Novinky a zajímavosti ze světa piva

Akciový pivovar LIBERTAS byl založen třemi kamarády, které spojila vášeň pro dokonalé pivo a zúročili své dlouholeté zkušenosti z oblasti pivovarnictví, gastronomie a obchodu. Nyní je pivovar vlastněný komunitou 287 akcionářů, pivních nadšenců, kteří spoluutvářejí budoucnost svého pivovaru.

V pivovarském výčepu můžete ochutnat stálice portfolia, sezónní speciály nebo výsledky kooperačních várek. Vše vždy perfektně ošetřeno a načepováno do vychlazených sklenic pro daný pivní styl. Kvalita a dokonalá péče o pivo je zde na prvním místě.

V pivovaru Libertas o sobě říkají: „jsme pivovarníci, kteří usilují o dokonalost“.

V pivovaru Libertas o sobě říkají: „Při výrobě používáme nejlepší dostupné suroviny, slad, chmel slisovaný do pelet, ovoce, vše v přírodní podobě nijak chemicky upravené. Věříme, že dokonalá technologická kázeň, umění a šestý smysl našeho sládka Roberta „Boba“ Fraňka nás může přiblížit k dokonalému pivu.

U nás v pivovaru máme nejraději ležáky. Sladové, pořádně nachmelené a s vysokou pitelností. Zatím jich máme v portfoliu pět a ke každému přistupujeme velmi individuálně. Jsme nadšení, že můžeme pokračovat v tradici českého ležáku vybudovanou generacemi našich předchůdců. Ležáky jsou prostě naše chlouba a hrdost.

Druhou naší vášní jsou silná piva dozrávající na dřevě. K „Barrel Ageing“ přistupujeme zcela bez kompromisů, tím nejpracnějším, nejdelším a nejnákladnějším způsobem. Pro dozrávání používáme pouze dřevěné sudy a do piva po dozrání přidáváme čerstvě rozkvašené kvasnice, které zajistí nasycení piva přírodním CO2.

Máme sudy od skotské whiskey, přes bourbony, rumy, koňak, kalvádos a grappu. Na výsledek si musíme vždy počkat minimálně rok. Letos na podzim půjde do prodeje ročník 2020. Imperial Stout, Barley Wine a Imperial red Ale, které strávily v sudech 18 měsíců a více. Barrelu Ageing bychom se chtěli věnovat ještě více. Více zajímavých sudů, více pivních stylů, je to pro nás velká inspirace.

Třetí oblastí našeho zájmu jsou světové pivní styly. Ke každému pivnímu stylu se snažíme mít pragmatický přístup. Vždy se snažíme dodržet klíčové parametry daného stylu, čerpat z historie, ale zároveň doplnit něco vlastního. Máme v portfoliu různé druhy piv typu Ale, od IPA až po Sour Ale. Od otevření v září 2019 jsme uvařili 23 pivních stylů, takže patříme mezi konzervativnější pivovary, co se týká šíře portfolia. Neženeme se za kvantitou, ale snažíme se každý, pro nás nový pivní styl nejdříve perfektně zvládnout, než se pustíme do nějakých experimentů, jako je například naše kooperační várky s pivovary Chroust, Hauskrecht nebo Raven.“

Na jaře 2022 probíhá rozšíření varní a kvasné kapacity pivovaru, Barrel Aging se rozrostl na více než 50 dřevěných sudů. Probíhají také investice do oblasti efektivity a automatizace ve výrobě. Takže na letošní letní sezónu a ty nadcházející jsou v pivovaru velmi dobře připraveni.

Ročně chtějí uvařit na dvacet druhů piva podle nejnovějších trendů a kromě českého trhu zaútočit i na ten zahraniční. Haksna Brewery k tomu využije zázemí Starobělského pivovaru.

Starobělský pivovar se sídlem ve stejnojmenné městské části Ostravy sází na pivní klasiku – ležák, desítku, spodně kvašená piva. Když se ale sejdou ambice majitele a nový, práce chtivý sládek s ambicí vařit pivo podle nejmodernějších trendů pod jednou střechou, vznikne klidně i zcela nový minipivovar. Jako v tomto případě u Haksna Brewery.

„Chtěli jsme, ať má název ostravské kořeny, což haksna splňuje. Důležité také bylo, aby bylo možné název alespoň trochu vyslovit anglicky,“ říká jednatel Haksna Brewery Daniel Hořínek, který poslední tři roky řídí i Starobělský pivovar.

