Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Parker Hannifin představí novinky pro studenou mikrobiální stabilizaci piva

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Technika a trh

Parker Hannifin, globální lídr v oblasti technologií pohybu a řízení, ve spolupráci se svým partnerem, společností Bílek Filtry s. r. o., představí na veletrhu Pivo, Bier & Ale EXPO 2017 nejnovější produkty v technologii studené mikrobiální stabilizace piva.

Kvůli rostoucí poptávce po nových typech piv a ciderech různých chutí, zvýšenému exportu, rostoucímu prodeji plechovkového piva a kvůli požadavku na delší skladovatelnost si pivovary a ostatní výrobci začali uvědomovat nutnost mít vysoce účinnou filtraci zajišťující mikrobiální stabilitu. Využívání klasických technologií pasterizace bývá nákladné, a navíc ovlivňuje kvalitu a chuť konečného výrobku. Na základě rozsáhlých výzkumů bylo prokázáno, že pivo ošetřené za studena (filtrované hlukovými filtry PREPOR a membránovými filtry BEVPOR) si zachovává své jedinečné a žádoucí vlastnosti po celou dobu skladovatelnosti stočeného piva.

Studenou stabilizací nazýváme finální mikrobiologickou filtraci piva mikroporézní membránou, jejímž účelem je odstranění zbytkových kvasinek a typických mikroorganismů
pro prodloužení skladovatelnosti. Klasickým a rozšířeným způsobem koncové stabilizace piva je pasterizace, která na rozdíl od mikrofiltrace neodstraní kvasinky nebo mikroorganismy, ale deaktivuje (zahubí) je pomocí tepla. Pasterizace též vyžaduje vyšší relativní spotřebu vody
a energie. Studená stabilizace tak představuje pro pivovary a minipivovary výhodnější postup ochrany piva.

Parker Hannifin proto pro potřeby pivovarů a ostatních výrobců vyvinul BEVPOR BR pivní filtry, které jsou zacíleny na odstranění zbytkových kvasinek a mikroorganizmů. Kombinací filtračních vrstev a použitých materiálů nebo zvýšením filtrační plochy umožňují vysoký průtok piva. Nové filtry jsou rovněž odolnější před ucpáním, mají vyšší propustnost. Díky všem těmto vlastnostem tak BEVPOR BR pivní filtry představují optimální řešení pro studenou mikrobiální stabilizaci piva a poskytují maximální provozuschopnost celého filtračního zařízení.

Parker Hannifin a Bílek Filtry představí na veletrhu Pivo, Bier & Ale EXPO 2017, který proběhne ve dnech 23. 2. – 25. 2. 2017 v Praze, jak nové BEVPOR BR filtry, tak i kompletní zařízení pro studenou mikrobiální stabilizaci piva.

Více informací o studené stabilizaci piva najedete na: www.parker.cz/pivo

Otevíráme Přátelský pivovar Malešov

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Přátelský pivovar MalešovAutor:Honza ProkopMalešov

Na netradiční zahájení provozu našeho pivovaru v Malešově u Kutné Hory zveme všechny fanoušky minipivovarů. Program nebude zahrnovat jen samotné ochutnávání piv, ale také jejich párování s jídlem. Zároveň jde o významný den pro malešovskou pivovarskou tradici, letos totiž ožije poprvé po 72 letech.
V sobotu 4. března od 14:00 do 22:00 budeme v nově zrekonstruovaných prostorách čepovat Ležák 12° a India Pale Ale 14° uvařené již v Malešově. Premiéru zažije nejen samotný bar, ale také naše nová Desítka 10°. Pozvali jsme i FoodIN food truck, který zajistí profesionální spárování pokrmů s naším pivem. Samozřejmě nebude chybět možnost prohlédnout si pivovarskou technologii nebo se zúčastnit exkurze ve středověké tvrzi Malešov. A nejen na nejmenší hosty čeká pivovarské soutěžní klání.

Tradice pivovarnictví v Malešově
Podle našich informací se pivo v Malešově přestalo vařit po 2. světové válce. Původní pivovar v Malešově, o němž se zmiňují písemnosti již ze 16. století, patřil neodmyslitelně k tvrzi Malešov. I my vnímáme propojení obou objektů jako důležité pro zachování tradice pivovarnictví na tomto místě Ctíme nejen ji, ale také tradici českého pivovarnictví obecně. Proto pivo nefiltrujeme ani nepasterizujeme a používáme jen původní ingredience (pokud vaříme český pivní styl, volíme české suroviny, pro zahraniční pivní speciály naopak ingredience ze zahraničí).

