Novinky a zajímavosti ze světa piva

V době koronakrize prodejny Albert více než zdvojnásobily prodeje piv z minipivovarů. Doplňková nabídka k pivům velkých značek i regionálních pivovarů rostla především díky faktu, že tato piva jsou zpravidla na čepu pouze ve vybraných hospodách a restauracích, které byly v době koronakrize zavřené. Za této situace rozšířily prodejny Albert stávající nabídku piv právě z minipivovarů. V sedmi desítkách obchodů tak zákazníci najdou speciální lednice. Celkově Albert nabízí přes 150 druhů piv z 28 minipivovarů. Výběr se liší prodejnu od prodejny a tvoří ho vzhledem k malému výstavu a omezené nabídce vždy pouze piva z oblastí, které jsou nejblíže dané prodejně.

Minipivovary již řadu let ozvláštňují náš trh malých regionálních i tradičních velkých českých pivovarů. „Pestrost nabídky českého piva je mimořádná a ukazuje, že zákazníci kromě oblíbeného plzeňského ležáku a dalších tradičních piv dokážou ocenit také práci sládků v minipivovarech. Podařilo se nám navázat spolupráci s již 29 minipivovary. Jelikož jejich piva jsou zpravidla nepasterovaná a často i nefiltrovaná, prodáváme je chlazené. Zákazníci tak mají pivo čerstvé a ve výborné kondici,“ říká Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert. Prodejny Albert tak nabízí v současnosti piva z více než padesátky českých pivovarů všech velikostí. Nabídka pokrývá geograficky celou republiku a tvoří ji velké národní značky, a také ty nejmenší z minipivovarů.

Podpora producentů v době koronakrize
Prodeje piv z malých pivovarů jsou v obchodech Albert výrazně vyšší než v loňském roce. „Prodej piv z minipivovarů se v době krize zdvojnásobil, zatímco celá pivní kategorie rostla pouze o jednotky až desítky procent,“ říká Jiří Mareček a doplňuje: „V této době jsme mimo jiné urychlili zahájení spolupráce s několika dalšími minipivovary, abychom přispěli k odbytu navařeného piva, které nesmělo přijít na čep v hospodách.
Jedním z nich je i Olivův pivovar z Dolních Břežan u Prahy. „Začátkem dubna v době pandemie nám přálo štěstí. Zprovoznili jsme novou poloautomatickou plničku lahví a zároveň jsme uskutečnili první závozy PET lahví s Dolnobřežanskou 10° a Laser beer 12° do obchodů Albert. Nyní dodáváme pivo do dvanácti prodejen Albert. Zahájení spolupráce nám v této nelehké době pomohlo zachránit 1 400 litrů navařeného piva,“ popisuje jeho zakladatel Miroslav Oliva. Dalším příkladem navázané spolupráce v době koronakrize je rodinný minipivovar Gwern z Nupak u Říčan.

Příležitost zviditelnit značku
Minipivovary mohou díky prodeji piv v obchodech oslovit větší počet lidí a dělají tak reklamu svým značkám. Například pivovar Nad Kolčavkou oceňuje právě i tuto podporu. „Piva z našeho malého řemeslného libeňského pivovaru dodáváme do obchodů Albert více něž půl roku. Díky naší spolupráci se nám daří rozšířit distribuci a dostupnost našich nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Kolčavka. Oslovujeme tak nové zákazníky, kteří chtějí poznávat nové pivní chutě i styly, a pomáháme jim rozšiřovat pivní obzory o řemeslné produkty s příběhem,“ poznamenává ke spolupráci Lukáš Magera, ředitel pivovaru Nad Kolčavkou.

