Novinky a zajímavosti ze světa piva

Josef Tolar se jako poradce účastnil jednání s firmou Anheuser-Busch, když chtěla v 90. letech koupit Budějovický Budvar, n. p. Je rád, že tehdejší vláda dala na doporučení zaměstnanců jihočeského pivovaru a k prodeji nedošlo. Nikdo neví, co by zůstalo ze slibů americké firmy poté, co ji převzal jiný pivovarnický gigant.

Po několika letech se znovu objevila otázka, jestli by stát neměl prodat Budějovický Budvar, n. p. Bývalý sládek jihočeského pivovaru Josef Tolar, to pro Českobudějovický deník jednoznačně odmítl. "Slepice, která snáší zlatá vejce, se nedává do polívky," říká Josef Tolar, který před bezmála třiceti lety zažil v přímé zkušenosti jeden z nejvážnějších pokusů o privatizaci Budvaru. Uznávaný pivovarnický odborník zdůrazňuje, že je rád, že tehdejší vláda dala na doporučení poradců z řad zaměstnanců jihočeského podniku a firmu neprodala. "Nastoupil jsem do Budvaru v roce 1965, tehdy byl výstav 300 000 hektolitrů. Dnes je výstav 1,8 milionu hektolitrů. To něco znamená. Každý majitel by se klaněl takové zlaté slepici," poukazuje Josef Tolar také na to, že Budvar má pravidelně i vysoké zisky.

Josef Tolar pro redakci reagoval na výroky předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Ta zahrnula Budvar mezi státní majetek, který by se mohl prodat v zájmu ozdravění veřejných financí. Aby našla podporovatele pro tento názor, tak by se ale zřejmě musela Markéta Pekarová Adamová vydat do ulic za pravého poledne s příslovečnou lucernou. Ani stranický kolega, ministr zemědělství Zdeněk Nekula (a tedy formálně nejvyšší šéf Budějovického Budvaru), s předsedkyní TOP 09 ohledně Budvaru totiž nesouhlasí a vyjádřil se v tom smyslu, že by to bylo, jako kdyby Saúdové prodávali ropná pole.

Otázka, zda Budvar neprodat, se objevuje téměř s jistotou vždy jednou za několik let, jak upozorňuje Josef Tolar. "Je to pořád velice podobné. Zažili jsme těch pokusů několik," říká Josef Tolar za roky, kdy byl sládkem a tedy přímo účasten na vedení pivovaru. "Nejkritičtější to bylo, když se o koupi Budvaru pokoušel Anheuser-Busch," jmenuje Josef Tolar největšího konkurenta především ve známkoprávních bojích s poznámkou, že Anheuser-Busch už dnes ani jako samostatná pivovarnická firma neexistuje, protože ho převzala jiná konkurence… "Co slibovali, po tom by nezůstala ani stopa," zdůrazňuje Josef Tolar, jak nejisté bývají v podobných případech i dobře míněné sliby.

Prodej Budvaru by byl chybou například i podle Tomáše Ehrlicha, předsedy Sdružení přátel piva. Připomíná, že třeba Bavorsko také vlastní významný pivovar a nikdy nikdo toto vlastnictví nezpochybňoval. "Budvaru i v době covidu vzrostl prodej o několik procent, to se žádnému jinému průmyslovému pivovaru nepodařilo, to je skutečná výjimka," poukazuje na výtečné postavení Budvaru na trhu Tomáš Ehrlich.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová otevřela téma prodeje pivovaru Budvar. Jihočeští politici to odmítli. „To je, jako kdybyste běželi ihned prodat své zlaté hrnky, když zrovna potřebujete peníze,“ konstatoval například hejtman Martin Kuba (ODS).

Stačí vstoupit na práh některé z českobudějovických hospod a zeptat se, co si tam štamgasti myslí o případném prodeji Budvaru. Zazní smích, spíš výsměch, a následují reakce: „V žádném případě, hloupost.“

Ve středu se toto téma stalo opět aktuálním, když předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro deník Právo uvedla, že stát nemá vařit pivo. Tento postoj zastává už delší dobu. Budějovický Budvar je národní podnik.

Minimálně u jihočeských politiků bude zmíněný návrh marně hledat podporu, a to i mezi stranickými kolegy. Vyplývá to z ohlasů pro MF DNES.

„Rozhodně neprodávat,“ reagoval jihočeský poslanec a náměstek hejtmana z TOP 09 Pavel Klíma. „Majetek by se měl prodávat, když například dlouhodobě nemá využití a chátrá. To v případě Budvaru neplatí, nejenže chleba neujídá, naopak vydělává. Stát by sice neměl úplně podnikat, ale tato věc má svou historii. Rozhodně budu proti prodeji,“ dodal ještě Klíma.

