Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ještě chybí pivovar, říká farář, který proměnil vysídlený Neratov ve ves alpského stylu

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Martin BibenNeratov

Ještě před dvanácti lety stály z kostela v Neratově v Orlických horách jen obvodové zdi. Dnes ho obdivují desetitisíce návštěvníků ročně. Na první pohled upoutá zejména jeho moderní vzdušná střecha ze skla a dřeva. Podobně se proměnil celý Neratov, kde v roce 1989 stály jen zchátralé chalupy, ve kterých žili poslední dva obyvatelé. Nyní v údolí žije 60 lidí, jsou tu dva penziony, restaurace i kavárna. Za nevídanou proměnou stojí Sdružení Neratov, které na začátku devadesátých let založil farář Josef Suchár. Dnes organizace zaměstnává 130 lidí, mezi nimiž je i řada hendikepovaných. "Leckomu to připadá jako malý zázrak. A on to zázrak opravdu je," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz farář.

Obnovili jste od roku 1992, kdy sdružení vzniklo, kostel, provozujete penzion, hospodu, zahradnictví, prádelnu, chráněné pracoviště, dílny a bydlení pro lidi se zdravotním hendikepem. Jak to celé vlastně začalo?
V osmdesátých letech minulého století jsem pracoval jako vyučený provozní elektromontér v jedné brněnské továrně a snil o tom, že jednou přijde šance být legálně knězem. Tajně jsem vystudoval teologii, stejně tak tajně jsem byl vysvěcen na kněze. Aby to StB nebylo podezřelé, šel jsem tehdy do bytu k biskupovi vymalovat a on mě vysvětil při tom. O víkendech jsem však jezdil už od dětství do letního tábora v lesích u Klášterce nad Orlicí. V roce 1987 jsem už jako vedoucí připravoval orientační závod a dostal se poprvé až k Neratovu a k ruinám kostela. Hrozně se mi to místo líbilo, i jak tehdy vypadalo. V duchu jsem se od té chvíle modlil, aby jednou přišla šance působit jako oficiální kněz a abych mohl udělat všechno pro to, aby se místo mohlo opravit.

A ta chvíle nakonec přišla nečekaně brzy.
Ano, kdo to mohl tenkrát čekat. Po listopadu 1989 jsem pak vyrazil do Hradce Králové a přihlásil se biskupovi Karlu Otčenáškovi, který se čerstvě vrátil z vězení. Ten mi dal farnost v nedalekém Kunvaldě a za půl roku jsem k narozeninám dostal ještě jedenáct dalších farností, mezi které patřil i Neratov. A protože sliby se mají plnit, tak jsme se s lidmi, se kterými jsem spolupracoval v Rokytnici, i s některými rodinami, které sem jezdily na chalupu z Prahy a Českých Budějovic, rozhodli, že ten kostel nejprve alespoň vyklidíme, vyčistíme.

Slyšel jsem ale, že biskup Otčenášek nejdříve podporu důkladné opravě kostela nechtěl dát.
Jistě. Namítal, že tam nikdo není, že není pro koho, navíc by se o kostel neměl kdo starat. Řekl, že si mám nejdříve najít ovečky. Jenže už v té době začínalo působit a rozšiřovat se občanské sdružení založené v roce 1992, které mělo za cíl obnovu nejen kostela jako poutního místa, ale i života ve vsi. A plánovalo také péči o postižené lidi. Když nás tu už žilo asi čtyřicet − byly to hlavně rodiny, které si vzaly do pěstounské péče nemocné děti, lidé s hendikepem, lidé, kteří se vrátili z výkonu trestu a neměli kde být − šel jsem za panem biskupem znovu. Tentokrát už jsem uspěl. Otčenášek svolil; sdružení mohlo začít shánět peníze a já mohl věnovat kostelu více času. Konečně jsme mohli začít přemýšlet o nové střeše.

Chvíli to ale ještě trvalo, než se kostel dostal do dnešní podoby.
Stavba začala až v roce 2004, novou střechu dostal kostel v roce 2007. Mezitím jsme však dokázali zakoupit a začít obnovovat zchátralý objekt školy, dům, kde je dnes penzion, i některé další nemovitosti. Pracovali jsme na tom, aby to tady trochu vypadalo, když sem přijdou poutníci, aby je někdo přivítal; byl tu obchod, hospoda, zahradnictví. Aby si lidé něčím vydělali na sebe, měli práci.

