Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Budějovický Budvar zprovoznil nové cylindrokónické tanky. Do 24 nových tanků s objemem 3000 hektolitrů a do budovy investoval 280 milionů korun. Kapacita pro hlavní kvašení tak vzrostla skoro o polovinu. Jde o součást investic, jejichž cílem je zvednout roční výstav na 2,25 milionu hektolitru. ČTK to řekl výrobně-technický ředitel Budvaru a vrchní sládek Adam Brož.

Technologie je ve zkušebním provozu. V nízkém modulu je deska s otvory, do nichž jsou tanky usazeny. Slouží jako spilka, tanky pro hlavní kvašení. První Budvar postavil v roce 1992.

"Od té doby je to už třetí hala, pokračování stejné technologie, protože recept a technologii držíme klasickou, pouze nádobí se mění, když to řeknu lidově. Kapacita tak vzrostla na téměř dvojnásobek, aby spilka byla schopna odkvasit dostatek piva i v sezonních špičkách, tak k 28 kusům původní kapacity přibylo těch čtyřiadvacet," řekl Brož. Pivovar chce přidat časem ještě jeden modul, kde bude 16 těchto tanků.

Budvar se 670 zaměstnanci letos plánoval investice za 600 milionů, kvůli koronaviru je neomezil. Příští rok chce rozšířit varnu, plánuje také zvětšit kapacitu plechovkové linky, která podle starších informací zvládne naplnit za hodinu 25.000 plechovek. Jde o součást rozvojového plánu v hodnotě dvou miliard Kč, který zahrnuje i logistické centrum, ležácký sklep nebo stáčírnu lahví.

Kvůli koronavirovým omezením musel na jaře Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů tankového nebo nefiltrovaného sudového piva, které mělo velmi krátkou záruku. V půli května znovu zprovoznil linku na stáčení piva do sudů, kterou v březnu zastavil. ČTK to již dříve řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni uvařil Budvar rekordních 1,679 milionu hektolitrů, tržby poprvé překonaly tři miliardy korun.

Jak se dá natočit spot za tři týdny, když se s nikým nemůžete potkat? Nebo jak se mění komunikace pivovaru, když se ze dne na den zavřou všechny hospody v republice? O tom jsme si povídali s Markem Grabovským, senior brand managerem značky Radegast v rámci Plzeňského Prazdroje. „V krizi se ukázala naše národní vlastnost dokázat si poradit za každé situace a také schopnost si navzájem pomáhat,“ říká v rozhovoru Grabovský.

Jak se krize podepsala na komunikaci značky Radegast?
Krize nás dostala do hodně prekérní situace. Měli jsme natáčet spot na náš nový produkt, přičemž režisér byl ze Slovenska, hlavní hrdina z Británie a velmi důležitou roli v tom spotu hrála zvířata, která byla pro změnu z Maďarska. A do toho vám zavřou hranice. Takže v ten moment byl život opravdu hořký. Najednou jsme neměli nic.

Jenže to asi nešlo jen tak nemít nic. Hádám, že spot byl součástí launche produktu.
Přesně tak. Navíc jsme měli závazky vůči televizím, že nějaký spot zkrátka vysílat budeme. První myšlenky samozřejmě vcelku logicky směřovaly k oprášení starších spotů. Jenže to není řešení ve chvíli, kdy máte nový produkt. Proto jsme museli vymyslet něco úplně nového, co se s touto novinkou bude spojovat. A zkuste si něco vymyslet, když se s kolegy můžete bavit jen po telefonu nebo přes videokonferenci.

Tady nám hodně pomohla agentura Boomerang. Jenom díky nim se nám podařilo spot během tří týdnů nejen vymyslet, ale dokonce i natočit a také otestovat, což je standardní postup v Plzeňském Prazdroji. To všechno za tři týdny. Do teď nechápu, jak jsme to zvládli.

