Novinky a zajímavosti ze světa piva

Stát podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové nemá vařit pivo ani provozovat hotel. Proto by podle ní měl privatizovat například Budějovický Budvar nebo karlovarský hotel Thermal. Jaký další státní majetek by chtěla TOP 09 prodat? Je na privatizaci ta správná doba? Kolik tím stát může získat a dokáže se na tom TOP 09 shodnout i s dalšími členy vládní koalice? Markéty Pekarové Adamové se ptal Tomáš Pancíř.

Předsednictvo TOP 09 předevčírem schválilo čtyřbodové usnesení ke státním financím, ve kterém mimo jiné vyzýváte k prodeji majetku státu, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí – tolik citace z toho prohlášení. Vy jste následně pro deník Právo řekla to, co už jsem citoval v úvodu dnešních 20 minut, tedy že stát nemá vařit pivo a provozovat hotel. Co dalšího podle vás stát dělá a dělat nemá, a proto by to měl prodat?

Je důležité, že jste zmínil, že se jedná opravdu o usnesení, které jsme přijali a které nemíří na jednu či onu konkrétní firmu či konkrétní nemovitost, ale je to opravdu obecnější výzva k tomu, abychom přehodnotili a analyzovali, který majetek stát, ve kterých firmách má své podíly a je to zbytné. To znamená, nejedná se o strategickou infrastrukturu, ale jedná se o takové činnosti, které běžně vykonávají soukromí poskytovatelé.

Pardon, že do toho skáču – já se zkusím ptát konkrétně, protože jsem se díval na seznam firem se státní účastí. Na základě toho, má podle vás stát doručovat balíky?

Já myslím, že všichni víme, že když nám doručuje balíky soukromá společnost, což už dnes se běžně funguje v tržním prostředí, tak je v tom efektivnější a lepší. Ale tato debata nemá být o tom, že budeme vybírat, Česká pošta by měla být mezi těmi privatizovanými a podobně, ale naším cílem je jí vůbec se rozpoutat a začít se o tom bavit.

Takže ne jít od toho výsledku, ale jít pěkně postupně, že si musíme definovat, jestli to či ono stát má opravdu dělat, jestli není na místě při debatách o zeštíhlování státu, které jsou pro pravicovou vládu samozřejmě velmi důležité, se nebavit jenom o tom, že nabobtnaný co do počtu státních zaměstnanců, zejména úředníků, ale jestli není cestou bavit se i o tom majetku. Toto by měl být ten podnět k té debatě.

Vy říkáte, že je potřeba se o tom bavit, ale o vaření piva a o provozování hotelu jste to vy sama řekla celkem kategoricky. Jsou další takové činnosti, které stát teď dělá a dělat by podle vás neměl?

Je to totiž tak, že zrovna u pivovaru je to takový velmi jasný a pochopitelný příklad, protože to je běžné tržní prostředí. Stát nevaří ani jiné nápoje nebo se zkrátka neangažuje v tom, že by třeba vlastnil pekárny či masokombinát a to nám přijde úplně normální. Kdežto v případě toho pivovaru to mnozí považují za nějaké údajně rodinné stříbro.

Pardon, já se k Budvaru potom ještě dostanu konkrétněji. Ale teď v tom kontextu zkusím další věc: má třeba stát pronajímat prostory pro kongresy a muzikály v bývalém paláci kultury v Praze?

Opravdu bych se nechtěla dostat do situace, kdy tady budeme rozebírat jedno po druhém to, co dnes vlastní stát a jestli má nebo nemá...

To znamená, že vy v tomhle nemáte jasno. Vy máte jasno jenom v pivovaru a jenom v hotelu Thermal, ale v dalších věcech ne.

Ne, to je o zevrubné debatě a ta nemůže začít tím, že se budeme bavit o konkrétních příkladech.

Já se omlouvám, ale vy jste začala mluvit o pivu a o hotelu.

Ve chvíli, kdy jsem tázána na nějaký konkrétní příklad, tak jsem uvedla právě hotel a pivovar jako ty nejkřiklavější příklady toho, co stát vlastně nemá.

Ale Kongresové centrum není takový příklad?

V případě kongresů, tam je to odůvodnění přece jenom pro mě takové, že na rozdíl od ubytování se jedná o prostory, ve kterých probíhají – jako například teď při předsednictví EU, které za chvíli začíná i pro Českou republiku – tak se jedná o některé klíčové věci, které by měl mít stát možnost provozovat i ve svém. Ale umím si představit, že i tady u toho se dostaneme v té debatě k tomu, že vlastně je mnohem rozumnější takový majetek nevlastnit, protože ty výnosy z něj jsou mnohem nižší a že vlastně je to ve své podstatě zbytné.

