Historie a současnost Pivovaru Konrad

Právo vařit pivo získali liberečtí měšťané již v červnu 1560. Pravidla určená v potvrzení várečného práva výrobce piva jsou velmi přísná. Nejen co do regulace množství vyrobeného piva, jeho kvality, ale i - dnes bychom řekli - dodržování hygienických předpisů při vaření piva. Další vývoj libereckého pivovarnictví byl složitý, rozporuplný - jak to již v dějinách bývá...

Začátkem druhé poloviny 19. století se v průmyslovém Liberci a jeho okolí projevil nedostatek piva (ročně se muselo dovážet až 200 000 věder dolnorakouské míry piva; 1 vědro = 51,62 litru). Možná rekonstrukce starého pivovaru byla měšťany zamítnuta, protože stál v centru města. Proto bylo hledáno nové místo pro výstavbu za hranicemi města. Samozřejmou podmínkou byla již tehdy dopravní dostupnost a především kvalitní a vydatný zdroj vody. Chemické rozbory ukázaly, že u Vratislavic existuje výborný zdroj vhodný pro pivovarské účely. To rozhodlo o tom, že právě tady se v příštích letech bude vařit pivo. Naši předkové neměli daleko od slov k činům. Ostatně - přesvědčete se sami.
21. července 1872: v místní a provinční kronice časopisu Reichenberger Zeitung byl zveřejněn obsáhlý inzerát Společnosti libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích o nabídce akcií. Za společnost v něm jsou jmenováni tehdejší významní prominenti severočeského kapitálu (například liberecký továrník a předseda Obchodní a živnostenské komory v Liberci Franz Siegmund, další z libereckých továrníků Johan svobodný pán z Liebiegů, majitel panství Frýdlant Eduard hrabě z Clam-Gallasů, vratislavický továrník Ignatz Gienzkey a mnozí jiní). Již tehdy bylo rozhodnuto vyrábět konkurence a vývozu schopný plzeňský typ piva v moderně vybavením pivovaru.
22. července 1872: za jediný den bylo prodáno 3000 akcií v nominální hodnotě 200 zlatých.
pivovarJaro 1873: na pozemcích budoucího pivovaru byly zahájeny stavební práce. Rychlost stavby byla udivující. Díky ní bylo možné průběžně instalovat i strojní vybavení.
Podzim 1873: na stavbě se sice ještě pracovalo, ale do skladů již byly dovezeny první suroviny - žatecký chmel a ječmen z Polabí. Vlastníci pivovaru měli obrovské štěstí při výběru prvního ředitele. Stal se jím bývalý vrchní sládek měšťanského pivovaru v Plzni pan Hájek.
22. ledna 1874: pivovar byl slavnostně otevřen. Pan Hájek s hrdostí předvedl první slad, který v něm byl vyroben.
Duben 1874: pouhý rok po zahájení stavby pivovaru dostávají milovníci zlatého moku v Liberci a okolí nové pivo. Nevíme, kolik jej bylo v prvním měsíci vystaveno, ale je dochován záznam, že zájem o něj byl i ve Vídni, což je spolehlivý barometr jeho kvality.
Závěr roku 1874: za devět měsíců existence vratislavického pivovaru bylo vystaveno 34 680 hektolitrů.

Kritické období
V roce 1875 klesla v českých zemích spotřeba piva, navíc se neurodilo dost chmele a jeho cena prudce rostla. To se projevilo i na ceně piva. Klesl odbyt. Začalo první kritické období pivovaru Vratislavice končící až v roce 1880. V dubnu 1877 dokonce valná hromada rozhodla o zastavení provozu v pivovaru a rozpuštění společnosti. Likvidační výbor složený z nejvýznamnějších akcionářů však již v roce 1879 zažádal o povolení výstavu 48 080 hektolitrů piva v roce následujícím. Za další dva roky se sdružení některých místních továrníků rozhodlo pivovar koupit a plně obnovit výrobu piva.