A tohle všechno proběhlo po telefonu, aniž byste se potkali?
Na to nevzpomínám zrovna rád. Byl jsem na telefonu nebo videokonferenci prakticky pořád a ze sluchátek mě začaly bolet uši. Jediná fyzická schůzka za ty tři týdny byla finalizace televizního spotu při natáčení posledních scén.

Pořád mi není moc jasné, jak jste vlastně vyřešili ten primární problém, tedy zvířata z Maďarska, herec z Británie...
Naše původní idea je hodně silná a věřím, že se spotřebitelům bude líbit. Ale zatím si ji necháváme v šuplíku a chystáme se ji natočit během léta. Spoty, které vznikly v tomhle rekordním čase, jsou podle mého vrcholem umění možného. Klasické natáčení by v čase karantény bylo nejen složité, ale i nebezpečné pro zúčastněné, takže se daleko víc, než je zvykem, pracovalo, s grafickými prvky a samozřejmě se symbolem sochy Radegasta. A mezi řádky je ve spotu zmíněna i aktuální krize spojená s virem. Nechtěli jsme nic prvoplánového, protože by to mohlo být vnímáno jako parazitování na neštěstí, které se aktuálně děje. Ale kdo je pozorný, ten tam určité odkazy najde, zejména v použitém jazyku. Tady bych ještě jednou rád poděkoval agentuře Boomerang, bez jejich rychlosti a kreativity by to fakt nešlo.

Pojďme k trochu jinému tématu. Marketing slouží k podpoře prodeje. Změnila krize nějak vaši komunikační strategii? Přece jen na klasický prodej v hospodách a restauracích jste na čas museli zapomenout a vaše zisky plynuly z jiných prodejních kanálů.
Máte pravdu, kanál on trade, tedy prodej v hospodách a restauracích, byl zavřený. Tam se kromě čepování piva zastavila i marketingová komunikace.

V oblasti off tradu, tedy prodeje v obchodech, jsme jeli podle plánu. V tom se podle mého názoru Plzeňský Prazdroj zachoval skvěle. Zatímco na mnoha místech se panikařilo a rušily se kampaně, my jsme se snažili prostor využít co možná nejlepším způsobem bez škrtů a rušení komunikačních aktivit. Navíc nám velmi často vycházely vstříc mediální domy a mediální agentury, protože jsme občas potřebovali mírně upravit schéma komunikace, třeba u outdoorové reklamy. V jednom případě jsme potřebovali kampaň posunout o celý měsíc a vyšli nám vstříc. Z toho jsem byl skutečně nadšený - místo aby někdo zneužíval situace, všichni si pomáhali, jak se dalo.

Jaké byly vaše aktivity směrem k odběratelům prostřednictvím vašich prodejců? Z pohledu komunikace jsou prodejci prakticky vzato jeden z komunikačních kanálů.
Aktivit byla celá řada. Například jsme využili naše kontakty a propojili hospodské a chmelaře. Těm prvním chyběla práce a výdělky, těm druhým pro změnu sezónní brigádníci na drátkování a vyvazování chmele. Takže někteří výčepní si díky nám našli dočasně náhradní práci na chmelnici a mohli se podívat, jak se pěstuje surovina, která je pro pivo klíčová.

Dále naši obchodní zástupci začali hned s nástupem krize kontaktovat naše odběratele a radili jim, jak mají postupovat. Hospodským jsme dávali rady, jak správně mýt sklo, jak po dlouhodobější odstávce vyčistit trubky a jakým způsobem co nejefektivněji dezinfikovat užitné plochy. Prostě aby měli nějaký ucelený návod, jak správně postupovat nejen s ohledem na pokyny státu, ale hlavně s ohledem na zdraví svých zákazníků.

To všechno jsme navíc konzultovali s hygienou, abychom našim odběratelům radili správně. Přístup hygieny byl podle mého na velmi dobré úrovni. Byla to jedna z věcí, která formovala můj pohled na celou dobu karantény. Na jednu stranu to řadě lidí přineslo problémy a spoustě lidí restrikce výrazně zkomplikovaly život a podnikání. Ale na druhou stranu se krásně ukázala naše národní vlastnost dokázat si poradit za každé situace a také schopnost si navzájem pomáhat.

