Novinky a zajímavosti ze světa piva

Ve Vratislavicích nad Nisou na Liberecku hoří pivovar. Požár je většího rozsahu, oheň zasáhl vnitřek budovy i střešní konstrukci. Vyhlášen byl druhý stupeň poplachu, řekla mluvčí libereckých hasičů Lucie Hložková. Při zásahu se zranili dva hasiči.

Hořet začalo krátce po 04:00 v Pivovarské ulici. „Zasahujeme uvnitř budovy i zvenku. V jednu chvíli se oheň dostal zpod střešní konstrukce na střechu, ale protože venku prší, tak se nerozšířil dál,” uvedla mluvčí. Hasičům se požár podařilo lokalizovat. Příčinu vzniku ohně bude teprve zjišťovat vyšetřovací tým.

Zranění dvou hasičů jsou lehká. České televizi to řekl zastupující ředitel libereckých hasičů Jan Málek. Jeden z hasičů si narazil záda, druhý ruku.

Ředitel pivovaru Petr Hostaš ČT sdělil, že požár výrobu neohrozí. „Naštěstí máme ještě sila, která jsou mimo rozsah tohoto požáru,” uvedl. Škody budou ale podle něj milionové. „Musí se to celé vyklidit a asanovat,” dodal.

Pivovar Konrad se dříve jmenoval Pivovar Vratislavice. Byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí, v roce 2018 uvařil zhruba 140 tisíc hektolitrů piva.

V roce 1997 se Pivovar Vratislavice stal součástí společnosti Pražské pivovary a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad.

Historická budova v centru Českých Budějovic, která letos získala titul Památka roku, sice nese název Solnice, jako sklad soli fungovala ale jen epizodně. Původně sloužila jako sýpka na obilí a následně jako zbrojnice. Vysoký dům, který patří mezi nejstarší objekty ve městě, nyní funguje druhým rokem jako restaurace a je součástí minipivovaru, jehož pivo se zde prodává.

Historie objektu trvá téměř 500 let. „Stavba pochází z roku 1531. Stavěl ji městský stavitel mistr Jakub. Souviselo to s tím, že v té době České Budějovice rozšiřovaly svůj majetek a tím pádem i zemědělské plochy. Tím rostlo i množství úrody, která byla sklizena a musela být někde uskladněna," řekl k objektu Solnice historik okresního archivu Daniel Kovář.

Kvůli původnímu záměru má podle něj budova dodnes například minimum oken. Všechna jsou navíc malá a původně byla větrací. „Bylo to kvůli tomu, aby se dovnitř nedostali zloději a také oheň," uvedl historik. Připomněl, že vedle stojící klášter několikrát požár zasáhl, Solnici však nijak nepoškodil.

Změny majitelů
Ze sýpky se následně stala zbrojnice a na začátku 19. století se na čas změnila ve sklad soli. Dům potom skončil v soukromém vlastnictví a po únoru 1948 ho zabral stát. Za socialismu dům mimo jiné fungoval jako sklad smíšeného zboží. V posledních letech byl prakticky nevyužívaný, až loni na jaře v něm začala fungovat restaurace Solnice.

„Hledali jsme nějaký vhodný prostor a naskytla se nám tato příležitost," uvedl Václav Študlar ze společnosti Salinum, která Solnici vlastní. Rekonstrukce trvala několik měsíců a stála desítky milion korun. Historické prvky domu noví majitelé ale zachovali. Důkazem jsou například masivní dřevěné trámy, které tvoří dominantní část interiéru. „Některé z nich jsou původní z 16. století. Některé samozřejmě byly poškozené a museli jsme je obnovit. Ale celkově jsme přistupovali k rekonstrukci s velkým respektem k tomuto místu," řekl Študlar.

Obnovu Solnice ocenila řada subjektů. Vedle titulu Památky roku od Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska získala například i cenu od města České Budějovic

Hrdinové z první linie odměněni speciálním pivem. Tisíc lahví piva doputovalo v pátečním dopoledni do prostějovské nemocnice. Jedná se o dar místního řemeslného pivovaru Axiom Brewery všem zdravotníkům, kteří stáli v první linii v boji s koronavirem.

Podpora lidí v regionu
"Od začátku pandemie jsme s majiteli pivovaru přemýšleli, co dokážeme udělat. Těch nápadů bylo více, ale po společných debatách jsme dospěli ke dvěma projektům. Chceme podpořit okolí a život okolo nás," informoval Jan Horák, ředitel pivovaru Axiom Brewery.

Originální várka s výstižným názvem
"Zdravotníkům jsme uvařili pivo True heroes, což v překladu znamená skuteční hrdinové. Má oslavovat zdravotníky za to, co dokázali a ještě pořád dokazují, protože pandemie stále neskončila," vysvětluje Jan Horák a pokračuje: "Uvařili jsme i další pivo, speciální edici All togheter, což znamená všichni spolu. Jedná se o původní projekt amerického pivovaru Other Half Brewing Company, který dal všanc svoji vlastní recepturu, s jedinou podmínkou. Pivo musí být označenou stejnou etiketou a pivo se musí rozdat barům a hospodám. Jedná se o pomoc podnikům, které byly zasaženy pandemií."

Lékaři a sestry v práci pít nebudou
"Firmě Axiom Brewery bych chtěla především poděkovat. Vážíme si toho. Jedná se o hezký dárek, navíc krásně pojmenovaný. Naši zaměstnanci jsou opravdoví hrdinové," komentovala předsedkyně představenstva Středomoravské nemocniční a s úsměvem dodala: "Samozřejmě se jedná o alkoholický nápoj, takže ho zaměstnanci v pracovní době nedostanou. Vyzvednout si ho budou moci všichni po pracovní době. Vyjde nám to akorát pro každého zaměstnance. Sama také ráda ochutnám, protože mám pivo ráda."

