Novinky a zajímavosti ze světa piva

Hospody musí o zákazníky čím dál tím víc bojovat. Podle dat Plzeňského Prazdroje se po koronavirové pandemii snížil počet hostů i četnost jejich návštěv, v posledních týdnech pak navíc lidem klesají reálné příjmy. Aby hosty nalákali, hledají hospodští cesty, jak vylepšit svou nabídku a změnit nebo restartovat své podnikání. Prazdroj jim proto nabízí unikátní systém rozvojových programů, který je založený na analýzách i poradenství a pomáhá ve všech hlavních oblastech jejich činnosti. Hospody, které jím projdou, hlásí růst tržeb i nové hosty.

Zatímco ještě v roce 2019 chodily do restaurací na pivo a kus řeči aspoň jednou za dva týdny skoro 3/4 dospělých (72 procent), aktuálně je to jen polovina. Pravidelní návštěvníci navíc chodí méně často, než bylo zvykem. Před pandemií štamgasti zašli do své oblíbené hospody v průměru 9x za měsíc, teď je to zpravidla 8 návštěv měsíčně. Situace tak přiměla restauratéry hledat cesty, jak své podnikání zlepšit.

„Hlavním impulsem k aktivitě hospodských byl covid. Před ním se většina hospod nemusela zas tak moc snažit se neustále zlepšovat. Lidi chodili, tak nebyl důvod. Náhle je tu ale změna chování hostů, kteří chodí méně často a pečlivě si vybírají, kde a za co své peníze utratí. Hospodští se na nás obracejí o radu už automaticky, proto jsme letos ještě zintenzivnili naše rozvojové programy, které majitelům restaurací a hospod pomáhají zlepšit oblasti, které jim nefungují,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. V posledních týdnech zájem hostinských o pomoc ještě navíc roste s tím, jak roste inflace a klesají reálné výdělky.

Základem pomoci Prazdroje je analýza všech podniků, kam dodává pivo, a to ve čtyřech základních oblastech. Pivovar sleduje kvalitu jídla a piva, jak funguje a jak se chová obsluha, jak lákavé a útulné je prostředí hospody a jak viditelná je její nabídka, a to i na internetu. Může tak hospodám ukázat, kde mají silné a slabé stránky. V druhém kroku pak po dohodě s majitelem či provozovatelem podniku udělá speciální „diagnostiku“ dané provozovny formou mystery shopping. Výsledem je komplexní zpráva o podniku, tedy jeho hodnocení i návrh na vylepšení, kterou hospoda od pivovaru získá zcela zdarma.

„Dvakrát navštívíme v utajení hospodu, kam dodáváme naše piva, ochutnáme čepované i lahvové pivo a jídlo. Poté vyplníme obsáhlý dotazník o 120 otázkách v jednotlivých oblastech jako je kvalita čepování, kuchyně a servisu, vzhled hospody, chování personálu i propagace podniku. Pak hospodskému přesně ukážeme, co by šlo zlepšit a tím získat nové hosty a zvýšit tržby. A buď může svůj provoz vylepšit vlastními silami, nebo využít naši pomoc,“ popisuje Jakub Zaoral, který má rozvoj hospod v Prazdroji na starosti. Mimo to může Prazdroj hospodě doporučit i investice do úpravy exteriéru, interiéru nebo vybavení, na čemž se často finančně podílí.

Za poslední roky Prazdroj provedl komplexní diagnostiku skoro 3 000 provozoven a do rozvojových programů zapojil na 500 hospod. Celkově tak jen do této formy pomoci hospodám investoval už přes 20 milionů korun, jen letos to bude téměř 5 milionů. Součástí rozvojových programů je 18 školení a seminářů od ryze ekonomických a manažerských, přes digitální propagaci až po kulinářské, kde mezi nejlákavější patří Pivní gastroakademie pořádaná s řetězcem Makro a společností 100PROgastro nebo návštěvy podniků špičkovými kuchaři, kteří učí své kolegy, jak správně vybírat a nakupovat suroviny a jaká jídla připravovat s ohledem na lokalitu a preference zákazníků.

„Od začátku roku pozorujeme obrovský nárůst zájmu o diagnostiku hospod i naše školení. Hospodští vidí, že to funguje, že často stačí udělat malou změnu, vylepšit přístup personálu, zkusit propagaci na internetu nebo vyladit exteriér, a hosté se najednou vrací,“ doplňuje Jakub Zaoral.