Rozkvět pivovaru
Krize ve vratislavickém pivovaru byla zažehnána. V roce 1885 s jeho výroba intenzivně rozvíjí a výstav piva přesahuje hranici 60 000 hektolitrů. V následujících dvou letech se pivovar Vratislavice řadí, co do mohutnosti, dokonce na druhé místo v Čechách. Majitelé pivovaru investují zisky do modernizace výrobního zařízení.
1890: byly instalovány nové stroje, postavena vlaková vlečka a zvětšeny nádrže na led. O úspěšný pivovar projevují zájem i tehdejší prominenti. Na jeho prohlídku přijel 1. října 1891 dokonce i císař František Josef I. Dostavují se první oficiální ocenění a čestné ceny za kvalitu piva.
Konec roku 1896: výstav piva překročil hranici 131 000 hektolitrů, sladovna vyrábí na tehdejší dobu neuvěřitelných 10 000q sladu.
pivovarNa přelomu 19. a 20. století končí první etapa rozvoje vratislavického pivovaru. V té době musí čelit konkurenci řady menších panských pivovarů v okolí. Zvyšuje se i konkurence ostatních pivovarů v českých zemích. Do nového století však akciová společnost Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratilsavicích vstupuje jako známý a moderně vybavený pivovar úspěšně čelící konkurenci.
Udržet si postavení na českém pivovarnickém trhu nebylo na počátku 20. století jednoduché. Zvláště když se v něm střetávaly zájmy českého a německého kapitálu. Moudří představitelé vratislavického pivovaru se rozhodli pro sloučení dvou největších pivovarských podniků v nejbližším okolí.
1908: po složitých jednáních se akciová společnost Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích 31. srpna 1908 sloučila s akciovou společností Pivovar Medinger ve Vrkoslavicích u Jablonce nad Nisou. Vzniká nová, silná akciová společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary. Oba pivovary nadále vyrábějí pivo samostatně a i "rajonizace" odbytu zůstává beze změny. Samozřejmě se nemění ani velmi dobrá kvalita piva. Dochází však k velkým kapitálovým přesunům. Nová akciová společnost spolupracuje s vídeňskou Rakousko-Uherskou bankou a bylo jen logické, že do ní vstoupil i rakouský kapitál.
Významným představitelem rakouského kapitálu v pivovaru byl svobodný pán, baron Adolf von Bachofen, jeden z nejvýznamnějších rakouských pivovarnických průmyslníků. V době vzniku nové společnosti byl vlastníkem významného (bohužel se nedochovaly údaje o tom, jak vysokého) akciového podílu v Pivovaru Medinger. Tento mimořádně schopný muž se stal prezidentem správní rady nově vzniklé společnosti. Ostatně změny nastaly i ve správní radě. Její složení zůstalo stabilní až do konce druhé světové války. Pouze jména představitelů jednotlivých rodin vlastníků se měnila. Prvním ředitelem a až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska, také jediným, se stal Dr. Julius Roesler. Ano, opravdu byl ředitelem 37 let. I v tehdejší době šlo o neobyčejný jev napovídající mnohé o schopnostech lidí, kteří pivovar ve Vratislavicích vlastnili a řídili.
1910: zakoupeno zařízení na umělé chlazení v ležáckých sklepích. Znalci tehdejšího vývoje techniky tuto investici jistě ocení. Bez zajímavosti není, že v témže roce byla ve vratislavickém pivovaru založena nemocenská pokladna.
1911: i když chladné léto nepřineslo akciové společnosti očekávané zisky, přesto bylo rozhodnuto o modernizaci a rekonstrukci varny.
O tom, co se stalo a jaké byly hospodářské výsledky v letech 1912 až 1914 bohužel nejsou k dispozici hodnověrné doklady. Podíváme-li se však na roční výstav piva (98 563 hl * 94 638 hl * 80 077 hl) nemohly být špatné.

I.světová válka
Války v dějinách lidstva vždy společnost negativně poznamenaly. Přestože se v době I. světové války pivo pít nepřestalo, díky nedostatku surovin se výroba piva ve Vratislavicích dostala do nesnází. Armáda rekvírovala koně a dva automobily, kvalifikovaní zaměstnanci museli odejít na vojnu. Konfiskace všech barevných kovů pro vojenské účely tragicky ovlivnila výrobu piva ve válečných letech. Jak známo - většina zařízení a rozvodného potrubí se vyrábí z mědi.
Dnes se zdá neuvěřitelné, že v té době se vařilo pivo z cukrové řepy, brambor, sirupů a jiných náhražek. Jeho kvalita byla bezesporu poznamenána. Na produkci se "podepsal" i nedostatek uhlí. V této složité situaci pracuje pivovar až do vzniku první republiky (1918).

První republika
I po pádu Rakousko-Uherska zůstává hlavním vlastníkem akciové společnosti rakouský kapitál. Na jejím rozvoji se kladně odráží poptávka po pivu, která roste doslova skokem. Vedení společnosti na změny politické situace, vznik Československa i situace na trhu reaguje pružně. Ukažme si tyto změny v časové řadě do roku 1938.
1918: pivovar koupil moderní nákladní automobil.
1921: společnost předala zaměstnancům obytný dům o devíti bytech.
1922: ve spilce byly přistavěny betonové kádě o obsahu 3500 hl. Díky tomu se zvýšila produkce kvasnic z vratislavického pivovaru patřícím k nejznámějším v tehdejším Československu.
pivovar1924: společnost postavila pro své zaměstnance další byty. Ve sklepích pivovaru byly instalovány betonové ležácké tanky s vnitřním chlazením. 1925: staví se garáže a benzínová pumpa. Společnost koupila další dva nákladní automobily. Pokračovaly stavební práce na rozšíření sklepa. 1926: pivovar koupil další auta, byla postavena autodílna, pokračují stavební práce ve spilce a sklepě.
1927: byl instalován nový parní kotel a rekonstruována lahvovna. Sklep pivovaru se rozšiřuje o další dvě oddělení.
1928: postavena nová automatická požahovačka, vznikla nová budova, do níž se soustřeďují dosud roztroušené dílenské provozy. Nechybí ani nová truhlárna a bednárna. Na moderní lince k výrobě sudů pracuje 11 bednářů. Svatopavelské pivo je známo v celé Evropě a dodáváno do vyhlášených restaurací (např. u Lipperta).
1929: celosvětová hospodářská krize ovlivnila výstav piva ve Vratislavicích. Na výsledcích firmy se negativně odráží především ztráta zahraničních trhů. Přesto se v tomto roce, a ani v nejbližších čtyřech letech, rozvoj společnosti nezastavil, byť se zpomalil.
1934: v pivovaru se staví sušárna mláta.
1937: byla postavena nová vrátnice, a také silnice vedoucí do pivovaru. Byly dokončeny úpravy ve vodárně. Na vztazích mezi českými a německými zaměstnanci se výrazně projevuje zostřující se politická situace v českém pohraničí.
1938: ve varně byla postavena nová vystírací káď. Národnostní rozpory mezi zaměstnanci se prohlubují. České pohraničí je připojeno k nacistickému Německu.