To se povedlo. Dnes tu mají práci lidé zdraví i hendikepovaní, část z nich tady nebo v okolních obcích žije, vaše pěstounské rodiny se starají o postižené děti. Pořádáte jarmarky, poutě, divadelní festival. Když se každý den podíváte kolem sebe, musí vás to nesmírně těšit.
Já spíš vidím, co je tu potřeba ještě udělat.

Co tady ještě podle vás chybí?
Potřebujeme ještě vybudovat pivovar. Máme už na stavbu přislíbený úvěr a zajištěnou vodu. Navíc máme velmi silný důvod pro jeho zbudování. Původní neratovský kostelík totiž stál na místě nynější kapličky na hřbitově. Až když nestačil návalu poutníků, bylo rozhodnuto vybudovat nový, rozsáhlejší poutní areál. Ale ve chvíli, kdy byly hotovy základy, se představení řádu Servitů nepohodli s místními radními, protože ti jim nepovolili právě stavbu pivovaru. Mniši se naštvali tak, že odešli do Králík a postavili tam klášter. Dnešní kostel nechal dostavět až hrabě Nostic Rejnek z Rokytnice, ovšem už ne jako rozsáhlejší projekt s více budovami, ale jako poutní kostel. A my, abychom to poutní místo dokončili, prostě musíme ten pivovar dostavět.

Mácha byl pivař. Na cestě do Krkonoš navštívil 2x víc pivovarů než hradů, říká pivolog

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Daniela Brůhová, Elena Horálko

Po stopách slavného básníka se vydal Zdeněk Susa. Lékař, kazatel, cestovatel, ale hlavně znalec piva. Víte, proč se dříve pilo pivo ze džbánků a dnes ze sklenic? Jaká je skutečně kvalita malých pivovarů?

Zdeněk Susa je členem pivního klubu, který založili jeho kolegové lékaři. Jeho první přednáška měla takový úspěch, že se pak všichni dožadovali dalších. „A tak jsem přinášel svoje kulturně-historicko-pivologické objevy jako Bedřich Smetana a pivo nebo K. H. Mácha a pivo.“ Při psaní přednášky o Máchovi učinil objev.

Žádný objev v duchu Cimrmana
Máchova trasa po Krkonoších byla klikatá. Zatímco badatelé většinou tvrdí, že Mácha cestou někoho navštěvoval, Zdeňka Susu napadla převratná myšlenka. „Sám ji hodnotím jako geniální. Do jeho cesty jsem si zakreslil pivovary a všechno tím bylo vysvětleno! Mácha na své cestě do Krkonoš navštívil více než 2x tolik pivovarů než hradů!“

Dlouho si myslel, že jde spíš o objev v duchu Járy Cimrmana. Dokud v Máchově korespondenci nenašel popis výpravy party studentů z Prahy na Okoř. „Nepíše nic o romantických zříceninách, ale o tom, kolik piva vypili po ránu v pivovaru v Tuchoměřicích. Tím je prokázáno, že Mácha byl pivař a tato místa na cestách vyhledával.“

Pivo: vyvážený iontový nápoj
Bylo prý prokázáno, že malé dávky alkoholu jsou zdraví prospěšné. „Tím se myslí 2–3 piva denně u dospělého muže. U žen pak 2–3 malá piva denně.“ Podle lékaře je pivo vyvážený iontový nápoj. „A dodává i energii, protože se dělá ze sladu, který je z obilí,“ vysvětluje Susa.

Z vlastní (cestovatelské) zkušenosti ale upozorňuje, že dodržovat na cestách pitný režim pouze pivem nelze. „To daleko nedojdete,“ směje se. „Navíc přílišné množství piva skutečně může vytvářet to, čemu se česky říká beerbauch,“ zvedá lékař varovně prst.