Ale jak říkám, je to na začátku. Ta debata by měla proběhnout a protože jsme stále poměrně na začátku volebního období, tak jsme chtěli, aby se s tou debatou neotálelo, protože jak víme, příprava a prodeje takovýchto věcí trvají poměrně dlouho. Abychom to vůbec v tomto volebním období mohli realizovat, tak je potřeba o tom začít co nejdříve mluvit.

Máte zmapovány názory koaličních partnerů? Protože už citovaný ministr zemědělství Zdeněk Nekula velkými písmeny na Twitteru napsal: Budvar prodávat nebudeme. Myslíte si, že se v rámci koalice můžete shodnout?

Myslím si, že u zrovna Budvaru, když už se teda omezujeme jenom na něj, to bude velmi složité. Podle těch reakcí je evidentní, že mnozí se nemají chuť pouštět do této privatizace. Na druhou stranu, jak říkám, ta naše výzva byla obecná a nebyla mířena na jednu firmu nebo jenom jeden podíl a byla míněná opravdu jako výzva k debatě o těch i dalších firmách a podílech, takže ta určitě probíhat bude.

Nicméně jak je viditelné, tak ty emoce v tom jsou veliké a že někteří to považují za naše ropná pole – to mě překvapilo. Na druhou stranu je fér, když se o tom bavit budeme. V té stávající situaci je samozřejmě celá řada dalších a důležitých témat. Řešíme úsporný tarif na energie, řešíme zvyšování existenčního životního minima tak, aby lidé dosáhli na další sociální dávky nebo aby se zvýšily sociální dávky, abychom pomohli lidem v té složité době, abychom je nechali padnout do chudoby. To si myslím, že teď je to klíčové.

A zároveň s tím řešíme, abychom byli schopni dostát svému slibu, který v programovém prohlášení vlády je, že nebudeme tuto zemi dále bezuzdně zadlužovat tak, jako to činila vláda předchozí.

Jak velkou komplikací pro privatizaci Budvaru je z pohledu Markéty Pekarové Adamové probíhající spor o ochranou známku se společností Anheuser-Busch? A jak předsedkyně TOP09 komentuje kauzu Petra Hlubučka, člena vedení koaličního partnera z hnutí STAN? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

Řekněme si to rovnou. Lucie Sedláková jako pivařka nevypadá. Drobná blondýnka ale orosenou dobrotu miluje. Dokonce si teď plní svůj „americký sen“ a prodává vlastní nízkokalorický bezlepkový ležák. Pojďme ale nejprve na začátek příběhu.

Lucie, kterou všichni spíš znají jako Lucy, domov opustila už v šestnácti. Z Jindřichova Hradce se vydala do Pelhřimova. Chtěla se stát návrhářkou a tamější střední škola jí měla dát základy. Osud to ale zařídil jinak a ona se po čase přestěhovala do Plzně. Tady nastoupila na podnikatelskou školu. Cílevědomá slečna však chtěla ještě víc, a protože věděla, že cizí jazyk je v dnešním světě základ, vydala se do Londýna. Tam zkusila hned několik prací. Od brigády v hotelu po hostesku. Vybavená angličtinou se po čase vrátila do Česka. Chuť cestovat ji ale neopustila a ve svých toulkách světem „zabloudila“ i do USA. Tehdy se začal rodit její nápad na nízkokalorické pivo.

„Líbí se mi americký styl života. Lidé v USA rádi chodí na pivo, ale zároveň hodně sportují a udržují se. I proto je tam velký výběr takzvaných light beer. V Česku takové pivo chybí,“ vysvětluje Lucy, kde se vzal její nápad na nízkokalorický ležák.

V době, kdy zrál její plán na výrobu vlastního piva, navštívila pivovar na Kajmanských ostrovech. „Otevřel ho takový mladší pán a já si řekla, že když to zvládl on, tak i já,“ vzpomíná Lucy. Když o nápadu řekla kamarádům, nejprve si klepali na čelo. Tušili, že v zemi, která je vyhlášená svým pivem, nebude snadné prorazit. Lucie se ale vrhla do díla.

Drobný zádrhel
Když zjistila, že opravdu v Česku žádný dobrý nízkokalorický bezlepkový ležák není, už jen stačilo sehnat sládka, který by jí pivo vytvořil. „Nakonec jsem našla pivovar na Vysočině, přes dva roky jsme spolupracovali. Vznikal recept. Na poslední schůzce jsme si podali ruce a mělo se začít vyrábět. Jenže mě partneři odpískali a už se vůbec neozvali,“ vzpomíná na nemilou zkušenost podnikatelka.