O finální podobě názvu však rozhodli až lidé v internetové anketě. Pivovarníci si nebyli schopni vybrat z jimi navržené palety názvů. „Jeden z adeptů byl i Štajgr Brewery, padaly i názvy jako Cyp Brewery, Baník P*čo Brewery, ale kolikrát už by to sklouzávalo jen k názvu, k humoru a zastínilo by to samotné pivo,“ říká Hořínek, který zásluhy za název pivovaru neupírá sládkovi Miroslavu Hájkovi, jenž tak podle něj – v nadsázce řečeno – ručí nejen za chuť a kvalitu piva, ale i za obchodní potenciál pivovaru.

Pivní vlajkové lodě
Haksna Brewery bude využívat zázemí Starobělského pivovaru, který je nově po rekonstrukci. V kapacitně menších tancích už ostatně zraje několik druhů piva. Během června bude k dostání v lahvích i sudech, finišuje i zprovoznění pivního e-shopu. Ročně chce Haksna Brewery uvařit patnáct až dvacet druhů limitovaného piva.

„V první linii budou stát čtyři piva – ananasový kyseláč, kde do tanků pro silné aroma skutečně sypeme kostky ananasu, dále je to Nest in West, je to svrchně kvašené patnáctistupňové pivo typu West Coast IPA, pěkně nachmelené a na patnáctku velmi osvěžující pití. Třetím pivem je Fog or Smog, kde jsme opět v názvu reflektovali milovanou Ostravu. Je to silně nachmelené zakalené pivo stylu New England IPA vizuálně připomínající džus, které chuťově pohladí na jazyku, je to ostatně velmi drahé pivo. Poslední pivo z naší zaváděcí řady budeme vařit až na podzim a bude to patnáctka Raspberry Temptation, malinové pokušení ve stylu Baltic Porter, tedy hutnější, černé pivo, které se pije spíše v zimních měsících v menším objemu,“ popisuje Daniel Hořínek piva, která mají uvést Haksna Brewery na pivní mapu.

Pivo na export
V tancích ale začínají zrát už další tři piva. Ta, která se uchytí, bude minipivovar na trh opakovaně vracet. „Chceme se pyšnit tím, že za pět let uvaříme desítky různých piv, z nichž některé se dle jejich obliby stanou stálice,“ plánuje jednatel, který se řídí heslem cesta je cíl. „Život mě naučil, že smyslem je každodenní činnost, za kterou se po čase můžete ohlédnout a sklidit ovoce své práce. Není nutné vždy vše dopředu do detailu plánovat,“ míní zakladatel Haksny.

Přesto by se chtěl letos minipivovar zabydlet v Česku, včetně Prahy či Brna, od příštího roku by pak rád vyrazil i do zahraničí. „Když se na trhu zavedeme, díky kontaktům můžeme pivo exportovat na Slovensko, do Maďarska, Polska a výhledově i dál. Tuto cestu usnadňují exportní a importní firmy, které mají výběrová řízení, kde vyberou piva na danou sezonu z nabídky pivovarů, pracují s nimi a nabízejí je právě i do zahraničí,“ popisuje cestu Daniel Hořínek. Minimálně jedno pivo z produkce Haksna Brewery však vždy bude k dostání v Kolibě ve Starobělském lese.

Studenti Vysoké školy chemicko-technologické v pražských Dejvicích mají svůj speciální klub vaření piva. Nápoj pak nabízejí třeba ve školní hospodě. Tentokrát ho ale připravovali přímo venku v univerzitním kampusu.

„To co vidíte, to je slad, teď už se nám z toho stává mláto. Vytváříme tady kultivační půdu pro ty naše kvasinky, které do toho nasypeme a ony nám to zkvasí na alkohol,“ popisuje Vít Prouza ze studentského spolku Ballingovi domácí vařiči.

„Vaříme od ležáku přes různé IPY a teď jsou hodně populární Sour Ale, takzvané kyseláče. Tohle konkrétní pivo bude pšenice,“ dodává.