Budějovický Budvar měl loni čistý obrat ve výši tří miliard korun, který vzrostl meziročně o 192,7 milionu Kč. Tři miliardy přesáhl vůbec poprvé. Tržby za vlastní výrobky a služby se zvýšily o šest procent na 2,8 mld. Kč, zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 mil. Kč. Výstav piva loni Budvar zvedl proti roku 2018 o 4,8 % na 1,67 mil. hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Vývoz národního podniku byl také nejvyšší v historii, představoval 1,15 mil. hektolitrů piva.

Vyplývá to z vyjádření ředitele Budvaru Petra Dvořáka a z výroční zprávy národního podniku.

Tahounem rostoucího výstavu byly ležáky. Loni pivovar uvařil nejvíc ležáku za dobu své existence, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 %.

Tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,3 % na 2,71 mld. Kč. Podle Dvořáka se potvrzuje, že strategie zaměřit se na prémiové segmenty trhu, je úspěšná. »I proto rosteme v tržbách za pivo rychleji než v samotném objemu. Dobrou zprávou je i více než dvouprocentní nárůst prodeje našeho piva na jinak klesajícím domácím trhu,« uvedl v tiskové zprávě. Co se týče baleného piva, největší nárůst zaznamenal Budvar u plechovek. Loni v nich prodal 377 000 hektolitrů, meziročně o deset procent víc.

Zisk před zdaněním vzrostl Budvaru loni o 10,9 % na 363,7 mil. Kč, což je nejlepší výsledek od roku 2001. Provozní zisk stoupl o 6,2 % na 338 mil. Kč. Čtvrtý největší výrobce piva v České republice měl loni odpisy za 295,2 mil. Kč a čeká, že další dva roky ještě porostou.

Pivovaru se 670 zaměstnanci loni stoupl export meziročně o 7,4 % na 1,15 mil. hektolitrů. Je to rekordní vývoz. Na export šlo téměř 69 % prodaného piva.

Budvar loni exportoval do téměř 80 zemí. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Velká Británie, 90 % exportu tvořil světlý ležák. Na Slovensku, v Německu a Velké Británii vlastní Budvar stoprocentní dceřiné společnosti, které loni prodaly 563 000 hektolitrů piva. Největší exportní trh je Německo.

Loni Budvar investoval 738 mil. Kč. Zprovoznil kromě jiného třetí lahvovou linku. Letos za 280 mil. Kč rozšířil téměř o polovinu kapacity pro hlavní kvašení díky 24 cylindrokónickým tankům s objemem 3000 hektolitrů. Letos plánuje Budvar ještě další rozšíření kvasných kapacit. Až dokončí rozvojový plán z roku 2015, který obsahuje investice za 2,5 mld. Kč, roční výstav stoupne na 2,25 mil. hektolitrů.

Budvar vede po světě přes 60 známkoprávních sporů. »Bilance úspěšnosti vyznívá jednoznačně v náš prospěch,« uvedl pivovar ve výroční zprávě.

Předloni přispěl Budvar do státního rozpočtu přes fond zakladatele, tedy ministerstva zemědělství, sumou 500 mil. Kč.

Protipandemická opatření citelně zasáhla všechna místa, kde lidé rádi tráví svůj čas. Stejný osud potkal i podnik, který před dvěma lety otevřel náměštský Pivovar Jadrníček nedaleko obchodního domu Timpo v Neředíně. Jadrošovu Krčmu udrželi při životě hlavně místní štamgasti, kteří si ji stihli rychle oblíbit. Ze začátku si kupovali pivo v PET lahvích na doma, poté ale v Krčmě zprovoznili zahrádku a nyní se Jadrníčkovo domácí pivo čepují už i ve vnitřních prostorách tak, jako před nucenou pauzou. Věrným pivařům děkoval Luboš Jadrníček, spolumajitel pivovaru.

„Musím hned ze začátku poděkovat všem věrným štamgastům a pivařům, kteří na naši Krčmu nezanevřeli během krize a přišli náš pivovar podpořit i v tak nelehké době. Velmi si toho vážíme a je to pro nás jen impulsem k další práci na našich pivech,“ děkuje Luboš Jadrníček, který nepřipustil, aby byli jeho nejvěrnější hosté o žízni ani v době karantény. Jakmile to bylo možné, začal prodávat pivo z Náměště alespoň přes okénko v PET lahvích.

Postupem času mohli před Jadrošovou Krčmou otevřít veřejnosti i zahrádku, od čehož už netrvalo dlouho, aby se i vnitřní prostory znovu dočkaly svých návštěvníků. Zahrádku začínají postupně navštěvovat také cyklisté, kteří se po výletu vrací do města od západu. „Často se nám stává, že přijedou kolaři a říkají, že jedou akorát z Náměště z našeho pivovaru, kde jim pivo chutnalo. Zastaví se proto ještě u nás na jedno nebo si ho vezmou s sebou do petky,“ kvituje Luboš Jadrníček.

