Novinky a zajímavosti ze světa piva

Dokončují se finální práce na světové výstavě Expo 2020, která se od října až do března koná v Dubaji. Plzeňský Prazdroj, který je z jedním partnerů, v těchto dnech montuje v české restauraci svůj skleněný bar. Kromě tradičních pokrmů a nápojů chystá pro návštěvníky během výstavy také školu čepování.

„Plánujeme pro návštěvníky Expa pravidelné povídání o historii českého pivovarnictví. Výčepní je pak také naučí čepovat správně pivo,“ doplňuje starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Kamil Růžek.

„V neděli 5. října navíc slaví náš pivovar významné výročí. Toho dne, v roce 1842 jsme uvařili naši první várku piva, a tak bychom to rádi s našimi hosty oslavili,“ doplňuje.

Restaurace Plzeňského Prazdroje vznikala s partnery, ale hlavně s českými skláři, kteří výčepní bar vytvořili. Barový pult je sestavený z nerezového rámu, který je vyplněný skleněnými kachli. Zázemí veškeré technologie, ať už je to chlazení či sudy, jsou schované za barem, který má délku 3,5 metrů, váží 900 kilo a má osm výčepních klik.

„I když máme velmi omezenou kapacitu, bude restaurace nabízet kromě čepované plzně a kozla i nealko nápoje a tradiční české pokrmy,“ říká Růžek.

Kromě klasické restaurace bude fungovat také Sky Bar, kde se bude nabízet pouze láhvové pivo. „Momentálně s organizátory řešíme, zda to bude možné, protože alkohol v muslimských zemích je dovolen jen na legálních místech a střecha může být problém. Uvidíme, jestli si to obhájíme,“ doplňuje Růžek.

Pivní cesta
Na Expu 2016 v Miláně se plzeňské pivo dováželo speciálním vozem čtyřikrát týdně. Transport piva do Dubaje je ale mnohem složitější. Pivní sudy se dovezou v zachlazených kontejnerech do německého Hamburku, kde lodí pak putují přes Suez do Středozemního moře a následně do Rudého moře a poté okolo Saúdské Arábie, Jemenu a Ománu.

V české restauraci se Plzeňský Prazdroj bude prodávat za 50 dirhamů, což je přibližně 300 korun.

Výstava Expo 2020 Dubaj se měla uskutečnit minulý rok, kvůli pandemii covidu-19 bylo její zahájení odložené. ovšem nevyhnou se jí protiepidemická opatření. Potrvá od 1. října 2021 až do 31. března 2022.

Návštěvníci budou muset mít roušky a dodržovat rozestupy s výjimkou skupin či rodin. Platí také pravidla pro dezinfekci a pohyb v restauracích. Denní počet osob na výstavišti bude omezen na 120 tisíc, lidem bude před vstupem měřena teplota. I proto se odhaduje návštěvnost výstavy na maximálně 22 milionů lidí.

Festival minipivovarů se tento pátek a sobotu odehraje v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích, podle organizátorů je to největší podobná akce v ČR. Kvůli protiepidemickým opatřením jej denně bude moci navštívit nanejvýš 2000 lidí. Své nápoje představí 42 minipivovarů, v běžných letech to bývalo 75. Na 14. ročníku festivalu Slunce ve skle budou z více než poloviny svrchně kvašená piva typů ALE, IPA a stout, zbytek tradiční české ležáky, tedy spodně kvašená piva, řekl ČTK Petr Míč z černického minipivovaru Purkmistr. Akce, která hodnotí nejlepší produkty, které se za rok uvařily, bude letos jen na zahradě pivovaru Purkmistr, který uveřil festivalovou Punk Ipu.

Na loňskou přehlídku, kde se kvůli pandemii mohlo ukázat jen 33 nejmenších výrobců se 160 druhy piv, dorazilo 2000 lidí, čtvrtina proti běžným letům. O akci, která je oficiální prezentací Českomoravského svazu minipivovarů ČR, mají vystavovatelé velký zájem. V ČR je přes 480 minipivovarů, tedy výrobců s ročním výstavem v jednotkách tisíc hektolitrů piva. Podle Míče není nikde na světě tolik nejmenších výrobců na počet obyvatel jako v Česku a čím dál víc experimentují.

