Novinky a zajímavosti ze světa piva

Do pivovaru Malý Janek v Jincích na Příbramsku dorazil kolem 14:15 poslanec Lubomír Volný (nez.). S majitelem podniku Jiřím Janečkem, který dnes pozval politiky na oběd, bude diskutovat o podobě vládních kompenzačních balíčků, ale i o fungování restaurací a podnikání v tomto oboru. Dorazit měli také další poslanci, zůstali ale ve Sněmovně, kde se projednával rozpočet na příští rok, řekl ČTK Janeček.

Přijet měl podle Janečka například předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, poslankyně Tereza Hyťhová (Trikolóra) nebo Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra). Volný si po příjezdu objednal pivo, dršťkovou polévku a guláš. Následně ho Janeček provede restauračním provozem. "Chceme pana poslance seznámit s provozem, vysvětlit mu, co znamená sezona a mimosezona. Chceme, aby předložil návrh na kompenzaci v podobě 80 procent tržeb z minulého období za předpokladu uzavření restaurací," řekl Janeček.

Janeček zároveň požaduje, aby vláda stanovila jasná pravidla, kdy se jaké podniky budou uzavírat, případně jak rychle přijdou kompenzace a v jaké výši. "Hlavním cílem naší výzvy je ale to, aby zůstaly restaurace otevřené a mohli jsme vydělávat. A nebráníme se třeba ještě zpřísnění hygienických opatření v restauracích," řekl Janeček.

Během oběda s Volným diskutoval také restauratér z jižních Čech, kterému vadí, že podnikatelé musí být vůči státu bezdlužní, dle jeho výkladu zákona nesmějí být ani v insolvenci. Hrozí mu, že bude muset zavřít své dvě restaurace v Českém Krumlově. "Bezdlužnost vůči státu je pro většinu z nás nesplnitelná podmínka, za ten rok už dlužíme skoro všichni. Vždyť si mohou ty dluhy strhávat právě z kompenzací," uvedl Janeček.

Volný ČTK řekl, že je mu sympatická snaha podnikatelů vydělat si peníze a nežít pouze ze státních kompenzací. Návrh, který požadují restauratéři, považuje za jednoduchý a rozumný, osvědčil se podle něj například v Rakousku nebo Německu.

V dalších dnech chce Janeček dodržovat vládní opatření a nechat restauraci zavřenou. Svůj nesouhlas projeví pasivně, například vyvěšenou státní vlajkou či rozsvícenými světly v restauraci po 21:00. Pokud vláda nepřijde s novou podobou kompenzací, plánuje Janeček na 3. ledna další protest. Chce vytvořit řetěz z půllitrů se svíčkami, který se potáhne od Úřady vlády až na Staroměstské náměstí.

Janeček na dnešní 12:00 pozval všechny politiky na oběd, aby se podívali na dopad koronavirových opatření a probrali s ním současnou situaci. "Zveme politiky, senátory, poslance napříč všemi politickými stranami, aby se přišli podívat, samozřejmě za přísného dodržování hygienických pravidel, co způsobují vládní balíčky. Doufám, že najdou odvahu a přijdou," řekl ČTK již dříve Janeček.

Janeček je členem výzvy Chcípl PES, která protestuje proti vládním opatřením. V minulosti například nechal svou restauraci otevřenou i po 20:00, což byla zavírací hodina určená právě vládními opatřeními.

Po celém světě jsme známí pro naši velkou oblibu piva, přičemž jednoznačně vedou ležáky a výčepní piva. Stále častěji ale vyhledáváme i vícestupňová piva. V období před Vánoci zase roste trend prémiových piv a speciálů. Vyplývá to z dat obchodů Albert. Ve svátečním čase si lidé chtějí více dopřát. V poslední době se také prosazují řemeslná piva z minipivovarů. Právě v jejich oblibě vynikají obyvatelé Jihomoravského kraje nad ostatními, ukázal exkluzivní průzkum obchodů Albert.

Obecně platí, že nejčastěji konzumujeme ležáky či výčepní piva. Potvrzují to i data obchodů Albert, kdy za jedenáct měsíců letošního roku tvořila tato piva osmdesát procent prodejů. "V poslední době pozorujeme u ležáků také trend obliby silnějších druhů. Druhý největší zájem je o nealkoholická piva, přičemž velmi populární jsou ochucená piva, jejichž poptávka i nadále roste. Zájem poslední dva roky výrazně roste i o speciály. Stále oblíbená je mezi zákazníky i speciální kategorie ciderů," vysvětluje Martin Svoboda, manažer segmentu piva v obchodech Albert. Nejinak tomu je i v Jihomoravském kraji, jehož obyvatelé jsou sice známí svojí oblibou vína, ale také si rádi dopřejí pivo. Novým trendem, který si razí cestu mezi konzumenty, jsou také řemeslná piva z minipivovarů. Ty stále častěji nabízí také velké obchody. Právě v oblibě řemeslných piv kraj vystupuje nad ostatní.

Zájem o tradiční nápoj ovlivňuji blížící se Vánoce, kdy si obecně více dopřáváme. "V období před svátky a během nich vyhledávají zákazníci v našich obchodech po celé republice i v Jihomoravském kraji častěji prémiová piva a speciály. Chtějí si užít i jiné chutě, než pijí běžně nebo nabídnout návštěvě něco speciálního," vysvětluje Martin Svoboda.

Obyvatelé jižní Moravy překonávají v oblibě řemeslného piva jiné kraje
Oproti ostatním regionům jsou však právě obyvatelé Jihomoravského kraje nejvíce nakloněni pivům z minipivovarů, po kterých sáhne raději 35 procent účastníků exkluzivního průzkumu obchodů Albert. Právě malé restaurační pivovary se nyní nachází v komplikované situaci a hledají tak nové prodejní kanály, které by jim zajistily odbyt.

