teď nemám na mysli to, že jim umožní se zadarmo najíst. Jde o formu vzdělávání nebo profesního růstu. Ti zaměstnavatelé, kteří svoje lidi nevedli dobře před covidem, ti teď budou mít fatální problém. Tam se ti lidé opravdu nebudou vracet. Gastronomie poskytuje pro zaměstnance relativně dost peněz, ale lidé se teď budou dívat i na to, jak je ten restauratér vede, jak se k nim chová a jak je motivuje.
Je ta personální otázka ta největší bolest tohoto segmentu, nebo je to ještě něco jiného?
Největší bolest našeho segmentu je ta nejistota, že nezavřeme na podzim. To je aktuálně ten největší problém. V momentě, kdy bychom měli nějakou jistotu, že na podzim opět nezavřeme, i za cenu nějakých režimových opatření, tak ti lidé, kteří v gastronomii chtějí, ten krok udělají. Ta nejistota je ta největší brzda toho návratu.

Proto tlačíme na vládu a epidemiology, aby se rychle domluvili na nějakých podmínkách, které budou platit na podzim. My potřebujeme tu jistotu, ať už po volbách bude vládnout kdokoliv. Tohle teď tlačíme, mám částečné pochopení a jednáme. V momentě, kdy budou podmínky zveřejněny formou memorand, tak to do celé situace vnese větší klid.

Váš odhad ohledně podzimu?
Já trávím s epidemiology poměrně hodně času, podle mě čísla na podzim opět porostou. Ale na druhou stranu máme slušnou proočkovanost a bohužel i promořenost. Navíc máme nástroje na trasování a myslím, že i stát se poučil v tom smyslu, že reformuje krajské hygienické stanice, aby byly v tomto ohledu výkonné. Navíc máme spoustu nástrojů na to, aby se zavírat nemuselo.

Co sledujeme s respektem, jsou samozřejmě nové mutace. Já osobně odhaduji, že se zavírat nebude, ale k tomu potřebujeme funkční ministerstvo zdravotnictví a profesionální dialog. My umíme nabídnout řešení, navíc restaurace nebyly nikdy tím masivním zdrojem nákazy a my musíme gastro zbavit té nálepky toxicity.

Můžete být konkrétnější, s kým jednáte a jak jste daleko?
Jednáme hodně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO), který nás chápe a podporuje. Do jednání jsou pochopitelně zapojení epidemiologové a také zástupci oborů, včetně Hospodářské komory. Nicméně ta klíčová jednání probíhají s ministerstvem zdravotnictví, které se nám, doufám, po tom roce a půl podařilo přesvědčit, že umíme být konstruktivní a umíme nabídnout řešení. K těm konkrétnějším jednáním bychom se měli dostat někdy na začátku července, kdybychom si měli stanovit ty základní parametry pro neuzavírání ekonomiky v případě zhoršení epidemie. Máme projekt Bezpečná restaurace, existují nejrůznější aplikace a musíme využít všech dostupných mechanismů. V zásadě nechceme vymýšlet nic nového, jenom musíme stávající možnosti nastavit do nějakých systémových opatření.

Očekáváte se zavedením covid pasů 1. července příliv cizinců?
Určitě ano, ono se to už děje. Ale co vidíme, tak zatím nejvíce turistů do hotelů míří auty, pořád se nám plně neobnovil letecký provoz. Letos určitě neočekávám obnovení cestovního ruchu na plnou úroveň. Na druhou stranu to vypadá, že Češi budou letos trávit dovolenou víc doma. To už naznačují hotely a turistické destinace, které jsou dost často vybukované.

Máte nějaký výhled, kdy se zruší omezení na 4 osob u stolu?
Myslím, že to bude brzy. Teď se musí ukázat stát v tom smyslu, jak umí trasovat a komunikovat. Když se podíváte na to, jak se vyvíjela spotřeba alkoholu v ČR v loňském roce, tak ta rostla. Takže já si nemyslím, že omezovat a zavírat je ta správná cesta. Já si myslím, že když omezíte gastronomii, tak lidé budou o to více popíjet doma v garážích a to je to zhoršení. Cesta je v té důvěře hostovi, restauracím a v lepším trasování.

Česká hospoda není jen o pití piva, ale i o potkávání se. Myslí si to šéf náchodského pivovaru Primátor Petr Kaluža, který věří, že lidé budou chodit po koronavirové krizi na pivo tak jako dřív. Zároveň si ale uvědomuje, že pivní sudy častěji než v předcovidové době budou naraženy na domácích chlazeních.

„Mám jen jeden vzkaz: My jsme připraveni, už se na vás v hospodách těšíme!“ říká ředitel pivovaru. Lidé návratem do hospod podle něj zachrání nejen české pivo. „Jde o samotný status hospody, která je součástí české kultury. Na vesnicích, kde je hospoda jen jedna, je to symbol komunity, společenství. Jde o to uhájit si sociální prostor. Nechci pít pivo sám nebo po skypu,“ zdůrazňuje Kaluža.

Podle jeho postřehů se hosté do hospod vracejí. Někde byl ten návrat rychlý, jinde je pozvolnější. „Máme restaurace, kde to vzali v podstatě útokem a štamgasti se vrátili v plné síle. Není nic příjemnějšího než si popovídat z očí do očí, je fajn být zase mezi lidmi. A jsou zase i provozovny, kam se hosté vracejí pomaleji. Část populace asi stále ještě vnímá hospodu jako rizikovou,“ přeje si Kaluža, aby se tato skupina stále zmenšovala.

