Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Mistrovství světa v koulení pivních sudů

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czChodovar

Tradiční závod pivovarských družstev v běhu na 600 metrů s dřevěným pivním sudem pořádá už zítra rodinný pivovar Chodovar Chodová Planá. Jedná se už o 18. mistrovství světa v koulení pivních sudů. Přihlásit se mohou družstva mužská, ženská i smíšená, každé pak závodí ve vlastní kategorii. Mistrovství sestává z rozběhů tří až čtyř družstev, z nichž vítězové postupují do čtvrtfinále, semifinále a nakonec do finále. To se odehraje kolem 17 hodin.

Mezitím ovšem na zájemce čeká bohatý program, například závody osobností s obřími ležáckými sudy nebo závody v jízdě na kolečkových bruslích Chodovar In-line. Zatímco do bruslařského klání se můžete přihlásit přímo na místě, do závodu v koulení pivních sudů se můžete přihlásit nejpozději v pátek 26. června do 17 hodin.

A pokud by pro vás snad sudy a brusle byly příliš extravagantní, můžete se zúčastnit Tour de Chodovar, cykloturistického závodu, který startuje v sobotu v 9 hodin ráno v Březové. Jeho účastníci mají vstup do areálu Chodovaru zdarma.

České pivo a české pivo – víte, jaký je v tom rozdíl?

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czAutor:Petr Havel

Desítky různých značek na obalech měly původně za cíl usnadnit orientaci spotřebitele. Leč nestalo se, ba právě naopak. České pivo je jen jeden z mnoha příkladů.

Velké množství značek na obalech potravin a nápojů vyústilo paradoxně v naprostý opak – totiž k ještě větší dezorientaci.

Většina nakupujících sice vnímá, že určitá značka na potravině znamená nějakou garanci, ať již tuzemského původu, regionality nebo třeba bio produkce, jasno o rozdílech mezi značkami ale v řadách spotřebitelů moc není. Paradoxem je také skutečnost, že ochranné značky respektované v rámci celé Evropské unie – tedy Chráněné zeměpisné označení (CHZO), Chráněné označení původu (CHOP) a Zaručená tradiční specialita (ZTS) jsou mezi spotřebiteli nejméně známé, ačkoli právě tato označení poskytují z pohledu použitých surovin, technologií, tradic a původu často největší garanci jedinečnosti a identifikace příslušných produktů v nekonečné houšti nějak označených potravin.

Mnoho soutěží, mnoho vítězných piv
To je vhodné uvědomit si zejména na příkladu světově zřejmě nejproslulejšího gastronomického produktu naší země – českého piva. Mezi českým pivem a Českým pivem je totiž velmi významný rozdíl.

Velké a malé písmeno ve stejném pojmu je přitom v tomto případě daleko srozumitelnějším odlišovacím prvkem než studium všech možných nápisů na obalech potravin včetně éček a áček. Přesto ale většinou spotřebiteli tímto způsobem piva rozlišována nejsou. Což je především dáno tím, že většina lidí v zásadě neví, jaký rozdíl velké a malé „č“ představuje.

Univerzálnost pojmu české pivo navíc ještě podporuje množství pivních festivalů a soutěží piv, na nichž se obvykle vyhlašuje nějaké vítězné pivo, takže prakticky každé pivo na našem trhu se pyšní nějakou palmou vítězství. Že by mělo být skutečně ceněné jen pivo, které zvítězí v kategoriích v soutěži pouze jedenkrát do roka vyhlašované Českým svazem pivovarů a sladoven, už přitom málokdo vnímá.

České pivo s velkým „Č“
Není proto na škodu si připomenout, že právě České pivo s velkým „Č“ je skutečně pravým českým pivem, neboť velké písmeno zároveň znamená, že jde o výše zmiňovanou známku EU – konkrétně o Chráněné označení původu. Ne každé české pivo je tak České pivo – v současné době používá CHZO v ČR jen sedmnáct pivovarů, takže většina druhů piv ve své podstatě klasickým českým pivem oceněným na úrovni EU není. Má to samozřejmě své důvody – k tomu, aby mohlo být nějaké pivo držitelem CHZO a mohlo tedy používat název „České pivo“, musí splnit celou řadu povinností, především pak použití vyjmenovaných surovin a technologií. Klíčovou technologií je přitom výroba takových piv spodním kvašením, pokud se týká senzorických vlastností Českého piva, pak takové pivo má například proti americkému Budweiseru více než dvojnásobný počet jednotek hořkosti a kromě toho je pravé České pivo kyselejší – rozpětí pH činí 4,2 až 4,6. Typickou a jedinečnou vlastností českých piv je také pitelnost způsobující opakovanou chuť pijáka piva na jeho další konzumaci.

