Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zelené pivo opět přivítá Velikonoce

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry. „Může“ za to pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně, který už podvanácté milovníkům piva v celé České republice posílá slavné Zelené pivo. Bez nadsázky lze konstatovat, že se už stalo součástí velikonočních tradic a především v Brně si bez něj svátky jara snad nikdo nedovede představit. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, přičemž 350 hektolitrů z uvedeného množství půjde na export na Slovensko.

Po celou dobu existence se třináctka Zelené pivo vaří podle receptury, která se za uplynulých dvanáct let ani jednou nezměnila. Klíčovou roli v receptuře hraje světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba i parametry tohoto sladu se totiž trochu liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dlouho dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Jednou z důležitých složek Zeleného piva je bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Výluh se připravuje z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá). „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá kvůli požadované koncentraci i kvalitě,“ konstatoval manažer kvality Jiří Brňovják. Každoročně jsou podle něj potřeba řádově litry výluhu.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na Mendlově náměstí v Brně v bezprostřední blízkosti pivovaru. Letos se návštěvníci mimo jiné mohou těšit na koncerty skupiny Laura a její tygři a Michala Hrůzu. Každoročně přibývají i další atrakce, takže užít si Zelené pivo v Brně opravdu stojí zato. „Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Poprvé na tento den chystáme i speciální termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová. Jako každoročně se mohou lidé svézt Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

Velikonoční Zlatá 13 od Masteru navazuje na tradici postního piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu. Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii. „Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany. Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Mapu se všemi zapojenými hospodami a restauracemi, kde lze Zlatou 13 ochutnat, zájemci najdou na adrese www.volbasladku.cz.

Skvělé „plzeňské“ se vaří v Ekvádoru. Už sto let

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Martin Zeman

Pokud se chystáte navštívit jedinečné ostrovy Galapágy, možná k nim budete vyrážet právě z ekvádorského města Guayaquil. Dopřejte si tady krátkou zastávku, během níž si užijete krásné pláže, krotké leguány v parcích – a doušek úžasného „plzeňského“ z místního pivovaru.

Guayaquil (celým názvem Santiago de Guayaquil) se nachází v deltě řeky Guayas nedaleko Tichého oceánu, je největším přístavem a zároveň největším městem celého Ekvádoru. Své sídlo tady má většina z velkých mezinárodních firem působících v Ekvádoru, a tak Guayaquil láká k životu čím dál více místních obyvatel. Věří, že jim poskytne pracovní příležitosti, kterých v této jihoamerické zemi bývá poskrovnu. Ne náhodou se mu přezdívá ekonomický motor Ekvádoru.

Za návštěvu stojí centrum Guayaquilu, především několik kilometrů dlouhá promenáda Malecón 2000 podél řeky Guayas. Byla vyhlášena jako nejlepší urbanistický projekt celé Jižní Ameriky posledních let. Prolínají se zde parky s fontánami, kde si můžete odpočinout ve stínu, skryti před silným rovníkovým sluncem. K zastavení lákají také spousty restaurací, kavárniček či stánků s výtečnou místní zmrzlinou. Jen se nelekněte, pokud na vás z koruny stromů bude vykukovat leguán, který je oblíbeným mazlíčkem v městských parcích. Přímo v centru jich žije spousta, na lidi už si zvykli, nechají se pohladit i krmit kousky ovoce.

Zážitkem je pro turisty i projížďka na replice pirátské lodi Kapitán Morgan, která odkazuje na bouřlivé období 16. a 17. století. Tehdy především angličtí, francouzští či holandští piráti při svých útocích nejednou podpálili celé město. I to je důkazem toho, jak významným strategickým přístavem Guayaquil býval během španělské nadvlády.

Na severní konec promenády Malecón navazuje historická čtvrť Las Penas a její pestrobarevné domečky rozeseté po jednom z nemnoha kopců Guayaquilu.

Kdo zvládne výstup až na vrchol ke kostelíku Sv. Anny, tomu bude odměnou nádherný výhled na město. A kdo zatouží po oáze klidu, může navštívit Parque Histórico, kde jsou k vidění zástupci místní flóry a fauny, a především zrenovované překrásné koloniální domy s výstavou dobové výbavy či tradičních řemesel a zemědělských produktů.