Minipivovary v nabídce obchodů Albert
Od května 2019 zakoupí zákazníci ve vybraných prodejnách Albert piva od menších producentů jako je Pivovar Kunratice, Pivovar Lužiny, Pivovar Nad Kolčavkou, Pivo Hostivar, Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná, Brněnská pivovarnická společnost s.r.o. a Ekoprodukt. Přibližně dva měsíce Albert spolupracuje také s Olivovým pivovarem a pivovarem Gwern. Od letošního května Albert nově navázal spolupráci s minipivovary, jejichž produkci bude postupně naskladňovat do prodejen v průběhu následujících měsíců. Patří mezi ně Jarošovský pivovar, Pivovar Dobruška, Rodinný pivovar 713 z Hradce Králové, Podorlický pivovar, Pivovar Matuška, Pivovar RAVEN, Knížecí pivovar Plasy, Pivovar U Bizona, Rudohor, Písecký Hradební pivovar, Strakonický Dudák, Zámecký pivovar Frýdlant, Pivovar Cvikov, Pivovar VOLT, Zichovecký pivovar, Podkováň, Pivovar Chomout, Pivovar Kutná Hora a Znojemský Městský pivovar. „Nejprodávanějším je u nás v Albertu v této chvíli Pivo Hostivar, nicméně ostatní jsou v těsném závěsu,“ uzavírá Mareček.

Česká republika a minipivovary
Počet minipivovarů v České republice neustále roste. Zatímco podle dat Brewers of Europe jich bylo v roce 2012 pouze dvacet, o šest let později lokální pivo vařilo již čtyři sta čtyřicet provozů. Jejich počet tedy za šest let narostl dvacetdvakrát. Roste také objem piva, které se uvaří.
Podle odhadů Českomoravského svazu minipivovarů vzrostlo toto číslo za posledních sedm let přibližně o 295 000 hl.

Návštěvníci anglických hospod budou muset při objednávce uvést obsluze své jméno, jinak se piva nedočkají. Neužijí si ani živých vystoupení či postávání u baru. Podrobnosti týkající se chystaného otevření gastronomických podniků dnes podle agentury Reuters oznámila britská vláda. Podle kabinetu má opatření pomoci vysledovat případné šíření koronavirové nákazy a zabránit vzniku lokálních ohnisek.

Hospody, restaurace a kadeřnictví si budou muset vést záznamy o zákaznících po dobu 21 dnů. Živá představení, včetně stand-up komedií a divadelních či hudebních vystoupení, budou na základě vládního opatření zapovězena i po velkém uvolnění restrikcí plánovaném na začátek příštího měsíce.

Britský premiér Boris Johnson v úterý uvedl, že od 4. července se otevřou restaurace, kina, hotely, kadeřnictví či muzea. Kromě toho se má zmírnit pravidlo o dodržování bezpečné vzdálenosti na veřejnosti: v místech, kde není možné mít od druhých odstup dva metry, bude napříště stačit metr jeden. Uvolnění platí pouze pro Anglii, neboť jednotlivé země Spojeného království si o koronavirových opatřeních rozhodují samy.

Podle Britského sdružení piva a hospod (BBPA) budou moci otevřít tři čtvrtiny z celkových 28.000 anglických hospod. V případě, že by bylo ponecháno v platnosti pravidlo o nezbytném odstupu dva metry, by jich mohla otevřít jen necelá polovina.

"Jako hospodářské odvětví uděláme všechno pro to, abychom zajistili, že naši zákazníci i personál budou v našich hospodách v bezpečí," uvedla v prohlášení šéfka BBPA Emma McClarkinová. "Máme ale vážné obavy ze sběru a uchovávání údajů o zákaznících navštěvujících hospody," upozornila.

Ministr pro podnikání Alok Sharma prohlásil, že se zástupci odvětví povede jednání o ochraně osobních údajů. Poznamenal však, že restaurace či kadeřnictví si již nyní vedou záznamy z rezervačního systému. "Chceme spolupracovat se sektorem, chceme spolupracovat s odbory, abychom zajistili, že to provedeme zcela správně. Budu na tom tento týden pracovat," řekl dnes v rádiu LBC.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů Kč na 4,8 miliardy Kč. Tržby mu stouply o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Sdělil to mluvčí společnosti Zdeněk Kovář. Kapitálové investice firmy loni činily 1,5 miliardy Kč.

