Kombajnistou, jak osmistupňové pivo z Náměště na Hané nazvali, se sládek trefil do černého. Přesněji do žízně, která sužuje hrdla cyklistů, turistů i místních štamgastů v červencových vedrech. Na hanácké pivní scéně se Kombajnista poprvé objevil o loňských žních. Letos u Jadrníčků „vykouzlili“ výborně chmelené a pitelné osmičky dvakrát tolik. Zájem o letní pivní šlágr je obrovský.

„Měli jsme už v červnu po Kombajnistovi velkou poptávku, lidé se ptali, jestli bude. Říkali jsme, že až uvidí první kombajn na poli, že současně vyjede naše osmička. A tak se i stalo. V současnosti náš Kombajnista jede v plné polní a dobývá Moravu,“ žertoval Luboš Jadrníček, sládek Pivovaru Jadrníček.

Osvěžujícího a zároveň krásně chmeleného piva navařil šikovný sládek dvakrát tolik v porovnání loňským červencem. „Letos jsme nachystali osm tisíc piv. Vydržet bychom mohli do půlky srpna, ale uvidíme. V horku se pije rychle,“ poznamenal sládek.

Lehké a pitelné pivo v tropech ocenili zejména cyklisté, kteří se sjíždějí na zahrádku pivovarské hospůdky U Jadrníčků zdaleka. „Jedno na žízeň, druhé na chuť,“ popisoval sládek.Turisté mířící na zámek si zase vozí láhev s kombajnistou jako raritu, suvenýr z Hané. „Je to tak. Zájem je opravdu velký,“ komentoval rostoucí poptávku po osmičce.

Osmička se zrodila minulý rok
Nápad uvařit osmistupňové pivo vznikl v Náměšti na Hané vloni na jaře. „V létě nabízíme desítku Žnec. Desítku ale dělá každý, a tak jsme přemýšleli, že zkusíme osmičku – osvěžující pivko do horkých letních dní. Chtěli jsme taky navázat na tradici těchto piv, která se dříve fasovala ve sklárnách nebo hutích,“ přibližoval tehdy sládek.

Výroba osmičky je však alchymie a úkol pro skutečné mistry sládky. Pokud chce udělat lehké pivo s intenzivní chutí a plností, přidělá mu to navíc dost práce. Cenami ověnčený expert z Náměště na Hané se takové výzvy nebál. „Kdo by si myslel, že silnější pivo jednoduše doředíme vodou, to ani náhodou. Je to alchymie. Na slabším pivu se pozná sládek. Případná vada vynikne,“ usmíval se zkušeně Jadrníček.

Rozhodující je množství sladu, kterého musí sládek ubrat. „Extrakt původní mladiny nám vyšel krásně na rovných osm. Byla to radost. Pivo je světlejší, krásně pitelné. Chuť jsme dohnali přichmelením,“ pochvaloval si.

Pivo s nádechem nostalgie
Starší generace podle sládka nad půllitrem svěžího světlého piva, které má 3,5 procenta alkoholu, s nostalgií vzpomíná na „staré časy“, kdy se nízkoalkoholické pivo podávalo v rámci pitného režimu v těžkých provozech s vysokými teplotami. „Vzpomínají a ochutnávají. Odezva na Kombajnistu je napříč generacemi velice dobrá,“ podotkl sládek.

Cenu letošního Kombajnisty musel pivovar upravit v návaznosti na zdražení surovin. Oproti loňsku zhruba o deset procent. Podle pivní mapy Česka je několik pivovarů, které začaly vařit osmičku. Na Moravě je to například břeclavský pivovar Frankies. Na druhém konci republiky zase má své fanoušky harrachovská „Huťská osmička“, která dokonce vyhrála v soutěži o nejlepší pivo mezi desítkami.

Práce, ale i koníček. To je pro sedmadvacetiletého Luboše Jadrníčka rodinný pivovar, který s tátou a mladším bratrem vybudovali v Náměšti na Hané na Olomoucku. I s hospůdkou funguje od roku 2014, postavili ho na místě starých garáží u vlastního rodinného domu. Vyrobit umí přes dvacet druhů piv a je mezi nimi i jedno z nejsilnějších v celé republice.

Kdo u vás jako první přišel s nápadem založit pivovar?
Jako první asi táta. V Plzni, kde byla dříve jediná škola tohoto typu, vystudoval obor pivovarnictví a sladovnictví. V Plzeňském Prazdroji se i nějaký čas pohyboval, pak pracoval v Olomouci v bývalém Holickém pivovaru. Měl tak k této profesi odjakživa blízko. V roce 2001 s mámou založili palírnu, já sám mám hotelovou školu, a tak jsme přemýšleli, co dál vybudovat. Chtěli jsme hospůdku, ale přišlo nám, že by to s cizím pivem, byť odněkud z okolí, nebylo ono. Chtěli jsme točit vlastní. A tak jsme se do toho ještě s bratrem Radkem pustili.