Svůj sen ale Lucy nevzdala a našla sládka nového. Ten musel ale hodně „čarovat“, vyrobit nízkokalorické bezlepkové pivo je totiž trochu alchymie. Je potřeba specifická technologie i speciální metoda výroby. „Postup, kterým se ležák vytvoří, byl tajemstvím pivovaru, museli jsme utratit nemálo peněz, aby nám ho poskytli,“ vzpomíná Lucy, které udělala čáru přes rozpočet i pandemie.

Nyní to vypadá lépe. Dokonce skvěle. Lucy Beer už má za sebou dokonce první veřejnou prezentaci. Proběhla na místě, kde byste stánek s pivem nejspíš nečekali. Lidé totiž mohli speciální ležák poprvé ochutnat na kulturistických závodech.

Vysvětlení je jednoduché. Partner mladé podnikatelky je totiž Martin Mester. Legenda kategorie Men’s physique. Kulturista, který má medaile ze závodů v Evropě i Americe. Byl to on, kdo dodal Lucy kuráž, ať svůj podnikatelský plán dotáhne do konce. To on přišel s názvem piva.

Dobrota bez kocoviny
Pozitivní reakce během první prodejní akce Lucy utvrdily, že se vydala správnou cestou. „Naše pivo všem chutnalo, mladým i starým. Můj brácha je také sportovec, během dne jich dal třicet a druhý den ani neměl kocovinu,“ přidává perličku Lucy a rychle dodává, že její pivo se dělá ve třetinkových lahvích.

Svůj byznys hodlá v létě pořádně rozjet. Dopadnou-li dobře jednání, které podnikatelka a její tým rozjely, měl by být Lucy Beer k dostání i na některých benzinových pumpách, na letních festivalech i na stadionu fotbalové Slavie. „Náš ležák mají už nyní v Jan Paukert Bistro v Karlíně či v holičství Laky Royal. A samozřejmě ho lze objednat přes e-shop,“ vyjmenovává Lucy. Ta má ale ještě větší plány. Momentálně dokonce v jednom pražském sklepení staví pivovar. A už přemýšlí i o vlastním baru. „Lucy Beer prezentuji i na Instagramu a už se mi ozývají i lidé z ciziny, z USA, z Norska nebo z Turecka, že by tam naše pivo chtěli. S exportem alkoholu je to ale složitější, proto expandovat za hranice budeme až příští rok,“ vyhlíží Lucy.

Svěží nahořklá chuť piva láká o to víc, čím více stoupají venkovní teploty. Proto vám v letních dnech přijde k duhu nová Holba Nealko v ryzí variantě, čímž více vynikne samotná chuť nápoje plná toho nejlepšího z čisté jesenické přírody. Pokud jste si ale oblíbili ochucenou nealko variantu, Holbu Horské byliny, jejíž chuť je dokonale protkána bylinkami z Jesenického regionu, můžete se na ni těšit v novém obalu.

Nová Holba Nealko
Kdo si potrpí na autentickou chuť piva a zároveň preferuje nealko verzi, okouzlí ho naprostá novinka – Holba Nealko. Každým vypitým douškem jako byste se vydali na návštěvu Jeseníků, z jejichž přírody se piva hanušovického pivovaru rodí. Nové Holba Nealko se chuťově přibližuje ke klasické variantě s alkoholem, ale zároveň po jeho konzumaci můžete usednout za volant nebo na kolo. Zakoupíte v plechovce, ve skle i na čepu.
Cena: od 14,90 Kč

Holba Horské byliny Nealko
Nealko pivo Holba Horské byliny je u nás naprosto jedinečné. Poctivým základem je ryzí pivo z Jeseníků, s nímž se harmonicky snoubí směs bylinek, jako jsou máta, heřmánek, řebříček, šalvěj, tomka vonná a mateřídouška. Čistotu přírodního nápoje podtrhuje fakt, že v Holbě Horské byliny nenajdete žádná přidaná barviva, konzervanty ani umělá sladidla. K dostání v nealkoholické verzi. Zakoupíte v plechovce i na čepu.
Cena: od 18,90 Kč

Zakoupíte: Pivoteka.cz, v regionálních prodejnách a řetězcích Billa (prodejny v regionu + Hranice, Brno Medlánky, Veselí nad Moravou), Globus (celá republika), MAKRO Velká Bystřice

Josef Tolar se jako poradce účastnil jednání s firmou Anheuser-Busch, když chtěla v 90. letech koupit Budějovický Budvar, n. p. Je rád, že tehdejší vláda dala na doporučení zaměstnanců jihočeského pivovaru a k prodeji nedošlo. Nikdo neví, co by zůstalo ze slibů americké firmy poté, co ji převzal jiný pivovarnický gigant.