Jedinečné senzorické (a také pro zdraví prospěšné) vlastnosti Českého piva jsou ovšem dosaženy za cenu vyšších nákladů. Právě proto se mnozí výrobci do označení CHZO nehrnou, protože výsledkem by byla výroba a prodej dražších produktů a v tomto smyslu nižší konkurenceschopnost na nabitém tuzemském pivním trhu.

Přesto prakticky každý pivovar v ČR označuje své výrobky jako české pivo s malým „č“, a svým způsobem tak tito výrobci zneužívají CHZO „České pivo“. Pokud bychom přitom rozdíl posuzovali čistě ze známkoprávního hlediska, nesměl by být pojem české pivo v případě, že existuje jasně definovaný pojem „České pivo“, v názvech výrobků, které definici nesplňují, používán. Praktické použití pojmu české pivo by tak mělo zůstat pouze v rovině hovoru. To by však u nás musely seriózně fungovat soudy specializované na známkoprávní problematiku, na což si ale ještě budeme muset počkat.

Podpora výrobců pravého Českého piva je tak, stejně jako v jiných případech, především na spotřebiteli. A ten by měl vědět, že pojem CHZO České pivo je na rozdíl od obecného pojmu české pivo garancí toho, co si pod tímto pojmem skutečně představuje, včetně toho, že jde o nepřímou podporu tuzemského zemědělství a našich pěstitelů chmele a ječmene. Za vyšší garance a vyšší kvalitu se ale logicky musí více zaplatit.

Jak se čachruje se značením potravin
Pečlivější sledování názvů potravin nebo nápojů je přitom v naší zemi obecně podceňovaný rozlišovací znak kvality, možného klamání, původu nebo technologie výroby potravin. Je to škoda, z názvu lze často vyčíst na první pohled více, než z povinně uváděného složení potravin.

Třeba v případě uzenářských výrobků. Klasickým příkladem je špekáček, který, pokud je vyráběn v ČR, musí splňovat podle špekáčkové vyhlášky minimální množství obsahu masa, což v případě podobných výrobků s jiným názvem (třeba opékáček) garantováno není.

Stejně tak je v případě pojmu „šunka nejvyšší kvality“ zaručen vyšší podíl masa a čisté svalové bílkoviny, než u „šunky standard“.

Skupina Queen chystá své pivo Bohemian Rhapsody. Vyrábět se bude v Česku

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKPlatan

Britská rocková kapela Queen prý ke 40. výročí vzniku jednoho ze svých největších hitů Bohemian Rhapsody uvede na trh stejnojmenné pivo, informoval server Billboard. Pivo se bude vyrábět v České republice v protivínském pivovaru, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz, řekla mluvčí skupiny Renata Melíšková.



Ležák plzeňského typu od Queenů má být zlatavý a výrazné chmelové chuti. Na etiketě má být motiv z alba A Night at the Opera, který údajně za studií na londýnské umělecké škole Ealing College of Art vytvořil bývalý frontman skupiny Freddie Mercury.

Pivo se prý nejprve objeví na evropských trzích a poté by mělo být k dostání i jinde ve světě. Levné nebude: balení dvanácti třetinkových lahví údajně vyjde na 31 dolarů (755 korun).

Pivo pro skupinu chystá sládek protivínského pivovaru Michal Voldřich. „Když jsem byl malý, skupina Queen byla moje oblíbená kapela, a jsem moc rád, že mám příležitost vyrobit pivo právě pro ně. Je to fantastické. Rád bych se s nimi osobně setkal," řekl Voldřich.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha nové pivo podpoří význam českého piva a jeho vnímání v zahraničí. „Osobně mám radost z toho, že české pivovary dokážou reagovat na takové události. Podporuje to a dělá image českého piva," uvedl Balach. Sám si nevzpomíná, že by jiná hudební skupina někdy spojila své jméno s českou značkou piva.