Musel vás či bratra táta přemlouvat ke společnému podnikání?
Právě že vůbec! Dost často se v rodinných podnicích stává, že rodiče musí potomky skoro až nutit, aby se do podnikání zapojili či jej postupně přebrali, ale nás to hned chytlo. Když nám táta, kterému je dnes jednapadesát, ukazoval, jak se pivo vlastně dělá, uvařili jsme první várku a hned nám to chutnalo. A byla to zábava. Je to práce i koníček zároveň.

A váš vztah k pivu?
Pivo... To je ten nejlepší dar. (smích)

Kdy a kde jste uvařili první?
Bylo to v roce 2012 u nás na zahradě. Potřebujete při tom samozřejmě teplo, a tak jsme vzali dva kotlíky, ve kterých si zálesáci vaří guláš, a v nich vzniklo našich prvních zhruba deset litrů piva. Pak jsme hned zkoušeli další várky, ty už jsme vařili v kuchyni. Samotný pivovar jsme založili v roce 2014, postavili jsme ho i s hospůdkou na místě starých garáží u našeho rodinného domu. Začínali jsme se čtyřmi tanky piva, teď jich v našich sklepech máme třiadvacet.

A jaké tedy byly začátky samotného pivovaru?
Byli jsme nervózní, čekali jsme, co na to lidé řeknou. Sami jsme byli s našimi pivy spokojení, musím zaklepat, že se nám vždy povede ho připravit, ani jednou jsme nemuseli nic vylévat. Vůbec poprvé mohli lidé naše pivo ochutnat v lednu 2015. Pamatuji si, že to byl čtvrtek, kdy jsme tady v hospůdce vpodvečer narazili první soudek, přišli především kamarádi. Rozdávali jsme tácky s naším logem, bylo to zajímavé a pestré. Prvních čtrnáct dní bylo hodně nabito, všichni z Náměště a okolí chtěli zjistit, jaké je pivo od Jadrníčků. A od té doby se k nám valná část z nich vrací.

Když si vzpomenete na jedno z vašich prvních piv, jaké bylo ve srovnání s tím, co vyrábíte dnes? Co mají společného?
Dnes samozřejmě vaříme profesionálně, máme moderní technologie. Ale chuťově bylo velmi podobné. Jen co do stupňovitosti jsme to tehdy v těch amatérských podmínkách neuhlídali a vyšla z toho nakonec třináctka.

Kde jste pak sbíral zkušenosti?
Když nás do toho táta vtáhl, začali jsme objíždět již zavedené minipivovary, ochutnávali jsme a obhlíželi tamní technologie. A pak samozřejmě nejrůznější pivní festivaly. Na ně jsme později jezdili představovat i náš pivovar, současně při tom poznávali majitele těch dalších a objevovali další pivní styly. Člověk díky tomu získá představu co a jak vařit. Vše je pak o něco snazší. Teď také jezdím jako degustátor na pivní soutěže, i díky tomu si rozšiřuji obzory.

Vyjel jste kvůli tomu i někam do zahraničí?
Ano, zhruba před rokem jsem byl v Belgii. Objížděli jsme samozřejmě především minipivovary, ochutnávali jejich pivní styly. Bylo to hodně zajímavé. Nějaké vzorky jsem přivezl, uvařili jsme podle nich několik piv. Inspirovaly nás například u našeho piva Japač, jde o svrchně kvašené pivo typu American Pale Ale. Zkratka APA je pak ukrytá přímo v jeho názvu.

Co pro vás byl při tom všem ochutnávání a poznávání největší chuťový zážitek?
Silná a hutná piva – třicítky. Sami jednu příležitostně vaříme. Jmenuje se Kosťák a je to jedno z nejsilnějších piv v celé republice. Podobné jsem ochutnal v Belgii, ale to byla „jen“ pětadvacítka. Rozdíl oproti naší klasické dvanáctce – Náměšťákovi – je skutečně velký. Ten alkohol je tam zkrátka znát, celkově to pivo působí hutným dojmem. Pro milovníka piva je to úplně jiná zkušenost, rozhodně doporučuji něco takového ochutnat. Člověk ale vypije maximálně dvě a stačí mu to.

Kolik piv má váš pivovar v portfoliu?
V nabídce máme vždy alespoň čtyři druhy piv, s ohledem na sezonu se to mění. Celkově dnes umíme uvařit zhruba třiadvacet druhů piv.

