Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.

Ačkoliv v důsledku inflace a významného nárůstu cen zdražuje i pivo, a mohlo by se tak stát do jisté míry luxusním zbožím i z tohoto důvodu, pravdou je, že pověstné jádro pudla v případě nedostupnosti piva tkví v něčem jiném...

Pivo platí za nekorunovaného krále alkoholických nápojů, v Čechách je navíc považováno do určité míry za „národní poklad“. Zatímco se však v minulosti již diskutovalo např. o navyšování DPH, které by ceny piva mohlo zvednout, a aktuálně navíc jeho ceny rapidně rostou vzhledem k všeobecnému zdražování, zdá se, že svět má ještě mnohem větší pivní problém. Brzy by se totiž ze zlatavého moku mohlo stát přímo nedostupné – luxusní – zboží, kterého si zejména čeští pivaři nebudou moci dopřát množství dle chuti.

Jak totiž naznačila prognóza vědců z Kalifornské univerzity a britského ekonomického institutu, náklady na výrobu piva v důsledku globálního oteplování vzrostou. Při výrobě piva se totiž kromě chmele užívá i ječmen (obilný - ječný slad), který je nedílnou součástí plné chuti tohoto hořkého zázraku. A právě globální oteplování povede k tomu, že v dohledné době dojde k prudkému snížení celosvětových výnosů ječmene. Vlny dlouhotrvajícího sucha a horka pak dle této analýzy způsobí až 17% pokles produkce ječmene na území Evropy, Austrálie, Asie i USA.

„Svět čelí mnoha život ohrožujícím dopadům změny klimatu, takže lidé, kteří si budou muset připlatit za pivo, budou vystaveni pouze triviálním důsledkům těchto změn,“ konstatuje dr. Steven Davis, který výzkum realizoval. Ačkoliv totiž pouze necelá čtvrtina celosvětově vypěstovaného ječmene je užívána k výrobě piva, výzkumníci předpovídají, že časem – i s ohledem na pokles množství vypěstované plodiny – bude prioritou nakrmit ječmenem hospodářská zvířata. Žízniví lidé budou mít smůlu, nebo budou muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Podle britského specialisty Dabo Guana, který se zaměřuje na ekonomiku klimatických změn, může k nedostupnosti „luxusních“ potravin, jako je pivo, dojít s mnohem větší pravděpodobností než např. v případě základních potravin. Ceny piva přitom již pozvolna rostou v bohatých zemích, kde je zároveň pivo populární – např. v Belgii, Kanadě a Dánsku.

Primárním cílem realizované studie pak samozřejmě nebylo varovat, že pivo by mohlo být brzy luxusem, ale upozornit na to, že klimatické změny – v případě, že se lidstvo nezačne k životnímu prostředí chovat ohleduplněji – se negativně podepíše na celkové kvalitě života populace. A právě změny v dostupnosti „luxusních věci“, tedy jakýchkoliv produktů, které nejsou každodenní nutností, se ukázaly jako ideální příklad k tomu, jak dopady klimatických změn nejsrozumitelněji lidem přiblížit.

A výzkum neopomíná ani Českou republiku – podle Guana totiž zejména menší země, kde žijí milovníci piva, dopady klimatických změn pocítí velmi intenzivně. „Země, kde milují pivo, budou hodně trpět,“ poznamenal Guan na adresu České republiky a Estonska. V Česku by pak pivo mohlo zdražit až o 600 procent. Guan také dodal, že Irové se s problémem vyrovnají po svém a spotřebu piva na rozdíl od Čechů až o tři čtvrtiny omezí.

„Musíme se poučit. Pokud chceme, aby si každý mohl dovolit nejen pivo, ale i čokoládu, kávu, čaj či doutníky, je třeba začít jednat. Všechny plodiny, které s jejich produkcí souvisí, jsou totiž změnou klimatu velmi ohroženy,“ uzavřel.

Ani současná ekonomická krize nebrzdí Budějovický Budvar v plánech na budoucí navýšení výroby piva. V těchto dnech zveřejnil záměr stavby nové varny. Ze současných 1,9 milionu hektolitrů piva ročně bude národní podnik schopen vyrobit až 2,4 milionu hektolitrů. Třetí varnu chce pivovar postavit do konce roku 2024.

