Novinky a zajímavosti ze světa piva

Rozdíl je to poměrně zásadní. Spočívá jak v typu použitých kvasnic, tak v teplotách kvašení. Zejména pivovarníci si v posledních letech oblíbili zejména svrchně kvašená piva.

Mezi spodně kvašená piva patří většina světové produkce včetně klasického českého výčepního piva a ležáků. Spodně kvašená piva se kvasí v otevřené kvasné kádi při nižších teplotách v rozmezí 10 až 12 stupňů.

Pěna z povrchu se sbírá, aby se nepropadla do piva. Pivo leží měsíc i déle, odtud také pochází označení ležák. Takto vzniká tradiční pivo, které si u nás dáme prakticky v každé hospodě.

V posledních letech ale v České republice stoupá i výstav svrchně kvašeného piva, které začaly vyrábět především malé pivovary. Jedná se buď o pšeničná piva, nebo o piva typu stout a ale běžná hlavně v Anglii.

Tato piva se kvasí za vyšší teploty, přičemž na hladině zůstává krusta podobná pekařským kvasnicím při výrobě kvásku. Vzniklé pivo je většinou sladší a má výraznější chuť. Svrchně kvašená piva jsou v oblibě i u pivovarníků, protože pivo nemusí tak dlouho ležet v kádích a výrobce má rychlejší obrat.

Je tu další návrh, který může v důsledku snížit cenu piva. Po neúspěšné snaze hnutí ANO prosadit ve vládní koalici dohodu o snížení DPH u piva nyní opoziční ODS přichází s návrhem snížit u něj spotřební daň. Pomohlo by to hlavně menším pivovarům a zároveň částečně hostinským kompenzovat dopad zavedení elektronické evidence tržeb na restaurační zařízení.

„Je to jedno z opatření, které v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb navrhujeme. Nehledejte za tím žádný populistický trik,“ řekl iDNES.cz předseda ODS Petr Fiala. Pod návrhem je podepsáno všech 16 poslanců jeho strany.

Na rozdíl od DPH z restauračních služeb je spotřební daň obsazena v každém pivu i u malých hospodských, kteří nejsou plátci DPH. „DPH neplatí ti malí,“ upozorňuje poslanec ODS Ivan Adamec. „Spotřební daň je proměnlivá podle velikosti pivovaru, ten návrh je zároveň podpora malých pivovarníků,“ dodal.

Cílem tedy primárně není snížit cenu piva, ale umožnit vyšší marže pro krytí nákladů kvůli elektronické evidenci tržeb, která bude pro restaurace a hotely povinná od prosince. Výpadek z výnosu spotřební daně předkladatelé návrhu odhadují do 500 milionů korun ročně.

„Pivovarská produkce má výrazný podíl na objemu obratů restaurací. Zatímco v luxusních podnicích může činit pouze do 10 procent, na venkově přesáhne i 60 procent obratu. Je tedy zcela jisté, že zavedením obchodních překážek, regulací a zvýšením nákladů podnikatelů z titulu zavedení EET, dojde k přímému tlaku na redistribuci takových vícenákladů mezi pivovarníky, restauratéry a zákazníky,“ píší poslanci ODS ve zdůvodnění svého návrhu.

Spotřební daň u piva se zvýšila od ledna 2010, když to v parlamentu prosadila tehdejší vláda Mirka Topolánka. Nyní tedy ODS chce srazit daň zpět dolů, v případě menších, regionálních pivovarů, až úplně na původní úroveň. Tyto pivovary totiž nemají takové úspory díky rozsahu produkce jako velké nadnárodní, a proto hůř konkurují. Poslanci ODS argumentují, že tato daň byla zvýšena v souvislosti s hospodářskou krizí, ale aktuální vývoj rozpočtu její snížení umožňuje.

Od ODS to je zároveň svého druhu „vábnička“ pro vládní ANO, jehož šéf, ministr financí Andrej Babiš prosazoval ve vládě snížení DPH u piva, ale nepochodil, když sociální demokraté místo toho chtěli snížit daň raději u základních potravin. A koalice se nakonec nedohodla.