"K říjnu evidujeme přibližně šedesátiprocentní nárůst prodejů řemeslných piv oproti květnu a i z dlouhodobého hlediska pozorujeme jasně rostoucí zájem našich zákazníků o piva z minipivovarů. Aktuálně spolupracujeme s 30 minipivovary a další se na nás často obracejí se zájmem o spolupráci. S ohledem na velký zájem našich zákazníků budeme tento sortiment i nadále rozšiřovat," popisuje Michael Sklář, manažer sortimentu řemeslných piv v obchodech Albert. V Jihomoravském kraji jsou řemeslná piva od Jarošovského pivovaru, Znojemského městského pivovaru, Brněnské pivní společnosti a minipivovaru Richard v nabídce patnácti prodejen Albert.

Jarošovský pivovar se musel kvůli koronaviru ve velmi krátké době přizpůsobit obrovské změně. "Ze dne na den nám klesl prodej sudového piva na nulu a čtyřnásobně narostl prodej piva v lahvích. Nebylo již v našich kapacitách uspokojovat poptávku po Jarošovském pivu skrze vlastní distribuci. Nabídku na spolupráci se sítí obchodů Albert jsme proto uvítali a zahájili ji na jaře tohoto roku, tedy ke konci první vlny pandemie. Z velké části jsme tak byli schopni kompenzovat ztrátu odbytu z gastronomie, což je v současné situaci spíše ojedinělé. Ohlas zákazníků na to, že je naše pivo dostupné po celé jižní Moravě, je velmi pozitivní. Aktuálně řešíme možnosti rozšíření distribuce i do Prahy," říká Miroslav Harašta, statutární ředitel Jarošovského pivovaru.

Při výběru piva Jihomoravané volí nejčastěji podle chuti, značky nebo příležitosti. Samotná cena piva je až čtvrtým rozhodujícím faktorem. Přičemž téměř polovina dotázaných ráda hledá chuťovou rozmanitost a zkouší nové typy, druhy a chutě piv, vyplynulo z průzkumu.

Do soutěže o grafické pojetí etikety a dalších vizuálních prvků nového univerzitního piva s názvem Pěkný číslo přišlo 115 návrhů, jejichž autory byli amatéři, studenti grafických škol i profesionální tvůrci. Vítězný návrh se povedl profesionálnímu grafickému studiu Autority, konkrétně Janu Pilikovi a Vladimíru Mrázovi.

V porotě zasedali zástupci všech zúčastněných institucí, tedy Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, Univerzity Karlovy a její Matematicko-fyzikální fakulty a Pivovaru Ferdinand.

Vítěz získal vysoké hodnocení zejména díky elegantnímu grafickému pojetí, dobré čitelnosti i souladu s produktem. Nemalou roli hrála také variabilita soutěžního návrhu, která umožňuje další rozvoj a snadné úpravy podle požadavků výrobce. „Myslím, že zvolený design dobře ladí s celkovým pojetím produktu a představou všech zapojených institucí,“ řekl Martin Vlach, proděkan MFF UK, univerzitnímu magazínu Forum.

V Pivovaru Ferdinand zatím probíhá výroba první várky Pěknýho čísla. Slavnostní představení plánují zúčastnění na březen příštího roku. Myšlenka piva vznikla na Matematicko-fyzikální fakultě UK, recepturu připravil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Pivo je inspirované číslem π, které se také symbolicky promítá do jeho receptury i názvu.

Poskládat životopis exposlance Jiřího Janečka, který aktuálně vede hospodskou rebelii proti koronavirovým opatřením vlády, vydá na politickou kroniku posledních dvou dekád. První kontakt s politickým životem prodělal u sociálních demokratů. Přes občanské demokraty se pak propracoval až k Občanské konzervativní straně a mimo parlament.

Bojů na politických barikádách zažil Jiří Janeček skutečně mnoho. Nejnověji se dostal do středu dění díky výzvě Chcípl pes, která protestuje proti chaotickému počínání exekutivy v boji s pandemií způsobenou koronavirem. V pátek v poledne kvůli tomu pořádá setkání s politiky ve svém podniku Malý Janek v Jincích na Příbramsku. A počátkem ledna chystá spolu s dalšími protestujícími podnikateli neotřelý happening. Chce spojit řadou půllitrů a skleniček se svíčkami sídlo Úřadu vlády se Staroměstským náměstím v Praze.

Zazvonil zvonec a hospodám v Česku je pro letošek konec. S velkou pravděpodobností budou moci otevřít až příští rok, nikdo však netuší, zda již v lednu, či únoru... Ve čtvrtek ve 20:00 se kvůli vládnímu nařízení uzavřely v Česku lokály, které musely mít zavřeno již na jaře i v průběhu podzimu. Spoléhat se nyní restaurace mohou pouze na výdejová okénka, pivo však zákazníkům točit nemohou ani tam.

Hospody a restaurace podléhají vládním opatřením, která se opět zpřísňují. Od pátku se musí uzavřít svým hostům, po přesunu Česka zpět do 4. stupně protiepidemického systému PES do nich hosté nemůžou.

A tak řada Čechů využila čtvrtečního večera, aby si dala poslední letošní povolené čepované pivo.

Výjimkou nebyl ani poslanec Václav Klaus ml. (Trikolóra), který si šel na pivo s poslankyněmi Zuzanou Majerovou Zahradníkovou a Terezou Hyťhovou.

„Kritérium bylo jasné. A to je rostoucí počet infikovaných. Bohužel ta situace se v Evropě nevyvíjí úplně dobře,“ vysvětloval nové zpřísnění opatření v Epicentru na Blesk.cz vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Cílem je dle něj snížit opětovně mobilitu obyvatel.

Pohostinství označil Havlíček za segment, kde se dá „zatáhnout za ruční brzdu“. „Proč to padlo na restaurace? Bohužel - a to je fakt a já to neříkám s radostí - restaurace jsou skutečně s ohledem na potencionální šíření infekce více citlivější,“ tvrdí Havlíček a upozorňoval, že restaurace jsou uzavřené i v Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku.