Queen není jediná hudební formace s vlastním pivem. Americké poprockové trio přišla s pěnivým mokem Mmmhops a heavymetaloví Iron Maiden mají pivo Trooper.

Legendární britští rockeři už dříve na trh uvedli svou vodku Killer Queen, která byla rovněž vypálena ke 40. výročí vzniku stejnojmenné písně.

V protivínském pivovaru chystají pivo Bohemian Rhapsody pro kapelu Queen

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPlatan

Britská rocková kapela Queen ke čtyřicátému výročí vzniku jednoho ze svých největších hitů Bohemian Rhapsody uvede na trh stejnojmenné pivo. Píše o tom americký hudební magazín Billboard. A kde jinde by se mělo takové pivo vyrábět než v Česku.

Ležák plzeňského typu od Queenů má být zlatavý a výrazné chmelové chuti. Na etiketě bude motiv z alba A Night at the Opera, který za studií na londýnské umělecké škole Ealing College of Art vytvořil bývalý frontman skupiny Freddie Mercury.

Vyrábět se bude v protivínském pivovaru. „Když jsem byl malý, Queen byli moje oblíbená kapela, a jsem moc rád, že mám příležitost vyrobit pivo právě pro ně,“ řekl ČTK sládek Michal Voldřich.

V létě se má pivo objevit na evropských trzích a poté by mělo být k dostání i jinde ve světě. Levné nebude – balení dvanácti třetinkových lahví údajně vyjde na 31 dolarů (755 korun).

Queen není jediná hudební formace s vlastním pivem. Americké poprockové trio Hanson přišlo s pěnivým mokem Mmmhops a heavymetaloví Iron Maiden mají pivo Trooper.

A nováčci ve výrobě alkoholických nápojů nejsou vlastně ani legendární britští rockeři. Už dříve totiž představili svou vodku Killer Queen, která byla rovněž připravena ke 40. výročí vzniku stejnojmenné písně.

Protivínský pivovar bude vařit speciální pivo pro kapelu Queen

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKPlatan

● Kapela Queen oslaví speciálním pivem výročí 40 let od vzniku hitu Bohemian Rhapsody.
● Tradiční plzeňský ležák kapela zvolila Kvůli "bohemian" v názvu písně, které odkazuje na Čechy.
● Dvanáct lahví piva přijde na zhruba 750 korun.

Rocková kapela Queen plánuje vytvořit svou vlastní značku piva. Skupina tak chce oslavit 40. výročí vzniku jednoho ze svých největších hitů Bohemian Rhapsody. Queen Bohemian Lager se bude vařit v jihočeském Pivovaru Protivín, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz.

Etiketa ležáku od Queenů ponese motivy, které vytvořil zesnulý frontman skupiny Freddie Mercury. Objevily se totiž na obalu alba A Night at the Opera, na kterém poprvé vyšel i legendární hit.

Už dříve britští rockeři uvedli na trh svou vlastní vodku Killer Queen, která byla rovněž vypálena ke 40. výročí vzniku stejnojmenné písně.

Právě díky názvu Bohemian Rhapsody bude pivo kapely klasický spodně kvašený ležák plzeňského typu, jehož výroba je úzce spojená právě s Českou republikou.

Za unikátní pivo od rockerů z britských ostrovů si ale zájemci připlatí. Balení dvanácti třetinkových lahví vyjde na 31 dolarů, což je asi 755 korun. Lahve Bohemian Rhapsody by se měly nejprve objevit na evropském trhu, poté se ale dostanou i na další kontinenty.

Queeni nebudou se svým pivem první. Svou pivní značku má také americké poprockové trio Mmmhops a pod názvem Trooper prodávají své pivo i heavymetaloví Iron Maiden.

Queen chystají pivo Bohemian Rhapsody. Vznikne v Česku

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Legendární kapela Queen chce k příležitosti 40. výročí svého vzniku uvést na trh pivo s názvem Bohemian Rhapsody. To má být vyrobeno v Česku.