Pekarová dále uvedla, že TOP 09 nejde o to, privatizovat klíčovou infrastrukturu. „Zároveň od nás neuslyšíte slova o národním pivovaru jako rodinném stříbru. Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl být výjimkou,“ řekla dále Pekarová Adamová. Evidentně s ní ale ani všichni straničtí kolegové nesouhlasí.

Stejně tak další čelní představitelé Českých Budějovic a Jihočeského kraje zastávají jasné stanovisko – neprodávat. „Je to nebetyčná hloupost,“ reagoval na možnost privatizace primátor Jiří Svoboda (ANO).

„Je to hloupá úvaha a pro většinu obyvatel Budějovic i kraje nepředstavitelná věc. Prodávat takto úspěšný podnik je nesmysl. To je, jako kdybyste běželi ihned prodat své zlaté hrnky, když zrovna potřebujete peníze,“ navázal hejtman Martin Kuba (ODS). Šéfka TOP 09 má podle něj hledat řešení, která jsou koncepční a smysluplná.

Rozpočet to nezachrání
K věci se vyjádřil také ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. Případný prodej pivovaru podle něj krátkodobě státní rozpočet nezachrání a dlouhodobě by Česká republika ztratila jeden ze symbolů českého pivovarnictví.

Prodej by podle něj znamenal pro stát desítky miliard korun. Budvar je zahrnutý mezi strategické státní podniky, dodal Dvořák. Transakce by vyžadovala i změnu zákona.

„Tyhle komentáře se objevují v pravidelných či nepravidelných rytmech, ale pokud vím a byl jsem ujišťován, žádná seriozní práce tímto směrem se zatím nikdy nerozvíjela,“ zdůraznil Dvořák. Řekl, že ho o tom ujišťovali zástupci minulé i současné vlády.

„Existuje materiál, který mluví o strategických státních podnicích, a Budvar tam byl vždy zahrnutý. To znamená, že by se nás debata (o prodeji) neměla týkat. Co se týká debaty, jestli by stát měl vařit pivo, tak ta je hodně o tom, jaké jsou krátkodobé zisky z případného prodeje versus dlouhodobý přínos toho, co se Budějovický Budvar snaží dělat, a toho, co se snaží dělat pro celé české pivovarnictví,“ uvedl Dvořák.

Spory o ochrannou známku se vedou sto let
Někteří další politici pak upozornili na důležitou věc, a to na desítky sporů o ochrannou známku Budweiser Budvar. Ty vede českobudějovický podnik s pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch InBev prakticky už přes sto let a po celém světě se mnohokrát soudili o registraci známky.

„To, že je Budvar národní podnik, má historické důvody. Spory o ochrannou známku stále nejsou uzavřené. I proto nesouhlasím s prodejem. Navíc jeho vlastnictví považuji už tak trochu za národní tradici,“ zmínil poslanec Viktor Vojtko (STAN) na Twitteru.

Pekarová se v podobné věci nechala slyšet už loni na konci léta před volbami do Sněmovny. I tehdy měli oslovení jihočeští politici jasno. „Budvar by měl určitě zůstat národním podnikem, protože je to rodinné stříbro, jedno z posledních, které stát ještě má,“ konstatoval poslanec a tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007. Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně podniku na akciovou společnost.

Novým předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven se stal dosavadní místopředseda Roman Havlík, který stojí v čele Pivovaru Svijany. Svaz má také tři nové místopředsedy. Svaz o tom informoval v tiskové zprávě. Nové vedení se chce soustředit na rozvoj českého pivovarnictví a uznání jeho unikátnosti v Česku i ve světě.

Svaz usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Na začátku dubna podal návrh na zápis na krajské úrovni a následovat bude muset národní úroveň. Zápisu na světové úrovni by se české pivo mohlo dočkat zhruba za čtyři roky.

"Český pivovarský obor je chloubou České republiky. Pivovary vytvářejí téměř šedesát tisíc pracovních míst, každý rok odvedou na daních více než 300 miliard Kč a pomáhají dalším návazným odvětvím, jako jsou pěstitelé surovin nebo provozovatelé hospod a restaurací," uvedl nový předseda svazu. Jedním z cílů svazu je také prezentovat svou vizi vládě a dalším partnerům, dodal. Havlík je ředitelem Pivovaru Svijany od roku 2008.

Novými místopředsedy svazu se stala Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje, Milan Schramm ze společnosti Heineken ČR a Petr Dvořák z Budějovického Budvaru.

Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se podílejí na výrobě piva. Mezi členy je 25 pivovarských společností, pět sladoven a 18 přispívajících společností. Členy jsou také například výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor nebo vzdělávací instituce.