„Výstavba třetí varny byla vždy součástí projektu investičního rozvoje kapacity pivovaru. Ten začal před čtyřmi lety novým logistickým centrem, po něm novou lahvovou linkou, v roce 2021 novou plechovkovou linkou, rozšířením kapacity sklepa a rozšířením kapacity CK tanků,“ vypočítal generální ředitel podniku Petr Dvořák.

Pivovar myslí na rozvoj a zvyšování výroby i přes některé potíže v oblasti vývozu, kdy na začátku letošního roku ukončil dodávky do Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině. Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, Polsko, Slovensko a Británie.

I díky exportu loni vyrobil rekordní množství 1,9 milionu hektolitrů piva. Zájem stoupá o pivo v plechovkách, stáčecí linka jich dokáže naplnit až 40 tisíc za hodinu. Ředitel Dvořák přesto upozornil, že stavba třetí varny jen odráží výhled na desítky let dopředu. Nejde tedy o reakci na současnou situaci.

„Otázkou není, jestli budeme novou varnu potřebovat, ale spíše kdy začneme se stavbou. To plánujeme na konec příštího roku nebo začátek dalšího,“ poznamenal Dvořák.

Požádají o nové povolení k odběru vody

Hlavní surovinou k výrobě piva je voda. Tu čerpá pivovar z hlubinných artéských studní, nejhlubší měří 300 metrů. Podle hydrologů sahá až k mohutné zásobárně vody ze třetihor. V případě navýšení výroby bude muset Budějovický Budvar zvýšit i spotřebu vody – ze současných 8,5 milionu hektolitrů ročně až o 31 procent.

Podle dokumentu k záměru stavby nové varny, který má redakce MF DNES k dispozici, se na výrobu jednoho litru piva spotřebuje přibližně 4,6 litru vody. Povolení k odběru hlubinné vody končí Budějovickému Budvaru v roce 2024, potom bude muset žádat o nové.

Podle propočtů bude stačit k výrobě až 2,4 milionu hektolitrů piva ročně i současný povolený odběr vody. První ze tří artéských studní vyvrtal pivovar v roce 1922 a byla hluboká 197 metrů. Dnes čerpá Budějovický Budvar vodu z třistametrové studně vyvrtané v roce 2003.

Nová varna bude stát na dvoře pivovaru a částečně zabere i dnešní objekt výrobně-technického zařízení, jehož fasáda je sestavená z takzvaných boletických panelů, které obsahují zdraví nebezpečný azbest. Rozebírání této stavby má provádět za provozu speciální firma za dodržení hygienických předpisů.

Plánovaný nárůst výroby piva se odrazí i na dopravě. Suroviny a výrobky odváží kamiony a nákladní auta od budovy pivovaru směrem na Pražskou třídu.

K záměru, který je uveřejněný na úřední desce kraje, se mohou vyjadřovat instituce a dotčená veřejnost. Se stavbou souhlasí odbor územního plánování města i odbor životního prostředí kraje.

Listopad přinesl další zdražení piva. K výrobcům, kteří navyšovali ceny, se přidal Budějovický Budvar. U půllitru to může znamenat i dvě koruny navíc. Výroba piva je totiž náročná na spotřebu energií.

Ceny energií vzrostly českobudějovickému pivovaru téměř čtyřnásobně. I proto od listopadu zvýšil ceny piva zhruba o deset procent. „Hlavním důvodem jsou ceny energií a ceny obalového materiálu, ceny chmele a ceny především sladu, očekáváme, že půjdou zase o desítky procent nahoru,“ popsal ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Půllitr tak zdražil zhruba o dvě koruny, v některých hospodách však může být nárůst i vyšší. Plánují si navýšit cenu také o další náklady. „Je to elektřina, plyn a ostatní věci, které se nám do těch dvou korun promítnout nemůžou. Hospody musí zdražit víc. Pokud vůbec můžou zdražit, protože úbytek hostů je už teď rapidní,“ řekl majitel restaurace Zlatá Hvězda Jan Dobiáš.

Zdražovat už musely i podniky, které do půllitrů točí pivo jiných značek. Ceny zvedl i největší český pivovar Plzeňský Prazdroj, v průměru o 1,7 koruny na půllitr. V restauraci nedaleko Prahy tak aktuálně stojí 61 korun. „Přenesli jsme do našich jídelních lístků to, o co nám byla cena navýšena, žádná extra marže. Jak jsme nakoupili, tak prodáváme,“ uvedl spolumajitel restaurace La Pastorella Marin Šos.