Obměňujete stálou nabídku často?
Podle ročního období. Teď v létě jsou to lehčí světlá piva, na podzim a zimu nasadíme také silnější polotmavá či tmavá. Zhruba dva tři měsíce před tím si s bráchou nebo tátou sedneme a probereme, co přesně bychom mohli uvařit.

Jak vznikají nápady na nová piva?
Často v pátek nebo v sobotu večer. Dáme něco na gril, sedneme si všichni s pivem, a čím víc ho vypijeme, tím lepší nápady a exotičtější názvy nás napadají... (smích)

Můžete přiblížit velikost vaší výroby, jakých čísel dosahuje výstav?
Je to 1 500 hektolitrů. Spadáme tak do minipivovarů. Tam je maximální limit deset tisíc hektolitrů, takže rezervu máme velkou. V této kategorii bychom se také rádi udrželi.

Proč?
Při vaření piva v tak malém objemu si, pokud chcete, dokážete udržet takovou tu poctivou řemeslnost. Rozhodně není naším cílem hnát se za nějakými velkými objemy.

Jste čistě rodinný podnik?
Základ jsem já s bráchou a tátou, pak máme dva zaměstnance. Pána, co má na starost stáčení sudů a lahví. A pak jednu slečnu, která nám pomáhá vařit. Je to absolventka pivovarnictví v Litovli. Jeden rok jsme s tamní školou spolupracovali. Studenti sem mohli chodit na praxi, litovelský pivovar neměl místa pro všechny. A tato slečna u nás už zůstala. Na naši výrobu piva pět lidí stačí, a pak je tady ještě obsluha v naší hospůdce.

V zázemí pivovaru jsem viděl, že výroba teď jede. Jak vás ale na jaře zasáhl koronavirus a karanténa?
Vše už se vrátilo do normálu. Počasí se umoudřilo, začátek prázdnin byl ale jako na houpačce. A to je na odbytu hodně znát. Dnes naštěstí vyrábíme i prodáváme naplno. Karanténa nás však zasáhla citelně. Na dva týdny jsme museli zavřít, a dokonce jsme odstavili i výrobu. Nikoho jsme nepropustili, jsme rodinný podnik a snažíme se do toho zahrnout i naše zaměstnance a udržet si je. Takže jsme uklízeli pivovar, udělaly se věci, na které není běžně tolik času. Pak jsme začali vařit jednou za týden, hlavně kvůli kvasnicím, abychom o ně nepřišli a udrželi samotný výrobní proces. Nad vodou nás naštěstí podrželi naši věrní zákazníci, poctivě od nás kupovali pivo v lahvích. Za to jsme jim vděční. Ale těch prvních čtrnáct dní karantény, kdy jsme nevěděli, co přesně se bude dít dál, bylo hodně nepříjemných.

Na stěně uvnitř hospůdky máte řadu ocenění pro vaše piva. Kolik jste jich získali?
Každý rok nějaké přibude, máme jich už kolem patnácti. Zřejmě nejúspěšnější je náš tmavý Jadroš, spodně kvašený speciál – třináctka. Ten získal i zlatou pivní pečeť, což je u nás nejprestižnější ocenění. Další náš speciál polotmavá čtrnáctka Kotelník pak dostala kromě dalších ocenění bronzovou pivní pečeť.

Kam všude pivo dodáváte? Slyšel jsem, že se dá ochutnat i v zahraničí.
To je pravda, dodáváme i do Polska, pivo od nás odebírá jeden pán, který má v Krakově hospodu postavenou na českých pivech. Jinak ale máme hlavní odbyt u nás v Náměšti a pak – jak se říká – v okruhu pivovarského komína, takže hlavně na Olomoucku a Prostějovsku. V samotné Olomouci máme už dva roky vlastní Jadrošovu krčmu v městské části Neředín. Sami si ji provozujeme, jsou tam naše technologie. Hodně našich olomouckých zákazníků nám říkalo, ať něco otevřeme přímo ve městě. Bývali smutní, že poslední vlak z Náměště odjíždí do Olomouce už kolem deváté večer... (smích)

Dokážete si dnes představit, že byste v životě dělal něco jiného, než vařil pivo?
Teď už ne. Baví mě to a naplňuje. Baví mě práce s lidmi, rád jim na nejrůznějších akcích náš pivovar představuji. Těší mě, že mohu budovat naši rodinnou značku, aby si lidé teď i v budoucnu řekli, že Jadrníček je kvalitní pivo z Náměště na Hané. Doufám, že pivovar budeme moci v budoucnu předat i další generaci naší rodiny.