"Podle dostupných informací nikdo v ČR ani v Evropě nic takového nedělá, a to zejména letos, kdy se festivaly rozjely až v posledních týdnech," řekl Míč. Konkurenční přehlídky představují vždy piva i ze středních a velkých pivovarů, která v Plzni nejsou.

Podle Petra Krýsla, sládka minipivovaru Beer Factory z Letin u Plzně, trend poptávky po "malých" pivech stále trvá a jejich trh se rozšiřuje například o belgická a kyselá piva, oblíbená hlavně u mladých. V Černicích je nabídne nejméně 15 výrobců. "Svrchně kvašené pivo je hodně výrazné, voňavé, které dokáže zaujmout širokou škálu lidí, stejně jako už desítky let v Americe," řekl. Podle Krýsla je ale výroba tradičního českého ležáku stále nejtěžší. Na moderní svrchně kvašená piva je nutná polovina času, ale zisky z nich jsou vyšší.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně produkují minipivovary 2,5 až tři procenta piva vyrobeného v zemi. Kvůli pandemii koronaviru je ze 480 minipivovarů asi 25 zakonzervovaných, některé už rok. Letos podle Šuráně otevřelo šest nových minipivovarů, dalších šest nebo sedm je hotových a čeká, až začnou lidé opět víc chodit do hospod.

Doporučená cena půllitru ležáku na festivalu je 45 Kč jako loni, což je aktuální průměrná cena těchto piv čepovaných v hospodách regionu. Silnější speciální piva budou za 55 Kč a víc. Festival začíná v pátek 17. září v 17:00 a v hlavní den, tedy v sobotu, od 12:00. Vstupné je 50 korun.

Odborníci prozkoumali obsah situly, bohatě zdobené bronzové nádoby nalezené v roce 2017 u Kladiny na Pardubicku. A domnívají se, že našli stopy po vaření piva, které se tak mohlo v této lokalitě vyrábět již před třemi tisíci let, nejdéle v Evropě.

Týmu vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkých bylin.

Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo, jak oznámili na tiskové konferenci v Pardubicích.

Nové informace umožnila především spolupráce archeologů s přírodovědci. Uvnitř vědra vědci zjistili látku miliacin, která je považovaná za indikátor prosa. Objevili i pozůstatky přidaných bylin a vaření škrobových zrn. Rostlinná směs vedla vědce k úvahám o pivu dochuceném hořkými bylinami.

„Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, který by však byl nejspíše nepoživatelný,“ uvedla archeoložka Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Chemik a zároveň zkušený domácí pivovarník Lukáš Kučera se pokusil takový nápoj vytvořit.

„V minulosti byla piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou takováto piva poté velmi kyselá a více připomínají víno nebo zkvašený mošt. Můžeme tedy říct, že se pivo blížilo dnešnímu stylu lambik, ale hořčené bylinami (styl gruit). Pivo se nám podařilo také uvařit,“ neskrýval radost Kučera.

Nález, který nemá obdoby
Situlu objevil náhodný nálezce před čtyřmi lety u Kladiny, části Sezemic na Pardubicku.

„Jedná se o mimořádný nález, ve východních Čechách vůbec první svého druhu a ani podobné nálezy na Moravě nebo v jižních Čechách se nemohou chlubit srovnatelnou výzdobou nebo velikostí. Nádoba je před konzervací 60 centimetrů vysoká a 56 centimetrů široká,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Unikátní bronzovou nádobu kontrolovali také pracovníci radiodiagnostického oddělení Pardubické nemocnice. Hledali praskliny nebo jiné vady, na které musejí dávat pozor konzervátoři.