Na domácím trhu společnost prodala meziročně o procento více piv, a to 7,3 milionu hektolitrů. Pivovar vlastní od konce března 2017 japonská skupina Asahi. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněné pandemií koronaviru.

Společnost loni prodala rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Dařilo se oběma exportním značkám, jak ležáku Pilsner Urquell, tak Velkopopovickému Kozlu. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva. Na daních včetně spotřební odvedla firma loni šest miliard korun.

„Naše domácí prodeje výrazně podpořily úspěšné novinky, ať už v kategorii ležáků, tak mezi nealkoholickými pivy. Příkladem je čepovaná Gambrinus 11,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage.

Letos chce společnost investovat více než 300 milionů korun do návratu k normálnímu životu po koronavirové pandemii.

Všechny české pivovary loni meziročně zvýšily výrobu o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů, uvedl již dříve Český svazu pivovarů a sladoven. Šlo o rekordní výstav druhý rok za sebou. Letos produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.

Za růstem stál loni stejně jako předloni export, který se meziročně zvýšil o 4,5 procenta, nealkoholické pivo si ve vývozu polepšilo o více než 22 procent. Na export tak šlo 5,4 milionu hektolitrů piva. Největšími evropskými trhy zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo se dostalo s růstem o 36 procent Maďarsko. Z trhů mimo EU jsou jako v minulosti největší Rusko, Jižní Korea a Spojené státy americké.

Loňské výsledky ve středu zveřejnil i další z největších českých pivovarů, národní podnik Budějovický Budvar. Zaznamenal rekordní čistý obrat tři miliardy korun, meziročně vyšší o 192,7 milionu. Tržby vzrostly na 2,8 miliardy a zisk po zdanění na 278 milionů. Výstav stoupl meziročně o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Vyplývá to z vyjádření ředitele Budvaru Petra Dvořáka a z výroční zprávy.

Pivní dvojka trhu, skupina Pivovary Staropramen, a třetí největší česká pivovarnická skupina - Heineken ČR - zveřejnily letos zatím jen výsledky za předloňský rok. Tehdy vzrostly konsolidované tržby Staropramenu o 250 milionů korun na devět miliard. Kvůli účetní operaci se však skupina dostala do ztráty 3,1 miliardy po ztrátě 82 milionů korun v roce 2017. Prodej skupiny se zvýšil na 5,41 milionu hektolitrů. Heinekenu v Česku v roce 2018 meziročně stoupl zisk na 326 milionů korun a tržby na 3,36 miliardy. Výstav se zvýšil na 2,5 milionu hektolitrů piva značek Krušovice, Zlatopramen, Březňák, Starobrno a Hostan.

Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Z hlediska obalů si loni prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent, pivo prodávané v plastových lahvích pak o pět procent na 11 procent. Pomalejším růstem proti předchozím letům, ale přesto o osm procent se zvětšil prodej piva v plechu, které tak s 12 procenty překonalo prodeje v PET lahvích.

Dvojice tradičních českých pivovarů má za sebou úspěšný rok. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, loni meziročně zvýšil tržby o půl miliardy na rekordních 17 miliard korun. Rekordní obrat měl i Budějovický Budvar, poprvé v historii státního podniku přesáhl tři miliardy. Oba pivovary zvýšily i zisk.

Zisk Prazdroje loni meziročně stoupl o zhruba 300 milionů korun na 4,8 miliardy korun. Na domácím trhu společnost prodala meziročně o procento více piv, a to celkem 7,3 milionu hektolitrů. Včetně zahraničních trhů loni Prazdroj prodal rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více.

Budvar loni zvýšil zisk po zdanění o čtyři procenta na 278 milionů. Výstav vzrostl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za 124 let existence pivovaru. Tahounem rostoucího výstavu byly ležáky. Loni pivovar uvařil nejvíc ležáku za dobu své existence, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent.