Heineken zvýšil zisk o 11 procent, dařilo se mu v západní Evropě i Asii

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovarnické skupině Heineken v prvním pololetí vzrostl čistý zisk o více než 11 procent na 977 milionů eur (26,4 miliardy korun), na odhady analytiků ale nedosáhl. Třetí největší pivovar na světě se potýkal s poklesem prodeje v Africe a ve východní Evropě. V Asii a v západní Evropě se mu naopak dařilo, uvedla firma, která působí také v České republice. Provozní zisk byl ale vyšší, než se čekalo.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že čistý zisk za prvních šest měsíců roku dosáhne 998 milionů eur. Srovnatelný provozní zisk před vyloučením jednorázových položek se zvýšil o více než 12 procent na 1,71 miliardy eur. Analytici čekali 1,67 miliardy eur.

Firma oznámila, že solidních výsledků dosáhla ve Vietnamu a v Mexiku. Hůř si naopak vedla v Rusku, Kongu, Egyptě či Nigérii, největší ekonomice na africkém kontinentu, která patří k jejím hlavním trhům. Nigérie, kde má na ekonomiku značný vliv těžba ropy, v červnu uvolnila kurz měny k dolaru.

Chce tak zmírnit chronický nedostatek deviz a ulevit ekonomice, strádající v důsledku nízkých cen ropy. Kurz nigerijské měny se následně propadl o téměř 40 procent. Heineken také uvedl, že prodej piva na srovnatelné bázi mu v pololetí vzrostl o 4,1 procenta. Trh ale počítal s růstem o 4,3 procenta.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě po skupině SABMiller, která je druhá, a po nadnárodním kolosu Anheuser-Busch InBev, jemuž patří první příčka. V České republice Heineken vlastní pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno.

Roudnice hledá pro pivovar investora. Potřeba jsou miliony

Publikováno:před rokemZdroj:Litoměřický deníkAutor:Václav Sedlák

Zdejší pivovar letos čekají další úpravy nutné k jeho budoucímu zpřístupnění veřejnosti. Celková rekonstrukce představuje investici v řádu několika set milionů korun, které město nemá, proto hledá soukromého investora.

Podle průzkumu veřejného mínění občany záchrana pivovaru zajímá, ale přednost dávají jiným prioritám. Rada města na svém posledním zasedání projednala cenové nabídky na vyklízecí práce v pivovaru.

„Část vyčleněného rozpočtu pro tento rok by tak měla být určena k odvozu 100 tun suti. Město nechalo zpracovat statický posudek, jehož součástí je i dokument návrhu opatření pro pořádání jednorázových kulturních akcí," uvedl tiskový mluvčí města Jan Vancl.

V současné době je objekt pivovaru provizorně zastřešen a majitel dělá vše potřebné, aby se zabránilo jeho další devastaci. „Probíhají vyklízecí práce, na které ještě letos naváže odvodnění objektu. V minulém týdnu jsme dostali nabídku od firmy provádějící výškové práce se záměrem rozebrání horní poškozené části komína ve dvoře pivovaru. Jeho zbylá historická část sice není v dobrém stavu, ale zřícení jí nehrozí," informoval Robert Mann, vedoucí odboru místního hospodářství městského úřadu.

Před časem zazněly informace o záměru pořádat v areálu již tento podzim kulturní akce. „Prostory bychom veřejnosti rádi zpřístupnili, avšak prioritou je pro nás bezpečnost návštěvníků. Vedení města vzalo na vědomí informaci o návrhu komise rady měst k budoucímu využití pivovaru a uspořádat první takovou akci již letos na podzim. Pokud se podaří objekt dostatečně zabezpečit, nic nebrání jejímu uskutečnění," přiblížil aktuální situaci místostarosta František Padělek.

Jednou z vizí využití objektu pivovaru je velkokapacitní multifunkční kulturní sál, což je ovšem finančně velmi náročná akce odhadem několika set milionů korun, které město bohužel nemá. Dosud bylo do objektu proinvestováno zhruba 10 milionů korun, letos by to mělo být asi půl milionu.

V minulosti město obdrželo dotaci v řádech stovek tisíc korun na nejnutnější práce od Ústeckého kraje a Ministerstva kultury. Objekt je sice památkově chráněný, ale bohužel není na jmenovitém seznamu památek, na které se vztahují dotace EU.