S ohledem na to, že se epidemiologická situace nelepší, právě naopak, a vláda před Vánoci požádá Sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu, který by tak měl pokračovat i v novém roce, se tak nedá očekávat, že by přišlo ještě před Silvestrem nové rozvolnění. Jinými slovy - restaurace mají pro letošek smůlu. Další hosty už nepřivítají.

Uzavírku hospod a restaurací vysvětloval minulý pátek na tiskovce i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

„To není vina restauratérů, a proto já budu velmi žádat a velmi prosit o to, aby se právě pro ně našly lepší systémy kompenzace. Úplně rozumím tomu, že je to pro ně nesmírně těžké, není to žádná zlovůle ministerstva. Musí se vymyslet, jakým způsobem zlepšit jejich kompenzace. Ale právě místo, kde se setkáváte s větším počtem lidí a konzumujete jídlo, pijete alkohol, je přesně ten případ, kdy nemůžete mít roušku a tento styk trvá desítky minut. Uvědomuji si, že to svým způsobem znevýhodňuje tuto část naší populace, je mi to nesmírně líto, ale je to dáno tím, co je předmětem živnosti těchto lidí,“ říkal.

Dnes Blatný v souvislosti s tím, že se 4. stupněm „psa“ je spojen i zákaz vycházení po 23:00, podotkl, že úlevu ze zákazu nočního vycházení nechystá kabinet ani pro oslavy přelomu roku. Silvestra lze podle Blatného oslavit i při respektování omezení. A mimo hospody.

Z důvodů vládních nařízení musí restaurace a bary dnes ukončit provoz nejpozději ve 20:00. Od zítřka pak budou muset být zavřené úplně. Část hospodských a restauratérů se však přihlásila k výzvě chcípl PES a v minulých dnech odmítla zavřít ve stanovenou dobu, nebo alespoň symbolicky vyvěsila nad svůj podnik státní vlajku.

Provozovatele hospod a restaurací čeká v příštích dnech scénář, jaký už jednou zažili. Musejí zlikvidovat načaté sudy s pivem a zbavit se zásob.

„Zavíráme už potřetí, takže to není žádná novinka. Musíme se s tím ale nějak popasovat a doufejme se, že se z toho zase dostaneme a jaro a léto nám to vrátí. Peníze z covid nájemného 1 a 2 nám trochu pomohly, uhradily ale jen polovinu nájmu po dobu tří měsíců, zatímco náklady na provoz nikdo neřeší. Snad to zvládneme, ale pár hospod asi spadne, protože nemají rezervy,“ uzavřel provozovatel restaurace v Přerově Marek Dostál.

Pro některé štamgasty na Vysočině, kteří si závěr roku bez hospody nedokáží představit, je dnešek předčasný Silvestr. Hospody ve čtrtek otevřely naposledy. „Naplánovali jsme si s kolegy z práce naposled posedět, aspoň na chvilku. Jdeme do restaurace Na Ostrově v Havlíčkově Brodě, kde jsme měli vánoční večírek. Máme tam zamluvená místa," těšila se například Světluše Machálková z Havlíčkova Brodu.

Na větší nápor se připravoval i pivovar v Kamenici nad Lipou. „Dnes tu máme hodně lidí, silnější byly i obědy. Hlavně na večer máme plno rezervaček. Stoly mají zamluvené například party do deseti lidí. Rezervačky jsme tu měli i na pátek a sobotu, ale to už budeme mít zavřeno, takže se to vesměs všechno přesunulo na dnešek," řekla manažerka gastro provozu Pivovaru Kamenice Naděžda Houšková.

Plno hlásil krátce po setmění i pecínovský Růžek na Rakovnicku. Provozovatel Ondřej Kinkal přiznal, že poslední týden, kdy byla hospoda otevřena pouze do osmi hodin, přinesla nečekané obrázky. „Bylo to až vtipné, že třeba kolem sedmé hodiny večerní už byla spousta lidí pod parou. Přišli třeba už v pět hodin, aby toho stihli co nejvíce vypít,“ povšiml si hospodský.

Protesty
Hned sedm podniků z Vysočiny se připojilo k celorepublikové výzvě restaurací a barů, které nesouhlasí s vládním opatřením postihujícím podnikatele v oblasti gastronomie. Iniciativa pod mnohoznačným názvem Chcípl pes počítá se třemi typy protestů: buď podnik v určenou dobu nezavře, nebo vyvěsí státní vlajku, případně nechá rozsvíceno.

Také restaurace a hospody na Kutnohorsku se připravily na dnešní poslední den "normálního" provozu. Žádný velký mejdan se ale nekonal. Mezi restaurace, které se zapojily do iniciativy Chcípl pes, patří i Restaurant Café – Harmonia v Kutné Hoře.

„Mám tisíc chutí nechat otevřeno. Jde ale hlavně o symbolickou podporu a otevřené vyjádření nesouhlasu s tím, co vláda dělá. Na dům jsem do ulice také vyvěsil naší národní vlajku,“ uvedl majitel „rebelující“ restaurace Tomáš Dáňa.

Se znovu zavřením gastronomických podniků zásadně nesouhlasí. „Vláda jen restaurace a hotely využila ke své propagandě. S čísly nakažených to nijak nesouvisí. Nechtěla lidem před Vánoci zavřít obchody, tak zavřela restaurace, aby to nevypadalo, že neděla nic. Jde jen o kosmetickou úpravu,“ stěžuje si Dáňa.

Podobně to vidí i Jiří Janeček z pivovarské restaurace Malý Janek v obci Jince na Příbramsku, který je jedním z iniciátorů protestu. Ten se však v pátek 17. prosince zavírat nechystá. „Máme pozvané poslance, v sobotu a v neděli uvidíme, jestli bude otevřeno. Každopádně od pondělí budeme zavírat, protože bude před svátky, stejně bychom zavřeli,“ vysvětlil.