Všechny české pivovary loni meziročně zvýšily výrobu o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů, uvedl již dříve Český svazu pivovarů a sladoven. Šlo o rekordní výstav druhý rok za sebou. Letos produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.

Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Z hlediska obalů si loni prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent, pivo prodávané v plastových lahvích pak o pět procent na 11 procent. Pomalejším růstem proti předchozím letům, ale přesto o osm procent se zvětšil prodej piva v plechu, které tak s 12 procenty překonalo prodeje v PET lahvích.

Letos čeká celý trh podle pivovarnického svazu výrazný pokles. „Restaurace uzavřené na více než dva měsíce, další týdny a měsíce postupného návratu do normálu, nulový turismus – to vše se negativně podepíše na výsledcích letošního roku,“ uvedl nedávno předseda svazu František Šámal. Svaz odhaduje, že za prvních pět měsíců se bude propad výstavu českých pivovarů pohybovat mezi 1,5 až dvěma miliony hektolitrů.

Budějovický Budvar měl loni nejlepší rok za 124 let své existence. Dobré výsledky hlásí i zbývající trojka největších českých pivovarů. Za růstem tržeb často stojí export. I přesto, že je pandemie koronaviru zasáhla tvrdě, v investicích společnosti polevit nechtějí.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů korun na 4,8 miliardy korun. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionů hektolitrů piva, z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionů hektolitrů, což je nové maximum.
Dařilo se oběma exportním značkám, jak ležáku Pilsner Urquell, tak i Velkopopovickému Kozlu. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí na světě.

Je to právě export, který stojí za růstem tržeb a zisku Prazdroje. Ten se meziročně zvýšil o 4,5 procenta, nealkoholické pivo si ve vývozu polepšilo o více než 22 procent. Na export tak šlo 5,4 milionu hektolitrů pěnivého moku. Největšími evropskými trhy Prazdroje zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo se dostalo s růstem o 36 procent Maďarsko. Z trhů mimo EU jsou jako v minulosti největší Rusko, Jižní Korea a Spojené státy americké.

Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj loni meziročně zvýšil zisk o zhruba 300 milionů korun na 4,8 miliardy korun. Společnost loni celkově prodala rekordních 11,7 milionů hektolitrů piva, z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionů hektolitrů, což je nové maximum.

Dařilo se oběma exportním značkám, jak ležáku Pilsner Urquell, tak i Velkopopovickému Kozlu. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí na světě.

Pivovary rostou, ale Češi pijí méně piva. Častěji volí vícestupňové a dražší
Je to právě export, který stojí za růstem tržeb a zisku Prazdroje. Ten se meziročně zvýšil o 4,5 procenta, nealkoholické pivo si ve vývozu polepšilo o více než 22 procent. Na export tak šlo 5,4 milionu hektolitrů pěnivého moku. Největšími evropskými trhy Prazdroje zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo se dostalo s růstem o 36 procent Maďarsko. Z trhů mimo EU jsou jako v minulosti největší Rusko, Jižní Korea a Spojené státy americké.

„Naše domácí prodeje výrazně podpořily úspěšné novinky, ať už v kategorii ležáků, tak mezi nealkoholickými pivy. Příkladem je čepovaná Gambrinus 11, která si rychle získala přízeň milovníků piv a zařadila se mezi vyhledávané ležáky. A vůbec nejrychleji, o 18 procent, loni rostly prodeje nealkoholického piva Birell včetně jeho ochucených variant,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage. Pivovar vlastní od konce března roku 2017 japonská skupina Asahi.

Export jako tahoun českých pivovarů
Vývoz představuje důležitou položku pro Budějovický Budvar, který vyváží do osmdesáti zemí světa, především do Německa, Polska, Ruska, Velké Británie a na Slovensko. Státní pivovar vyvezl 69 procent produkce, devět z deseti piv tvořil světlý ležák Original, který se v zahraničí prodává mj. pod značkou Czechvar. Export společnosti meziročně vzrostl o 7,4 procenta.

Tržby pivovaru stouply o více než šest procent na rekordních 2,8 miliardy korun a zisk před zdaněním o 11 procent na 364 milionů korun.