Proto pivovarníci i hospodští vyhlížejí nadcházející léto s nadějí. Jedná se o nejsilnější období v životě pivovarů a po několikaměsíčním lockdownu snad česká hospodská kultura ožije. A náchodský pivovar tomu chce jít naproti - třeba i tím, že připravil na léto dva nové speciály. Jedním z nich je nová APA, tedy American Pale Ale. „Jde o svrchně kvašené, světlé a velmi pitelné pivo. Hodí se pro léto, hraje na osvěžující notu,“ popisuje Kaluža s tím, že hlavní roli má v tomto pivu chmel. Pivovarníci se rozhodli použít pět odrůd z celého světa, například z USA, Anglie, ale i z Česka.

„Tohle pivo je primárně o chutích a vůních vnesenými unikátním chmelením, je bohaté a dlouho doznívá. Je hezké v tom, že v jednom produktu máte osvěžující pivo na rychlou žízeň, ideální třeba na cyklistický výlet. Zároveň chmelová linka je natolik pestrá a nosná, že si umím představit, že s tímto pivem strávíte večer a nepřestane vás bavit i delší dobu,“ popisuje s láskou nový produkt šéf pivovaru.

V Primátoru se také rozhodli rozšířit řadu ochucených nealkoholických radlerů. „Měli jsme obecnou představu, že chceme vstoupit do segmentu grapefruitových nebo citrusových příchutí. Dlouhým selektováním a kombinováním ovocných chutí jsme dospěli k tomu, že právě se nejlépe s našim pivem páruje příchuť ovoce yuzu, kterému se přezdívá japonský citron,“ popisuje Kaluža nový nápoj, který se nezrodil z týdne na týden, ale pracovalo se na něm rok a půl. „Nechtěli jsme jet v úplném mainstreamu, protože citronový radler není nic objevného. I když bychom byli rádi, tak ale úplnými průkopníky nejsme, protože zrovna letos s touto příchutí vstupují na trh další asi tři pivovary. To si ale můžu přeložit i tak, že jsme úplně neminuli, když to jiný odborník považuje za dobrou příchuť piva. Je to nádherné tropické ovoce, kříženec citrusu a mandarinky. Je bohatější, šťavnatější a ideální na léto,“ usmívá se Kaluža a prozrazuje, že první várka tohoto nápoje se objeví na podnikové prodejně začátkem příštího týden.

Kaluža věří, že o obě novinky bude velký zájem. Češi totiž čím dál víc rádi experimentují a chtějí ochutnat víc než známý ležák. „Lidé jsou zvědavější a touží objevovat nové chutě. My to víme, a proto přinášíme nová piva,“ říká, že to je pro něj mnohem radostnější stav, než který zažíval před časem. Uplynulá sezona byla podle něj totiž plná nepopsatelných pocitů. „Pro pivovarníka není nic horšího než vylévat pivo. Je to taková bezmoc. Vyléváte produkt, kterému věříte,“ vzpomíná Kaluža na nepříjemné okamžiky, kdy za přítomnosti celní správy vedla hadička z naražených sudů do kanálu. „Byla to těžká chvilka. Likvidovali jsme pivo, kterému prošla trvanlivost a stahovali jsme ho zpět z hospod. Vylévat pivo je pro každého pivovarníka ten největší hřích na světě. Teď jsme k tomu byli dotlačeni – nikdo z nás nečekal, že svět se změní skokově a tak rázně, že nebudou děti smět chodit do škol a lidé do hospod…“

Ředitel náchodského pivovaru bere na vědomí i nový fenomén v podobě domácích výčepů. „Tato skupina během lockdownu určitě vznikla a určitě hned nezmizí. Lidé, kteří investovali 12, 15 tisíc do domácího chlazení, ho budou chtít využívat. Jako firma se s nimi učíme pracovat a komunikovat, protože chceme, aby na domácích chlazeních byly naraženy naše sudy,“ prozrazuje Kaluža. „Když to srovnám s normálním rokem 2019, tak výrazně stoupl zájem o sudy menších objemů. Jsou to dva signály – ten první je, že lidé nepřestali pít pivo, což je pro nás důležitá zpráva. Ten druhý je, že se to pivo naučili pít jinak. Tato skupinu tu zůstane a my na ni musíme umět reagovat. Svět se pořád mění, tak my se musíme měnit s ním.“
Zdroj: https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/primatora-vylevali-se-smutkem-ted-maji-radost-z-letnich-novinek-20210616.htmlŘeditel náchodského pivovaru bere na vědomí i nový fenomén v podobě domácích výčepů. „Tato skupina během lockdownu určitě vznikla a určitě hned nezmizí. Lidé, kteří investovali 12, 15 tisíc do domácího chlazení, ho budou chtít využívat. Jako firma se s nimi učíme pracovat a komunikovat, protože chceme, aby na domácích chlazeních byly naraženy naše sudy,“ prozrazuje Kaluža. „Když to srovnám s normálním rokem 2019, tak výrazně stoupl zájem o sudy menších objemů. Jsou to dva signály – ten první je, že lidé nepřestali pít pivo, což je pro nás důležitá zpráva. Ten druhý je, že se to pivo naučili pít jinak. Tato skupinu tu zůstane a my na ni musíme umět reagovat. Svět se pořád mění, tak my se musíme měnit s ním.“

Zažil období slávy i úpadku, změny státních i politických režimů, výměny majitelů a v dobách největší krize českého pivovarnictví dokonce i nucené ukončení výroby. Jako první z těchto uzavřených českých pivovarů se však dočkal znovuotevření. V posledních dvou dekádách sbírá jedno ocenění za druhým a expanduje daleko za hranice. Řeč je o pivovaru Konrad z Vratislavic nad Nisou. Pivovaru, který se hrdě označuje jako ryze český a odborníci jeho pivo za ryze dobré.

