Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Ležák, silné, plné a výčepní pivo. Nová vyhláška mění některá označení piv

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:ČTK

Nová vyhláška o nápojích mění některá označení piva. Například jedenácti a dvanáctistupňová spodně kvašená piva budou nadále ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Na novele vyhlášky se ministerstvo zemědělství domluvilo s pivovary.

Podle ministerstva zemědělství novela vyhlášky o nápojích respektuje měnící se sortiment piva a reaguje na nové pivní styly převážně menších pivovarů.

„Stejně jako v našem původním návrhu zůstane v novele zachováno zažité členění piv na skupiny. Není tedy pravda, jak některá média spekulovala, že zmizí název ležák,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jako ležák zůstane označeno tradiční české pivo, tedy pivo jedenácti a dvanáctistupňové, které musí být spodně kvašené. Označení plné pivo bude platit také pro kategorii jedenácti a dvanáctistupňových piv, ale svrchně kvašených.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy, například teplotou, při které vznikají, nebo použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

Třináctistupňová a vyšší piva, doposud označována jako speciální, budou nově silná piva. Piva mezi sedmi a deseti stupni ponesou nadále označení výčepní piva.

Další novinkou je možnost označit pivo kromě skupin takzvanými pivními styly. Jde třeba o ALE, stout, IPA, APA či porter. Styl piva tak vyjadřuje především obvyklý způsob produkce a složení piva, který respektuje postupy v tradičních oblastech výroby.

Návrh vyhlášky nyní míří do Legislativní rady vlády, poté jej čeká tříměsíční notifikace v Bruselu. Vyhláška začne platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Výrobci tak podle ministerstva zemědělství budou mít dostatek času připravit se na změny ve značení piva, včetně možnosti doprodání výrobků uvedených na trh před účinností vyhlášky.

Plná piva budou svrchně kvašené jedenáctky a dvanáctky

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývaly speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že na novele příslušné vyhlášky se ministerstvo dohodlo s pivovary.

„Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Nový pojem „plné pivo" se týká přibližně tří procenta celkové produkce piva v Česku, dodal Jurečka.

U piv bude povinné uvádět obsah alkoholu, což v původní verzi vyhlášky ministerstvo nařizovalo pouze u nízkoalkoho­lických piv. Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například stout, IPA, APA nebo porter.

Zástupci minipivovarů již dříve upozornili, že některé nelogičnosti přetrvají. Například spodně kvašené pšeničné pivo mezi jedenácti a dvanácti stupni se bude i nadále jmenovat ležák.

Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní. „Tradiční bude taková medovina, která bude vyráběná tradičním způsobem historicky od 18. století pouze z čistého medu bez dalších přísad," řekl ředitel potravinářského odboru ministerstva Jindřich Fialka. Přesněji by se měly vymezit i složky používané pro výrobu nealkoholických nápojů.

Vyhlášku nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Plná piva budou svrchně kvašené jedenáctky a dvanáctky

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva se budou nadále nazývat ležáky, svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývaly speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva. Informoval o tom ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že na novele příslušné vyhlášky se ministerstvo dohodlo s pivovary.

„Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Nový pojem „plné pivo“ se týká přibližně tří procenta celkové produkce piva v Česku, dodal Jurečka.

U piv bude povinné uvádět obsah alkoholu, což v původní verzi vyhlášky ministerstvo nařizovalo pouze u nízkoalkoholických piv. Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například stout, IPA, APA nebo porter. Zástupci minipivovarů již dříve upozornili, že některé nelogičnosti přetrvají. Například spodně kvašené pšeničné pivo mezi jedenácti a dvanácti stupni se bude i nadále jmenovat ležák.

Medovina bude tradiční a desertní
Vyhláška přináší i další změny ve značení alkoholických i nealkoholických nápojů. Například u medoviny se začne rozlišovat tradiční a desertní. „Tradiční bude taková medovina, která bude vyráběná tradičním způsobem historicky od 18. století pouze z čistého medu bez dalších přísad,“ řekl ředitel potravinářského odboru ministerstva Jindřich Fialka. Přesněji by se měly vymezit i složky používané pro výrobu nealkoholických nápojů.