Pivovar Jadrníček sbírá ocenění na pivních soutěžích
Rodinný pivovar Jadrníček vaří v Náměšti na Hané celou řadu piv. V olomoucké Jadrošově Krčmě má na čepu vždy hned několik druhů, za které již několikrát sklidil úspěchy na pivovarnických cenách. Naposledy na Zlaté pivní pečeti, kde v různých kategoriích obsadil první, druhé i třetí místa. Mezi tmavými ležáky triumfoval dvanáctistupňový Jadrník. Umístil se ale také Kotelník, nejsilnější pivo, které Jadrníček běžně vaří. „Došlo i na naši hvězdu, Tmavého Jadroše, který pivní ceny sbírá pravidelně. Jeho zatím poslední úspěch je druhé místo v Pivní pečeti v kategorii Tmavé silné pivo,“ pochvaluje si Jadrníček.

Vedle oceněných piv čepují v Jadrošově Krčmě pivní novinky. Jednou z nich je svrchně kvašený Japač, jehož hořkost zaručeně osvěží během horkých letních dnů. „Pracujeme také na lehkém letním pivě, které by mělo mít zhruba devět stupňů. Naše desítka Žnec, kterou vaříme v letních měsících, se ale také objeví na čepu,“ dodává Luboš Jadrníček. Chybět nebudou ani osvědčené klasiky jedenáctka Jadroš nebo dvanáctka Náměšťák.

Když v roce 2017 odstoupil po 25 letech z vážných zdravotních důvodů z čela Budvaru jeho ředitel Jiří Boček, v Českých Budějovicích se obecně čekalo, že ho nahradí někdo z jeho nejbližších spolupracovníků. A to mimo jiné kvůli tomu, aby pokračoval úspěšný příběh pivovaru, který pod Bočkovým vedením od roku 1990 ztrojnásobil výstav a stal se jednou z nedůležitějších a nejznámějších exportních značek České republiky. Analýzu situace ve státním podniku přinesl server Info.cz s jehož svolením text přetiskujeme.

Boček sám se na tom podílel lví měrou. Patřil a dodnes patří k nejrespektovanějším osobnostem v českém pivovarnictví (je uveden v jeho síni slávy), především se ale vždy jednalo o manažera dnes už mizejícího typu. Boček má pivovarnické vzdělání a v pivovaru, který vedl, začínal doslova od píky. To mu zajišťovalo jak respekt mezi zaměstnanci, tak pozici člověka schopného vyjadřovat se i k tomu, proč by měl podnik zůstat ve státním vlastnictví, případně proč by neměl ustupovat nadnárodnímu gigantu AB-INBEV ve známém sporu o značku Budweiser.

Obecně se tedy čekalo, že Bočka nahradí ve funkci někdo podobného ražení. Jenže tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (pro Budějovičáky hodně překvapivě) rozhodl úplně jinak. Místo budějovického a hlavně budvarského patriota jmenoval do čela Budvaru v Liberci narozeného manažera Petra Dvořáka, který dříve působil mimo jiné jako manažer značky Pilsner Urquell v Británii. Není třeba dodávat, že v Budějovicích se proto výsledek volby nesetkal s nadšením. A dokonce se začalo mluvit o tom, že jmenování Dvořáka „od konkurence“ by mohlo být součástí snahy Budvar oslabit a prodat.

Jenže je třeba zároveň přiznat, že nahradit široce respektovaného Bočka by byl těžký oříšek pro každého, nejen pro Dvořáka, žijícího momentálně v Českém Krumlově. Jak Petr Dvořák řekl po svém nástupu autorovi tohoto článku: „Jiřího Bočka si vážím, ale nikdo nemůže čekat, že budu Boček“. Tečka. Jasně a dobře vysvětleno. Otázkou ale zůstalo, co se tedy v národním podniku s novým ředitelem změní. A tady je třeba říci, že Petr Dvořák k nějakému sociálnímu smíru s mnoha budějovickými pivaři i zaměstnanci Budvaru rozhodně nepřispěl.

Bočkovci a ti druzí
Jedním z prvních kroků Petra Dvořáka byl totiž přesun vedení marketingu do Prahy. Zdůvodnil to nepřímo tím, že ať už chceme, nebo nechceme, velké obchody se stejně dělají v Praze. Marný byl odpor některých pravověrných „budvaráků“ argumentujících tím, že Boček věřil svým lidem a dokázal stejně úspěšně prodávat pivo i z Budějovic. Stejně tak to dělali také všichni jeho předchůdci. A najednou přichází někdo zvenčí, kdo Budějovičákům tvrdí, že to celá léta dělali špatně a musím jim s tím pomoci někdo v Praze.

Nezůstalo ale jen u přesunu vedení marketingu. Dvořák zrušil pozici tiskového mluvčího, který byl vždy z Budějovic, a nahradil ho „PR manažerkou“ Markétou Ježkovou. Odkud? Pochopitelně z Prahy a bez jakékoliv vazby na region i místní pivo.

Podobně Dvořák postupně nahradil řadu lidí v širším vedení podniku těmi, které v Budějovicích (za Bočka by to bylo naprosto nemožné) nikdo nezná. Zároveň o tyto „neznámé“ rozšířil (zpočátku na 9 a nyní údajně až na 14) počet členů širšího managementu, čímž stouply podle loňské výroční zprávy i náklady na mzdy vedoucích pracovníků. V pivovaru tyto změny vyvolaly „rebélii“, která nemá ve 125leté historii podniku obdoby. Na jedné straně stojí takzvaní Bočkovci (tak si opravdu říkají) a na druhé nově příchozí lidé, loajální Dvořákovi.