Pivo na inzerát
Pivo se ve Vratislavicích nad Nisou vaří už téměř 150 let. Jeho počátky byly pozoruhodné, pivovar totiž vznikl na základě inzerátu. Psal se 21. červenec 1872, obyvatelé Liberce a okolí se tehdy v německy psaných novinách s názvem Reichenberger Zeitung mohli přečíst následující inzerát:

„Společnost Libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích nad Nisou nabídne v pondělí 22.července 1872 především u liberecké banky své akcie s obvyklými podmínkami.“

Po akciích se jen zaprášilo. Na jaře následujícího roku se tak začalo stavět a 24.ledna 1874 byl pivovar slavnostně otevřen. O čtyři měsíce později ochutnali první várku nového zlatavého moku.

Temné časy českých pivovarů
Vratislavické pivo zažívalo dlouhé období prosperity. Provoz pivovaru nepřerušil ani nepříznivé události 20.století a nimi spojené změny státních a politických režimů. Paradoxně nejtvrdší ránu zasadilo severočeskému pivovaru otevření hranic po roce 1989.

Pivovar Vratislavic se totiž v devadesátých letech stal součástí akciové společnosti Pražské pivovary, kam patřil i Staropramen, Braník nebo holešovický Měšťan. „V roce 1996 koupili společnost noví angličtí majitelé a s nimi přišla drsná ekonomická opatření,“ vypráví ředitel pivovaru Konrad a vrchní sládek Petr Hostaš.

O tehdejších poměrech ví své, ve vratislavickém pivovaru totiž pracoval i v polovině devadesátých let. „Konec devadesátek byl temným obdobím pro české pivovarnictví. Česká republika měla v tu dobu nejmenší počet pivovarů ve své historii. Následky globalizace v Pražských pivovarech nepřežil holešovický Měšťan ani náš Vratislav,“ dodává Hostaš.

První znovuotevřený pivovaru v Česku
Vynucený konec piva ve Vratislavicích byl ránou pro celý region. Místní přišli o své oblíbené pivo a tři stovky lidí o práci. „Za dobré jméno nového pivovaru jsme ochotni bojovat stejně tvrdě, jako za záchranu toho minulého, jenž ukončil produkci piva po 125 letech,“ prohlásila po uzavření pivovaru tehdejší starostka Vratislavic Vladimíra Hoření.

„Chtěla bych, aby se pivovar opět podařilo nastartovat, ale uvěřím tomu, až mi sládek přinese na stůl první lahev piva,“ dodala tehdy. A stalo se. V roce 1998 koupila pivovar česká společnost HOLS a pivu ve Vratislavicích se začalo blýskat na lepší časy.

Odkaz Přemyslovců i legendárního sládka
Nový majitel, nové jméno: Konrad. Nový název odkazoval nejen na bratra českého krále Vratislava z rodu Přemyslovců Konráda, ale i na úspěšného sládka Josefa Konráda, který v 80.letech 19.století vyšrouboval roční výstav vratislavického pivovaru na 136 tisíc hektolitrů piva.

Název Konrad prý evokuje ještě jedno spojení. „Kontinuální radost“, dodává s úsměvem sládek. Radost navíc ještě více umocňuje skutečnost, že se Konrad stal svým znovuzrozením vůbec prvním zařízení svého druhu v České republice, které dokázalo po nuceném ukončení opět úspěšně rozjet výstav piva.

Ryze české pivo
Nová éra pivovaru se vydala ryze českou cestou. Vodu pro vaření piva čerpají ve Vratislavicích z místních vrtů. „Naše voda je mimochodem svou nízkou tvrdostí skvělá pro ležák plzeňského typu,“ doplňuje Hostaš.

Slad si vyrábí sami z polabského ječmene a o správnou hořkost se stará vyhlášený žatecký chmel. Díky tomu se Konrad může pochlubit certifikátem chráněné zeměpisné označení „České pivo“.

Ekologická cesta
Ačkoliv pivovar sází na historicky osvědčenou recepturu a více než století trvající tradici vaření piva, myslí ve Vratislavicích i na výzvy dnešní doby. Při výrobě piva se soustředí i na co nejnižší uhlíkovou stopu, používají proto také papírové etikety a ekologický způsob balení.

Od USA přes Japonsko po Austrálii
Krok s dobou drží Konrad podle Hostaše i z hlediska distribuční sítě. V posledních letech zavedli kromě lahvových a sudových i piva v plechovkách. „Úspěšně jsme také expandovali i na zahraniční trhy. Pivo díky tomu nyní vyvážíme do celého světa. Naše české pivo si cení i v zahraničí. Vratislavické pivo si tak lidé vychutnávají nejen v evropských zemích jako Německo, Francie nebo Švédsko, ale i ve Spojených státech amerických, v Rusku, Izraeli, Japonsku, Číně, Austrálii.“

Nejlepší ležák českého typu na světě
Poctivému českému pivu z Vratislavic se dostává uznání i v oborových kruzích. A to nejen na domácí (téměř každý ležák od Konradu je držitelem Pivní pečeti a dalších ocenění), ale i na mezinárodní scéně. Důkazem toho je úspěch na prestižní světové soutěži World Beer Awards v Londýně.