II.světová válka
Období druhé světové války sice zpomaluje rozvoj vratislavického pivovaru, ale nezastavuje jej. Připojením pohraničních území Československa k Německu však získal výrazný vliv na pivovar německý kapitál. Byly vydány nové akcie, kapitál (základní jmění) se (po přepočtu) zvyšuje ze dvou na pět miliónů říšských marek. K mimořádným změnám ve vedení akciové společnosti však nedošlo.
V pivovaru stále pracují i čeští zaměstnanci. Po vyhlášení války odešli na vojnu Němci a částečně byli nahrazeni válečnými zajatci různých národností.
Opět se projevil nedostatek základních surovin pro výrobu kvalitního piva, ne náhodou podobný období první světové války a znovu museli být používány náhražky. Největší výstav mělo pouze třístupňové pivo, pro potřeby armády se však vyráběla i "desítka". Díky tomu, že byl vratislavický pivovar označen jako německý, v jeho rozvoji se neprojevili výraznější problémy. Dobře byla zajištěna jeho údržba. Uveďme si konkrétní příklady:
1939-1941: proběhla rozsáhlá rekonstrukce sladovny. Přešlo se na pneumatický systém, byly zabudovány sladinové skříně.
1941: uveden do provozu nový parní kotel, kotelna byla komplexně zrekonstruována.
1942: instalace pasterizačního aparátu.
Druhá světová válka uzavřela významnou etapu rozvoje vratislavického pivovaru. V době tzv. první republiky si Pivovar Vratislavice upevnil své postavení na trhu a s drobnými výkyvy i na trhu německém. Ani válka výrazněji nepoznamenala jeho rozvoj. "Fyzicky" došlo k menšímu poškození budov 3. května 1945 při náletu, kdy letecké pumy dopadaly nejen na Vratislavice a okolí, ale i na pivovar. Hmotné škody však byly malé, ke ztrátám na životech nedošlo.

První poválečné roky
Bezprostředně po skončení války nastal chaos a bezvládí. Mezi občany německé národnosti se projevoval strach a nejistota. Zaměstnanci pivovaru přestali chodit do práce. Z opuštěného závodu kradli zloději a zlodějíčkové co se dalo. Proto do doby uklidnění situace střežila objekty pivovaru malá jednotka sovětské armády. Poté, co vyprchala první eufórie, byly nově vytvořené správní orgány pověřeny co nejrychleji obnovit výrobu ve vratislavickém pivovaru.
pivovarHodnocení situace bezprostředně po skončení války nechme historikům. Faktem je, že z českého pohraničí byla odsunuta většina Němců, činnost ukončilo i představenstvo společnosti, do Rakouska byl odsunut i dosavadní ředitel, a výjimečně organizačně schopný člověk, Dr. Julius Roesler.
1945-1947: akciová společnost byla zrušena a již 4. června 1945 byl pivovar převzat do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem byl jmenován ing. Jaroslav Haase. Prvním předsedou Závodní rady se stal bednář Rudolf Matura (pracoval v pivovaru od roku 1926).
První tři poválečné roky nebyly pro vartislavický pivovar jednoduché. Opět chyběly suroviny pro výrobu kvalitního piva. Do podzimu 1945 se "žilo" ze zásob sladu. Teprve příchodem sladmistra Jaroslava Ježka se situace mírně zlepšila. Stále se vyrábělo 3 stupňové pivo, později 5 stupňové, v roce 1947 se již vyrábí pivo 7 stupňové.
Velkým problémem byl nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Noví zaměstnanci "osídlující" pohraničí se novému řemeslu museli teprve učit.

Čas popřevratový
1948: po únorovém převratu v roce 1948 došlo k výrazným, zejména personálním změnám ve vedení pivovaru. Národní správce, Jaroslav Kopecký, byl v dubnu odvolán a "definitivu", byť jen na další rok, získal ředitel Jaroslav Haase. Osmačtyřicátý rok je dobou vniku národních podniků. I akcioví společnost Liberecko-Vratislavické a Jablonecké pivovary se mění v národní podnik Severočeské pivovary. Ředitelství bylo ve Vratislavicích a pod jeho péči patřili pivovary v širokém okolí. Například v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Podkováni, Svijanech, Rumburku, Cvikově, Jablonci nad Nisou, Šluknově a v řadě jiných míst. Prvním ředitelem národního podniku byl jmenován Josef Starý.