„ Snažíme se konstruktivně navrhovat věci, které jsou správné. Pro jakoukoli rozumnou věc chceme získat hlasy kohokoli, pokud je to náš návrh. Pokud jde o DPH, my jsme opakovaně upozorňovali na to, že zavedení třetí sazby povede k tomu, že se budou vládní strany předhánět, co navrhnou přesunout do té nejnižší sazby DPH. Tohle je hra, kterou hrát nechceme,“ řekl iDNES.cz Fiala.

Veřejnost bude mít letos už popáté možnost vydražit si limitovanou edici deseti kusů jedinečných designových pivních lahví Pilsner Urquell. Pro tradiční předvánoční online aukci plzeňského pivovaru je navrhl slavný český designér Maxim Velčovský.

Prazdroj pokračuje v charitativní dražbě jedinečných pivních lahví, jejichž výtěžek poputuje stejně jako v předchozích ročnících do Centra Paraple pomáhajícímu lidem s poškozením míchy.

„Snažil jsem se ve skle zhmotnit ty nejznámější symboly slavného plzeňského piva – jeho tradiční pečeť a hlavně historickou plzeňskou bránu, kterou musí projet každá várka piva opouštějící pivovar, ať už míří kamkoliv po Česku nebo do světa. Víc ke vzhledu lahví ještě zatím neprozradím,“ říká Velčovský.

Návrh lahví je už hotový, vyrobeny budou ve druhé půlce listopadu. Charitativní online dražba pivních lahví se uskuteční ve čtvrtek 15. prosince.

„Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané ve 40. letech 19. století. Tento dobrý zvyk uchovaly všechny generace sládků a zaměstnanců pivovarů. My jsme se před pěti lety rozhodli uspořádat dražbu uměleckých pivních lahví a výše výtěžku určeného pro Centrum Paraple nás všechny příjemně překvapila. Stala se z toho tradice, a tak jsme do Paraplete poslali již více než tři miliony korun,“ vysvětluje Stanislav Pekárek, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Vydražené prostředky pokryjí Centru Paraple primárně část provozních nákladů, pomohou však také třeba s nákupem nového vybavení.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a. s. připravil na závěr letošního roku řezaný speciál s názvem Vánoční hvězda. „Pivo vyrábíme ze čtyř druhů sladů a tří druhů českých chmelů. Díky použitým surovinám, dlouhému studenému kvašení a vyššímu zbytkovému extraktu má Vánoční hvězda sladkou plnou chuť typickou pro speciální piva, karamelový dozvuk po pražených sladech, jemnou hořkou vůni žateckých chmelů a hustou, dohněda zabarvenou pěnu. Obsah alkoholu je 5,5 %,“ popsal předvánoční novinku sládek pivovaru Pavel Pilař. Pivo bude k dostání v hospůdkách, restauracích a pivovarské prodejně.

Pro příznivce zlatavého moku připravil havlíčkobrodský pivovar ještě jeden vánoční dárek, jedná se o nové vánoční čtyřpacky, balení čtyř piv, které budou v pivovarské prodejně, ale také ve vybraných sítích obchodních řetězců k dispozici od pondělí 21. listopadu. V balení najdou zájemci po dvou kusech piv Rebel sváteční SPECIÁL a Rebel IPA. V pivovarské prodejně bude k dostání také Vánoční hvězda v dvoulitrových PET lahvích.

Pivo nejspíš nenajdeme v mnoha příručkách propagujících zdravý životní styl. Nová studie ale ukazuje, že jedno až dvě piva denně jsou zdraví prospěšné

Jedno pivo denně pomáhá snižovat hladinu nezdravého cholesterolu v krvi a výrazně snižuje riziko mrtvice a infarktu. Vyplývá to z nové studie vědců, kteří 6 let sledovali 80 tisíc konzumentů piva.

Hodný a zlý cholesterol
Konzumenti, kteří pili pivo v omezené míře, měli hladinu nezdravého cholesterolu výrazně lepší než úplní abstinenti i těžcí pijáci. Pivo s nižším obsahem alkoholu se také ukázalo jako mnohem zdravější než destiláty.

Vše souvisí s tzv. „hodným“ HDL cholesterolem. Muži, kteří pili jedno až dvě piva denně a ženy, konzumující jedno pivo denně, měli vyšší hladinu HDL cholesterolu. Ten na rozdíl od „zlého“ LDL cholesterolu zbavuje krev nadbytečného škodlivého cholesterolu a snižuje tak riziko mozkové mrtvice a ischemické choroby srdeční.