I když rozměr nádoby neumožňoval pohodlné vyšetření na „cétéčku“, přesto bylo toto oddělení jedinou možnou variantou vyšetření.

„Zatímco jindy archeologické nálezy absolvují rentgenové snímkování ve specializovaných laboratořích v Roztokách u Prahy nebo v Technickém muzeu v Brně, tentokrát extrémně křehký stav nádoby tak dlouhou cestu neumožňoval,“ řekl Libánek.

S koncem léta nastala v Jeseníkách sezóna sklizně tzv. horského chmele, unikátního koření piva Keprník hanušovického pivovaru Holba. Tento naprosto jedinečný světlý ležák, který u nás nemá obdoby, potěší pivní fajnšmekry již čtvrtou sezónu.

O chmelu je známo, že roste především v nadmořských výškách do max. 450 m n.m. Nicméně v divoké, avšak nádherné náruči Jeseníků mají unikát: chmel se tam vyskytuje dokonce výše, než je 500 m n.m. Roste planě a naprosto nezávisle na lidské vůli. O to více v sobě ukrývá hořkost, syrovost a ryzost jesenické přírody, což přenáší i do každého doušku jedinečného ležáku Keprník.

„Chmel, který roste volně v horách, objevili naši dlouholetí partneři z Lesů ČR, Chráněné krajinné oblasti, Horské služby a členové Klubu českých turistů přímo v Jeseníkách. Interně jsme mu začali říkat „horský“ chmel. Naše pivo obohacuje především o originální osobitou vůni, a to díky obsahu a složení chmelových silic a tzv. hořkých kyselin, které poskytují pivu hořkost. Tím se právě liší od klasického šlechtěného chmele,“ vysvětluje přednosti chmele z hor Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Horský chmel roste nejčastěji blízko vody, kde se nachází vhodná půda a dostatek slunečního svitu. Vyskytuje se ale jenom v některých lokalitách Jeseníků. Zaměstnanci pivovaru Holba ho již čtvrtým rokem češou ručně. Pečlivě dbají na to, aby naleziště nepoškodili a chmel se v nich udržel pro další generace.

„Abychom uspokojili co nejvíce příznivců našeho jedinečného ležáku Keprník, snažíme se s našimi partnery neustále objevovat nová zákoutí s horským chmelem. Na druhou stranu je asi dobře, že je jeho výskyt limitován přírodními podmínkami Jeseníků. O to více souzní s přírodou a také si ho budeme více vážit,“ dodává Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Rodinný pivovar Bernard loni 13. září k Mezinárodnímu dni čokolády zveřejnil na sociálních sítích v počítači vytvořený obrázek čokolády s logem pivovaru. Nápad se fanouškům pivovaru velmi zalíbil a začali se čokolády „dožadovat“. „Popravdě, zájem jsme čekali. Ale ne tak velký,“ připouští marketingový ředitel pivovaru Tomáš Lipták. „Začali jsme hledat, kdo je schopen takovou čokoládu vyrobit.“

Po roce se původně pouze virtuální čokoláda stala skutečností. Mléčná a tmavá, obě se sladem, ta světlá i se špetkou chmele. Dodavatelem je česká firma Jordi´s, která čokolády vyrábí postupem bean to bar – od bobu k tabulce. Výrobek je zcela bez chemických přísad.

K výrobě mléčné čokolády jsou použity boby odrůd Trinitario a Criollo ze severu Madagaskaru, v chuti je cítit červené ovoce, dřevité tóny a ořechy. Obsah kakaové sušiny je 47 %. Pro tmavou čokoládu výrobce požívá boby z Trinidadu a Bolívie. Prvně uvedené mají v chuti dřevité tóny, koření, citrusy a máslo, v chuti bolivijských bobů jsou cítit květinové tóny, ovoce a koření. Kakaová sušina je obsažena minimálně z 82 %. Hmotnost tabulky je 70 g.

Pivovary od října zdraží čepované pivo, reagují tak na snížené tržby. Prazdroj například loni prodal o 111 milionů piv méně než v roce 2019. V Praze budou mít problém hlavně menší výčepy.