Vyhlášku nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Ležák nové jméno nedostane, potvrdil Jurečka. Plná piva budou svrchně kvašené

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Ležáky definitivně zůstanou ležáky. Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes oznámil, jak bude vypadat definitivní podoba nové vyhlášky, která upraví pojmenování piv. Svrchně kvašená piva se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou nově označovat za silná piva.

Jedenáctistupňová a dvanáctistupňová spodně kvašená piva budou nadále ležáky, potvrdilo ministerstvo zemědělství.

Svrchně kvašená se budou nazývat plná piva. Třináctistupňová a vyšší se budou označovat za silná piva, dosud se nazývala speciálními. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní piva.

Na novele vyhlášky se resort domluvil s pivovary, oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"Jde přibližně o tři procenta celkové produkce piva v ČR," řekl o novém pojmu plných piv Jurečka.

"Svrchně kvašená piva vznikají jiným technologickým postupem a při jejich výrobě se používá jiný typ kvasinek než u spodně kvašených piv," dodal výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy - například teplotou, při které vznikají, nebo právě použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

Podle novely bude také možné značit pivní styly jako například ale, stout, IPA, APA nebo porter.

Změnu přinese ministerská vyhláška, kterou nyní ministerstvo posílá k posouzení legislativní radě vlády. Poté ji čeká notifikace v Bruselu. Vyhláška by pak měla začít platit devět měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Na festivalu v Č. Budějovicích mohou lidé ochutnat 200 druhů piv

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Více než 200 druhů piv mohou ode dneška ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala v pondělí a festival vyvrcholí v sobotu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě. ČTK to řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Více než 200 druhů piv mohou ode dneška ochutnat návštěvníci českobudějovického výstaviště. Pro veřejnost tam začal 26. ročník Mezinárodního pivního festivalu. Jde o největší akci svého druhu v Česku. Její odborná část začala v pondělí a festival vyvrcholí v sobotu vyhlášením absolutního vítěze, jenž se stane držitelem Zlaté pivní pečetě. ČTK to řekla mluvčí manažerka festivalu Klára Dandová.

Své výrobky na akci přihlásily například pivovary z Finska, Belgie, Ruska, Japonska a Norska. Na festivalu by se měli představit zástupci z 22 zemí. Z tuzemských výrobců se představí jak velké podniky typu Prazdroj, Budvar nebo Staropramen, tak se svými produkty přijede řada minipivovarů.

Českobudějovická akce je podle organizátorů třetím největším soutěžním pivním festivalem na světě. Významnější akce pořádají pouze v San Diegu v USA a v německém Norimberku. Absolutně největším, ovšem nesoutěžním pivním festivalem na světě je mnichovský Oktoberfest, který každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí.

Na tradiční masopust s tradičním pivem Pilsner Urquell

Publikováno:před rokemZdroj:JenProŽeny.czPrazdroj

Pilsner Urquell patří k českým tradicím již 150 let a dlouhodobě přispívá k podpoře národních zvyků.

Jednou z těchto tradičních oslav je masopust, svátek dobrého jídla, tance, zábavy a piva, který předchází tradičnímu půstu. Masopustní oslavy letos začaly 6. ledna na svátek Tří králů a vyvrcholí masopustním úterým 9. února. Dříve se od následujícího dne, Popeleční středy, striktně dodržoval tradiční čtyřicetidenní půst, který trval až do Velikonoc.