Po několika letech se znovu objevila otázka, jestli by stát neměl prodat Budějovický Budvar, n. p. Bývalý sládek jihočeského pivovaru Josef Tolar, to pro Českobudějovický deník jednoznačně odmítl. "Slepice, která snáší zlatá vejce, se nedává do polívky," říká Josef Tolar, který před bezmála třiceti lety zažil v přímé zkušenosti jeden z nejvážnějších pokusů o privatizaci Budvaru. Uznávaný pivovarnický odborník zdůrazňuje, že je rád, že tehdejší vláda dala na doporučení poradců z řad zaměstnanců jihočeského podniku a firmu neprodala. "Nastoupil jsem do Budvaru v roce 1965, tehdy byl výstav 300 000 hektolitrů. Dnes je výstav 1,8 milionu hektolitrů. To něco znamená. Každý majitel by se klaněl takové zlaté slepici," poukazuje Josef Tolar také na to, že Budvar má pravidelně i vysoké zisky.

Josef Tolar pro redakci reagoval na výroky předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Ta zahrnula Budvar mezi státní majetek, který by se mohl prodat v zájmu ozdravění veřejných financí. Aby našla podporovatele pro tento názor, tak by se ale zřejmě musela Markéta Pekarová Adamová vydat do ulic za pravého poledne s příslovečnou lucernou. Ani stranický kolega, ministr zemědělství Zdeněk Nekula (a tedy formálně nejvyšší šéf Budějovického Budvaru), s předsedkyní TOP 09 ohledně Budvaru totiž nesouhlasí a vyjádřil se v tom smyslu, že by to bylo, jako kdyby Saúdové prodávali ropná pole.

Otázka, zda Budvar neprodat, se objevuje téměř s jistotou vždy jednou za několik let, jak upozorňuje Josef Tolar. "Je to pořád velice podobné. Zažili jsme těch pokusů několik," říká Josef Tolar za roky, kdy byl sládkem a tedy přímo účasten na vedení pivovaru. "Nejkritičtější to bylo, když se o koupi Budvaru pokoušel Anheuser-Busch," jmenuje Josef Tolar největšího konkurenta především ve známkoprávních bojích s poznámkou, že Anheuser-Busch už dnes ani jako samostatná pivovarnická firma neexistuje, protože ho převzala jiná konkurence… "Co slibovali, po tom by nezůstala ani stopa," zdůrazňuje Josef Tolar, jak nejisté bývají v podobných případech i dobře míněné sliby.

Prodej Budvaru by byl chybou například i podle Tomáše Ehrlicha, předsedy Sdružení přátel piva. Připomíná, že třeba Bavorsko také vlastní významný pivovar a nikdy nikdo toto vlastnictví nezpochybňoval. "Budvaru i v době covidu vzrostl prodej o několik procent, to se žádnému jinému průmyslovému pivovaru nepodařilo, to je skutečná výjimka," poukazuje na výtečné postavení Budvaru na trhu Tomáš Ehrlich.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová otevřela téma prodeje pivovaru Budvar. Jihočeští politici to odmítli. „To je, jako kdybyste běželi ihned prodat své zlaté hrnky, když zrovna potřebujete peníze,“ konstatoval například hejtman Martin Kuba (ODS).

Stačí vstoupit na práh některé z českobudějovických hospod a zeptat se, co si tam štamgasti myslí o případném prodeji Budvaru. Zazní smích, spíš výsměch, a následují reakce: „V žádném případě, hloupost.“

Ve středu se toto téma stalo opět aktuálním, když předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro deník Právo uvedla, že stát nemá vařit pivo. Tento postoj zastává už delší dobu. Budějovický Budvar je národní podnik.

Minimálně u jihočeských politiků bude zmíněný návrh marně hledat podporu, a to i mezi stranickými kolegy. Vyplývá to z ohlasů pro MF DNES.

„Rozhodně neprodávat,“ reagoval jihočeský poslanec a náměstek hejtmana z TOP 09 Pavel Klíma. „Majetek by se měl prodávat, když například dlouhodobě nemá využití a chátrá. To v případě Budvaru neplatí, nejenže chleba neujídá, naopak vydělává. Stát by sice neměl úplně podnikat, ale tato věc má svou historii. Rozhodně budu proti prodeji,“ dodal ještě Klíma.

Pekarová dále uvedla, že TOP 09 nejde o to, privatizovat klíčovou infrastrukturu. „Zároveň od nás neuslyšíte slova o národním pivovaru jako rodinném stříbru. Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl být výjimkou,“ řekla dále Pekarová Adamová. Evidentně s ní ale ani všichni straničtí kolegové nesouhlasí.