Historie Přátelského pivovaru Malešov
Naše značka vznikla v roce 2013. Tehdy jsme se rozhodli pro nelehký úkol, znovuobnovení pivovaru v Malešově. Původně jsme spolupracovali s Pivovarem Břevnov, od kterého jsme odebírali pivo a prodávali ho pod svou značkou. V roce 2015 jsme ve spřáteleném pivovaru začali vařit vlastní recepturu India Pale Ale. Na přelomu let 2015/2016 jsme jako první minipivovar v ČR uspěli v české crowdfundingové kampani. Díky tomu jsme mohli vytvořit další dvě receptury: na světlý ležák plzeňského typu a pšeničný Weizen Hefe. Ty už se pro nás vařily v pivovaru Zloun a pražském Pivovarském domě. Od dubna 2016 probíhala rekonstrukce prostor našeho pivovaru v Malešově a v lednu tohoto roku úspěšně skončila. Nyní již své receptury vaříme ve vlastním provozu. Do budoucna zde plánujeme otevření výčepů pro víkendový provoz, pořádání nejrůznějších akcí pro veřejnost, ale i soukromých či firemních setkání nebo svateb.

Chystáme se vařit tyto druhy piv:
Ležák Světlý 12°
India Pale Ale 14°
Weizen Hefe 11°
9 Mile Ale 9°
Desítka 10°
Březňák polotmavý 11°
Stout 15°

Nejvíc českého piva do Ruska loni vyvezl Bakalář

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBakalář

Podle údajů ruské celní správy dovezl rakovnický pivovar v minulém roce na tamní trh skoro 45 tisíc hektolitrů. Je to víc než Prazdroj a další velcí producenti u nás.

Tradiční pivovar v Rakovníku (Bakalář), Heineken, Budějovický Budvar, skupina Pivovary Lobkowicz a Plzeňský Prazdroj. To je pořadí pěti největších exportérů piva z Česka do Ruska za loňský rok.

Bakalář vyvezl nejvíc ze všech – 44,7 tisíce hektolitrů ze 179 tisíc hektolitrů, které na ruských trh od nás v minulém roce dodalo celkem 25 exportérů. Údaje pocházejí z databáze Federální celní správy Ruské federace, které mají LN k dispozici.

Rakovnický pivovar, který celkovou výrobou 95 tisíc hektolitrů (v roce 2015, loňská čísla ještě nezveřejnil) patří k menším průmyslovým, prodává v Rusku víc než čeští producenti s výstavem v řádu milionů hektolitrů.

Podstatným důvodem je to, že Bakalář má ruské majitele a jejich dobře fungující distribuční síť na tamním trhu. Pivovar od roku 2010 vlastní na Kypru registrovaná společnost Growthway Investments - mezinárodní skupina obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským.

Pro rakovnická piva (například se značkou Pražačka nebo Černovar) přesto platí stejné dovozní podmínky jako pro ostatní české výrobce. Vyšší clo a oslabený rubl prodražují na ruském trhu veškerý export, nejen piv.

Kritický byl rok 2015
„Zdá se, že naše značky si v Rusku vytvořily svým způsobem stabilní trh zákazníků. V druhé polovině roku 2011 jsme vyvezli něco přes 20 tisíc hektolitrů a následující roky vývoz překračoval více či méně 40 tisíc hektolitrů. Ovšem s výjimkou roku 2015, kdy dběr ruského importéra klesl meziročně o třetinu,“ komentuje situaci generální ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář.

Údaje o celkovém českém pivním exportu za loňský rok ještě nejsou známy, vývoz do zahraničí každoročně roste na nové rekordy – předloni dohromady na 4,1 milionu hektolitrů.

Netýká se to ale Ruska, kam české pivovary například v roce 2008 vyvezly na 300 tisíc hektolitrů, v roce 2014 už to bylo jen 208 tisíc a rok 2015 se 120 tisíci hektolitrů – což je údaj české celní správy - byl z pohledu vývozu do Ruska zřejmě nejhorší.

Pokud se dají zdroje ruské statistiky srovnávat s těmi českými, došlo tedy loni ke zlepšení. První odhady Českého svazu pivovarů a sladoven tomu však zatím nenasvědčují.