Čas piva se nezastavil
Přes všechny výhrady k době po únorovém převratu nelze přehlédnout fakt, že rozvoj pivovaru ve Vratislavicích se nezastavil. To naznačuje i sled základních faktů, v "prvním kole" až do roku 1969.
1949-1951: zanikají pivovary ve Frýdlantu (1949), v České Lípě (1949), v Krásné Lípě (1950), České Kamenici (1951) i v jiných místech severočeského regionu.
1950: přechod k pravidelným várkám 10 stupňového piva.
1952: vznik závodní učňovské školy připravující nové sladovníky pro pivovarnický průmysl (v roce 1965 byla převedena do Plzně).
1953: některé pivovary se od národního podniku Severočeské pivovary "trhají". Vzniká další podnik - Pojizerské pivovary.
pivovar1954: zastavení provozu propagační stanice. Díky tomu musí Pivovar Vratislavice odebírat kvasnice z pivovarů Staropramen v Praze a Prazdroj v Plzni.
1958: opětovné sloučení Severočeských a Pojizerských pivovarů. Pivovar Vratislavice začíná zásobovat světlou "desítkou" Slovensko.
1960: reorganizace národního podniku Severočeské pivovary a přesun ředitelství firmy do Loun. Vratislavický pivovar se stal základním podnikem Severočeských pivovarů včetně svých závodů ve Svijanech a Cvikově. Ve Vratislavicích skončila rekonstrukce hvozdů na sklopné lísky.
1961: k 1. lednu jsou k pivovaru připojeny i výrobny nealkoholických nápojů, nejbližší z nich je v Liberci. Došlo k první větší investici ve Vratislavicích. Do ležáckého sklepa jsou instalovány nové ocelové tanky, v lahvovně je namontována nová stáčecí linka s výkonem 9000 lahví za hodinu.
1962: konec první fáze prací v ležáckém sklepě (práce na instalaci ocelových ležáckých tanků pokračují až do roku 1990), staví se nová trafostanice.
1963: přestavba bývalých stájí ba výrobnu nealkoholických nápojů.
1964: konec provozu liberecké sodovkárny - výrobny nealkoholických nápojů.
1965: v umývárně sudů byla uvedena do provozu nová myčka MB 240, na které lze umývat i kovové sudy.
1967: zastaralé sprchové chladiče na mladinu nahrazeny moderními deskovými chladiči. Končí dodávky piva na Slovensko, kde byly postaveny nové pivovary. 1968: rekonstrukce lahvovny. Nová prototypová linka československé výroby s hodinový výkonem 15000 lahví byla do zkušebního provozu uvedena 26. července a po šesti dnech do plného provozu. Byla využívána až do roku 1989.
1969: na přechod od klasických dřevěných sudů k sudům kovovým se připravoval i vratislavický pivovar. Proto byla umývárna vybavena myčkou Bothner.

Dalších dvacet "normalizačních" let
Spotřeba piva se v České republice trvale zvyšovala. České pivovary pracovaly na hranici svých kapacitních možností. I když docházelo k některým technickým a modernizačním změnám, faktem je, že pivovary neměli možnost svůj zisk investovat do modernizace svých provozů. Přesto však bylo nutné, vzhledem k požadavku na vyšší výstav piva, alespoň část finančních prostředků "pustit" do výroby. A to i v případě Pivovaru Vratislavice.
70. a 80.léta: ačkoli zařízení pivovaru bylo zjevně zastaralé, výroba stoupala. Proto došlo k rekonstrukci strojního a energetického zařízení. Byla postavena nová trafostanice a rekonstruovány dílčí rozvodny, vysokonapěťové a nízkonapěťové rozvody. Zvýšila se kapacita vzduchových kompresorů k zajištění výroby až 500 000 hektolitrů piva. Došlo i na rekonstrukci celého chladícího systému, včetně stavby nové strojovny, v níž byly zabudovány výkonné chladící kompresory. Postupně bylo provedeno nové oplocení pivovaru. Důležitým završením novátorského snažení bylo vybudování nové varny s dominantními měděnými vrchlíky, která svým poloautomatickým systémem řízení zabezpečuje kvalitní varní proces na mnoho dalších let.
1976: významným počinem do provozu propagační stanice (připomeňme jen, že v roce 1954 byl ve Vratislavicích její provoz zastaven) včetně rozkvasných kádí a zásobních van na kvasnice. Pivovar byl napojen na parovod městské teplárny v Liberci, čímž bylo zajištěno dostatečné množství tepelné energie potřebné pro výrobu. 1983: požár způsobil velké škody, zejména na kotelně, centrálním rozvodu páry a skladu surogátů. Obnova zařízení si vyžádala značné finanční prostředky. Výroba sladu, piva a nealkoholických nápojů nebyla ohrožena. 1985: byla ukončena stavba velkokapacitní výrobny nealkoholických nápojů s možnou roční produkcí 230 000 hektolitrů. Výroba nealkoholických nápojů je zajištěna dostatečnou kapacitou zásobních tanků na sirupy, vlastní strojovnu chlazení, zásobníkem CO2 a tekutých mycích prostředků lahví. Výstavba sodovkárny byla největší investiční akcí od konce druhé světové války. 1986: dokončena výstavba nové spilky s 21 kusy nerezových kádí. Staré filtry na filtrační masu byly nahrazeny výkonnými křemelinovými filtry a deskovými filtry pro dofiltraci. Umývání kovových sudů probíhá na dvou na sobě nezávislých linkách. Došlo i na rekonstrukci komunikací, výstavbu garáží, skladu obalů, čištění rybníků, postavení centrálního skladu hořlavin a na drobné rekonstrukční práce.
1989: demontováno původní mokré šrotování a nahrazeno šrotováním za sucha. Varna byla doplněna vystírací kádí.