„Jsem rád, že i nadále potvrzujeme úspěšnost strategie zaměření se na prémiové segmenty, i proto rosteme v tržbách za pivo rychleji než v samotném objemu. Dobrou zprávou je i více než dvou procentní nárůst prodeje našeho piva na jinak klesajícím domácím trhu,“ komentoval výsledky ředitel pivovaru Petr Dvořák.

Budějovický Budvar má za sebou tedy nejúspěšnější rok za dobu své existence. Nicméně k historickému milníku dospěla i značka Staropramen. Její prodeje v zahraničí totiž překročily hranici dvou milionů hektolitrů. Celkově narostly prodeje o víc než tři procenta. „Vedle tradičních značek se i nadále vysoké přízni těší pivní mixy COOL, především jejich nealkoholické varianty. Podrobnější výsledky teprve zveřejníme,“ upozorňuje tisková mluvčí pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Na loňský rok vzpomíná v dobrém i společnost Heineken. „Objemy, v porovnání s rokem 2018 rostly a celkový výstav všech tří našich pivovarů vzrostl na 2,7 milionů hektolitrů,“ říká tisková mluvčí společnosti Dita Vašíčková. U značek Krušovice, Zlatopramen Radler 0,0 a Heineken zaznamenala firma dvouciferný růst. „Náš růst vychází primárně z domácího trhu, kde nám rostly objemy prodejů většiny našich strategických značek,“ komentuje Vašíčková s tím, že nejlépe si vedl Zlatopramen Radler 0,0 s 59 procentním nárůstem prodeje.

Investice do návratu k normálnímu životu
I přes ochlazení ekonomiky chce Budvar dále investovat do výroby. Letos již stihl rozšířit kapacity pro hlavní kvašení téměř o polovinu, díky 24 cylindrokónickým tankům s objeme tři tisíce hektolitrů, a to za 280 milionů korun. Až pivovar dokončí rozvojový plán z roku 2015, který obsahuje investice za 2,5 miliardy korun, roční výstav stoupne na 2,25 milionu hektolitrů.

Dodatečné investice plánuje i Plzeňský Prazdroj. Chce dát více než 300 milionů korun do návratu společnosti k normálnímu životu po koronavirové pandemii.

Do zásadních projektů v České republice plánuje nalévat peníze ve velkém i nizozemská společnost Heineken. „Investovat budeme například do nového skladu v Krušovicích nebo nové plechové linky, rovněž v pivovaru Krušovice,“ uvedla Dita Vašíčková za Heineken.

Češi meziročně pili víc
Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Z hlediska obalů si loni prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent prodejů, pivo prodávané v plastových lahvích pak o pět procent na 11 procent. Pomalejším růstem proti předchozím letům, ale přesto o osm procent, se zvýšil prodej piva v plechu, které tak s 12 procenty překonalo prodeje v PET lahvích.

Všechny české pivovary loni meziročně zvýšily výrobu o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů, uvedl již dříve Český svazu pivovarů a sladoven. Šlo o rekordní výstav druhý rok za sebou. Letos produkce klesne kvůli koronaviru a vládním restriktivním opatřením.

Budějovický Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy korun. Tržby za vlastní výrobky a služby byly přes 2,8 miliardy, což znamená, že meziročně stouply o zhruba 170 milionů. Zisk před zdaněním vzrostl o 10,9 procenta na 363,7 milionu. Je to nejlepší výsledek od roku 2001, uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Loni Budvar zvýšil výstav proti roku 2018 o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, což je nejvíc za 124 let existence pivovaru. Národní podnik vyvezl v loňském roce loni nejvíc piva v historii, a to 1,15 milionu hektolitrů. Tahounem rostoucího výstavu byly ležáky. Loni pivovar uvařil nejvíc ležáku za dobu své existence, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent.