Protipandemická opatření citelně zasáhla všechna místa, kde lidé rádi tráví svůj čas. Stejný osud potkal i podnik, který před dvěma lety otevřel náměštský Pivovar Jadrníček nedaleko obchodního domu Timpo v Neředíně. Jadrošovu Krčmu udrželi při životě hlavně místní štamgasti, kteří si ji stihli rychle oblíbit. Ze začátku si kupovali pivo v PET lahvích na doma, poté ale v Krčmě zprovoznili zahrádku a nyní se Jadrníčkovo domácí pivo čepují už i ve vnitřních prostorách tak, jako před nucenou pauzou. Věrným pivařům děkoval Luboš Jadrníček, spolumajitel pivovaru.

„Musím hned ze začátku poděkovat všem věrným štamgastům a pivařům, kteří na naši Krčmu nezanevřeli během krize a přišli náš pivovar podpořit i v tak nelehké době. Velmi si toho vážíme a je to pro nás jen impulsem k další práci na našich pivech,“ děkuje Luboš Jadrníček, který nepřipustil, aby byli jeho nejvěrnější hosté o žízni ani v době karantény. Jakmile to bylo možné, začal prodávat pivo z Náměště alespoň přes okénko v PET lahvích.

Postupem času mohli před Jadrošovou Krčmou otevřít veřejnosti i zahrádku, od čehož už netrvalo dlouho, aby se i vnitřní prostory znovu dočkaly svých návštěvníků. Zahrádku začínají postupně navštěvovat také cyklisté, kteří se po výletu vrací do města od západu. „Často se nám stává, že přijedou kolaři a říkají, že jedou akorát z Náměště z našeho pivovaru, kde jim pivo chutnalo. Zastaví se proto ještě u nás na jedno nebo si ho vezmou s sebou do petky,“ kvituje Luboš Jadrníček.

Pivovar Jadrníček sbírá ocenění na pivních soutěžích
Rodinný pivovar Jadrníček vaří v Náměšti na Hané celou řadu piv. V olomoucké Jadrošově Krčmě má na čepu vždy hned několik druhů, za které již několikrát sklidil úspěchy na pivovarnických cenách. Naposledy na Zlaté pivní pečeti, kde v různých kategoriích obsadil první, druhé i třetí místa. Mezi tmavými ležáky triumfoval dvanáctistupňový Jadrník. Umístil se ale také Kotelník, nejsilnější pivo, které Jadrníček běžně vaří. „Došlo i na naši hvězdu, Tmavého Jadroše, který pivní ceny sbírá pravidelně. Jeho zatím poslední úspěch je druhé místo v Pivní pečeti v kategorii Tmavé silné pivo,“ pochvaluje si Jadrníček.

Vedle oceněných piv čepují v Jadrošově Krčmě pivní novinky. Jednou z nich je svrchně kvašený Japač, jehož hořkost zaručeně osvěží během horkých letních dnů. „Pracujeme také na lehkém letním pivě, které by mělo mít zhruba devět stupňů. Naše desítka Žnec, kterou vaříme v letních měsících, se ale také objeví na čepu,“ dodává Luboš Jadrníček. Chybět nebudou ani osvědčené klasiky jedenáctka Jadroš nebo dvanáctka Náměšťák.

„Vydržíme!“ vzkazují všem vyznavačům kvalitního zlatavého moku Jadrníčkovi, provozovatelé minipivovaru v Náměšti na Hané, který si i z letošního ročníku Mezinárodního pivního festivalu České Budějovice odvezl několik prestižních cen.

Kvůli pandemii Covid-19 mu vyschly pípy v obou pivovarských hospodách, které v polovině března zavřelo vládní nařízení proti šíření nového koronaviru. Zapomenout mohou zřejmě i na příjmy z různých festivalů a dalších větších událostí pro veřejnost. Vláda prodlužuje stav nouze a hromadné akce plánuje povolovat jako jedny z posledních.

Mladý sládek z Náměště na Hané o víkendu exceloval na 23. ročníku tradičních Slavností piva na českobudějovickém Výstavišti.
V soutěži Pivo České republiky 2019 získal Pivovar Jadrníček první místo hned ve třech kategoriích.

Tmavá třináctka Jadroš byla vyhodnocena jako nejlepší mezi Speciálními tmavými pivy a zlato brala i v kategorii Speciální tmavé pivo z minipivovaru. Třetí zlatou obdržela ve skupině Polotmavá piva náměšťská čtrnáctka Kotelník.

„Ocenění odborníků je velkou motivací, ale tou největší je odezva zákazníků. Když vidíme, jak lidem pivko chutná, je radost ho vařit. Pro Jadroše si dokonce jezdí hospodský až z Krakova,“ těšil se z úspěchů dvaadvacetiletý sládek Radek Jadrníček, který v únoru bodoval i na prestižním Mezinárodním pivním festivalu.