Guayaquil leží v pobřežní oblasti zvané Costa, takže nejvíce si zde pochutnáte na mořských plodech. Tím nejtypičtějším jídlem jsou ceviche de camarones, krevety s rajčatovou omáčkou a limetkou, které se podávají s rýží a patagones neboli osmahnutým banánem.

Dalším gurmánským zážitkem je encebollado, hustá polévka s čerstvou rybou, limetkou a jukou. Pokud mořským plodům neholdujete, jistě nepohrdnete churrascem, grilovaným hovězím masem s pikantní omáčkou a vejcem, či velmi populárním pokrmem s kuřecím masem seco de pollo.

Vývoz piva je rekordní, štamgasti stále častěji dávají přednost minipivovarům

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Luštinec

České pivovary uvaří téměř 20 milionů hektolitrů pěnivého moku ročně. Domácí spotřeba však stále klesá a pivovary exportují za hranice nejvíce v historii. Preference konzumentů se totiž změnily, raději zkouší nové pivní speciály a produkci minipivovarů.

Večerní posezení u piva s přáteli si dopřává stále méně Čechů. Dokazují to statistiky Celní správy o tuzemských prodejích. Pivovarům se navzdory tomu daří. Pomáhá jim rostoucí export.

Zatímco v roce 2011 vyvezly zhruba tři miliony hektolitrů piva, loni to bylo nejvíce v historii – více než 4,3 milionu hektolitrů, což potvrzují i zástupci největších pivovarů.

„V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých značek v zahraničí o deset procent. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku, ale výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích," říká mluvčí Prazdroje Jitka Němečková, který je největším výrobcem piva u nás.

Loňský rok si pochvaluje i Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, které jsou dvojkou na českém trhu. „Na trzích Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a Polska jsme celkově meziročně vzrostli o 20 procent,“ dodává.

Právě blízké evropské země budou i do budoucna pro české pivovary nejdůležitějšími vývozními trhy.

„Pivo obsahuje nějak přes 90 procent vody a prostě vozit vodu přes půl zeměkoule není úplně ekonomicky zajímavé. Takže já bych tady spíš viděl tu cestu se držet evropského regionu, právě z hlediska transportních a transakčních nákladů,“ vysvětluje Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, který se pivovarnictvím dlouhodobě zabývá.

Export do vzdálenějších zemí jako Čína nebo Spojené státy je sice pro pivovary zajímavý, nikdy ale nebude pro jejich byznys podle Maiera zásadní. Navzdory tomu vyvážejí největší čeští výrobci do desítek států.

„Krušovické pivo se prodává na trzích tří kontinentů, v 32 zemích světa, což je o pět trhů více, než tomu bylo na začátku loňského roku,“ říká mluvčí skupiny Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Čím dál větší část trhu navíc ukrajují velkým výrobcům minipivovary. Na konci loňského roku jich bylo v Česku 350 a dále přibývají. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zhruba tempem jednoho nového minipivovaru za týden.

„Podíl minipivovarů v Česku na objemu výroby je v současné době mezi 1,5 až 2 procenta. Když to porovnám se světem, s okolím, nezdá se, že by ten boom ochaboval. Já si troufám tvrdit, že do nějakých třeba deseti let tady těch 700, 800 až tisíc pivovarů bude,“ dodává.

To by podle Tomáše Maiera znamenalo, že minipivovary dosáhnou zhruba šesti až sedmiprocentního podílu na trhu. Malí výrobci se přitom specializují především na prodej točeného piva, které je dražší než lahvové – tedy i výnosnější. Z poznávání minipivovarů se také stává specifické odvětví turistiky.

„Já jsem byl už v Čechách ve víc než 50, 70 pivovarech malých,“ počítá v jednom z pražských minipivovarů Dan Kozera. Na boom minipivovarů začínají reagovat i velcí výrobci, kteří stále častěji připravují nejrůznější pivní speciály.

„Díky minipivovarům se můžeme zaměřit i na speciální piva, která se v České republice prosazují relativně pomalu,“ říká za Heineken Jana Pikardová.

Vzrůstající oblibu speciálních, často silnějších piv, dokazují i statistiky Celní správy. Zatímco v roce 2011 se v Česku vypilo zhruba 23 tisíc hektolitrů patnáctistupňového piva, loni to bylo už dvakrát tolik. Naopak obliba nejslabších piv výrazně klesla.

Sládkové z Prazdroje připomínají tradici postního piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:První zprávyPrazdroj

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu.

Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii.

„Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany.

Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Plzenskenovinky.cz informovala Jitka Němečková, tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Do Hořic se po čtyřiceti letech vrací pivo

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Jičínský deníkAutor:Pavla FranzkiováJungBerg

Do budovy bývalého pivovaru se po více jak čtyřiceti letech vrací výroba piva. Už v květnu by tu mohlo být uvařeno první pivo. A to díky dvěma nadšencům, kteří se dávnou hořickou tradici rozhodli po letech obnovit.

Tomáš Jung a Didi Hohberg se jednoho dne rozhodli, že si splní svůj sen a zkusí uvařit vlastní pivo. Bylo ho tehdy pouhých třicet litrů. Úspěch měli velký. Kladné reakce okolí jim byly motivací a dva kamarádi ve výrobě piva pokračovali. Stále ho ale bylo málo a muži chtěli, aby jejich zlatavý mok mohlo ochutnat více lidí. Jejich kroky tedy vedly k menším pivovarům, kde začali své pivo vařit ve větším množství a následně ho distribuovat do restaurací. „Chtěli jsme víc, svoji technologii, svoje prostory. Přeci jenom pak máte mnohem větší možnosti a volnost výroby. Proto jsme se rozhodli vybudovat vlastní pivovar," popisuje začátky Tomáš Jung, pro kterého byly Hořice jasnou volbou.

„Pocházím z Hořic, stejně tak jako má i kolegova manželka. Navíc jsme při pátrání v minulosti zjistili, že jeden z Didiho předků kdysi bojoval v bitvě u Sadové, kde přišel o ruku a poté byl hospitalizován ve zdejší nemocnici. Je to zvláštní souhra náhod, když si uvědomíte, že Didi pochází z Německa, ale jeho životní cesta ho zavedla právě do Hořic," říká s úsměvem Jung a prozrazuje, že původně chtěli postavit úplně nový pivovar. „Ano, uvažovali jsme nad výstavbou objektu, ale pak jsme si řekli proč, když už tady jeden je. Sešli jsme se s jeho majitelem a padli jsme si do oka. Prostory nás naprosto uchvátily. Vyzařují takovou zvláštní atmosféru," konstatuje Jung.

Soubor staveb pivovaru je od roku 2002 kulturní památkou, a tak bylo potřeba získat i posvěcení od památkářů. Ti kroky dvou nadšenců vítají. „Památkový ústav nám vyšel vstříc. Projekt vůbec nezasahuje do samotné stavby, nepřestavujeme ani nic nechceme měnit. Pivovar zjednodušeně řečeno vložíme do původních prostor, i když do jiného místa, než tomu bylo původně," vysvětluje podnikatel a upřesňuje, že nyní se bude nacházet v objektu bývalé tak zvané malé lednice, tedy místnosti o výšce něco okolo třinácti metrů, která byla v minulosti až po strop zaplněna ledem.

Tomáš Jung by v budoucnosti rád navázal spolupráci s hořickým muzeem, aby se lidé mohli seznámit s historií zdejšího pivovarnictví. Proto pátrá a sbírá informace především od lidí, kteří byli například v pivovaru před jeho uzavřením zaměstnáni. „V oblasti státního archívu v Zámrsku se nám podařilo dopátrat dokumenty jen do roku 1948, pak už jako by pivovar neexistoval. To, co se dělo poté už vědí jen pamětníci. Stále hledám osoby, které by nám pomohly poskládat střípky minulosti dohromady," prosí o pomoc pamětníky Jung.

I když nadšenci znají původní recepturu hořického piva přiznávají, že uvařit pivo jako před padesáti lety nebude vůbec snadné. „Technologie, jakou se vařilo pivo v minulosti a teď je velmi odlišná, stejně jako složení surovin. Myslím si, že těžko můžeme docílit úplně stejné receptury jako tenkrát, ale budeme se snažit," slibuje Jung.

Po znovu zprovoznění pivovaru se zájemci mohou těšit na tři druhy piva, jež budou postupně doplňovány o různé sezonní speciály, ale také na pravidelné exkurze.