Příprava na tři závěrečné dny masopustu začínala již takzvaným tučným čtvrtkem. V tento den si měl každý dopřát dostatek dobrého jídla a piva. A právě pivo k tradičnímu hodování a tedy i k masopustu neodmyslitelně patří. „Vzhledem k obsahu hořkých látek pivo vzbuzuje chuť k jídlu a funguje jako aperitiv. Dá se vhodně spojit s konkrétním jídlem, zároveň podporuje trávení a může proto posloužit jako digestiv. Proto české pivo v čele s ležákem Pilsner Urquell od nepaměti patří k české kuchyni, kde slouží jako skvělá ingredience a některá jídla se bez zapíjení pivem prakticky neobejdou,“ radí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. K masopustnímu jídelníčku neodmyslitelně patřila vepřová pečeně s knedlíky a se zelím, koblihy plněné povidly či mákem, šišky, nebo sváteční kynuté pečivo boží milosti.

Na masopustní neděli zvanou taneční už od rána hráli na návsi místní hudebníci. Poté se společně s obyvateli vesnice přesunuli do hospody, kde se pilo tradiční české pivo, hrálo a tančilo. Masopustní pondělí navazovalo na taneční neděli tzv. mužovským bálem, kterého se mohli účastnit pouze ženatí pánové a vdané dámy. Tanečníci se museli snažit, protože se věřilo, jak vysoko dívka při tanci vyskočí, tak vysoká bude úroda obilí.

Masopustní úterý bylo vrcholem masopustních oslav. V tento den se lidé převlékali do masek ve snaze získat vlastnosti oné masky. Maškarády obcházely jednotlivé domy ve vesnici a prováděly žerty na hospodáře a hospodyně. Nikdy však nesměla chybět výslužka a tradiční masopustní pohoštění doplněné pivem. Během průvodu hrála muzika, zpívalo se a tancovalo. Závěrečný obřad pochování Masopusta či Bachusa měl různé podoby v jednotlivých regionech, ale všude ztělesňoval konec masopustních oslav a příchod čtyřicetidenního postního období.

Masopust na Kolínsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Kolínsku se hrála oblíbená masopustní divadelní hra „Salička“.

Masopust na Opočnu
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Opočnu byla tradičním zvykem masopustní hra zvaná „tanec o vrkoč“. Vrkoč byl věnec, který každé děvče doneslo na masopustní úterý do hostince a následně po pěti až šesti hodinové tancovačce ho věnovalo tomu chlapci, se kterým dívka tancovala nejvíce. Po veselce obdarovaného chlapce doprovodila domů. V roce 1867 se na Opočnu konal poslední tanec o vrkoč. Důvodem bylo popuzení tehdejšího ředitele místní školy a následný zákaz této tradice. Postupem času tento zvyk úplně zanikl.

Masopust na Hlinecku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Hlinecku se masopustní tradice a masky drží pevně až do dnešních dní. Tyto tradiční masky, za které se převlékali především muži, se zde dělí na červené neboli pěkné a černé neboli šeredné. Mezi červené maškarády patří například postava strakatého, ženušky a čtveřice Turků - tanečníků. K černým maškarádám se řadí postavy rasa s kobylou, kramáři - židi, kominíci a „slamění“. Obchůzka maškar je ukončena obřadem symbolického pochování zmíněné masky kobyly. V roce 2010 byly masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.

Masopust na Milevsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Milevsku na závěr masopustních oslav vozili Bachuse na sudu městem v průvodu maškar, mezi kterými byli hrobaři, kostelník, ministranti, kněz, smuteční zpěváci a na konci šla bláznivá maškara „s křížkem po funuse“. Po cestě Bachusovi nalévali pivo a na závěr ho zaházeli sněhem, což symbolizovalo jeho pochování.

Masopust na Plzeňsku
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v Kolovči na Domažlicku se dodržoval zvyk, kdy „staré báby“ byly symbolicky semlety v takzvaném „babském mlýně“ a mladé dívky pak vyšly v oblečení oněch „starých bab“. Vše se samozřejmě odehrávalo u skutečného mlýna. Tato tradice se dala pojmout i jako divadelní hra.

Pražský masopust
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v 80. letech 19. století v Praze, byly taneční zábavy spojené s masopustem na čas přerušeny, protože v důsledku nadměrného pití alkoholu docházelo k veřejnému pohoršení. Příkladem je i dochovaná zmínka z roku 1876 z pražského pivovaru u Turmů na Uhelném trhu, kde se zábava strhla v jednu velkou pranici.