Vláda by podle něho měla dát restauracím a hospodám výjimku, jako mají nyní malé obchody. „Úplně uzavření a nahnání nás do okének je likvidační. Nikdo nám nevysvětlil, proč zrovna my, není na to studie. Pan Havlíček vytáhl nějakou americkou, já ale mohu vytáhnout německou, že v hospodách a restauracích se koronavirus tolik nešíří,“ poznamenal podnikatel.

Některé podniky na jihu Moravy se k protestu přidaly také. „Podnikatelé v gastronomii nedostali od vlády adekvátní kompenzace, které by pokryly alespoň náklady. Vláda jedná na základě pocitů, což je špatně,“ vysvětlil důvody pro vznik výzvy organizátor výzvy pro Brno Tomáš Franzki. Ve čtvrtek odpoledne doufal, že se k výzvě připojí několik desítek podniků v Brně.

Uzavření restaurací od pátku přichází zároveň se zvýšením skóre PES na číslo 4. Vláda k tomuto kroku přistoupila vzhledem k opět se zhoršující epidemiologické situaci v zemi a rostoucímu počtu nakažených koronavirem.

Lidé protest podporují
Někteří lidé otevření podniků i po osmé večer nařízením navzdory podporují. „Nezpochybňuji, že je tady nějaká nemoc, nejsem žádný antirouškař. Ale vládní nařízení ohledně restaurací se mi nelíbí z vícero důvodů. Je to celé postavené na hlavu. V nákupních centrech a hromadné dopravě je mnohem víc lidí, než v restauracích a hospodách. Podniky dodržují nařízení a vláda stejně jde proti nim a chce je utopit. Nerozumím, proč. Pro provozovatele je to existenční otázka, do podniků často nacpali všechny úspory. Proto i nadále budu podporovat ty, kteří nechají otevřeno,“ nastínil Ivo Osovský, který k tématice zveřejnil i video na sociálních sítích, které mělo téměř pět set sdílení.

Zavírání hospod se nelíbí ani provozovatelům ve Slaném. "Cítím se smutně. Letos je to už několikáté uzavření. Na žádné kompenzace jsem zatím nedosáhla. Jsem už poměrně i psychicky na dně, je to nepříjemná krize. Jsme hospoda zaměřená na pivaře, takže další covid opatření nenesu nijak dobře. Nejen výdělek, ale hlavně lidé mi budou určitě chybět," potvrdila hostinská Silvie Repáňová v hospodě - baru Na Růžku.

V pražských hospodách panoval ve čtvrtek večer čilý ruch. K iniciativě Chcípl PES se připojila asi desítka podniků. Jednou z nich je například i Hostinec Staré zátiší v Bubenči. K výzvě se ale připojila pouze symbolicky. „Bojím se mít otevřeno po osmé. Minulý týden u nás byla policie, byli tu malou chvilku po osmé, řekli mi, že dostali výslovně rozkaz kontrolovat restaurace. Kdyby k nám přišli opakovaně, mohlo by to být už horší,“ sdělila obsluha restaurace.

Plné restaurace
I na Českobudějovicku zvažují některé podniky, že se k protestu přidají. Například restaurace Na Staré kovárně v Homolích by měla obvykle v pátek otevřeno hlavně kvůli řízkům. Teď majitel Jiří Ševčík čeká, jaké dispozice přijdou od organizátorů protestu. V pátek chce mít v každém případě otevřené okénko.

Ve čtvrtek počítá zatím s uzavřením ve 20 hodin. "Pokud se nedohodne nějaký jednotný jiný postup," říká Jiří Ševčík. Restauraci má přibližně 25 let. Okénko by podle Jiřího Ševčíka mohlo být dovolené i v příštích dnech, ale tržba je v takovém případě nízká.

Plné restaurace byly ve čtvrtek i na Kroměřížsku. „Všechny víkendové firemní večírky se nám přesunuly na dnešek. Právě za půl hodiny začíná jeden,“ dívá se na hodinky mluvčí Panského pivovaru v Holešově Radek Sovadina. A to byly teprve dvě hodiny odpoledne. „Poslední dva dny máme neustále plno. Snědlo se vše, co máme na skladě,“ je rád Sovadina. „Dokonce se nám tu na hotel včera ubytovali bez předchozí rezervace tři hosté na tu jednu noc,“ usmívá se mluvčí.

Nezklamali ani hosté a štamgasti ve Zlíně. Přišli, někde již dokonce ráno. „Byli tady už ráno, přes obědy bylo plno a dokonce teď, odpoledne, jsme vyčepovali co se dalo,“ usmála se servírka Petra v restauraci Canada Pub ve Zlíně s tím, že věří, že v novém roce bude už lépe a situace se po několika dramatických měsících kolem nákazy covid-19 uklidní.

„Co nám zbývá? Máme už pár kousků za sebou, to víte, že nám bude smutno. Měli jsme radost, že konečně otevřeli hospody a teď zase musíme být doma,“ byly jejich nejčastější reakce.

Že jsou restaurace a kavárny opravdu plné hostů, bylo například v Kolíně znát i na ulici, a to nejen podle hloučků kuřáků před vchody, ale i podle vůně jídel linoucí se na metry daleko od většiny provozoven.

Bistro V Troubě v Rubešově ulici v Kolíně svítilo na dálku, stolky obsazené, lidé klábosili u vína. Naivní restaurant taktéž plný do posledního místa, které protiepidemická opatření umožňují. „Máme plno, je to takto celý den. Poslední tři dny je opravdu hodně zájem hostů, kdyby to tak mohlo být pořád,“ shrnula servírka v Naivce.

Před Stoletou stála skupinka dobře dvaceti kuřáků, uvnitř veselo, servírka v běhu, dva mladí muži za barem rozlévali a odmývali nádobí. Měli plné ruce práce. „Za chvíli zavíráme, lidi mají žízeň,“ smál se číšník.