Potrvá ještě týden, než bude možné pivo pít. Pak si ho na svoji svatbu vezme slečna Dana. „Vystudovala jsem na VŠCHT a pracuji tam, Ballingovce dobře znám, jsou výborní a už jednou pro mě vařili nealkoholické pivo. Proto jsem je požádala, jestli by nám uvařili jejich pivo, udělali nám tam takovou malou show a pověděli hostům o tom, jak se to pivo vaří.“

Karina Přibylová se od 1. června stala novou finanční ředitelkou Plzeňského Prazdroje. Nahradila tak Davida Udala, který se nově přesunul na pozici ředitele pro distribuci a plánování.

„Karina s sebou přináší bohaté zkušenosti z oblasti financí v mezinárodní společnosti a především velkou energii pro rozvoj svého budoucího týmu. Podobně, jako když naši odborníci přináší své zkušenosti získané v Česku a na Slovensku na mezinárodní pozice v rámci skupiny Asahi, je pro nás naopak obohacením, když náš tým posílí člověk se zkušenostmi z jiných zemí,“ říká Dragoș Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Karina Přibylová do Prazdroje přichází ze společnosti Procter & Gamble. V ní pracovala posledních 19 let na různých pozicích v rámci oddělení financí, v posledních letech jako senior ředitelka skupiny pro komerční finanční služby a finanční plánování pro střední Evropu.

Nahradí Davida Udala, který během uplynulých 20 let působil v Plzeňském Prazdroji na různých pozicích v rámci oddělení financí, v posledních letech na pozici finančního ředitele. Od letošního roku se David Udal přesunul na pozici ředitele pro logistiku a plánování Prazdroje, na níž vystřídal Marka Pracha. Ten přešel na pozici Head of Supply chain operations AEI v rámci mateřské skupiny Asahi Europe & International (AEI), do které spadá i česká pivovarnická jednička.

Karina Přibylová pochází z Lotyšska. V Procter & Gamble začínala v Maďarsku, pracovní zkušenosti v rámci skupiny má také ze Švýcarska, Dubaje, USA, Velké Británie i z České republiky. Nyní žije v Praze s manželem a dvěma syny, kteří jsou nadšenými hráči ledního hokeje.

Během covidu se roční spotřeba piva v Česku razantně snížila, v prvním pandemickém roce byla od 60. let minulého století dokonce vůbec nejnižší. S oživením to ale bude složité. Očekávání hospodských, že se letos vrátí předcovidové časy, mohou zhatit rostoucí ceny energií a surovin.

Až do první vlny pandemie maloobchodní tržby v Česku plynule rostly. Náraz přišel ve chvíli, kdy se republikou přelila první vlna covidu. Nejpřísnější omezení trvala od poloviny března do poloviny května roku 2020, očekávání opětovného růstu zisků se pak rozplynulo příchodem dalších covidových vln.

Lidé se po celou dobu běsnění covidového viru málo scházeli a kvůli vládním opatřením vlastně nebylo na pivo ani kam chodit. Podle nedávného průzkumu Plzeňského Prazdroje skončilo kvůli mizivé návštěvnosti za poslední tři roky 12 procent hospod v obcích do pěti tisíc obyvatel, což bylo dvojnásobně víc než v městech nad dvacet tisíc obyvatel. Plzeňský pivovar loni na domácím trhu prodal o desetinu své produkce méně než v roce 2019.

Snížená spotřeba piva v uplynulých dvou letech se logicky podepsala i na podnikání minipivovarů. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha kvůli covidu skončilo třicet z 500 malých výrobců piva.

Jdu na pivo. Ale ne do hospody
Oproti roku 2019 utratili Češi v prvním pandemickém roce o víc než desetinu méně za nealkoholické nápoje. Byl to nejhlubší pokles v historii samostatné republiky. U alkoholických nápojů nebyl propad tak výrazný, což zřejmě souviselo s částečným přesunem spotřeby mimo restaurační zařízení.

V době nouzových stavů a vládních restrikcí drtivá většina lidí nuceně pracovala z domova. Home office umožňovalo podle výpočtů statistického úřadu 96 procent velkých, 84 procent středně velkých a víc než polovina malých podniků. Lidé se i kvůli tomu přestali scházet v pohostinství a kavárnách a naučili se pít doma. Alkoholem rozpouštěli úzkost a strach z rychle se šířící epidemie.

To ostatně potvrzují i výsledky výzkumu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Alkohol v posledních dvanácti měsících požívaly víc než čtyři pětiny oslovených respondentů.

Téměř polovina z nich (46,8 %) pila alkohol s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji, přes pět procent si dopřávalo alkohol téměř denně a každý den pilo 4,5 % respondentů. Nejčastěji konzumovaným nápojem bylo – podle očekávání – pivo.