Vyšší cena by mohla srazit spotřebu
Dráž teď nakupuje většina hospod. V posledních měsících totiž zdražily všechny velké pivovary – v průměru 1,50–2 koruny na půllitr piva. Čepované dvanáctistupňové už ve velkých městech stojí často přes 60 korun.

„Říká se mi to velmi smutně, ale pivo bude dražší. Hladinka v centru Prahy překročí 70 korun už tento podzim. Hospodští už opravdu nemají kde brát. Pivo už levné nebude,“ řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.

S vyšší cenou může podle hospodských přijít i nižší spotřeba piva. V té jsou Češi ve srovnání se světem dlouhodobě na prvním místě.

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. První část hodnocení je anketní mezi členy sdružení, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace. Sdružení přátel piva má přes 1500 registrovaných členů. Od roku 2003 se začala předávání cen konat pokaždé v jiném pivovaru, Černá Hora je první, kam se předávání cen letos vrátilo, minule se tu konalo v roce 2004. Sdružení vlastní ochranné známky na ocenění Pivovar roku, udělované od roku 2004, MInipivovar roku (od roku 2006) a nově i Létající pivovar roku.

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich ve svém projevu upozornil na to, že v příštím roce bude chtít vláda pravděpodobně zvyšovat spotřební daň z alkoholu. Ohradil se proti tomu, že pivovarníci za každé zvýšení ceny čelí kritice. "Zatímco když máslo zdraží na dvojnásobek, nikdo to neřeší, ale když pivo podraží o padesát haléřů na půllitru, všichni se do pivovarů pustí, že zbytečně zdražují," uvedl Voldřich. Pivovarníci jsou podle něj nuceni zdražovat, protože mimo jiné zemědělci zvyšují cenu ječmene a rostou i ceny elektřiny.

Předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich uvedl, že spotřeba piva v Česku klesá nejen v celkovém pohledu, ale snižuje se zejména množství piva vypitého v restauracích. "Je to přibližně každé čtvrté pivo, což je špatné, i když okolní státy jsou na tom ještě hůře. V Rakousku je podíl čepovaných piv jen 12 procent a Polsku dokonce pět procent," doplnil Erlich

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.

Společnost Pivovary CZ Group, která spojuje moravské značky Holba, Litovel a Zubr, hledá nové majitele či významného partnera. Podle současného vedení skupiny je cílem změny akcionářské struktury další rozvoj a obchodní expanze pivovarů. Loni trojice pivovarů z kraje zvýšila prodej piva o deset procent.

Podle serveru HN.CZ firma hledá strategického partnera či nového majitele. Společnost Pivovary CZ Group loni prodala 727 tisíc hektolitrů a bez započtení DPH utržila 1,2 miliardy korun.

Společnost Pivovary CZ Group byla založena v prosinci 2020. Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích do ní poté vložily majetek, za který získaly odpovídající akciový podíl. „Stávající akcionáři skupiny Pivovary CZ Group v současné době vedou prostřednictvím společnosti Patria Finance úvodní jednání s případnými zájemci a analyzují další možnosti postupu. Proces výběru bude pokračovat v následujících měsících. Klíčem je, aby se pivovary nadále obchodně, ekonomicky i technologicky rozvíjely,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group Jaromír Dvorský.

Díky novým akcionářům by trojice pivovarů podle Dvorského mohla ještě více investovat a zesílit nejen obchodní expanzi v ČR i zahraničí. „Současně chceme být i dostatečně kapitálově vybaveni na případné možné akvizice jiných firem, působících na nápojářském trhu v tuzemsku nebo i v okolních zemích, které se mohou ve střednědobém časovém horizontu na trhu objevit,“ podotkl Jaromír Dvorský.