„Pivovar je zahrnut do dlouhodobého strategického plánu města. Na základě výsledků místního průzkumu veřejného mínění z minulého roku však není otázka rekonstrukce jeho objektu pro občany stěžejním tématem. I z toho důvodu máme pro dalších 10 let jiné priority. Jsme však otevřeni nabídkám investorů, či mecenášů se zájmem vložit finanční prostředky do této památky. Budeme rádi, pokud třeba i touto cestou oslovíme případného zájemce o spolupráci na jeho obnově," dodal místostarosta Padělek.

V Lužkovicích se konal devátý ročník pivních slavností

Publikováno:před rokemZdroj:Zlínský deníkAutor:Jakub Mikel

„Začínali jsme jako malá vesnická zábava s pár značkami piv a letos jich nabízíme šedesát osm druhů," pochvaluje si hlavní organizátor Lužkovických pivní slavností Radim Masařík. Návštěvnost a velikost akce rok od roku roste. Letošní devátý ročník přilákal již odpoledne stovky milovníků piva ze širokého okolí.

Fotbalové hřiště v Lužkovicích pokryly stany a pípy. V loni se i přes nepřízeň počasí sešlo více než 3 000 návštěvníků a letošní ročník má ještě vyšší ambice. „Na organizaci festivalu pracuje přes sto lidí, od brigádníků, přes fotbalisty až k dobrovolným hasičům. Máme celou řadu sponzorů. Jedna z firem nám například jako sponzorský dar zapůjčila velký chladicí box, takže máme všechny sudy dopředu nachlazeny a nemusíme se bát, že selhalo chlazení u jednotlivých píp," vysvětluje Masařík. Při vysokých teplotách, které celý den panovaly, je to dobrá zpráva pro všechny pivní nadšence.

„Rádi bychom do večera zvládli alespoň patnáct různých druhů piv, zatím jsme u třetího," hlásí Jakub Krajňanský a Jan Šáš. Konkrétní recept na zvládnutí takového úkolu nenabízejí. „Člověk se s tím musí narodit," shodují se. U jiného stolu nabízí Martina Krajčová lepší radu. „Je výhodné si vzít větší obnos peněz a pivo prokládat jídlem. Člověk tak zvládne ochutnat více značek a ani následné ráno nebude tak náročné," radí Krajčová.

„Já jsem na prázdninách u strejdy ve Zlíně, mám u něj ve firmě brigádu. Poslední týden všichni v práci mluvili jen o tom, jak v sobotu vyrazí do Lužkovic. Nemohl jsem si to nechat ujít," směje se rodák z Českých Budějovic, Martin Kostelecký. Pochvaluje si jak širokou nabídku piv, tak úžasnou atmosféru. „Příští rok přijedu zas," slibuje. Již teď organizátoři plánují, jak by mohl příští ročník festivalu vypadat.

„Příští rok bude desátý ročník, takže bychom rádi připravili program na dva dny a ačkoliv nejsme hudební festival, pokusíme se přizvat i nějaké kapely se zvučnými jmény," slibuje Masařík. „Také se snažíme navázat co nejširší spolupráci s drobnými pivovary, kterým bychom mohli nabídnout místo k prezentaci," říká Masařík. Detaily však zatím prozradit nemůže. Samotná příprava dalšího ročníku začne za dva měsíce. Jak však dokazují v Lužkovicích každým rokem, budou se mít návštěvníci na co těšit.

Úroda jarního ječmene bude menší o pětinu, pivovary ale strach nemají

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Letošní úroda jarního ječmene, který se nejčastěji používá na výrobu piva, klesne podle odhadů meziročně o pětinu. Pivovary hlásí, že jej přesto bude na výrobu typického českého moku dost. Záležet však bude i na kvalitě zrna, aby se na výrobu sladu hodilo.

Za menší úrodou stojí snížení osevních ploch, které meziročně klesly o 15,2 procenta na 222 tisíc hektarů. Odhadovaný hektarový výnos podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) by pak měl být nižší o 7,7 procenta, činit by měl 5,01 tuny. Meziročně o čtyři procenta nižší jsou pak také odhady úrody ječmene ozimého, mělo by se ho sklidit 548 tisíc tun.