Britská rocková kapela Queen prý ke 40. výročí vzniku jednoho ze svých největších hitů Bohemian Rhapsody uvede na trh stejnojmenné pivo. Bude se vyrábět v České republice v protivínském pivovaru, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz. ČTK to dnes řekla mluvčí skupiny Renata Melíšková.

Pravý plzeňský ležák od Queenů má být zlatavý a výrazné chmelové chuti. Na etiketě má být motiv z alba A Night at the Opera, který údajně za studií na londýnské umělecké škole Ealing College of Art vytvořil bývalý frontman skupiny Freddie Mercury.

Pivo se prý nejprve objeví na evropských trzích a poté by mělo být k dostání i jinde ve světě. Levné nebude: balení dvanácti třetinkových lahví údajně vyjde na 31 dolarů (755 korun).

Queen není jediná hudební formace s vlastním pivem. Americké poprockové trio Hanson přišlo s pěnivým mokem Mmmhops a heavymetaloví Iron Maiden mají pivo Trooper.

Legendární britští rockeři už dříve na trh uvedli svou vodku Killer Queen, která byla rovněž vypálena ke 40. výročí vzniku stejnojmenné písně.

Skupina Queen prý chystá své pivo Bohemian Rhapsody

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Britská rocková kapela Queen prý ke 40. výročí vzniku jednoho ze svých největších hitů Bohemian Rhapsody uvede na trh stejnojmenné pivo, informoval server Billboard. Pivo se bude vyrábět v České republice v protivínském pivovaru, který patří do skupiny Pivovary Lobkowicz. ČTK to dnes řekla mluvčí skupiny Renata Melíšková.

Pravý plzeňský ležák od Queenů má být zlatavý a výrazné chmelové chuti. Na etiketě má být motiv z alba A Night at the Opera, který údajně za studií na londýnské umělecké škole Ealing College of Art vytvořil bývalý frontman skupiny Freddie Mercury.

Pivo se prý nejprve objeví na evropských trzích a poté by mělo být k dostání i jinde ve světě. Levné nebude: balení dvanácti třetinkových lahví údajně vyjde na 31 dolarů (755 korun).

Pivo pro skupinu chystá sládek protivínského pivovaru Michal Voldřich. "Když jsem byl malý, skupina Queen byla moje oblíbená kapela, a jsem moc rád, že mám příležitost vyrobit pivo právě pro ně. Je to fantastické. Rád bych se s nimi osobně setkal," řekl Voldřich.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha nové pivo podpoří význam českého piva a jeho vnímání v zahraničí. "Osobně mám radost z toho, že české pivovary dokážou reagovat na takové události. Podporuje to a dělá image českého piva," uvedl Balach. Sám si nevzpomíná, že by jiná hudební skupina někdy spojila své jméno s českou značkou piva.

Queen není jediná hudební formace s vlastním pivem. Americké poprockové trio přišla s pěnivým mokem Mmmhops a heavymetaloví Iron Maiden mají pivo Trooper.

Legendární britští rockeři už dříve na trh uvedli svou vodku Killer Queen, která byla rovněž vypálena ke 40. výročí vzniku stejnojmenné písně.

Minipivovar U Stočesů slaví čtvrté narozeniny

Publikováno:před rokemZdroj:Rokycanský deníkAutor:Václav HavránekU Stočesů

Populární zařízení v rokycanské čtvrti Rašínov se také dnes ocitne v obležení návštěvníků. První dělová salva zazní v osmnáct hodin.

V červnu roku 2011 byl po rekonstrukci zpřístupněn minipivovar U Stočesů v rokycanské čtvrti Rašínov. Čtyřleté ´dítě´ dospívá před očima a svojí nabídkou, rozmachem i pivní kulturou se stalo nedílnou součástí okresního města. Zejména, když speciální nápoje nechybějí na všech důležitých akcích v Rokycanech. Jmenujme nedávné květnové oslavy, občerstvení u rozhledny na Kotli nebo péči o hokejové příznivce při mezistátních zápasech na našem zimním stadionu.

Dnešní oslava 4. narozenin (program najdete ve speciálním bloku) je pojata velkoryse. Podívejme se ale, jak vypadal scénář opravy prvorepublikové pivnice a na co se mohou konzumenti těšit.

U Stočesů: tradice
Interiér restaurace umožnil svým členěním přestavbu na minipivovar se všemi náležitostmi. Byl zachován původní historický název, který je dosud vžitý u starousedlíků.