Tržby za pivo se meziročně zvýšily o 6,3 procenta na 2,71 miliardy Kč. Podle Dvořáka se potvrzuje, že strategie zaměřit se na prémiové segmenty trhu, je úspěšná. „I proto rosteme v tržbách za pivo rychleji než v samotném objemu. Dobrou zprávou je i více než dvouprocentní nárůst prodeje našeho piva na jinak klesajícím domácím trhu,“ uvedl v tiskové zprávě.

Pivovaru se 670 zaměstnanci loni stoupl export meziročně o 7,4 procenta na 1,15 milionu hektolitrů. Je to rekordní vývoz. Budvar loni exportoval do téměř 80 zemí. Mezi pět největších odbytišť patřily Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Velká Británie, 90 procent exportu tvořil světlý ležák.

Loni Budvar investoval 738 milionů korun. Zprovoznil kromě jiného novou lahvovou linku. Letos za 280 milionů Kč rozšířil téměř o polovinu kapacity pro hlavní kvašení, díky 24 cylindrokónickým tankům s objemem 3000 hektolitrů.

V roce 2018 měl Budvar čistý obrat 2,81 miliardy Kč a do státního rozpočtu odvedl 500 milionů korun., vyplývá z výroční zprávy.

Desítky malých pivovarů ročně vznikaly v předchozích letech v Česku. Jejich obliba rostla a investice do vaření piva znamenala téměř jistý zisk. V konkurenci velkých výrobců nabízely řemeslné pivovary často originální chutě, za jejich pivo byli navíc lidé ochotni zaplatit víc než za produkty velkých značek. Po pandemii koronaviru jich ale zřejmě ubude.

Pavel Palouš vaří pivo už šest let. A jako sládek vymyslel a uvařil desítky nových piv – třeba na podzim přidává kvůli chuti šípek, teď v létě naopak ovoce, například černý rybíz. A většinou se mu dařilo trefit chuť hned na první pokus.

„Někdy je to na poprvé, někdy se to člověku prostě sejde, že sbírá informace, chutná piva. To je proces, který může trvat měsíc, ale i půl roku, rok u něčeho a potom první pivo může vyjít, nebo se pak jednou dvakrát ladí, ale většinou už člověk ví,“ popsal Radiožurnálu.

A právě malé pivovary zažily v minulých letech obrovský boom – přibývalo jich až 50 ročně. Podle Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity ale koronakrize v Česku další růst odvětví trochu zbrzdí. A to navzdory tomu, že například ekonomická krize v letech 2008 a 2009 naopak jejich rychlý rozvoj odstartovala.

„Myslím si, že krize se minipivovarů dotkne minimálně, opět nějaký menší pokles tady asi bude – je to přece jen jiná situace – ale pokles zaznamená více segment velkých průmyslových pivovarů,“ odhaduje Maier.

S tím souhlasí také Aleš Dvořák, obchodní sládek Budějovického Budvaru, tedy velkého výrobce, který s těmi menšími spolupracuje. Podle Dvořáka skončí ty, které na tom byly už před koronakrizí špatně a měly ekonomické problémy. Ty kvalitní naopak přežijí. A dodává, že novým trendem a také největším lákadlem pro zákazníky jsou neobvyklé chutě piva.

„Teď si myslím, že jsou trendy vymyslet co nejšílenější pivo. Ve smyslu udělat nějakou novinku, senzaci, pivo se zajímavou chutí, vymýšlet nové pivní styly a hračky,“ popisuje Dvořák.

V současné době je v Česku asi 500 minipivovarů – podle mezinárodních srovnání se tak dostáváme do čela žebříčku v přepočtu pivovarů na obyvatele. Češi dlouhodobě patří mezi největší konzumenty piva na světě. Ročně připadá na jednoho člověka přes 140 litrů piva.

Našli jsme pro vás v Praze pár míst, kam stojí za to zajít nejenom kvůli solidnímu pivu, ale také kvůli výhledu nebo přátelské atmosféře.