Na spolupráci nás, státního sektoru a našich odběratelů se to myslím krásně ukázalo. Vzájemně jsme si pomáhali a povzbuzovali se a výsledkem je řada opatření, která pomáhají všem. Možná jsem až moc optimista, ale myslím, že jako Češi jsme zareagovali skvěle.

Epidemie nemoci COVID-19 je snad již na ústupu. Jako poděkování všem, kdo se s koronavirem bezprostředně utkávali, uvádí pivovar Svijany na trh limitovanou sérii ekologických dvoulitrových plechovek piva PRVNÍ LINIE. „Chceme tím vzdát hold všem, kteří bojovali a bojují s pandemií koronaviru v první linii, a současně jim chceme vyjádřit naši vděčnost i formou finanční podpory. Za každou prodanou plechovku věnujeme částku 10 Kč na vybraný nadační fond podporující účastníky boje proti COVID-19 v první linii,“ oznámil ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Příjemce podpory bude vybírat veřejnost hlasováním na webové stránce pivovaru www.pivovarsvijany.cz. Hlasovat může kdokoli od nynějška až do 7. září. Výtěžek akce pivovar zástupci vybraného fondu oficiálně předá 28. září na Svatováclavských slavnostech na Zámku Svijany.

Plechovky PRVNÍ LINIE za studena dochmelovaného ležáku Svijanský Rytíř 12 % bude pivovar do malobchodní sítě dodávat za standardní cenu od června do doprodání zásob. V prodeji budou také přímo v pivovarské prodejně ve Svijanech, na e-shopu pivovaru a v nejbližší době i ve vybraných e-shopech s potravinami (Rohlík.cz).

Pivovar Svijany se snažil obětavým pracovníkům krajské nemocnice v Liberci, bezpečnostních složek, Integrovaného záchranného systému a všech dobrovolníků pomáhat již od samého začátku koronavirové krize, mimo jiné bezplatnými dodávkami nealkoholického piva a nápojů. „Velice si jich i jejich náročné, nezištné a nebezpečné práce vážíme. Snad se nám jim ji tímto způsobem podařilo aspoň trošku ulehčit nebo aspoň zpříjemnit,“ řekl tehdy Roman Havlík.

Svijanský Rytíř 12 % se díky dochmelování za studena vyznačuje velmi specifickou a unikátní hořkostí. Nese zřetelný rukopis svijanského sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vznikl. Mezi jeho četná ocenění patří například zlatá medaile v kategorii piv plzeňského typu v mezinárodní degustační soutěži Meiningers International Craft Beer Award v roce 2015.

Festival Industry Open otevírá veřejnosti technické památky i firmy a výrobní závody po celém Plzeňském kraji. Během letních víkendů nabízí možnost navštívit místa, kam se lidé běžně nedostanou.

Je možné si užít komentované prohlídky, zážitkové jízdy historických vozidel i výlety do regionu. V sobotu se jedna z akcí konala v Plzeňském Prazdroji, který veřejnosti poprvé ve své historii ukázal jedno ze svých dosud zapovězených míst. Deník u toho pochopitelně nemohl chybět.

„Dnešní prohlídka je úplně jiná než běžné prohlídky. Nabízí stručné seznámení s areálem pivovaru a poté unikátní příležitost navštívit sladovnu. Plzeňský pivovar si od samého začátku dělá slad sám, sladovna ale dosud veřejnosti nikdy nebyla zpřístupněna. Dnes je to vůbec poprvé. Návštěvníci uvidí obrovské náduvníky, což jsou osmimetrové nádoby, kde se zrno namáčí, aby nasálo vodu, a poté klíčí. To nikoli na humnech, jako dříve, ale v tzv. Saladinových skříních, což jsou obrovské vany. V nich se těžký slad přehazuje strojem, nikoli jako dříve ručně, což byla obrovská dřina,“ říká mi průvodkyně Ivana Picková. To už je ale čas vyrazit na prohlídku.