Masopust na severní Moravě
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na severní Moravě byla ústřední masopustní maskou maska medvěda, kterou vedl na řetízku medvědář. Ostatní maškarády je v průvodu doprovázely. Během masopustní obchůzky se medvědář s medvědem zastavili u každého stavení na tanec s hospodyní.

Masopust v severovýchodních Čechách
Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například v Podkrkonoší byl na začátku 19. století oblíbený masopustní zvyk „boj s kohoutem“. Vybranému mládenci se zavázaly oči, dostal cep do ruky a musel v ohradě uhnat pobíhajícího a vřeštícího kohouta. Mládence postupně prostřídávali nejen chlapci, ale i dívky, dokud nebyl kohout uhnán. Zvyk však během 2. poloviny 19. století postupně vymizel.
Masopust na Slovácku

Různé regiony měly své vlastní masopustní tradice, postavy, masopustní hry a další zvyky, které se alespoň z části přenesly do dnešní doby. Například na Slovácku hraje tanec důležitou roli i během úterního masopustního průvodu. S masopustními neboli fašánkovými písněmi byl na Slovácku pevně spojen tradiční mečový tanec zvaný „Pod šable“. Tento tanec je písemně doložen již od konce 18. století, ale v obci na Uherskobrodsku na Slovácku se tančí během oslav dodnes.

Šéf Budvaru: Kvůli registru smluv budeme "nazí" ve sporech s Američany.

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Lucie HrdličkováBudvar

● "Zákon o registru smluv nás poškozuje ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch," říká ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.
● Kromě toho by podle něj zákon pivovar uvrhl do roční ztráty ve výši půl miliardy korun.
● Doufá, že se zákonu vyhne podobně jako Agrofert či ČEZ.

Více než politické hrátky kolem snižování DPH zajímá ředitele pivovaru Budějovický Budvar Jiřího Bočka povinné zveřejňování smluv nad 50 tisíc korun. Nová povinnost se má posledního národního podniku v Česku týkat od letošního července.

"Zákon o registru smluv nás poškozuje ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch. Nyní k soudu chodíme jako prcek, ale oblečený prcek. Teď tam přijdeme jako prcek, ale ještě k tomu nazí. Budou vědět, jak přemýšlíme, mohou nám přetahovat zákazníky," říká Boček v rozhovoru pro HN.

Registr také může Budvar podle Bočka uvrhnout do ztráty až půl miliardy korun ročně, protože zvedne tlak na ceny.

Budvar je poslední velkou pivní značkou v českých rukou. Cítíte nějakou zvláštní odpovědnost?

Cítím především odpovědnost za firmu, řídit Budějovický Budvar je složité, protože jeho aktivity jsou značně široké. Jak v oblasti obchodní, hospodářské, logistické, tak v oblasti právní, pokud jde o známkoprávní problematiku... Pivovar už se dávno nedá řídit tak, jak to český pivovar znal z Postřižin.

Velkopopovický pivovar loni navštívilo 88 tisíc lidí

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglVelké Popovice

V roce 2015 pořádal pivovar Velké Popovice noční prohlídky. Klobáskofest, křest kůzlátek či rekord v počtu sedících u jednoho stolu. Novou atrakcí je i pětitunový dřevěný kozel.

Novou atrakcí se stal pětitunový dřevěný kozel, vysoký 7,1 a dlouhý 7,4 metrů. Po své pouti po exportních zemích Velkopopovického Kozla zamířil do Popovic a celé léto byl dominantou pivovaru.