„Naše dvanáctka zde získala zlatou medaili v kategorii Ležák českého typu,“ připomíná obchodní manažer pivovaru Vít Čejka. Na zlato pak Konrad navázal v roce 2019 v Norimberku. „Tentokrát šlo o soutěž European Beer Star, v kategorii Bohemian-style byl dvanáctistupňový ležák opět zlatý.“

Svrchně i spodně kvašené speciály
Oceňovaná dvanáctka je vlajkovou lodí vratislavického pivovaru, celková nabídka piv Konrad je však daleko širší a radost dělá i milovníkům pivních speciálů. „V současnosti nabízíme čtrnáct druhů piv. Jde o spodně kvašené ležáky i svrchně kvašené speciály," vysvětluje Hostaš.

Z ležáků si lidé vedle tradiční dvanáctky a jedenáctky vychutnají i odlehčenou osmičku Reichenberger, výčepní desítku, vratislavické řezané, tmavého Kapucína nebo místní speciality: 14 Spytihněv a tmavou Svatopavelskou šestnáctku.

„Svatopavelské pivo u nás vařili již v roce 1908 a za první republiky bylo velmi populární. O sto let později v roce 2010 byla v libereckém muzeu objevena původní receptura, ze které vychazí ta současná," doplňuje.

Před Velikonoci se pivaři mohou těšit na Zeleného krále, s nadcházejícími teplejšími měsíci pak zase přijdou do kurzu ochucené nealko speciály. Chytrón a Cherryk. Pro milovníky svrchně kvašených piv vaří celoročně Vratislavický ALE 16° a odlehčenou variantu Konrad ALE 11°.

Konrad na mistrovství světa
Pivovar Konrad je také podporovatelem celé řady kulturních a sportovních akcí. V letošním roce je například hlavním partnerem Mistrovství světa v orientačním běhu. Akce proběhne na začátku července s centrem v Doksech, ale o medaile se bude bojovat třeba i ve Smržovce. „Jsme rádi, že můžeme účastníkům akce nabídnout oceňované pivo, které pochází z regionu, kde se Mistrovství světa koná," prohlásil ředitel běžeckého mistrovství světa Jan Picek.

„Naše spojení s pivovarem Konrad představuje důraz na lokálnost - chceme ukázat světovým, ale i českým orienťákům to nejlepší z našeho regionu. Od nádherných lesů, v nichž se bude závodit, až po to, co jim v arénách naservírujeme k jídlu a pití," dodal Picek.„Stále věříme, že situace nakonec umožní, aby se Mistrovství světa zúčastnili i fanoušci, a že si naši spolupráci tak budou moct vychutnat naplno i oni, jak jsme původně plánovali," uzavřel.

Málokdo by byl řekl, že ke splnění snu postačí „obyčejná“ únava. Ondřej Hlaváček (47) už byl doslova „přesycený“ svou původní prací, až se s kamarády domluvil, že založí v Bubenči pivovar. Do slibných začátků, které byly ověnčeny i celostátními úspěchy, však rázně vstoupil koronavirus, který podle něj i podle zdejšího sládka Michala Nuska (26) negativně ovlivnil celou pivní kulturu. Nejen finančně.

S ohledem na lidi, kteří jej zakládali, by měl být Pivovar Bubeneč patrně tím nejlépe projektovaným a nejlépe vybaveným pivovarem široko daleko. Zakládali jej totiž projektanti, statici či stavaři. Jedním ze spolumajitelů je právě i Ondřej. Pro něho byla vidina vedení pivovaru lákavou odchylkou od práce, kterou celý život vykonává.

Průvan v hlavě
„Vedu projekční firmu, v rámci níž projektujeme domy a jejich zařízení. Tím, jak ji vedu dlouho, a byl jsem z toho unavený, tak jsem si říkal, že bych si rád provětral hlavu a zkusil něco jiného,“ říká. Tehdy ještě neměl ponětí, že si na svá záda z „rozmaru“ nechal nasadit velkou tornu napěchovanou ještě větší únavou.

Mnohem horší byl samozřejmě finanční propad a hrozba vylévání piv. „Tím spíše, že oproti západnímu světu je u nás pivo podhodnocené,“ odkazuje zdejší sládek Michal Nusko na známý fakt, že plechovka piva i v supermarketu vyjde levněji než limonáda. Nepochybně i díky tomuto ukazateli jsou Češi bráni jako národ, který celosvětově vypije nejvíce piva.
„Netušil jsem, že to provětrání bude až takhle durch,“ směje se Ondřej nad záměrem zřídit vlastní pivovar. V malebné zástavbě prvorepublikových činžovních domů a vilek v Bubenči si pro ty účely vyhlédl prosperující pivotéku, kterou chtěli sami provozovatelé přebudovat na pivovar. Jenže si s tím nevěděli rady. „Tak jsme ten pivovar přebudovali my už coby akcionáři,“ líčí. První várka piva se zde navařila v roce 2018. Do té doby se „bubenečské“ vařilo po spřátelených pivovarech.