To potvrzuje i Pavel Chmelík, majitel Restaurace Žíznivej kozel v Klatovech: „U nás se jednoznačně ukázalo, že klíčem ke zvýšení prodejů byli zaměstnanci. Je třeba, aby jídlo a nápoje aktivně nabízeli a ne jen čekali, kdo si co objedná. Proškolení personálu dělá 80 až 90 procent úspěchu.“

Podporu hospod v Prazdroji ale nenastartoval až covid nebo letošní inflace. „Na té cestě jsme dlouho. Poprvé jsme se o pomoci hospodám začali bavit před deseti lety. Začali jsme se dívat na podniky více očima hosta, proč vlastně přišel a jaké zážitky tam chce prožít. A podle toho jsme začali náš rozvojový program hospod stavět. Žádné podniky nevlastníme, dokážeme jim ale efektivně poradit, aby se jim dařilo, a aby se i do budoucna udržela unikátní česká pivní kultura, protože na ni můžeme být skutečně jako Češi pyšní,“ dodává Tomáš Mráz.

Letos Prazdroj navíc testuje zcela nový formát pomoci hospodám, nad rámec kompletní diagnostiky radí hospodským i s ekonomikou jejich provozu na úroveň jednotlivých položek v menu. Zároveň posuzuje kupní sílu obyvatel v místě i atraktivnost podniku pro přespolní, nebo hodnotí skladbu surovin. Hospoda tak detailně vidí, v čem má mezery, kde lze ušetřit a jak zvýšit kvalitu a přilákat hosty. „Zatím jsme kompletní sken hospody, jak tomu pracovně říkáme, udělali u třech mimopražských hospod a jen jejich prodeje piva se zvýšily o 12 procent. Vedle toho se jim zvedly prodeje i u dalších položek na lístku,“ říká Jakub Zaoral.

Pozitivní zkušenost s touto novinkou dokládá i Jaromír Rusek, jednatel firmy, provozující jeden z „proskenovaných“ podniků, Hospodu u Bobra ve Frenštátě pod Radhoštěm: „Asi největší přínos vidím v dopadu do ekonomiky. Zlepšili jsme nákupy od dodavatelů, strukturu nákupního mixu a nastavili například efektivnější systém pro personál, abychom omezili zbytečné prostoje v hodinách mimo návštěvnické špičky. I přes raketový růst cen vstupů se podařilo po školeních a konzultacích snížit náklady na jednotku produkce u kuchyně.“

V podpoře hospod chce Prazdroj pokračovat i nadále, aktuálně pracuje na tom, aby své know-how dokázal nabídnout ještě širšímu okruhu hospod a restaurací v Česku.

KOMENTÁŘ. Měl by stát prodat Budvar? Říkám rovnou: Za mne ne a jsou k tomu pádné důvody, protože to není jen nějaká plechová montovna v poli. Slýchávám ale i opačné argumenty souhlasící s prodejem.

„Stát si měl hlavně ponechat strategické podniky v oblasti energetiky, surovin, třeba mít své zásobníky plynu. Ale proč pivovar?“ řekl mi známý, stavař a milovník piva.

Takto argumentují i někteří politici. „Stát by neměl vařit pivo a provozovat hotel. Není k tomu jediný racionální důvod,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová-Adamová. Vzbudilo to vášně. Aby ne. Za úvahami o prodeji je totiž i něco jiného než jen to, zda se v Budějovicích vaří dobré pivo.

Spory o značku
Stát není efektivní vlastník, v tom má Markéta Pekarová Adamová pravdu. Stát nemá podnikat, ale udržovat strategickou infrastrukturu.

Jednorázový příjem pro státní pokladnu je jistě lákavý. Stejně tak je to lákavé sousto pro potenciálního investora. Tržby Budvaru rostou, jsou přes tři miliardy ročně, roční zisky stabilně 300 milionu korun. Od 2014 odvedl Budvar do státního rozpočtu téměř dvě miliardy korun. Hodnota Budvaru je odhadována 30-40 miliard korun.

Nelze ale opomenout to, že Budvar vede již více než stoleté spory s americkým pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch InBev o značku Budweiser. Za posledních dvacet let proběhly téměř dvě stovky sporů, z nichž většinu vyhrál Budvar.

Spory o ochrannou známku stále nejsou uzavřené. Právě proto také Budvar zůstává ve státním vlastnictví. Jen sama hodnota ochranné známky se odhaduje na 20 miliard korun a je pro pivovarský byznys klíčová.

Aby se český a americký výrobce piva vyhnuli sporům, uzavřeli v letech 1911 a 1939 dvě dohody, které rozdělily světový trh piva na dvě části. Budějovický Budvar se zavázal nepoužívat značku Budweiser na trhu v severní části Ameriky a americký výrobce se měl na oplátku zdržet užívání stejnojmenné značky na evropských trzích.