Možná pro zaslepené a nepoučitelné jde o předvolební komunální kampaň, ale z pohledu faktů se jedná o akt čirého zoufalství v kombinaci se zlou vůlí a mstou českému národu za to, že si dovoluje ještě vůbec existovat, jinak si to nelze vysvětlit.

TOP 09 totiž zcela otevřeně útočí slovy své předsedkyně na zbytky českého národního majetku. Jinak si těžko vysvětlit, že navrhuje další privatizaci ziskového státního majetku, a tak nás chce ve své podstatě zbavit i toho torza, které zbylo po devastaci 90. let, a udělat z českého národa jen nedůstojné správce cizího majetku na státním území. A tak dokončit likvidaci naší státnosti.

Prodejme státní budovy a firmy, potřebujeme peníze, navrhuje TOP 09 – hlásá titulek na seznamzpravy.cz. Kromě jiného se Pekarové zachtělo i našeho budějckého Budvaru. Upřímně řečeno – už hodně dlouho mě nic nenadzvedlo ze židle, jako tento nehorázně drzý požadavek.

Předsednictvo TOP 09 totiž přijalo tento týden usnesení, vyzývající k výrazně nižšímu schodku státního rozpočtu na rok 2023 oproti tomu letošnímu. I za cenu výše zmíněnou = prodeje státního majetku – cituji: »který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí«. Týkat by se to podle Pekarové mělo např. již zmíněného Budvaru nebo lázní Bludov a Jánských Lázní.

O mně je známo, že velmi zřídka používám pejorativní mluvu, ale jsou momenty, kdy se tomu nejen neubráním, ale ubránit nechci. Toto je HNUS a ZVĚRSTVO.

Shodou okolností jen doslova před pár hodinami (13. 6.) informovala ČTK, že: …»Budějovický Budvar vyvezl loni přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. V Německu Budvar poprvé v historii prodal přes 500 000 hektolitrů. Rostly prodeje i na dalších klíčových trzích, jako jsou Velká Británie nebo Slovensko. …Budvar uvařil minulý rok rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy.«

Chápu, že politickým slouhům cizích zájmů je tento prosperující národní podnik trnem v oku. A právě proto doporučuji paní Pekarové Adamové, aby si o jeho prodeji radši ani nenechávala zdát. Zahrává si s ohněm. Zapomíná totiž, že Budvar pro svou ochrannou známku nelze vařit kdekoli na světě, ale jen u nás v Českých Budějovicích a u nás zaměstnává více než 600 převážně místních lidí, kterým garantuje základní sociální jistoty. Nevím, jestli by si troufla před ně v Českých Budějovicích stoupnout a říct těm lidem do očí, že jim chcete tyto sociální jistoty prachsprostě ukrást.

Spatřujete-li v tomto bezprecedentním návrhu TOP 09 podobu nikoli náhodnou s protistátním privatizačním procesem ze začátku posledního desetiletí 20. století, vaše představivost je na místě. Tolik špiněné národní hospodářství socialistického Československa totiž bylo luxusním kšeftem pro nejrozsáhlejší výprodej v historii naší země, a to zejména pro zahraniční kapitál, který si od nás ročně odveze přes 400 miliard Kč zisku. Pracoval jsem tehdy ve třetí největší smaltárenské továrně na světě – Sfinx a vím, že ono totiž vůbec nebylo v tak utrápeném stavu, jak se nám novodobí nohsledi globálních spekulantů snažili a de facto dodnes snaží namlouvat.

TOP 09 dnes hraje se stejnými kartami manipulace veřejným míněním. Také Budvar jasně dokazuje, že národní podnik může prosperovat, že může dokonce skvěle prosperovat. Na místo oprávněné pýchy na skvělé výsledky a trvalou dotaci státnímu rozpočtu, ze kterého nikdy nečerpá, ale jen ho doplňuje, mu jedna z vládnoucích stran (nepochybně se přidají asi i ostatní) chystá pád. Že by si vlastní pýchou TOP 09 chystala vlastní pád? Kéž by, alespoň by spravedlnosti jednou bylo učiněno za dost.

Sáhněte nejen nám Budějčákům na Budvar a zrychlíte pozpátku z 09 na 00 takovým tempem, že se nestačíte divit. Ono asi nestačí, že prohráváte mezinárodní spory a naši občané mají opět tzv. investorům platit za to, co nezavinili a sami se uskromňovat na úkor nenasytných predátorů, kteří by naši zemi nejraději zbavili nejen státní suverenity, ale i identity.

Procházíte-li Prokopským údolím, může se vám lehce stát, že vás zákeřně přepadne pocit hladu nebo dokonce u sebe objevíte diagnózu zvanou „dávivá žízeň“. A pro takové případy je Prokopák skutečnou spásou.