Spojení trojice pivovarů ve firmě Pivovary CZ Group má podle vedení společnosti zvýšit konkurenceschopnost všech tří sesterských značek, posílit jejich postavení na trhu a optimalizovat procesy především v distribuci piva a oběhu vratných obalů, vše bez zásadních dopadů na zaměstnanost. Pivovar Holba loni zvýšil výstav o více než devět procent, Pivovar Litovel vykázal pětiprocentní růst a Pivovar Zubr udržel produkci piva na úrovni roku 2020. Celkový prodej Pivovarů CZ Group na tuzemském trhu loni vzrostl o více než pět procent a výstav přesáhl půl milionu hektolitrů. Export se v roce 2021 zvýšil o více než 22 procent na 210 tisíc hektolitrů. Na celkovém prodeji se podílel necelou třetinou.

Domácí pivovarnický trh čeká významná změna. Strategického partnera, nebo dokonce nového majitele hledá jedna z největších skupin v oboru – moravské Pivovary CZ Group. Firma je součástí byznysové říše kroměřížského podnikatele Karla Kuropaty a jeho společnosti HSK Invest.

Pro vlastní výrobu piva se v posledních letech nadchlo opravdu mnoho Čechů. Každé pivo uvařené v domácích podmínkách je zaručený originál a pokud se dodrží postupy a hygiena, pivo by podle sládků mělo dopadnout dobře. Jaké jsou základní postupy, co se nesmí podcenit a co dělá zlatavý mok kvalitním nápojem? O tom si povídáme se sládkem Milanem Rambouskem.

Věnovat se pivu a pivovarnictví je výzva?
Určitě to je výzva. Je pravdou, že já osobně si dost zakládám na určitém postupu ve vzdělanosti, aby to nebylo jen nadšení a houževnatost. To by bylo příliš málo. Ale myslím si, že zájem o domácí pivo je v pořádku. Byl po tomto sortimentu hlad, znali jsme pouze naše ležáky, tedy naprosto chápu, že k nám přichází piva z celého světa a různé postupy výroby.

Je to věda uvařit pivo?
Kdybych řekl, že to není věda, to by asi nebylo v pořádku. Ale vyrovnávám se s tím, že mladá generace, která má dnes nadšení a je schopna experimentovat, pro mě někdy až nepochopitelně, ale skutečně to doba přinesla, tak mladí lidé to zatím jako vědu neberou.

Už v historii v klášterech lidé nacházeli prostor pro vaření piva. Možná se toho od té doby moc nezměnilo, protože se odjakživa experimentovalo a postupy se předávaly z generace na generaci. Tedy je to určitý fenomén?
To samozřejmě je, ale zase si nebudeme nic nalhávat. Domácí výroba piva dnes není žádný problém. Stačí obyčejný hrnec, ne tedy, aby byl mastný nebo ještě od guláše, a koupit suroviny, protože na trhu je mnoho možností našich i zahraničních. Lidé skutečně mají s čím pracovat a ony základní vstupní suroviny prakticky zůstávají stejné.

Co je tedy alfou a omegou při vaření piva?
Já říkám, že především vztah. Mít cit a pochopit, že se jedná o kvasný produkt, tedy vlastně o živý organismus. Když si začínáme s kvasinkami, je třeba mít před nimi úctu. To je alfa a omega vaření piva.

Pivo se stále zkoumá, tak přemýšlím, co se ještě nového dá vymyslet?
To je k zamyšlení. Ono se skutečně nedá nic nového vymyslet. Základy, pivní styly, naše spodně kvašené ležáky, říkáme od německé strany až po Ameriku a Austrálií konče. U svrchně kvašených piv, což jsou stouty, portery, ejly a podobně, tam se experimentovat dá. Ale doslova vymýšlet ne. Spíše jsou to kombinace různých přísad a příměsí, někdy vhodných i jindy méně vhodných.

Připomíná mi to možná trochu recept na guláš. Od každého kuchaře bude chutnat trošku jinak.
S tím budu naprosto souhlasit. A je skutečně faktem, že pokud tomu dáte lásku a cit, tak dokážete udělat velmi dobrý výrobek, který i mne často překvapí. Já jsem ale toho názoru, že každý sládek má svoji chuť. A přeci nebudu vnucovat moji chuť konzumentovi. To znamená, je to o sondáži mezi konzumenty, co chtějí, co je zajímá, jaký je trend. A tomu se přizpůsobovat. Sám jsem se s tím mnohokrát v životě setkal a stále setkávám.