Lékaři ovšem dodávají že konzumace alkoholu prokazatelně poškozuje játra, duševní zdraví a spánek pijáků a přispívá i vzniku rakoviny. V žádném případě tak podle lékařů nelze závěry studie považovat za doporučení ke konzumaci alkoholu v jakékoli míře. Na nekompromisním postoji lékařů nic nezměnily ani výsledky nedávné studie z Německa, podle které může pivo s vyšším obsahem chmele játrům prospívat.

Více než dvojnásobné množství piva hodlá vyrobit příští rok Znojemský městský pivovar. Nynější výstav dvou tisíc hektolitrů holdají zástupci pivovaru navýšit na pět tisíc hektolitrů. Ani s tím se ale nespokojí. „Za další rok by mohl pivovar produkovat až deset tisíc hektolitrů piva," sdělil ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Ve Znojmě se vyrábělo pivo několik staletí, avšak společnost Heineken, která v minulosti koupila tamní Hostan, výrobu v roce 2009 ukončila.

Znojemský městský pivovar tak navázal na dlouholetou tradici.

Na trh se z pivovaru dostanou čtyři základní produkty, a to Znojemská 11%, Znojemská 12%, Zetko 14% a Vídeň 10%. Každé dva měsíce se obměňuje nabídka speciálů. „U tradičních piv vycházíme z receptury, ze které se zde pivo vařilo. Snažíme se, aby mělo maximální kvalitu. Postupně zlepšujeme i naši prezentaci a také dbáme na to, aby hostinští uměli pivo správně natočit," řekl Harašta.

Kromě točeného sudového piva pro hospody nabízí také prodej piva v PET lahvích a malých soudcích. Paradoxem však je to, že pivovar nemůže pivo propagovat a prodávat přímo v pivovarském areálu. Možné to bude až od roku 2021 kvůli smlouvě mezi městem a Heinekenem, který pivovar prodal městu roku 2010 po postupném utlumování výroby.

Kvůli tomuto omezení padl také plán otevřít společně s pivovarem i pivovarskou restauraci. Plánů se pivovar ale nevzdává, i když zatím otevřel restauraci v centru města. „Chceme příští rok začít s demolicí přístaveb za pivovarem a během dvou let zde udělat jakési náměstíčko a zahradu, kam bude vstup z ulice Přemyslovců. Trochu spoléháme na město, že si na Heineken dupne a restaurace se bude moct otevřít dřív," uvedl Harašta.

Jeho firma si pronajala areál loni, a to na třicet let za sedm milionů korun. Dlouhodobý pronájem kritizovala znojemská opozice kvůli tomu, že k němu údajně došlo narychlo a těsně před komunálními volbami.

Pobouřený postupem radních byl například zastupitel a lídr Změny Jiří Ludvík. „Radnice bohužel pracuje zcela nekoncepčně, ze skládačky pivovaru vytrhla jeden kousek. Udělat v pivovaru pivovar je sice zcela logické, ale je naprosto nelogické, aby se o takovou možnost v době boomu malých pivovarů ucházela jediná firma," zlobil se tehdy Ludvík a poukázal na nutnost celistvého využití areálu.

Využití pro další části rozlehlého areálu radnice hledá. Podle opozičního zastupitele Jiřího Kacetla by radní měli o pivovaru přemýšlet jinak. „Stále chybí celková koncepce odpovídajícího využití celého pivovaru. Vedle již pronajaté vstupní části by si město mělo zbytek již ponechat a připravit tam kulturně-společenské využití. Teprve pak případně některé drobné části vhodně pronajmout. Měli bychom vážně uvažovat i o tom, zda pivovar nevyužít jako možné hlavní dějiště připravované Zemské výstavy spolupořádané s Retzem," poukázal Kacetl.

Plzeňský Prazdroj je právem považován za klenot českého pivovarnictví. Po letech, kdy byla česká jednička součástí různých zahraničních skupin, svitla naděje, že by se v rámci probíhajícího prodeje mohla vrátit do českých rukou. Do užší skupiny uchazečů pronikli i Petr Kellner a Pavel Tykač. Jejich šance jsou podle bookmakerů solidní (4:1), hlavní favorit je ale jinde.