Dnes stačí zajít prakticky do jakékoliv budějovické „budvarské“ hospody (autor tohoto článku je z Budějovic), aby člověk narazil na nějakého „Bočkovce“ a jeho výtky k obchodní a personální politice nového vedení. K těm přispěla i poměrně zásadní změna obchodní filozofie Budějovického Budvaru. Mottem Bočkovy éry se stal slogan: „Ne z nás dělá to, čím jsme“. Toto slovní spojení mělo vyjadřovat, že se pivovar nepotřebuje nikomu podbízet a bude vždy vyrábět pivo na základě stanovené tradiční receptury a surovin pro ty, kteří tuto tradici uznávají.

„Pokud někomu nechutná pivo, vyrobené z hlávkového žateckého chmele, vody z artézských studní a českého sladu, ať pije něco jiného. My ale recepturu nebudeme měnit ani o píď,“ hlásal Budějovický Budvar do světa. Jenže vzhledem k tradiční orientaci Budvaru na exportní trh se tahle filozofie dlouhodobě setkávala s větším pochopením v zahraničí než doma, kde, a to zejména v Praze, neměl tento národní podnik zdaleka tak silnou pozici jako třeba jeho hlavní konkurent Plzeňský Prazdroj. To se Dvořák rozhodl změnit. A udělal přitom něco, nad čím začali mnozí pravověrní budějovičtí pivaři doslova omdlévat.

Hořký Budvar
Nechal v pivovaru, který je doma i ve světě pověstný pivem „sladšího typu“, vytvořit „hořký Budvar 33“, tedy ležák s vyšší hořkostí. A nijak se netajil tím, že chce touto značkou oslovit ty české spotřebitele, kteří dávají přednost pivu s větší hořkostí od konkurence. A opět je třeba spravedlivě přiznat, že i v samotných Budějovicích se najde mnoho lidí, kteří tomuto pivu přišli na chuť. Minimálně stejně početný je ale i tábor, jehož členové považují „hořký Budvar“ za totální popření všeho, čeho pivovar ve své historii dosáhl. Srovnávají to s tím, jako kdyby automobilka Mercedes hlavním měrou propagovala auto, které vypadá i jezdí jako konkurenční Volkswagen. Co by si tom její zákazníci mysleli? A to ještě Budvar nyní začal prodávat pod názvem Budvar Redix i „hořkou desítku“.

Do tohoto konceptu totální roztříštěnosti značky i výroby (alespoň tak to popisují mnozí dlouholetí pivovarníci v Budějovicích) zapadá i výměna etiket. Z prémiového ležáku zmizelo „zlato“ jako označení prémiové „výjimečnosti“, především ale podnik na všech etiketách značně upozadil slovo „Budweiser“, které je předmětem stoletého sporu s pivovarnickým gigantem AB –INBEV (dříve Anheuserem Buschem). Kromě dvanáctistupňového ležáku tento německý překlad slova „budějovický“ z ostatních budvarských pivních lahví zcela zmizel. Za Bočka byl přitom silně zvýrazněn na každém pivu.

Ještě podstatnější je ale fakt, že (opět kromě prémiového ležáku) zmizelo z lahví „desítky“ i nealkoholického piva chráněné zeměpisné označení místa původu „českobudějovické a budějovické pivo“. To na základě evropské směrnice zaručuje, že pivo uvnitř musí být vyrobeno jen z určitých surovin, určitým postupem a zároveň výhradně na území Českých Budějovic. Nové vedení pivovaru ho na „desítce“ přestalo používat.

Nahrávka Anheuserovi?
Zase je přitom nutné zmínit, že zdaleka ne všichni lidé v Budějovicích výměnu etiket, tedy jejich novou vizuální podobu, odsuzují. Některým se změna směrem k větší jednoduchosti líbí. Jiným ale připadá, jako by se s těmito etiketami Budějovický Budvar chtěl zařadit do kategorie piv pro méně náročné zákazníky. Dvořáka dokonce část Budějovičáků obviňuje, že to je záměr, který má oslabit Budějovický Budvar právě v jeho stoletém sporu s Anheuserem.

V novodobé historii se totiž hned několik politicko-podnikatelských skupin v Česku pokusilo dosáhnout toho, aby byl tento známkoprávní spor vyřešen dohodou. Naposledy mluvil o nutnosti dohody například bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Bendl. A některé nové etikety na lahvích Budvaru přitom, jak tvrdí „Bočkovci“, silně připomínají to, co by si Anheuser v rámci urovnání sporu s Budvarem představoval. Prakticky totiž na nich chybí „Budweiser“.

Z informací, které INFO.CZ získalo hned ze třech na sobě nezávislých zdrojů, dokonce vyplývá, že vrchní sládek Budvaru Adam Brož odmítl nové etikety a nechal si při jednání v dozorčí radě podniku výslovně potvrdit, že on se změnou označení nesouhlasí. A to právě v obavě, jak by se to mohlo do budoucna promítnout do sporu s Anheuserem.

Dvořák ale jakoukoliv spekulaci tohoto druhu dlouhodobě odmítá. A na jeho straně stojí i člen dozorčí rady Budějovického Budvaru a zastupitel Jihočeského kraje za KSČM Petr Braný. Dvořák podle něj dokázal radu přesvědčit, že jeho strategie (včetně výměny etiket) má doma i v zahraničí obchodní úspěch. A Budvar do budoucna nijak neohrožuje. Zároveň ale Braný v rozhovoru s INFO.CZ nepřímo přiznal, že Dvořákova snaha upozadit slovně i fakticky spojení pivovaru s městem, v němž vyrábí své pivo, je založena na „přání“ z vyšších míst.

