Novinky a zajímavosti ze světa piva

Společnost Pivovary CZ Group, která spojuje moravské značky Holba, Litovel a Zubr, hledá nové majitele či významného partnera. Podle současného vedení skupiny je cílem změny akcionářské struktury další rozvoj a obchodní expanze pivovarů. Loni trojice pivovarů z kraje zvýšila prodej piva o deset procent.

Podle serveru HN.CZ firma hledá strategického partnera či nového majitele. Společnost Pivovary CZ Group loni prodala 727 tisíc hektolitrů a bez započtení DPH utržila 1,2 miliardy korun.

Společnost Pivovary CZ Group byla založena v prosinci 2020. Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích do ní poté vložily majetek, za který získaly odpovídající akciový podíl. „Stávající akcionáři skupiny Pivovary CZ Group v současné době vedou prostřednictvím společnosti Patria Finance úvodní jednání s případnými zájemci a analyzují další možnosti postupu. Proces výběru bude pokračovat v následujících měsících. Klíčem je, aby se pivovary nadále obchodně, ekonomicky i technologicky rozvíjely,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group Jaromír Dvorský.

Díky novým akcionářům by trojice pivovarů podle Dvorského mohla ještě více investovat a zesílit nejen obchodní expanzi v ČR i zahraničí. „Současně chceme být i dostatečně kapitálově vybaveni na případné možné akvizice jiných firem, působících na nápojářském trhu v tuzemsku nebo i v okolních zemích, které se mohou ve střednědobém časovém horizontu na trhu objevit,“ podotkl Jaromír Dvorský.

Spojení trojice pivovarů ve firmě Pivovary CZ Group má podle vedení společnosti zvýšit konkurenceschopnost všech tří sesterských značek, posílit jejich postavení na trhu a optimalizovat procesy především v distribuci piva a oběhu vratných obalů, vše bez zásadních dopadů na zaměstnanost. Pivovar Holba loni zvýšil výstav o více než devět procent, Pivovar Litovel vykázal pětiprocentní růst a Pivovar Zubr udržel produkci piva na úrovni roku 2020. Celkový prodej Pivovarů CZ Group na tuzemském trhu loni vzrostl o více než pět procent a výstav přesáhl půl milionu hektolitrů. Export se v roce 2021 zvýšil o více než 22 procent na 210 tisíc hektolitrů. Na celkovém prodeji se podílel necelou třetinou.

Domácí pivovarnický trh čeká významná změna. Strategického partnera, nebo dokonce nového majitele hledá jedna z největších skupin v oboru – moravské Pivovary CZ Group. Firma je součástí byznysové říše kroměřížského podnikatele Karla Kuropaty a jeho společnosti HSK Invest.

Pro vlastní výrobu piva se v posledních letech nadchlo opravdu mnoho Čechů. Každé pivo uvařené v domácích podmínkách je zaručený originál a pokud se dodrží postupy a hygiena, pivo by podle sládků mělo dopadnout dobře. Jaké jsou základní postupy, co se nesmí podcenit a co dělá zlatavý mok kvalitním nápojem? O tom si povídáme se sládkem Milanem Rambouskem.

Věnovat se pivu a pivovarnictví je výzva?
Určitě to je výzva. Je pravdou, že já osobně si dost zakládám na určitém postupu ve vzdělanosti, aby to nebylo jen nadšení a houževnatost. To by bylo příliš málo. Ale myslím si, že zájem o domácí pivo je v pořádku. Byl po tomto sortimentu hlad, znali jsme pouze naše ležáky, tedy naprosto chápu, že k nám přichází piva z celého světa a různé postupy výroby.

Je to věda uvařit pivo?
Kdybych řekl, že to není věda, to by asi nebylo v pořádku. Ale vyrovnávám se s tím, že mladá generace, která má dnes nadšení a je schopna experimentovat, pro mě někdy až nepochopitelně, ale skutečně to doba přinesla, tak mladí lidé to zatím jako vědu neberou.