Americký výrobce ale několikrát dohody porušil. Klíčový byl spor o Německo a Rakousko, což jsou pro Budějovický Budvar cenné trhy z hlediska exportu. Tento spor Budvar také vyhrál.

Po této ztrátě se Anheuser-Busch rozhodl pro změnu taktiky a chtěl se zúčastnit plánované privatizace Budvaru, aby se dostal k vytoužené ochranné známce a možnosti jejího celosvětového užívání.

Česká vláda nakonec od privatizačních plánu ustoupila a Budějovický Budvar udržel právní formu národního podniku a také právo ke své značce.

Prodat lze jen jednou
Velkým zlomem v evropských sporech byl vstup ČR do Evropské unie. V rámci přístupových rozhovorů se totiž českým vyjednavačům podařilo prosadit, aby Budvar získal evropskou ochranu zeměpisného označení, v důsledku čehož musely všechny členské země EU začít chránit Budějovické pivo a Českobudějovické pivo jako zeměpisné označení, a to včetně jejich překladů.

Budvar stát prodá pouze jednou, nejde to zvrátit. Pokud by Budvar nadále nebyl státní, ale koupil ho velký investor, určitě by zvýšil tlak na efektivitu. Z jeho zisků by pětina přišla do státního rozpočtu v podobě daně z příjmu právnických osob. Zbylé čtyři pětiny by šly na dividendách vlastníkovi. Pokud bude vlastník v zahraničí, odtečou dividendy do ciziny.

A když Budvar koupí Američani, není vyloučeno, že tak učiní jen proto, aby českou značku poslali do archivu.

Podívejme se na Plzeňský prazdroj – japonský vlastník nemá strategický přínos. Ani čínský vlastník Lobkowicze nijak nepomohl rozvoji firmy a v jeho rukou pivovar uvadá. Například ve Vysokém Chlumci pivovar pod čínskou vlajkou skončil po 555 letech nepřetržité existence.

Ať už by Budvar koupil kdokoli, podle mého názoru by se vlastníkem stejně nakonec jednou stal Anheuser Busch, který by kvůli dlouholetým sporům o ochrannou známku nejspíš z Budvaru udělal jen lokální značku.

Zkrátka – neprodával bych. Dobrý hospodář staví na tradicích, na svých zdrojích, na své zemi. Ostatně Jihočeši tradičně jen velmi neradi neradi prodávali svou půdu a své grunty — a už vůbec ne přespolním.

Rok 2021 byl pro Budějovický Budvar velmi úspěšným. Jenom tržby za pivo poprvé překonaly hranici 3 mld. a vyšplhaly se na 3,17 mld. korun. Významný podíl na tom měl export národního pivovaru, kdy Budějovický Budvar vyvezl do zahraničí 1,3 milionů hektolitrů. Pivovar tak v roce 2021 dosáhl na exportních trzích meziročně rekordního dvojciferného růstu, a to jak v tržbách, tak v objemu.

„Na exportních trzích jsme meziročně dosáhli 11% růstu v objemu a 16% růstu v tržbách. Jsme rádi, že se nám dařilo jak v Evropě, tak i daleko za jejími hranicemi, a že si poctivé české pivo z Českých Budějovic nachází cestu k zákazníkům opravdu po celém světě,“ uvedla k úspěchu Renata Pánková, ředitelka Budějovického Budvaru pro exportní trhy.

I v druhém koronavirovém roce se Budvaru opět povedlo vypořádat s pandemickou krizí, která přinesla řadu omezení. Poklesy v prodejích sudového a tankového piva způsobené uzavřením restaurací a lockdowny se podařilo nahradit rozvojem distribuční sítě a samotným růstem prodejů piva baleného, který byl samozřejmě tažen také nucenou či dobrovolnou změnou nákupních zvyklostí konečných spotřebitelů. Koronavirová krize rovněž významně zasáhla oblast fungování logistiky, kdy bylo zapotřebí rychle se přizpůsobit protiepidemickým omezením, která se lišila napříč jednotlivými trhy a která se měnila v čase. O to více se národní pivovar těší z dobrých výsledků a skutečnosti, že se dařilo i na všech klíčových trzích. Mezi ty se již tradičně řadí státy, kde má národní pivovar dceřiné společnosti - Německo, UK a Slovensko.

„Máme radost, že se nám podařilo vyrůst také na všech trzích, kde prodej, distribuci i marketing zajišťují naše vlastní dceřiné společnosti. Nemohu v tomto směru nezmínit rekordní prodejní výsledek Budvaru na stagnujícím trhu v Německu, kde jsme poprvé v historii překonali hranici 500tisíc hl,“ dodává Renata Pánková.