„Celkový export podle předběžných čísel loni opět vzrostl, ale nemyslím, že se to týká i Ruska. Situace je tam, zejména z pohledu vysoké ceny dovážených piv, stále složitá,“ říká výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Prazdroj roste v Rusku díky licenci
Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vyvezl loni do Ruska podle údajů tamní celní správy přes 10 tisíc hektolitrů. Pro srovnání - v roce 2015 exportoval Prazdroj z Česka celkem 1,1 milionu hektolitrů.

Mnohonásobně víc však přímo v Rusku vyrábí v licenci – značky Velkopopovický Kozel a Pilsner Urquell. Konkrétní objemy tají, ale podle mluvčí Jitky Němečkové vzrostla loni licenční výroba Kozla v Rusku meziročně o 13 procent.

„Exportní strategie ani licenční výroba se pod vlivem aktuální ekonomické nebo politické situace nemění,“ uvedla mluvčí.

České pivovary vyvážejí nejvíc na Slovensko a do Německa. Rusko bylo předloni podílem 3 procent na celkovém exportu piva z Česka v pořadí sedmé.

Z Japonska až do Jílovic. Na festivalu lidé ochutnají piva z celého světa

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.cz

Pivo s příchutí mléka nebo čokolády, svrchně kvašené stouty, „ejly“, ale i oblíbené ležáky představuje 27. Mezinárodní pivní festival, který se přesunul z Tábora na českobudějovické výstaviště. Odborníci v neveřejné části ochutnávají vzorky více než 200 pivovarů. Pro veřejnost bude areál otevřený od čtvrtka do soboty.

Celkem se této největší pivovarnické události v Česku zúčastní pivovary z dvaceti zemí z celého světa. Vůbec poprvé dorazí Řekové.

„Velkou radost máme z představení irského Guinnesse, bavorských pivovarů z Bayeruthu, z Ruské federace, Kazachstánu nebo Izraele. Tradičně se účastní pivovary z Japonska, Velké Británie nebo Španělska. Nebude chybět ani loňský vítěz Pivovar Jílovice,“ říká ředitel festivalu Alois Srb.

Účastníci se nejprve utkají ve Zlaté pivní pečeti o vítězství v jednotlivých kategoriích určených pro různé druhy piv. Anonymně se bude hodnotit chuť, plnost, říz i hořkost.

„Vítězové 30 kategorií potom budou letos vůbec poprvé usilovat o titul Mezinárodní pivní pečeť,“ dodává Srb.

Na každém stánku bude na čepu šest až osm piv
Pro návštěvníky připravili organizátoři zázemí v pavilonu T1, kde bude nabízet své výrobky 50 pivovarů a vystavovatelů.

„Na každém stánku bude na čepu šest až osm druhů piv, plus samozřejmě lahvová a různé další produkty. Zájemci si mohou za 30 korun koupit degustační pohárky na jedno deci piva, aby si nemuseli vždy dávat celý půllitr,“ upozorňuje Srb.

Čtvrteční doprovodný program bude ve znamení country a folku. Vystoupí Schovanky a New Rangers. V pátek a sobotu pak roztančí návštěvníky Martina Pártlová, kapely Rozkrock, Prague Conspiracy a Kabát revival.

„Na přání návštěvníků jsme letos nově zavedli prodlouženou otevírací dobu. V pátek a sobotu skončí festival až ve dvě hodiny ráno,“ podotýká Václav Polan, obchodní ředitel českobudějovického výstaviště.

Raritou bude chmelařský a pivovarnický betlém
Zábavu doplní pivní fotokoutek, soutěže, ale i pivní stezka. „Každý návštěvník obdrží společně se zakoupenou vstupenkou soutěžní kartičku do stezky, kterou může absolvovat přímo na výstavišti,“ dodává Michaela Kubaštová z marketingu výstaviště.

Raritou bude také putovní výstava chmelařského a pivovarnického betlému. Představí ruční práci řezbáře Libora Daenemarka a hrnčíře Jiřího Duchka. Betlém znázorňuje deset scén z krajiny a sídla rakovnického kraje chmele. Expozici doplní výstava pivních lahví, broušení sklenic i prodej korbelů.

Jednodenní vstupné stojí 100 korun, dvoudenní 150 korun. Ve čtvrtek bude výstaviště otevřené od 15 do 23 hodin. V pátek a sobotu od 15 do 2 hodin. Zájemci mohou zdarma zaparkovat na ploše P5 za pavilonem T2.