„Je tady znát i úmysl od zřizovatele, tedy ministerstva zemědělství, aby Budějovický Budvar přestal být méně známý jako jeden z aktérů sporu s pivovarnickým gigantem a více se prezentoval jako jakýsi celonárodní klenot,“ uvádí Braný. Tomuto tvrzení odpovídá například i fakt, že se podnik začal na svých stránkách označovat jako „národní pivovar, který patří všem Čechům“. Nejen u „Bočkovců“, ale u mnoha dalších pivních patriotů v Budějovicích vyvolává takový slogan hodně nelichotivých komentářů.

Zisk pivovaru vzrostl
Jedna věc je ale spor o filozofii pivovaru, který začal po 25 letech vést úplně jiný typ manažera, než jakým byl Boček, a druhá výsledky hospodaření. A ty jsou bez debat opět vynikající. Pokud jde státu o hlavně o to, aby z národního pivovaru „vyždímal“ co nejvíce peněz, může být spokojen.

Podle čerstvě zveřejněných výsledků vyrobil národní podnik Budějovický Budvar v loňském roce 1,679 milionů hektolitrů piva, což je největší objem v jeho historii. Rekordně (na 1,154 milionů hektolitrů) se zvýšil i export. Zisk před zdaněním dosáhl 363,7 milionu korun, což je nejlepší výsledek od roku 2001.

Výsledky se ale dají číst různým způsobem. Když před třemi roky končil Boček, předal svému nástupci dokončený plán investic (třeba logistického centra), které umožnily zvýšit výstav v té době již kapacitně zcela „vyprodaného“ pivovaru. Jinými slovy: pokud by byly tyto investice dokončené už za Bočka, také by byl objem prodaného piva takřka jistě vyšší. Na druhou stranu ale Petr Dvořák rozhodně nezpůsobil v Budějovickém Budvaru žádnou katastrofu, jeho jiná obchodní filozofie nevedla k propadům zisku ani výstavu. Právě naopak.

Jen začal být pivovar jiný. Bočka a obecně ty manažery se silnou vazbou na Budějovice a tradici místní výroby piva nahradili v řadě případů manažeři zcela jiného typu, kteří už s Budějovicemi jako takovými nemají mnoho společného. Pokud nebudou prodávat Budvar, budou (a zřejmě stejně úspěšně) prodávat z pražské centrály něco jiného. Doba manažerů Bočkova ražení a jejich úzkého vztahu k podniku zjevně skončila. Jak se ale tato změna projeví na hospodaření Budějovického Budvaru a exportu českého piva, zůstává otázkou.

Jedna věc je každopádně jistá už dnes. Pokud právě teď slaví noví lidé ve vedení pivovaru úspěšné výsledky podniku za loňský rok, v kultovní budějovické restauraci Masné krámy tomu tak není. Na rozdíl od minulých oslav tohoto druhu se slaví jinde a jinak. A možná i s jiným pivem.

Dějiny jednoho z nejpopulárnějších nápojů světa jsou plné nečekaných překvapení. Komik a pivař Dom Joy a odborník na nápoje a autor několika knih Olly Smith vyrazili do všech koutů světa a ochutnali nejpodivnější, nejoblíbenější, nejesoteričtější a nejdůležitější půllitry v doslova žíznivém dokumentárním seriálu Jak pivo změnilo svět. Zároveň odhalují, jak různé druhy piva zapůsobily na různá období našich dějin.


Pivo je s námi už hodně dlouho. Vykvasilo na každém ze světových kontinentů dlouho předtím, než došlo k vynálezu kola nebo byla založena jakákoli pořádná civilizace. Tento vyloženě zábavný seriál ukazuje, že díky přirozené lidské zvědavosti, zvídavosti, vynalézavosti a neuhasitelné touze vylepšit tradiční metody vaření piva došlo k velkým změnám, díky kterým známe svět v jeho dnešní podobě. Prima ZOOM vám přináší vše, co jste chtěli vědět o pivu. A jak tedy pivo změnilo svět?

Prima ZOOM vám dopřeje zlatavý mok:
Jak pivo změnilo svět (5 dílů každé úterý ve 20.00 hod. a reprízy v pátek od 13.35 hod.)

Pivo je kvašený alkoholický nápoj hořké chuti vyráběný z obilného sladu, vody a většinou chmele pomocí pivovarských kvasinek, který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název České pivo chráněno jako zeměpisné označení. Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno to první. Jako země původu se uvádí Mezopotámie, a to přibližně již v 9. tisíciletí př. n. l. Ale možná Sumerové připravovali pouze kvas. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. Obyvatelé Česka drží přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je týdenní spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 450 litrů (10° piv), respektive 100 litrů ročně. Podle WHO to znamená průměrně přes 16 litrů čistého alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů).

Lidé jsou na světě už asi 100 tisíc let. Ale ke všemu, čeho se lidstvu podařilo dosáhnout, došlo teprve během posledních deseti tisíc let. Jak to, že jsme se tak náhle zbavili vlastního primitivismu a nakročili do éry invence a kreativity? Odpověď zní: protože pivo! Vynález piva změnil svět navždy. Je to takřka příliš bizarní myšlenka na to, aby byla pravdivá. Ale mnozí vědci se dnes domnívají, že to byla chuť na pivo – ne na chléb, která někdy v období 9000 let před naším letopočtem přiměla lidi začít obdělávat půdu a farmařit. Tato neolitická zemědělská revoluce byla přechodem od společenstva sběračů plodin a lovců zvěře a stála u zrodu vůbec první civilizace zvané Mezopotámie. Nutnost vypěstovat více ječmene, aby bylo možné uvařit více piva, vedla ke vzniku celé řady přelomových novinek: pluhu, kola, systému zavlažování, matematiky, a dokonce i písemnictví. Pivo zároveň stojí v pozadí několika nejvýznamnějších pokroků v našich dějinách: od objevu bakterií, přes vynález chlazení nebo zrod průmyslové výroby, až po zákaz dětské pracovní síly. Pivo zkrátka změnilo svět!