V Olomouci se tančilo
V centru města romantika, na sídlišti pořádná divočina. Tak by se dala nazvat situace v restauracích na Olomoucku, kde se podniky s nařízením vypořádaly po svém. Jedno však měly společné. Ve čtvrtek 17. prosince zavřely ve 20 hodin a dočasně osiřely. Další zákazníky přivítají, až jim to systém PES či vláda dovolí.

Například Olomoucká citadela v Panské ulici otevřela po 16. hodině. Aby byla dodržena všechna vládní nařízení, dovnitř se dostali hlavně ti, kteří si předem zarezervovali stůl. Točené pivko nebo jiný nápoj v poklidné atmosféře při svíčkách si nenechali ujít místní štamgasti, ale ani občasní hosté. To na sídlišti v Rožňavské ulici bylo mnohem rušněji. Se svým oblíbeným barem Q7 se přišla rozloučit většina těch, kteří zde sedávají denně. A nezůstalo jen u pití, v provozovně duněla muzika a přítomní se pustili do tance.

„Chceme si to užít naplno. Už jsme přišli o nonstop a teď zavírají i bar. Kam budeme chodit?“ zlobil se Luděk, který dorazil i s manželkou Petrou. S nadsázkou dodal, že silvestra stráví v Čapím hnízdě. Ve skutečnosti se však chystá s partou na venkov.

Když se v roce 2009 projevila hospodářská krize, omezili lidé i chození do hospod. Některé podniky nepřežily, jiné ale naopak přemýšlely, co nabídnout, aby své hosty přilákaly zpátky. A tak se zrodil v Čižicích, pár kilometrů jižně od Plzně, rodinný pivovar Bizon. Nabízí širokou škálu pivních stylů, např. ležáky, Ale, IPA a další různé speciály. Proto zde používají nejen české odrůdy chmele, ale také zahraniční. Hravé etikety i názvy piv si vymýšlejí sami. Na Vánoce chystají 13° světlý speciál s vůní citrusů.

Přestože se v současné době s minipivovary doslova roztrhl pytel, pivovar Bizon vznikl už v roce 2011. V Čižicích se stal součástí typické vesnické hospody zvané Hostinec U Bizona, kterou tehdy již 8 let provozoval Robert Beneš.

„Dopady finanční krize v roce 2008 jsme znatelně pocítili i v naší hospodě. Proto jsme se snažili vymyslet nějaký nový koncept, jak se lidem přiblížit, např. vyrábět uzeniny. Nakonec to ale vyhrál minipivovárek. První varnu jsme pořídili v roce 2011 s objemem 115 litrů. První pivo jsme pojmenovali Pener. Byl to takový pokus, od něhož jsme se odvíjeli dál,“ vzpomíná Michael Beneš z pivovaru Bizon, kde má na starosti mimo jiné design, etikety a propagaci.

Na začátku jsme byli pivovar bez piva
„Než se pivo uvaří a uleží, dostane se na čep zhruba za měsíc a půl. Pivovarníci z Malenovic, odkud původní varna pocházela, nás varovali, že jakmile se výroba piva rozjede, nebude pivovárek stačit. To se záhy potvrdilo,“ prozrazuje Michael Beneš.

„Z jedné várky jsme tehdy uvařili jen 2 velké sudy. Ty však byly hned pryč. Byli jsme pivovar bez piva. Takže jsme začali přemýšlet, jak se rozšířit. Navíc náš sládek, Roman „Bizon“ Suchý, původní výčepní hostince, který byl u lidí neuvěřitelně oblíbený, byl na tom zdravotně stále hůř. Nakonec jsme v roce 2012 zvětšili pivovar na 400 litrů a najali profesionálního sládka. V současné době máme varnu na 2 000 litrů.“

Češi a pivo? Velký rozdíl mezi vesnicemi a městem
Motivací vzniku pivovaru Bizon byla snaha nabídnout lidem domácí produkt a povýšit klasickou hospodu. Poskytnout jim něco exkluzivního. Fungovala ale tato myšlenka také v praxi?

„Začínali jsme s vařením ležáků. Ze začátku byli místní nedůvěřiví, ale postupně jim naše pivo začalo chutnat. Na vesnici je nejoblíbenější světlý ležák NOSTALGIE 12° a světlý speciál KAROLÍNA SVĚTLÁ 13°,“ zmiňuje Beneš. „Vidíme ovšem velký rozdíl u lidí z města. Ti, kteří k nám přijedou, více přemýšlejí nad tím, že zkusí něco nového. To platí také o mladších místních obyvatelích. Protože prodáváme lahvová piva i ve vybraných e-shopech, např. Košík.cz, vidíme, že ve městech frčí speciály, konkrétně naše CITRA ART ALE 13° a APARÁT 14°.“

Jak se vůbec zrodí pivo?
Výroba piva začíná našrotováním ječného sladu, aby se z něj mohly vyvařit zkvasitelné cukry. Sešrotovaný slad se smíchá s vodou, čímž vznikne hustá kaše, tzv. vystírka. Poté se dílo postupně zahřívá (v závislosti na receptuře), až se dostane k chmelovaru. Vaří se 60–90 minut. V první fázi se přidá chmel, dostává se z něj hořkost. Po vypnutí hořáku se nechá „dílo“ odpočívat cca 5 minut. Poté se dodá chmel obsahující aromatické látky. Vše se zachladí na zákvasnou teplotu (7–20 stupňů podle pivního stylu a způsobu kvašení). Kvasnice přibližně týden přeměňují vyvařené cukry ze sladu na alkohol.

„Některá piva se chmelí zastudena. Získají tak aromatické látky v závislosti na druhu chmele, např. exotické ovoce, květinové aroma apod. Jakmile se přemění cukry, změříme, zda je pivo dost prokvašené. Pivo přečerpáme do tanku. Tam leží, v závislosti na pivním stylu, zhruba 2–8 týdnů,“ upřesňuje Beneš. „Jakmile pivo ‚doleží‘, chutě se zakulatí a uhladí. Stočíme ho do sudu a můžeme distribuovat, nebo stáčet do lahví. Musí se ale uchovávat v chladu, protože pivo nefiltrujeme a nepasterujeme.“

Suroviny nejen české, ale i zahraniční
Pro výrobu ležáků používají v pivovaru Bizon vesměs české slady, třeba ze záhlinické sladovny. Dovážejí také ze sousedního bavorského Bamberka, jejichž slady jsou speciálnější, např. pražený nebo čokoládový.