Stejně tak další čelní představitelé Českých Budějovic a Jihočeského kraje zastávají jasné stanovisko – neprodávat. „Je to nebetyčná hloupost,“ reagoval na možnost privatizace primátor Jiří Svoboda (ANO).

„Je to hloupá úvaha a pro většinu obyvatel Budějovic i kraje nepředstavitelná věc. Prodávat takto úspěšný podnik je nesmysl. To je, jako kdybyste běželi ihned prodat své zlaté hrnky, když zrovna potřebujete peníze,“ navázal hejtman Martin Kuba (ODS). Šéfka TOP 09 má podle něj hledat řešení, která jsou koncepční a smysluplná.

Rozpočet to nezachrání
K věci se vyjádřil také ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Případný prodej pivovaru podle něj krátkodobě státní rozpočet nezachrání a dlouhodobě by Česká republika ztratila jeden ze symbolů českého pivovarnictví.

Prodej by podle něj znamenal pro stát desítky miliard korun. Budvar je zahrnutý mezi strategické státní podniky, dodal Dvořák. Transakce by vyžadovala i změnu zákona.

„Tyhle komentáře se objevují v pravidelných či nepravidelných rytmech, ale pokud vím a byl jsem ujišťován, žádná seriozní práce tímto směrem se zatím nikdy nerozvíjela,“ zdůraznil Dvořák. Řekl, že ho o tom ujišťovali zástupci minulé i současné vlády.

„Existuje materiál, který mluví o strategických státních podnicích, a Budvar tam byl vždy zahrnutý. To znamená, že by se nás debata (o prodeji) neměla týkat. Co se týká debaty, jestli by stát měl vařit pivo, tak ta je hodně o tom, jaké jsou krátkodobé zisky z případného prodeje versus dlouhodobý přínos toho, co se Budějovický Budvar snaží dělat, a toho, co se snaží dělat pro celé české pivovarnictví,“ uvedl Dvořák.

Spory o ochrannou známku se vedou sto let
Někteří další politici pak upozornili na důležitou věc, a to na desítky sporů o ochrannou známku Budweiser Budvar. Ty vede českobudějovický podnik s pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch InBev prakticky už přes sto let a po celém světě se mnohokrát soudili o registraci známky.

„To, že je Budvar národní podnik, má historické důvody. Spory o ochrannou známku stále nejsou uzavřené. I proto nesouhlasím s prodejem. Navíc jeho vlastnictví považuji už tak trochu za národní tradici,“ zmínil poslanec Viktor Vojtko (STAN) na Twitteru.

Pekarová se v podobné věci nechala slyšet už loni na konci léta před volbami do Sněmovny. I tehdy měli oslovení jihočeští politici jasno. „Budvar by měl určitě zůstat národním podnikem, protože je to rodinné stříbro, jedno z posledních, které stát ještě má,“ konstatoval poslanec a tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007. Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně podniku na akciovou společnost.

Novým předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven se stal dosavadní místopředseda Roman Havlík, který stojí v čele Pivovaru Svijany. Svaz má také tři nové místopředsedy. Svaz o tom informoval v tiskové zprávě. Nové vedení se chce soustředit na rozvoj českého pivovarnictví a uznání jeho unikátnosti v Česku i ve světě.

Svaz usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na začátku dubna podal návrh na zápis na krajské úrovni a následovat bude muset národní úroveň. Zápisu na světové úrovni by se české pivo mohlo dočkat zhruba za čtyři roky.

"Český pivovarský obor je chloubou České republiky. Pivovary vytvářejí téměř šedesát tisíc pracovních míst, každý rok odvedou na daních více než 300 miliard Kč a pomáhají dalším návazným odvětvím, jako jsou pěstitelé surovin nebo provozovatelé hospod a restaurací," uvedl nový předseda svazu. Jedním z cílů svazu je také prezentovat svou vizi vládě a dalším partnerům, dodal. Havlík je ředitelem Pivovaru Svijany od roku 2008.

Novými místopředsedy svazu se stala Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje, Milan Schramm ze společnosti Heineken ČR a Petr Dvořák z Budějovického Budvaru.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 25 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností. Členy jsou také například výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor nebo vzdělávací instituce.

Možná pro zaslepené a nepoučitelné jde o předvolební komunální kampaň, ale z pohledu faktů se jedná o akt čirého zoufalství v kombinaci se zlou vůlí a mstou českému národu za to, že si dovoluje ještě vůbec existovat, jinak si to nelze vysvětlit.