V roce 2021 si originální recepturu Budějovického Budvaru mohli vychutnat lidé např. v Alžírsku, Kamerunu, Ekvádoru, v Chile, Iráku, Jordánsku, na Maledivách, v Peru nebo na Filipínách. Ke stávajícím zemím se nově přidala např. Kambodža či Uzbekistán, nejvzdálenějším trhem již dlouhodobě zůstává Austrálie. V současné chvíli národní pivovar vyváží do více jak 70 zemí světa, a přitom je každá kapka uvařena v Českých Budějovicích.

Roku 1927 došlo ve Šťáhlavicích na jižním Plzeňsku k tragické události – Marie Štěpánková, která sloužila na statku čp. 16, byla ve své komůrce zavražděna kosou. Prvními podezřelými se stali František Beneda – milý zavražděné, a Maxmilián Fišer – Benedův kamarád, který společně s ním chodíval do Šťáhlavic za svou milou, jež sloužila u starosty.

Vražda jim však prokázána nebyla, a tak četníci pátrali dál. „Přišel podzim 1928 a četníci přijali nabídku několika jasnovidců, že jim pomohou případ vyřešit. Z nich asi největší kus práce pro vyšetřovatele odvedl Svengali Vrba. Ten si v Německém divadle v Plzni vyhlédl dívku, školačku, která mu měla dělat médium. S ní poté jezdil jasnovidec společně s četníky po okolí Šťáhlavic a pátrali po pachateli,“ uvedl památkář přeštického městského úřadu Jiří Sankot.

Médium znervóznělo, když ho vezli přes Chválenice
Vyšetřování směřovalo k závěru, že vrahem byla žena. „Vše ukazovalo na Marii Kosnarovou z Chválenic, kam byla čerstvě provdána. Vyšetřovatelům nevadilo ani to, že měla poměrně dobré alibi, jelikož v době vraždy byla na tancovačce. Vše se točilo kolem ní. Médium znervóznělo, když ho vezli přes Chválenice, znervóznělo na tamní návsi, poměrně dobře také popsalo pachatelku s tím, že jí v ústech chybějí dvě stoličky. Když chtěli četníci vědět, kde se pachatelka právě nachází, médium řeklo, že je zrovna u výslechu na četnické stanici v Nezvěsticích,“ popsal památkář počínání média, ze kterého nejednoho může mrazit.

Jaký mohla mít Marie Kosnarová motiv pro vraždu Marie Štěpánkové? Měla být zamilovaná do Františka Benedy, milého Marie Štěpánkové. Dokonce spolu před její svatbou měli milostný vztah. „Musela si nakonec vzít sedláka z Chválenic, kterého nemilovala. I přesto, že se provdala, neustále psala Benedovi dopisy. Tak vznikla myšlenka, že celá tato akce byla narafičená na Benedu, aby zmizel. Když se to nepovedlo, chtěli strůjci toho všeho potrápit alespoň Marii Kosnarovou. Ta totiž byla přes svého manžela spřízněná s rodinou starosty a starostův tchán byl velice vlivný sedlák, kterého se místní báli. To je příběh, který se tady povídá, ale který četníci nikdy nevzali v patrnost,“ řekl Sankot.

Marie Kosnarová však dle vyšetřovatelů nevraždila. Tomuto závěru napomohly otisky prstů. „Po této události se zcela zdiskreditovali jasnovidci jakožto pomocníci četníků. Četníci by pravděpodobně přešlapovali na místě, kdyby se jim prakticky sám nenabídl jako pachatel syn drážního penzisty ze Starého Plzence František Škoda, který se v podstatě sám přiznal k vraždě,“ sdělil památkář.

Vraždil ale skutečně František Škoda, anebo to bylo celé jinak? To se dozvíte v přiložené reportáži.

Od této neblahé události z roku 1927 začali lidé z okolí říkat obyvatelům Šťáhlavic Kosičkáři. Ti si přezdívku vzali za svou a pojmenovali vlastní pivo z místního pivovaru Kosičkář. Kosa, jakožto připomínka této vraždy, visí dodnes ve šťáhlavické hospodě.

Zdražování energií a obavy o dodávky plynu se nevyhýbají ani provozovatelům minipivovarů. Přesto se po dvou letech restrikcí spojených s koronavirem těší na letní sezónu. Jako například minipivovar Čejetice na Strakonicku.

Čejetický pivovar otevřel v roce 2020, těsně předtím, než v Čechách začaly platit opatření spojená s pandemií koronaviru.