„Přestože je možné uvařit americkou IPA z českých surovin, bude chutnat spíše jako české pivo. U nás máme odlišné podmínky pro zrání chmele. Nicméně české typy (např. NOSTALGIE 12°) vaříme z plzeňského sladu a používáme i žatecké odrůdy chmelů. V našem sortimentu najdete také pivo KLÍŠŤÁK 13° (Red Ale), které je zbarvené dočervena. Na jeho výrobu používáme vyloženě české odrůdy chmele, např. i nově vyšlechtěnou, jejíž historicky první sklizeň proběhla v roce 2019.“

Prodává nejen pivo, ale i jejich názvy a etikety
Přestože v pivovaru Bizon pracuje pouhých 5 nadšenců, mají zcela jasnou představu o tom, jak by vše mělo fungovat. Z prodejů vypozorovali, že velkou roli při koupi piva hraje kromě samotného obsahu také název a design etikety. Na internetu lidé vybírají především očima.

„Snažili jsme se vytvořit promyšlený koncept, aby byla naše piva rozpoznatelná hned na první pohled. Proto se snažíme odlehčit jejich názvy. Chceme do nich promítnout, že každé pivo je naprosto jiné. Třeba taková KAROLÍNA SVĚTLÁ 13° značí, že se jedná o světlé pivo a bude chutnat i ženám. HROBNÍK 15° je zase černé pivo. Nemělo by pohřbít, ale je tím posledním pivem dne. NOSTALGIE 12° vám zase může připomenout staré dobré pivo plzeňského typu, KLÍŠŤÁK 13° (Red Ale) naláká především svým názvem a červenou barvou. Lidi baví, že je to něco úplně jiného, než nabízejí velké pivovary,“ zmiňuje Beneš.

Design pivních etiket navrhuje ve spolupráci s vybranými ilustrátory Michael Beneš. Ten vystudoval grafický design na pražské UMPRUM, jako téma diplomové práce zvolil právě úpravu koncepce a redesign pivovaru Bizon. V etiketách najdete spojení hravosti a lidovosti.

Čím inspirují zahraniční pivovary?
Přestože je české pivo ve světě vyhlášené, nikdy neuškodí okouknout konkurenci za hranicemi. Majitele pivovaru Bizon nadchly řemeslné pivovary, které se nebojí experimentovat, např. ze severu Evropy. Často fungují na bázi kontrakčního pivovaru – vaří pivo v pivovarech po celém světě, které si pak nechají naplnit do plechovek, lahví a soudků a pivo následně prodávají v barech zaměřených na řemeslné pivo a na svých e-shopech. Inspirací jsou také pivovary, které existují stovky let, např. v Belgii. V klášterech vaří chuťově bohatá a zajímavá piva, kvašení probíhá spontánně nebo se speciálními belgickými kvasnicemi, které produkují velké množství ovocných esterů. Mezi oblíbence patří i Bavorsko, kde si zakládají na tradici. Mají třeba jen 1–2 druhy piv.

„Já osobně mám nejraději svrchně kvašená piva, kde jsou použity americké odrůdy chmele. Jsou chuťově výrazná a jdou do ovocných tónů. Zkrátka piva, která nejsou nudná. Oslovují mě zahraniční pivní styly, což se projevuje i v našich speciálech,“ přiznává Beneš.

Projekt Regionální potravina otvírá dveře do světa
Letos získal pivovar Bizon značku kvality Regionální potravina za svůj vynikající HROBNÍK 15° černý speciál. „Ocenění Regionální potravina znamená obrovskou příležitost, aby nás lidé více poznali. Je skvělé, že projekt dokáže pomáhat i drobným podnikatelům, kteří nedosáhnou na velkou marketingovou podporu. Značka je symbolem kvality a dává nám mnohem více možností, jak se dostat z vesnice do světa. Díky ní jsme mohli vycestovat na několik zahraničních veletrhů,“ upřesňuje Robert Beneš.

Pivovar Bizon získal ocenění Regionální potravina už podruhé, poprvé se světlým speciálem KAROLÍNA SVĚTLÁ 13°.

„Nechceme ale usnout na vavřínech, neustále se učíme a připravujeme další novinky. Právě teď jsme uvařili světlý SVÁTEČNÍ SPECIÁL 13°, který jsme „nachmelili“ českými i americkými odrůdami. Bude výrazně hořký. Koncipovali jsme ho tak, aby se skvěle hodil k řízku a bramborovému salátu. Proto v něm budou díky americkým chmelům cítit i citrusy, což skvěle doplní i rybu. Exkluzivně bude dostupný na Košík.cz,“ dodává Michael Beneš, spolumajitel pivovaru Bizon.

O značce Regionální potravina
Již jedenáct let uděluje Ministerstvo zemědělství značku Regionální potravina nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Projekt má za cíl podpořit domácí producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání v obchodech, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Spotřebitelé si mohou vybírat z více než 500 výrobků od více než 350 výrobců. Značka Regionální potravina oceňuje ty nejlepší výrobky z každého kraje. Více informací je k dispozici na webových stránkách regionalnipotravina.cz.

Tradiční piva z velkopopovického pivovaru prošla změnami. Ve slepém testu je však ocenili i samotní pivaři. Devět z deseti řeklo, že vylepšený Kozel, u kterého Velkopopovičtí ladili hořkost, plnost i barvu, přičemž původní chuťový profil piva zůstal zachován, je lepší.