V každém případě se jedná o místo vysloveně navštíveníhodné. Není sice problém zde zanechat tisícikorunu za krátké obědové posezení ve dvou, ale rozhodně budete odcházet spokojeni. Jak s ochotou obsluhujícího personálu, tak s kvalitou pokrmů a nápojů. Alespoń u nás to tak bylo.

Pivovar se nachází v „přípražských“ Klukovicích (č. 305) a jeho vznik je datován mezi roky 2017 až 2019. Ale pozor, Prokopák se nachází v místech, kde již v roce 1909 fungoval hostinec s tančírnou a prosklenou terasou, který dostal jméno po svém zakladateli U Kosů. Jeho součástí je tak venkovní i vnitřní restaurace (evidentní inspirace obdobím První republiky) a vyrábí se zde také velmi chutné a neobvyklé destiláty.

Někdejší hostinec byl na počátku II. světové války změněn na dělnickou ubikaci nedaleké zbrojovky, po únorovém převratu v roce 1948 zde vznikl obchod s potravinami a sklad švadlenky, po listopadu 1989 truhlářská dílna. V roce 2019 pak byl zprovozněn rodinný minipivovar Prokopák, který se nachází v bývalých prostorách tanečního sálu.

Ve své produkci se minipivovar zaměřuje na piva českého i zahraničního typu a produkuje nefiltrované a nepasterované české ležáky i pivní speciály. Používá se chmel ze žatecké oblasti i z nejmenšího kontinentu (australské a novozélandské chmely) a slad z Kounic u Českého Brodu i z bavorského Bamberku. Piva se vaří ve dvojnádobové varně a kvasí ve 20 hl tancích.

V nabídce minipivovaru mj. najdeme: světlé výčepní pivo Kluk 10° (název odvozen od dříve samostatné vesnice Klukovice), světlý ležák Tatin 12° (portrét na etiketě byl pořízen podle fotografie zakladatele hostince Antonína Kosa), polotmavý ležák Panímáma 12°, sváteční ležák Pantáta 13° (vyšší hořkost), svrchně kvašené speciály typu ALE Holka 10° a Milostpaní 12°, svrchně kvašený speciál typu IPA Strýc 14° nebo sezónní piva Děvenka 13° a Dlouhá noc 23° (na toto vysokoalkoholické pivo se používá až 10 druhů sladů a vyznačuje se chutí s kávovými a čokoládovými tóny).

No a když si k této nabídce ještě představíte nápojový lístek nabízející např. ananasovici, borůvkovici, bezinkovici nebo hruškovici z dubového sudu, odchází se odsud jen s velmi těžkým srdcem, popř. i nohama.

Restaurace nabízí zejména tradiční české pokrmy (svíčková, guláš, roštěná na žampionech, smažený hermelín, tatarák aj.) a po včasném objednání lze také absolvovat prohlídku pivovaru. My si nechali doporučit zvěřinové ragú a klokana na tymiánu … a rozhodně nebylo chybou doporučení obsluhy uposlechnout …

Na závěr ještě otevírací doba: od 11,00 do 19,00 hod.

Případný prodej pivovaru Budějovický Budvar by krátkodobě státní rozpočet nezachránil a dlouhodobě by ČR přišla o jeden ze symbolů českého pivovarnictví. V reakci na výroky šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k možnostem prodeje Budvaru to dnes řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Prodej by podle něj přinesl desítky miliard korun. Budvar je zahrnutý mezi strategické státní podniky, dodal Dvořák. Prodej by vyžadoval i změnu zákona.

Dvořák: Dlouhodobě bychom přišli o jeden ze symbolů českého pivovarnictví
„Tyhle komentáře se objevují v pravidelných či nepravidelných rytmech, ale pokud vím a byl jsem ujišťován, žádná seriózní práce tímto stylem se zatím nikdy nerozvíjela," řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Ujišťovat ho o tom měli zástupci minulé i současné vlády. „Existuje materiál, který mluví o strategických státních podnicích, a Budvar tam byl vždycky zahrnutý. To znamená, že by se nás debata (o prodeji) neměla týkat. Co se týká debaty, jestli by stát měl vařit pivo, tak ta je hodně o tom, jaké jsou krátkodobé zisky z případného prodeje versus dlouhodobý přínos toho, co se Budějovický Budvar snaží dělat, a toho, co se snaží dělat pro celé české pivovarnictví. Bavíme se o ceně (za prodej Budvaru) v desítkách miliard korun. Krátkodobě nám to finance nezachrání a dlouhodobě přijdeme o jeden ze symbolů českého pivovarnictví," řekl Dvořák.