Návrat kapitalismu a vliv nadnárodních struktur
Pivovar Vratislavice po listopadu 1989 pokračuje i při privatizačních změnách ve výrobě kvalitního piva, což se odráží v jeho rostoucím výstavu. Zvyšuje se i podíl láhvového piva.
1991: pivovar nabízel své výrobky na výstavě BRAU 91' v Norinberku a byl úspěšný, což se projevilo v zájmu německých obchodníků o dodávky piva. Mimořádný zájem o pivo projevily firmy působící v zemích bývalého Sovětského svazu.
Stáčírna láhvového piva je vybavena dvěma linkami, každá z nich má hodinový výkon 15 000 láhví. Na jedné z nich je instalován tunelový paster a na obou pracuje moderní etiketovací zařízení. Jedna stáčecí linka je instalována též v sodovkárně. 1992: počátkem května vzniká společnost Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s. Ve stáčírně byla uvedena do provozu paletizační linka a technologické zařízení na balení lahví do kartónů. Intenzivně se pracovalo na instalaci mycí a plnící linky na moderní KEG sudy, které postupně nahrazují sudy hliníkové. Byla započata rekonstrukce vodního hospodářství a příprava přechodu jednotlivých středisek na řízení pomocí počítačů. Kvalitu produkce ovlivnila generální rekonstrukce sladovny, včetně technologie.
pivovar1993-1994: Pivovar Vratislavice budoval síť vlastních i smluvních velkoobchodů. Cílem bylo vykrytí spotřeby piva v severní části České republiky a expanze do dalších regionů. Díky tomu se vratislavické pivo úspěšně prodávalo v Podkrkonoší, v Kolíně a Žatci. Později i v Praze, Chrudimi, Karlových Varech, Mostě, Chomutově a Opavě. Vratislavický pivovar věnuje pozornost vybavování restaurací výčepním zařízením, ubrusy, sklenicemi apod. Vyvrcholením je televizní reklamní kampaň, díky níž se podařilo získat zhruba čtyřicet smluvních partnerů v České republice, jimž je dodávána čtvrtina produkce.
Velký úspěch slaví vratislavické pivo ve sjednoceném Německu a ve Velké Británii, když dokáže vyhovět všem předpisům a najde si své skalní zákazníky.
1995: výsledky vratislavického pivovaru pozitivně ovlivnily zájem investorů. Zásadní a z hlediska budoucnosti pivovaru mimořádnou událostí je vstup majoritního akcionáře - britského koncernu BASS PLC. Mění se i management firmy. Společnost se soustředila na upevnění pozice značky na českém trhu s pivem a nealkoholickými nápoji.
1996: definitivní přechod na moderní systém stáčení piva do sudů KEG s jednodušším systémem narážení, plnění a manipulace. Nová automatická linka na mytí a plnění má kapacitu 150 sudů za hodinu. Jedenáctistupňové pivo Vratislav získalo ocenění Pivo roku, udělované časopisem Pivní kurýr.
1997: dne 31.1.1997 se Pivovar Vratislavice nad Nisou stávají součástí nově sloučené akciové společnosti Pražské pivovary, jedné ze tří největších pivovarských skupin v zemi. Současná struktura obchodních zástupců plně vykrývá severní území republiky.
1998: dne 25. 5. bylo rozhodnuto představiteli akciové společnosti Pražské pivovary o uzavření všech provozů Pivovaru Vratislavice. Byli propuštěni všichni zaměstnanci. Od tohoto data se přestal vyrábět slad, nealkoholické nápoje a vaření piva pod značkou Vratislav bylo přesunuto do pivovaru Braník. Do konce srpna se stočily ve Vratislavicích poslední zásoby navařeného piva a poté byl pivovar uzavřen. Tímto krokem značně utrpěla pověst značky a zahraniční trhy byly ztraceny.
2000: 25. května firma Hols a.s. začíná znovu s výrobou oblíbeného jedenáctistupňového piva pod značkou KONRAD. 29.června mohli znovu příznivci vratislavické pivo ochutnat. Do konce roku bylo vystaveno 15 000 hl piva (10% světlé, 11% světlé, 11% tmavé). Ve sklepě je připraven i KONRAD 12%. Během tří let uvádí společnost Hols na trh další druhy piva pod značkou Konrad.
2004: dochází k obnově všech strojů stáčírny lahví a prostor je řešen jednou halou. Společnost musí vložit nemalé prostředky do střech, které minulá vedení odkládala.
2005: přichází na trh sváteční červené pivo a další inovace v ambaláži, přicházejí velké exportní možnosti.
Zdroj:Stránky 'Pivovaru Konrad' 2015


Více na stránkách pivovaru

Dva diplomy z degustační soutěže Pivní speciál roku 2017 pro pivovar Vratislavice

Publikováno:před 29 dnyZdroj:Pivovar Konrad Vratislavice

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze již po osmé spolupořádál degustační soutěž Cerevisia specialis – Pivní speciál roku 2017. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo v úterý 17. října 2017 v Praze.