TOP 09 totiž zcela otevřeně útočí slovy své předsedkyně na zbytky českého národního majetku. Jinak si těžko vysvětlit, že navrhuje další privatizaci ziskového státního majetku, a tak nás chce ve své podstatě zbavit i toho torza, které zbylo po devastaci 90. let, a udělat z českého národa jen nedůstojné správce cizího majetku na státním území. A tak dokončit likvidaci naší státnosti.

Prodejme státní budovy a firmy, potřebujeme peníze, navrhuje TOP 09 – hlásá titulek na seznamzpravy.cz. Kromě jiného se Pekarové zachtělo i našeho budějckého Budvaru. Upřímně řečeno – už hodně dlouho mě nic nenadzvedlo ze židle, jako tento nehorázně drzý požadavek.

Předsednictvo TOP 09 totiž přijalo tento týden usnesení, vyzývající k výrazně nižšímu schodku státního rozpočtu na rok 2023 oproti tomu letošnímu. I za cenu výše zmíněnou = prodeje státního majetku – cituji: »který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí«. Týkat by se to podle Pekarové mělo např. již zmíněného Budvaru nebo lázní Bludov a Jánských Lázní.

O mně je známo, že velmi zřídka používám pejorativní mluvu, ale jsou momenty, kdy se tomu nejen neubráním, ale ubránit nechci. Toto je HNUS a ZVĚRSTVO.

Shodou okolností jen doslova před pár hodinami (13. 6.) informovala ČTK, že: …»Budějovický Budvar vyvezl loni přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. V Německu Budvar poprvé v historii prodal přes 500 000 hektolitrů. Rostly prodeje i na dalších klíčových trzích, jako jsou Velká Británie nebo Slovensko. …Budvar uvařil minulý rok rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy.«

Chápu, že politickým slouhům cizích zájmů je tento prosperující národní podnik trnem v oku. A právě proto doporučuji paní Pekarové Adamové, aby si o jeho prodeji radši ani nenechávala zdát. Zahrává si s ohněm. Zapomíná totiž, že Budvar pro svou ochrannou známku nelze vařit kdekoli na světě, ale jen u nás v Českých Budějovicích a u nás zaměstnává více než 600 převážně místních lidí, kterým garantuje základní sociální jistoty. Nevím, jestli by si troufla před ně v Českých Budějovicích stoupnout a říct těm lidem do očí, že jim chcete tyto sociální jistoty prachsprostě ukrást.

Spatřujete-li v tomto bezprecedentním návrhu TOP 09 podobu nikoli náhodnou s protistátním privatizačním procesem ze začátku posledního desetiletí 20. století, vaše představivost je na místě. Tolik špiněné národní hospodářství socialistického Československa totiž bylo luxusním kšeftem pro nejrozsáhlejší výprodej v historii naší země, a to zejména pro zahraniční kapitál, který si od nás ročně odveze přes 400 miliard Kč zisku. Pracoval jsem tehdy ve třetí největší smaltárenské továrně na světě – Sfinx a vím, že ono totiž vůbec nebylo v tak utrápeném stavu, jak se nám novodobí nohsledi globálních spekulantů snažili a de facto dodnes snaží namlouvat.

TOP 09 dnes hraje se stejnými kartami manipulace veřejným míněním. Také Budvar jasně dokazuje, že národní podnik může prosperovat, že může dokonce skvěle prosperovat. Na místo oprávněné pýchy na skvělé výsledky a trvalou dotaci státnímu rozpočtu, ze kterého nikdy nečerpá, ale jen ho doplňuje, mu jedna z vládnoucích stran (nepochybně se přidají asi i ostatní) chystá pád. Že by si vlastní pýchou TOP 09 chystala vlastní pád? Kéž by, alespoň by spravedlnosti jednou bylo učiněno za dost.

Sáhněte nejen nám Budějčákům na Budvar a zrychlíte pozpátku z 09 na 00 takovým tempem, že se nestačíte divit. Ono asi nestačí, že prohráváte mezinárodní spory a naši občané mají opět tzv. investorům platit za to, co nezavinili a sami se uskromňovat na úkor nenasytných predátorů, kteří by naši zemi nejraději zbavili nejen státní suverenity, ale i identity.

Procházíte-li Prokopským údolím, může se vám lehce stát, že vás zákeřně přepadne pocit hladu nebo dokonce u sebe objevíte diagnózu zvanou „dávivá žízeň“. A pro takové případy je Prokopák skutečnou spásou.

V každém případě se jedná o místo vysloveně navštíveníhodné. Není sice problém zde zanechat tisícikorunu za krátké obědové posezení ve dvou, ale rozhodně budete odcházet spokojeni. Jak s ochotou obsluhujícího personálu, tak s kvalitou pokrmů a nápojů. Alespoń u nás to tak bylo.