V Česku se každoročně vyrobí okolo 520 tisíc tun ječmenných sladů, polovina jej jde na vývoz.

Pivovary zůstávají v klidu
Podle Ječmenářské ročenky by mělo být na výrobu sladu koupeno 683 470 tun vytříděného sladovnického ječmene. Pivovary se zatím nedostatku sladu neobávají, i když je ho na vaření stále oblíbenějších těžších druhů piva potřeba více.

„Z tohoto množství naše plzeňská sladovna každoročně nakupuje okolo 100 tisíc tun kvalitního sladovnického ječmene splňujícího normy pro piva s označením CHZO České pivo schváleným Evropskou unií. Pro Gambrinus předpokládáme zvyšující se spotřebu, protože vaříme stále více ležáků, které vyžadují na jednu várku větší dávku sladu než piva výčepní,“ řekl za plzeňské pivovary sládek Pavel Zítek.

Loňská spotřeba ležáků stoupla o 2,7 procentního bodu na 46,6 procenta. Skoro se tak vyrovnala se spotřebou výčepního piva, která činila 47,2 procenta.

Pivovary Staropramen odebírají každoročně desítky tisíc tun ječmene. „Česko patří mezi sladovnickou velmoc, a tak neočekáváme ani nedostatek ječmene, ani výrazné zvýšení cen. Ječmen nakupujeme postupně a většinu nutnou pro naši potřebu již máme,“ vysvětlil za pivovary Pavel Barvík.

Budějovický Budvar objem odebíraného sladu nesdělil, podle jeho mluvčího Petra Samce však má na slad uzavřené dlouhodobé kontrakty. „Žádné obavy zatím nemáme,“ dodal.

Heineken ČR odebírá každoročně přibližně 30 tisíc tun sladu. „V tuto chvíli nemáme informace o tom, že by byl pro letošní rok problém s jeho dodávkou,“ potvrdila za firmu Jana Pikardová.

Budova Pivovaru Čechmánek u Januštice i nadále chátrá

Publikováno:před rokemZdroj:Zlínský deníkAutor:Marcela KaniováČechmánek

Poblíž známého obchodu Januštice ve Zlíně už dlouhé měsíce chátrá nedávno postavená restaurace. Důvodem je exekuce. „Hrozně mě to štve, chodívali jsme k Čechmánkovi na pořádné pivo, vysedávali jsme hlavně na super předzahrádce a teď to nikdo nechce dát do pořádku," zlobí se místní občan Martin Šlapal.

„Hospoda je přitom na skvělém místě. Je tady dobré parkování, zastávka, potok, stezka i kus jakési přírody," popisuje.

Problémem jsou dluhy. Pivovar totiž stále patří zkrachovalému gólmanovi Romanu Čechmánkovi, který s ním ale nemůže nijak nakládat z důvodu exekuce a dražební vyhlášky. O koupi restaurace s pivovarem projevila v minulosti zájem skupina SYNOT.

„Pivovar Čechmánek není majetkem skupiny SYNOT a v současné době ani není nabízen k prodeji. Jeho odkup není možný především z důvodu stavu insolvenčního řízení. Ve věci totiž prozatím nepadlo definitivní rozhodnutí," vysvětlila Deníku tisková mluvčí skupiny SYNOT Magda Pekařová.

Budova, jejímž insolvenčním správcem by měl být Jaroslav Brož z Brna, pravděpodobně ani nebyla zkolaudována. Nyní se navíc stává snadným terčem vandalů.

„Od března do současné doby evidujeme několik krádeží z budovy bývalé restaurace a pivovaru ve Zlíně. Případy vyšetřují jako podezření z krádeže zlínští policisté ve spolupráci s kriminalisty. Vzhledem k rozpracovanosti nelze v tuto chvíli sdělit bližší informace," potvrdila Deníku policejní mluvčí Monika Kozumplíková.