„Takže to nebylo úplně jednoduché a máme naději, že v letošním roce výstav minimálně o padesát procent zvedneme a těšíme se na to, že nám v jižních Čechách začíná turistická sezóna. Máme tady spoustu vodáků, cyklistů, rodin s dětmi a hlavně spoustu pivních turistů, kteří náš pivovar navštěvují,” popisuje majitel pivovaru David Velek.

Ještě letos by se malého rodinného pivovaru nemělo výrazněji dotknout ani zdražování energií.

„Ceny elektrické energie jsme zafixovali, takže ještě do konce roku je fixované máme. Smluvně máme zajištěné i ceny chmele a sladu. A co nás čeká v dalších letech, to opravdu nejsme schopni předpovědět.“

Pivovar Březí Koza z Vlachova Březí na Prachaticku využívá k vaření piva plyn. A s ním je spojená jediná obava, kterou má aktuálně jeden z majitelů Radek Arnošt.

„Vznikli jsme v roce 2019, covid pro nás byl v zásadě spíš pomoc, takže my to vnímáme dobře. Teď nás možná trápí jen nejistota, jestli bude plyn. My, když nemáme plyn, tak nevaříme,“ říká mimo jiné Radek Arnošt.

Pozitivní pohled na nadcházející sezónu má i Michal Voldřich, prezident českomoravského svazu minipivovarů:

„Jediné obavy, které jsou asi všude, jsou jak to bude po sezóně s energiemi. Zda budou dále proudit dodávky plynu. Ale doufáme, že po těch dvou letech omezení v pandemii, se dostaneme konečně do hezkého léta.“

Minipivovarů s produkcí do 10 tisíc hektolitrů ročně v Čechách postupem let přibývá, aktuálně jich je kolem pěti set. Například pivovar Čejetice loni vyrobil 11 tisíc litrů piva.

Letos v říjnu tomu bude 180 let, kdy sládek Josef Groll uvařil v novém Měšťanském pivovaru první várku ležáku Pilsner Urquell, který záhy dobyl celý svět. Pivovarské muzeum v Plzni oslavuje úctyhodné jubileum unikátní výstavou s názvem 180 let Prazdroje, která je přístupná od 24. 6. 2022 do 24. 2. 2023. Pozoruhodná expozice atraktivní formou zachycuje příběh pivovaru Plzeňský Prazdroj od počátku společných projektů plzeňských právovárečných měšťanů až po současnost.

Výstavu 180 let Prazdroje uspořádal Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovarské muzeum v Plzni. Návštěvníci si mohou na jednom místě prohlédnout to nejcennější a nejzajímavější ze všech osmnácti dekád pivovaru. Mezi pečlivě vybranými exponáty i četnými obrazovými dokumenty nechybí sbírka luxusních reprezentačních předmětů, jako jsou například originální křišťálové pivní poháry, aukční lahve Pilsner Urquell či vzácné dary určené pro papeže v rámci obnovené tradice Velikonočního piva v roce 2011. Druhá část výstavy od 4. 7. do 28. 7. zaplní prostor před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje.

Vstup na výstavu 180 let Prazdroje je součástí vstupenky do Pivovarského muzea v Plzni, oblíbeného návštěvnického cíle. Jediné odborné muzeum svého druhu v Čechách, které je pojetím a šíří expozice výjimečné i v celosvětovém kontextu, sídlí v právovárečném domě z 15. století ve Veleslavínově ulici. Jsou zde k vidění například autentické nástroje na výrobu i stáčení piva, pivovarská laboratoř, gotická sladovna, pivní korbely ze skla, keramiky a cínu, kolekce pivních lahví, nejmenší džbánek na světě měřící 1 centimetr i obří korbel ze Sibiře a další sběratelské kuriozity.

Po 160 letech v centru Brna sládci opět rozpálí pivní varny. Na konci června totiž po dlouhé přípravě spustí provoz pivovar Poupě na Dominikánské ulici. Podnik navazuje na tradici městského pivovaru v Brně, ve kterém na začátku 19. století vařil proslulý sládek František Ondřej Poupě. Doplní tak již dříve otevřenou restauraci s názvem Pivovarský dům Poupě.

Pivovar se bude specializovat na stále oblíbenější svrchně kvašená piva a další speciály. To umožňuje zařízení pivovaru – podle majitele Marka Tichého jedno z nejmodernějších v Česku. První oficiální sadu piv by návštěvníci měli ochutnat na začátku září v rámci Pivních slavností Františka Ondřeje Poupěte.