Na víkendových slavnostech soutěžily pivovary ve 22 kategoriích. Do degustací se přihlásilo 66 pivovarů a minipivovarů se 402 soutěžními vzorky, které hodnotili kvalifikovaní odborníci z pivovarů, studenti odborných škol a pozvaní erudovaní degustátoři.

Luboš Jadrníček je spolumajitel Pivovaru Jadrníček, který funguje od roku 2014 v Náměšti na Hané. Jelikož se pivovaru daří, rozhodl se Luboš ušetřit cestu potenciálním zákazníkům z Olomouce do Náměště a v roce 2018 otevřel hospodu přímo v Olomouci. Jadrošova Krčma stojí v ulici U Kovárny v Neředíně.V Jadrošově Krčmě je možné ochutnat všechna piva Pivovaru Jadrníček. V nabídce je šest druhů piv a z Krčmy si mohou zákazníci pivo odvézt i v sudech. „Brácha je sládek, já mám na starosti spíš prodej piva a starám se o hospody, kde se naše pivo točí. No a teď se starám taky o tuhle naši Jadrošovu Krčmu,“ začíná Luboš svoje povídání.

Jak jste s vařením piva začali?
Taťka vystudoval pivovarnictví a sladovnictví v Plzni, pak dělal v olomouckém pivovaru v Holici. Naši rodiče si otevřeli pěstitelskou pálenici u nás v Náměšti a přemýšleli jsme, co bychom k tomu mohli ještě otevřít. Přece jen, když tam zákazníci čekají při tom dlouhém procesu pálení, říkali jsme si, že bychom tam postavili posezení. Nechtěli jsme klasické posezení, rozhodli jsme se, že tam budeme vařit vlastní pivo. Díky tomu, že má taťka vystudovanou školu, bylo to legislativně jednodušší.

Takže vaření piva se u vás rozmohlo do to té podoby, že vám poměrně úspěšně frčí pivovarská hospůdka v Náměšti?
Je to tak, ale hodně jsme od zákazníků z Olomouce slýchali, že právě tady není místo, kde by mohli ochutnat všechna naše piva. V Olomouci jsou sice hospody, které nabízejí naše pivo, ale odebírají třeba jeden nebo dva druhy. Když jsme dostali příležitost otevřít Jadrošovu Krčmu v Olomouci, šli jsme do toho. Teď tady nabízíme šest druhů našich piv a zákazníci tady pohromadě opravdu můžou ochutnat všechna piva, která točíme i v Náměšti.

Jaká piva tedy teď máte na čepu?
Máme tu šest druhů piv. Jadroš světlý ležák je vlajková loď pivovaru, je to klasická spodně kvašená jedenáctka. Náměšťák je spodní ležák dvanáctka, ta je trošku více hořká než Jadroš. Pak je tu Kotelník, to je polotmavá čtrnáctka. Na dvou čepech točíme speciály. Na jednom kohoutu je teď Japač, to je American Pale Ale a na druhém je Jadrník čokoládový, ten má chuť čokolády až pražené kávy, dal by se přirovnat k chuti Stoutu. A pak tu máme Tmavého Jadroše, to je tmavá třináctka, která teď získala ocenění.
Jaké ocenění?
Náš Tmavý Jadroš je jedno z nejlépe hodnocených tmavých piv v České republice. Letos jsme získali třetí místo na světové pivní pečeti v kategorii speciální tmavé pivo. Můžeme tedy říct, že je to vlastně třetí nejlepší pivo na světě. Tohle ocenění nám dělá opravdu velkou radost.

Patří k ocenění taky nějaká finanční prémie?
To ne. Můžeš používat ten erb, Světová pivní pečeť. Ale hlavně to pro nás funguje jako obrovská motivace, protože když už vyhraješ třetí místo na takhle velké soutěži, tak vidíš, že to děláš dobře a je skvělé, že to chutná i té odborné komisi.

Pojďme zpět k druhům piv. Kdo zná akci Jadrošův den, dobře ví, že vaříte i silnější piva.
Je to tak, máme i jedno z nejsilnějších piv v České republice. To je Kosťák, třicítka. A tohohle Kosťáka mohou zákazníci ochutnat vždycky jen na Jadrošově dni. To je akce, kterou každoročně pořádáme v Náměšti na Hané. Letos bude v sobotu 8. června u kapličky a budou tam hrát country kapely, Karel Gott revival Morava anebo nejlepší český revival Beatles Brouci Band – The Beatles Revival. Přes den se tedy diváci mohou těšit na soutěže a koncerty a večer bude následovat tradiční zábava.