Budvar je národní podnik. Podle názoru předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by ho měl stát prodat. Řekla to deníku Právo. Předsednictvo strany schválilo v úterý usnesení, v němž v zájmu konsolidace veřejných financí vyzývá k prodeji státního majetku, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí. Podle Pekarové Adamové stát nemá provozovat hotel ani vařit pivo. „Není k tomu jediný racionální důvod," řekla deníku.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Právu řekl, že efektivní nakládání se státním majetkem je jednou z jeho klíčových priorit, ale primárně mu jde o to, aby stát svým nepotřebným majetkem nebránil kvalitním rozvojovým projektům obcí a krajů nebo je raději přímo podpořil.

Kalouska nadzvedl ministr Nekula
S prodejem by nesouhlasil ani ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). "Stranickou “sestřenici" Markétu Pekarovou Adamovou mám rád a chápu, že to nemá v TOP 09 nyní jednoduché. Jednoznačně ale říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme. Loni tržby podniku překonaly poprvé 3 miliardy korun, zisk dosáhl 305 milionů korun. Prodat Budvar je jako by Saúdové prodali ropná pole," napsal na svůj twitterový účet. Jeho vyjdření nadzvedlo bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. "Bez ohledu na to, zda stát Budvar prodá či nikoliv, Vaše přirovnání k ropným polím v Saúdské Arábii je bezkonkurenčně největší blbost letošního roku, pane Nekulo. Tohle nepřekoná ani Tomio," zareagoval na jeho tweet.

Své vyjádření přidal také expert na politický marketing a spoluzakladatel podcastu Kecy & politika Petros Michopulos. "Nepřestává mě fascinovat kolik lidí a politiků, kteří o sobě tvrdí jak jsou pravicoví a na potkání chrlí citáty pravicových ekonomických klasiků, se jsou pak ochotní do krve hádat o to, že by měl stát vařit pivo. Budvar je jenom mýtus a kasička pro pár politiků a manažerů," doplnil.

Privatizace je na stole 15 let
Stát drží majoritní podíly či zcela ovládá desítky podniků. Budvar patří vedle ČEZ, Českých drah, České pošty či Lesů ČR mezi nejvýznamnější. Z nemovitostí patří státu například hotel Thermal v Karlových Varech. O jeho prodeji, stejně jako o prodeji Budvaru, se v minulosti opakovaně uvažovalo.

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl v roce 2007 najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně národního podniku na akciovou společnost. Proti privatizaci se již v předchozích letech vyslovili prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.

Případný prodej pivovaru Budějovický Budvar by krátkodobě státní rozpočet nezachránil a dlouhodobě by ČR přišla o jeden ze symbolů českého pivovarnictví. V reakci na výroky šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k možnostem prodeje Budvaru to řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Prodej by podle něj přinesl desítky miliard korun. Budvar je zahrnutý mezi strategické státní podniky, dodal Dvořák.

Prodej by podle něj navíc vyžadoval změnu zákona. "Tyhle komentáře se objevují v pravidelných či nepravidelných rytmech, ale pokud vím a byl jsem ujišťován, žádná seriózní práce tímto stylem se zatím nikdy nerozvíjela," řekl Dvořák.

Řekl, že ho o tom ujišťovali zástupci minulé i současné vlády. "Existuje materiál, který mluví o strategických státních podnicích, a Budvar tam byl vždycky zahrnutý. To znamená, že by se nás debata (o prodeji) neměla týkat. Co se týká debaty, jestli by stát měl vařit pivo, tak ta je hodně o tom, jaké jsou krátkodobé zisky z případného prodeje versus dlouhodobý přínos toho, co se Budějovický Budvar snaží dělat, a toho, co se snaží dělat pro celé české pivovarnictví. Bavíme se o ceně (za prodej Budvaru) v desítkách miliard korun. Krátkodobě nám to finance nezachrání a dlouhodobě přijdeme o jeden ze symbolů českého pivovarnictví," řekl Dvořák.

Budvar je národní podnik. Podle názoru předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by ho měl stát prodat. Řekla to deníku Právo. Předsednictvo strany schválilo v úterý usnesení, v němž v zájmu konsolidace veřejných financí vyzývá k prodeji státního majetku, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí. Podle Pekarové Adamové stát nemá provozovat hotel ani vařit pivo. "Není k tomu jediný racionální důvod," řekla deníku.

Stát drží majoritní podíly či zcela ovládá desítky podniků. Budvar patří vedle ČEZ, Českých drah, České pošty či Lesů ČR mezi nejvýznamnější. Z nemovitostí patří státu například hotel Thermal v Karlových Varech. O jeho prodeji, stejně jako o prodeji Budvaru, se v minulosti opakovaně uvažovalo.