Na pivo si v hlavním městě Pražan může zajít do více než tří tisíc podniků. Od října si však v řadě z nich zřejmě bude muset zvykat na desítku či dvanáctku o několik korun dražší. Může za to mimo jiné pandemie koronaviru a s ní spojený odliv cizinců.

Pivo patří v České republice k vůbec nejoblíbenějšímu alkoholu. Ne nadarmo se říká, že Češi jsou národem pivařů. Pravidelně se totiž Česká republika umisťuje na předních příčkách jak ve spotřebě, tak ve výrobě. Milovníci zlatavého moku by ale měli zpozornět. Obecně ceny jdou vlivem inflace nahoru a od října to pocítí i pivaři. Jeden z největších pivovarů v ČR Plzeňský Prazdroj od října zvedá ceny. “Změny zahrnují většinu produktů Prazdroje, v průměru o 46 haléřů na půllitr. Poprvé po třech letech se změny týkají i čepovaných piv," řekl pro ŽivotvČesku.cz mluvčí společnosti Zdeněk Kovář.

Za zdražování piva může i loňská situace s covidem-19, kdy byly restaurace a bary několik měsíců zavřeny a pivovar tak neměl komu zboží prodávat. "Pivovar se v posledním roce potýkal intenzivně s omezením provozu hospod a restaurací, které jsou pro něj tradičně významným prodejním kanálem. Celkem jsme tak loni prodali o 111 milionů piv méně než v roce 2019. A ani zvýšený zájem o balené pivo tuto ztrátu nenahradil," vysvětlil situaci mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

Ke zdražení dojde i v rámci dalšího pivního sortimentu. "U balených piv zdražujeme především ležáky a prémiová piva. Většina výčepních piv, tedy desítek v lahvích a plechovkách, zůstane na stejné ceně jako doposud, stejně jako stále populárnější birelly," doplnil pro ŽivotvČesku.cz mluvčí s tím, že pivovar i přes značné ztráty investuje jen letos miliardu korun do výroby.

Ke stejnému kroku jako Plzeňský Prazdroj se odhodlal také konkurenční pivovar Staropramen. Ten zdražil už před několika týdny. "Společnost Pivovary Staropramen přistoupila k úpravě ceny vybraných sudových a tankových piv od 1.7.2021. Hlavním důvodem byl znatelný nárůst cen některých klíčových vstupů, především pak vody, energií, ropy. V průměru se tak cena navýšila o 2,9 %. Tento krok jsme důkladně zvážili, protože provozovny podporujeme po celou dobu pandemie a víme, že jejich situace není jednoduchá," řekla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová s tím, že na ekonomických výsledcích firmy se podepsaly významně zavřené restaurace.

Další výrazný hráč v pivním segmentu Budějovický Budvar se pochlubil tím, že loňský rok pro něj nedopadl nejhůře, a to i přes pandemii. Proto se k podobnému kroku jako konkurence - tedy zdražování - zatím nechystá. "Do konce letošního roku národní pivovar Budějovický Budvar zdražovat žádné pivo nebude," uvedla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí Markéta Ježková.

Na pivních čepech střídá letní limitovanou edici piva Zubr Polotmavý 11% oblíbený podzimní speciál Zubr Extra Hořký 12,5%. Tento jedinečný ležák vyniká svou výraznou intenzivní hořkostí, výrazným chmelovým aroma a lahodnou chutí. Vychutnat si ho můžete zejména v restauracích na střední a východní Moravě. Celkově se jedná řádově o více jak 250 míst.