„První pandemický rok přinesl rychlou a razantní proměnu skladby spotřebních vydání domácností, srovnatelnou jen s počátkem devadesátých let. Tehdy ale do změny skladby spotřeby citelně promlouvala cenová liberalizace spojená s hlubokou transformací ekonomiky,“ uvádí k tomu Jiří Kamenický, analytik ČSÚ.

Na čem všem je závislá spotřeba piva
Jak ukazují data Českého svazu pivovarů a sladoven, až do roku 2019 produkce piva stoupala. Tehdy dosáhla historického maxima ve výši 21,6 milionu hektolitrů. Kvůli covidu klesla jeho výroba v roce 2021 na 19,6 milionu hektolitrů, z nichž 14,32 milionu vypili domácí spotřebitelé, zbytek šel na export. V pohostinství se vypila pouze čtvrtina produkce.

Podle očekávání se nejvíc piva prodávalo ve skleněných lahvích. Překvapením však byl prudký nárůst poptávky po pivu v plechovkách, která meziročně vzrostla o víc než třetinu.

Od tohoto obalového materiálu Češi neustoupili ani po odeznění pandemie. I když spotřeba piva se stále nedostala na předpandemickou úroveň, plechovkové pivo dnes tvoří necelou pětinu celkového prodeje.

O pivo v PET lahvích už takový zájem jako v minulosti není. Největší exportér českého piva – Plzeňský Prazdroj – začal z ekologických důvodů omezovat stáčení do plastových obalů již v roce 2020.

A tak zatímco plastové lahve pomalu z trhu mizí, plechovky jsou mezi Čechy stále oblíbenější. Řada minipivovarů si kvůli tomu pořídila i vlastní plechovkové linky, například prostějovský Axiom, sokolovský Permon nebo Zichovec z Loun.

„Výhodou plechovky je její nízká váha, skladnost a rychlé vychlazení,“ komentuje pro Seznam Zprávy přednosti klasického pivního obalu, používaného již od 30. let minulého století, Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Zároveň potvrzuje, že za rostoucí zájem hliníkových obalů může pandemie a s ní související uzavření hospod.

K těmto závěrům došli marketéři na základě chování konzumentů piva Plzeňského Prazdroje. Kromě reportingu prodejů analyzují sociodemografické údaje a další záznamy z prodejen.

Nic však neplatí obecně. V některých místech Česka jdou lépe na odbyt basy piv, jinde zase multipacky s plechovkami. Existují prodejny, které se zaměřují na individuální prodej jednotlivých kusů piv. Ať v plechu či ve skle, ceny půjdou nejspíš dál nahoru.

Co se bude dál dít s cenami piva, záleží na řadě faktorů. Na jedné straně stojí rostoucí ceny energií, na druhé ceny surovin letošní sklizně. Ředitel společnosti Pivovary Staropramen Teo Čendo pro Seznam Zprávy uvedl, že o cenách svých produktů musí výrobci piva přemýšlet každý den. Od ledna zatím zdražil jeho podnik pivo v maloobchodu v průměru o šest procent, od dubna potom o 4,5 procenta pro restaurace a hotely.

Prezident pivovarů a sladoven Voldřich očekává, že do léta vzrostou ceny piva o zhruba deset procent. Už dnes se půllitr točené plzně prodává v pohostinství za zhruba 50 korun. Pokud by měly pivovary plně přenést své současné náklady do cen piva, mohlo by to být pro jejich obchod vražedné.

Na pivo jako na víno
Po dlouhém období omezení společenského života se lidé opět mohou volně účastnit hromadných akcí, koncertů a jiných podniků. Ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík i proto věří, že letos bude zase dobrý rok. „V tomhle ohledu očekáváme, že by měl být měřitelný s rokem 2019,“ řekl.

Čísla pivovarů a sladoven ukazují, že během prvního čtvrtletí letošního roku výstav piva v sudech vzrostl v meziročním srovnání o víc než 250 procent.

„V případě piva, které pivovary dovezly v cisternách a které se v hospodách čepuje z tanků, byl objem větší, a to dokonce téměř osmnáctkrát,“ uvádějí internetové stránky Českého svazu pivovarů a sladoven.