Už v historii v klášterech lidé nacházeli prostor pro vaření piva. Možná se toho od té doby moc nezměnilo, protože se odjakživa experimentovalo a postupy se předávaly z generace na generaci. Tedy je to určitý fenomén?
To samozřejmě je, ale zase si nebudeme nic nalhávat. Domácí výroba piva dnes není žádný problém. Stačí obyčejný hrnec, ne tedy, aby byl mastný nebo ještě od guláše, a koupit suroviny, protože na trhu je mnoho možností našich i zahraničních. Lidé skutečně mají s čím pracovat a ony základní vstupní suroviny prakticky zůstávají stejné.

Co je tedy alfou a omegou při vaření piva?
Já říkám, že především vztah. Mít cit a pochopit, že se jedná o kvasný produkt, tedy vlastně o živý organismus. Když si začínáme s kvasinkami, je třeba mít před nimi úctu. To je alfa a omega vaření piva.

Pivo se stále zkoumá, tak přemýšlím, co se ještě nového dá vymyslet?
To je k zamyšlení. Ono se skutečně nedá nic nového vymyslet. Základy, pivní styly, naše spodně kvašené ležáky, říkáme od německé strany až po Ameriku a Austrálií konče. U svrchně kvašených piv, což jsou stouty, portery, ejly a podobně, tam se experimentovat dá. Ale doslova vymýšlet ne. Spíše jsou to kombinace různých přísad a příměsí, někdy vhodných i jindy méně vhodných.

Připomíná mi to možná trochu recept na guláš. Od každého kuchaře bude chutnat trošku jinak.
S tím budu naprosto souhlasit. A je skutečně faktem, že pokud tomu dáte lásku a cit, tak dokážete udělat velmi dobrý výrobek, který i mne často překvapí. Já jsem ale toho názoru, že každý sládek má svoji chuť. A přeci nebudu vnucovat moji chuť konzumentovi. To znamená, je to o sondáži mezi konzumenty, co chtějí, co je zajímá, jaký je trend. A tomu se přizpůsobovat. Sám jsem se s tím mnohokrát v životě setkal a stále setkávám.

Nemáte tedy pocit, že vaše chuť je nejlepší a ideální?
Možná je je jen takový můj vnitřní pocit, ale nikomu to nevnucuji.

Dnes už se pivo nevnímá jako obyčejný nápoj, kterým se zažene žízeň a přivolá dobrá nálada. Je v něm i kus kultury, souhlasíte?
Absolutně ano. Odjakživa nezastávám názor, který se tady tradoval, že pivo je vulgárně řečeno, sprostý lidový dělnický nápoj. Není to pravda. Pivo vyžaduje svoje a když mu dáte to, co od vás chce, ono vám to vrátí. Tedy nikdy bych ho nepodceňoval, minimálně ho stavím na úroveň vína. Nevidím v tom problém.

Moderní pivní styl Brut IPA míří do stovek hospod po celé zemi. Plzeňský Prazdroj nabídne v rámci svého speciálového programu Volba sládků v listopadu silné pivo s názvem Sahara. Jeden z nejmladších pivních stylů charakterizuje minimum cukru a suchý chuťový profil. Saharu navíc ozvláštňuje použití africké chmelové odrůdy African Queen.

„Chladné podzimní měsíce jsou ideální pro ochutnání silnějších pivních speciálů. Brut IPA je navíc jedna z nejmodernějších variací i u nás stále populárního stylu India Pale Ale, a proto věřím, že ji v listopadu milovníci speciálů ocení,“ uvádí Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje.

Piva stylu Brut IPA jsou typická velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů, jsou tedy, řečeno vinařskou hantýrkou, velmi suchá a silně sycená přírodním oxidem uhličitým, vznikajícím během kvašení a zrání. Právem proto bývají nazývána „pivním šampaňským“ a zaujmou i lidi, kteří obvykle dávají přednost sektu nebo vínu.