„Ze začátku to vypadalo jako dobrý podnikatelský plán, který se ale zlatým dolem nestal. Jsme rádi, když si vyděláme natolik, abychom měli rezervu pro případné opravy poruch, nápravy nedostatků,“ usmívá se Ondřej. „Teď už je to spíše tak, že se člověk nechce vzdát něčeho, co vzkřísil z hrobu, drží při životě a nasypal do toho tolik peněz, které se mu pravděpodobně nikdy nevrátí. Ekonomika minipivovaru je dost náročná,“ uvádí k tomu, nakolik život pivovaru pokazila koronavirová pandemie.

Utrpěla i pivní kultura
Stejně jako všude jinde, i v Bubenči jsou dopady koronaviru patrné. Vyjma citelných finančních ztrát, které pivovar částečně kompenzoval nezbytným výdejním okénkem, utrpěla podle Ondry i pivní kultura. „Když člověk zavítá do pivní restaurace, zpravidla se dá do řeči s číšníkem, nechá si poradit, něco doporučit, vysvětlit, co za piva jsou v nabídce. Ale když se ta komunikace se zákazníkem redukuje na okénko s frontou, musíte mít hadr přes tvář, tak to není zdaleka ideální.“

Ročně v Bubenči navaří zhruba tisíc hektolitrů. „Co se koronaviru týče, nemyslím si, že by nám ta produkce klesla, ale samozřejmě odbyt ano,“ uvádí Michal. „V tomto ohledu nám velice pomohla rodina Pomahačů z pivovaru Kytín,“ vysekl Ondřej poklonu iniciátorům projektu Zachraň pivo, v rámci kterého měli Češi na přehledné mapě možnost piva si za doby koronavirových omezení objednávat, nechat si je dovézt – nebo si pro ně dojet sami.

Sklo, plech nebo plast
Další dopad na pivní kulturu v Čechách měla podle Michala zmíněná pivní okénka, která zaváděl jeden pivovar vedle druhého, jako nutnost pro přežití. Nezřídka se v nich totiž ve velkém prodávaly plastové PET lahve. Jeden by si mohl pomyslet: Co je na tom špatného? Něco se přece jen najde. „Z hlediska ekonomiky, skladování i manipulace je plast pochopitelně nejlepší, nejlevnější, ale z hlediska kvality piva je to naopak ten nejhorší materiál,“ říká Michal s tím, že degradace chuti je patrná.

„Opravdu nejde jen o estetický aspekt. V plastové lahvi vždycky zbude nějaký kyslík, takže pivo zoxiduje. Proto je lepší sklo a úplně nejlepší co do kvality piva jsou plechovky,“ vysvětluje Ondřej.

Ty totiž nejenže mají kyslíkovou bariéru, ani nepropouští světlo. Je-li totiž pivo vystaveno ať už slunečnímu nebo umělému osvětlení, dochází pozvolna ke vzniku hořkých chmelových kyselin se sirnými zbytky, které se na kvalitě piva podepíší pod tzv. světelnou nebo jinak též zvanou „skunkovou“ příchuť. „Pro nás je ale bohužel sklo i plech náročnější, obzvláště v této nejednoduché době,“ dodal spolumajitel.

„Král Prahy"
Když Ondřej se svými známými pivovar zakládal, měli vše perfektně vymyšlené, propracované, včetně technologií. Co se jim ale nedostávalo, byla odbornost z hlediska vaření piva. Tak jako by nebylo království bez krále, nemohl by pivovar být bez sládka. Proto ukázali na Michala Nuska, na něhož dostali doporučení z minipivovaru v Kamenici nad Lipou. „Je schopný, tvůrčí, má rád svou práci a je to znát,“ váží si jej.

Do budoucna by si ale troufl jeho práci částečně zastoupit. „Láká mě to. Musel bych si na to udělat víc času. Jednou k tomu ale dojde. Ještě letos,“ slibuje. Nejvíce mu chutnají klasické české ležáky plzeňského typu, takže až na to nadejde ten správný čas, pokusí se Ondra navařit jeden právě takový.

Ostatně právě ležák je pomyslnou vlajkovou lodí zdejší produkce. V roce 2018 triumfoval ten bubenečský coby nejlepší ležák pražských minipivovarů. O rok později se v celonárodní soutěži s mezinárodní porotou dostali do reprezentativního výběru 27 nejlepších pivovarů v Čechách. Jelikož se jich po celé republice nachází více než čtyři stovky, jde o úctyhodný počin.

Není chmel jako chmel
Kromě nich v Bubenči vaří ale i sezónní speciály – Summer ALE, „tropickou“ Session IPU nebo zejména v poslední době čím dál oblíbenější osmičku neboli slabší pivo, vhodné především do letních měsíců. „V zimě zase naopak zkoušíme silná piva na zahřátí,“ dodává spolumajitel.

Obecně se v pivovaru snaží jít klasickou cestou. Do experimentů se příliš nepouští. I když nějaký prostor tu přece jen je. Ačkoliv se traduje, že nejlepší, a tudíž i nejznámější odrůda chmele je ta česká – konkrétně žatecký poloraný červeňák, sládek Michal Nusko v rámci produkce vlastních piv neváhal sáhnout do zahraničí. „Vyzkoušeli jsme druhy chmele z různých koutů světa. Z Polska, Slovinska, Argentiny nebo z Francie,“ sdělil.