Pojďme zpátky do Krčmy. Kdy jste otevřeli?
Otevřeli jsme 10. září 2018. Zpočátku jsme se samozřejmě báli. V dnešní době je ten trend takový zvláštní, lidi spíš zůstávají doma, moc do hospody nechodí. Ani zákony jako zavedení EET nebo zákaz kouření v hospodách nám to moc neulehčují. Takže hospody obecně teď prožívají takové slabší období, ale my jsme se nechtěli ničeho zaleknout. Krčma funguje, ohlasy na ni jsou úžasné. Jsme moc rádi, když nám lidi říkají, že je to u nás pěkné nebo, že je super, že můžou konečně někde ochutnat všechna naše pivka. Takže i na doporučení svých známých lidi přicházejí, ochutnávají a to nás těší.

Necítíte se v Neředíně příliš vzdálení od centra a od dalších potenciálních zákazníků?
Jezdí sem autobusy, tramvají to máš chvilku. Zastávka U Kovárny je asi 300 metrů a tramvajky jezdí dlouho do večera, takže pro návštěvníky je dostupnost dobrá. Na tomhle místě jsme spokojeni, ale samozřejmě nás moc láká dostat se ještě blíž do centra Olomouce. Touhle Krčmou jsme dokázali, že to může fungovat, funguje nám tu i odběr sudů, ale opravdu bychom byli rádi, kdybychom v centru Olomouce měli nějaké místo, kde by zákazníci mohli naše pivo ochutnat a třeba pro sudy na akci si zajet do Krčmy na Neředín.

Není to tak dávno, co Radek Jadrníček doma v garáži v Náměšti na Hané experimentoval s prvními ležáky a dnes patří mezi elitu - letos exceloval na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích.
Bodoval s tmavým Jadrošem a bronzovou získal i jeho polotmavý Kotelník.
Před dvěma týdny si teprve jednadvacetiletý sládek splnil další „pivní“ sen – dobyl Olomouc, kde otevřel první Jadrošovu krčmu.

S podnikem a pěnivým mokem má velké plány.
„Teď se ale chystáme na svatého Václava. Svrchně kvašený speciál, který nabídneme, ten musí ochutnat každý pivař. Je vynikající!“ lákal oceňovaný sládek.

Jak se stane, že malý rodinný pivovar z Náměště na Hané otevře vlastní hospodu v Olomouci?
Snil jsem o tom dlouho. A pak to přišlo ráz na ráz. Viděl jsem inzerát, že v Neředíně je k mání hospoda. Sedli jsme do auta a vyrazili. Zájemců bylo více, ale přišlo nám to jako zajímavé místo, tak jsme do toho šli.

Vznikla Jádrošova krčma?
Stylově.

V Olomouci si lidé mohou dopřát pivo ve stovkách podniků. Jak se chcete prosadit?
Otevřeno máme dva týdny a odezva nás mile překvapila. Lidé si pochvalují pivo a kdo nás a naše pivo už dobře zná, přijde a řekne, že je rád, protože se k nám dostal v létě na kole a v zimě autem na pivko nemohl. Dokonce jeden starší pán, už byl u nás několikrát, nadšeně popisoval, že o Jadrníčkovi hodně slyšel, ale nemohl se dostat do Náměště, až jsme mu otevřeli hospodu 100 metro od bydliště. Za taková slova jsme moc rádi.

Čím chcete prorazit? Máte nějaký koncept? V Náměšti okouzlí útulné, až domácí prostředí. Tady?
Na prostředí a atmosféře stavíme dlouhodobě. Chceme, aby se u nás hosté cítili příjemně, pohodově. Snažíme se předávat dobrou náladu, úsměv. Ale co věřím, že bude průlom, tak chystáme tankové pivo. Půjdeme tímto směrem. Jako jediný minipivovar v Olomouckém kraji, který bude mít v Olomouci tankové pivo.

Chutná pivo v krčmě stejně jako v Náměšti?
Sládek pivo vaří, hospodský ho dělá. To je pravda. Zakládám si na tom, aby chutnalo stejně. V Olomouci jsem teď denně a lpím na tom, abychom nefiltrované, nepasterizovaného pivo čepovali v nejvyšší kvalitě. Poklad je provozní v krčmě, která naše pivo dobře zná a má ho ráda. Všechno funguje, jak má. Jsme dobrý tým.

Jaké vlastnosti má dobré pivo?
Dobré pivo se hlavně má načepovat do mokré sklenice, musí mít krásně hutnou pěnu. A jak se upíjí, krásně kroužkuje až do posledního hltu.

Chutná vám pivo bez pěny?
Ne. Už jsou i u nás tyto speciály, které se točí bez pěny. Já jsem zastáncem českého ležáku s pořádnou pěnou.

Že pivo dělat umíte, ocenili i odborníci. Letos jste získali dvě ceny v soutěži Zlatá stuha. Motivuje vás to?
Obrovsky. V takové konkurenci? Je to ohodnocení, že to děláme dobře a impulz do další práce pro všechny, kdo milují poctivé české pivo.