Nízkého obsahu cukru v pivu Brut IPA je dosaženo díky speciálnímu enzymu, který rozloží složité cukry na jednoduché. Ty pak snadno prokvasí na alkohol a oxid uhličitý, který pivo příjemně nasytí. Typickou vlastností je pro tato piva rovněž velmi výrazné chmelové aroma. Dosaženo je ho kombinací aromatických chmelů a technologickým postupem, kdy je velká část chmele dávkována až po skončení chmelovaru, takže v pivu zůstávají nezměněné charakteristické vonné chmelové silice.

Nová Brut IPA Sahara je unikátní, v některých osobitých rysech se od té americké liší. Prazdrojští sládci uvařili toto pivo pouze z plzeňského sladu, zatímco americké receptury leckdy využívají i rýži a kukuřici.

„Sahara je silně prokvašené „suché“ pivo. Svou chutí ale poušť rozhodně nepřipomíná! Vyšší nasycení mu dává správný říz, jeho chuť je oproti klasickým pivům typu IPA méně hořká a více kořenitá. Na tom mají zásluhu především použité chmely, americké Centennial, Chinook, Amarillo, Citra nebo Cascade a exotický African Queen. Celkově je Sahara lehké a velmi dobře pitelné pivo, a to i při poměrně vysokém obsahu alkoholu 7,0 % “ vysvětluje Tomáš Pokorný, sládek Plzeňského Prazdroje.

Speciál Sahara bude k mání v listopadu pouze čepovaný a fanoušci speciálních piv si mohou pivo vychutnat v 1000 hospod po celé České republice a Slovensku. Nejbližší výčepní místo najděte na stránkách www.volbasladku.cz.

Už počtvrté chystá Rodinný pivovar Bernard podzimní speciální pivo, ležák uvařený s chmelem, který si vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.

„Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony. Výnosnost je ale nízká, stejně jako v celé České republice a střední Evropě. „Může za to válka na Ukrajině“, která teď může úplně za všechno,“ hodnotí vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny se v předchozích letech „chytl“. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ doplňuje Josef Vávra.

Tradiční podzimní speciál Rodinného pivovaru Bernard bude světlý ležák jedenáctka s 4,7 % alkoholu, „Hořkost bude překvapením, které odhalíme až při uvedení piva na trh,“ těší se vrchní sládek.

„Pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel. Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětluje Josef Vávra, co ho inspirovalo k tomu zažít doma pěstovat chmel a reálně ho použít na vaření piva. „Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst v obcích nebo v krajině.“

NealKozub, MírBír, Milanův nářez. To jsou nové značky speciální pivní edice, kterou si můžete dát třeba o přestávce během návštěvy představení v ostravském Divadle Mír. Exkluzivní piva vaří pro divadlo ostravský pivovar Haksna Brewery.

„Máme vlastní mírová piva! Dejte si před představením nebo o přestávce na našem baru ve foyer některý z mírových pivních speciálů – divadelní jedenáctistupňový ležák MírBír, patnáctistupňovou IPU, která je stejně drsná jako Tygr Milan nebo nealkoholické gjepové pivo, po kterém můžete řídit klidně i tjamvaj a určitě nikdy nepíchnete – stejně jako David Votrubek,“ napsalo ostravské divadlo ve čtvrtek v podvečer na svých sociálních sítí.

Ohlasy fanoušků divadla a piva na sebe nenechaly dlouho čekat. A rezonují i mimo region. „Jako pivo nepiju a jsem až z druhé strany republiky, ale já si snad tu tjamvaj zaplatím a na to pivo přijedu,“ píše v ohlasech jedna z příznivkyň divadla s nickem Ivana van Art.

„Tak ochutnáme všechny noooo. Ať v Brně víme, jak chutná pořádný pivo. Za 14 dní jsme tam,“ přidává se Lenička Knotigova.