V kategorii polotmavých piv zvítězilo naše Svatopavelské pivo. Historie tohoto piva se prolíná s historií pivovaru. Svatopavelské pivo bylo vařeno již v roce 1908 a za první republiky bylo velmi populární. O sto let později v roce 2010 byla v libereckém muzeu objevena původní receptura, ze které vychází ta současná. Pivo se opět vaří a získává popularitu u laiků i odborníků. Má 7% obj.alk.

V letošním roce byla poprvé vyhlášena kategorie svrchně kvašených piv. Vítězem této kategorie se stal Konrad Vratislavický Ale z pivovaru Vratislavice. Jedná se o velmi hořké a silné pivo. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získá 16° mladina. Po kvašení má toto pivo 7% alkoholu. Výjimečnou hořkost mu dávají původní americké odrůy chmele. Od kvěna 2015 je Vratislavický ALE nositelem ocenění Regionální potravina Libereckéo kraje 2015.

Tato ocenění jsou dalšími z řady diplomů, který vratislavický pivovar v posledních letech získává.

Vratislavické slavnosti piva se vydařily

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pivovar KonradAutor:Pavel Regner

Téměř šest tisíc návštěvníků se přišlo v sobotu 24.června pobavit na 18. ročník Vratislavických slavností piva. Jedná se o rekordní účast. Tolik lidí ještě do vratislavického pivovaru na slavnosti nikdy předtím nedorazilo.

Ideálně slunečné a příjemně teplé počasí vytvářelo příjemnou pohodu pro pití piva a poslechu hudby. Postupně se na dvou podiích vystřídalo 14 kapel různých žánrů: např. legendární Turbo, Vilém Čok, Seven, Archa.

Nabídka piva i letos čítala 16 druhů. Nejžádanější byl tradiční světlý 11% Vratislavický ležák. Velký zájem byl o Spytihněva, Zeleného a Červeného krále, Bizona a polotmavé Svatopavelské. Celkem se vypilo přes 250 sudů piva Konrad.

Kdo nechtěl poslouchat hudbu ani pít pivo, mohl se povozit na autodromu nebo centrifuze nebo jiné atrakci. Po setmění ozářil areál pivovaru ohňostroj.

Pivovar Vratislavice chystá výstavbu stáčecí linky na plechovky

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovar Vratislavice začal letos nabízet plechovkové pivo. Zatím ho nechává stáčet u externího dodavatele, připravuje ale výstavbu vlastní stáčecí linky. Důvodem investice v řádech několika desítek milionů korun je export. Do zahraničí jde 30 procent produkce firmy, ale náklady na přepravu lahvového piva rostou, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Petr Hostaš. Prostory pro novou linku má podle něj pivovar připravené, potřebují jen stavební úpravy. Vlastní stáčení do plechovek chce firma rozjet v prvním čtvrtletí příštího roku.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého loni celková tuzemská spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent na šest procent celkové spotřeby. Vratislavičtí chtějí letos do plechovek stočit zhruba 1000 hektolitrů piva, což představuje méně než procento produkce. S vlastní linkou by se měl ale podíl výrazně zvýšit. "Zatím do plechovek stáčíme dvanáctku, příští rok bychom chtěli s vlastní linkou sortiment rozšířit," dodal Hostaš.

Vratislavický pivovar není jediný, kdo se rozhodl jít touto cestou. Vlastní automatickou plnicí linku na stáčení plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru staví také konkurenční Pivovar Svijany. V plechovkách prodávají Svijany pivo od roku 2001. "V prvním roce jsme prodali necelých 400 hektolitrů, loni asi 9000 hektolitrů a letos očekáváme 11.000 hektolitrů piva," řekl mluvčí společnosti Luboš Spálovský. V plechovkách zatím pivovar prodává necelá dvě procenta své produkce, která loni dosáhla rekordních 624.890 hektolitrů. S vlastní linkou by se měl podíl plechovkového piva zvýšit, provoz plnicí linky zahájí už v říjnu.

Pivovar Vratislavice byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí. V roce 1997 se podnik stal součástí společnosti Pražské pivovary, a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad. Loni Pivovar Vratislavice na trh dodal 106.000 hektolitrů piva, z toho 30 procent šlo na export.

PLECHOVKA Konrad 12%

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Pivovar KonradAutor:ing. Pavel Regner

Pivovar Konrad Vratislavice v těchto dnech zahájil distribuci piva v plechovce 0,5l.

„Zatím jsme pro vás vybrali ležák Konrad 12%. Reagovali jsme tím na časté dotazy a přání spotřebitelů," vysvětlil sládek pivovaru Petr Hostaš. „Vratislavická dvanáctka Konrad je naše nejúspěšnější pivo, co se týče získaných degustačních ocenění. Nejcennější z nich jsou Stříbrná pivní hvězda z Norimberku, ale více si ceníme titulu Nejlepší ležák českého typu na světě, který jsme získali na World Beer Awards v Londýně v roce 2013."

"Věřím, že tím oslovíme i další zákazníky," doplnil jeho slova obchodní ředitel Jaroslav Toman. "Vzhledem k tomu, že se jedná o poctivý 12° ležák s 5,2 % alkoholu, bude cena i tomu odpovídat."