Velkopopovičtí zastávají názor, že i poctivé tradiční řemeslo, jakým je pivovarnictví, se musí neustále vylepšovat. Proto se rozhodli upravit recepturu svých nejprodávanějších piv, Kozla 10 a 11, a také design obalů celého portfolia. Podle sládka Vojtěcha Homolky šlo především o to, nabídnout zákazníkům ještě intenzivnější zážitek a lepší chuť. „Vlastně to bylo spíše takové ladění,“ říká sládek Homolka.

Současná změna receptury samotného piva a designu obalů je největší změnou v dlouhé historii velkopopovického pivovaru, která sahá až do roku 1874 (o historii si můžete přečíst zde). Proč jste se rozhodli změnit recepturu Kozla? Není to riskantní?

Mezi českými pivy chceme být nadále na špici. Nechceme usnout na vavřínech, proto vlastně pořád přemýšlíme, jak to naše poctivé řemeslo dělat ještě lépe. Ptáme se samozřejmě i pivařů samotných, mluvíme s nimi a nasloucháme jejich přáním. Úpravy, které jsme v receptuře Kozla 10 a 11 udělali, bych nazval spíše vyladěním než změnou. Je to vlastně další krok, jak to naše poctivé pivo dělat ještě lépe. Původní chuťový profil Kozla jsme zachovali, jen má teď ještě plnější a bohatší chuť.

Jak „ladění“ nového Kozla probíhalo?
Cíl jsme měli od začátku jasně daný. Hlavní bylo zajistit, aby měl nový Kozel při zachování chuťového profilu bohatší tělo a výraznější chuť a aby byl zážitek z napití ještě intenzivnější. Cest, jak se k cíli dostat, bylo víc a celý proces trval poměrně dlouho. Protože to není jen otázka jedné uvařené várky. Uvedení nového výrobku na trh může trvat měsíce, klidně i rok. Souznění na konci předchází testování různých variant, degustace a spousta dalších malých i velkých kroků, které bylo zapotřebí vyladit.

Můžete uvést příklad?
Ladili jsme hořkost piva, jeho plnost a například i barvu. Občas se jedná o změny tak drobné, že je pivař nemusí nakonec ani postřehnout. Ale i tak je zapotřebí se všem dílčím krokům věnovat se stejnou pečlivostí a nakonec je sladit do skvělého výsledku. Chceme dál používat stejné slady, chmely a udržet poměry jednotlivých chutí. Šlo jen o to, najít nejlepší cestu ke zvýšení jejich intenzity. Proto jsme udělali úpravy v receptuře, ve vaření samotném a ve stupňovitosti desítky.

Obsahuje nový Kozel 10 vzhledem k vyšší stupňovitosti i víc alkoholu?Obsahuje, ale ten nárůst není zas tak vysoký. Když to řeknu jednoduše, zvýšili jsme stupňovitost desítky na 10,25 %, a tím se mírně zvýšil i obsah alkoholu ze 4,0 na 4,2 %. U jedenáctky ke zvýšení stupňovitosti nedošlo, takže se pivaři v rámci střídmého pití nemusejí ničeho obávat.

Co na nového Kozla říkají pivaři?
Nové pivo jsme pochopitelně nejdřív otestovali – a kromě odborníků jsme zapojili i pivaře. Navrhli a vybrali jsme variantu, která se nám zdála nejlepší. Tu jsme pak předložili pivařům, aby ji ve slepém testu porovnali s původní desítkou a jedenáctkou. A celých devět z deseti hodnotitelů řeklo, že nová piva jsou lepší než ta původní. Z toho máme samozřejmě radost a věříme, že podobně zachutná i drtivé většině českých pivařů.

Na chuťový zážitek z pití piva může mít vliv i prostředí, přátelé u stolu nebo nálada, ve které se dotyčný nachází. Je to pravda?
Často se říká, že sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá. A je to tak, protože když přijdete do hospody, kde se starají o čistotu trubek, kde čepují do mokrých a studených sklenic a kde vám pivo přinese usměvavý výčepní, i to pivo nakonec mnohem lépe chutná. My v pivovaru si to uvědomujeme, a proto děláme všechno pro to, aby se hospody dokázaly o pivo náležitě postarat a pivní zážitek byl co nejlepší. Za kvalitou a poctivostí Kozla si stojíme.

Kromě piva samotného jste zapracovali i na obalech a měníte design plechovek a etiket. Proč jste se rozhodli i pro tyto změny? Jedná se rovněž o vyslyšení hlasu pivařů?
Samozřejmě i design obalů podléhá času a je potřeba o něm neustále přemýšlet, zda plní to, co od něj my, ale hlavně pivaři očekáváme a očekávají. Chceme, aby obaly vyjadřovaly původ i podstatu našeho piva. Aby bylo na první pohled patrné, že se jedná o poctivé české pivo z vesnického pivovaru v Popovicích, kde si zakládáme na kvalitním řemesle. Zároveň jsme chtěli od sebe navzájem a od ostatních piv na trhu odlišit jednotlivé „kozlí“ varianty. Snažíme se prostě neustále posouvat a nacházet nové cesty, jak dělat to naše řemeslo ještě lépe.

Příští rok uvede Kozel i speciály

Když už jste zmínil řemeslo, co na změnu říkají samotní zaměstnanci velkopopovického pivovaru? Změní se něco pro ně? Budou se muset dovzdělat o novinkách v procesu výroby nové varianty?
Všichni v pivovaru, ať už ve varně, ve spilce, či ve sklepích, se snažíme odvádět svou práci co nejlépe. Protože poctivé pivo se může zrodit jen z poctivého řemesla. Naši pracovníci mají na vylepšení receptury nezastupitelný podíl. A ačkoliv jsou to špičkoví odborníci, vzdělaní v oboru pivovarnictví, většinou s mnohaletou praxí, zdokonalují své znalosti i dovednosti neustále. Když to tak vezmu, jsou i současné úpravy našich piv a vše, čím jsme si v tom procesu prošli, další důležitou zkušeností pro každého z nás.