Pivovar se nachází v „přípražských“ Klukovicích (č. 305) a jeho vznik je datován mezi roky 2017 až 2019. Ale pozor, Prokopák se nachází v místech, kde již v roce 1909 fungoval hostinec s tančírnou a prosklenou terasou, který dostal jméno po svém zakladateli U Kosů. Jeho součástí je tak venkovní i vnitřní restaurace (evidentní inspirace obdobím První republiky) a vyrábí se zde také velmi chutné a neobvyklé destiláty.

Někdejší hostinec byl na počátku II. světové války změněn na dělnickou ubikaci nedaleké zbrojovky, po únorovém převratu v roce 1948 zde vznikl obchod s potravinami a sklad švadlenky, po listopadu 1989 truhlářská dílna. V roce 2019 pak byl zprovozněn rodinný minipivovar Prokopák, který se nachází v bývalých prostorách tanečního sálu.

Ve své produkci se minipivovar zaměřuje na piva českého i zahraničního typu a produkuje nefiltrované a nepasterované české ležáky i pivní speciály. Používá se chmel ze žatecké oblasti i z nejmenšího kontinentu (australské a novozélandské chmely) a slad z Kounic u Českého Brodu i z bavorského Bamberku. Piva se vaří ve dvojnádobové varně a kvasí ve 20 hl tancích.

V nabídce minipivovaru mj. najdeme: světlé výčepní pivo Kluk 10° (název odvozen od dříve samostatné vesnice Klukovice), světlý ležák Tatin 12° (portrét na etiketě byl pořízen podle fotografie zakladatele hostince Antonína Kosa), polotmavý ležák Panímáma 12°, sváteční ležák Pantáta 13° (vyšší hořkost), svrchně kvašené speciály typu ALE Holka 10° a Milostpaní 12°, svrchně kvašený speciál typu IPA Strýc 14° nebo sezónní piva Děvenka 13° a Dlouhá noc 23° (na toto vysokoalkoholické pivo se používá až 10 druhů sladů a vyznačuje se chutí s kávovými a čokoládovými tóny).

No a když si k této nabídce ještě představíte nápojový lístek nabízející např. ananasovici, borůvkovici, bezinkovici nebo hruškovici z dubového sudu, odchází se odsud jen s velmi těžkým srdcem, popř. i nohama.

Restaurace nabízí zejména tradiční české pokrmy (svíčková, guláš, roštěná na žampionech, smažený hermelín, tatarák aj.) a po včasném objednání lze také absolvovat prohlídku pivovaru. My si nechali doporučit zvěřinové ragú a klokana na tymiánu … a rozhodně nebylo chybou doporučení obsluhy uposlechnout …

Na závěr ještě otevírací doba: od 11,00 do 19,00 hod.

Případný prodej pivovaru Budějovický Budvar by krátkodobě státní rozpočet nezachránil a dlouhodobě by ČR přišla o jeden ze symbolů českého pivovarnictví. V reakci na výroky šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k možnostem prodeje Budvaru to dnes řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Prodej by podle něj přinesl desítky miliard korun. Budvar je zahrnutý mezi strategické státní podniky, dodal Dvořák. Prodej by vyžadoval i změnu zákona.

Dvořák: Dlouhodobě bychom přišli o jeden ze symbolů českého pivovarnictví
„Tyhle komentáře se objevují v pravidelných či nepravidelných rytmech, ale pokud vím a byl jsem ujišťován, žádná seriózní práce tímto stylem se zatím nikdy nerozvíjela," řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Ujišťovat ho o tom měli zástupci minulé i současné vlády. „Existuje materiál, který mluví o strategických státních podnicích, a Budvar tam byl vždycky zahrnutý. To znamená, že by se nás debata (o prodeji) neměla týkat. Co se týká debaty, jestli by stát měl vařit pivo, tak ta je hodně o tom, jaké jsou krátkodobé zisky z případného prodeje versus dlouhodobý přínos toho, co se Budějovický Budvar snaží dělat, a toho, co se snaží dělat pro celé české pivovarnictví. Bavíme se o ceně (za prodej Budvaru) v desítkách miliard korun. Krátkodobě nám to finance nezachrání a dlouhodobě přijdeme o jeden ze symbolů českého pivovarnictví," řekl Dvořák.