„Sládek Poupě byl vizionář a je dodnes uznávanou osobností v oboru. Obnovení pivovaru s jeho jménem je výjimečná příležitost, při které navazujeme na jeho práci. Je to do určité míry i závazek, dát našemu pivu jeho jméno,“ říká Marek Tichý, majitel Pivovarského domu Poupě, který před 8 lety se svými společníky koupil v dražbě. Budovu tehdy známou jako Dům stavbařů zrekonstruovali a před rokem v něm pak otevřeli restauraci. „Současně jsme plánovali spustit i pivovar, bohužel doba covidová tomu nepřála. Kvůli potížím s dodáním zařízení a dalším problémům jsme jej tak mohli spustit až nyní,“ vysvětluje Tichý, který je povoláním architekt.

Obnova zaniklých pivovarů se stává jeho specialitou – před více než 20 lety totiž podobně s kolegy koupili a oživili Dalešický pivovar, tak dobře známý z filmu Postřižiny. „Jsme na podobné startovní čáře jako tehdy, jen tentokrát místo ležáků budeme vařit svrchně kvašená piva. Je to zajímavá kombinace současných trendů a historie, vždyť sládek Poupě také vařil jen tzv. svrchňáky, ležákům naopak moc nevěřil,“ říká.

V pivovaru nyní díky modernímu vybavení sládci mohou uvařit téměř jakékoliv pivo. „Máme v plánu vytvořit určitou základní nabídku několika piv, a pak reagovat s novými druhy podle oblíbenosti, trendů nebo i sezóny. Zařízení na to máme,“ říká Ladislav Němeček, sládek pivovaru Poupě. Toho „vychoval“ Dalešický pivovar, kde před dvanácti lety začal vařit. „Pro mě je Poupě splněný sen. Mám tady možnost experimentovat a využít inspiraci, kterou jsem za ta léta sládkování načerpal,“ dodává. Teoreticky podle něj pivovar v jednu chvíli může mít v tancích až 14 rozdílných druhů piva. Ročně pak v pivovaru plánují navařit tisíc hektolitrů piva.

Myšlenka majitelů ale není do budoucna nekonečně rozšiřovat výrobu a vařit víc a víc. „Záměrně chceme udržet množství omezené a soustředit se výhradně na úplné pivní šperky, které budou vzácné jak kvalitou, tak množstvím,“ vysvětluje Marek Tichý. V odkazu sládka Poupěte chce pokračovat i vytvořením tzv. pivní laboratoře. „Stejně jako Poupě chceme vaření piva posouvat dál a experimentovat. Ne však ve smyslu vynalézání nových druhů piva, zajímá nás například výzkum pivních kvasinek a jejich využití,“ uzavírá Marek Tichý.
Sládek Poupě (1753 – 1805) byl proslulý svým věděckým přístupem k vaření piva, do výroby piva zavedl například používání teploměru nebo pivní váhy, předchůdce alkoholmetru. O vaření piva také vydal několik spisů a v Brně měl také první pivovarskou školu na světě.

První ročník festivalu malých pivovarů lákal v sobotu zájemce do Křenovic u Slavkova. Na dvoře obecní hospody měli účastníci připraveno přes dvacet druhů ležáků a ochutnávkových speciálů.

Na Křenovském škopku zkoušeli piva od regionálních minipivovarů i ležáky velkých podniků. „K dispozici měli i velký sál, kde byl pro děti skákací hrad a malování na obličej, venkovní posezení pro sto lidí a vnitřní prostory pro další stovku. Akce začala ve dvě odpoledne a skončila až na jedenáctou večer,“ přiblížil Jiří Kyjovský z Kyjovského pivovaru na Hodonínsku.

Na organizaci se podílel ještě s provozovatelem Obecní hospody "U Bule" Marcelem Buchlovským a Radimem Bartoškem z prodejny Pivo ke grilu ve Vážanech nad Litavou. „Jsme dobří kamarádi, akci jsme připravili z důvodu zlepšení kulturního života v Křenovicích a jejich prestiže. Chtěli jsme zájemce seznámit s nabídnou menších pivovarů, ale zároveň jsme nechtěli zarytým konzervativcům upřít tu možnost, aby přišli. Proto jsme čepovali i ležáky korporátních pivovarů, aby akce byla pro všechny a bez všemožných předsudků,“ vysvětlil Kyjovský.

Počet návštěvníků odhadl na čtyři sta až šest set, vstupné bylo zdarma. „Každý účastník dostal kartičku a za každé pivo razítko. Za pět velkých razítek a deset malých pak získávali odznáčky s logem akce. Někteří národní umělci měli odznáčky i dva,“ dodal Kyjovský s vírou v každoroční opakování festivalu.