Škola čepování a křest kůzlátek
Kozlova školu čepování piva je spojena s ochutnávkou nefiltrovaného piva v ležáckých sklepech. Vyučovali pivovarští odborníci a šikovní účastníci získali Kozlův výuční list. Poslední dubnovou sobotu se konal 10. ročník putování Krajinou barona Ringhoffera. Při té příležitost prohlělo křtění čerstvě narozených potomků živého maskota pivovaru. "Ti se stali dalšími pokračovateli rodu kozlů Oldů, kteří budou nadále udržovat tradici svých předchůdců a stanou se maskoty Velkopopovického Kozla," řekl manažer Vladimír Jurina.

Rekordy, ochutnávka a kozlí Vánoce
Na červnovém Dni Kozla padl český rekord v sezení u nejdelšího stolu, kdy se na lavici vtěsnalo 327 lidí. Proběhly také řemeslné dílny a vystoupili hudební skupiny Buty, Mig 21 nebo Jiří Schmitzer. Při Klobáskofestu návštěvníci hlasovali o nejchutnější vzorek regionálních výrobců uzenin. První ročník Noci otevřených pivovarů se zařadil mezi akce vyhlášené Svazem pivovarů a sladoven. Při vánoční Kozlí nadílce hosté pomohli s perníkovou výzdobou Velkopopovického betlému a účastnili se Rohatých prohlídek.
Nejbližší akcí budou tradiční Ladovské vepřové hody v sobotu 27. února. Pivovar je pořádá ve spolupráci s Ladovým krajem. Konat se budou prohlídky pivovaru, ochutnávky masových specialit a další program pro celou rodinu.

Znojemský pivovar nabídne expozici pivovarnictví. V bývalé varně

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona Pergrová

Historii vaření piva u nás, ale třeba také konkrétní příběh ze Znojma z období středověku nebo novověku. Takové poznatky by mohla v blízké budoucnosti nabídnout turistům varna znojemského pivovaru. Expozice, o které radnice začala mluvit na sklonku roku 2014, by mohla již brzy nabírat jasné obrysy. Kritikové stále poukazují na to, že pivovar musí město řešit jako celek.

Na řadě jsou nyní kromě jednání s pivovarnickým koncernem i práce muzejních odborníků. „Zřízení expozice pivovarnictví schválilo Ministerstvo zemědělství, což je zřizovatel Národního zemědělského muzea, tuto záležitost musí ještě potvrdit rada samotného muzea," vysvětlila mluvčí města Znojma Zuzana Pastrňáková.

Na čem konkrétně bude národní muzeum svou prezentaci stavět, není tedy zatím jasné. „O možnosti vytvořit expozici pivovarnictví teprve jednáme. Zatím tedy nelze poskytnout žádnou konkrétní informaci," sdělila Jana Kadlecová z Národního zemědělského muzea v Praze.

Zážitková expozice má vzniknout v prostorách varny bývalého pivovaru. „Město Znojmo v současné době vstupuje do jednání s bývalým vlastníkem, firmou Heineken o možnosti využití varen pro zážitkovou expozici. Varny jsou totiž ve vlastnictví této společnosti. Pokud budou jednání úspěšná, uzavřeme smlouvu s Národním zemědělským muzeem," přiblížila Pastrňáková.

Již nyní o chystaném projektu vědí odborníci v Jihomoravském muzea ve Znojmě. „Oslovili nás z města a máme se spojit s Národním muzeem a předat případné podklady," naznačila ředitelka Jihomoravského muzea ve Znojmě Vladimíra Durajková. Myslí si, že podobná expozice ve Znojmě chybí

Z toho, aby plánovaná výstava nebyla pouhými obecnými informacemi, má obavy historik muzea Jiří Kacetl. Podle jeho mínění ve Znojmě zatím nikdo nedělal výzkum který by se týkal pivovarnictví. „Na každé výstavě podobného typu je důležitý konkrétní příběh, který ukáže, jak se ve středověku a novověku pivo vařilo. Důležitý je lokální aspekt. Je možné, že národní muzeum na takový výzkum vyčlení svého člověka. Z vlastních zkušeností vím, že podobné bádání není záležitostí několika týdnů, ale mluvíme tady třeba o půl roce," poukázal Kacetl.