Odmítla také upřesnit, kdo na krádeže upozornil. V minulosti se prý ztratila komplet kuchyň, televize i posezení. I z těchto důvodů skupina SYNOT může ztratit o koupi zájem, a vše je tak velmi nejisté.

„Vzhledem k tomu, že zatím nejen že není objekt nabízen k prodeji, ale ani nevíme, v jakém se nachází stavu, nepadlo definitivní rozhodnutí. Jak totiž vyplývá z informací ze strany insolvenčního správce, objekt byl v posledních měsících předmětem několika vloupání," potvrdila Magda Pekařová.

PŮVODNĚ ZDE BYL OBCHOD SE ZELENINOU
Na místě nynějšího „Pivovaru Čechmánek" byl původně obchod se zeleninou a ovocem. Roman Čechmánek investoval do moderní budovy nemalé peníze. Kvůli mnohamilionovým dluhům následně Čechmánek o majetek přišel.

Ve veřejné dražbě koupil většinu podnikatel a senátor Ivo Valenta přesněji jeho firma Synot Real Estate. Spekuluje se, že za pár milionů získala firma Synot Real Estate mnohonásobně vyšší majetek, a že to tedy byla až příliš výhodná koupě. Slavný hokejista Roman Čechmánek se nadále věnuje sportu a o své „mnohamilionové kauze" mluvit nechce.

SABMiller doporučil akcionářům přijmout novou nabídku AB InBev

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Představenstvo pivovaru SABMiller doporučí svým akcionářům ke schválení konečnou nabídku na převzetí, kterou firma dostala od světové pivovarnické jedničky Anheuser Busch InBev. Ta v reakci na pokles kurzu libry svou nabídku zlepšila o jednu libru na akcii. Podle nových podmínek tak hodlá za každou akcii zaplatit 45 liber, což firmu ohodnocuje na zhruba 79 miliard liber (2,5 bilionu korun). Tato nabídka je podle úterního vyjádření AB InBevu konečná.

„Domníváme se, že konečná částka 45 liber na akcii v hotovosti je na spodním okraji rozmezí hodnot, které lze považovat za doporučitelné,“ řekl předseda představenstva SABMilleru Jan du Plessis, jehož dnes citovala agentura Reuters.

Libra výrazně oslabila po referendu, v němž se obyvatelé Británie v červnu překvapivě vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Propad kurzu libry snížil atraktivitu nabídky InBevu pro řadu akcionářů SABMilleru, a začalo tak hrozit, že transakce bude zmařena.

Pivovar AB InBev se na převzetí svého rivala SABMiller dohodl v loňském roce a letos v květnu transakci schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Svůj souhlas s plánovanou transakcí dnes oznámilo také čínské ministerstvo obchodu, ovšem s podmínkou, že AB InBev prodá podíl v čínském podniku SABMilleru, jak dříve slíbil. Souhlas Číny je poslední nutnou podmínkou k tomu, aby AB InBev mohl v transakci přikročit k dalšímu kroku. O transakci musejí nyní hlasovat akcionáři obou pivovarů. Obchod by měl být dokončen ještě v tomto roce.

Správce fondů Aberdeen Asset Management, který má v SABMilleru podíl asi 1,2 procenta, dnes zdůraznil, že bude hlasovat proti nabídce. Ta podle něj výrobce piv se silnou pozicí na rychle rostoucích trzích v Latinské Americe a v Africe dál podhodnocuje. Vítá ale záměr představenstva SABMilleru požádat dohlížející britský soud, aby oba přední akcionáři SABMilleru - tabáková společnost Altria a kolumbijský rodinný fond BevCo - hlasovali o transakci jako oddělená skupina akcionářů.

Dílčí podmínky transakce počítají s tím, že Altria a BevCo by za svůj podíl, který dohromady představuje 41 procent, získaly akcie a peníze v hotovosti. Hotovost je ale vzhledem ke slabé libře teď méně atraktivní. Po britském referendu se začaly stále více objevovat námitky, že pro firmy Altria a BevCo je transakce výhodnější.

Kdyby SABMiller nechal podílníky v jedné skupině, bylo by získání souhlasu snazší. Altria a Bevco totiž slíbily, že budou hlasovat pro. V případě rozdělení na dvě skupiny budou dohodu muset schválit tři čtvrtiny obou tříd hlasujících akcionářů. Hlasování by se mohlo uskutečnit v říjnu či v listopadu, uvedla agentura Reuters.