„I když se to nezdá, mezi těmi chmely jsou rozdíly. Ty české byly dříve víceméně zemité, dnes už se šlechtí a mají chutě třeba do citrusů. Americké chmely zase mají tóny do ovoce, vyznačují se vysokou hořkostí,“ vysvětluje sládek.

Kyselé, nebo zkažené?
Poslední dobou jdou nicméně do módy ještě kyselá piva alias „kyseláče“. I v Bubenči se chystají jednoho takového zkusmo navařit. Sládek prozradil, že jeho výroba spočívá v tom, že buď se nechá pivo zkysnout ve varně laktobacilem, nebo při kvašení.

Přitom když je pivo kyselé, často to může svádět k tomu, že je i zkažené. Jak se dá poznat, co se ještě dá pít a co už by se mělo raději nazdařbůh vylít? „V kyselém pivu by člověk neměl rozpoznat žádné další vady. Když je pivo zkažené, ty chuťové vady se v něm vyskytují. Člověk ucítí třeba chuť másla nebo zeleniny, to už jsou známky zkaženého piva,“ říká Michal.

Konkurence? Spíš výhoda
Po roce 1989 zažívá české pivovarnictví nebývalý boom. Začaly se obnovovat zaniklé pivovary, začaly vznikat úplně nové pivovary. Jak již bylo řečeno, v Čechách a na Moravě jich je dohromady už přes 400! Že by si ale výrazně konkurovaly, to si Ondra nemyslí. „Kdyby v té samé ulici, v jaké sídlíme my, vznikly další dva nebo tři pivovary, vůbec by to nevadilo. Naopak by sem jezdilo víc lidí, a ty pivovary by třeba střídali,“ domnívá se. I proto jej mrzí, kolik pivovarů čelilo a čelí kvůli koronavirovým nesnázím existenční krizi.

Na druhou stranu ale zdvihá varovně prst. „Záleží samozřejmě na kvalitě. Lidé vnímají, že minipivovar se automaticky rovná slovnímu spojení dobrý pivovar. Ale není to synonymum. Je spousta malých pivovarů, jejichž pivo se nedá pít,“ říká. To snad není případ Pivovaru Bubeneč. „Idea byla taková, že povedeme podnik, který by měl dobré jméno, produkoval by dobré produkty a vytvářel takové prostředí, kam by lidé z okolí rádi zavítali. Když k nám kolikrát zavítají i delegace z nedalekých velvyslanectví, vnímáme to tak, že se nám tu prvotní ideu daří plnit,“ uzavírá.

Pivo z malých pivovarů zachránila během lockdownu expanze do jiných regionů. Místo, aby lidé dorazili za lokálním pivem, vypravily ho pivovárky opačným směrem. V obchodech tak vyrostla nabídka piv nejrůznějších malých značek a vedle specializovaných prodejen rozšiřují sortiment i maloobchodní řetězce.

Obchodní řetězce pozorují rostoucí zájem o piva z malých pivovarů dlouhodobě a meziročně evidují až pětinásobný růst prodejů.

„V průběhu krize jsme začali spolupráci s různými minipivovary rychle rozvíjet a navazovat obchodní partnerství. Jejich hlavní odbytiště, hospody, zůstaly zavřené, a tak jim prodej lahvových piv ve velkém distribučním kanále pomohl vyřešit existenční problémy,“ potvrzuje Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.

Během pandemického roku minipivovary propadly ve výrobě o 25 až 30 procent. Jejich počty se však stále rozrůstají, a i když se nárůst zpomalil, nezastavil se.

„Definitivně zavřelo pět minipivovarů (jedno procento) a utlumilo či pozastavilo činnost 25 minipivovarů (pět procent). Samozřejmě, každý další prodejní kanál je velké plus a prodej v řetězcích je pro minipivovary sice náročný, ale v současné době nezbytný,“ potvrdil Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Minipivovary měly v době pandemie kvůli uzavřeným restauracím omezené distribuční kanály. A mnohdy stál prodej na obchodech, které se snažily dostat piva do povědomí zákazníků.

Některé malé pivovary ovšem s takovou nabídkou začaly již před vypuknutím pandemie. V roce 2017 začal třeba krnovský minipivovar Nachmelená opice spolupracovat s obchodním řetězcem Globus.

„Jako první jsme začali dodávat do Ostravy a do Opavy. Od roku 2019 dodáváme do Brna a v poslední době jsme přidali Havířov. Od začátku jsme brali prodej našeho piva v hypermarketu Globus jako vzájemně prospěšnou aktivitu,“ řekl Jiří Valenta, jednatel minipivovaru.

Regionální pivo míří za hranice svého kraje
Před čtyřmi lety hypermarkety Globus zalistovaly do své nabídky první piva z minipivovarů. V současnosti jich nabízí přes šest desítek. „Když už zákazníci sáhnou do regálu po pivu z minipivovaru, jde o ležáky nebo speciály typu Ale, Apa, Ipa a piva s vyšším procentem alkoholu. Úspěšně se prodávají piva z Moravy, Českého Švýcarska a dalších regionů,“ říká František Wagner, ředitel category Food hypermarketů Globus.