Technologie je situována do míst původní kuchyně. Tím je viditelná z celé pivnice i výčepu. Návštěvníci tak už při vstupu do pivnice mohou na vlastní oči vidět, jak se v malém měřítku vaří pivo. Chladicí box se nachází ve sklepní části, kde je umístěna i šrotovna a sklad chmele i sladu, zajišťující dokonalý chod pivovaru. Při vaření piva dbá sládek Jaroslav Řepiš především na kvalitu používaných surovin sladu a žateckého chmele ve spojení s vlastní výbornou vodou, která je prezentována jako jedna z nejlepších v Plzeňském regionu.

Speciální značky
Specialitou Minipivovaru U Stočesů jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná piva převážně plzeňského typu. Připravovaná jsou tradičními postupy vaření a zrání. Pivo se tak pije živé, s vlastní charakteristickou chutí, bez pasterizace v přírodním stavu. Díky tomu si udrží všechny prospěšné složky, jako jsou vitamíny a minerální látky. Nabídku tvoří jednak klasická spodně kvašená piva (Stočeská 11°, Harcíř 12°, Řepiš 12°, Hutník 12°) tak i svrchně kvašené pivo pšeničné (Weizengrimm 12°).

Vaření: 9 10 hodin
Minipivovar U Stočesů používá k vaření piva moderní technologii dodávanou Josefem Krýslem. Proces vaření trvá devět až deset 10 hodin a probíhá ve dvou dvousetlitrových měděných nádobách. První z nich se nazývá rmutovací pánev, druhá scezovací káď. Proces vaření probíhá standardním postupem počínaje vystírkou, rmutováním, scezováním, chmelovarem až po spílání. Mladina se ochlazuje deskovým chladičem a výrobníkem ledové vody a s přídavkem pivovarských kvasnic se přemístí do spilek. V pivovaru jsou čtyři otevřené spilky (kvasné kádě) o objemu 400 litrů a další tři o objemu 600 litrů. V nich probíhá závěrečné kvašení, které trvá šest až deset dní.

Po ukončení hlavního kvašení se mladé pivo transportuje do chladícího boxu, kde uzrává nejméně 21 dní buď v osmi tisícilitrových tancích, nebo ve stolitrových sudech.

Medaile a ocenění
Věhlas rokycanského minipivovaru překročil hranice regionu. Svědčí o tom ocenění na prestižních soutěžích, kde je konkurence početná a kvalitativně silná. Při Jarní ceně českých sládků 2015 byl vyhodnocen Řepiš jako nejlepší polotmavý ležák! Obdiv si zasluhuje sládek od Stočesů i jeho kolegové. Také Apetit Fresh festival přinesl prvenství.

Opustil brazilskou banku a přijel vařit české pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Ivana GračkováPivovarský dům Ostrava

● Ve 30 letech praštil s prací v brazilské bance a začal vařit pivo.
● Na speciálním kurzu v Chicagu se přesvědčil o tom, že ho nová práce baví.
● Ve vyhlášené ostravské pivnici Hobit si nového sládka cení.

Giovanimu Carusovi MacDonaldovi bylo 30 let, když zjistil, že ho jeho práce nebaví. V té době denně docházel v obleku do jedné brazilské banky, ve které byl zaměstnán. A po večerech relaxoval vařením piva. "V Brazílii tehdy fungovaly nějaké malé pivovary, ale bylo jich málo a cena jejich produktů byla mnohonásobně vyšší než těch od velkovýrobců. Pivo specifických chutí si tím pádem doma vařilo více lidí," vzpomíná MacDonald.

Vystudovaný ajťák si vzal volno a odjel do Chicaga na speciální dvoutýdenní výuku vaření piva, aby si ověřil, zda by ho to bavilo taky jako práce. A v té chvíli se jeho život definitivně změnil. Po návratu prodal auto i své hudební nástroje a odcestoval do Německa na šestiměsíční intenzivní kurz berlínské Technické univerzity. Z 50 účastníků jich téměř 40 vyslaly různé pivovary, Giovani patřil k menšině, která si studium platila ze svého. Před třemi lety se tak z něj s definitivní platností stal sládek.