Ze 100 tisíc let, co jsme na planetě, jsme zhruba 90 tisíc let byli kočovníky a sběrači. Zhruba před 9000 lety došlo k tomu, že se lidé na dnešním Středním východě usadili a stali se z nich první zemědělci. Začala probíhat zemědělská revoluce. Ta byla způsobena prvním pěstováním ječmene. Toho ječmene, který byl součástí prvního piva, jehož zbytky se našly na střepech první keramiky. Dnes je tedy potvrzeno, že pivo se součástí lidské stravy stalo 3000 let před tím, než člověk začal péct chléb. K první fermentaci došlo zřejmě náhodou, když se do džbánů, v nichž byly uloženy obilky divokého ječmene, dostala voda. Objev piva však spustil doslova záplavu vynálezů, které měly udělat pivo lepším a dostupnějším. Požadavek na více piva tak znamenal více zemědělských farem, což přineslo objevení matematiky, následného účetnictví a jeho zapisování pomocí vynálezu písma. Důkazy této teorie vědci nacházejí na ohromném množství klínových destiček. Na těchto destičkách je přes 160 výrazů pro pivo.

První recept na výrobu piva je zaznamenán v období 1800 let před naším letopočtem. Jeden australský pivovarník podle tohoto receptu pivo uvařil. Jeho chuť se však zdaleka nepodobá dnešním pivům. Egyptská civilizace doslova vznikla na pivu. Pivo zde bylo považováno za dar bohů a hlavní egyptský bůh Re byl zároveň bohem piva. Denní mzda v Egyptě byla pro dělníky vyplácena v pivech. Víme, že při stavbě pyramid bylo spotřebováno obrovské množství piva. To bylo dáno tím, že tehdejší pivo bylo na rozdíl od dnešního ohromným zdrojem živin. Pivo se však v té době používalo i na léčbu nemocí. Dnešní vědci objevili v kostech egyptských mumií zbytky tetracyklinu. Zdálo se jim to nemožné, protože toto antibiotikum je vynálezem moderní doby. K jejich překvapení však zjistili, že pokud uvaří pivo podle egyptského receptu z doby stavitelů pyramid, v pivu se objeví přírodní antibiotika. Středověká Evropa měla velký problém s čistotou vody. Řeky a zdroje vody byly kvůli nedostatečné hygieně kontaminované a bylo to pivo, které díky svému masovému použití zachránilo milióny životů. Vědci se pokoušeli uvařit středověké pivo z rybníka zamořeného fekáliemi. Voda plná smrtelných bakterií se však stala po převaření a prokvašení bezproblémovou. Dnes víme, že v šestnáctém století se vypilo 300 litrů piva na osobu ročně. Toto číslo je šestkrát vyšší než současné hodnoty. Pivo pili muži, ženy i malé děti. Pivo se tehdy stalo zlomovým faktorem v rozvoji prvního průmyslu.

Na výrobě piva bohatla v Evropě především církev. Na pivu je však postavena i Amerika. Poutníci z lodě Mayflower přistáli v oblasti Plymouthu jen proto, že jim na lodi došlo pivo a oni potřebovali narychlo navařit nové. Místo ječného sladu použili žaludy. V tehdejší Americe se komunikačními centry a centry obchodu staly hostince, a nakonec sami Otcové zakladatelé byli z velké části svými povoláními pivovarníci. Deklarace nezávislosti jimi byla sepsána ve filadelfském hostinci. Dnešní americká hymna vznikla z pijácké písně z 18. století. Pivo se však také účastnilo boje proti zhoubným nemocem. Louis Pasteur se ve skutečnosti zabýval procesem uchování kvality piva. Při svém bádání zjistil, že se v pivu nacházejí do té doby neznámé bakterie. Díky pivu tak vznikly dnes používané vakcíny a byla zdokonalena hygiena. Pivo bylo i za vznikem prvních chladicích zařízení. Zoufalá snaha pivovarníků o získání umělého ledu vedla v roce 1881 k vynálezu první ledničky Carlem von Lindem. Tím se vyřešilo skladování jídla.

Pivo je i za koncem dětské práce. Už deset let před vynálezem pásové výroby Henrym Fordem americké pivovary začaly používat láhve vyrobené na prvních automatických strojích Michaela Owense. Práci, kterou při výrobě pivních lahví do té doby dělaly malé šestileté až desetileté děti, nahradily Owensovy stroje. A dnes pivo míří i do vesmíru. Tak na zdraví!

Dvanáctistupňový ležák Zubr Gradus si odváží své první vítězství z odborné degustační pivovarské soutěže o Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2020 a hned je z toho příčka nejvyšší. Mezi 53 přihlášenými značkami se stal absolutním šampionem 28. ročníku tradiční degustační soutěže a ovládl i kategorii světlých ležáků. Absolutní vítězství získal pivovar Zubr již potřetí v řadě, v loňském roce s pivem Zubr Gold, v roce 2018 se světlým ležákem Zubr Grand.