„Milanův nářez vřele doporučuji! I když slečna o přestávce zatím nebyla srozuměna s názvy a při prosbě o dva ‚milanovy nářezy‘ na mě chvilku hleděla jako Votjubek na počítadlo,“ přidal další zážitek Honza Slíva.

Mírová piva
„Mírová piva vznikla ve spolupráci s ostravským pivovarem Haksna Brewery. Ten pro vás vymazlil nejlepší pivní recepty, které vás prostě nakopnou. Jedete k nám autem? Nevadí. Pošlete tam jednoho NealKozuba a určitě budete překvapení nečekanou pivní chutí,“ doplnilo Divadlo Mír pivní informaci.

Až dvojnásobný prodej soudků piva nebo domácích balení lahvových piv zaznamenala v uplynulých dvou letech díky epidemii koronaviru společnost Pivotéka, která v Olomouci provozuje kamennou prodejnu a e-shop s pivním sortimentem. Nyní už se poptávka vrací do normálu.

"V době epidemie jsme vykazovali obrovský růst prodeje. Hospody byly zavřené, lidé seděli týdny doma a pomocí piva zaháněli špatnou náladu. Například poptávka po domácích pípách byla tak velká, že nabídka na trhu značně zaostávala. Nějakou dobu vždy trvalo, než jsme od dodavatelů dostali další várku výčepních přístrojů, kterou jsme obratem distribuovali našim zákazníkům. Náš prodej v letech 2020 a 2021 vzrostl o 80 až 100 procent," uvedl jednatel Pivotéky Jiří Štrajt.

Pivotéky spadají mezi prodejny s potravinami, takže byly otevřené i v době všeobecných uzávěr. "Lidé tehdy přešli ze zavřených hospod a barů do pivoték, vinoték a hypermarketů. Výrazně vzrostl nejen prodej pivních speciálů či výčepních zařízení, ale také domácích pivovarů. Lidé se doma nudili, takže si chtěli udělat nějakou radost například malým pivovarem. Investovali do toho peníze, které ušetřili za dovolené a volnočasové aktivity," řekl Štrajt.

V uplynulých dvou letech firma Pivotéka ročně prodala stovky výčepních zařízení, jejichž cena začíná na 15 tisících korunách, a desítky domácích pivovarů. Vaření vlastního piva je v Česku podle Štrajta stále populárnější, aparaturu lze pořídit za několik tisíc korun. Vyšší poptávka po pivním sortimentu vydržela do letošního léta. "V září obrat klesl a vrátil se zpět na úroveň z doby před pandemií. Tržby v uplynulých dvou letech byly ale opravdu výjimečné. Měli jsme sezonu celý rok," dodal Štrajt.

V posledních měsících Češi kvůli vysoké inflaci začínají šetřit, zároveň se výrazně zvyšují ceny piva. "Prakticky každý týden musím dělat nové ceníky. Pivo teď podražilo v průměru o 20 procent, cena půllitru sudového piva tak vzrostla o 1,5 koruny až 2,5 koruny. Letos už ale byly dvě vlny zdražování, takže v meziročním srovnání činí nárůst tři koruny. Lidé si ale přesto neodepřou pivní speciály. Pivní kultura se u nás hodně zvýšila," upozornil Štrajt.

Letos také opadl rekordní zájem o výčepní techniku. "Částka 15 tisíc korun je v rodinném rozpočtu už hodně znát. Lidé si peníze raději nechávají v záloze, protože neví, jak se budou dál vyvíjet jejich životní náklady," řekl Štrajt. Prodej pivního sortimentu tak nyní odpovídá podzimu 2019. "Od té doby jsme naši firmu ale posunuli někam jinam. Pokud by nebyla energetická krize a válka na Ukrajině, tak by se všem žilo lépe," dodal Štrajt.

Společnost Pivotéka byla založena v roce 2006. V nabídce má 300 až 400 druhů piv z ČR a zahraničí i 150 druhů rumů. Kromě kamenné prodejny provozuje i internetový obchod, který ročně vyřídí několik desítek tisíc objednávek.