„Zubr Extra Hořký 12,5% je chuťově výrazné pivo, které bylo uvařeno podle tradiční receptury z několika vybraných odrůd českého chmele. Intenzivní hořkost speciálu vzniká na varně během chmelovaru, kdy je chmel dávkován do piva na pětkrát v přesně stanoveném množství a čase. Pro dosažení výsledné chuti je důležitá také doba zrání v ležáckém sklepě při nízké teplotě, v ta v případě Extra hořkého speciálu činí 65 dní,“ popisuje charakteristiky speciálu Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Celkem se speciálu uvařilo 750 hektolitrů a kromě restaurací se bude čepovat také na Svatováclavských slavnostech v Kroměříži, které se budou konat již tuto sobotu 11. září. Část speciálu byla také nastáčena do patentních lahví o objemu 0,75 l. Ty budou k dostání výhradně v pivovarské prodejně v Přerově.

Je rok 2017, nizozemské město Heumen. Softwarový inženýr Martijn van der Weerden hledá za pomoci tamního reportéra a archiváře staré recepty na pivo. Objevují zapomenutou recepturu na svrchně kvašený nápoj, který se vařil pouze od roku 1840 do roku 1900. Lehké svěží pivo se vyváželo do kolonií, ale po úpadku kolonialismu zmizelo v zapomnění dějin.

Je o čtyři roky později, rok 2021, Rodinný pivovar Švihov v Němčicích. Martijn vaří pivo Švihadlo, inspirované právě starou nizozemskou recepturou. Mělo to však jeden háček. V archivu našel jen velmi zevrubný návod. A tak mu trvalo rok a půl, než rozklíčoval, kolik surovin, v jakém poměru, s jakou technologií a při jaké teplotě vařit.

Nebyl to však jediný poklad, který ve starých knihách objevil. Přišel i na recept na nizozemskou konkurenci plzeňského ležáku, která se datuje do roku 1838, tedy ještě o čtyři roky dřív než Pilsner Urquell. A podle tohoto návodu začal vařit pivo zvané Švihov Ale.

Možná se ptáte, jak se softwarový inženýr z Nizozemska stane sládkem v malé středočeské vesnici. A tady přichází na scénu Martijnova žena Anna, česká advokátka, se kterou se seznámil, když v jeho rodné zemi studovala lidská práva. Dlouhou dobu v Nizozemsku společně žili, ale po čase se přesunuli do Česka a začali přemýšlet nad vlastním podnikáním.

„Lákala nás gastronomie. Martijn zároveň ve volném čase rád destiloval a zajímalo ho pivo. Udělal si proto rekvalifikaci na sládka. A já v mezičase navštěvovala večerní kurzy pro kuchaře, abych mohla provozovat gastropodnik,“ vypráví Anna van der Weerden.

Dlouho hledali vhodné místo. Jeden rok si vyhlídli starý mlýn, ale ukázalo se, že se pro jejich účely nehodí. Další rok se jim zalíbil pěkný kemp, nicméně na tom zase našli právní vady. Až třetí rok Annin tatínek náhodou zahlédl polorozpadlý statek v Němčicích, kousek od dálnice D1 nad vodní nádrží Švihov.

„To místo se nám všem líbilo. Jediný problém byl, že už majitelé měli další zájemce. Ale nabídli nám, že když si rychle zařídíme financování, tak nám to prodají. Takže jsem honem sehnala úvěr, statek jsme v roce 2018 koupili a začali vymýšlet, co s ním,“ líčí podnikatelka.

Dvě práce, malá dcera a zvěřinec
Dnes tady stojí pivovar, pivní klub a farmářský obchod. A v plánu je restaurace spolu s ubytováním. Na začátku byl ale jen koncept na papíře. Manželé van der Weerdenovi žijí na venkově, mají koně, ovce, kachny, kočky a psy. A chtěli, aby v souladu s přírodou a udržitelně fungovalo i jejich podnikání.

„Vytvořila jsem koncept, jak by mohly být jednotlivé části podnikání propojené tak, aby vše pocházelo z kvalitních domácích surovin a nikde se neplýtvalo. Kamarádka mě následně přesvědčila, abych svůj podnikatelský plán poslala do soutěže T-Mobile Rozjezdy. Nejdřív jsem odmítla, ale pak mi to nedalo a asi hodinu před deadlinem jsem ho odeslala,“ popisuje Anna.