To však neznamená, že by lidé začali požívat pivo jako vodu. Kvantitu spořádaného moku vyměnili za kvalitu. Nakonec už vloni pokračoval trend, který se začal projevovat už v roce 2015, kdy konzumaci výčepních piv, respektive desítek, začaly předbíhat ležáky, a to jedenáctky a speciály. Podle dat společnosti Nielsen IQ tvořily ležáky už 52,5 % konzumace.

Majitelé hospod se shodují na tom, že lidé v současné době vyhledávají kvalitní a dobře chlazené pivo. Pozorují zvýšený zájem „znalců piva“. Na pivo se chodí hlavně tam, kde je o něj dobře postaráno. Konzumenti si rádi vybírají z různých speciálních či netradičních piv a hlavně oceňují pivní novinky.

České pivovarnictví odvádí ročně na daních okolo 30 miliard korun a zaměstnává zhruba 65 tisíc pracovníků. Teď ho čekají zřejmě klíčové měsíce. Pokud ceny energií a suroviny potřebné k výrobě piva půjdou stále prudce nahoru, pak si namísto dobře vychlazené plzně budeme objednávat vodu z kohoutku. Na ní ale kromě vodáren nikdo nezbohatne a sládci přijdou o práci.

Budějovický Budvar vyvezl loni přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. V Německu Budvar poprvé v historii prodal přes 500.000 hektolitrů. Rostly prodeje i na dalších klíčových trzích, jako jsou Velká Británie nebo Slovensko. Novináře o tom dnes informovala manažerka komunikace Budvaru Barbora Bláhová.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Další výsledky zatím národní podnik nezveřejnil. Ve vývozu zaznamenal loni Budvar meziročně rekordní dvojciferný růst.

"Na exportních trzích jsme meziročně dosáhli jedenáctiprocentního růstu v objemu a šestnáctiprocentního růstu v tržbách. Jsme rádi, že se nám dařilo jak v Evropě, tak i daleko za jejími hranicemi," uvedla ředitelka Budvaru pro exportní trhy Renata Pánková.

Pivovaru se dařilo i na všech klíčových trzích. Mezi ty se řadí státy, kde má Budvar dceřiné společnosti - Německo, Velká Británie a Slovensko. "Máme radost, že se nám podařilo vyrůst také na všech trzích, kde prodej, distribuci i marketing zajišťují naše vlastní dceřiné společnosti. Nemohu v tomto směru nezmínit rekordní prodejní výsledek Budvaru na stagnujícím trhu v Německu, kde jsme poprvé v historii překonali hranici pět set tisíc hektolitrů," dodala Pánková.

Budvar vyváží do víc než 70 zemí. Loni prodával i ve státech jako Alžírsko, Kamerun, Ekvádor, v Chile, Iráku, Jordánsku, na Maledivách, v Peru nebo na Filipínách. Nově vyvážel národní pivovar například do Kambodže či Uzbekistánu. Nejvzdálenějším trhem dlouhodobě zůstává Austrálie.

Druhý rok po sobě se musel Budvar vypořádat s covidovými omezeními. Pokles prodeje sudového a tankového piva daný tím, že byly zavřené restaurace, se povedlo nahradit rozvojem distribuční sítě a tím, že se prodalo víc baleného piva. "Koronavirová krize rovněž významně zasáhla fungování logistiky," uvedla Bláhová.

V roce 2020, kdy národní podnik se 670 zaměstnanci uvařil 1,73 milionu hektolitrů piva, se export na výstavu podílel ze 69 procent. Vývoz pomáhá Budvaru k lepším výsledkům dlouhodobě. Mezi pět největších odbytišť patřily předloni Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie. Tržby z prodeje výrobků a služeb byly předloni 2,81 miliardy Kč, byly rekordní. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Zisk po zdanění měl Budvar předloni 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

V Jarošovském pivovaru jsou připraveni na novou sezónu. Teď vám kromě piva jako malovaného v pivovaru poskytnou i kompletní výčep a servis k popíjení čepovaného piva doma.

„Pití piva už dávno není jenom hospodským fenoménem. Trh se stále více posouvá k prodeji piva v lahvích a plechovkách, ale zajímavou alternativou je i takzvaná domácí hospoda,“ říká Milan Esender, sládek Jarošovského pivovaru.