Speciální edici piva vaří Rodinný pivovar Bernard. Chmel pro něj vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.
Vysočina není typická pěstováním chmele, ale není v tom problém. „Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony,“ zhodnotil vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny bude letos na trhu již počtvrté. Půjde o jedenáctku s 4,7 procenty alkoholu. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ dodal Vávra.

Národní pivovar Budějovický Budvar se připojil k iniciativě Zálohujeme.cz. Chce tak přispět k tomu, aby se i v Česku konečně začaly vracet plechovky nejen od piva. „Aktuálně fungující kontejnerový sběr kovových odpadů, tedy i plechovek, pokládáme za nedostatečný,“ říká Robert Chrt, manažer pro strategii a business development Budvaru.

Pijete pivo raději z lahve, nebo z plechovky?
Vůbec nejraději piji dobře načepované pivo v hospodě. Pokud je správně ošetřené, je to nejlepší a nejčerstvější pivo, které můžeme mít. Ohledně lahve či plechovky nemám jasnou osobní preferenci, oba druhy obalu zaručují pivu dobrou ochranu jeho jakosti, plechovka dokonce i před světlem.

Co z toho je ekologičtější? Co ekonomičtější pro firmu? A co pro zákazníka?
Obecně jsou ekologicky nejpříznivější vratné oběhové obaly, tedy lahve, jednorázové obaly, plechovky, pokud jsou vyrobené z recyklovaného hliníku a je zabezpečený jejich výkup a opětovné zpracování, jsou jen o něco horší. Pro firmu i zákazníky jsou ekonomičtější vratné obaly – v případě jednorázových obalů se do prodejní ceny piva samozřejmě promítá plná nákupní cena obalů.

Budějovický Budvar vyvinul se společností Mattoni 1873 tzv. nealkoholický beermix Birgo a „zabalili“ jste ho do papírových multipacků bez lepidla. Je něco podobného možné u piva?
Plechovkové multipacky balíme do papíru napříč celým naším portfoliem výrobků – tedy nejen Birgo, ale i všechna naše budvarská piva. Jde o nový obalový formát, který umí balit naše nová plechovková linka. Tu jsme uvedli do provozu letos v březnu. Papírový přebal nahradil ten z LDPE fólie a ročně tímto krokem ušetříme 85 tun potištěného plastu. Přebal obsahuje 16 procent recyklovaného papíru a je sám o sobě recyklovatelný. Zabalení multipacku funguje na mechanickém principu bez použití lepidla.

Dá se očekávat nějaká převratná novinka v obalech pro pivo? Něco jako před lety Tetra Pak? Nebo pivo navždy zůstane ve skle či v plechu?
Z pohledu ochrany kvality piva fungují skleněné lahve i aluminiové plechovky velmi dobře, jsou vůči pivu inertní a dobře pivo chrání před jeho největším nepřítelem – kyslíkem, oxidací. Na druhou stranu jednorázové skleněné lahve či plechovky mají vysokou energetickou náročnost při výrobě a následně, pokud jsou vyhozeny do odpadu či skládkovány, zanechávají za sebou extrémně vysokou uhlíkovou stopu a doba jejich přirozeného rozpadu je též velmi dlouhá.

A ta novinka?
Již několik let se experimentálně zkouší lahve na bázi papíru, některé s příměsí plastu, jejichž výroba by byla více šetrná k životnímu prostředí a zároveň by se v případě jejího vyhození či skládkování sama rozložila v rozumném čase. Velkou výzvou je samozřejmě zachování parametrů pro ochranu nápoje, kterých dosahují klasické lahve či plechovky. Domnívám se, že hlavními obalovými materiály pro pivo v nejbližších letech zůstanou sklo a hliník, ale poroste snaha o posílení oběhových vratných obalů a o zálohování a navracení jednorázových obalů k novému materiálovému zpracování.