Monopol: Snese se se secesí?

Publikováno:před rokemZdroj:Pivní partyzánMonopol

Málokteré naše město prodělalo v posledních sto letech tak smutný a destruktivní vývoj jako Teplice. Jejich historie i atmosféra dnešních ulic na mne vždy působila neuvěřitelně smutným až skličujícím dojmem. Teplický život, vlastně dodnes, ovlivňovaly tři navzájem propojené faktory: národnostní promísení, lázeňství a těžba uhlí. A nedá se vlastně jasně říci, zda pozitivně či negativně. Jak kdy. Po roce 1945 však tento komplex dostal zcela novou podobu, která se táhne vlastně dodnes, a výsledkem tohoto procesu jsou smutné Teplice takové, jak je známe i dnes.

Z kdysi výstavného a bohatého města, Malé Paříže, jak se tehdy říkalo, se za těch sedmdesát let stalo prapodivné torzo města bez identity a bez schopnosti najít nový smysl svojí existence. Historické náměstí před radnicí bylo v období normalizace znásilněno téměř kompletní demolicí historické zástavby, nahrazené zoufalou nekoncepční výstavbou objektů obchodu a služeb. Dlužno dodat, v letech posledních znova částečně nahrazených ještě nekoncepčnějšími obludami obchodních center. Teplice a s nimi i jejich identita ale mizely plošně. Na místě zcela zaniklé staré židovské čtvrti v centru města vznikal od poloviny 20. století nikdy v podstatě nedobudovaný lázeňský park. Území kolem někdejšího Lázeňského náměstí či Mlýnské ulice, spojnice mezi historickým jádrem Teplic a výstavnou lázeňskou čtvrtí Šanov, dnes představuje smutné torzo zdemolovaných domů, které připomíná více než cokoliv jiného opuštěnou průmyslovou periferii a vůbec ne centrum lázeňského města.

Osud Teplic bohužel v podstatě kopíroval i osud zdejšího pivovarnictví. Když pominu jeho nejstarší dějiny (první z raně novověkých pivovarů se mj. nacházel od 16. století v dnes téměř kompletně zbořené Dlouhé ulici), začala se nová kapitola vaření piva v Teplicích, respektive v jejich dnešní čtvrti Trnovany, psát po roce 1906, kdy byl pod tělesem železniční trati při tehdejší Haupt Strasse vystavěn (na místě staršího tradičního trnovanského provozu) nový velký knížecí pivovar. Jeho silueta se stala na dlouhá desetiletí důstojným svědkem všech, kdo do města z tohoto směru přijížděli. Typická vodárenská věž, sladovnický hvozd i pseudogotická architektura místního stavitele Karla Riegera pak na celé století uchvacovaly milovníky architektury a samozřejmě i milovníky piva. I když pivo se tu posledních čtyřicet let už nevařilo.

S výstavbou kombinátu v Mostě-Sedleci byly pozavírány všechny okolní provozy, včetně toho trnovanského, respektive teplického. Druhotně využívaný pivovar se sladovnou pak od roku 1976 bez potřebných oprav čekal na svůj nový život. Anebo na smrt. Zatímco objekty samotného pivovaru zmizely z povrchu zemského již v 80. letech 20. století, sladovna, jejíž stavební historie sahala zřejmě až do barokního období, se držela déle. Bohužel ani změna režimu nepřinesla změnu v přístupu k průmyslovému dědictví a Ministerstvu kultury ani nikomu jinému nestál tento bezesporu zajímavý areál za to, aby byl prohlášen památkou a roku 2007 se přes ostré protesty nejen odborné veřejnosti poroučel k zemi. Na jeho místě se dnes, podobně jako v nedalekém Chomutově, nachází kvalitní architektura bezpohlavního supermarketu a parkoviště. Když není stará hodnota nahrazena novou, je to vždy smutné. Nějak podobně na mne dnes působí celé Teplice.