„Evidujeme neustále rostoucí trend prodeje sudového piva na doma. Covidová situace tento trend jenom urychlila. Lidé si zkrátka stále častěji tahají bečky domů. My jsme se rozhodli jít tomuto trendu naproti a kromě prodeje sudového piva nabízíme našim fanouškům kompletní servis v tom, že si v pivovaru mohou rovnou půjčit i výčep, případně koupit kelímky a další příslušenství. Je to prostě kompletní servis na takové to domácí popíjení,“ dodává Petr Syřiště, marketingový ředitel pivovaru.

Momentálně v jarošovském pivovaru disponují více než padesátkou jedno- i dvoukohoutových výčepů, kterou jsou po každé zápůjčce odborně čištěny a servisovány.

Stačí si prostě den předem zavolat do pivovaru na 777 015 842 nebo napsat mailem na prodejna@jarosovskypivovar.cz a druhý den si vyzvednout s pivem i připravený výčep, kelímky a víkend doma může být korunován i čerstvým čepovaným pivem přímo z pivovaru.

Víkendová cena zápůjčky startuje na 250 Kč, což za čepované pivo doma bez starostí rozhodně stojí. Pivovarská prodejna a půjčovna je otevřena každý všední den 9.00-18.00 a v sobotu 9.00-12.00 přímo v budově Jarošovském pivovaru.

Pivo na Náplavce – oblíbený degustační festival zlatého moku se v letošním roce vrací na Rašínovo nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravý břeh Vltavy v centru Prahy dorazí ve dnech 17. a 18. června přes 50 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem, pivní bleší trh a několik koncertů.

Festival vypukne v pátek 17. června ve 14 hodin. V sobotu mohou návštěvníci dorazit už v 10 hodin dopoledne. V oba dny festival potrvá do 21. hodiny. Organizátoři očekávají hojnou účast. „Letos se bude konat 10. ročník festivalu. Přímo na Náplavce se uskuteční poosmé – v předchozích dvou letech se kvůli protipandemickým opatřením konal až během září v pražských Holešovicích. Očekáváme, že si v letošním roce degustaci netradičních piv přijde na pražskou náplavku užít kolem čtyř tisíc lidí,“ řekl Jiří Sedláček, ředitel festivalu Pivo na Náplavce.

Účastníky festivalu čeká bohatá nabídka minipivovarů z celé republiky. Do Prahy přijedou nejstarší čeští výrobci, nově vzniklé minipivovary i speciální host festivalu. „Z pivovarů, které vznikly v covidovém období, se zúčastní Pivovar Bad Flash, Pivovar Malý Janek z Jinec, Pivovar Panaczech, Rodinný pivovar Švihov a Rodinný pivovar Vik. Přítomny budou také jedny z nejstarších tuzemských minipivovarů, a to Pivovar Běleč nad Orlicí a Pivovarský dvůr Zvíkov, oba založené již v roce 1993. Dorazí i několik obnovených pivovarů, které sídlí v prostorách původních, historických pivovarů a navazují tak na jejich činnost – Pivovar Antoš, Pivovar Chříč, Pivovar Strahov, Vinohradský pivovar a Zámecký pivovar Dětenice. Nováčkem festivalu bude také věhlasný pivovar Matuška. K ochutnání budou jak tradiční české ležáky, tak všemožná svrchně kvašená piva, která jsou u minipivovarů dnes již standardem. Z těch zajímavějších to budou piva s přídavkem bylinek – k ochutnání bude kotvičníkové, měsíčkové, pampeliškové či šalvějové, samozřejmostí budou i velmi osvěžující a v poslední době oblíbené kyseláče. Hostem letošního ročníku bude zástupce velkých pivovarů Národní pivovar Budějovický Budvar, který dlouhodobě podporuje tuzemské minipivovary a zároveň naše pivní festivaly,“ vysvětlil Marek Kamlar, odborný poradce festivalu Pivo na Náplavce.

Součástí každého ročníku festivalu jsou i stánky s občerstvením, které se hodí k pivu. Ty nebudou chybět ani letos. „V širokém spektru chutí a vůní bude návštěvníky festivalu obsluhovat 15 stánků s jídlem. Na místě budou stánky s burgery, k ochutnání budou různé masové grilované pochutiny, belgické hranolky, balkánské speciality, řemeslná pizza, kvalitní české uzeniny, francouzské klobásky, burgundští šneci, sýrové koule a mimo to i kvalitní káva,“ vyjmenoval Jiří Sedláček.