HISTORIE
Pivo se v Hořicích vařilo už za císaře pána v době, kdy Česká republika ještě ani neexistovala. Místní na sebe tehdy byli velmi hrdí a české pivo patřilo k nejlepším. Proč se s jeho výrobou v roce 1976 přestalo není zcela jasné. Příčinou mohla být údajně špatná voda, za kterou prý mohla továrna stojící nad pivovarem. Podle místních povídaček z ní unikla chemikálie a došlo ke kontaminaci spodních vod. Svůj podíl na uzavření pivovaru má pravděpodobně i tehdejší režim.

S pivovarem je spojena i jedna tragická událost. Ve varní nádobě se tu údajně měl utopit sládek. A tak Jung pátral a snažil se zjistit pravdu. „Ano, opravdu tu v šedesátých letech došlo k nešťastnému úmrtí. Vařič uklouzl a bohužel spadl do nádoby s horkou mladinou, které tam bylo zhruba něco okolo půl metru. Ještě se dokázal dostat ven, dojít do kanceláře, kde pak zkolaboval. Následně byl převezen do nemocnice, kde svým těžkým zraněním podlehl," objasňuje záhadu pivovarník.

Stavbu haly v bývalém pivovaru zablokovalo řízení o památkové ochraně

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Markéta Machačová

Místo bývalého pivovaru plánoval Chýnov sportovní halu. Nakonec ale musí čekat na vyjádření ministerstva kultury, které může areál vyhlásit za kulturní památku. Řízení potrvá několik let. Do té doby nesmí město do budovy zasáhnout.

Na místě ruiny někdejšího pivovaru měla vzniknout sportovní hala za desítky milionů korun. Město mělo dokonce vysoutěženou i firmu na zbourání části budovy.

Velkolepé plány musely jít k ledu proto, že v lednu jeden z místních chatařů zaslal žádost ministerstvu kultury, aby vyhlásilo pivovar za kulturní památku.

Znepokojení vyjadřuje nejen vedení města, ale i mnoho místních. Prohlášení, že jsou proti, aby byla ruina pod kulturní ochranou, podepsalo už více než 500 lidí.

Městské zastupitelstvo rozhodlo o koupi pivovaru loni v prosinci a chystalo se místo něj vybudovat novou tělocvičnu.

„Přes dvacet pět let chybí městu pořádná tělocvična. Za tu dobu jsme vytipovali několik lokalit a hovořili i s různými vlastníky nemovitostí. Nikdy jsme ale neuspěli. Máme tady k dispozici jenom malou tělocvičnu ve škole, která byla postavená před více než sto lety. Nedostačuje ani z časových důvodů, těžko tu prostřídáte 16 tříd, když každá má dvě hodiny tělocviku za týden,“ vysvětlil chýnovský starosta Pavel Eybert.

Do současné školní tělocvičny se podle ředitelky Marie Hánové vejde jen něco málo přes dvacet dětí. U žáků z druhého stupně, kteří jsou větší, to už je problém.

„Když jezdí naši studenti na soutěže, tak je pro ně nevýhoda, když se pak dostanou do větší tělocvičny, na kterou nejsou zvyklí. Školní inspekce nás pravidelně upozorňuje na nevyhovující stav této místnosti,“ uvedla Hánová.

Nová sportovní hala o rozměrech 20 krát 40 metrů a výškou 12 metrů měla nahradit starou výrobní část pivovaru a zvenku měla být replikou původní budovy. Chátrající stavbu město koupilo na konci loňského roku za 3,6 milionu korun od soukromého vlastníka, který nechával objekt roky chátrat.

Pivovar je už mnoho let v havarijním stavu, například v roce 2010 se zde zhroutila část střechy. „Máme dva statické posudky, které tvrdí, že výrobní část je nestabilní. Propadá se tam horní strop a každý týden padají další klenby,“ upřesnil starosta.

Podle původních plánů město nechtělo zbořit celý pivovar. Část s bývalými kancelářemi zemědělského družstva mělo v úmyslu zachránit a využít ji buď jako ubytování pro sportovce, posilovnu, nebo výstavní síň. Jenže čáru přes rozpočet udělal místním David Javorský z Tábora, který má v Chýnově chatu a podal podnět k vyhlášení pivovaru kulturní památkou.

„Všechny dochované prvky budovy, její koncepce a způsob provedení už nikdy neokopírujete. Jde zejména o střídání kamenného a režného cihelného zdiva například na nárožích, římsách a záklencích oken včetně úžasné profilace architektonických detailů,“ tvrdí Javorský, který pracuje jako projektant se zaměřením na historické stavby.