Bookmakeři Fortuny vnímají jako velkého favorita japonského pivovarnického giganta Asahi. Na to, že právě Japonci budou úspěšní a od SABMillera Prazdroj odkoupí je aktuálně nejnižší kurs 1,6:1.

„Bylo by svým způsobem hezké, kdyby se Plzeňský Prazdroj vrátil do českých rukou. Přeci jen, pro nás Čechy je pivo velmi delikátní a citlivá otázka. Na druhou stranu je to business jako každý jiný. Žádný z předešlých majitelů se naštěstí Plzeňákům nemotal do receptury ani samotného procesu výroby. Na to si netroufne ani nový majitel, ať už bude jakýkoliv, a to je myslím pro nás, skalní fanoušky nejlepší medicíny na světě, na celé věci to nejdůležitější,“ uvedl Michal Hanák, hlavní bookmaker Fortuny.

Stejnou šanci na úspěch jako Kellner s Tykačem, tedy 4:1, má i skupina kolem švýcarského investičního fondu Jacobs Holding, citelně nižší pravděpodobnost bookmakeři cítí u China Resources (8:1) i Bain Capital a Advent (10:1).

Skupině Pivovary Lobkowicz klesá prodej piva i tržby. Pokud by firma Lapasan, ovládaná čínským koncernem CEFC, prodala část svých pivovarnických aktiv, konkrétně pivovaru Vysoký Chlumec, šlo by o negativní reklamu a přiznání určitého neúspěchu čínských investic v Česku, vzývaných částí politiků v čele s prezidentem Milošem Zemanem.

Klesající prodej piva, nižší tržby. Skupině Pivovary Lobkowicz, do níž patří sedmička regionálních výrobců a která letos v létě opustila pražskou burzu, se nedaří tak, jak si noví čínští majitelé zřejmě představovali. Není vyloučeno, že firma Lapasan, ovládaná koncernem CEFC, prodá část svých pivovarnických aktiv. Konkrétně nejmenšího z pivovarů – Vysoký Chlumec. Transakce ale není podle informací LN jistá.

Nicméně pokud by se potvrdila, znamenala by negativní reklamu a přiznání určitého neúspěchu v čínských investicích v Česku, tolik vzývaných částí politiků v čele s prezidentem Milošem Zemanem. „Noví vlastníci se cítí poškozeni. Pivovary jim nepřinášejí to, co očekávali. A hledají řešení,“ uvedl jeden z manažerů pod podmínkou zachování anonymity. Pivovary Lobkowicz jako jedna z hlavních tuzemských akvizic čínského finančního obra CEFC plánovaly při vstupu nového majitele loni v září výrazný nárůst prodeje, včetně exportu. Odbyt ale naopak spíš klesá.

Proti trendu
Společnosti ještě loni rostla produkce, letos se ale navzdory vyššímu prodeji piv na celém trhu čísla Pivovarů Lobkowicz nevyvíjejí podle plánu. V prvním čtvrtletí, což je poslední období, ve kterém Pivovary Lobkowicz reportovaly své výsledky, než odešly z burzy, klesla produkce sedmi pivovarů jako celku meziročně téměř o čtvrtinu – na 141 tisíc hektolitrů. Tržby propadly o 17 procent a hodnota exportu, který letos táhne byznys ostatních pivovarů rekordně vzhůru, se v prvních měsících roku snížil o 26 procent.

Zástupci akcionářů spekulace o možném prodeji Vysokého Chlumce popírají. „Je to nesmysl. To nedává logiku,“ uvedl místopředseda představenstva CEFC Group (Europe) Jaroslav Tvrdík. Podle odborníků z pivovarnické branže by však prodej Chlumce, který potřebuje rozsáhlé investice, naopak smysl dával. „Kdybych byl manažerem Pivovarů Lobkowicz, Vysoký Chlumec bych už dávno prodal. Výkon manažerů, již byli dosazeni čínským investorem, je slabý,“ říká například bývalý dlouholetý výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Vysoký Chlumec je pivovar, který se prezentuje zajímavou řadou speciálů, ale nutně potřebuje investovat do technologie i navazující infrastruktury – kanalizace, kotelny, vylepšení vlastního zdroje vody. To vše představuje pro majitele obrovské vydání. Pivovary Lobkowicz jako celek jdou ve svých výsledcích proti trendu českého byznysu s pivem. Mají vysoký podíl v prodeji sudového piva, přičemž na celém českém trhu je jeho objem menší než z prodeje lahvového a odbyt sudového obecně vytrvale klesá.