Odkud pocházejí vaše pivní lahve? Dopadly na Budvar důsledky ruské agrese na Ukrajině, kdy tamní podniky přestaly zásobovat Evropu sklem a lahvemi?
Veškeré pivní lahve aktuálně odebíráme od našeho dodavatele v České republice – společnosti O-I Manufacturing Czech Republic, která má sklárnu v Novém Sedle u Karlových Varů. Situaci společně s dodavatelem monitorujeme a řešíme, hlavním tématem jsou zejména vysoké ceny energií, které ovlivňují cenu lahví, ale problém s jejich dodávkami jsme zatím neměli.

Jak vlastně Budějovický Budvar zasahuje do výroby lahví nebo plechovek? Nebo je dostáváte jen jako hotový výrobek pro plnění pivem?
Naše lahve jsou individualizované, protože na sobě mají vystupující logo pivovaru, jsou vyráběné ve formách, které mohou být použité jen pro výrobu našich lahví. U plechovek jde o standardizované plechovky různých velikostí (zejména 330 mililitrů a 500 mililitrů), které jsou následně potištěny designem pivovaru. Technologie výrobců obalů se posouvá dopředu, obecně je vidět trend v poklesu jejich hmotnosti, což je příznivé pro snížení spotřebované energie při výrobě a pro snížení pro uhlíkové stopy. Snahou výrobců je též vyrábět nové obaly z co největšího procenta recyklovaného materiálu, což v případě lahví či aluminiových plechovek lze velmi dobře, protože se tyto materiály dají recyklovat téměř nekonečně. To je parametr, který nás při nákupu velmi zajímá. Aktuálně naše plechovky obsahují 74 procent recyklátu a lahve mezi 70 a 75 procenty.

Pro představu, kolik lahví a plechovek piva naplníte za měsíc, za rok?
Ročně hovoříme o stovkách milionů kusů, přičemž plechovky představují třetinu.

Budějovický Budvar se připojil k iniciativě Zálohujeme.cz. Kdy se Česko posune aspoň na úroveň Slovenska a především ostatních evropských států, kde se skutečně zálohují PET lahve a plechovky?
To nevím, ale věřím, že v nejbližších letech. Aby zálohový systém fungoval, musí být mandatorní a tedy kodifikován státem. Na začátku je tedy nejdůležitější vůle státu a státní správy tento systém zavést. Příprava zálohového systému a jeho nastavení je práce na dva až tři roky. K iniciativě Zálohujeme.cz jsme se připojili proto, že aktuálně fungující sběr kovových odpadů, a tedy i plechovek, přes šedé kontejnery a sběrné nádoby pokládáme za nepostačující. Dle odhadů se z trhu z deseti prodaných plechovek vrátí k materiálovému zpracování pouze čtyři. V evropských zemích, kde fungují zálohové systémy, většinově společně pro nápojové lahve z PET a nápojové plechovky z hliníku, se vrátí ke zpracování devět plechovek z deseti. Rozdíl je to tedy obrovský.

Kolik z vaší výroby zůstane v Česku? A kam nejčastěji dodáváte do zahraničí?
V roce 2021 jsme uvařili a prodali 1,8 milionu hektolitrů piva, z čehož jsme 70 procent vyvezli a 30 procent jsme prodali zákazníkům na českém trhu. Jsme tedy výrazně proexportně orientovaný pivovar. Naším hlavním trhem je jednoznačně Evropa, ta tvoří více než 90 procent našich exportních prodejů. Největším trhem je Německo, následované Polskem, Slovenskem, Velkou Británií, Rakouskem a Švédskem.

Jak se na přepravě a logistice podepisuje současná situace se stoupajícími cenami nejen energií, ale také nafty?
Cena přepravy a logistiky je součástí ceny piva. Vzhledem k rostoucím nákladům, zejména na pohonné hmoty, jsme nuceni platit více našim dodavatelům i v rámci naší vlastní logistiky a následně zvýšené náklady promítat do ceny piva. To vždy nejde v plné míře, ale i tak cena piva roste, což se následně může projevit ve snížené spotřebitelské poptávce. Kromě růstu nás zejména trápí to, že nejsme schopni predikovat další vývoj situace, která je velmi nestálá.