Privatizaci Budvaru připravovalo ministerstvo zemědělství od roku 2007 za druhé vlády Mirka Topolánka (ODS). Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) chtěl v roce 2007 najít poradce, který měl státu pomoci při přeměně národního podniku na akciovou společnost. Proti privatizaci se již v předchozích letech vyslovili prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Budvar vyvezl loni přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. Další výsledky zatím národní podnik se 670 zaměstnanci nezveřejnil.

Bouři na politické scéně v úterý rozpoutala vládní TOP 09 prohlášením, že v zájmu konsolidace veřejných financí by stát měl prodat nepotřebný majetek a zbavit se vlastnických podílů v některých firmách. Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová řekla Právu, že by stát měl prodat pivovar Budvar.

„Stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. Není k tomu jediný racionální důvod,“ sdělila Právu šéfka TOP 09. Straně podle Pekarové Adamové nejde o to, privatizovat klíčovou infrastrukturu.

„Zároveň od nás neuslyšíte slova o národním pivovaru jako rodinném stříbru. Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl být výjimkou,“ řekla Právu Pekarová Adamová.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návrh Pekarové odmítl s odkazem na to, že podnik loni generoval zisk 305 milionů korun.

Stát ovládá desítky podniků
Budvaru se přitom dlouhodobě daří, úspěšně prošel i pandemií covidu. Loni národní podnik uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,6 procenta víc. Z toho 1,3 milionu hektolitrů pivovar vyvezl do světa.

Celkové tržby Budvaru loni poprvé překonaly hranici tří miliard a vyšplhaly se na 3,17 miliardy Kč. Vedení pivovaru počítalo s tím, že do státního rozpočtu odvede podle plánu 300 milionů korun. Ministerstvo zemědělství, jemuž šéfuje lidovec Zdeněk Nekula, ale nakonec letos v lednu oznámilo, že Budvar nic odvádět nebude a zůstanou mu tak peníze na investice.

Podnik v posledních letech neodváděl do fondu zakladatele nic, naposledy šlo o půl miliardy Kč v roce 2018.

Podle výzvy, které předsednictvo TOP 09 v úterý rozeslalo v tiskové zprávě, by stát měl prodat majetek, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí.

„Týká se to jak snížení objemu nemovitého majetku, tak firem ve výhradním nebo částečném vlastnictví státu. Kromě nezanedbatelných příjmů pro stát se tím otevře prostor na větší soustředění státu na hlavní činnosti, jejichž kvalitní plnění od něj občané očekávají,“ uvedlo vedení TOP 09 ve svém prohlášení bez dalších podrobností.

Apelovalo na koaliční strany, aby byl schodek státního rozpočtu na rok 2023 výrazně nižší než ten letošní, který nejspíš o několik desítek miliard přesáhne 300 miliard korun.

Stát drží majoritní podíly či zcela ovládá desítky podniků. Budějovický Budvar patří vedle ČEZ, Českých drah, České pošty či Lesů ČR mezi nejvýznamnější. Z nemovitostí patří státu vedle administrativních budov či vojenských objektů například proslulý hotel Thermal v Karlových Varech. O jeho prodeji se také opakovaně uvažovalo.

Stanjura se netváří, premiér Fiala mlčí
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na úvahy TOP 09 o privatizacích v úterý Právu sdělil, že efektivní nakládání se státním majetkem je jednou z jeho klíčových priorit, ale primárně mu jde o to, aby stát svým nepotřebným majetkem nebránil kvalitním rozvojovým projektům obcí a krajů nebo je raději přímo podpořil.

„Příkladem může být výstavba dostupného bydlení. Toto mi dává mnohem větší smysl než hurá výprodej státního majetku, byť v obecné rovině souhlasím, že stát nemá podnikat tam, kde ze zásadního důvodu podnikat nemusí,“ dodal.

To, že se vláda nakonec nepokusí prodejem nějakého státního majetku vylepšit státní finance, však nemusí být definitivní. „Až se pro něco rozhodneme, tak to oznámíme,“ sdělil v úterý premiér Petr Fiala na dotaz Práva, zdali se vláda chystá prodat některé státní podniky. Plán TOP 09 však příliš nenadchl ani další vládní stranu, STAN.

„Nejsme v situaci, kdy je hlavním problémem výše schodku státního rozpočtu. Jsme v hospodářské krizi, musíme primárně řešit inflaci. Je v této době běžné, že se státy zadlužují. Na vyrovnaný rozpočet klaďme důraz v době prosperity,“ uvedl pro Právo předseda Rozpočtového výboru Josef Bernard z hnutí STAN.