Kolik vaříte druhů?
Pět.

Na svatého Václava, jenž je od dob Karla IV. patronem českého piva, se už chystáte?
Už se těšíme! Tentokrát jsme si dali obzvláště záležet. Nachystali jsme hned dva svatováclavské speciály: Jadroň, což je polotmavý medový speciál a Australský divoch, což je pšeničné pivo, svrchně kvašený speciál nachmelený australským chmelem. Je to hodně hořké pivko s velmi zajímavou chutí. Doporučuji všem pivařům, když budou mít možnost, ať přijdou, protože je to hodně zajímavé pivo. Vynikající!

Jadroň je s medem?
Ano. Toto je spodně kvašený speciál, polotmavý, do kterého jsme dali včelí med.

Kde vidíte budoucnost českého piva? Říká se, že čeští pivovarníci se vrátí k jednoduchým pivům, českým ležákům. K pitelnosti. Souhlasíte?
Je boom svrchně kvašených piv, ale je to dočasná věc. Lidé to chtějí ochutnat, špičkový speciál je zaujme, ale každý zůstane u klasiky, českého ležáku. Kvalitního piva, u kterého rád posedí celý večer. Český ležák je český ležák.

Jadrošův den, to jsou nejen hektolitry zlatavého mohu korunovaného soutěžními úspěchy, ale především dobrá zábava.
Na letošním již třetím ročníku se o ni postaral charismatický Elvis Presley, drsňáci Kabáti a hard rocková pecka AC/DC. Že je v zaplněném areálu U Kapličky připomněly a zastoupily jejich „napodobeniny“, sotva komu vadilo.

„Přijeli jsme z Olomouce, celá rodina. Manžel ochutnal guláš a i jeho plechová huba dostala zabrat, jak pálil. Zapil to nejsilnějším pivem v ČR. Snad se v pořádku dostaneme domů,“ smála se Jana Vrabcová.
Kromě dobrého pití a jídla připravili organizátoři soutěže pro odvážlivce. Za to, že nejdéle udrželi pivní sud, dostali jeden na cestu.

„Zábava je skvělá! Jadler? To je můj pivní objev letoška. Netušila jsem, že pivo s malinovkou může být tak osvěžující,“ chválila vydařenou akci Náměšťských Jitka Navrátilová z Prostějova.

Nenudili se ani nejmenší návštěvníci, kteří vzali útokem skákací hrad a kolotoč. Pivem a vedrem zmožený sobotní večer uzavřela taneční zábava s populárními Sax Rock.

Teprve jednadvacetiletý pivní "srdcař" Radek Jadrníček vaří ve svém minipivovaru v Náměšti na Hané pivo, které degustátoři ocenili prestižní Zlatou pivní pečetí.
Ceny Zlatá pivní pečeť získalo na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích šest desítek pivovarů.
Nejvíc ocenění posbíral Bernard, Heineken i Rodinný pivovar Zichovec. Z Olomouckého kraje bodovaly Holba i Litovel.
Mezi minipivovary zazářil Pivovar Jadrníček z Náměště na Hané.

Teprve jednadvacetiletý sládek Radek Jadrníček exceloval v souboji s o generaci zkušenějšími konkurenty - s tmavým Jadrošem a bronzovou získal i jeho polotmavý Kotelník.
„Všichni říkají, že jsem se pro vaření piva narodil,“ směje se v rozhovoru pro Deník sympatický mladík, jehož piva v posledních dvou letech sbírají cenu za cenou.

Jak dlouho trvalo, než jste se z experimentování v garáži vypracoval mezi elitu?
Oficiálně jsme v Náměšti začali vařit pivo v roce 2014, ale už roky před tím jsme si doma vařili pro sebe - to jsem ještě byl ve škole. Okamžitě mě to chytilo u srdce. Vařit pivo, to je prostě vzrušující alchymie! Do práce jsem se zamiloval a jak se chlap zamiluje..

Je vám jednadvacet let. Sbíral jste zkušenost u jiných sládků, v zavedených pivovarech?
Ano, jezdil jsem. Mám kamarády, co vaří pivo, mluvíme o postupech, surovinách, vyměňujeme si poznatky. Ale musím se přiznat, mně to jde úplně samo. Pivu se věnuji od rána do večera a je to pro mě ta největší radost. Pro jeho vaření jsem se asi zkrátka narodil, slyším doma, od kamarádů sládků i velké konkurence.