SABMiller doporučí nabídku od AB InBev akcionářům

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Představenstvo pivovaru SABMiller doporučí svým akcionářům ke schválení konečnou nabídku na převzetí, kterou firma dostala od světové pivovarnické jedničky Anheuser Busch InBev. Ta v reakci na pokles kurzu libry svou nabídku zlepšila o jednu libru na akcii. Podle nových podmínek tak hodlá za každou akcii zaplatit 45 liber, což firmu ohodnocuje na zhruba 79 miliard liber (2,5 bilionu Kč). Tato nabídka je podle úterního vyjádření AB InBevu konečná.

"Domníváme se, že konečná částka 45 liber na akcii v hotovosti je na spodním okraji rozmezí hodnot, které lze považovat za doporučitelné," uvedl předseda představenstva SABMilleru Jan du Plessis.

Libra výrazně oslabila po referendu, v němž se obyvatelé Británie v červnu překvapivě vyslovili pro odchod své země z Evropské unie. Propad kurzu libry snížil atraktivitu nabídky InBevu pro řadu akcionářů SABMilleru, a začalo tak hrozit, že transakce bude zmařena.
Pivovar AB InBev se na převzetí svého rivala SABMiller dohodl v loňském roce a letos v květnu transakci schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Svůj souhlas s plánovanou transakcí dnes oznámilo také čínské ministerstvo obchodu, ovšem s podmínkou, že AB InBev prodá podíl v čínském podniku SABMilleru, jak dříve slíbil. Souhlas Číny je poslední nutnou podmínkou k tomu, aby AB InBev mohl v transakci přikročit k dalšímu kroku.

O transakci musejí nyní hlasovat akcionáři obou pivovarů. Obchod by měl být dokončen ještě v tomto roce.

Správce fondů Aberdeen Asset Management, který má v SABMilleru podíl asi 1,2 procenta, dnes zdůraznil, že bude hlasovat proti nabídce. Ta podle něj výrobce piv se silnou pozicí na rychle rostoucích trzích v Latinské Americe a v Africe dál podhodnocuje. Vítá ale záměr představenstva SABMilleru požádat dohlížející britský soud, aby oba přední akcionáři SABMilleru - tabáková společnost Altria a kolumbijský rodinný fond BevCo - hlasovali o transakci jako oddělená skupina akcionářů.

Dílčí podmínky transakce počítají s tím, že Altria a BevCo by za svůj podíl, který dohromady představuje 41 procent, získaly akcie a peníze v hotovosti. Hotovost je ale vzhledem ke slabé libře teď méně atraktivní. Po britském referendu se začaly stále více objevovat námitky, že pro firmy Altria a BevCo je transakce výhodnější.

Kdyby SABMiller nechal podílníky v jedné skupině, bylo by získání souhlasu snazší. Altria a Bevco totiž slíbily, že budou hlasovat pro. V případě rozdělení na dvě skupiny budou dohodu muset schválit tři čtvrtiny obou tříd hlasujících akcionářů.
Hlasování by se mohlo uskutečnit v říjnu či v listopadu.

Za pivem na vysokou. Už 10 let vaří Suchdolského Jeníka

Publikováno:před rokemZdroj:Pražský deníkAutor:Jana KašparováSuchdol

Výukový minipivovar České zemědělské univerzity najdete na okraji Suchdola. Poloha na kopci mu zajišťuje výjimečný výhled na celé město a nejen to. Unikátní je pivovar i samotné pivo Suchdolský Jeník. Už při příchodu k budově je jasné jedno, momentálně se nevaří. Okolí není naplněné obvyklou pivovarnickou vůní. „Vaříme podle potřeby výuky a teď jsou prázdniny," vysvětluje sládek Ladislav Chládek.

Za normálních okolností ale o tom, že pivovar je v plném provozu, ví celý kampus. Oproti jiným totiž minipivovar ČZU vypouští výpary při vaření mladiny do vzduchu. „Mně to voní, ale ostatním asi moc ne," směje se sládek a zve nás na prohlídku pivovaru.