Budvar je národní podnik. Podle názoru předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by ho měl stát prodat. Řekla to deníku Právo. Předsednictvo strany schválilo v úterý usnesení, v němž v zájmu konsolidace veřejných financí vyzývá k prodeji státního majetku, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí. Podle Pekarové Adamové stát nemá provozovat hotel ani vařit pivo. „Není k tomu jediný racionální důvod," řekla deníku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Právu řekl, že efektivní nakládání se státním majetkem je jednou z jeho klíčových priorit, ale primárně mu jde o to, aby stát svým nepotřebným majetkem nebránil kvalitním rozvojovým projektům obcí a krajů nebo je raději přímo podpořil.

Kalouska nadzvedl ministr Nekula
S prodejem by nesouhlasil ani ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). "Stranickou “sestřenici" Markétu Pekarovou Adamovou mám rád a chápu, že to nemá v TOP 09 nyní jednoduché. Jednoznačně ale říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme. Loni tržby podniku překonaly poprvé 3 miliardy korun, zisk dosáhl 305 milionů korun. Prodat Budvar je jako by Saúdové prodali ropná pole," napsal na svůj twitterový účet. Jeho vyjdření nadzvedlo bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. "Bez ohledu na to, zda stát Budvar prodá či nikoliv, Vaše přirovnání k ropným polím v Saúdské Arábii je bezkonkurenčně největší blbost letošního roku, pane Nekulo. Tohle nepřekoná ani Tomio," zareagoval na jeho tweet.

Své vyjádření přidal také expert na politický marketing a spoluzakladatel podcastu Kecy & politika Petros Michopulos. "Nepřestává mě fascinovat kolik lidí a politiků, kteří o sobě tvrdí jak jsou pravicoví a na potkání chrlí citáty pravicových ekonomických klasiků, se jsou pak ochotní do krve hádat o to, že by měl stát vařit pivo. Budvar je jenom mýtus a kasička pro pár politiků a manažerů," doplnil.

Privatizace je na stole 15 let
Stát drží majoritní podíly či zcela ovládá desítky podniků. Budvar patří vedle ČEZ, Českých drah, České pošty či Lesů ČR mezi nejvýznamnější. Z nemovitostí patří státu například hotel Thermal v Karlových Varech. O jeho prodeji, stejně jako o prodeji Budvaru, se v minulosti opakovaně uvažovalo.

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl v roce 2007 najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně národního podniku na akciovou společnost. Proti privatizaci se již v předchozích letech vyslovili prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.

Případný prodej pivovaru Budějovický Budvar by krátkodobě státní rozpočet nezachránil a dlouhodobě by ČR přišla o jeden ze symbolů českého pivovarnictví. V reakci na výroky šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k možnostem prodeje Budvaru to řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Prodej by podle něj přinesl desítky miliard korun. Budvar je zahrnutý mezi strategické státní podniky, dodal Dvořák.

Prodej by podle něj navíc vyžadoval změnu zákona. "Tyhle komentáře se objevují v pravidelných či nepravidelných rytmech, ale pokud vím a byl jsem ujišťován, žádná seriózní práce tímto stylem se zatím nikdy nerozvíjela," řekl Dvořák.

Řekl, že ho o tom ujišťovali zástupci minulé i současné vlády. "Existuje materiál, který mluví o strategických státních podnicích, a Budvar tam byl vždycky zahrnutý. To znamená, že by se nás debata (o prodeji) neměla týkat. Co se týká debaty, jestli by stát měl vařit pivo, tak ta je hodně o tom, jaké jsou krátkodobé zisky z případného prodeje versus dlouhodobý přínos toho, co se Budějovický Budvar snaží dělat, a toho, co se snaží dělat pro celé české pivovarnictví. Bavíme se o ceně (za prodej Budvaru) v desítkách miliard korun. Krátkodobě nám to finance nezachrání a dlouhodobě přijdeme o jeden ze symbolů českého pivovarnictví," řekl Dvořák.

Budvar je národní podnik. Podle názoru předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by ho měl stát prodat. Řekla to deníku Právo. Předsednictvo strany schválilo v úterý usnesení, v němž v zájmu konsolidace veřejných financí vyzývá k prodeji státního majetku, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí. Podle Pekarové Adamové stát nemá provozovat hotel ani vařit pivo. "Není k tomu jediný racionální důvod," řekla deníku.

Stát drží majoritní podíly či zcela ovládá desítky podniků. Budvar patří vedle ČEZ, Českých drah, České pošty či Lesů ČR mezi nejvýznamnější. Z nemovitostí patří státu například hotel Thermal v Karlových Varech. O jeho prodeji, stejně jako o prodeji Budvaru, se v minulosti opakovaně uvažovalo.

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl v roce 2007 najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně národního podniku na akciovou společnost. Proti privatizaci se již v předchozích letech vyslovili prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Budvar vyvezl loni přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. Další výsledky zatím národní podnik se 670 zaměstnanci nezveřejnil.