Ostrov chce v bývalé Myslivně nadále provozovat hotel a pivovar

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:archiweb.czAutor:Štěpánka Bartoňová

Město Ostrov na Karlovarsku prozatím zůstává u vize provozovat v bývalém hotelu Myslivna městský hotel s restaurací a minipivovarem. Založení městské společnosti Hotel U Zámku sice zastupitelé v lednu neschválili, vedení města chce ale hledat jiné cesty, jak provozování hotelu vyřešit. Inspirovat se bude i v jiných městech, kde mají podobný záměr, řekl dnes novinářům místostarosta Ostrova Libor Bílek (nez.).

"My se zajedeme podívat ještě do města Přeštice, které také buduje restauraci a pivovar. Budeme se informovat na jejich poznatky a jakým způsobem to organizovali a rekonstruovali," řekl Bílek. Město si podle něj chce také dát udělat právní výklad.

Prověřením postupu od právníka města chce vedení Ostrova vyloučit, že by zastupitelé za založení městské společnost mohli být trestně stíháni. Na tuto možnost kvůli případnému založení s.r.o. Hotel U Zámku na lednovém jednání zastupitelstva upozornil zastupitel a advokát Petr Šindelář (ODS).

V samotné budově bývalého hotelu v městské památkové zóně vedle ostrovského zámku už začaly první stavební úpravy kvůli připojení na kanalizaci a další inženýrské sítě. Na hlavní část rekonstrukce ale zatím není dokončena projektová dokumentace. Původně město chtělo hotel otevřít už letos v říjnu, pivo se mělo začít vařit v červenci. "Už je jisté, že tento termín padá. Nyní už nás tak v podstatě čas netlačí," řekl Bílek.

Nevyužívaný hotel Myslivna koupilo město před rokem za deset milionů korun se záměrem vybudovat čtyřhvězdičkový hotel s restaurací a minipivovarem. Na jeho rekonstrukci a provozu měl Ostrov v rámci městské společnosti spolupracovat s řetězcem Westbohemia Hotels. Pro vznik nové společnosti ale chyběl v zastupitelstvu jeden hlas. Opozice argumentovala mimo jiné tím, že by město svým vstupem do podnikání zatěžovalo svůj rozpočet a křivilo trh.

Na sociálních sítích už se začalo diskutovat i o jiných variantách využití objektu, například o vzniku dalšího domova pro seniory, bytů nebo kanceláří. Žádnou z těchto možností se ale město zatím vážněji nezabývalo.

Krušovice uvařily za studena chmelený ležák

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápojeKrušovice

Královský pivovar Krušovice představuje unikátní pivní novinku. Výrobní tým pivovaru a jeho sládek Michal Havrda splnili slib, který si dali před dvěma lety, a uvařili populární, za studena chmelený ležák, který v celonárodním objemu nabízí jako vůbec první v České republice.

Za studena chmelené krušovické pivo, vynikající bohatším a výraznějším aroma žateckého chmelu, se exkluzivně objeví na pultech prodejen Albert od 15. února.

Za studena chmelená piva se těší velké popularitě, doteď však byla výsadou pouze malých pivovarů nebo sezónní záležitostí. Královský pivovar Krušovice je vůbec prvním velkým pivovarem u nás, který dokázal tento unikátní produkt uvařit ve velkém objemu a nabídnout ho lidem za dostupnou cenu. Nový krušovický ležák má mimořádné chuťové vlastnosti a výbornou pitelnost, což umocňuje také fakt, že se nejedná o sezónní produkci. Ležák za studena chmelený doplní současné portfolio krušovických piv, a to jak lahvových, tak i sudových.

V čem tkví kouzlo studeného chmelení? Jedná se o proces, který dokáže ze žateckého chmele dostat to nejlepší. Do již uvařeného piva se přidá Žatecký poloraný červeňák, který během zrání při nízké teplotě ležák obohatí o charakteristickou chmelovou vůni a výrazné chmelové doznívání. V každém doušku je cítit bohatá a výrazná chuť chmele, který patří k nejlepším na světě. „Naší unikátní technologii studeného chmelení jsme vyvíjeli téměř dva roky tak, abychom dosáhli za použití jednoduchého technického řešení optimální chmelové vůně. Myslím, že se nám to povedlo a věřím, že si ho oblíbí i naši zákazníci,“ dodal sládek krušovického pivovaru Michal Havrda.

Za studena chmelený, spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8 % je pivo s vyváženou chutí, příjemným chmelovým aroma, výraznější hořkostí a jedinečným chmelovým charakterem. Na pultech prodejen Albert se nový krušovický Ležák za studena chmelený objeví postupně od 15. února, o 14 dní později bude k dostání v běžné prodejní síti.