Nemáte tedy pocit, že vaše chuť je nejlepší a ideální?
Možná je je jen takový můj vnitřní pocit, ale nikomu to nevnucuji.

Dnes už se pivo nevnímá jako obyčejný nápoj, kterým se zažene žízeň a přivolá dobrá nálada. Je v něm i kus kultury, souhlasíte?
Absolutně ano. Odjakživa nezastávám názor, který se tady tradoval, že pivo je vulgárně řečeno, sprostý lidový dělnický nápoj. Není to pravda. Pivo vyžaduje svoje a když mu dáte to, co od vás chce, ono vám to vrátí. Tedy nikdy bych ho nepodceňoval, minimálně ho stavím na úroveň vína. Nevidím v tom problém.

Moderní pivní styl Brut IPA míří do stovek hospod po celé zemi. Plzeňský Prazdroj nabídne v rámci svého speciálového programu Volba sládků v listopadu silné pivo s názvem Sahara. Jeden z nejmladších pivních stylů charakterizuje minimum cukru a suchý chuťový profil. Saharu navíc ozvláštňuje použití africké chmelové odrůdy African Queen.

„Chladné podzimní měsíce jsou ideální pro ochutnání silnějších pivních speciálů. Brut IPA je navíc jedna z nejmodernějších variací i u nás stále populárního stylu India Pale Ale, a proto věřím, že ji v listopadu milovníci speciálů ocení,“ uvádí Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje.

Piva stylu Brut IPA jsou typická velmi nízkým až nulovým obsahem cukrů, jsou tedy, řečeno vinařskou hantýrkou, velmi suchá a silně sycená přírodním oxidem uhličitým, vznikajícím během kvašení a zrání. Právem proto bývají nazývána „pivním šampaňským“ a zaujmou i lidi, kteří obvykle dávají přednost sektu nebo vínu.

Nízkého obsahu cukru v pivu Brut IPA je dosaženo díky speciálnímu enzymu, který rozloží složité cukry na jednoduché. Ty pak snadno prokvasí na alkohol a oxid uhličitý, který pivo příjemně nasytí. Typickou vlastností je pro tato piva rovněž velmi výrazné chmelové aroma. Dosaženo je ho kombinací aromatických chmelů a technologickým postupem, kdy je velká část chmele dávkována až po skončení chmelovaru, takže v pivu zůstávají nezměněné charakteristické vonné chmelové silice.

Nová Brut IPA Sahara je unikátní, v některých osobitých rysech se od té americké liší. Prazdrojští sládci uvařili toto pivo pouze z plzeňského sladu, zatímco americké receptury leckdy využívají i rýži a kukuřici.

„Sahara je silně prokvašené „suché“ pivo. Svou chutí ale poušť rozhodně nepřipomíná! Vyšší nasycení mu dává správný říz, jeho chuť je oproti klasickým pivům typu IPA méně hořká a více kořenitá. Na tom mají zásluhu především použité chmely, americké Centennial, Chinook, Amarillo, Citra nebo Cascade a exotický African Queen. Celkově je Sahara lehké a velmi dobře pitelné pivo, a to i při poměrně vysokém obsahu alkoholu 7,0 % “ vysvětluje Tomáš Pokorný, sládek Plzeňského Prazdroje.

Speciál Sahara bude k mání v listopadu pouze čepovaný a fanoušci speciálních piv si mohou pivo vychutnat v 1000 hospod po celé České republice a Slovensku. Nejbližší výčepní místo najděte na stránkách www.volbasladku.cz.

Už počtvrté chystá Rodinný pivovar Bernard podzimní speciální pivo, ležák uvařený s chmelem, který si vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.

„Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony. Výnosnost je ale nízká, stejně jako v celé České republice a střední Evropě. „Může za to válka na Ukrajině“, která teď může úplně za všechno,“ hodnotí vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny se v předchozích letech „chytl“. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ doplňuje Josef Vávra.

Tradiční podzimní speciál Rodinného pivovaru Bernard bude světlý ležák jedenáctka s 4,7 % alkoholu, „Hořkost bude překvapením, které odhalíme až při uvedení piva na trh,“ těší se vrchní sládek.

„Pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel. Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětluje Josef Vávra, co ho inspirovalo k tomu zažít doma pěstovat chmel a reálně ho použít na vaření piva. „Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst v obcích nebo v krajině.“