Způsob degustace piv zůstává i pro letošní jubilejní ročník stejný. Během všech ročníků se pivo pije výhradně z degustačních sklenic – organizátoři se tak snaží zamezit zbytečnému odpadu v podobě plastových kelímků, a navíc pivo ze skla chutná lépe. Klasických půllitrů se návštěvníci festivalu ale nedočkají. „Pivo na Náplavce je degustačním festivalem, pít se tedy bude maximálně po třetinkách. Vstupné je zdarma. Podmínkou konzumace piva je koupě degustačního setu, který sestává z festivalového skleněného džbánku o objemu 0,3 l, degustační karty a tužky. Set bude stát 100 korun, senioři ho budou mít k dispozici za 70 korun a bude použitelný po oba dny konání festivalu. K pivu neodmyslitelně patří i pivní suvenýry a ani na našem festivalu nebudou chybět. Kromě těch, které budou nabízet jednotlivé pivovary, zde budete moci získat i suvenýry s logem festivalového piva, kterým pro letošní rok bude spodně kvašená polotmavá jedenáctka Vltavský hausbót, jejíž výroby se ujal nejoblíbenější pivovar minulého ročníku Pivovar Krum z Moravského Krumlova,“ popsal Jiří Sedláček.

Festival Pivo na Náplavce není jen o pití piva a skvělé gastronomii, připraven je i bohatý kulturní program. „Každý festivalový den zahájí DJ Bruno Kässe. V pátek zahraje jazzová formace Appendixie a poté bluesoví ZVA 12-28 Band ze Slovenska. V sobotu pak vystoupí kubánsko-česká kapela Atarés a program zakončí Tarapaca Jazz. V sobotu od 10 do 14 hodin bude navíc součástí programu i Pivní bleší trh, kde si sběratelé budou moci doplnit sbírku etiket, tácků, zátek a dalších s pivem souvisejících propriet,“ uzavřel Marek Kamlar.

Přihlášené pivovary:
Akciový pivovar Libertas (Úvaly), Hákův parní pivovar (Mlékojedy), Kašperskohorský pivovar (Kašperské Hory), Lihovar a pivovar Blatná, Lucky Bastard (Brno), MadCat (Kamenice), Minipivovar Valášek (Vsetín), Němý Medvěd (Mělník), Pecký Pivovar (Pec pod Sněžkou), Pivovar Antoš (Slaný), Pivovar Bad Flash (Praha), Pivovar Běleč nad Orlicí, Pivovar Bizon (Čižice), Pivovar Čestmír (Brandýs nad Labem), Pivovar Dráteník (Únanov), Pivovar Garp (Bakov nad Jizerou), Pivovar Horác (Jihlava)
Pivovar Chotoviny, Pivovar Chříč, Pivovar Kocour (Varnsdorf), Pivovar Kolčavka (Praha), Pivovar Krum (Moravský Krumlov), Pivovar Ládví Cobolis (Praha), Pivovar Malý Janek z Jinec (Jince), Pivovar Matuška (Broumy), Pivovar Mazák (Dolní Bojanovice), Pivovar Nachmelená Opice (Krnov), Pivovar Obora, Pivovar Ogar (Kunčice pod Ondřejníkem), Pivovar Pacov, Pivovar Panaczech (Praha), Pivovar Proud (Plzeň), Pivovar Radouš a The Barn Beer co. (Druztová), Pivovar Raven (Plzeň), Pivovar Rudohor (Ostrov), Pivovar Starokladno (Kladno), Pivovar Strahov (Praha), Pivovar Trilobit (Praha), Pivovar U Černého medvěda (Jablonné nad Orlicí), Pivovarský dvůr Zvíkov (Zvíkovské Podhradí), Rodinný pivovar Švihov (Němčice), Rodinný pivovar Vik (Praha), Rodinný pivovar Zichovec (Louny), Roudná sobě (Plzeň), Sibeeria Brewery (Praha), Slepý krtek (Ujkovice), Šestajovický pivovar (Šestajovice), Velkorakovský minipivovar (Raková u Konice), Vinohradský pivovar (Praha), Zámecký pivovar Dětenice, Zlatá kráva (Nepomuk)

Budějovický Budvar vyvezl loni přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. V Německu Budvar poprvé v historii prodal přes 500.000 hektolitrů. Rostly prodeje i na dalších klíčových trzích, jako jsou Velká Británie nebo Slovensko. Novináře o tom dnes informovala manažerka komunikace Budvaru Barbora Bláhová.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Další výsledky zatím národní podnik nezveřejnil. Ve vývozu zaznamenal loni Budvar meziročně rekordní dvojciferný růst.