Podle zástupců ze společnosti Globus je pivo převážně regionální záležitostí. „Minipivovary z okolí Brna zákazníci znají a častokrát také milovníci piva tyto minipivovary navštěvují osobně a po osobní návštěvě se zajímají, kde mohou pivo ve svém okolí koupit. Nejširší zastoupení minipivovarů v našich hypermarketech je právě na Moravě,“ dodává Wagner. Globus má proto v každém z patnácti hypermarketů odlišnou nabídku piv z malých pivovarů.

Také obchodní řetězec Albert spolupracuje s přibližně s pěti desítkami minipivovarů a nabízíme dvě stovky různých druhů piv. „Kouzlem této nabídky je, že je převážně cílena regionálně a piva prodáváme kolem pomyslného komína minipivovarů, takže jsou skutečně lokální,“ říká Mareček.

„V rámci naší nabídky piv podporujeme samozřejmě i lokální minipivovary, jejich piva jsou ve stabilní nabídce pro naše zákazníky a vždy respektují jejich regionální působnost,“ dodává Václav Koukolíček, tiskový mluvčí Tesco.

Ovšem některá ryze regionální piva si razí cestu i mimo hranice svých krajů. Příkladem je minipivovar z Jarošova u Uherského Hradiště, který své povědomí, image a trial značky buduje i mimo komín.

„Start spolupráce s Albertem pro nás znamenal hlavně diverzifikaci prodejních kanálů, kterou urychlil covid. Při zavřené gastronomii byl jakýkoliv nový zákazník vítaný. Neuvěřitelně příjemně nás ale překvapilo, jak naše pivo funguje a skvěle se prodává nejenom na Slovácku, ale i v Brně a Praze,“ chválí si ředitelka Jarošovského pivovaru Veronika Mandová.

Sudové trendy
Zákazníci čím dál víc v našich obchodech poptávají piva v malých soudcích. Jde jak o praktické, tak i ekologické balení.

„Rozhodně je to trend, který řešíme na letní sezonu již několikátým rokem a aktuálně jsme v červnu zalistovali dalších deset druhů patnáctilitrových sudů od různých dodavatelů,“ říká Wagner z Globusu.

To pociťují i minipivovary. „Po celou dobu dodáváme do hypermarketů Globus lahvové pivo. Dnešní trendy nám ukazují že se výrazně zvýšil, zvláště v době pandemie prodej malých sudů, které zákazníci berou na malé oslavy, přátelské posezení, nebo jen tak na zahrádku. Proto jsme rádi, že se nám sem letos podařilo zalistovat i patnácti litrové sudy,“ řekl Jiří Valenta z Nachmelené opice.

Podle Jana Šuráně si takové balení piv však nemůže dovolit každý minipivovar. „Kdo ale může, tak ho dělá. Budoucnost to je.“

Bez lednice ani ránu
Prodej regionálního piva v obchodech vyžaduje i investice, protože mikropivovary zpravidla pivo nepasterují a některé nemají ani filtrační zařízení, takže piva mají krátkou trvanlivost a musí se uchovávat v chladu.

„Lokální řemeslná piva nakoupí zákazníci ve více než stovce našich prodejen, v letošním roce plánujeme jejich počet téměř zdvojnásobit. Proto prodejny vybavujeme prosklenými lednicemi právě na tuto nabídku,“ doplňuje ředitel komunikace obchodů Albert.

Cesta autentického pivního řemesla je podle Mandové správná a craft tím získává zajímavý podíl na trhu. „Albert byl jedním z prvních řetězců, který tento trend bere opravdu vážně, a nám se moc líbí, jakým způsobem naše pivo prezentuje. Nejde jen o ledničky, bez kterých naše nefiltrované pivo nepřežije, ale i adekvátní prostor a formu vystavení,“ dodává.

U pivovaru jsou chráněné od roku 1980 dvě nezastavené plochy, říká se jim Semínský přesyp. Rozlohu mají necelých 0,6 hektaru. Vyskytuje se tam kozinec písečný, rostlina byla považována za vyhynulou.

Část zámečku a bývalého pivovaru v Semíně na Pardubicku, kde se narodil architekt Josef Gočár, se na konci června otevře veřejnosti. Lidé si tam prohlédnou výstavu o pivovarnictví. Na dvoře zámku bude také letní kino. ČTK to řekl předseda spolku Gočárův Semín Leoš Kvapil.

"Věnovali jsme se teď hlavně expozici předindustriálního sladovnictví v autentických prostorách pivovaru. Je tu dochováno několik dnes už velmi vzácných sladovnických zařízení, lidé se tam dozvědí o historii pivovaru i o jeho technologických postupech. K tomu se tu promítá dokument s pamětníky," řekl Kvapil.

V pivovaru se dochovalo zřejmě nejstarší zařízení na dosoušení sladu, takzvaný hvozdový valach přibližně z poloviny 19. století. Podobný, který je v pražské restauraci U Fleků, je pravděpodobně mladší. Také díky tomu je pivovar od roku 2003 vyhlášen kulturní památkou.

Barokní zámek v Semíně pochází z 16. století. Na konci 17. století k němu přibyl pivovar, v kterém se vařilo pivo více než 200 let. Jedním ze sládků byl otec Josefa Gočára. V přední části domu je výstava o obci Semín, různých zajímavostech a slavných rodácích. Bývalý byt Gočárových se postupně stane jeho malým muzeem.