Omezování neziskových obchodů
Skupině Lobkowicz také loni a zřejmě i letos klesal export, zatímco produkci ostatních pivovarů právě cizina zachraňuje před klesajícím domácím odbytem. Prodeje českého piva do zahraničí jí rekordně rostou. Důvodů nižšího odbytu celé skupiny může ale být podle Tomáše Maiera, který se na České zemědělské univerzitě v Praze zabývá ekonomikou pivovarů, několik.

Jednak negativní přístup části českých spotřebitelů, jelikož se loňský prodej majoritního podílu společnosti Pivovary Lobkowicz a dalších firem čínskému investorovi značně medializoval. Někteří spotřebitelé tak mohli zanevřít na sedmičku regionálních pivovarů, jež byly prezentovány předchozími vlastníky jako ryze české.

Druhým faktorem pak může být podle Maiera jakési umělé navyšování tržního podílu před prodejem firmy. „Jsou tím myšleny různé slevové akce, větší pobídky hostinským a podobně, aby se krátkodobě zvedla produkce. A po podepsání transakce se logicky výstav a tržní podíl vrací na původní úroveň. Nebo ještě níže,“ říká Maier. Ostatně propady tržeb z prodeje piva z prvních letošních měsíců firma vysvětluje právě omezováním neziskových obchodů na domácím trhu.

Naprosté ovládnutí
Vlastnická rošáda se odehrála loni v září, kdy nový investor Lapasan (70 procent čínská CEFC, 20 procent česká investiční skupina J&T a deset procent generální ředitel a spoluzakladatel celé skupiny – původně K Brewery – Zdeněk Radil) získal podíl 79,4 procenta akcií. Své podíly v pivovarnické skupině, obchodované od roku 2014 na pražské burze, Lapasanu prodali za 1,9 miliardy korun finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta.

Lapasan ale následně výrazně navýšil základní kapitál, získal více než 98 procent Pivovarů Lobkowicz, vyplatil menšinové akcionáře a opustil pražskou burzu. Pivovary tak zcela ovládl. V září pak většinoví majitelé vyloučili ze všech funkcí statutárních orgánů dosavadního šéfa společnosti Zdeňka Radila, kterému po navýšení kapitálu zbyl jen minimální akciový podíl.

Čínská CEFC vlastní u nás kromě řady významných nemovitostí a podílu v J&T Finance Group a aerolinkách Travel Service také třeba fotbalovou Slavii, Médea Group nebo strojírny Žďas.

Srdečně vás zveme na tiskovou konferenci Českého svazu pivovarů a sladoven k závěrům průzkumu Pivo v české společnosti v roce 2016 Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Podle čeho si pivo vybíráme, jak často na něj chodíme, ale i další trendy v tuzemské konzumaci piva vám představí sociolog PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.

Tisková konference se bude konat ve středu 23. listopadu 2016 od 10:00 hodin v Galerii kavárny Louvre, Národní 22, 110 00 Praha 1.

Potvrzení účasti prosím směřujte přímo na roman.machacek@nativepr.cz

Na užší seznam kandidátů na převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovaru SABMiller se dostalo několik uchazečů, včetně japonského pivovaru Asahi či investiční skupiny PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací.

Podle informací Reuters je na užším seznamu rovněž konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Do dalšího kola prý postoupila také společná nabídka investičních společností Bain Capital a Advent.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno minulý měsíc.

AB InBev minulý týden obdržel šest předběžných nabídek na tyto aktivity. Závazné návrhy by měly přijít na řadu příští měsíc, píše Reuters. Zdroj blízký jednomu z uchazečů agentuře sdělil, že za favorita je považována společnost Asahi.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber (2,4 bilionu korun) minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 tisíc hektolitrů.