Nový, za studena chmelený krušovický ležák se v rámci nové kampaně uvede v celé své kráse a zařadí se mezi ta nejprémiovější česká piva jako „pivo s charakterem“ pro „muže s charakterem“. Představí i „nového krále“: obyčejného, zásadového muže neobyčejného svým ryzím charakterem a pevnými hodnotami.

Heineken se pije. V Evropě i Asii

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Čistý zisk nizozemské pivovarské společnosti Heineken za loňský rok vzrostl o 8,5 procenta na 2,10 miliardy eur (56,7 miliardy Kč). Prodej piva rostl zejména v Asii, druhý největší světový výrobce piva si však vedl dobře i na velkých evropských trzích.

Celosvětový odbyt piva skupiny se zvýšil o tři procenta a nadprůměrným tempem rostl prodej vlajkové značky Heineken.

V Mexiku a Vietnamu nárůst, v Nigérii a Rusku pokles
Ve světě se firmě dařilo například v Mexiku nebo ve Vietnamu, ale odbyt rostl i ve Francii, Itálii, Španělsku a Polsku. Klesl naopak v Nigérii, což je pro Heineken jeden ze čtyř největších trhů, nebo v Rusku.

Provozní zisk Heinekenu bez započítání jednorázových položek vzrostl o deset procent na 3,5 miliardy eur. Celkové tržby dosáhly 20,8 miliardy eur (562,1 miliardy Kč).

Nizozemská světová dvojka
Heineken se stal dvojkou světového trhu piva po loňském spojení firem Anheuser-Busch InBev a SABMiller.

Jeho ztráta na globálního lídra AB InBev se ale kvůli spojení těchto dvou pivních gigantů ještě zvětšila. Heineken se ale od té doby dohodl na expanzi v Brazílii a Británii, do níž vloží celkem asi 1,4 miliardy dolarů (36 miliard Kč).

V České republice Heineken vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Na českém trhu si drží třetí pozici.

Pivovar ožil za dvacet milionů, ročně vyrobí 4 800 hektolitrů piva

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Dobrý DenAutor:Petr ČechJarošovský

Jarošovský pivovar se po dlouhých 19 letech vrátil na pivní mapu České republiky. Ročně vyprodukuje až 4 800 hektolitrů piva, jeho milovníkům nabídne 10 druhů piv, včetně svrchně kvašených speciálů. „Pivovar je však koncipován na maximální kapacitu dvacet tisíc hektolitrů, které chceme dosáhnout do pěti let,“ prozradil Miroslav Harašta, ředitel pivovaru.

„Gró našeho piva je místní voda, lokální suroviny ale také zaměření na přísnou hygienu ve výrobě, která nám zaručí nejvyšší kvalitu piva. I bez pasterizace garantujeme měsíční trvanlivost, během výroby totiž eliminujeme styk piva s atmosférickým vzduchem, čímž bráníme případné infikaci piva bakteriemi. A při jeho vaření vycházíme z historických receptur,“ prozradil Harašta. „Obnovu výroby piva považuji za návrat k identitě. Vždyť v Jarošově se vařilo už od roku 1688,“ připomněl Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště.

Pivovar stál více než 20 milionů korun, povstal z „trosek“ bývalé dřevovýroby na adrese Pivovarská 303. Jen šest set metrů od bývalého pivovaru, který proslavil hit rockové skupina Argema. „S kapelou intenzivně jednáme o souhlasu používat písničku k propagaci naší značky. Snad jsme na dobré cestě,“ prozradil Harašta.

Jarošovský pivovar vypustí do světa čtyři stálice - klasickou desítku, jedenáctku Juru, dvanáctku Jarošovský ležák a čtrnáctku Šohaje. Pivo vaří z žateckého chmele a kroměřížského i záhlinického sladu. Aktuálně je k dostání hlavně v samotném pivovaru, ale i v pivotékách na Uherskohradišťsku a Zlínsku. „Čepuje se zatím jen v Buchlovicích, Bílovicích a od středy i ve vinárně v Jarošově,“ doplnil ředitel pivovaru, který zaměstnává čtyři lidi. Do konce roku se však jejich počet zvýší na sedm.

A cena? „Jarošovské pivo určitě nekoupíte v supermarketech za 6,90 korun… Ale rádi bychom spolupracovali s Makrem, které jako jeden z mála řetězců má funkční program pro lokální potraviny. Cena piva odpovídá úsilí na jeho výrobu, padesátilitrový sud dvanáctky vyjde zhruba na dva tisíce,“ prozradil Harašta.