Nejvíc mu vadí, že by část pivovaru město srovnalo se zemí, a památku by tak definitivně pohřbilo.

„Obec velikosti Chýnova nepotřebuje tak velkou halu a ani ji zcela nevyužije, bude zbytečně plýtvat finančními prostředky na její údržbu. Město sice potřebuje tělocvičnu pro základní školu, ale pro tu se dají určitě najít i jiné prostory, než je taková vzácná budova. A že za 25 let není město schopné najít nic jiného pro stavbu haly než historický pivovar? To je trochu smutné,“ myslí si mladý projektant.

Sám dává za příklad jiné pivovary, u nichž se obnova historického objektu podařila. „Pivovar Lobeč, pivovar v Plasích nebo probíhající záchrana vily Fiala v Blatné. Leckdy za tím stojí i různá občanská sdružení a místní obyvatelé,“ vyjmenoval Javorský. Jenže v tomto případě je projektant spíše solitérem.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková potvrdila, že bylo zahájeno správní řízení. „Vyžádali jsme si stanoviska obce s rozšířenou působností, krajského úřadu, Národního památkového ústavu a i sám účastník řízení bude ještě podklady doplňovat,“ informovala Cigánková s tím, že řízení může trvat i několik let.

Do té doby nesmí město jakožto vlastník bývalého pivovaru do budovy nijak zasáhnout. Hrozí tak, že se objekt bude dál hroutit. „Pokud se ruina stane kulturní památkou, navrhoval bych, abychom ji věnovali státu, ať si ji opraví sám na vlastní náklady,“ podotkl Eybert.

Jestliže by spadal bývalý pivovar mezi kulturně chráněné památky, rekonstrukce by se mnohonásobně prodražila. Město na plánovanou tělocvičnu už přitom vyčlenilo přibližně 50 milionů korun.

Areál s největší tuzemskou výrobou mobilních stánků na pivo mění majitele

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:ZlínDnes.czAutor:Jana Bryndová

V Česku ojedinělý výrobce a exportér přívěsných pivních vozíků prodává svoji výrobu ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Ta je součástí rozsáhlého areálu o rozloze více než 37 500 metrů čtverečních. Další jeho část je pronajatá a ročně vynáší na nájemném přes 5,4 milionu korun. Průměrný roční obrat z produkce vozíků pak představuje 19 milionů korun.

"Majitelé vybudovali ve Starém Městě úspěšnou firmu Neostan. Většinu stánků vyvážejí do Německa a zároveň dodávají i předním českým pivovarům. Teď se ale po dlouhých letech podnikání chtějí věnovat jiným aktivitám, a tak se rozhodli areál i výrobu prodat," říká Martin Stibor ze společnosti Naxos, která prodej realizuje. Naxos v těchto dnech vyhlásil výběrové řízení na koupi areálu. Jeho první kolo končí 11. května. Doporučená kupní cena je 55 milionů korun.

Nový majitel může začít okamžitě vyrábět
Přívěsné pivní vozíky osazené lednicemi, pípami a sklápěcími stolky se vyrábějí v části staroměstského areálu na ploše zhruba 2 200 metrů čtverečních. "Nový majitel Neostanu získá především zaběhlou výrobu, technologické vybavení, know-how, odběratele v Německu i zkušené, odborně zdatné zámečníky a ostatní profese, jež se na výrobě mobilních stánků podílejí," uvádí Martin Stibor.
"Díky současnému boomu malých pivovarů v Česku i v Evropě očekáváme, že mezi potenciálními investory bude ještě větší zájem," pokračuje Stibor a dodává, že při rozšíření výroby a prodeje mobilních stánků je možné i bez zásadního zvýšení nákladů dosahovat velmi zajímavých obchodních výsledků.
Převážnou část rozsáhlého areálu v blízkosti centra Starého Města využívají podle Martina Stibora dvě desítky nájemců. "Areál by tak mohl být atraktivní nejen pro zájemce o výrobu vozíků, ale také pro investory, kteří hledají komerční nemovitost s desetiprocentním ročním zhodnocením v porovnání s jeho cenou," uzavírá Stibor.