Přestože sem mé kroky míří z jistých důvodů v posledních letech mnohem častěji než při dřívějších ojedinělých zastávkách, nikdy jsem se tu moc nezdržoval, někdy jsem něco času věnoval vyhledáváním toho lepšího, co zde z historie zbylo, jindy zase nějaké té dekadentní procházce těmi smutnějšími ulicemi. Na dobré pivo stejně nebylo kam zajít, takže… Takže mne překvapila, nabudila a do budoucnosti doširoka oči otevřela letmá zpráva někdy z konce loňského roku, že v Teplicích se chystá minipivovar. A ne ledajaký! V někdejším vznešeném varieté Schwan na hlavní obchodní třídě města, dnes shodou okolností jménem sloučené s ulicí, kde kdysi stával i starý pivovar, v kompletně zrekonstruovaných secesních prostorách a s ambicí navrátit alespoň trochu městu zašlou slávu někdejších zábavních podniků. To, že pivovar získal pojmenování Monopol dle potravinářského obchodního domu zde sídlícího v době minulého režimu je jen takovou pěknou třešničkou na dortu k příběhu Teplických dějin (o to zajímavější, že jméno Monopol místo získalo již před druhou světovou válkou, kdy objekt sloužil jako kino a divadlo). Tak nebo tak, na toto jsem byl opravdu zvědavý. První teplický mini! A jaký vůbec bude? Na otevření jsme si museli počkat delší dobu a pro mne nakonec ten den D nastal až minulý pátek.

Asi s tím budu už v tomto příspěvku otravný, ale když jsem natěšený procházel vstupní chodbou k pivovaru, trochu mne polila hrůza a děs. Nakašírovaný obraz teplické ulice někdy z počátku 20. století. Falešné výkladce, nápisy a cedulka „Schönbauer Str.“. Toto jsem už někdy jinde viděl a asi to je nějaká dětská nemoc všech současných hostinských romantiků přenášet tímto způsobem bezpohlavně své hosty někam, kam je to v podstatě úplně zbytečné. V tomto případě navíc okořeněné tou komplikovaností místních dějin, kdy mne na cestě do pivovaru z 21. století, který pojmenování převzal po obchoďáku z druhé poloviny století 20., provází německé nápisy. Postmoderní koktejl do těch nejmenších detailů. Naštěstí jsem se ale nenechal odradit a odvážně vstoupil – a chybu jsem rozhodně neudělal. Na druhé straně dveří už bylo všechno v pořádku a já se nechal naplno pohltit komplexem secesní rozkoše, parádní večerní atmosféry a také výborného piva.

Za novým pivovarem stojí určitě kapitál (podpořený nejednou dotací) a v interiéru to bylo vidět. Kompletně zrekonstruované secesní štuky, zábradlí i všechny detaily, honosný, ale přitom přívětivě působící výčep se zázemím, dominující měděná lesknoucí se varna na jedné z galerií nad prostorem. Marně přemýšlím, kdy jsem se naposledy někde v pivovaře cítil tak dobře. Tahle rekonstrukce se prostě povedla. Celý prostor podniku je propojen několika schodišti a chodbami, které obklopují centrální pivnici přesahující obě patra. Když jsem se pořád dokola fascinovaně rozhlížel po té secesní nádheře, nedokázal jsem pochopit, proč je ten úchvatný prostor na táccích pivovaru vyvedený v tak podivném post-expresivním výrazu, který veškeré secesní detaily spolehlivě vymazal.

Obrázek na podtácku jsem tedy raději rychle zakryl objednaným pivem. Na čepu pět druhů všech možných stylů, tak to mám rád. Návštěvník, pokud se nechce zbytečně zrychtovat (anebo zmonopolizovat? ;) ), má možnost piva okusit prostřednictvím 0,1 l vzorků, které jsou ale pro mne nepochopitelně nabízeny pouze čtyři. Takový košt pak trochu ztrácí svůj význam, který spatřuji právě v tom, že si návštěvník odegustuje celé portfolio a následně objedná pivo, které mu nejvíc chutnalo, ale třeba se to ještě změní. Já, ač jsem již dříve měl světlý 12° ležák "Monopol" a svrchně kvašený 14° "Ale", jsem chtěl u zdroje postupně vyzkoušet také všechno, a tak jsem se odvážně postupně pustil do objednávání třetinek. Nebudu to natahovat, když napíšu, že jsem byl více než spokojen. Návštěva v Monopolu byla opravdu jednou z těch, kde nebylo pivo jen do počtu a kompletní nabídka byla víceméně vyrovnaná a kvalitní.