Rarita v regálu. Pivovar pustil do běžného oběhu třistamilionté pivo

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Mikulička

Tři sta milionů. Takové pořadové číslo má lahev s pivem, která nedávno sjela z linky ve stáčírně vratislavického pivovaru. Ještě koncem minulého tisíciletí by si přitom na budoucnost pivovaru ve Vratislavicích u Liberce nikdo nevsadil.

„Lahev skončila v některém z tuzemských obchodů,“ zmínil sládek vratislavického pivovaru Petr Hostaš. Její etiketu zdobí příslušná pořadová číslice. „Hodnota etikety do budoucna výrazně vzroste, je to takový Modrý mauricius,“ přirovnal sládek s úsměvem.

Je rád, že výročí vyšlo právě na jedenáctku. „Lidé, kteří tento druh piva kupují, tvoří nejpočetnější skupinu našich zákazníků,“ řekl Hostaš.

Konrad vaří i pro řetězce
Vratislavický pivovar vaří i na objednávku pro různé obchodní řetězce. „Ale popravdě řečeno není to takové, jako když vymýšlíme piva sami. To je jako když jste kuchař a někdo vám dá recept se slovy – uvař mi tohle. Vy to uvaříte, protože to umíte, ale není v tom ta osobní invence, nehrajete si s tím. A pivovar je o hraní. To si takhle sednu do hospody mezi známé a poslouchám, co by chtěli ochutnat a vyzkoušet. Můžu vybírat chmele, slady, prostě si s tím víc vyhrát,“ dodal Hostaš.

I ve Vratislavicích si všimli rostoucí módy malých pivovarů. „Zatím nás o zisk nepřipravují, ale třeba ve Spojených státech jejich podíl přesahuje deset procent. Tam ale už dochází k jevu, kdy minipivovary skupují větší firmy a zavádějí v nich vaření podle stejné receptury. Každopádně je to konkurence, které je dobré si všímat. My ostatně vařit piva jako v minipivovarech umíme taky. Akorát na rozdíl od nich si nemůžeme dovolit vylít várku, když se nepovede,“ podotkl Hostaš.

Pivo nabídnou i v plechovkách
Konrada pijí lidé v Chile, Libérii, Austrálii, Číně, Rusku, Dominikánské republice a mnoha dalších koutech světa. „Téměř polovina naší produkce jde na export. Procestoval jsem díky našemu pivu řadu zemí a je zajímavé sledovat, jak mají tu a onde odlišnou pivní kulturu. V Holandsku nebo Anglii mají například jiné názory na hořkost a pěnivost. V Anglii musejí mít sklenice plné až po okraj a když jsem je učil na české pivo, vysvětloval jsem jim, že u nás se sice netočí pivo až po okraj, ale máme toho ve sklenici ve skutečnosti v podstatě víc, protože pěna kouká ještě nad její okraj. Hodně vozíme do Itálie – tam je výhoda, že jaro a léto tam trvají déle než u nás. Největší odbyt máme v Německu a ve Francii,“ vyprávěl Hostaš.

Obecně rostou prodeje piv v plechovkách, takže v nich budou nabízet své pivo i Vratislavičtí. „A aktuálně plánujeme naše pivní slavnosti: uskuteční se 24. června. Největším tahákem bude skupina Turbo, vystoupí také Seven, Archa, Lucie revival, Sešlost a další. Snad se oproti loňsku vydaří počasí,“ uzavřel Hostaš.

300 milionu piv Konrad

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Pivovar KonradAutor:ing. Pavel Regner

Úterý 7. března 2017 byl pro náš pivovar významný den. Na lahvovně bylo stočené pivo KONRAD s celkovým pořadovým číslem 300 000 000. Bylo to lahvové pivo KONRAD Vratislavický ležák 11%, určeno pro český trh.


Od znovuzahájení výroby piva ve vratislavickém pivovaru 25. května 2000, kdy začala novodobá historie našeho pivovaru, se používá název KONRAD. Za tu dobu mohli naše pivo ochutnat pivaři nejen v České republice a blízkém zahraničí, ale i v Chile, Libérii, Austrálii, Číně, Rusku, Dominikánské republice a v dalších koutech světa.

Na Vratislavické slavnosti přijede i Wohnout

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná Garbová

Ve Vratislavicích se bude už zítra slavit. V Zámeckém parku se už po 21. uskuteční tradiční Vratislavické slavnosti. Akce začíná už ve 14 hodin, a jak slíbili organizátoři, užijí si na ni nejen dospělí, ale i děti.

„Pro děti je opět nachystáno plno zábavných a naučných stanovišť, mnoho atrakcí včetně oblíbeného lezení na pivní přepravky a také pohádka," představil program starosta vratislavického obvodu Lukáš Pohanka.

Dále jsou pro návštěvníky připraveny exhibice šermu, trial show, Seberevolty nebo psovodů městské policie.

„Odpoledne a večer pak vystoupí kapely Jakub Děkan Band, St. Johnny, Slza a Wohnout," prozradil dále starosta.

Koncert kapely Slza začíná ve dvacet hodin, o hodinu a půl později začne hrát skupina Wohnout.

Na akci samozřejmě nebude chybět ani občerstvení, které zajistí místní pivovar Konrad.