O to větší bylo její překvapení, když s ním skončila ve Středočeském kraji na druhém místě. To ji utvrdilo v tom, že její podnikání dává smysl. A přestože měla stále spoustu advokátní práce a doma vedle zvěřince ještě dvouletou dceru, rozhodla se do toho pustit naplno.

„Věnuji se rodinnému právu, takže často řeším nejhorší lidské momenty, a ať chcete nebo ne, ten stres se na vás přenáší. Kdežto v pivovaru člověk sice musí zabrat, ale psychicky je to mnohem příjemnější,“ říká advokátka.

Smršť fuckupů
Ve svých ekonomických propočtech ovšem nepočítala s tím, že přijde pandemie. S manželem se tak pustili do stavby, ale s příchodem první vlny zmizeli všichni zahraniční dělníci. Stavěli proto svépomocí a pomocí subdodávek. Nicméně lhůty se prodlužovaly a stavba se prodražovala.

„Cokoliv jsme udělali, tak byl průšvih. Nové chladicí boxy nechladily, rekuperace neodvzdušňovala a celníci ztratili žádost k povolení daňového skladu. Takže jsme nemohli vařit další tři měsíce,“ líčí podnikatelka.

Vařit pivo nakonec začali na konci léta 2020. Udělali první ochutnávky a zpětná vazba je mile potěšila. Byť jsou Češi spíše konzervativní, nebáli se zkoušet holandská a belgická piva, která má pivovar v nabídce. A s chutí se vraceli.

Jenže do toho přišla další vlna a spolu s ní nejrůznější zákazy. Česko-nizozemský pár se ale nevzdával. Manželé si pořídili pojízdný výčep a jezdili s ním po vesnicích a městech. Vzápětí ale přišla vyhláška zakazující jakékoliv točení piva. A postupně skončily i farmářské trhy, kterých se s oblibou účastnili.

„Navíc se nám nedařilo zprovoznit plničku a etiketovačku, takže jsme všechno dělali ručně ve čtyřech lidech. Byli jsme na hranici sil. Ale věděli jsme, že musíme jít dál. Rozhodla jsem se tak otevřít e-shop a sama piva rozvážet. Ekonomicky to nedávalo moc smysl, nicméně lidé se o nás alespoň dozvěděli a vytvořili si k nám vazbu,“ popisuje Anna van der Weerden.

Jenže, jak se ukázalo, fuckupům ještě stále nebyl konec. V listopadu si Anna zlomila nohu a do toho se rodině rozbil motor obou aut, takže nebyl ani kdo, ani čím by rozvážel. Oproti první vlně byla ta druhá navíc delší, méně kompenzovaná a banky nestoply úvěry ani sociální a zdravotní pojištění. Majitelé pivovaru Švihov se tak vyčerpali z finančních zásob celé rodiny.

Naději přineslo až vánoční rozvolnění, které ale netrvalo dlouho. „Měli jsme otevřeno chvíli a pak jsme dva týdny jedli klobásy, které nám zbyly, protože se zase zavřelo. Po tolika fuckupech už jsem přemýšlela, že se na to vykašlu. Je vyčerpávající, když děláte sedm dní v týdnu od rána do večera a nemáte jistotu, že se vám ten čas a energie vrátí,“ říká majitelka pivovaru.

A dodává, že vztah státu k podnikatelům je podle ní naprosto tristní. Zlomit se ale nenechala a letos na jaře rozjela další projekt – Švihlý krám v pražské gastrolokalitě na Korunní ulici. A prodejna piva s výčepem měla při zavření hospod enormní úspěch. V té době také spustila farmářský obchod v areálu pivovaru, který nabízí produkty převážně místních farmářů.

Piva s puškvorcem i grepem
Její manžel se v mezičase naplno věnuje vaření piva, kterým tráví dvanáct hodin denně. Využívá k tomu technologii, kterou si sám postavil. A vedle zmíněných historických nizozemských piv vyrábí třeba i pivo grepové.