První zastávkou naší skupinky, jejíž počet kvůli omezením nemůže přesáhnout dvacítku, je pivovarský dvůr, kde se dozvídáme zajímavosti o vzniku a historii pivovaru. O kousek dál, u tzv. výstavu, probíráme dopravu, která má velký vliv na kvalitu piva. Dozvídáme se, jak se vyvíjela v průběhu let, i řadu dalších věcí. „A teď přichází minuta M, kdy vám všem bude změřena teplota, neboť vstupujeme do provozu,“ oznamuje nám průvodkyně. Poté usedáme do autobusu, navlékáme si žluté vesty pro návštěvníky a během jízdy si prohlížíme to nejzajímavější z pivovaru. Vidíme cylindrokonické tanky, filtrační halu, vodárenskou věž či sklad logistiky. „Ten byl otevřen právě v prvním ročníku festivalu Industry Open. Vidíte pět unikátních ramp, kde si sami řidiči kamionů mohou naložit už předpřipravené palety s pivem, takže to jde opravdu velmi rychle,“ upozorňuje nás Picková a dodává další informace. Například, že na výrobu jednoho půllitru piva jsou potřeba čtyři litry pitné vody plus další technická voda.

NA SUD „HEKŤÁK“ JE TŘEBA 16 KG SLADU
Ale to už jsme u sladovny, kde si vyslechneme pokyn, ať si dáváme pozor na uklouznutí a ať na nic nesaháme. Uvnitř nás vítá Jan Jaroš, který nás seznamuje s tím, jak podrobně probíhá vstupní kontrola, i s dalšími postupy. „Základní kámen sladovny byl položen v roce 1984, spuštěna byla v roce 1988. Tehdy tu bylo přes sto zaměstnanců, aktuálně je nás osmnáct i s manažerem, většinu práce převzaly stroje. Pracuje se tu nepřetržitě, 24 hodin, sedm dní v týdnu. Ročně se tu zpracuje sto tisíc tun sladovnického ječmene a vyrobí 83 tisíc tun sladu plzeňského typu. Kapacita sladovny postačí pro varny v Prazdroji, Gambrinusu a polovinu výroby Velkých Popovic,“ informuje nás Jaroš a prozrazuje, že na jeden hektolitrový sud dvanáctky je potřeba 16 kg sladu. My si vše prohlížíme, v klíčírně máme možnost ochutnat zelený slad, který je právě na konci pětidenního klíčení, poté, co už proběhly enzymatické pochody.

Pak už následuje jen cesta zpět. Spokojena odchází i Ukrajinka Tania Kalachova, která přijela s kamarádkou z Prahy. „Mám zájem se dozvědět více o Plzni, tak jsem samozřejmě musela navštívit i tuto zajímavou stavbu. Vždy se ráda dozvídám, jak se věci vyrábějí,“ uvedla mladá žena s tím, že by ráda navštívila i další festivalový program.

Pokud jste tuto speciální prohlídku Prazdroje nestihli, máte možnost ještě 27. června a 4. – 6. července.

Značka Zlatopramen rozšiřuje své portfolio radlerů s nulaprocentním obsahem alkoholu o novou příchuť Mandarinka a jasmín. Ta doplní řadu stávajících populárních příchutí, jako jsou například Citrón, bezový květ a máta nebo Grep a rozmarýn. Nový produkt si již mohou zákazníci zakoupit v obchodech, a to v plechu s objemem 500 ml.

Novinka Zlatopramen Radler 0,0 % Madarinka a jasmín je stejně jako další příchutě této značky zcela bez alkoholu, což tyto nápoje činí unikátními v segmentu radlerů na českém trhu. Kromě toho jsou produkty bez umělých barviv, konzervantů a od loňského roku také se sníženým obsahem cukru o 30 %. Radlery od Zlatopramenu jsou ideálním společníkem nejen na cestách autem, ale i během sportovních či jiných aktivit, u nichž konzument uvítá osvěžení v podobě chlazeného nápoje, aniž by řešil případný alkohol v krvi.