Jak dále upozornili pořadatelé, součástí akce budou také komentované prohlídky místního kostela Nejsvětější Trojice. Zájemci se mohou přijít podívat v 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00 hodin. Vstup na celou akci je zdarma.

17. Slavnosti Vratislavického piva

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar Konrad

Posledních pár týdnů zbývá na poslední přípavy a na doladění všech detailů spojených se Slavnostmi vratislavického piva, které se konají již 25. června v areálu našeho pivovaru.

Všech 16 druhů piva zatím spokojeně odpočívá v ležáckém sklepě, aby koncem června měly správné chuťové parametry. Výčepy jsou zkontrolovány a vyzkoušeny, jestli dokonale chladí. Chladí! Nejen pivní hala připravena k náporu žíznivých pivařů. A vystoupení hudebních kapel potvrzeno.

A kdo že letos vystoupí? Česká heavy metalová legenda Arakain nám svou účast potvrdila již před Vánoci. Tu není potřeba snad ani představovat. Pro milovníky Iron Maiden máme připravený jejich revival, příznivce starší hudby jistě potěší Dixiland Liberec Adofla Štrejla. Tradiční účinkující na našich slavnostech, skupina Sešlost, zavede návštěvníky do hudebního stylu country. Svou hudbu představí i Seven z Mladé Boleslavi a na závěr Traforock zahraje známé hity české i světové rockové scény.

Druhé podium je již tradičně určeno pro vyznavače současné rockové hudby: Muerti, 9431, Jovanera, Runway. Z Českých Budějovic přijede Sistrum. A pozor! Poprvé na našich slavnostech vystoupí zahraniční kapela: Hörstreich jsou z Německa a hrají progresivní pop-rock.

Pivo z Vratislavic míří i do Číny, USA, ale také do Izraele

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:Jana Švecová

éměř polovina, přesně 40 procent produkce vratislavického pivovaru míří do zahraničí. Kromě zemí EU také do Ruska, Norska, Izraele, USA a Číny. V posledních měsících se výrazně zlepšil vývoz na Slovensko a do Polska. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše loni pivovar prodal 90 tisíc hektolitrů piva. Stejný objem plánují prodat i letos.

Nejprodávanějším pivem je světlý 11% Vratislavický ležák. Hned za ním v pořadí oblíbenosti je Konrad 12%, který byl vyhlášen nejlepším ležákem světa na degustační soutěži World Beer Awards 2013 v Londýně. V letošním roce připravuje pivovar Konrad přechod na pravidelné stáčení nepasterizovaného piva pro tuzemský trh. „Začne se Konrad 11% a podle zájmu budou přibývat další druhy," prozradil Hostaš.

I v letošním roce plánuje pivovar tradiční Slavnosti Vratislavického piva. Loni je navštívily téměř čtyři tisíce lidí. Letos se uskuteční 25. června a vystoupí na nich Arakain.

Třicet milionů padlo do Pivovaru Vratislavice na jeho modernizaci

Publikováno:před rokemZdroj:Liberecký deníkAutor:ČTK

Více než 30 milionů korun investoval letos Pivovar Vratislavice do modernizace výroby. "Obměna zařízení už byla po více než deseti letech provozu nutná," řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš.



Nákladná byla podle něj zejména modernizace kotelny, pro pivovar je důležitá hlavně modernizace linky na stáčení lahví. Stáčení v uzavřené monobloku je připravené na to, aby mohl pivovar po Novém roce začít na trhu nabízet i nepasterizované pivo v lahvích. Zatím dělal jen sudové.

Pasterace, tedy tepelné ošetření, prodlužuje dobu trvanlivosti piva. Pro zvýšení trvanlivosti se dělá i filtrace, během níž se z piva odstraňují kalící látky, zejména pivovarské kvasinky, a zvýší se tak čirost piva. Nepasterované pivo je podle odborníků vždy chuťově lepší, je živější a zákazníci ho více chtějí. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) přecházejí i velké pivovary z tepelné úpravy nápoje na filtraci a stále více jich nabízí nepasterizovaná piva. Oficiální údaje, zda se v Česku vypije více tepelně upraveného či neupravovaného piva, ale svaz nemá.

Ve Vratsilavicích nepočítají s tím, že by do lahví stáčeli jen pivo nepasterizované. „Exportní pivo, které jde daleko za moře, se pasterizovat musí, potřebuje delší trvanlivost. Budeme nabízet obě varianty. Ta možnost nabídnout zákazníkovi obě varianty je na tom nejlepší," vysvětlil Hostaš. U sudového piva si podle něj zákazník může vybrat už dnes. „Pivo do okolí nepasterizujeme, pokud chce ale sudové pivo někdo ve Španělsku, Portugalsku nebo třeba v Itálii, tak tam pasterizujeme," dodal ředitel. Do zahraničí dodává pivovar více než polovinu své produkce.

Pivovar Vratislavice byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí. V roce 1997 se podnik stal součástí společnosti Pražské pivovary, a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 budovy pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava Konrad. O trh se pivovar dělí s mnohem silnějším Pivovarem Svijany a jeho dceřinou společností Pivovar Rohozec. Přesto se vratislavickým pivovarníkům daří, letos uvaří kolem 90.000 hektolitrů piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 11:4430