Nastupující léto vybízí k náležitému vychutnání si venkovního posezení. Vinohrady, Žižkov nebo Karlín? Vybrali jsme pro vás čtveřici zahrádek, kde nabízí nejenom solidní pivo, ale mnohdy i skvělý výhled. Záměrně jsme se vyhnuli notoricky známým místům a vybrali takové podniky, kde se v klidu posadíte. Vynikající jedenáctku čepují například i v dvojdomku, co v minulosti sloužil hlídači parku a veřejných záchodků.

Obnovený pivovar v bývalých konírnách kláštera Porta Coeli v Předklášteří je druhá nejlépe obnovená památka v Jihomoravském kraji za minulý rok. Výsledky soutěže Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2019 vyhlásili pořadatelé v pondělí.

Cenu veřejnosti získal kostel Nejsvětější Trojice v Žatčanech. "Prostřednictvím soutěže chceme podpořit a zviditelnit opravené kulturní památky a pomoct jejich vlastníkům při jejich obnově,“ řekl krajský radní pro oblast kultury Tomáš Soukal.

Soutěží se v několika kategoriích. Za rekonstrukci velké stavby, tedy třeba hradu, zámku nebo kostela, mohou vítězové získat až 150 tisíc korun.

Populární česká přírodní místa a památky letos v létě očekávají pořádný nával turistů. Chystáte se také na dovolenou po Česku a současně vás láká představa zažít něco světového a přitom se podívat někam, kde už jste nebyli třikrát? Nemusíte do cizokrajných dálek, abyste objevili něco nového. Máme pro vás tipy, jak můžete navštívit světová místa, aniž vytáhnete paty za hranice.

Letní dovolená v Česku je stále více skloňovaným tématem. Cesta kolem světa za pár dní, světová místa pár hodin od domu – to jsou titulky, které momentálně zaplňují média. Jasně, všichni najednou mluví o tom, že máme v Česku i Švýcarsko. Ale slyšeli jste někdy o jihočeském Stonehenge nebo šumavském Everestu? Víte, kde leží moravská Amazonie a česká Sahara? Další tipy na světová místa v Česku také najdete na craft.starobrno.cz.

Americký Pale Ale nebo belgický speciál
Stejně tak si lze užít exotiku přímo z domova. Například s řemeslnými pivy inspirovanými světovými styly. Tak se můžete s přáteli na zahradě přenést třeba do Ameriky s příjemně hořkým American Pale Ale, nebo si zaskočit do Belgie se speciálem ochuceným višňovou šťávou.

Autorem recepturv všech tří řemeslných piv je vrchní sládek Jiří Brňovják: „Jedná se o nové receptury připravované pomocí tradičních technologií z těch nejlepších surovin. Při výrobě používáme i zahraniční suroviny, aromatické chmele, které jsou chuťově zajímavé a nejsou běžnou součástí ležáků prodávaných v Česku,“ uvedl Jiří Brňovják, pro něhož je Starobrno domovským pivovarem už 20 let.

Starobrno IPL (India Pale Lager) 500 ml – 21,90 Kč
Spodně kvašené pivo, které kombinuje dobrou pitelnost ležáku (obsah alkoholu 5 % obj.) a výraznější hořkost aromatických chmelů. Ty se používají během studeného chmelení a dávají pivu lehce citrusovo-kořenitou chuť.

Starobrno APA (American Pale Ale) 500 ml – 21,90 Kč
Svrchně kvašené nefiltrované pivo s vyšší hořkostí a kořenitě-chmelovou chutí, kterou dodávají hořké americké chmele. Aroma je chmelové až borovicové a obsah alkoholu 5 % obj., což zaručuje jeho výbornou pitelnost.

Starobrno RED (ochucené višňové pivo) 500 ml – 21,90 Kč
Kombinace piva s višňovou šťávou překvapí vyváženou chutí, jemnou hořkostí a příjemným osvěžením. Jde o lehčí pivo, protože má 3,6 % alkoholu obj. Při jeho výrobě se kladl důraz na vyváženost sladké, hořké a kyselé chuti tak, aby vzniklo vyrovnané a pitelné pivo.