Budějovický Budvar si pořídil tahač na LNG, ale cena této komodity stoupá. Jak tuto investici hodnotíte? Jde především o příspěvek k udržení životního prostředí? Nebo o ekonomickou výhodu na německých dálnicích, kde vozy LNG neplatí mýto.
Tahač na LNG pro naši dálkovou přepravu do Německa je pilotní projekt, který jsme spustili v roce 2022. Při jeho zvažování jsme posuzovali jak environmentální, tak i ekonomický přínos a smysl. Z pohledu environmentálního nás zajímala nižší uhlíková stopa v porovnání s klasickou naftou a v ekonomickém pohledu jsme zvažovali všechny benefity. Tedy dojezd a výsledně nižší cenu za pohonné hmoty na 100 kilometrů, možnost dotace na pořízení tahače, ale i absenci povinnosti platit mýto v Německu.

Zvažujete nákup elektrických dodávek či tahačů?
Rozjíždíme testování elektrovozů pro osobní přepravu, kde prozatím vidíme větší smysl a flexibilitu pro využití tohoto média. Pivo je „těžký“ produkt a pro jeho distribuci obecně potřebujeme vozidla s vyšším výkonem a dojezdem. Do budoucna se možná budeme zabývat využitím elektroaut pro lokální distribuci v oblastech s nižším nájezdem kilometrů, tedy ve městech, a místech s vhodným profilem terénu.

Za váš akční plán ke snížení 20 procent emisí CO2 do pěti let jste získali jako první v republice ocenění Lean&Green Award pro udržitelnou logistiku. Jak se vám ho v současné krizové době daří plnit?
Program Lean&Green je založený na dlouhodobé iniciativě a přístupu firem, které se do něj přihlásily. Současné krizové období neznamená prakticky žádné narušení v plnění tohoto plánu. Cílem je snížit uhlíkovou stopu, pokud uhlíkovou stopu budeme snižovat přes cílená opatření, budeme šetřit i energie a pohonné hmoty a tím i peníze. Krize tedy implementaci opatření a plnění cílů urychlí, nikoliv zpomalí.

Pivo se neobejde bez vody. Ale vody v Česku bývá nedostatek. Jak se s tím vypořádáte?
Vodu pro vaření piva bereme z vlastních artézských 300 metrů hlubokých studní. Vodu čerpáme v souladu s vodohospodářským povolením, které bere v úvahu hydrogeologické poměry v Českobudějovické pánvi. Víme, že voda je cenný zdroj, nechali jsme si zpracovat vodní koncepci, která ukazuje různé scénáře, jak bychom mohli s vodou v budoucnu ještě více šetřit. Jedním z hlavních směrů je udržení provozní vody, tedy té na mytí obalů, či v pastérech, v delším koloběhu, čistění odpadní vody, zlepšení měření a regulace, záchyt dešťové vody pro zálivku zelených ploch. Na druhou stranu nechceme uhnout z cesty, jak pivo vaříme – klasickým českým dekokčním rmutováním a dvoufázovým kvašením a ležením, což vyžaduje o něco více vody.

Co si představit pod pojmem „zelený pivovar“?
Máme krásnou vizi zcela zeleného pivovaru, který bude zeleně žít i vypadat. Pivo chceme vařit udržitelným způsobem. Udržitelnost hraje velkou roli ve všech našich procesech, nicméně mnohdy jde o aktivity, které nejsou navenek vůbec vidět. Chtěli bychom i fyzicky z pivovaru vytvořit "zelené" místo, jehož součástí bude veřejný prostor, který bude zajímavý a atraktivní pro návštěvníky, naše zaměstnance i všechny „Budějčáky“. Pivovar chceme celkově ozelenit za použití zelených fasád a střech, umožnit návštěvníkům se dostat až do srdce pivovaru a zlepšit místní mikroklima.