Zisk Heinekenu loni výrazně vzrostl, stoupl i odbyt piva

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Čistý zisk nizozemské pivovarské společnosti Heineken za loňský rok vzrostl o 8,5 procenta na 2,10 miliardy eur (56,7 miliardy korun), a mírně tak překonal odhady analytiků. Prodej piva rostl zejména v Asii, druhý největší světový výrobce piva si však vedl dobře i na velkých evropských trzích. Heineken to uvedl ve středečním sdělení.

Celosvětový odbyt piva skupiny se zvýšil o tři procenta a nadprůměrným tempem rostl prodej vlajkové značky Heineken. Ve světě se firmě dařilo například v Mexiku nebo ve Vietnamu, ale odbyt rostl i ve Francii, Itálii, Španělsku a Polsku. Klesl naopak v Nigérii, což je pro Heineken jeden ze čtyř největších trhů, nebo v Rusku.

Provozní zisk Heinekenu bez započítání jednorázových položek vzrostl o deset procent na 3,5 miliardy eur, což bylo rovněž mírně nad očekáváním analytiků. Celkové tržby dosáhly 20,8 miliardy eur (562,1 miliardy korun) a o zhruba jedno procento předčily odhady.

Heineken se stal dvojkou světového trhu piva po loňském spojení firem Anheuser-Busch InBev a SABMiller. Jeho ztráta na globálního lídra AB InBev se ale kvůli spojení těchto dvou pivních gigantů ještě zvětšila. Heineken se ale od té doby dohodl na expanzi v Brazílii a Británii, do níž vloží celkem asi 1,4 miliardy dolarů (36 miliard korun).

V České republice Heineken vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. Na českém trhu si drží třetí pozici.

O Zlatý soudek Pivex se uchází rekordní počet pivovarů

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

O hlavní ocenění soutěže Zlatý soudek Pivex se bude letos v Brně ucházet 35 značek piv od devatenácti tuzemských pivovarů a minipivovarů. Je to nejvíce ve čtyřleté historii soutěže. Vítězové budou známi na galavečeru pivovarníků a sladovníků 2. března, kdy budou vyhlášeni i vítězové starší soutěže lahvového piva Pivex.

Zájem o soutěž sudových piv roste. "Nárůst je dost razantní, což jen potvrzuje trend, který trh sleduje," uvedl ředitel pořádající agentury Snipu Jiří Morávek. Do Pivexu se po letech znovu přihlásil například humpolecký pivovar Bernard nebo brněnský minipivovar Hauskrecht. Odborná degustace sudových piv se koná v den vyhlášení výsledků 2. března. Ve stejný den budou vyhlášena i nejlepší lahvová piva, jejichž druhé kolo degustace se konalo v Brně dnes a koná se popětadvacáté.

Do této hlavní části soutěže lahvových piv se přihlásilo 40 značek, o pět méně než loni. Soutěží se tradičně v pěti hlavních kategoriích, kterými jsou světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholické pivo, tmavé pivo a poslední kategorií jsou míchaná piva. Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Loni vyhrál Zlatý pohár Pivex Zubr premium z pivovaru v Přerově. Stejné pivo vyhrálo i mezi světlými ležáky. Zubr za svůj Gold získal navíc pro stejnou značku i primát v kategorii světlé výčepní pivo. Sesterský podnik v Litovli ovládl kategorii tmavých piv za Dark tmavé výčepní. Dařilo se i hanušovickému pivovaru, který je třetím podnikem skupiny středomoravských pivovarů PMS.

Letos jsou v soutěži především velké pivovary jako Velkopopovický Kozel, Krušovice, Radegast či Staropramen. Z pivovarských skupin jsou zastoupeny PMS, skupina Plzeňského Prazdroje, Heinekenu nebo Pivovary Lobkowicz.

Tradice Pivexu pochází z 90. let minulého století, kdy se na brněnském výstavišti konal i stejnojmenný veletrh. Soutěže se v devadesátých letech účastnilo i přes sto značek, vstup na akci měly jako součást poplatku za veletrh. Nyní musejí platit poplatky za každé přihlášené pivo. Pivex jako veletrh skončil v roce 2000. Velké pivovarské skupiny a výrobci technologií už o něj neměli zájem. Soutěž Pivex ale přežila veletrh a letos má jubileum, odborníci vyhlásí i pivovar čtvrtstoletí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628