Změnami si prochází také trh, na kterém se objevuje spousta zajímavých piv a nových variant. Plánujete něco obdobného do budoucna? Dočkáme se od velkopopovického pivovaru podobných, řekněme experimentálních „kozlích“ variant?
Ačkoliv je velkopopovický pivovar jedním z tradičních českých pivovarů, kde klademe důraz na jednoduchost a poctivost, čisté chutě, kvalitní slad, i speciály v Popovicích umíme. Příští rok jich chceme vedle Mistrova ležáku uvést hned několik. Do budoucna bychom rádi pokračovali ve vaření co nejlepšího českého světlého výčepního piva a ležáků. Důležitý je pro nás i Kozel tmavý, který je s naším pivovarem spojen od jeho založení. A pokud si pivaři poskládají naše piva vedle sebe, včetně Floriána či zmíněného Mistrova ležáku, uvidí, že variace a chuťové možnosti Kozla jsou opravdu široké a věříme, že si mezi nimi každý vybere, co mu chutná. Tak na zdraví!

Na páteční oběd v restauraci Malý Janek v Jincích na Příbramsku, která nechá i přes zákaz otevřeno, se hlásí první politici. Majitel Jiří Janeček (bývalý politik ODS, pozn. red.) v úterý všechny politiky pozval na 12:00 na oběd, aby se podívali na dopad koronavirových opatření a probrali s ním současnou situaci. Pozvánku poslal předsedům parlamentních klubů, aby je rozšířili mezi členy, řekl Janeček.

„Pan (Marian) Jurečka (KDU-ČSL) se už ozval přes média, takže jsem mu poslal e-mail s pozvánkou. Mám odezvu od Trikolóry, mám odezvu od nezařazených poslanců. Určitě tady v pátek nebudeme sami,“ řekl Janeček. Myslí si, že politici budou svou účast potvrzovat především ve středu a ve čtvrtek.

Pro politiky bude mít Janeček v pátek na 12:00 připravenou rezervaci, účast mají potvrzovat na e-mailu info@malyjanek.cz, aby mohl akci zkoordinovat. „Politici si neuvědomují, co způsobí za strašné tragédie. Ať si tady politici popovídají s těmi deseti zaměstnanci, co tady máme a uvědomí si, že nejde jen o těch deset zaměstnanců, ale třeba dalších 40 rodinných příslušníků, kteří jsou na nich finančně závislí,“ řekl v úterý Janeček.

Předseda KDU-ČSL v úterý v reakci na Janečkovu výzvu uvedl, že přímo pozvání nedostal, ale pokud dorazí, rád ho přijme. „Protože osobně chápu obtížnou situaci nejen v gastro sektoru, ale i v jiných oblastech, které jsou postiženy vládními opatřeními a nemají vůbec adekvátní kompenzaci a pomoc od vlády,“ napsal v úterý Jurečka.

Janeček je členem výzvy Chcípl PES, která protestuje proti vládním opatřením. Janeček v minulosti například nechal svou restauraci otevřenou i po 20:00, což byla zavírací hodina určená právě vládními opatřeními.

Majitel pivovarské restaurace Malý Janek v Jincích na Příbramsku Jiří Janeček nechá v pátek svou restauraci otevřenou navzdory pondělnímu rozhodnutí vlády. Kabinet rozhodl, že od pátku začnou v ČR platit přísnější protiepidemická opatření, která zahrnují i povinnost zavření restaurací. Janeček zve všechny současné i bývalé politiky v pátek ve 12:00 na oběd, aby se podívali na dopad koronavirových opatření a probrali s ním současnou situaci, řekl dnes Janeček ČTK.

"Zveme politiky, senátory, poslance napříč všemi politickými stranami, aby se přišli podívat, samozřejmě za přísného dodržování hygienických pravidel, co způsobují vládní balíčky. Doufám, že najdou odvahu a přijdou," řekl ČTK Janeček. Přijít mohou také vládní úředníci, kteří se podílejí na tvorbě opatření či přípravě kompenzačních balíčků.

Pro politiky bude mít Janeček v pátek na 12:00 připravenou rezervaci, účast mají potvrzovat na e-mailu info@malyjanek.cz, aby mohl akci zkoordinovat. "Politici si neuvědomují, co způsobí za strašné tragédie. Ať si tady politici popovídají s těmi deseti zaměstnanci, co tady máme a uvědomí si, že nejde jen o těch deset zaměstnanců, ale třeba dalších 40 rodinných příslušníků, kteří jsou na nich finančně závislí," řekl Janeček.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) ČTK napsal, že do restaurace na oběd nepřijde. "Mám Sněmovnu, ale i tak bych se nezúčastnil. V rámci hotelů a restaurací jednáme s jejich zastřešující organizací, a to s Asociací hotelů a restaurací. Jednání jsou tvrdá, ale konstruktivní, nejde jim o zviditelnění, ale o výsledek," uvedl. Asociace se podle něj podílela i na přípravě kompenzačního balíčku pro gastronomické provozy a hotely ve výši deseti miliard korun.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že přímo pozvání nedostal, ale pokud dorazí, rád jej přijme. "Protože osobně chápu obtížnou situaci nejen v gastro sektoru, ale i v jiných oblastech, které jsou postiženy vládními opatřeními a nemají vůbec adekvátní kompenzaci a pomoc od vlády," napsal ČTK. Mluvčí ODS Václav Smolka uvedl, že nemá informace o tom, zda se někdo z občanských demokratů akce zúčastní. Předseda Pirátů Ivan Bartoš věří, že majitel restaurace Janeček vidí opoziční práci jeho strany. Zmínil například, že se jeho straně podařilo dotlačit vládu, aby přestala diskriminovat maloobchod.

Janeček je členem výzvy Chcípl PES, která protestuje proti vládním opatřením. Janeček v minulosti například nechal svou restauraci otevřenou i po 20:00, což byla zavírací hodina určená právě vládními opatřeními.