Zlatopramen Radler 0,0 % zároveň letošní léto nezávazně vyzývá všechny, kteří chtějí změnit své staré návyky, zkusit něco nového a zkrátka začít od nuly. Zlatopramen výzva bod 0,0 bude komunikována prostřednictvím online a tištěných médií, zapojeni budou i influenceři. „Jedinečnost našeho radleru nás inspirovala k tomu, užít si letošní léto jinak a také bez kapky alkoholu. Proto jsme se rozhodli pro výzvu, která bude motivovat lidi k osobnímu posunu, ať se jedná o jakoukoli oblast,“ říká manažerka značky Alice Divišová.

Nová příchuť:
Zlatopramen Radler 0,0 % – Mandarinka a jasmín 500 ml

Nejpopulárnější příchutě:
Zlatopramen Radler 0,0 % – Citrón, bezový květ a máta 500 ml
Zlatopramen Radler 0,0 % – Grep a rozmarýn 500 ml

Pivovar Radegast vyhlašuje další ročník svého grantového programu Radegast lidem, který tradičně podporuje projekty z oblasti péče o přírodní bohatství a udržitelný rozvoj Beskyd. Letošní ročník se v rámci iniciativy Nastartujme Česko zaměří také na projekty, které dokáží obnovit společenský a komunitní život v obcích a vesnicích v regionu. Registrace projektů bude probíhat do 17. července 2020.

Grantový program Radegast lidem dlouhodobě přispívá k udržitelnému rozvoji Beskyd, ochraně životního prostředí, především vodních zdrojů, či rozvoji místních tradic. Nově chce program pomoci také opětovnému nastartování komunitního života a odbourávání strachu ze setkávání. O finanční podporu se tak mohou ucházet projekty zaměřené na místní obyvatele i návštěvníky. Celkově podpoří pivovar Radegast vybrané projekty částkou až 2 miliony korun.

„Velkou společenskou výzvou nás všech je znovu nastartovat život v naši zemi. Jsme součástí iniciativy Nastartujme Česko a aktivně podporujeme obnovu společenského života i české ekonomiky. Víme, že klíčovou roli v návratu k běžnému životu mají komunity, místní spolky a iniciativy zaměřené na prospěšné aktivity ve svém nejbližším okolí. Chceme proto v letošním ročníku podpořit také organizace, které mají zajímavé nápady, jak znovu rozběhnout komunitní život či jak zapojit lidi do sousedských aktivit,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru v Nošovicích.

Jednotlivé projekty vyhodnotí odborná grantová komise a vybere ty, které nošovický pivovar finančně podpoří. Zapojit se může i veřejnost, která následně svým hlasováním rozhodne, které tři projekty jsou nejzajímavější či nejprospěšnější a získají navíc speciální bonus. Projekty s nejvyšším počtem hlasů obdrží bonusovou částku 50 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč. Novinkou pro letošní rok je i to, že zaměstnanci pivovaru Radegast budou také hlasovat a vyberou tak svůj tzv. „zaměstnanecký projekt, do kterého se pak budou moci zapojit jako dobrovolníci.

Své projekty a nápady mohou přihlašovat neziskové organizace, které aktivně působí na území okresů Ostrava město, Frýdek – Místek, Vsetín, Karviná, Nový Jičín a nově i v okresu Zlín, a to až do 17. července 2020 na webu www.radegastlidem.cz.

Pokřtěno! Od soboty 20. června je v prodeji novinka strakonického pivovaru - Dudák Letní. Jedná se o lehké pivo, které má obsah alkoholu pouhá tři procenta a sládek pivovaru Vlastimil Matej poprvé v historii použil čistě zahraniční chmel (Mandarina Bavariva - Německo, Fuggles - Velká Británie, El Dorado - USA). Kmotrami se staly vodní pólistky z oddílu AstenJohnson TJ Fezko Strakonice, které si připsaly patnáctý titul mistryň České republiky v řadě, díky čemuž byly agenturou Dobrý den zapsány do České knihy rekordů. Certifikáty a mistrovské medaile družstvo převzalo v domovském areálu Na Sádkách, kde se uskutečnila oslava tohoto úspěchu. Více ve středečních novinách.