„Naším dlouhodobým odhodláním je vyrábět poctivé a tradiční pivo z kvalitních regionálních surovin a z těchto zásad nehodláme polevovat. Jsem rád, že tento náš přístup pivovarská veřejnost, která zasedá v porotě, opakovaně oceňuje a letošní rok není výjimkou. Chceme dál vyrábět to nejlepší české pivo, na které můžeme být hrdí,“ komentuje úspěch v soutěži Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Zubr Gradus v kategorii světlých ležáků porazil 23 přihlášených značek. Na stupně vítězů v této kategorii Gradus doprovodil i jedenáctistupňový Zubr Grand, který získal 3. místo. V soutěži zabodoval i Zubr Classic 3. místem v kategorii světlých výčepních piv.

Letošní rok není pro pivovary vůbec jednoduchý, celý segment byl koronavirovou krizí značně postižený a bude dlouho trvat, než se z něj vzpamatuje. „Úspěch v soutěži Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2020 nás samozřejmě těší, ale bohužel si ho nemůžeme vychutnat naplno jako v předešlých letech,“ říká k současné situaci v pivovarnictví Tomáš Pluháček.

Dle Pluháčka valná většina restaurací, které jsou zákazníky přerovského pivovaru, po nuceném uzavření opět otevřela, ale návrat k normálnímu stavu zatím nenastal. „Pokles zájmu o čepované pivo je dlouhodobým trendem a letošní rok bude pro hospody další ranou. Dle Českého svazu pivovarů a sladoven byl v roce 2019 poměr prodeje piva v segmentu on-trade vs. off-trade 35:65. My v pivovaru Zubr jsme vždy kladli velký důraz na podporu čepovaného piva a dařilo se nám proti tomuto trendu úspěšně bojovat a držet poměr 60:40 ve prospěch on-trade, tedy gastroprovozů. Hospody se snaží, ale očekávání, že se lidé vrátí, se zatím nenaplnila. Doufáme, že letní měsíce nastartují obrat, ale skutečná bilance krize se ukáže až na podzim, kdy skončí úlevy od státu.“

Zlatý pohár PIVEX
Soutěž o Zlatý pohár PIVEX je nejstarší odbornou degustační soutěží v České republice a v letošním roce se konal již 28. ročník. O držitelích ocenění rozhoduje odborná degustační porota ve dvou kolech a hodnocení probíhá anonymně. Hlavními hodnotícími kritérii při degustaci jsou chuť, plnost, vůně, říz, hořkost i jiné vlastnosti piva nebo příznaky podle dalších chuťových, čichových i vizuálních zjištění odborných degustátorů. V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, který je odborným garantem soutěže. V porotě zasedají zástupci ústavu společně se zástupci pivovarů, převážně sládků, a dalších odborných institucí.

Zubr Gradus
Zubr Gradus je světlý dvanáctistupňový ležák uvařený z několika odrůd českého chmele, zejména z aromatického Žateckého poloraného červeňáku z tršické oblasti, a z kombinace klasického a speciálního moravského sladu zvaného "karapils". Ten dodává ležáku vyšší plnost a příjemnou zlatou barvu s jantarovo-medovými odstíny. Zubr Gradus byl vyhlášen nejlepším světlým ležákem roku na soutěži České pivo 2019.
Zubr Grand
Zubr Grand je světlý jedenáctistupňový ležák s vyšší plností a barvou, který vyniká výraznou lahodnou hořkostí. Každá várka je chmelena podle prvorepublikové receptury na čtyřikrát v přesně daných časech a množství, díky čemuž si pivo zachová příjemné aroma čerstvě načesaného chmele. Zubr Grand se stal absolutním vítězem soutěže o Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2018 a třikrát v řadě ovládl na této soutěži kategorii světlých ležáků.
Zubr Gold
Zubr Gold je světlé výčepní pivo, které ocení nejen znalci. I běžní konzumenti piva poznají, že má v sobě to nejlepší ze sladu i chmele v dokonalé rovnováze. Je charakteristické svou střední plností, příjemnou zlatou barvou, harmonickou vyváženou hořkostí a silným dobrým řízem. V rámci soutěže o Zlatý pohár PIVEX se Zubr Gold dlouhodobě a pravidelně umisťuje na medailových příčkách, je absolutním vítězem ročníků 2012 a 2019.

Pokud si myslíte, že v nealkoholickém pivu není alkohol, tak se mýlíte. A skrývá se v něm mnohem více.

Pivo bývá v restauracích v přepočtu na množství často nejlevnějším nápojem a navíc patří k osvědčeným „hasičům žízně“. Jenže co když máte sednout za volant nebo s sebou máte odrostlejší potomky? Nabízí se pivní nealkoholická varianta. Jenže ta v sobě skrývá nemilé „ale“.

Alkohol v nealku
Vzhledem k tomu, že legislativa České republiky neumožňuje požití alkoholu před řízením motorového vozidla, měl by řidič pít jen nealkoholické nápoje. Nealkoholické pivo se podle názvu tváří, že není žádným rizikem, přičemž nejčastější nealko pivo, Birell, obsahuje až 0,45 % alkoholu. Takže tak úplně alkoholuprostý Birell zase není.

„Speciální kvasinky ‚Birell‘ se od klasických liší tím, že produkují jen velmi malé množství alkoholu. Délka kvasného procesu je přibližně stejná jako při vaření alkoholického piva. Vyrobené pivo obsahuje minimum alkoholu, ale díky délce kvašení se zároveň může chlubit vlastnostmi tradičního českého piva – plností chuti, řízem i příjemnou hořkostí. Kvasinky nejsou geneticky upravované, ale skutečně vyšlechtěné. Původ těchto kvasinek je ve Švýcarsku, kde už od roku 1962 vaří pivo za použití speciálních druhů kvasinek, které dovolují nepřerušovat kvasný proces. Pivovar Radegast si speciální druh kvasinek přivezl v roce 1991 a začal poprvé vyrábět nealkoholické pivo s jejich použitím (Radegast Birell, 2012),“ píše ve své diplomové práci zaměřené na senzorické vlastnosti nealkoholických piv Markéta Brabcová.