"Na exportních trzích jsme meziročně dosáhli jedenáctiprocentního růstu v objemu a šestnáctiprocentního růstu v tržbách. Jsme rádi, že se nám dařilo jak v Evropě, tak i daleko za jejími hranicemi," uvedla ředitelka Budvaru pro exportní trhy Renata Pánková.

Pivovaru se dařilo i na všech klíčových trzích. Mezi ty se řadí státy, kde má Budvar dceřiné společnosti - Německo, Velká Británie a Slovensko. "Máme radost, že se nám podařilo vyrůst také na všech trzích, kde prodej, distribuci i marketing zajišťují naše vlastní dceřiné společnosti. Nemohu v tomto směru nezmínit rekordní prodejní výsledek Budvaru na stagnujícím trhu v Německu, kde jsme poprvé v historii překonali hranici pět set tisíc hektolitrů," dodala Pánková.

Budvar vyváží do víc než 70 zemí. Loni prodával i ve státech jako Alžírsko, Kamerun, Ekvádor, v Chile, Iráku, Jordánsku, na Maledivách, v Peru nebo na Filipínách. Nově vyvážel národní pivovar například do Kambodže či Uzbekistánu. Nejvzdálenějším trhem dlouhodobě zůstává Austrálie.

Druhý rok po sobě se musel Budvar vypořádat s covidovými omezeními. Pokles prodeje sudového a tankového piva daný tím, že byly zavřené restaurace, se povedlo nahradit rozvojem distribuční sítě a tím, že se prodalo víc baleného piva. "Koronavirová krize rovněž významně zasáhla fungování logistiky," uvedla Bláhová.

V roce 2020, kdy národní podnik se 670 zaměstnanci uvařil 1,73 milionu hektolitrů piva, se export na výstavu podílel ze 69 procent. Vývoz pomáhá Budvaru k lepším výsledkům dlouhodobě. Mezi pět největších odbytišť patřily předloni Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie. Tržby z prodeje výrobků a služeb byly předloni 2,81 miliardy Kč, byly rekordní. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Zisk po zdanění měl Budvar předloni 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Rekordní inflace dopadá i na české pivovary. Po problémech způsobených koronavirovou pandemií se teď potýkají s rostoucími cenami energií i surovin. Některé se tak ocitají i na hranici krachu. A roste i cena piva. Restauratéři odhadují, že by půllitr mohl stát i 70 korun.

Sotva se pivovary vzpamatovaly z pandemie, začala je drtit inflace a drahé energie. „V roce 2020 bylo asi 500 minipivovarů, ale lze očekávat že se ten počet bude snižovat, protože ten růst energií nebudou schopny zvládat,“ popsal ekonom Štěpán Křeček. „Od začátku pandemie ukončilo nebo přerušilo svoji činnost téměř 30 pivovarů,“ sdělil šéf Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Ekonomická situace není jednoduchá ani pro minipivovary, proto se většina rozhodla pivo zdražit, například ve zlínských Malenovicích. „Nejvíc trápí zásadní zvýšení ceny vstupů, což jsou energie, které šly velice nahoru. To se projeví až na podzim, kdy dozraje úroda ječmene a chmele,“ řekl majitel pivovaru Malenovice Pavel Samohýl.

Důsledkem zdražování mají růst ceny za pivo také v hospodách. A nejsou to příznivé vyhlídky. Restauratéři odhadují, že by lidé za půllitr mohli časem zaplatit i 70 korun. „Už překročila oblíbená hladinka 60 korun, příští rok určitě 70 korun, bude záležet na regionech,“ uvedl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.

Už teď si za pivo připlatí ti, kteří mají oblibu především v prémiových nápojích. „Některé dražší restaurace těch 70 korun přeskočí, to je hranice, kterou už jsme předtím viděli,“ popsal ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. „Rostou náklady na zaměstnance, nájmy, to když připočteme, tlak na růst ceny piva je enormní,“ vysvětlil Křeček. „Snažíme se to pivo k lidem dostat jinou cestou, na festivaly, nové hospody,“ uvedl Samohýl.

Majitelé pivovarů se tak obávají, že vysoká cena piva zákazníky odradí, a ti si tak raději nakoupí zlatavý nápoj v supermarketech, kde se cena drží stále poměrně nízko.