Robert Chrt (56 let)
Manažer pro strategii a business development národního pivovaru Budějovický Budvar. Vystudoval Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. V devadesátých letech minulého století se zabýval exportním prodejem v segmentu FMCG, později pracoval v bankovnictví. V Budvaru působí od roku 1994, z toho 20 let na obchodních pozicích, aktuálně třetím rokem na pozici manažera pro strategii. Mezi koníčky řadí lyžování, kolo, knihy, cestování. Je ženatý a má tři děti.

Pivovary v Olomouckém kraji zdražují své výrobky, protože jinak neunesou nárůst cen surovin a energií. Přitom energeticky je výroba zlatavého moku mimořádně náročná. „Pivo se zkrátka musí uvařit a potom zase dlouho chladit. To neošidíte,“ vysvětluje spolumajitel malého pivovaru v Náměšti na Hané na Olomoucku Luboš Jadrníček.

Největší producent v kraji už v tomto měsíci své produkty zdražil. Společnost Pivovary CZ Group zastupuje trio velkých pivovarů: Holbu Hanušovice, Litovel a Zubr Přerov.

„Abychom i nadále mohli garantovat nejvyšší kvalitu našich piv a služeb, byli jsme nuceni od října navýšit ceny piva,“ informoval výrobně technický ředitel společnosti Pivovary CZ Group Tomáš Pluháček.

Cena čepovaného piva stoupla v průměru o 1,30 Kč za půllitr, u lahvového piva v přepravce v průměru o 1,40 Kč, u plechovek navýšení nepřekročilo 1,20 Kč na kus. Pokud ceny dál porostou, nevylučuje Pluháček další zvyšování u výrobků..

Podobně jako Jadrníček ani Pluháček nevidí prostor, jak energie při výrobě ušetřit.

„Zásadnější úspory se dají dosáhnout jen opatřeními, jež mají negativní vliv na kvalitu, jako je změna technologie vaření nebo zkrácení doby ležení. A to dělat nebudeme, protože kvalita je pro nás vždy na prvním místě,“ zdůraznil.

Podražil také slad a chmel

Náměšťský minipivovar Jadrníček zvedl už v září cenu piva o osm procent.

„Když se napočítá dramatický růst cen plynu a elektřiny, násobné navýšení cen sladu a chmele o desítky procent, tak se nedá vyloučit další zdražování. Může to být o pět až deset procent,“ odhadl Jadrníček.

Plyn používá náměšťský pivovar na vaření piva, elektřinu na chlazení. „Opravdu nevím, jak by se tyto položky nákladů daly aspoň trochu snížit,“ přiznal.

V podstatně lepší situaci je nyní přerovský minipivovar Parník, který investoval do svých zdrojů energie.

„Už dlouho před energetickou krizí jsme se zaměřili na fotovoltaiku, takže máme celou střechu pokrytou solárními panely. Po většinu roku jsme energeticky soběstační,“ pochvaluje si sládek Richard Antl.

Restaurace zavírají, musejí hledat odběratele
Pro jiné producenty však výčet potíží zdražováním energií nekončí. Mohou se dostat do problémů také proto, že kvůli vysokým nákladům zavírá řada restaurací, které pivo odebírají.

„Pivo jsme naváželi do patnácti hospod. Pět majitelů se už ozvalo, že zavírají. Pro nás to znamená najít jiné odběratele, což v současnosti bude velmi obtížné, nebo výrobu omezit,“ přemítá Luboš Jadrníček.

Řada minipivovarů v regionu ale vyrábí pivo jen pro vlastní podniky, takže s odbytem problém nemají.

„Co se tady uvaří, to se taky v naší restauraci vypije. Malý přebytek, který máme, poskytneme Létajícím pivovarům,“ vysvětlil Richard Antl z přerovského Parníku.