"Mnoho lidí netuší, že renesanční budovu, ke které byl v roce 1691 přistavěn pivovar, nechal postavit už na přelomu 15. a 16. století Vilém z Pernštejna jako správní sídlo této části svého nového panství. A zřejmě někde tady se zrodily myšlenky jeho vnuka Jaroslava na vznik nedalekého pernštejnského hřebčína v takzvané voboře kladrubské. Souvislost, která vznikla před 500 lety, nyní opět ožívá," řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Výstavu spolek zpřístupní poslední víkend v červnu. Zároveň bude na rozlehlém dvoře zámečku po celé léto hrát každý pátek a sobotu letní kino, vstup bude zdarma.

Spolek postupně památkově chráněný objekt opravuje, koupil hod od soukromých majitelů v roce 2018. O rok později opravil věžičku a střechu, loni a letos část interiérů. V dalších letech bude pokračovat. Chce kromě Gočárova muzea zprovoznit pivovar a zřídit tam ubytování.

"Máme schválenou architektonickou studii a pokračuje se dál v různých stupních dokumentace. Do čtyř pěti let bychom mohli opravy dokončit. Objekt je památkově chráněný, řešíme ochranáře, je tam Natura 2000, věříme, že se s nimi dohodneme, hasiči zase chtějí nouzový východ," řekl Kvapil.

Aktuálně roste poptávka po pivech z minipivovarů v obchodech, čemuž napomohl uplynulý rok a půl pandemie. Potvrzují to hypermarkety Globus. Ty v současnosti mají zalistovány produkty hned ze 63 minipivovarů. "Zákazníci to ocenili a my jsme rádi, že regionální české pivovary můžeme podpořit. Spolupráci chceme i dál postupně rozšiřovat," řekl František Wagner, ředitel category FOOD hypermarketů Globus.

Prodej piv v Globusu meziročně už několik let po sobě roste. A na podílu zájmu mají svůj úspěch i ti nejmenší, minipivovary. Před čtyřmi lety hypermarkety Globus zalistovaly do své nabídky první piva z minipivovarů. Dnes jich nabízí přes šest desítek a výběr je rozmanitý. Když už zákazníci sáhnou do regálu po pivu z minipivovaru, jde o ležáky nebo speciály typu ALE, APA, IPA a piva s vyšším procentem alkoholu. Úspěšně se prodávají piva z Moravy, Českého Švýcarska a dalších regionů. "V roce 2017 jsme začali spolupracovat s Globusem a do dnešního dne jsme velmi spokojeni. Jako první jsme začali dodávat do Ostravy a do Opavy. Od roku 2019 dodáváme do Brna a v poslední době jsme přidali Havířov. Od začátku jsme brali prodej našeho piva v HM Globus jako vzájemně prospěšnou aktivitu. Globus, myslím že velmi správně, představil obecně craftové pivo široké veřejnosti a pro nás to samozřejmě znamenalo výhodu proniknutí do podvědomí nových zákazníků, kteří se spolupodílejí na intenzivním růstu našeho minipivovaru," řekl Jiří Valenta, jednatel minipivovar Nachmelená opice.

Pandemické trápení některým minipivovarům zmírnily obchody
Minipivovary propadly ve výrobě o 25 až 30 procent. Nicméně stále přibývají, a i když se nárůst zpomalil, nezastavil se. "Definitivně zavřelo 5 minipivovarů (1 procento) a utlumilo či pozastavilo činnost 25 minipivovarů (5 procent). Samozřejmě, každý další prodejní kanál je velké plus a prodej v řetězcích je pro minipivovary sice náročný, ale v současné době nezbytný," potvrdil Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Minipivovary měly v době pandemie díky uzavřeným restauracím omezené distribuční kanály. A mnohdy stál jejich prodej na obchodech, které se snažily dostat jejich piva do povědomí svých zákazníků. "V loňském roce jsme se zapojili do projektu #zachraň pivo, kdy jsme se domlouvali s dodavateli na podpoře prodejů," rekapituloval František Wagner.

Pivo je regionální záležitost
Podle hypermarketů Globus je pivo silně regionální záležitost. "Minipivovary z okolí Brna zákazníci znají a častokrát také milovníci piva tyto minipivovary navštěvují osobně a po osobní návštěvě se zajímají, kde mohou pivo ve svém okolí koupit. Nejširší zastoupení minipivovarů v našich hypermarketech je právě na Moravě," řekl František Wagner. Globus má proto v každém z patnácti hypermarketů odlišnou nabídku piv z malých pivovarů.

Sudové trendy
Zákazníci čím dál víc v našich obchodech poptávají piva v malých soudcích. Jde jak o praktické, tak i ekologické balení. "Rozhodně je to trend, který řešíme na letní sezónu již několikátým rokem a aktuálně jsme v červnu zalistovali dalších deset druhů patnáctilitrových sudů od různých dodavatelů," říká František Wagner ředitel category FOOD hypermarketů Globus. To pociťují i minipivovary. "Po celou dobu dodáváme do HM Globus lahvové pivo. Dnešní trendy nám ukazují že se výrazně zvýšil, zvláště v době pandemie prodej malých sudů, které zákazníci berou na malé oslavy, přátelské posezení, nebo jen tak na zahrádku. Proto jsme rádi, že se nám letos podařilo zalistovat v rámci sítě HM Globus i 15 litrové sudy," řekl Jiří Valenta z Nachmelené opice. Podle Jana Šuráně si takové balení piv však nemůže dovolit každý minipivovar. "Kdo ale může, tak ho dělá. Budoucnost to je," uzavřel.