Spánek je důležitý pro regeneraci naší psychické i fyzické aktivity. Ne všichni ale máme kvalitní spánek, během kterého si odpočineme. Existuje celá řada poruch, které mají různou podobu. Např. nespavost, parasomnie, jako noční můry a náměsíčnost, poruchy dýchání ve spánku (nejčastější je syndrom obstrukční spánkové apnoe), zvýšená spavost nebo různé hypoventilační syndromy.

„Každý člověk zažije akutní nespavost, třeba z důvodu nemoci nebo kvůli psychickým problémům. Není to ale patologie, která by nás měla provázet delší dobu,“ vysvětluje Milan Sova z Laboratoře spánkové medicíny Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.

Vliv na spánek má mnoho faktorů – nezdravý životní styl, stres, vysoké noční teploty, hluk, nepravidelná pracovní doba, věk apod.

V Desateru zdravé spánkové hygieny se klade důraz na pravidelnost. „Pokud budeme ve stejnou dobu uléhat a probouzet se, spánkový rytmus budeme mít pěkně stabilizovaný,“ radí olomoucký lékař a dále vyjmenovává, že bychom měli spát v prostoru, kde je tma a ticho. Před spaním si dát jen lehkou večeři a dopřát si procházku. Uškodit nám naopak může intenzivní trénink. Určitě nedoporučuje pití kávy nebo alkoholu a umístění televize do ložnice.

Český craft má nové téma. Dvě špičkové značky se chytily kvůli svrchně kvašenému pivu.
Na den dětí se na profilu Rodinného pivovaru Zichovec objevila jedna z řady fotek s nerezovými ležáckými tanky v pozadí. Na ní ale překvapivě byl jednatel podniku Ondřej Husák s láhví čerstvě stočeného speciálu Double New Broumy (jehož název překrýval prsty) a nálepkou „Censored by pivovar Ma**ška“ na triku.

Druhý den se odehrálo další dějství tohoto příběhu, to už na stránkách Pivovaru Matuška. Majitel Adam Matuška napsal: „Pokud někdo chce New Broumy vařit jako pivní styl, tak budeme jedině rádi, ale název piva si necháme pro sebe.“ A spustila se smršť, jejímž výsledkem je, že lounský Zichovec musel změnit jméno svého nového speciálu.

Pivní diss
Český craft není na takový „diss“, použijeme-li hiphopovou hantýrku, dvou špičkových výrobců zvyklý. Poslední podobný povyk se spustil před pěti lety, kdy gigant Gambrinus vypustil na část českého trhu značku Patron, k níž se však veřejně nehlásil a která se prezentovala jako mini pivovar, byť nabízela piva z velké plzeňské varny. Záměrem bylo ukázat, že průmyslový produkt ve skutečnosti odpíračům chutná. Tímto momentem Gambrinus zdůraznil své válečné tažení proti craftu.

Jízdárna výměnou za bývalý pivovar. Památka za památku. V Boskovicích se nedávno uskutečnila zajímavá transakce mezi tamními podnikateli. Dosavadní majitel historického objektu jízdárny Luděk Řehoř se rozhodl, že bude pod boskovickým hradem vařit pivo a plácl si s Josefem Hlaváčkem. Jeho rodina provozuje v regionu například známý hotel s restaurací, rybníky a střelnicí Sudický dvůr. Bývalý Panský pivovar nabízela k prodeji.

Co s budovou v městské památkové zóně Hlaváček zamýšlí, zatím nechtěl příliš komentovat. „Ještě nemám konkrétní představu, co v jízdárně vybuduji. Jestli vás něco napadá, tak si to rád poslechnu. Ne, vážně.