Lidovci by neprodávali
Budvar by neprodával ani ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka. „Pokud mám mluvit za svůj resort, tak aktuálně nemáme na prodej majetek, který bychom nepotřebovali. Úspory se snažíme hledat jinou cestou, například postupnou digitalizací. Prodej státních podniků je samozřejmě jedna z cest, jak do státního rozpočtu přinést další finance, nicméně tento krok neřeší strukturální deficit státního rozpočtu,“ řekl Právu.

„Pokud mám být konkrétní, tak si nemyslím, že například prodej pivovaru Budvar by bylo šťastné řešení. Příjmy, které generuje do státního rozpočtu, jsou pro náš stát zajímavé,“ dodal.

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by se diskuse v koalici „měla vést o daňovém mixu a systémovém nastavení struktury příjmů a výdajů, nikoliv o prodávání firem a budov“. Také Bartoš ale už před volbami podobně jako šéfka TOP 09 tvrdil, že není důvod, aby stát provozoval pivovar.

„Lhaní vlády o špatných financích Česka je účelové, protože máme šesté nejlepší veřejné finance. To, že chtějí privatizovat státní podniky, považuji za skandální a jsem z toho v šoku,“ řekl Právu předseda ANO a expremiér Andrej Babiš.

Areál Pragovky v pražských Vysočanech se v sobotu 18. června od 11 do 22 hodin stane dějištěm prvního LAVRS Marketu zaměřeného na udržitelné koncepty, lokální značky a kvalitní módu z druhé ruky. Návštěvníci se budou moci osvěžit nejen pozitivní energií ze smysluplné akce, ale také pivy Lavrs x PROUD z plzeňského pivovaru Proud. Autorkou nepřehlédnutelných etiket je výtvarnice Bára Balgová, která stojí za celým vizuálem LAVRS Marketu.

„LAVRS Market v Pragovce dává konkrétní obsah pojmům, jako je slow fashion, ekologie či udržitelné chování. Tyhle hodnoty jsou zásadní i pro nás a moc rádi se na LAVRS Marketu setkáme s lidmi, kteří to mají stejně,“ říká Michal Škoda, ředitel pivovaru Proud, a ještě upřesňuje: „Na LAVRS Market přivezeme naši žitnou IPU Soutock, uvařenou podle unikátní receptury z žitných i ječných sladů a chmelů z různých koutů světa, a nealko IPU Proovan – obě piva jsme speciálně pro tuto příležitost oblékli do Lavrs kabátu.“ Piva budou k dostání v omezeném počtu pouze na LAVRS Marketu.

„Jedním z pilířů akce LAVRS Market je apel na lokálnost. Proto nás těší, že můžeme spolupracovat s plzeňským pivovarem Proud, který je dynamický, moderní a designový. Stejně jako originální vzhled piv z Proudu nás baví hra se slovem PROUD, které má hned několik významů. Možnost propojit pivovar Proud, známý svými invenčními pivními speciály, s talentem Báry Balgové pro nás byla velká radost,“ shoduje se tým LAVRS.

Vizuální identita a merche projektu LAVRS vycházejí z obrazu Selflove is the real victory ilustrátorky, grafičky, art directorky Barbory Balgové. Jak pohlíží na spolupráci s Proudem?: „Pivo Proud jsem viděla poprvé, když mi jej představily Lavrs holky v rámci spolupráce. Zamilovala jsem si jejich hravé etiketky a trochu se bála, jestli tam na mou ilustraci bude místo a nebudou si s jejich vymazlenou typografií překážet. Nadchlo mě, že pivovar Proud šel do téhle společné divočiny a ještě více se těším, až pivo na eventu ochutnám.“

Červnový LAVRS Market historicky poprvé přivede na jedno místo pražské výběrové second handy doplněné o originální české značky. Na programu jsou také praktické workshopy či přednášky se spoustou zajímavých informací. Cílem je podpořit udržitelnost a cirkulární ekonomiku, lokální značky, ale zároveň se stát místem pro inspiraci, sdílení a setkávání podobně naladěných lidí. Více informací na https://www.lavrs.cz/lavrs-market. Online prodej vstupenek na https://goout.net/cs/lavrs-market/szogvlt/

Vítězem 16. ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se stal Ondřej Rozsypal z restaurace Šenk Lékárna. Prestižního klání, které dlouhodobě podporuje rozvoj české pivní kultury a zvyšuje kvalitu čepovaného piva, se letos zúčastnilo 225 výčepních plzeňského ležáku z celé republiky. Nejlepší z nich získal odměnu ve výši 1842 EUR symbolizující rok uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Ocenění „Výčepní legenda“ převzal za celoživotní práci Petr Zabilka z restaurace Demínka a do exkluzivního klubu Honorary Connoisseur Pilsner Urquell vstoupil dlouholetý fotbalový reprezentant Vladimír Šmicer.