„Vytvořil ho kvůli mně. Já totiž paradoxně pivo nepiji. Ovocná piva jsou jediná, která mi chutnají. A překvapivě právě pro grepové se k nám vrací nejvíc lidí,“ říká Anna van der Weerden. V nabídce má pivovar také višňové pivo a nejrůznější druhy belgických piv – od pšeničného až po silná klášterní.

Pivo Švihadlo a Grep Ale jsou vařená na bázi koření a bylin. „Patří mezi ně třeba puškvorec. A je zajímavé, že i v Česku se historicky dělala čistě puškvorcová piva. Možná proto, že má údajně afrodiziakální účinky,“ směje se podnikatelka.

A dodává, že do budoucna chtějí s manželem do receptur zakomponovat i české superpotraviny, jako je bez nebo borůvky. Nyní Martijn připravuje dva nové sezonní speciály: Princeznino pivo a Podzimní Bok.

Pivo zatím prodávají nejvíc napřímo nebo na food festivalech, které v létě za víkend objedou i dva nebo tři. Postupně si také budují síť odběratelů z řad kaváren a restaurací. Chtějí se přitom zaměřit hlavně na podniky z Gastromapy Lukáše Hejlíka, kde je mimo jiné i samotný pivovar.

Párování piva a pivní lahůdky
„Hledám kvalitní šmrncovní podniky. A ráda bych naše pivo dostala i do restaurací, kde by se párovalo s jídlem. Mojí vizí je také najít šéfkuchaře, který by nám pomohl vařit z našich piv. V plánu máme vlastní restauraci v rámci pivovaru, kde bychom měli grilovací meníčka a lehkou mezinárodní kuchyni z čerstvých surovin,“ prozrazuje své vize Anna van der Weerden.

Do budoucna připravují také ubytování, sestávající ze čtyř apartmánů a dvou chatek na zahradě. Rádi by si zároveň sami pěstovali některé plodiny, jako třeba hlívu ústřičnou, k jejímuž pěstování chtějí využít pivovarské mláto. A plánují si rovněž vyrábět vlastní produkty, například chmelovou limonádu, kterou už nyní paní majitelka občas vaří.

Vzhledem k tomu, že se kvůli dopadům pandemie zatím nemohla vzdát advokacie, na to ale nemá příliš času. A pokud by přišla další vlna, plánuje se k softwarovému inženýrství načas vrátit i Martijn. Oběma s podnikáním pomáhá celá rodina. A v pivovaru zaměstnávají několik místních žen, které jsou obvykle na rodičovské.

„Je to strašně příjemný kolektiv. Vzájemně si vždycky vypomůžeme. Koronu jsme přežili tak, že jsme si v pivním klubu udělali dětský koutek a pořád někdo odbíhal napojit nějakého potomka,“ popisuje majitelka pivovaru.

Do týmu v současnosti hledá ještě dalšího společníka, který by pandemií zkoušený byznys pomohl posunout zase o kus dál. „Pokud přijde nová vlna, bude to pro nás další rána. Nicméně vzdát to nehodláme. Je to náročná, ale hezká práce. A až nepůjde jen o permanentní krizový management, tak bude ještě hezčí,“ říká optimisticky podnikatelka.

Také letos mohou kvůli pandemii návštěvníci zapomenout na proslulý mnichovský Oktoberfest. Na Vyškovsku si však příští týden najdou náhradu. Slavkovský pivovar připravuje od středy vlastní Oktoberfest. „Akci pořádáme v naší pivnici ve Slavkově u Brna. Vrhneme se tam na oslavy právě ve stylu německého pivního svátku,“ informoval obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Vlček.

Loni kvůli pandemii a s spojených omezení podobné akce vypustili také ve Slavkově. „Letos to ale pro nás rozhodně nebude nic výjimečného. K akci se plánujeme vracet také v následujících letech pravidelně,“ ujistil Vlček.