Nový výzkum portugalských vědců by mohl dát zcela nový význam termínu "pivní pupek". A pivo by se mohlo zařadit po bok červeného vína mezi neřesti s přínosem pro zdraví. Podle studie, kterou zveřejnil odborný tisk, jeden ležák denně - alkoholický i nealkoholický - pomáhá udržovat zdravou střevní mikroflóru; přinejmenším u mužů.

Muži, kteří vypili každý den jeden ležák, měli rozmanitější kolonii zdravých střevních mikrobů ve srovnání s měřeními provedenými před tím, než zahájili svou každodenní pivní pitnou kúru.

Předchozí studie ukázaly, že odolnější střevní mikrobiom - bakterie, viry a houby, které v lidských střevech žijí - vede ke snížení rizika vzniku některých chronických problémů, jako jsou srdeční choroby a cukrovka. Lidé mají jen v trávicím traktu biliony mikroorganismů, které plní mnoho biologických funkcí, včetně imunitní obrany.

"Výsledky této studie ukazují, že pití piva zvyšuje rozmanitost střevních bakterií, aniž by podstatně změnilo tělesnou hmotnost," uvedla Ana Fariová, profesorka lisabonské univerzity NOVAv rozhovoru s britským listem The Sun.

Tým profesorky Fariové nechal 19 mužů ve věku 23 až 58 let denně vypít třetinku pětiprocentního evropského světlého ležáku, anebo nealkoholické varianty. A s překvapením zjistil, že přiměřené množství chmelového nápoje je pro střední mikroflóru přínosné.

Vědci se domnívají, že proces kvašení při výrobě piva - který produkuje vlastní mikroorganismy - a také přítomnost mikroživin, jako jsou polyfenoly, by mohly být katalyzátorem rozkvětu střevního zdraví mužských účastníků.

"Pivo je hlavním a pravděpodobně jediným zdrojem chmelových polyfenolů v lidské stravě," řekla Ana Fariová. "Chmel také obsahuje xanthohumol, který podle studií snižuje riziko chronických onemocnění včetně obezity a cukrovky," dodala.

Prostřeno! je tady s dalšími díly a také tentokrát se spoustou skvělých receptů a lidských příběhů. Své kuchyně a vlastní kulinářské umění představí čtyři muži a jediná žena. A bude na co se dívat. U prostřených stolů vyzkoušíme a ochutnáme recepty světové i domácí kuchyně, kromě toho zajímavý úkol týdne, kterým je tentokrát chuťovka k pivu. Tedy dobrota, která se dá stejně tak odbýt – jako i vymazlit. Jak se jí kdo chopí a kolik bodů za ni padne? Jak se takové zadání podaří zakomponovat hostiteli do menu, aniž by ostatní poznali, že se jedná o něco navíc?

Všem soutěžícím jde o jediné. Pohostit, neztratit kuchařskou čest a ideálně také vyhrát. Kromě toho všichni tvrdí, že si chtějí celý týden užít a poznat se s novými přáteli. Odhalí taktika, který jim jejich přání zhatí, nebo se celý týden odehraje v poklidu? Soutěžící budou i v tomto týdnu bojovat o hlavní výhru 60 tisíc korun a také o diváckou přízeň, která jim může přinést deset tisíc. Ze stejné částky se pak bude moci těšit i jeden z diváků, pokud bude štěstěna na jeho straně. Sledujte Prostřeno! od pondělí do pátku a hlasujte!

Jako první se k plotně a pípě postaví bývalý výčepní Petr. Ten, i když změnil profesi a dnes se už nevěnuje čepování, ale natáčení videí, nic nezapomněl ze své práce u pípy. Petr hosty pozve k sobě domů, do krásného bytu, na jehož současné podobě se nadřel vlastníma rukama. Petrovo menu zní ambiciózně už na papíře, když Petr slibuje kachní prsa sous-vide, salátek, bagetku, polévku z pečeného květáku s kokosem, jako hlavní chod bude hovězí hrudí, pečené batáty, grilovaný ananas, konfitovaný česnek, BBQ omáčka a na závěr ještě brownies s ovocem a zmrzlinou. U plotny to Petrovi půjde od ruky, jen při krájení batátů se pořeže a ruku si bude muset ošetřit. Jako zábava bude čepování piva, kdy Petr svým soupeřům vysvětlí, jak správně pivo čepovat. A připraví nejen názornou ukázku, ale také hosty nechá si práci s pípou a půllitrem vyzkoušet.