Riziko závislosti
Jedno ze zcela nečekaných rizik je u dětí. Rodiče při vědomí, že pivo neobsahuje alkohol, na výletě nic nenamítají proti tomu, aby se jejich potomci napili. „Dítě ve věku 6 let, jehož hmotnost je kolem 20 kg a které vypije půl litru tzv. nealkoholického piva, už může mít měřitelnou hladinu alkoholu v krvi,“ píše propagátor abstinence Karel Nešpor v časopise Vesmír. Navíc vzniká nebezpečný precedent, který u dítěte vyvolává pocit, že je pití piva (alkoholu) běžné. Navíc se tak seznámí s pivní hořkou chutí, která pak později nebude překvapující. U abstinujících (vyléčených) alkoholiků hořká chuť mimochodem vyvolává vzpomínku na časy minulé, může vyvolat bažení a pád zpět do nemilé alkoholické minulosti.

Nealkoholická dobrota?
Složení tzv. ochucených nealkoholických piv je námět na samostatný článek. Podíváte-li se na některý z radlerů, zjistíte že obsahuje celou řadu ne zcela „pivních“ přísad. Fruktózový sirup (ovocná složka zabírá pouhých 2,2 %), kyselinu citronovou, citrát draselný, mléčnan vápenatý, uhličitan hořečnatý, karubin, pektin, cyklamát sodný, sacharin, acesulfam K a aspartam (což jsou zdroje fenylaninu), kyselinu askorbovou a karmín. Sluší se připomenout, že karmín (též karmazín nebo košenila) je přírodní červené barvivo vyráběné z vysušených těl hmyzu červce nopálového (Dactylopius coccus). Kdybyste někomu řekli, že jeho oblíbené letní osvěžení je dobarvené pomocí krovek brouků, asi by vám nevěřil. Navíc je právě tato složka podezřelá z podpory dětské hyperaktivity, což je další z rizik dětského pití nealkoholických (v tomto případě dochucených) piv.

„Je tu snaha považovat nealkoholické pivo za ekvivalent limonády. Společnost zašla za akceptovatelnou hranici,“ prohlásil v Českém rozhlase přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský

I tak nevinná oslava, jako jsou dětské narozeniny, může teoreticky umožnit vznik rizika závislosti na alkoholu. Řeč je o běžně používaném „dětském šampaňském“, syceném nealkoholickém nápoji. V tomto případě nejde ani tak o množství alkoholu, jako o rituál s ním související. „Ať si má s čím přiťuknout,“ je argument, se kterým se láhev otvírá.

Už jen samotný fakt, že máme snahu vyrábět nealkoholické nápoje, které se mají jak jménem, tak chutí přiblížit svým alkoholickým ekvivalentům, ukazuje, jak moc velkou roli hraje alkohol v našem společenském životě. Otázkou zůstává, zdali je to pro společnost dobře.

Pivovar Budějovický Budvar zprovoznil nové cylindrokónické tanky. Do 24 z nich s objemem 3000 hektolitrů a do budovy investoval 280 milionů korun. Kapacita pro hlavní kvašení tak vzrostla skoro o polovinu. Podle mluvčí jsou tanky součástí dlouhodobého investičního plánu a mají pivovaru pomoci s expanzí.

Technologie je ve zkušebním provozu. V nízkém modulu je deska s otvory, do nichž jsou tanky usazeny. Slouží jako spilka, tanky pro hlavní kvašení. První Budvar postavil v roce 1992.

"Od té doby je to už třetí hala, pokračování stejné technologie, protože recept a technologii držíme klasickou, pouze nádobí se mění. Kapacita tak vzrostla na téměř dvojnásobek, aby spilka byla schopna odkvasit dostatek piva i v sezonních špičkách, tak k 28 kusům původní kapacity přibylo těch čtyřiadvacet," řekl výrobně-technický ředitel Budvaru a vrchní sládek Adam Brož. Pivovar chce přidat časem ještě jeden modul, kde bude 16 těchto tanků.

Budvar se 670 zaměstnanci letos plánoval investice ve výši 600 milionů, kvůli koronaviru je neomezil. "Zmiňované investice jsou součástí rozvojového plánu, které pivovar zahájil už v roce 2015. Jedná se tedy o pokračování v dlouhodobém plánu, který nemá se současnou krizí nic společného," uvedla mluvčí Budvaru Markéta Ježková.

Příští rok chce budějovický pivovar rozšířit varnu či zvětšit kapacity plechovkové linky, která podle starších informací zvládne naplnit za hodinu 25 000 plechovek. Jde o součást rozvojového plánu v hodnotě dvou miliard korun, který zahrnuje i logistické centrum, ležácký sklep nebo stáčírnu lahví.

"Kromě kapacit pro hlavní kvašení jsme v pivovaru v loňském roce například uvedli do provozu novou lahvovou linku Po skončení všech naplánovaných investic se roční výstav Budvaru zvýší na více než dva miliony hektolitrů," dodala Ježková.

Kvůli koronavirovým omezením musel na jaře Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů tankového nebo nefiltrovaného sudového piva, které mělo velmi krátkou záruku. V půli května znovu zprovoznil linku na stáčení piva do sudů, kterou v březnu zastavil. ČTK to již dříve řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni uvařil Budvar rekordních 1,679 milionu hektolitrů, a tržby tak poprvé překonaly tři miliardy korun.