Pivo s výhledem
Prvním místem, kam nás sládek zavedl, je prostor s malým výčepem a konferenčními prostory. Naskýtá se nám výhled na celou Prahu. „Takový určitě nemá žádný jiný pivovar. Tamhle můžete vidět i studenty při práci," popisuje Ladislav Chládek.

Na chmelnici se právě pohybuje skupina studentů, přes léto tam absolvují povinné praxe. Chmel i ječmen v kampusu sice pěstují, ale potřebám pivovaru to nestačí. „Chmel dovážíme ze Žatce, klasický žatecký červeňák. Ječmen zase z Benešova," líčí sládek.

Následuje prezentace varen. Vše, co přijde do styku s pivem, musí být vyrobeno z nerezu. „Unikátní tady jsou různé úpravy, které slouží k výuce studentů," komentuje sládek. Jedná se o tlakové sondy či průtokoměr, které se v ma-lých pivovarech obvykle nevyskytují.

Prohlídka netrvala ani čtvrt hodiny
Všechno zařízení vzniklo na základě návrhu Ladislava Chládka. „Pracoval jsem dřív pro řadu jiných pivovarů, projektoval jsem například 5,5 kilometru dlouhé pivní vedení se 174 výčepními kohouty v O2 areně v Praze," popisuje.

Poté jsme provedeni celým zázemím. Procházíme kolem kvasných a ležáckých tanků, vířivé kádě až ke kotli pro výrobu páry, lahvovnu a CIP stanici. Pivovar je skutečně malý, prohlídka netrvá ani čtvrt hodiny.

Výuka praxí
Pivovar vznikl primárně za účelem výuky a výzkumu. O tom svědčí i studenti přítomní přes prázdniny v pivovaru, se kterými se setkáváme. „To jsou naše pomocné vědecké síly," vysvětluje Ladislav Chládek. V akademickém roce studenti v rámci výuky pod dozorem Ladislava Chládka vaří pivo.

Primárně byl pivovar zřízen pro výuku studentů oboru Technologická zařízení staveb, postupem času se však jeho výuková činnost dále výrazně rozšířila. V současnosti realizuje řadu předmětů jak pro české, tak i zahraniční studenty, u kterých je výuka velmi oblíbená.

Z absolventů budou projektanti
„Z cizinců jsou to nejčastěji Němci, kteří přijíždí v rámci Erasmu," popisuje sládek. Dvousemestrální předměty vyučované v angličtině už absolvovalo více než 250 posluchačů. „Z našich absolventů nebudou sládkové, ale projektanti, učíme je technickou stránku věci," vysvětluje Ladislav Chládek.

Kromě toho slouží školní pivní laboratoř výzkumu v rámci absolventských prací. Do současnosti byl Ladislav Chládek úspěšným vedoucím 27 závěrečných bakalářek či diplomek.

Pivovar je také propůjčován praxím střední průmyslové škole v Podskalské ulici. „Zavítají sem jednou týdně na 8 hodin, za tu dobu zvládnou udělat tak jednu várku," komentuje sládek.

Za Jeníkem jedině na Suchdol
Suchdolský Jeník je pivo českého typu. Pivovar vaří tmavý, polotmavý a světlý dvanáctistupňový ležák. „Takové pivo už v žádném velkém pivovaru nenajdete," podotýká sládek.

Jeník totiž v kádích odpočívá 3 až 4 měsíce. Při různých příležitostech pivovar vaří i speciály. Přestože se studenti teprve postupy v praxi učí, pivo má vždy stejnou chuť.

„To si ohlídám," směje se Ladislav Chládek. Jeník už získal také řadu ocenění, nejnověji v květnu sříbrnou medaili za tmavý a polotmavý ležák na VI. Ústeckém pivním jarmarku. Nasnadě je otázka, která musí trápit každého návštěvníka. Kde je možné pivo ochutnat? „Stáčíme ho do sudů a do lahví, zajít si na něj můžete do místní restaurace nebo pro lahve do univerzitního obchodu," vysvětluje Ladislav Chládek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822