Amen a na zdraví! Podívejte se, jak se v Plzni žehná pivu, které dostane papež František

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Reflex.czAutor:Martin BartkovskýPrazdroj

Dřevěný soudek vyrobený plzeňskými bednáři a symbolických 2017 lahví požehnaného plzeňského ležáku bylo vypraveno z plzeňského pivovaru na cestu do Vatikánu. Pilsner Urquell tak již posedmé obohatí atmosféru oficiálních oslav velikonočních svátků v srdci Říma. A protože o Velikonocích odlétají do Říma podle staré pověsti všechny zvony, putuje z Plzně do rukou papeže Františka také originální zvon, vyrobený pro tuto příležitost v tradiční rodinné zvonařské dílně na Slovensku. Starší obchodní sládek Václav Berka předá dar papeži osobně na generální audienci ve středu 19. dubna.

Plzeňský pivovar dnes opustilo požehnané pivo Pilsner Urquell uvařené k oslavám velikonočních svátků ve Vatikánu. Várku určenou Svatému stolci vyrobili plzeňští sládci již v únoru, kdy jejím surovinám požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub. Po pěti týdnech zrání dle původní receptury stočili sládci zlatý plzeňský ležák do dubového soudku, který k této příležitosti vyrobili řemeslníci v jediné pivovarské bednářské dílně v Evropě. Ta je součástí plzeňského pivovaru. Část várky pak stočili do 2017 třetinkových lahví a společně s varním listem, listem milosrdenství a darem pro papeže se světově proslulé pivo vydalo na cestu dlouhou 1300 kilometrů.

O výrobu letošního daru pro papeže Františka požádali zástupci Pilsner Urquell jednu z nejznámějších zvonařských rodin na Slovensku. „Říká se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony a odlétají do Říma pro požehnání. Jsou důležitým symbolem velikonočních svátků, a proto jsme zvolili právě zvon jako dar, kterým papeži Františkovi chceme vyjádřit naši hlubokou úctu. O jeho výrobu se postarali zvonaři, kteří si stejně jako sládci Pilsner Urquell předávají řemeslo z generace na generaci,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka.

Desetikilogramový zvon vznikal ve zvonařské dílně Trvalcových několik měsíců a součástí výrobního procesu bylo i plzeňské pivo. „Pivo používáme se synem kvůli lepší přilnavosti a pevnosti formy, do které zvon odléváme. Nejlepší zkušenosti máme s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,“ vysvětlil Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů.

Třiceticentimetrovému zvonu pro papeže nechybí originální pečeť, která připomíná letošní 175. výročí zrození Pilsner Urquell, prvního zlatého moku s bílou pěnou, které změnilo svět piva.

Pivovar Heineken staví na Ústecku nové distribuční centrum

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:e-Ústí.czVelké Březno

Distribuce piva ve velkobřezeneckém pivovaru Heineken bude od října letošního roku mnohem jednodušší. Pivovar se rozhodl pro výstavbu nového distribučního centra. Do Velkého Března se tak přestěhuje stávající distribuční centrum z Ústí nad Labem, včetně zaměstnanců.

Pivovar Heineken Česká republika tak získá moderní a dostatečné skladovací prostory, odpovídající současným přísným standardům a normám. Omezí se převozy a významně se zlepší bezpečnost provozu.

Nové distribuční centrum vzniká zčásti rekonstrukcí původní budovy pivovaru, na níž navazuje stavba nové budovy na původní volné ploše v areálu pivovaru. Vznikne tak skladovací prostor pod střechou o rozloze 2500 m2. Díky novému centru budou ve Velkém Březně k dispozici všechny druhy piv a obalů, které zn. Heineken v rámci České republiky vyrábí, distribuuje a prodává.

„Ušetříme nájem, který jsme museli platit v pronajaté hale v Krásném Březně, budeme moci pružněji reagovat na potřeby trhu, nebudeme muset složitě zavážet a vše budeme mít pod jednou střechou. Nezanedbatelná je také časová i finanční úspora při přesunech piva k zákazníkům. V neposlední řadě bych rád zmínil, že se na kolegy z logistiky z Ústí nad Labem těšíme a věřím, že se nám bude pod jednou střechou lépe spolupracovat,“ uvedl důvody nové stavby Michal Rouč, ředitel pivovaru.

Součástí projektu je i výstavba nové manipulační plochy o rozloze 3000 m2. Bude sloužit k plynulému vjezdu kamionů z ulice Ústecká, což velmi uleví silničnímu provozu v obci, dále jejich otáčení, nakládce a vykládce. Z části se bude moci tato nová plocha využívat i jako skladovací prostor.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628