Dvacet finalistů z celé České republiky se utkalo tento týden o titul Pilsner Urquell Master Bartender v prostorách plzeňského pivovaru. Soutěžící měli za úkol nejen předvést své mistrovství a dokonale načepovat zlatý ležák, ale také prokázat špičkové znalosti o pivu, jeho výrobě a historii a ukázat své komunikační dovednosti, které jsou pro výčepní nezbytné. Prvenství získal Ondřej Rozsypal z restaurace Šenk Lékárna, který se kromě trofeje a speciální kožené zástěry Pilsner Urquell Master Bartender 2022 může těšit z finanční odměny ve výši 1842 EUR.

„Ocenění je pro mě velká pocta, moc si ho vážím. Rád bych také poděkoval svým kolegům ze společnosti "Hospodská" za úžasnou podporu, bez nich by to nešlo! Do budoucna mám v plánu pokračovat v další propagaci české pivní kultury, chci se ještě více zapojit do šíření povědomí o správném čepování piva i péči o něj. Věřím, že mi k tomu titul pomůže,“ říká Ondřej Rozsypal vítěz z plzeňské restaurace Šenk Lékárna.

V letošním roce se o titul Pilsner Urquell Master Bartender ucházelo celkem 225 výčepních, čtvrtinu z nich tvořily ženy. První kolo soutěže v podobě on-line vědomostního testu přilákalo nové tváře – více než 90 % přihlášených se souboje účastnilo poprvé, nově se zapojilo také 75 % provozoven. „Je vidět, že hospod a restaurací, kde skvěle pečují o pivo, přibývá a jejich kvalita se zlepšuje. A ty nejlepší pak vysílají své zástupce, aby se utkali o titul Pilsner Urquell Master Bartender,“ říká emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda odborné poroty Václav Berka.

On-line testem, ve kterém bylo třeba prokázat své znalosti z historie pivovarnictví, výroby a péče o pivo, prošla jen třetina ze všech přihlášených. Ti pak byli ve druhém kole hodnoceni formou „mystery shoppingu“, tedy tajné návštěvy přímo v podniku, kde působí. Jejich práci, umění načepovat skvělé pivo i přístup k hostům tak otestoval anonymní komisař.

„Skutečný mistr musí umět dokonale načepovat pivo, to je základ. To, co odlišuje ty nejlepší, je umění vytvořit z návštěvy hospody výjimečný zážitek, za kterým se budou hosté rádi vracet. To považujeme za klíčové pro další úspěšný rozvoj výjimečné české pivní kultury,“ vysvětluje Václav Berka.

Pilsner Urquell také každoročně oceňuje profesionály, kteří pivu zasvětili celý svůj pracovní život. Do pomyslné síně slávy s titulem Výčepní legenda letos zaslouženě vstoupil Petr Zabilka z vyhlášené pražské restaurace Demínka, který se profesi výčepního s láskou a nadšením věnuje už od 90. let. „Mezi kolegy jsem známý svou „posedlostí čistotou“, ať už jde o pivní trubky, sklo nebo samotný výčep. V Demínce jsem už více než 15 let a ani tady to není jiné. Jsem přesvědčený, že „plzeň“ si takovou péči zaslouží,“ přibližuje Petr Zabilka.

Součástí slavnostního předávání cen bylo i udělení čestného titulu Honorary Connoisseur určeného pro významné osobnosti, které se dlouhodobě podílí na podpoře a šíření věhlasu piva Pilsner Urquell doma i v zahraničí. Letos ho získal Vladimír Šmicer, dlouholetý fotbalový reprezentant, stříbrný medailista z mistrovství Evropy, který s Liverpoolem vyhrál nejslavnější klubovou soutěž Ligu mistrů. „Je pro mě ctí, že jsem byl přijat do prestižního „klubu“ příznivců Pilsner Urquell vedle takových osobností jako Zdeněk Svěrák, Václav Havel, Miloš Forman nebo Karel Gott. Plzeňský ležák si dám vždy s chutí a jako ambasador značky budu rád dál šířit zaslouženou slávu českého pivního zlata,“ říká nový Honorary Connoisseur Vladimír Šmicer.

Prestižní soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená výčepním, barmankám a barmanům, kteří mají společné nadšení pro plzeňský ležák a svou práci dělají s radostí a láskou k pivu i k lidem. Cílem soutěže je nejen ocenění výčepních a jejich náročné práce, ale také vzdělávání pivní veřejnosti, zvyšování kvality čepování piva i rozvoj pivní komunity a kultury.