Úterní soutěžní večeři ugriluje, uvaří a pivo načepuje policista Marcel. Ten má rád rybaření, jízdu na kole a bruslích a mezi jeho koníčky patří také vaření. Marcel je pohodář a během svého večera se i docela rozpovídá. Hosté dokonce uhodnou Marcelovo povolání. Ten se jim svěří s tím, že než se stal policistou, byl řezníkem a pracoval po světě. Velkou pozornost během šmejdění vzbudí Marcelova svatební fotografie s bývalou ženou. Marcel sází na domácí kuchyni – na předkrm připraví candáta na grilu, jako polévku pomalu tažený vývar, roštěnou k hlavnímu chodu a na závěr příjemně překvapí panna cottou. Zábavu nachystá zábavně výtvarnou a celkově hosty příjemně pobaví. U Marcela se nikdo nudit nebude.

Ve středu předvede, co u plotny a na grilu dovede, konstruktér Pavel. Ten má rád cestování a poznávání nových krajin. Baví ho fotbal, příležitostně si zahraje šipky. Od tohoto týdne očekává seberozvoj a nové zkušenosti, jak se prezentovat před novými lidmi. Pavel sice miluje pivo a grilování, ale s vařením moc zkušeností nemá. Pro mladého konstruktéra je tak účast v pořadu jednou velkou výzvou. Pavel je navíc velký stresař a v kuchyni zažívá perné chvilky. Naštěstí ho přijde podpořit jeho přítelkyně, která mu dodá jednak psychickou podporu, ale také pomůže. Pavel chce vykouzlit paštiku s pečivem, cibulačku, marinovaný steak, americké brambory a dva druhy dipů a cheesecake. Jenomže steak nakonec nebude marinovaný a dip bude jen jeden, protože ten druhý Pavel přesolí. Co řeknou hosté na pomoc partnerky Míši? Bude s tím mít někdo problém, nebo budou mít pochopení?

Ve čtvrtek téměř celé menu na grilu připraví provozní Stanislav. A samozřejmě i načepuje do půllitru to, co tam patří. Stanislav nejvíc volného času věnuje své rodině. Má rád svoji práci a baví ho esport. Standa říká, že je klidný extrovert, který má rád lidi kolem sebe. Je přátelský a snaží se zajímat o své okolí. Umí prý ale být i vztahovačný, urážlivý a občas trochu přecitlivělý. Standa hosty nepozve domů, ale do práce. Do pevnosti Křelov, kde jim připraví tvarůžkový a hovězí tatarák, jihočeskou kulajdu se zastřeným vejcem, hovězí burger se slaninou, čedarem, karamelizovanou červenou cibulkou, BBQ omáčkou a domácí tatarkou a flambované palačinky v pomerančové šťávě s čerstvými malinami a šlehačkou. Standa kromě bulek na burgery celé menu připraví venku. A bude se mu dařit. Tedy až do chvíle, než začne flambovat palačinky. Flambování se vůbec nepovede. Také Standa má rád pivo a vyzná se i v jeho čepování. Hostům se svěří se svými zkušenosti ze soutěže v čepování. Večer začne zábavou na střelnici, kde si hosté zastřílejí o hlavní výhru – o možnost vystřelit si z opravdového děla. A překvapením pro všechny bude to, že Standa je bývalý profesionální fotbalista.

Páteční vaření, grilování i piva podávání si vezme na starost jediná dáma tohoto týdne – maminka na mateřské dovolené Lenka. Ta se ve volném čase věnuje své rodině. Má ráda turistiku a jídlo. Sama o sobě tvrdí, že je přátelská a nekonfliktní a Prostřeno! je pro ni velkou výzvou, na kterou se těšila. Lenka sází na grilované krevetky se salátkem, dýňovou polévku, grilovanou vepřovou panenku s pepřovou omáčkou, bramborový ježek a mini dortík. Pánové se na Lenčino menu těší a nebudou zklamaní. U Lenky se jim bude líbit a hned to na ně dýchne pohodou domácí atmosférou. Lenka je milá a pozorná hostitelka a nebude chybět ani legrace. Zábava bude kutilská, když pánové dostanou za úkol sestavit zvláštní ptačí budku z připravených prkýnek. Lenka je mistr ve vymýšlení nových slov a během svého vaření jich také spoustu vtipných vymyslí. A u plotny se chvílemi i zapotí. Bude bojovat s korpusem na minidortíky a do dýňové polévky málem zapomene dát dýni. Lence ale nikdy za žádných okolností nemizí úsměv ze tváře, a tak z každé šlamastyky elegantně vybruslí. A jak celý týden dopadne? Kdo vyhraje?