O tom, že mi světlý ležák chutnal jsem na blogu už psal. Podobně dobrý a pitelný byl i spodně kvašený polotmavý 11° "Karlík". Co mne překvapilo možná vůbec nejvíc, byla ale jeho ochucená višňová varianta "Višeň". Dával jsem si jí vlastně jen z povinnosti, abych ochutnal vše, ale nakonec z toho bylo asi nejlepší ochucené české pivo, výrazně převyšující obdobnou nabídku. Použitá višňová šťáva v pivu zanechala jen příjemně nakyslou ovocnou stopu bez zbytečného lepkavého a umělého dojezdu. Asi bych nikdy nevěřil, že něco takového napíšu, ale toto mi opravdu chutnalo. Za nejslabší z nabídky považuji stále "Ale", který mi opět moc nejel. Byl dost neejlový, navíc v lísku psaný jako pivo belgického typu, se kterým (imho) neměl ale společného vůbec nic. Na závěr jsem si nechal pšenici. Všichni vědí, že fazóna weizenů je dávno pryč, a o to víc mne potěší, když minipivovar nějaký nabídne. O to víc, když je dobrý, jako ten teplický – svěží, příjemně aromatický a pitelný. To se opravdu povedlo a myslím, že Monopol má v tomto směru dobře našlápnuto.

Svědčil o tom i fakt, že v tom pátečním podvečeru byly na všech stolech rezervační cedulky, prostor celé restaurace hučel jako v úle a lidé se u stolků střídali jak postavy na orloji. Tak to má být! Pivovar Monopol je navíc prostorem, kam může zajít skutečně každý. V konceptu podniku není jen pivovar s restaurací, ale i stylová kavárna a vlastní pekárna, jejíž produkty jsou samozřejmě zapojeny do jídelního lístku (ve kterém mi frekvence slůvka "naše" přišla skoro až otravná, jakoby mělo být nějakou zvláštní obdivující hodnotou - a ne samozřejmým faktem, že to, co nabízíme je "naše"), ve kterém mne, mimochodem, zaujala dvě zajímavá bezmasá jídla. I to mi dotvořilo můj pozitivní pocit z místa.

A ano, abych jenom nechválil, všechno má své mouchy. Ač na place bylo číšníků jak pro celou armádu, každou chvíli se na kraji výčepu vršilo špinavé sklo, které dlouho nikdo neodklízel. Dodatečně hulvátsky vysekaný otvor pro spad na mláto (který je jinak dokonale vymyšlený) v čedičové podlaze, kolem nějž se prochází do místností za varnou, působí spíš jako následek nějaké ošklivé havárie než jako součást vycizelované pivovarské technologie. A v materiálech pivovaru jsou klasicky jak nejrůznější nesmysly o pivu (pohádku o tom, že ejly se hodně chmelily proto, aby námořníci neměli na lodích chuť na sex, jsem slyšel poprvé – a docela mne rozesmála), tak podivné konstrukce z dějin (tento secesní dům byl postaven kolem roku 1850) apod. Vcelku se ale jedná spíš o takové začáteční omyly, které snad nebude těžké odstranit či napravit.

Napravit pokřivenou cestu teplických dějin bude asi těžší. Nesnadno se mi odcházelo z příjemného světa pivovaru Monopol do reality zdejších ulic. Nechaje za zády tu secesní nádheru jsem se opět utopil v reklamním smogu kdysi výstavné Masarykovy třídy. Když jsem se tak rozhlížel kolem sebe a přemýšlel, popadl mne najednou strach, jestli sem to vetešnictví, které v chátrajícím domě ještě nedávno působilo, nesedělo nějak tak lépe. Zahnal jsem své ošklivé myšlenky a raději se podíval někam nejasně před sebe. Třeba je to ta první vlaštovka, třeba to přece jen půjde. Třeba se jednou změní myšlení lidí, jejich vztah k městu i k druhým. Třeba jednou bude zase lépe a Teplice opět vyrostou do své dlouhá léta ztrácející se krásy. Nezbývá, než věřit, že další vlaštovky budou následovat a že na to nebude pivovar sám. Byla by určitě škoda, kdyby na to lepší, co v sobě toto město ještě stále skrývá, měl mít monopol.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983