Podle odborníka na marketing a cestovní ruch Pavla Kovaříka je Znojmo spíše vinařským městem, nebo se tak alespoň profiluje. „Důležitá je ale otázka, co bude s celým areálem," obával se Kovařík.

Podobné hlasy jsou slyšet z opozice již dlouhou dobu. Kritici volají po uceleném využití a jasné koncepci. „Zatím čiší bohužel z města jen bezradnost. Vše by měli totiž řešit vcelku. Nápad na expozici pivovarnictví není špatná myšlenka, ale měly by na ni navazovat další práce projektantů a architektů," vzkázal Kacetl.

Areál koupilo město před šesti lety za 26 milionů korun.

Přes 88 tisíc návštěvníků vloni zavítalo do Popovic pozdravit pivovarského kozla

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Vladimír JurinaVelké Popovice

V roce 2015 nabídl pivovar Velké Popovice nespočet aktivit pro veřejnost, které přilákaly k návštěvě pivovaru více než 88 tisíc lidí. Návštěvníci si užili tradiční prohlídkové trasy, obdivovali pětitunového dřevěného kozla, vyzkoušeli si správně načepovat pivo v Kozlově škole čepování piva, zúčastnili se speciálních prohlídek pivovaru nebo se pobavili na oblíbeném Klobáskofestu.

Doslova nepřehlédnutelnou novinkou v pivovaru ve Velkých Popovicích byl pětitunový dřevěný „trojský kozel“, vysoký 7,1 a dlouhý 7,4 metrů. Po své pouti po exportních zemích Velkopopovického Kozla zamířil do Popovic a celé léto byl dominantou pivovaru.

Návštěvníci pivovaru mohli rovněž absolvovat Kozlovu školu čepování piva. Ta je spojena s ochutnávkou nefiltrovaného piva v ležáckých sklepech. Tuto školu vedli zkušení pivovarští odborníci a účastníci, kterým šlo čepování od ruky, získali Kozlův výuční list.

Poslední dubnovou sobotu vyrazili stovky milovníků velkopopovické krajiny na jubilejní 10. ročník putování Krajinou barona Ringhoffera. Součástí pochodu byla prohlídka pivovaru s ochutnávkou poctivého velkopopovického piva a tradiční křtění čerstvě narozených potomků živého maskota pivovaru. Ti se stali dalšími pokračovateli rodu kozlů Oldů, kteří budou nadále udržovat tradici svých předchůdců a stanou se maskoty Velkopopovického Kozla.

V červnu pivovar oslavil Den Kozla, kde padl český rekord v sezení u nejdelšího stolu. Na lavici se vtěsnalo úctyhodných 327 lidí. Nelámaly se jen rekordy, ale proběhly také řemeslné dílny, prohlídky pivovaru a vystoupili oblíbení hudební interpreti jako Buty, Mig 21 nebo Jiří Schmitzer.

Tradiční akcí Pivovaru Velké Popovice je také oblíbený Klobáskofest. V rámci Soutěže o nejlepší klobásku mohli návštěvníci hlasovat o nejchutnější ze vzorků klobásek od zúčastněných regionálních výrobců uzenin a užít si bohatý doprovodný program.

Návštěvníci se přišli podívat také na první ročník Noci otevřených pivovarů, akce vyhlášené Svazem pivovarů a sladoven. Předvánoční atmosféru doladila tradiční akce pivovaru Kozlí nadílka, kdy hosté návštěvnického centra pomohli s perníkovou výzdobou Velkopopovického betlému nebo se zúčastnili speciálních Rohatých prohlídek, při kterých mohli výjimečně ochutnat pivo Kozel Černý Nefiltrovaný nebo získat originální pivní ceny.

Nejbližší popovickou akcí roku 2016 budou tradiční Ladovské vepřové hody, které pivovar chystá ve spolupráci s Ladovým krajem. Konají se v sobotu 27. února a připraveny budou prohlídky pivovaru, ochutnávky masových specialit a další zábavný program pro celou rodinu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.06.2017 15:475.145/5.145