Takže večer usínáte s myšlenkou na spodní kvašení, plnou chuť a jemný hořký konec?
(Smích) Mám rozečtené odborné knížky, různé receptury, usínám na nich a s myšlenkou na druhý den, do čeho se pustím. Ono se to nezdá, ale vezměme si takový slad: je každým rokem jiný, podle sklizně ovlivněné počasím, ale pivo musí být pořád stejné. Stejně dobré, a to je jeden z mých úkolů.

Kvalitní suroviny z regionu

Jestli můžeme přejit k letošní, vlastně i loňské pivní hvězdě Jadroši: Jak byste popsat jeho chuťový profil?
Je to tmavá třináctka s karamelovou chutí – obsahuje čtyři druhy sladu, dva druhy chmele. Zpočátku působí, že pivo je sladší, ale ne, ke konci se dostaví hořkost. Příjemná jemná hořkost, která tomuto ležáku dodá potřebný závěrečný šmrnc.

Pivo ideální na chladné zimní večery?
Je to hutné, spodně kvašené pivo. Na začátku krásně zahřeje chuť sladu.

Co je za vaším úspěchem? Pivo neošidit, tedy kvalitní suroviny? Odkud je berete?
Můžete mít nejdražší technologie, ale když nemáte špičkové suroviny, neuděláte dobré pivo. Kvalitní suroviny, slad a chmel, na tom je založen úspěch. Chmel za mnou necestuje stovky kilometrů, ale roste na Hané. Všechny dodavatele mám z regionu a dodavatele jsem už za těch pár let prověřil. Vyměnili jsme sladovnu, ale nakonec jsme se vrátili k jiné. Každá sladovna má trochu jiný slad, všechno chce svoje.

Ochutnávejte. Pivní svět je pestrý

Důvod dát si pivo se najde vždycky, ale ta rostoucí cena..? Právě kvůli ní se zvedají počty těch, kteří v hypermarketu v akci koupí basu tuctových piv a po práci s partou popijí někde doma ve sklepě. Co s tím?
Pivaři by měli ochutnávat. Pivní svět je v Česku pestrý a ne nudný. Pivař musí pochopit, že my děláme řemeslné pivo, odevzdáváme mu poctivou práci, neděláme europivo, které řídí počítače.

Viděla jsem, jak právě toto lidem osobně vysvětlujete v nákupních centrech. Dokonce v kroji. Musel jste se naučit i PR? Funguje to?
Snažím se. Nedělá mi problém šířit jméno dobrého piva a značky Jadrníček. Naopak. V tomto nám nejvíce pomáhají velké soutěže jako na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích, kde letos soutěžilo 250 pivovarů z 20 zemí. Jadroš vyhrál i vloni a v roce 2016 byla mezi prvními třemi polotmavými speciály z minipivovarů naše čtrnáctka Kotelník.

Chtěl bych hospodu v Olomouci

Jaká je odezva v oboru a u pivařů?
Když jsme přijížděli do Budějovic na soutěž a přicházeli za mnou sládci a zástupci pivovarů, třeba kolega od Prahy, a oznamovali, že jsem vyhrál a uznale pokyvovali hlavou, byla to čest. A ještě krásnější chvíle zažívám, když odnáším prázdný půllitr ze stolu u nás v hospodě a host spokojeně pronese, že mu chutnalo a dodá, že přijel z druhého konce republiky – kvůli našemu vítěznému pivu. To je velká motivace.

Nechystáte větší hospodu, když jsem v létě viděla ty plné stoly i venku přes silnici…
Chtěl bych hospodu v Olomouci. Z města k nám jezdí spousta lidí, ale spoje jsou, jaké jsou a nedostanou se, jak by potřebovali. Toužím po vlastní hospodě, kde si dohlédnu na kvalitu a spokojenost hostů.

Tedy šetříte a vyhlížíte prostory…
(Smích) Dá se to tak říct, ale není to otázka roku, dvou. Je to vize pro pět let bych tak odhadoval.

Místo zrušené Zahrady Jadrošův den

Co chystáte v pivovaru? Čím své věrné i objevitele po úspěchu v soutěži potěšíte?
Zhruba za sto dní máme v Náměšti na Hané naše slavnosti, Jadrošův den, na které už musím chystat speciály. Bude tam komplet naše produkce a samozřejmě musím něčím překvapit. Mohu prozradit, že speciál bude jedním chmelem chmelený…

V Náměšti, kde byla Zahrada či Hanácké slavnosti, se toho už moc neděje, pro to Jadrošův den?
Bude to letos třetí ročník. Všechny akce skončily, což je obrovská škoda a ztráta pro městys, tak jsme se toho chopili. Nevybíráme žádné vstupné a letos se nám podařilo dát dohromady bohatý program.

dyž vás tak poslouchám, nechcete kandidovat v komunálních volbách na podzim?
Je pravda, že politika se dělá u piva, ale já raději budu dodávat to dobré pivo…